Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

1.5.2004 13:27
Neregistrovaný uživatel

Občas se na těchto stránkách píše o případech týrání zvířat.Mám dotaz.V případě,že prokazatelně dochází k týrání a dojde k odebrání zvířete a toto zvíře je chovným jedincem s PP nemalé hodnoty,zda nějak zákon pamatuje i na tuto variantu.Přeci jenom je zvíře podle zákona věc a tudíž jeho odebráním dojde majitel k finanční újmě.Bude-li se domáhat náhrady,zda na ni má právo a jak je tato situace řešena?Čili jestli je občanský zákoník nadřazen veterinárnímu nebo naopak?Podle občanského zákoníku totiž nemůže dojít k zabavení věci z jiného důvodu než jsou dluhy.A když onen dotyčný finanční potíže nemá a přesto je mu zabavena "věc",jeho soukromý majetek?A není právě toto(možnost žaloby o náhradu škody) ten hlavní důvod,proč se veterináři k tomuto kroku raději neuchylují a týrání lidem prochází?

Neregistrovaný uživatel

1.5.2004 16:37
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Občas se na těchto stránkách píše o případech týrání zvířat.Mám dotaz.V případě,že prokazatelně dochází k týrání a dojde k odebrání zvířete a toto zvíře je chovným jedincem s PP nemalé hodnoty,zda nějak zákon pamatuje i na tuto variantu.Přeci jenom je zvíře podle zákona věc a tudíž jeho odebráním dojde majitel k finanční újmě.Bude-li se domáhat náhrady,zda na ni má právo a jak je tato situace řešena?Čili jestli je občanský zákoník nadřazen veterinárnímu nebo naopak?Podle občanského zákoníku totiž nemůže dojít k zabavení věci z jiného důvodu než jsou dluhy.A když onen dotyčný finanční potíže nemá a přesto je mu zabavena "věc",jeho soukromý majetek?A není právě toto(možnost žaloby o náhradu škody) ten hlavní důvod,proč se veterináři k tomuto kroku raději neuchylují a týrání lidem prochází?

Nejsem sice paní Kovářová, ale tenhle dotaz je opravdu zajímavý.
Dívala jsem se do veterinárního zákona (166/1999 Sb) a nenašla jsem tam nic o možnosti odebrání zvířete (možná jsem ale hledala špatně nebo zbrkle).
Našla jsem jedině peněžité sankce (hlava X.)
Co se týče vztahu občanského a veterinárního zakona, troufám si tvrdit, že veterinární zákon je tzv. speciální - tzn. má přednost před občanským zákoníkem v případech,které by upravovali oba, ale pokud něco veterinární zákon neupravuje, použije se občanský zákoník.
Další možností postihu osoby týrající zvířata je v trestím zákoně. Aby šlo o trestný čin, muselo by jít o opakované týrání nebo o utýrání zvířete a pachateli hrozí trest odnětí svobody do 1 roku, zákaz činnosti nebo peněžitý trest, resp. i propadnutí věci.
Docela by mi zajímalo, jestli je to všechno. A nebo jestli jsem opravdu přehlédla tu možnost zabavení zvířete veterinářem.
S pozdravem Míša

Neregistrovaný uživatel

1.5.2004 19:57
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem sice paní Kovářová, ale tenhle dotaz je opravdu zajímavý.
Dívala jsem se do veterinárního zákona (166/1999 Sb) a nenašla jsem tam nic o možnosti odebrání zvířete (možná jsem ale hledala špatně nebo zbrkle).
Našla jsem jedině peněžité sankce (hlava X.)
Co se týče vztahu občanského a veterinárního zakona, troufám si tvrdit, že veterinární zákon je tzv. speciální - tzn. má přednost před občanským zákoníkem v případech,které by upravovali oba, ale pokud něco veterinární zákon neupravuje, použije se občanský zákoník.
Další možností postihu osoby týrající zvířata je v trestím zákoně. Aby šlo o trestný čin, muselo by jít o opakované týrání nebo o utýrání zvířete a pachateli hrozí trest odnětí svobody do 1 roku, zákaz činnosti nebo peněžitý trest, resp. i propadnutí věci.
Docela by mi zajímalo, jestli je to všechno. A nebo jestli jsem opravdu přehlédla tu možnost zabavení zvířete veterinářem.
S pozdravem Míša

Mám pocit, že i u přestupku je možné potrestání odejmutím věci, která byla ke spáchání přestupku použita - což je v tomhle případě přestupku týrání zvířat právě to zvíře. Ale je tam nějak řečeno, že hodnota věci musí být adekvátní povaze přestupku, takže je to opět sporné.

Neregistrovaný uživatel

2.5.2004 11:00
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám pocit, že i u přestupku je možné potrestání odejmutím věci, která byla ke spáchání přestupku použita - což je v tomhle případě přestupku týrání zvířat právě to zvíře. Ale je tam nějak řečeno, že hodnota věci musí být adekvátní povaze přestupku, takže je to opět sporné.

Asi by se muselo jednat o trestný čin,ne o přestupek.Pak by rozhodoval trestní soud.Mě totiž zaráží fakt,že poměrně často při prohlídce stránek různých útulků čtu poznámku,že pes byl odebrán původnímu majiteli.A právě proto,že veter.zákon o ničem takovém nehovoří,zajímá mne,jak je to možné?

