Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 10:04
Neregistrovaný uživatel

Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak se mám zachovat jako správná máma a majitelka většího psa. Mám dvanáctiletou dceru, která před dvěma lety dostala svého vlastního pejska (trpasličí stříbrný pudlík)Hodně se fence věnuje,běhají spolu agility, jezdí na letní "psí" tábory.Berenika(fenka) je na dceru silně fixovaná, učenlivá, ráda se učí novým kouskům,všude jsou spolu. Ale teď dcera začíná mít i zájem o "mého" ročního gordonsetra.Chodí s ním odpoledne na vycházky, k rybníku, ke kamarádce ke koním.Uvažuje i o tom, že by si ho vzala na letní výcvikový tábor( pudlinka se chystá na štěňátka).Čada zvládá bez problémů, on ji respektuje , poslouchá. Jsem ráda, že dcera má takový vztah ke psům a zvířatům vůbec, ale ráda bych si přečetla názor vás, kteří jste třeba sami ve dvanácti letech začali cvičit psa většího (temperamentního) plemene. Nechci dceru "podceňovat", ale na druhou stranu cítím zodpovědnost za oba

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 10:38
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak se mám zachovat jako správná máma a majitelka většího psa. Mám dvanáctiletou dceru, která před dvěma lety dostala svého vlastního pejska (trpasličí stříbrný pudlík)Hodně se fence věnuje,běhají spolu agility, jezdí na letní "psí" tábory.Berenika(fenka) je na dceru silně fixovaná, učenlivá, ráda se učí novým kouskům,všude jsou spolu. Ale teď dcera začíná mít i zájem o "mého" ročního gordonsetra.Chodí s ním odpoledne na vycházky, k rybníku, ke kamarádce ke koním.Uvažuje i o tom, že by si ho vzala na letní výcvikový tábor( pudlinka se chystá na štěňátka).Čada zvládá bez problémů, on ji respektuje , poslouchá. Jsem ráda, že dcera má takový vztah ke psům a zvířatům vůbec, ale ráda bych si přečetla názor vás, kteří jste třeba sami ve dvanácti letech začali cvičit psa většího (temperamentního) plemene. Nechci dceru "podceňovat", ale na druhou stranu cítím zodpovědnost za oba

Zde záleží na zkušenostech a zodpovědnosti dcery. Osobně se výcviku příliš nevěnuji (mám 2 malamuty a NO se zlomenou nohou, takže výcvik jen tak "obrazně" ), spíš se zajímám o problémová zvířata v útulku (agresivní a bázlivá). Moje známá však dostala svého prvního psa v 8mi letech - byl to něměcký ovčák - s výcvikem a výchovou jí nikdo příliš neradil, chodila s ním na cvičák, ale tehdejší Svazarm se na ni díval "skrz prsty" - přeci se nebudou unavovat s děckem, co má bezpapíráka... Pes byl super poslušný, chodil bez vodítka a bez náhubku, nebyl bezdůvodně agresivní, měl velice úspěšně složeno několik zkoušek z výkonu, skvělý obranář, stopř, vášnivý aportér...
Takže určitě nemějte strach, že by dcera psa nezvládla, pokud ji respektuje a ona je dominantní osobou ve směčce, pak se není čeho bát. Možná se vyskytne nějaký problém, až pes plně dospěje, uvědomí si svou sílu, ale pubertu už má nejspíš za sebou, takže nebude zkoušet, co si může dovolit...
MVC.Kovářová

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 13:40
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak se mám zachovat jako správná máma a majitelka většího psa. Mám dvanáctiletou dceru, která před dvěma lety dostala svého vlastního pejska (trpasličí stříbrný pudlík)Hodně se fence věnuje,běhají spolu agility, jezdí na letní "psí" tábory.Berenika(fenka) je na dceru silně fixovaná, učenlivá, ráda se učí novým kouskům,všude jsou spolu. Ale teď dcera začíná mít i zájem o "mého" ročního gordonsetra.Chodí s ním odpoledne na vycházky, k rybníku, ke kamarádce ke koním.Uvažuje i o tom, že by si ho vzala na letní výcvikový tábor( pudlinka se chystá na štěňátka).Čada zvládá bez problémů, on ji respektuje , poslouchá. Jsem ráda, že dcera má takový vztah ke psům a zvířatům vůbec, ale ráda bych si přečetla názor vás, kteří jste třeba sami ve dvanácti letech začali cvičit psa většího (temperamentního) plemene. Nechci dceru "podceňovat", ale na druhou stranu cítím zodpovědnost za oba

Jen úvaha: vždyť je to "pes Danyi" je zvykly na sveho pana od malicka a ted s nim zacne cvicit dalsi? Já někde cetla ze napr. bulterier by mel poslouchat na slovo celou svou smecku, ale tohle je lovecky pes a ten ma mit sveho pana jednoho se kterym pripadne bude pracovat v lese....nebo nemusí ani byt lovecky veden, ale mit jen jednoho pan ? jaky je vaš názor ? díky M.

