Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

28.4.2004 20:22
Neregistrovaný uživatel

Zdravím všechny milovníky tohoto plemene a žádám Vás o odbornou radu. Mé fence je 10 měsíců a asi před třemi týdny si začala kousat packy mezi polštářky. Zvěrolékař mi řekl, že je to nějaký parazit – česky nazýván „TRUDNÍK“. Dal mi na to nějakou vodičku. Po týdnu jsem šla na kontrolu a lékař, že prý je to lepší. Druhý den si je však začala kousat znova! Tak se chci zeptat, má-li někdo z Vás s tímto nějakou zkušenost. Pokud ano, budu Vám velmi vděčná, napíšete-li mi.
Děkuji předem Katka

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 07:42
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny milovníky tohoto plemene a žádám Vás o odbornou radu. Mé fence je 10 měsíců a asi před třemi týdny si začala kousat packy mezi polštářky. Zvěrolékař mi řekl, že je to nějaký parazit – česky nazýván „TRUDNÍK“. Dal mi na to nějakou vodičku. Po týdnu jsem šla na kontrolu a lékař, že prý je to lepší. Druhý den si je však začala kousat znova! Tak se chci zeptat, má-li někdo z Vás s tímto nějakou zkušenost. Pokud ano, budu Vám velmi vděčná, napíšete-li mi.
Děkuji předem Katka

Dělal Vám veterinář šekrab? Tj. vzal nástroj podobný žiletce a šeškrabal kůži mezi prsty, příp. vyškubnul s tím pár chlupů a zkoumal pod mikroskopem? To je totiž asi jediný způsob jak bezpečně napadení trudníkem poznat.
Mimoto léčba napadení trudníkem jenom týden se mi zdá krátká. My jsme se totiž svého času potýkali se stejným problémem (trudníkem),ne na tlapách ale na hlavě.

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 10:26
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny milovníky tohoto plemene a žádám Vás o odbornou radu. Mé fence je 10 měsíců a asi před třemi týdny si začala kousat packy mezi polštářky. Zvěrolékař mi řekl, že je to nějaký parazit – česky nazýván „TRUDNÍK“. Dal mi na to nějakou vodičku. Po týdnu jsem šla na kontrolu a lékař, že prý je to lepší. Druhý den si je však začala kousat znova! Tak se chci zeptat, má-li někdo z Vás s tímto nějakou zkušenost. Pokud ano, budu Vám velmi vděčná, napíšete-li mi.
Děkuji předem Katka

Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Příčinou tohoto onemocnění u psa je Demodex canis (trudník psí). Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitis), důsledkem čehož je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn. pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky onemocnění jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Co se týče terapie onemocnění, ta je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi ODOLNÝ a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Mezi možnosti terapie patří:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Onemocnění je tedy léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
MVC. Kovářová

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 11:41
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Příčinou tohoto onemocnění u psa je Demodex canis (trudník psí). Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitis), důsledkem čehož je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn. pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky onemocnění jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Co se týče terapie onemocnění, ta je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi ODOLNÝ a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Mezi možnosti terapie patří:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Onemocnění je tedy léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
MVC. Kovářová

Toto vysvětlení bylo vyčerpávající.I já děkuji.Toto onemocnění jsme u zvířat měli také,nicméně já se čistě laicky domnívám,že přenos mezi jednotlivými zvířaty možný je.Nejprve jsme měli takto postiženu fenu mopse.Vyléčila se.Později to byli fena a pes Kingů-každý z jiného chovu.Opět vyléčeni.Nyní se stejným problémem bojujeme opět u Kingice,navíc jej mají dvě kočky peršanky,opět každá z jiného chovu a navíc koza.Všechna zvířata jsou současně léčena Ivomecem inj.,Ectodexem inj.,Ektodexem povrchově,přidán Biopirox a Frontline.Již se zdá,že je nákaza zvládnutá,zvířata znovu obrůstají,ale napadení trudníkem v takovém rozsahu u zvířat vzájemně nepříbuzných a navíc různých živočišných druhů přímo nabízí,že se nakazila navzájem,nebo je možný přenos z prostředí?Všechna jmenovaná zvířata spolu přichází do styku-psi chodí do domu,kde žijí kočky a venku chodí do stáje ke koze.Ještě máme velkou fenu křížence,která má kotec zvlášť,protože ji malí psi nesnášejí a do bytu nesmí a ta je v pořádku.Ještě upřesním,že zvířata jsou držena v čistotě,koupaná a česaná,pravidelně odblešovaná a to i koza.Zajímal by mne Váš názor.

