Neregistrovaný uživatel

Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
nechávej ho doma. Zkus se vžít do pozice tvého hostitele. Nemusí být pak nikomu přijemná tvá návštěva. Co myslíš tvý známí, čekají ještě na tebe?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
Asi to bude chtít trpělivost a pomoc od někoho z těch známých. Já bych na to šla tak, že bych ho k nim vodila a snažila se mu ukázat, že to je taky vlastně "doma", a tak by to tam neměl dělat. Ale asi to bude chtít aspoň trochu střídat místa návštěv, aby si zase nezvykl na jeden byt.
Ale je to jen můj názor.
Mám ale pocit, že ten Váš pejsek je ještě hodně malý - tak jako ten můj nezbeda, a tak je holt ještě "truhlík".
Ten můj se občas taky zapomene a vyčůrá se na chodbě nebo třeba u mých rodičů na návštěvě (naštěstí mají lino). Přičítám to tomu, že je malý a pořádně si ještě neumí říct, kdy se mu chce. A taky vlastně není "doma", takže proč by nemohl,že?! Myslím, že mu to časem dojde.
Tak hodně zdaru
Míša
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
Ano, může to být také nervozitou z neznámého prostředí, chce si to tam alespoň trochu zpříjemnit . Možná by také pomohlo, kdybyste ho drželi v náručí nějakou dobu, pak třeba vyjít ven a zkusit ho vyvenčit a pochválit. Nenechat ho vběhnout do bytu. Na Vás se nepočůrá ani v cizím prostředí (tedy jsem přesvědčená
). Hanka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
Já myslím, že je jenom otázka času, než si spojí, že i cizí byt je "doma". Navíc se tam neorientuje a neví, jak si "říct" o vyvenčení (neví kde jsou dveře). Taky je rozrušený z nového prostředí a tak mu to spíš "uklouzne". Zkrátka na návštěvě postupujte jako ze začátku doma - pokárání za loužičku uvnitř, pochvala venku. Náš labís už taky dlouho nečůral doma a poprvé na návštěvě u mých rodičů si v půl roce udělal ostudu... Stačilo mu vynadat a vzít ho ven, pochopil po prvním incidentu.
Na návštěvě někdy čůrá i dospělý pes, ale to si značkuje nové "teritorium" (zvláště je-li v něm fenka), to ale vzhledem k mládí Vašeho pejska nejspíš nebude ten případ...
A doma ho nenechávejte, jak by se jinak naučil chovat ve společnosti?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, může to být také nervozitou z neznámého prostředí, chce si to tam alespoň trochu zpříjemnit . Možná by také pomohlo, kdybyste ho drželi v náručí nějakou dobu, pak třeba vyjít ven a zkusit ho vyvenčit a pochválit. Nenechat ho vběhnout do bytu. Na Vás se nepočůrá ani v cizím prostředí (tedy jsem přesvědčená
). Hanka
Hanka: Jo, to je super nápad. Nenapadlo mě v novém bytě ho chvíli chovat. Je fakt, že by si tak mohl zvyknout a pak už nebude "značkovat". Určitě vyzkouším a dám vědět. Dík
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já myslím, že je jenom otázka času, než si spojí, že i cizí byt je "doma". Navíc se tam neorientuje a neví, jak si "říct" o vyvenčení (neví kde jsou dveře). Taky je rozrušený z nového prostředí a tak mu to spíš "uklouzne". Zkrátka na návštěvě postupujte jako ze začátku doma - pokárání za loužičku uvnitř, pochvala venku. Náš labís už taky dlouho nečůral doma a poprvé na návštěvě u mých rodičů si v půl roce udělal ostudu... Stačilo mu vynadat a vzít ho ven, pochopil po prvním incidentu.
Na návštěvě někdy čůrá i dospělý pes, ale to si značkuje nové "teritorium" (zvláště je-li v něm fenka), to ale vzhledem k mládí Vašeho pejska nejspíš nebude ten případ...
A doma ho nenechávejte, jak by se jinak naučil chovat ve společnosti?
tak se na to vykašlete, i dobře vychovaný dospělý pes se umí na návštěvě chovat. Náš jako malé štěně nikdy nechodil po návštěvách, bylo by mi trapné se pořád omlouvat za "nehody" způsobeném naším psem. Někdo na to totiž zvědavý holt není. Psa jste si pořídila Vy, tak ho jiným nevnucujte.
Můj pes byl poprvé na návštěvě až po roce. Choval se tak, že jsem ho měla za zadkem, kam jen jsem se hnula - hlídal si mě, abych ho tam snad nenechala. Pokud tam byl víckrát a prostředí poznal, byl tam jako doma - proběhl co se dalo, pozdravil kdekoho a přiběhl ke mně.
Dnes je mu 2 a půl roku a u návštěvy je v pohodě. Leží mi u nohou a jen zvedne hlavu a pozoruje, kam jdu. Je-li to na něj moc daleko, jde automaticky se mnou, jinak leží dál.
Myslím, že pokud naučíte psa povel lehni a zůstaň, nevidím nikde problém.....
Ahoj Darina
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tak se na to vykašlete, i dobře vychovaný dospělý pes se umí na návštěvě chovat. Náš jako malé štěně nikdy nechodil po návštěvách, bylo by mi trapné se pořád omlouvat za "nehody" způsobeném naším psem. Někdo na to totiž zvědavý holt není. Psa jste si pořídila Vy, tak ho jiným nevnucujte.
Můj pes byl poprvé na návštěvě až po roce. Choval se tak, že jsem ho měla za zadkem, kam jen jsem se hnula - hlídal si mě, abych ho tam snad nenechala. Pokud tam byl víckrát a prostředí poznal, byl tam jako doma - proběhl co se dalo, pozdravil kdekoho a přiběhl ke mně.
