Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.164
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.86.192
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Na otázku zda je lidské zdraví a psychika důležitější nedokážu jednoznačně odpovědět, zdraví a psychika mých dětí a mých blízkých je jistě důležitější pro mě než zdraví a psychika psa, ale zdraví a psychika mého psa je pro mě důležitější než zdraví a psychika mně zcela cizího člověka. A ta druhá otázka ? Ano , pokud bude pejsek nad její síly ,jistě ho může někomu darovat, samozřejmě jak se říká -do dobrých rukou - pejsek si docela rychle zvykne
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
nebyla by první ani poslední, kdo by psa dal pryč, protože zjistil, že je nad jeho síly. Podle mě to neni nic tak strašného, pokud mu najde dobré majitele a nevyhodí ho do útulku.
Neměli bysme ze psů dělat chudinky co nic nevydržej. Spousta psů majitele za život změní a nic se jim nestane. Co třeba asistenční a vodicí psi. Jako štěně si je berou rodiny na předvýchovu, v roce jde zpátky na výcvik a nejdřív v roce a půl se teprv dostane k člověku, komu je určen.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.136
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Ano, myslím, že by se s tím dalo souhlasit. Ale předem bych asi zajistila případného jiného budoucího majitele, vysvětlila mu situaci, ať nejsou problémy s udáním pejska později, kdyby to nevyšlo. Rozhodně ale nedoporučuji štěně, pokud paní špatně chodí, určitě má i jinak sníženou pohyblivost a o štěně by nemohla pečovat po všech stránkách. Jinak v Hranicích je v útulku pejsek- pekinéz, ten by ke strarému člověku seděl, je klidný, chůzi má loudavou. Nevím kolik je mu let, ani jestli je čistotný, ale předpokládám že ano, protože je ubytovaný v ordinaci a ne v kotci. Můžu Vám zítra zjistit co nejvíce informací o něm, pokud byste měli zájem. Již je tam delší dobu, určitě o něm budou mnoho vědět.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.69
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nebyla by první ani poslední, kdo by psa dal pryč, protože zjistil, že je nad jeho síly. Podle mě to neni nic tak strašného, pokud mu najde dobré majitele a nevyhodí ho do útulku.
Neměli bysme ze psů dělat chudinky co nic nevydržej. Spousta psů majitele za život změní a nic se jim nestane. Co třeba asistenční a vodicí psi. Jako štěně si je berou rodiny na předvýchovu, v roce jde zpátky na výcvik a nejdřív v roce a půl se teprv dostane k člověku, komu je určen.
Není pravda,že s kočkou se nedá povídat.Osobně bych radila zrovna kočku.Ne přešlechtěnou a hrdou,ale obyčejnou kočičku z útulku,ta společnost jistě ocení.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Dobrý den.
myslím, že to vůbec není špatný nápad. A paní by to mohlo pomoci. Jestli správně chápu, paní je sama a zdravíčko nemá zrovna nejlepší- tak jen zvážit jestli by nebylo lepší pořídit staršího pejska než štěně- tím se nechci nikoho dotknout a nikomu nic zlého nepřeji ( mimochodem - napadá mi, že existuje jakási organizace - tuším že se jmenuje Welfare, a ta se prý stará o umístění starších, někdy i nemocných pejsků), ale prý si starší lidé pořizují i starší pejsky, třeba na dožití, právě když mají strach aby se nestalo, že je jejich čtyřnohý přítel přežije a svoje stáří potom stráví někde v útulku.
Jinak samozřejmě pokud by péči nezvládala a pejska by darovala- určitě je to menší zlo, než ho někde vyhodit z auta, nebo přivázat u silnice u stromu..
Přeji ať vše dobře dopadne, ke spokojenosti všech.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.95.99
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den.
myslím, že to vůbec není špatný nápad. A paní by to mohlo pomoci. Jestli správně chápu, paní je sama a zdravíčko nemá zrovna nejlepší- tak jen zvážit jestli by nebylo lepší pořídit staršího pejska než štěně- tím se nechci nikoho dotknout a nikomu nic zlého nepřeji ( mimochodem - napadá mi, že existuje jakási organizace - tuším že se jmenuje Welfare, a ta se prý stará o umístění starších, někdy i nemocných pejsků), ale prý si starší lidé pořizují i starší pejsky, třeba na dožití, právě když mají strach aby se nestalo, že je jejich čtyřnohý přítel přežije a svoje stáří potom stráví někde v útulku.
Jinak samozřejmě pokud by péči nezvládala a pejska by darovala- určitě je to menší zlo, než ho někde vyhodit z auta, nebo přivázat u silnice u stromu..
Přeji ať vše dobře dopadne, ke spokojenosti všech.