Neregistrovaný uživatel

3.5.2004 12:18
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toto vysvětlení bylo vyčerpávající.I já děkuji.Toto onemocnění jsme u zvířat měli také,nicméně já se čistě laicky domnívám,že přenos mezi jednotlivými zvířaty možný je.Nejprve jsme měli takto postiženu fenu mopse.Vyléčila se.Později to byli fena a pes Kingů-každý z jiného chovu.Opět vyléčeni.Nyní se stejným problémem bojujeme opět u Kingice,navíc jej mají dvě kočky peršanky,opět každá z jiného chovu a navíc koza.Všechna zvířata jsou současně léčena Ivomecem inj.,Ectodexem inj.,Ektodexem povrchově,přidán Biopirox a Frontline.Již se zdá,že je nákaza zvládnutá,zvířata znovu obrůstají,ale napadení trudníkem v takovém rozsahu u zvířat vzájemně nepříbuzných a navíc různých živočišných druhů přímo nabízí,že se nakazila navzájem,nebo je možný přenos z prostředí?Všechna jmenovaná zvířata spolu přichází do styku-psi chodí do domu,kde žijí kočky a venku chodí do stáje ke koze.Ještě máme velkou fenu křížence,která má kotec zvlášť,protože ji malí psi nesnášejí a do bytu nesmí a ta je v pořádku.Ještě upřesním,že zvířata jsou držena v čistotě,koupaná a česaná,pravidelně odblešovaná a to i koza.Zajímal by mne Váš názor.

Jedním ze základních rozdílů mezi demodex svrabem a sarcoptes svrabem je ten, že při demodikóze postižená místa nejsou pro zvířata svědivá nebo bolestivá (a ta si je tak netrumatizují olizováním nebo okusováním) a navíc zde není riziko (a pokud ano, pak minimální!) nákazy ostatních zvířat.
Jestliže tento problém přetrvává u většího počtu zvířat současně, pak se nabízí otázka, zda se jedná skutečně o demodex, event. zda trudník nemá "společnost" jiného obtížného parazita.
Bylo by tedy namístě nechat provést seškrab postiženého místa, event. biopsii kůže a odeslat na vyšetření...
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

3.5.2004 16:49
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jedním ze základních rozdílů mezi demodex svrabem a sarcoptes svrabem je ten, že při demodikóze postižená místa nejsou pro zvířata svědivá nebo bolestivá (a ta si je tak netrumatizují olizováním nebo okusováním) a navíc zde není riziko (a pokud ano, pak minimální!) nákazy ostatních zvířat.
Jestliže tento problém přetrvává u většího počtu zvířat současně, pak se nabízí otázka, zda se jedná skutečně o demodex, event. zda trudník nemá "společnost" jiného obtížného parazita.
Bylo by tedy namístě nechat provést seškrab postiženého místa, event. biopsii kůže a odeslat na vyšetření...
MVC.Kovářová

To jsme právě udělali a skutečně se potvrdil trudník.Zvířata se skutečně neškrábou.Mě se ještě vnucuje myšlenka,zda hlavní problém není v prostředí.Do tohoto domu jsme se nastěhovali před 14 lety.Měli jsme králíky,slepice,psy,kočky,kozu,prasata,vše zdravé.Tady to vypadalo-no děs.Všude nepořádek,v kůlně na dvoře přes půl metru starého slepičího hnoje,ve kterém hnily mrtvé slepice.Okolo domu běhalo několik prašivých koček a stejně olezlý pes.Zvířata jsme pochytali a odvezli na veterinu,kde je uspali.Kůlnu jsme vyčistili až na beton(je zděná),vydesinfikovali opakovaně chloraminem a savem.V krátké době nám pochcípali všichni králíci i slepice a ostatní zvířata začala "olézat".Přivolaný veterinář zkonstatoval zamoření prostředí králiřím morem a holubím morem.Doporučil 10 let slepice ani králíky nedržet,to jsme dodrželi.Kůlnu by prý bylo nejlépe zbourat.Bohužel nemáme dost peněz na stavbu nové.Pravidelně 2x ročně ji desinfikujeme,už 14 let.Nyní máme slepice opět,jsou jinde a jsou v pořádku.Kozu zatím jinam dát nemůžeme a má potíže.Malí psi sice v kůlně nebydlí,ale chodí kozu "pusinkovat".Velký pes je jinde a je v pořádku.Kočky sice v kůlně nikdy nebyly,ale jsou ve styku s malými psy.Pro kozu nyní stavíme na louce za domem "boudu",aby se dostala z kůlny pryč.Aby zvířata znovu obrostla,stačila jedna injekce Ectodexu.Stejně si ale myslím,že se potíže budou vracet.

