Rodina a pes - problém

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Nikam bych nejela, bylo by to pro tebe i pesa stresující. Ten pes k tobě patří. Taky nás pár tzv.přátel opustilo, kvůli psům, ale díky psům jich zase několik dost přibylo. Těžká volba

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a co chceš slyšet? Je to rodina přítele, takže buď si to tam srovná on sám s tím, že je nesmysl, aby štěně bylo bez kontaktu s lidima někde zavřené, nebo tam nejezdi a zůstaň s labíkem doma. Pokud přítel chce za každou cenu jet, nechť jede sám. Štěně je radost, ale hlavně starost, musíte se v této fázi podřídit jeho potřebám. My jsme zrušili 2dovolené a na takové podmínky bych nikdy nepřistoupila. Kde není vítán můj pes, nelezu ani já.

to je dost radikální příspěvek. To bychom nemohli skoro nikam. Navíc nejde, abychom ses jeho rodinou přestali stýkat. Taky se mi tam jet nechce. Nejsem z toho nadšená. ALe příteli na otm hodně záleží. On měl se svou rodinou hodně dlouho problémy a ted se usmířili. Nechce, aby tam jel sám a já že budu raději se psem. Vadí mu to. Nevím co mám dělat. Když sjme si ji pořizovali, tak ještě s jeho rodinou nemluvil a ani jsme nevěděli, že to bude tak hrozněj problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Asi bych nikam nejela, vy budete nervozní, z vás bude nervozní váše psí holka a z toho pak vyvede něco, co by normálně neudělala. My zásadně jezdíme tam, kde nás berou se vším všudy tedy s naší psinou. Když nás neberou, tak tam prostě nejezdíme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikam bych nejela, bylo by to pro tebe i pesa stresující. Ten pes k tobě patří. Taky nás pár tzv.přátel opustilo, kvůli psům, ale díky psům jich zase několik dost přibylo. Těžká volba

Taky se mi tam nechce,a le je to jeho rodina. Ach jo. Asi nikam nepojedeu. Raději přetrpím hádku a budu za blázna, kterýmu víc záleží na psu, jenom mám strach, aby se to neodrazilo ve vztahu s jeho rodinou. Tak musí totiž žena držet hubu a krok.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a co chceš slyšet? Je to rodina přítele, takže buď si to tam srovná on sám s tím, že je nesmysl, aby štěně bylo bez kontaktu s lidima někde zavřené, nebo tam nejezdi a zůstaň s labíkem doma. Pokud přítel chce za každou cenu jet, nechť jede sám. Štěně je radost, ale hlavně starost, musíte se v této fázi podřídit jeho potřebám. My jsme zrušili 2dovolené a na takové podmínky bych nikdy nepřistoupila. Kde není vítán můj pes, nelezu ani já.

Přesně. Tak zůstaň se pse doma. Rodiče se proto nemhou urazit, když nechtějí chlupy.
Ale učte ji opravdu zvykat si na samotu. Je jasný, že na každý štěně umí být hned osamotě a nic neprovést, ale chce to důslednost, jinak budete mít jednou ze života malý peklo
Já se taky snažím chodit pouze tam, kam mohu i se psem a kde ho mají rádi. Ale na druhou stranu nemůžu nikoho do lásky k němu nutit a pokud někomu můj pes vadí, tak to toleruju a třeba ho i nechám doma. Až se vrátím, tak mu svoji absenci vynahradím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je dost radikální příspěvek. To bychom nemohli skoro nikam. Navíc nejde, abychom ses jeho rodinou přestali stýkat. Taky se mi tam jet nechce. Nejsem z toho nadšená. ALe příteli na otm hodně záleží. On měl se svou rodinou hodně dlouho problémy a ted se usmířili. Nechce, aby tam jel sám a já že budu raději se psem. Vadí mu to. Nevím co mám dělat. Když sjme si ji pořizovali, tak ještě s jeho rodinou nemluvil a ani jsme nevěděli, že to bude tak hrozněj problém.