Dnes je mu 2 a půl roku a u návštěvy je v pohodě. Leží mi u nohou a jen zvedne hlavu a pozoruje, kam jdu. Je-li to na něj moc daleko, jde automaticky se mnou, jinak leží dál.
Myslím, že pokud naučíte psa povel lehni a zůstaň, nevidím nikde problém.....
Ahoj Darina
Moc s Darinou nesouhlasím. Hodně záleží na nátuře psa třeba jejímu to nevadilo, ale každý pes je jiný a některý štěně, který je třeba bázlivější, by to prospět nemuselo- kdyby se úplně distancoval seznamování s různými prostředí-byty.
Zvolte na návštěvu takové lidi, kterým případná nehoda nebude vadit(nejlépe aby měli lino, to snese hodně).
Postupovala bych tak jak zde již někdo radil-vzít pejska do náruče a postupně přivykat novému prostředí. Ze začátku po chvilkách chodit ven pejska venčit a postupně dobu prodlužovat. Věřím, že brzo tento neduh přemůžete a brzo si na to ani nevzpomenete.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tak se na to vykašlete, i dobře vychovaný dospělý pes se umí na návštěvě chovat. Náš jako malé štěně nikdy nechodil po návštěvách, bylo by mi trapné se pořád omlouvat za "nehody" způsobeném naším psem. Někdo na to totiž zvědavý holt není. Psa jste si pořídila Vy, tak ho jiným nevnucujte.
Můj pes byl poprvé na návštěvě až po roce. Choval se tak, že jsem ho měla za zadkem, kam jen jsem se hnula - hlídal si mě, abych ho tam snad nenechala. Pokud tam byl víckrát a prostředí poznal, byl tam jako doma - proběhl co se dalo, pozdravil kdekoho a přiběhl ke mně.
Dnes je mu 2 a půl roku a u návštěvy je v pohodě. Leží mi u nohou a jen zvedne hlavu a pozoruje, kam jdu. Je-li to na něj moc daleko, jde automaticky se mnou, jinak leží dál.
Myslím, že pokud naučíte psa povel lehni a zůstaň, nevidím nikde problém.....
Ahoj Darina
Aha, takže když jsem si pořídila psa, nepojedu rok za svými rodiči, jo? To je pěkná pitomost! Samozřejmě, že psa neberu k lidem, u kterých vím, že psy nemají a nemají je rádi, jsou pinktlich na čistotu v bytě, nebo mají malé děti apod. A tam ho neberu ani dospělého. Ale když jedu ke kamarádům nebo příbuzným, u kterých vím, že jim to nevadí, že se naopak na štěně těší... ? A tam je pak skvělá příležitost pejska naučit se na návštěvě chovat, poznat jiné byty, lidi, prostředí. To je snad součást socializace, ne?!?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady s Cocculine na cestování. Mám ještě jeden problém. Pejska jsme už naučili, že vyměšovat se má venku. Sice občas považuje za "venku" i chodbu v našem domě, ale už je jen otázkou času, kdy počká způsobně až na nějakou pěknou travičku venku pokaždé.
Problém ale je, že se vždy pokadí a počurá, když ho vezmeme někam na návštěvu do cizího bytu. Hned jak tam vejdeme, začne. Nepomáhá ani naučené "fuj!" a ještě za běhu, jak ho vyháníme dokončit své dílo zkázy venku, pustí bobek dva. Skoro jako zajíc
Poradíte mi, jak ho to odnaučit?
Díky.
Vetek
No, dlouho jsem tu nebyla, tedy mě s odpovědí předběhl někdo jiný. Třeba Hanka to napsala velmi pěkně. Přikláněla bych se k tomu, že to je způsobeno hlavně nervozitou, velkou část daného problému má na svědomí nízký věk psíka a tedy mu ještě není zcela jasné, kde se může a kde ne. Chce to tedy čas a nějaká vhodná opatření. Tedy – pejska na návštěvě do náruče, projít s ním byt (v náruči), dát nějaký pamlsek a uvolnit tak napjatou atmosféru a po pár minutách s psíkem skočit ven. Následně jej nechat na vodítku „na krátko“ a nechat si ho ve vaši těsné blízkosti. Jednoduše – pejska postupně zvykat na nové prostředí, novou situaci a na vhodné chování. Nelze vyloučit, že se ještě nějaká ta „příhoda“ neobjeví, ale je ve vaši moci to eliminovat.
Já své psy beru tam, kde vím, že tam nikomu nevadí. Ale snažím se je brát s sebou co nejvíce. A to již od štěněte – aby se právě naučili chovat. Je však nutné se soustředit více na psa, než-li na hostitele :-(. Každopádně berte ohled na ty, kdo vás k sobě pozvou a snažte se vyhnout maximálně nepříjemnostem. Já jsem pejskař a nevadí mi, když se štěněti mé návštěvy stane „příhoda“. Chápu to. Chápu to a vadí mi to o to méně, když vidím, že majitel štěněte se snaží o správnou výchovu a dobré návyky. (I když si přitom moc nepopovídáme...:-)). Co ale chápu podstatně méně, tedy co mi není zrovna milé, když je na návštěvě nevychovaný pes.
PS: Také bych doporučovala, je-li to možné, aby chodilo hodně návštěv k vám. Tím lépe, pokud to budou ty návštěvy, kam berete pejska nejčastěji... Pejsek si na různé lidi zvykne a nebude se tolik stresovat v méně známém prostředí. Naopak – bude se z nich těšit a bude se v daném prostředí cítit dobře – skoro jako doma.