Spíš bych viděla problém v tom, že když si paní na pejska zvykne, a nebude moci se o něj starat, tak se s ním bude těžko loučit...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Spíš bych viděla problém v tom, že když si paní na pejska zvykne, a nebude moci se o něj starat, tak se s ním bude těžko loučit...
Rozhodně ano. Pes je opravdu vynikající společník a věřím tomu, že se paní zlepší i její zdravotní stav. Protože mít pro někoho žít , to je největší motor, který nás žene vpřed.
Je velmi důležité vybrat vhodného pejska a tady bych se nerozhodovala podle rasy, ale hlavně podle povahy pejska. Určitě vhodnější je starší pejsek než štěně.
Vzít si pejska z útulku je navíc velmi záslužný čin a zárověň dobrý skutek. Je ovšem opravdu důležité vybírat podle povahy.
Předem je taky dobré vědět, kdyby to nešlo, kam pejska umístit. Hodných lidí je dost!!!!
Já mám psa, který strašně miluje staré lidi, nevím kde se to v něm bere, ale vždy mne to fascinuje.
Takže pokud najdete vhodnou povahu pejska a k tomu někoho , kdo by pomohl v těžkých chvílích a taky v začátcích, než si pejsek zvykne a než se něco naučí, jednoznačně říkám ano.
Já jsem rozhodně pro!!!!!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Dobrý den, Vašemu nápadu fandím- jen si dovolím několik poznámek k výběru pejska. Pekiňáček je krátkonohé a dlouhosrsté plemeno. Pro majitele to znamená, že bude muset psa zvyknout na česání, koupání, fénování a jinou manipulaci- při které se často i pejsek zvedá na stůl atd. Pro nemocného člověka to může být problém.I kdyby se pejsek naučil na kočičí WC, tak nechodit s pejsem (notabene se štěndem) vůbec ven není řešení.Tak možná by stálo za to znovu zvážit volbu plemene.A přikláněla bych se k názoru (ačkoliv jsem sama pejskař), že uvažovat o kočičce by nebylo úplně od věci. Tak hodně štěstí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.47
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, Vašemu nápadu fandím- jen si dovolím několik poznámek k výběru pejska. Pekiňáček je krátkonohé a dlouhosrsté plemeno. Pro majitele to znamená, že bude muset psa zvyknout na česání, koupání, fénování a jinou manipulaci- při které se často i pejsek zvedá na stůl atd. Pro nemocného člověka to může být problém.I kdyby se pejsek naučil na kočičí WC, tak nechodit s pejsem (notabene se štěndem) vůbec ven není řešení.Tak možná by stálo za to znovu zvážit volbu plemene.A přikláněla bych se k názoru (ačkoliv jsem sama pejskař), že uvažovat o kočičce by nebylo úplně od věci. Tak hodně štěstí.
Za trošku jiných podmínek jsme pořizovali psa tchyni. Psíka jsme měli do šesti měsíců u sebe doma, protože manželova maminka byla pracovně zaneprázdněná. Řešení to bylo vcelku dobré (a možná ne zcela od věci i pro Vás), psík jezdil ke tchyni "na víkend" a plynule si na sebe zvykli.
Šagr si stěžuje, že se pes nedá rozmazlit a svádí to na nás.
A má to tu výhodu, že paní dostane řádně vychovaného psíka.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.172.32
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Za trošku jiných podmínek jsme pořizovali psa tchyni. Psíka jsme měli do šesti měsíců u sebe doma, protože manželova maminka byla pracovně zaneprázdněná. Řešení to bylo vcelku dobré (a možná ne zcela od věci i pro Vás), psík jezdil ke tchyni "na víkend" a plynule si na sebe zvykli.
Šagr si stěžuje, že se pes nedá rozmazlit a svádí to na nás.
A má to tu výhodu, že paní dostane řádně vychovaného psíka.
Ono i s kočkami se dá komunikovat. Jako pejskařka bych tomu ani nevěřila, ale zhruba před rokem v zimě jsme zachránili jednoho kocourka před jistou smrtí -selháním organismu naprostou podvýživou a prochladnutím.