Neregistrovaný uživatel

2.5.2004 13:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi by se muselo jednat o trestný čin,ne o přestupek.Pak by rozhodoval trestní soud.Mě totiž zaráží fakt,že poměrně často při prohlídce stránek různých útulků čtu poznámku,že pes byl odebrán původnímu majiteli.A právě proto,že veter.zákon o ničem takovém nehovoří,zajímá mne,jak je to možné?

Ne, je to vážně i v zákoně o přestupcích, § 11.

Neregistrovaný uživatel

3.5.2004 11:34
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Občas se na těchto stránkách píše o případech týrání zvířat.Mám dotaz.V případě,že prokazatelně dochází k týrání a dojde k odebrání zvířete a toto zvíře je chovným jedincem s PP nemalé hodnoty,zda nějak zákon pamatuje i na tuto variantu.Přeci jenom je zvíře podle zákona věc a tudíž jeho odebráním dojde majitel k finanční újmě.Bude-li se domáhat náhrady,zda na ni má právo a jak je tato situace řešena?Čili jestli je občanský zákoník nadřazen veterinárnímu nebo naopak?Podle občanského zákoníku totiž nemůže dojít k zabavení věci z jiného důvodu než jsou dluhy.A když onen dotyčný finanční potíže nemá a přesto je mu zabavena "věc",jeho soukromý majetek?A není právě toto(možnost žaloby o náhradu škody) ten hlavní důvod,proč se veterináři k tomuto kroku raději neuchylují a týrání lidem prochází?

V případě zjištění týrání zvířete (ať již jednoznačného nebo předpokládaného, čili podezření na týrání) by se tato skutečnost měla hlásit místně příslušné veterinární správě (Krajská veterinární správa). Jedině ta je kompetentním kontrolním orgánem, tedy pouze ona je oprávněna provádět kontroly a šetření v této věci (§22,odst.1 pís.a:vykonává dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám).
Jestliže pověřený veterinář z KVS zjistí, že dochází k porušování zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání v platném znění (dnes již novela č. 77/2004 Sb.), postupuje podle platných předpisů a zákonů (§22,odst.1 pís.h:na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ost.práv. a fyz.osobám)(bohužel často řeší věc podle "sebe", a to nedostatečně ).
Záleží, v čem konkrétně dochází k porušování zákona, jinak bude řešena situace, kdy pes je "pouze" uvázán na 10m úvazu a jinak "otřesný" chov kachektických, nemocných a bitých zvířat.
Nejčastějším řešením je nařízení zlepšení podmínek chovu a tím stavu zvířat (např. výstavba nového chovatelského zařízení apod.). Veterinář by měl stanovit lhůtu, a poté znovu provést kontrolu, zda došlo skutečně k nápravě (chovatelé slibují hory doly ale ne každý skutečně dodrží nařízení, bohužel znám i případy, kdy se veterinář na další kontrole neobjevil 4 roky, mezitím "chovatelé" utýrali několik psů ).
V příp. že chovatel nezjednal nápravu, event. je zde předpoklad, že by dalším setrváním zvířat v péči chovatele hrozila újma na zdraví, resp. by nadále docházelo k týrání příp. dochází k výraznému porušování zákona (týrání s velkým T), pak podle §22 odst.1 pís. i:podává podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ost. práv. a fyz. osobám tímto zákonem.
Další řešení je již v kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který podle §24a odst.1 pís.a-c:projednává přestupky na úseku ochrany zvířat...
Přestupky jsou řešeny podle závažnosti, a to od nařízených zlepšení až po sankce peněžní (částky jsou velmi vysoké a pohybují se ve statisících), event. zákazem činnosti až na dobu 5ti let či dokonce odnětí svobody až na 1 rok nepodmíněně.
Logicky nejpřísnější tresty postihují ty "chovatele", kteří zvíře UTÝRAJÍ. Bohužel, tato skutečnost se dá prokázat jen v případě, že je k dispozici mrtvé zvíře, na kterém je provedeno pato-anatomické vyšetření a stanovena příčina úhynu jako "utýrání".
Nyní se konečně dostávám k Vašemu dotazu, a tím je odebrání zvířete.
Podle §28 patří toto řešení mezi Zvláštní opatření", a to podle odst.1 pís.a:nařízení a zajištění umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho stav nebo je-li opakovaně týráno. Toto správní nařízení může na návrh KVS vydat POUZE Obecní úřad obce s rozšířenou působností. Podle odst.3 a 4 pak: náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno! náklady spojené s léčbou zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete !!!!!!
Závěrem tedy jen tolik: jakou hodnotu zvíře má, ať již se jedná o křížence, kterého chovatel získal zdarma nebo o drahého chovného jedince za třicet tisíc.. je-li správním rozhodnutím nařízeno odebrání zvířete, pak osoba, jíž bylo zvíře odebráno, nemá nárok na "náhradu škody", ba naopak je povinna hradit náklady, které budou nadále na zvíře vynaloženy v náhradní péči.
MVC.Kovářová

Přidejte reakci

Přidat smajlík