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 14:32
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen úvaha: vždyť je to "pes Danyi" je zvykly na sveho pana od malicka a ted s nim zacne cvicit dalsi? Já někde cetla ze napr. bulterier by mel poslouchat na slovo celou svou smecku, ale tohle je lovecky pes a ten ma mit sveho pana jednoho se kterym pripadne bude pracovat v lese....nebo nemusí ani byt lovecky veden, ale mit jen jednoho pan ? jaky je vaš názor ? díky M.

Je to sice "můj" pes, ale nežije přeci se mnou v izolaci od zbytku rodiny. Odmala ho vychováváme především jako rodinného psa, kterého bereme pokud možno co nejvíce všude s sebou (kemp, hory, výlety) Na dceru je zvyklý, baví ho s ní procvičovat základní poslušnost, ví, že jejich procházky jsou zase trochu jiné než se mnou Myslím, že dokáže dobře rozlišit,kdy se jde "pracovat" a kdy je hra. Já ani moc netoužím po tom, mít psa "jednoho pána". Samozřejmě asi jsem já "vůdce smečky", jsem ta "zlá" panička a mamina, kterou se musí poslouchat, která chválí a hladí,která trestá, krmí celou ( i dvounohou) smečku. Kdybych měla pocit, že je to jen "můj" pes, tak bych ho přeci dceři nikdy nesvěřila Mimochodem bulterier je taky lovecký pes, nebo se pletu?

Neregistrovaný uživatel

29.4.2004 19:15
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen úvaha: vždyť je to "pes Danyi" je zvykly na sveho pana od malicka a ted s nim zacne cvicit dalsi? Já někde cetla ze napr. bulterier by mel poslouchat na slovo celou svou smecku, ale tohle je lovecky pes a ten ma mit sveho pana jednoho se kterym pripadne bude pracovat v lese....nebo nemusí ani byt lovecky veden, ale mit jen jednoho pan ? jaky je vaš názor ? díky M.

To je nesmysl, my máme loveckého psa lovecky vedeného a cvičíme s ním s přítelkyní na myslivost dva, a je to v pohodě, nikdo se psem nemá problémy. Dokonce jsem i viděl, že cizí člověk, ale samozřejmě pes ho trochu znal, odvedl psa dobře na zkouškách, protože vůdce byl nemocný. Taky jsem zažil půjčení psa pro dosled. Nevím, proč by lovecký pes měl být vyjímkou, naopak. Slyšel jsem i o případu, že pes poslouchal toho, kdo si ho vzal z kotce, i když to je samozřejmě extrém. Ale lovecký pes vyjímka není. Dasty

Neregistrovaný uživatel

30.4.2004 00:14
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak se mám zachovat jako správná máma a majitelka většího psa. Mám dvanáctiletou dceru, která před dvěma lety dostala svého vlastního pejska (trpasličí stříbrný pudlík)Hodně se fence věnuje,běhají spolu agility, jezdí na letní "psí" tábory.Berenika(fenka) je na dceru silně fixovaná, učenlivá, ráda se učí novým kouskům,všude jsou spolu. Ale teď dcera začíná mít i zájem o "mého" ročního gordonsetra.Chodí s ním odpoledne na vycházky, k rybníku, ke kamarádce ke koním.Uvažuje i o tom, že by si ho vzala na letní výcvikový tábor( pudlinka se chystá na štěňátka).Čada zvládá bez problémů, on ji respektuje , poslouchá. Jsem ráda, že dcera má takový vztah ke psům a zvířatům vůbec, ale ráda bych si přečetla názor vás, kteří jste třeba sami ve dvanácti letech začali cvičit psa většího (temperamentního) plemene. Nechci dceru "podceňovat", ale na druhou stranu cítím zodpovědnost za oba