Neregistrovaný uživatel

5.5.2004 09:42
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jsme právě udělali a skutečně se potvrdil trudník.Zvířata se skutečně neškrábou.Mě se ještě vnucuje myšlenka,zda hlavní problém není v prostředí.Do tohoto domu jsme se nastěhovali před 14 lety.Měli jsme králíky,slepice,psy,kočky,kozu,prasata,vše zdravé.Tady to vypadalo-no děs.Všude nepořádek,v kůlně na dvoře přes půl metru starého slepičího hnoje,ve kterém hnily mrtvé slepice.Okolo domu běhalo několik prašivých koček a stejně olezlý pes.Zvířata jsme pochytali a odvezli na veterinu,kde je uspali.Kůlnu jsme vyčistili až na beton(je zděná),vydesinfikovali opakovaně chloraminem a savem.V krátké době nám pochcípali všichni králíci i slepice a ostatní zvířata začala "olézat".Přivolaný veterinář zkonstatoval zamoření prostředí králiřím morem a holubím morem.Doporučil 10 let slepice ani králíky nedržet,to jsme dodrželi.Kůlnu by prý bylo nejlépe zbourat.Bohužel nemáme dost peněz na stavbu nové.Pravidelně 2x ročně ji desinfikujeme,už 14 let.Nyní máme slepice opět,jsou jinde a jsou v pořádku.Kozu zatím jinam dát nemůžeme a má potíže.Malí psi sice v kůlně nebydlí,ale chodí kozu "pusinkovat".Velký pes je jinde a je v pořádku.Kočky sice v kůlně nikdy nebyly,ale jsou ve styku s malými psy.Pro kozu nyní stavíme na louce za domem "boudu",aby se dostala z kůlny pryč.Aby zvířata znovu obrostla,stačila jedna injekce Ectodexu.Stejně si ale myslím,že se potíže budou vracet.

Bohužel, jak již jsem uvedla, parazit je VELMI ODOLNÝ, a ikdyž dojde k vyléčení zvířete, je toto stále jeho nositelem. Pak je velmi pravděpodobné, že za určitých podmínek dojde k recidivě.
Přesto v současné době je hygiena chovatelských zařízení lepší než původní (Vámi nezaviněná), i tehdy může demodex odolávat likvidaci - i když se primárně "drží" na zvířatech.
Předpokládám, že běžně používaná dezinfekce (chloramin, savo...) na likvidaci příp. nežádoucích "nájemníků" nestačí. Mezi velmi často používaný přípravek patří např. Persteril, který je hodnocen jako širokospektrální dezinfekce. Jedná se o velmi agresivní tekutinu, jednou z jejích složek je např. kyselina sírová. Je nutné při práci s touto tekutinou dodržovat maximální opatrnost, rovněž se pozorně řídit průvodní informací (např. ji nelze použít "na všechno" vzhledem k možné toxicitě - riziko otravy až úhynu zvířete).
Pokuste se kontaktovat odborného lékaře, nejlépe specialistu na kožní onemocnění a parazitologii, který Vám určitě poradí, jakým způsobem dále postupovat a zda je vůbec možné v dané situaci parazita definitivně zlikvidovat...
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

15.5.2004 11:46
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel, jak již jsem uvedla, parazit je VELMI ODOLNÝ, a ikdyž dojde k vyléčení zvířete, je toto stále jeho nositelem. Pak je velmi pravděpodobné, že za určitých podmínek dojde k recidivě.
Přesto v současné době je hygiena chovatelských zařízení lepší než původní (Vámi nezaviněná), i tehdy může demodex odolávat likvidaci - i když se primárně "drží" na zvířatech.
Předpokládám, že běžně používaná dezinfekce (chloramin, savo...) na likvidaci příp. nežádoucích "nájemníků" nestačí. Mezi velmi často používaný přípravek patří např. Persteril, který je hodnocen jako širokospektrální dezinfekce. Jedná se o velmi agresivní tekutinu, jednou z jejích složek je např. kyselina sírová. Je nutné při práci s touto tekutinou dodržovat maximální opatrnost, rovněž se pozorně řídit průvodní informací (např. ji nelze použít "na všechno" vzhledem k možné toxicitě - riziko otravy až úhynu zvířete).
Pokuste se kontaktovat odborného lékaře, nejlépe specialistu na kožní onemocnění a parazitologii, který Vám určitě poradí, jakým způsobem dále postupovat a zda je vůbec možné v dané situaci parazita definitivně zlikvidovat...
MVC.Kovářová

Děkuji moc za radu.Rozhodně to vyzkouším.

Přidejte reakci

Přidat smajlík