ježkovi oči, toto přece není alfa omega vztahu s jeho rodinou!? A pokud ano, tak tam ty vztahy nebudou zase tak smířené, jak píšeš. Přece pokud se s nimi chcete navštěvovat, není problém. Mohou přijet oni k vám, do vašeho bytu, nebo se sejít na neutrální půdě třeba někde na výletě, v restauraci apod. Ale jestli trvají na vašem pobytu u nich na chalupě, musí respektovat vás a k vám teď patří váš pes. Prostě pokud pes nemůže na chalupu, nejedu tam ani já. Proč se stresovat? Je to ještě štěně, to ho tam radši necháš celou domu zavřené výt? Stejně z toho budeš nervózní a budeš víc na verandě, než v té jejich zaprděné chalupě, kde to mají tak sterilní, že jim tam vadí štěně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Tak si vemte stan a spěte s čubinou ve stanu. Třeba když uvidí že je opravdu závislák tak to nějak vydrží, přece jste jejich návštěva a když jim to vysvětlíte, nebo jsou tak hrozný?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Taky jsem měla takový problém. Měla jsem dva IW a moje rodina bydlí v bytě - tam jsem mohli a manželova rodina bylí v rod. domku a tam jsemnehohli. Takž manžel a děti jely já se psama doma. Všechny psy má vždy "závilsáky" no vlastně i já jsem závislák. Takže jediné možné řešení přítel jede sám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Váš přítel by neměl dávat ultimáta, buď já nebo pes, jestliže má vaší fenku rád, tak nedopustí, aby byla někde stresovaná a vy také.
Nikam bych nejela a rodině vašeho přítele se omluvila, a vysvětlila vaší situaci.
Na další návštěvu si to můžete domluvit dopředu..podmínky, nebo hlídání fenky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš přítel by neměl dávat ultimáta, buď já nebo pes, jestliže má vaší fenku rád, tak nedopustí, aby byla někde stresovaná a vy také.
Nikam bych nejela a rodině vašeho přítele se omluvila, a vysvětlila vaší situaci.
Na další návštěvu si to můžete domluvit dopředu..podmínky, nebo hlídání fenky.

Psala jste, že psa jste si pořídili s přítelem dohromady, tak že je to i jeho pes a rodiče by měli respektovat to, že jejich syn má psa, kterému se musí věnovat, protože je to štěně. Sejděte se někde jinde a nenechte si nic diktovat, vy žijete spolu, spolu máte psa, tak co řešit .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Psala jste, že psa jste si pořídili s přítelem dohromady, tak že je to i jeho pes a rodiče by měli respektovat to, že jejich syn má psa, kterému se musí věnovat, protože je to štěně. Sejděte se někde jinde a nenechte si nic diktovat, vy žijete spolu, spolu máte psa, tak co řešit .

Kupte steneti prepravku dost velkou. Nejsou to vyhozene penize, budete ji v zivote potrebovat mnohokrat. V prepravce by snad mohla byt nablizku vami i na chate. Snad by to byl kompromis pro obe strany...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kupte steneti prepravku dost velkou. Nejsou to vyhozene penize, budete ji v zivote potrebovat mnohokrat. V prepravce by snad mohla byt nablizku vami i na chate. Snad by to byl kompromis pro obe strany...

Děkuji za rady.
Přítel s rodiči dlouho nemluvil právě protože žil jinak než oni, že si dovolil se odstěhovat se mnou, že máme psa, že já si můžu říct svůj názor atd.
Na chalupu nepojedu. Přítel musí jet. On má mě i fenku rád a nedává nám ulitimáta, jenom to chce nějak skloubit a nedaří s emu to, tak je naštvaný.
Malou an samotu zvykáme,a le má 4 měsíce a sami víte, že to jde pomlau. Navíc já byla ted dlouho doma , takže byla pořád se mnou, tak je to ted pro ni obtížnější si zvykat,a le za měsíc nastupuji do práce, tak bude muset na sobě zapracovta a snad to do té doby zvládneme naučit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za rady.
Přítel s rodiči dlouho nemluvil právě protože žil jinak než oni, že si dovolil se odstěhovat se mnou, že máme psa, že já si můžu říct svůj názor atd.
Na chalupu nepojedu. Přítel musí jet. On má mě i fenku rád a nedává nám ulitimáta, jenom to chce nějak skloubit a nedaří s emu to, tak je naštvaný.
Malou an samotu zvykáme,a le má 4 měsíce a sami víte, že to jde pomlau. Navíc já byla ted dlouho doma , takže byla pořád se mnou, tak je to ted pro ni obtížnější si zvykat,a le za měsíc nastupuji do práce, tak bude muset na sobě zapracovta a snad to do té doby zvládneme naučit.