Kocourek byl několikatiměsíční kotě kočičky - zřejmě tulačky. Když jsme ho našli, byl na tom moc zle. Veterinář nevěřil, že vydrží, protože už mu selhávalo i srdíčko. Přežil a je mazlivější než naše feňule, naprosto oddaný a super komunikuje. Takový kočičí nalezenec, co ve svém životě něco prožil si dovede lecos vážit.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.123.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
naucit chodit psa na kocici WC zdaleka neni samozrejmost, vetsinou se to nepodari, jestli pani nema zkusenost se psy, patrne v tom pohori, zda se mi nesmyslne, aby trvala na psu, je to jen jeji predsudek a umanutost, logicke duvody selhavaji, povidat se da i s salkem na caj, urcite bych volila v jejim pripade kocku, stene pro ni ni, to nezvladne a starsiho psa nenauci chodit na WC, jestlize uz ted uvazuje o tom, se ho zbavit, kdyz ho nezvladne, tak je jasne, ze to tak dopadne, zkus ji presvedcit na hodnou kocku z utulku, mazlivek a klidnych kocek, vdecnych za pozornost, je tam dost.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Pejsek je dobrá volba. Chtělo by ale zvážit, zda se najde někdo kdo se o pejska postará v případě nemoci (paní). Třeba kdyby musela do nemocnice nebo když v zimě napadne metr sněhu aby nebyl pejsek týden zavřený doma. Pokud si vezmete staršího pejska pochybuju o tom, že by se naučil chodit na kočičí WC a štěně bych taky nedoporučovala. Takže tohle by mohl být problém. Myslím, že by ale bylo lepší, kdyby paní věděla, že prostě s pejskem ven musí (alespoň 3x denně). Tím se zlepší i její fyzická kondice.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.110
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Pejsek má opravdu "léčivé" účinky. Měli by jste vidět, jak naše babča ožila, když se musela týden postarat o našeho pejsu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.136
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, myslím, že by se s tím dalo souhlasit. Ale předem bych asi zajistila případného jiného budoucího majitele, vysvětlila mu situaci, ať nejsou problémy s udáním pejska později, kdyby to nevyšlo. Rozhodně ale nedoporučuji štěně, pokud paní špatně chodí, určitě má i jinak sníženou pohyblivost a o štěně by nemohla pečovat po všech stránkách. Jinak v Hranicích je v útulku pejsek- pekinéz, ten by ke strarému člověku seděl, je klidný, chůzi má loudavou. Nevím kolik je mu let, ani jestli je čistotný, ale předpokládám že ano, protože je ubytovaný v ordinaci a ne v kotci. Můžu Vám zítra zjistit co nejvíce informací o něm, pokud byste měli zájem. Již je tam delší dobu, určitě o něm budou mnoho vědět.
Tak ten pekinéz je slepý , bohužel.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.27.96
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pejsek má opravdu "léčivé" účinky. Měli by jste vidět, jak naše babča ožila, když se musela týden postarat o našeho pejsu.
Musím se přidat. Pekinéze kvůli dlouhé srsti náročné na údržbu bych nevolila, také bych doporučovala starší zvíře, ale krátkosrsté. A co takhle malou, starší čivavku, chovatelé je často prodávají na mazlíky, když jsou např. po dvou císarských řezech nebo starší. Jsou zpravidla naučené na noviny a když mají na stará kolena svoji paničku, protože např. ze smečky, kde doposud žili si paničky moc neužili, jsou velice vděčné. A k té kočičce. Proč ne. Z útulku starší. Anebo ještě mám jeden tip - morče. Reaguje na hlas, nechá se mazlit, není náročné na údržbu a povídat si s nm můžete také. Je důležité mít nějaké zvířátko, dělá to divy se zdravotním stavem starších lidí
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Co si vzít nějákého pejsá s útulku?? tam je i většinou doba třeba tejden že si ho můžeš vzít a když by jsi si to zomyslela můžeš ho vrátit a se štěňátkem bude mít strašně práce potřebuje hodně pohybu a aspon částečný výcvik a utírání loužiček myslím že starší pejsek z útulku by byl lepší musel by teda být částečně vychovaný co nějáký malý voříšek??
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžká otázka, proto prosím o zamyšlení a odpovědˇ:
Pes byl odedávna společníkem lidí. A z tohoto faktu vychází můj dotaz.
Máme známou, starší, osamocenou a nemocnou paní. Teď se rozhoduje o koupi psa, právě jako společníka v samotě. Volba padla vzhledem k veliikosti a nárokům na pohyb na pekinského palácového psika. Paní má problémy s chůzí, takže má představu, že by psa naučila na kočičí W.C. a chodila s ním na procházky, když to její zdravotní stav dovolí. A teď k mému dotazu: myslíte si, že kdyby zjistila, že pejsek je nad její síly, že by ho mohla třeba někomu věnovat? Samozřejmě já bych to se svými psy nikdy neudělala, ale to je jiný případ. Tady by se volil pes jako prostředek ukrácení samoty. Zkuste na to mrknout z lidského hlediska, ne z hlediska majitelů a milovníků psů, protože pak je odpověď jednoznačná, že NE.
Ale není lidské zdraví a psychika důležitější?
P.S. Kočku odmítá, protože s tou se prý nedá moc komunikovat a co si budeme my pejskaři povídat, prostě pes je pes.
PPS. Prosím o slušné a věcné odpovědi, neboť tuto diskusi jí pak chci zkopírovat aby měla podklady pro své rozhodování.
Odkud jste??