Je otázkou, jakou budoucnost si s Čadem plánujete, jestli se dají skloubit vaše představy o pracovní a „společenské“ náplni Čada a představy vaši dcery. Další podstatnou (velmi podstatnou) věcí je, zda Čad vaši dceru respektuje a je ochotný s ní spolupracovat.
Neobávala bych se, že by jej nebyla schopná fyzicky, ale ani metodicky zvládnout. Má-li pejskařský talent a nějaké zkušenosti (což ano – s pudličkou), a pokud nejste vy proti jejím cílům a koneckonců pokud Čad není proti... Já bych v tom vůbec problém neviděla. Ještě pokud by se věnovala poslušnosti a agility, myslím, že by to mohlo bavit oba a spokojenost by tedy byla na všech stranách.
Myslím, že právě lovecký pes, který je používán v lese, bude ochotně spolupracovat s každým kdo sdílí jeho poslání a radost z dobře vykonané práce. Tedy souhlasím s Dasty (a také znám tyto případy), že u loveckého psa (většiny) není problém v poslouchání více pánů...
PS: Mimochodem, i bulteriér je lovecký pes...

Neregistrovaný uživatel

30.4.2004 08:47
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je otázkou, jakou budoucnost si s Čadem plánujete, jestli se dají skloubit vaše představy o pracovní a „společenské“ náplni Čada a představy vaši dcery. Další podstatnou (velmi podstatnou) věcí je, zda Čad vaši dceru respektuje a je ochotný s ní spolupracovat.
Neobávala bych se, že by jej nebyla schopná fyzicky, ale ani metodicky zvládnout. Má-li pejskařský talent a nějaké zkušenosti (což ano – s pudličkou), a pokud nejste vy proti jejím cílům a koneckonců pokud Čad není proti... Já bych v tom vůbec problém neviděla. Ještě pokud by se věnovala poslušnosti a agility, myslím, že by to mohlo bavit oba a spokojenost by tedy byla na všech stranách.
Myslím, že právě lovecký pes, který je používán v lese, bude ochotně spolupracovat s každým kdo sdílí jeho poslání a radost z dobře vykonané práce. Tedy souhlasím s Dasty (a také znám tyto případy), že u loveckého psa (většiny) není problém v poslouchání více pánů...
PS: Mimochodem, i bulteriér je lovecký pes...

U bulteriera jsem myslela, to ze byvaji agresivni na psy, myslela jsem jejich utocnost. jinak kazdopadne diky za prispevky :-) M.

Neregistrovaný uživatel

30.4.2004 21:55
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
potřebovala bych poradit, jak se mám zachovat jako správná máma a majitelka většího psa. Mám dvanáctiletou dceru, která před dvěma lety dostala svého vlastního pejska (trpasličí stříbrný pudlík)Hodně se fence věnuje,běhají spolu agility, jezdí na letní "psí" tábory.Berenika(fenka) je na dceru silně fixovaná, učenlivá, ráda se učí novým kouskům,všude jsou spolu. Ale teď dcera začíná mít i zájem o "mého" ročního gordonsetra.Chodí s ním odpoledne na vycházky, k rybníku, ke kamarádce ke koním.Uvažuje i o tom, že by si ho vzala na letní výcvikový tábor( pudlinka se chystá na štěňátka).Čada zvládá bez problémů, on ji respektuje , poslouchá. Jsem ráda, že dcera má takový vztah ke psům a zvířatům vůbec, ale ráda bych si přečetla názor vás, kteří jste třeba sami ve dvanácti letech začali cvičit psa většího (temperamentního) plemene. Nechci dceru "podceňovat", ale na druhou stranu cítím zodpovědnost za oba

Můj syn si přál většího psa vhodného k výcviku a tak jsme (do paneláku) pořídili boxerku. Na cvičák s ní chodil od svých 12 let a zvládl ji naprosto perfektně. Pravda je, že od počátku si k ní tvořil ten nejbližší vztah. Na cvičák s ní cestoval autobusem a taky bez problémů. Dnes je fence 9 let a stále mají k sobě s dospělým synem báječný vztah. I když to u nás taky funguje tak, že panička je šéf.Jinak máme nyní doma 4 fenky, boxerku, brabantici a 2 čivavy a osvědčilo se nám, že každá má "svého" určeného člověka, který jí tak trochu preferuje. Holky na sebe podstatně méně žárlí, ale každá má naprosto jasno, ke komu jakoby patří.

Přidejte reakci

Přidat smajlík