Držím palce ať to ustojíte. Máme s přítelem taky komplikované vztahy s rodiči a někdy je to dost těžký. Ale ujasnili jsme si že jsme spolu kvůli sobě a ne kvůli rodině. Tak se tím řídíme a docela to funguje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Držím palce ať to ustojíte. Máme s přítelem taky komplikované vztahy s rodiči a někdy je to dost těžký. Ale ujasnili jsme si že jsme spolu kvůli sobě a ne kvůli rodině. Tak se tím řídíme a docela to funguje.

Řešili jsme podobný problém. Vzala jsem stan, postavila na zahradě. Celý den jsme byli stejně venku, noc ve stanu v pohodě. Rodina uviděla že nás nezlomí a psa nikam nezavřem, tak pomalu vyměkla. Ne že by byli z našeho psiska nějak extra nadšení, ale už pochopili že k nám patří a že jim nezbyde než ho respektovat. (Dodatečně jsem zjistila, že nejvíc se na tomto podepsali sousedi, kteří se chodili ptát kdo že jim to stanuje na zahradě. Bylo jim trapné vysvětlovat, že syn s přítelkyní).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řešili jsme podobný problém. Vzala jsem stan, postavila na zahradě. Celý den jsme byli stejně venku, noc ve stanu v pohodě. Rodina uviděla že nás nezlomí a psa nikam nezavřem, tak pomalu vyměkla. Ne že by byli z našeho psiska nějak extra nadšení, ale už pochopili že k nám patří a že jim nezbyde než ho respektovat. (Dodatečně jsem zjistila, že nejvíc se na tomto podepsali sousedi, kteří se chodili ptát kdo že jim to stanuje na zahradě. Bylo jim trapné vysvětlovat, že syn s přítelkyní).

Jé spát na zahradě ve stanu se psem :-)
No raději tam nepojedeme, oni mají zahrádku jak dlan a se skalničkama to bychom taky tam už nemohli nikdy. Mají chalupu uprostřed elsa a na zahrádce sklaničky. Leda spát v lese,a le tam prý chodí myslivci docela často.
Ale děkuji, docela jsme se pobavila. Prostě je jeho rodina divná, teda podle mě. ALe je to jejich věc.
P.S. oni k nám nepůjdou, protože máme byt plný chlupů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

My jsme toto s manzelem resili asi pred dvema lety, kdy jsme si poridili fenku velkeho a chlupateho plemene. Manzeluv tatinek nepustil cubinu pres prach chalupy. Nepomohlo premlouvani, logicke vysvetlovani, zkouseli jsme ruzne finty a "intriky", nic nezabiralo. Ale chteli jsme mit korektni vztahy jak s rodici, tak se psem. Psa jsme vzdy! brali sebou a byli jsme s ni skoro porad venku - v noci jsme staveli stan. Trvalo to tak 4-5 navstev, kdy si pes tchana ziskal a oba se miluji. Pes dnes muze kamkoliv, vcetne postele!!! A tchan po nem ochotne luxuje celou cvhalupu, kdyz odjizdime. Je to milacek cele rodiny. Podle me to chce cas, trpelivost a vysvetlovani. Hlavne nedavejte nikomu prednost pred druhym a opacne. Tak drzim palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Ja bych tam nejela, je to jejich chata, maj pravo tam psa nechtit, moje macecha je stejna, psa jim tam nevozim a nevnucuju, kdyz pak prijdou oni k nam, naopak ona ho musi respektovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja bych tam nejela, je to jejich chata, maj pravo tam psa nechtit, moje macecha je stejna, psa jim tam nevozim a nevnucuju, kdyz pak prijdou oni k nam, naopak ona ho musi respektovat.

ano mají právo na svém pozemku nechtít psa,ale tady se nebavíme odospělém psovi nebo puberťákovi ale o psím miminu, které se teprve učí být samo, to se na mě nezlobte, ale nechat takové štěně třeba 7 hodin doma samotné bych si nedovolila......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebuji poradit. Máme s přítelem vlastní domácnost, a pořídili jsme si labradorku. Je to krásná, aktivní holka. V mojí rodině s ní nikdo problém nemá / návštěvy, víkendy atd.
Jenomže v rodině přítele je to problém obrovský. Nesnesou jediný chlup na sobě, ne nábytku, bojí se zvířat. Máme k nim jet na chalupu na víkend. Fenku musíme brát sebou, máma bude pryč a sestra je nemocná a nemohla by se jí věnovat, venčit atd.
Chtějí jí nechat zavřenou na verandě a na chlupu nesmí,a jenomže ona je závislák, potřebuje být v kontaktu s člověkem, jinka knučí, kouše co je v dosahu - klidně i misku na žrádlo( kovovou), dokonce se jenou pomočila. Doma ji necháváme samotnou tak 2 hodiny, zatím jí to učíme, že dokáže být sama doma bez nářků a ničení bytu. ALe je to štěně a zatím zvládá jenom ty 2 hodiny a potom se chce mazlit, pochválit a nehne se od nás nakrok.
Poradte, já bych na tu chatu nejraději nejela, ale přítel říká, že nebude přece jim do konce života ustupovat - myslí si, že za takových podmínek si ji nebudeme brát.
Jsme z toho neštastná.

Hlavní je, abyste si s přítelem kvůli tomu neničili vztah! Takže si sedněte a v klidu to proberte.
1. přítel pojede sám...
2. pojedete všichni s tím, že rodičům vysvětlíte, že chápete, že mají strach a že jim vadí chlupy, ale že si moc přejete, aby vaše štěndo přijali, protože je to člen vaší rodiny. A že samozřejmě před odjezdem pořádně chatu uklidíte.
3. nepojedete
4. pojedete a prcka na víkend dáte k někomu na hlídání..

Já jsem celý život vyrůstala se psem. Přítel bydlel v paneláku a psa nikdy neměl. Když jsme si pořídili štěndo RR - takže žádný prcek, tak z toho jeho rodiče zrovna nadšeni nebyli.. Když jsme k nim začali chodit, tak jeho mamča vždy vylezla na stůl, aby za ní štěndo nemohlo . Časem už i štěndo pohladila a dnes jsou rádi, když příjdeme i s pesanem a strašně ho chválí jak je zlatý!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlavní je, abyste si s přítelem kvůli tomu neničili vztah! Takže si sedněte a v klidu to proberte.
1. přítel pojede sám...
2. pojedete všichni s tím, že rodičům vysvětlíte, že chápete, že mají strach a že jim vadí chlupy, ale že si moc přejete, aby vaše štěndo přijali, protože je to člen vaší rodiny. A že samozřejmě před odjezdem pořádně chatu uklidíte.
3. nepojedete
4. pojedete a prcka na víkend dáte k někomu na hlídání..

Já jsem celý život vyrůstala se psem. Přítel bydlel v paneláku a psa nikdy neměl. Když jsme si pořídili štěndo RR - takže žádný prcek, tak z toho jeho rodiče zrovna nadšeni nebyli.. Když jsme k nim začali chodit, tak jeho mamča vždy vylezla na stůl, aby za ní štěndo nemohlo . Časem už i štěndo pohladila a dnes jsou rádi, když příjdeme i s pesanem a strašně ho chválí jak je zlatý!

Probrali nsjme to s přítelem. Na chatu pojedeme ale jenom na dopoledne a na grilování venku a potom pojedeme zpátky. JE to sice štreka, le bude to kompromis a nikdo snad nebude nespokojen.
Ona je zlatíčko, jenom je hyperaktivní, jako ostatně snad každý labís v tomhle věku. Tak snad se to ustojí a skalničky taky :-)
Děkuji za rady a za zkušenosti. Nad to nikdy není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Probrali nsjme to s přítelem. Na chatu pojedeme ale jenom na dopoledne a na grilování venku a potom pojedeme zpátky. JE to sice štreka, le bude to kompromis a nikdo snad nebude nespokojen.
Ona je zlatíčko, jenom je hyperaktivní, jako ostatně snad každý labís v tomhle věku. Tak snad se to ustojí a skalničky taky :-)
Děkuji za rady a za zkušenosti. Nad to nikdy není.

měla jsem podobný problém s kamarádem ,zval nás na návštěvu ae nechtěl pustit do chaty našeho bígla ,jenomže bez psa to bylo nemožné kam bychom ho dali ,nakonec jsme se tak nějak dohodli přes den byl pes na lanku před chatou /jelikož nebyla oplocená / v noci spal v chatě na naší vlastní dece taky uvázaný aby tam nemohl běhat po celém ,jelikož jsme stejně většinu času trávili mimo chatu tak se pes vylítal jinde a u chaty stejně jen pospával ,nakonec jsme tam strávili celé léto a šlo to