Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

30.7.2006 17:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.147.41

často si kladu otázku jak vlastně vzniká vztah člověka ke psu ,co vede lidi k tomu aby si ho vlastně pořídili a obětovali svůj život chlupatý potvoře,já psi miluju od mala,jiný děti nejdřív řeknou máma já volala z kočáru haf ,první obrázek co jsem nakreslila a bylo poznat co to je byl on,panenky jsem sice měla ale pořád jsem tahala plyšový psy ,ke třetím narozeninám jsem dostala živého ,byla z toho láska na celý život ,když jsme v práci nedávno studovali čínský horoskop jak jinak narodila jsem se v roce psa ,ale to není všechno já je miluju ale jak oni to vědí ne vlastní i cizí doslova mě pronásledují ani ti nejvychovanější a nebo ti ostří neodolají a jdou se mě čenichem alespoň dotknout , sami mi lezou do auta a majitelé žasnou,okolí mě považuje za cvoka ,včetně manžela vždycky říká že na tom jak se tvářím poznal že se na mě usmálzase nějakej pes ,děti nemám ,nechci a nebudu mít ,mám psy oni mi k životu stačí ,oni jsou můj život ,s lidma se moc nemusím jsem hodně samotářka ale psy mám ráda všechny a oni mě taky je to zvláštní ,asi jsme nějakej psí blázen nebo co ,máte to někdo taky tak?

Neregistrovaný uživatel

30.7.2006 19:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
často si kladu otázku jak vlastně vzniká vztah člověka ke psu ,co vede lidi k tomu aby si ho vlastně pořídili a obětovali svůj život chlupatý potvoře,já psi miluju od mala,jiný děti nejdřív řeknou máma já volala z kočáru haf ,první obrázek co jsem nakreslila a bylo poznat co to je byl on,panenky jsem sice měla ale pořád jsem tahala plyšový psy ,ke třetím narozeninám jsem dostala živého ,byla z toho láska na celý život ,když jsme v práci nedávno studovali čínský horoskop jak jinak narodila jsem se v roce psa ,ale to není všechno já je miluju ale jak oni to vědí ne vlastní i cizí doslova mě pronásledují ani ti nejvychovanější a nebo ti ostří neodolají a jdou se mě čenichem alespoň dotknout , sami mi lezou do auta a majitelé žasnou,okolí mě považuje za cvoka ,včetně manžela vždycky říká že na tom jak se tvářím poznal že se na mě usmálzase nějakej pes ,děti nemám ,nechci a nebudu mít ,mám psy oni mi k životu stačí ,oni jsou můj život ,s lidma se moc nemusím jsem hodně samotářka ale psy mám ráda všechny a oni mě taky je to zvláštní ,asi jsme nějakej psí blázen nebo co ,máte to někdo taky tak?

No, já si myslim, že mít kolem sebe smečku psů je sice fajn, ale bez dětí to není ono. Já tedy zatím děti nemám, ale tak za pět let bych chtěla. Trošku mi to přijde jako sobectví.I já jsem majitelkou psa, kterého mám "jako" své dítě, ale myslím si, že aspoň jedno by být mělo. Shrnula bych to asi tak: Je na každém, jak si svůj život zařídí. Chce-li někdo žít pouze se psy, tak ať si žije. Chce-li někdo haldu dětí, tak ať ji má. Chce-li někdo psa i dítě, tak ať má. Je to prostě a jednoduše každého věc. Život se má žít tak, aby s ním byl člověk aspoň trošičku spokojen.
Mohu se zeptat, kolik Vám je let? Jste vdaná? Třeba, že se za několik let Váš pohled na tuto věc změní.

Neregistrovaný uživatel

30.7.2006 23:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.152.250

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, já si myslim, že mít kolem sebe smečku psů je sice fajn, ale bez dětí to není ono. Já tedy zatím děti nemám, ale tak za pět let bych chtěla. Trošku mi to přijde jako sobectví.I já jsem majitelkou psa, kterého mám "jako" své dítě, ale myslím si, že aspoň jedno by být mělo. Shrnula bych to asi tak: Je na každém, jak si svůj život zařídí. Chce-li někdo žít pouze se psy, tak ať si žije. Chce-li někdo haldu dětí, tak ať ji má. Chce-li někdo psa i dítě, tak ať má. Je to prostě a jednoduše každého věc. Život se má žít tak, aby s ním byl člověk aspoň trošičku spokojen.
Mohu se zeptat, kolik Vám je let? Jste vdaná? Třeba, že se za několik let Váš pohled na tuto věc změní.

Jsem na tom stejne jako paní v prvním příspěvku,všichni si myslí ,že jsem divná,ale taky zapomněli že to není povinost mít děti.Postě to tak necítím a nebudu si pořizovat dítě jen proto ,abych nevičnívala z řady.

Neregistrovaný uživatel

31.7.2006 00:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem na tom stejne jako paní v prvním příspěvku,všichni si myslí ,že jsem divná,ale taky zapomněli že to není povinost mít děti.Postě to tak necítím a nebudu si pořizovat dítě jen proto ,abych nevičnívala z řady.

pokud se někdo necítí na to mít děti,tak je dobře,že si to přizná a prostě si je nepořídí,rozhodně mi to přijde lepší,než situace,kdy je dítě odkládáno po babičkách a podobně jen kuli tomu,že matka musí stihnout výstavu,zkoušky...a na dítě není čas.
Já mám psy i děcko,ale pejskařině jsem se začala naplno věnovat až když kluk byl odrostlý a nemusela jsem už tolik péče věnovat jemu,teď už můžu na víkend odjet a nemusím mít výčitky,že nejsem s děckem.Stihnout se to dá,ale když bylo děcko malý,tak jsem jezdila pryč jen sporadicky,pejska jsem měla jen jednoho a ven jsem ho brala ke kočárku a podobně.Psa na výcvik a výstavy jsem si pořídila až když jsem vběděla,že už bude víc času to zvládat.
Ale je to věc každého jak si to v životě zařídí.

Neregistrovaný uživatel

31.7.2006 10:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.128

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
často si kladu otázku jak vlastně vzniká vztah člověka ke psu ,co vede lidi k tomu aby si ho vlastně pořídili a obětovali svůj život chlupatý potvoře,já psi miluju od mala,jiný děti nejdřív řeknou máma já volala z kočáru haf ,první obrázek co jsem nakreslila a bylo poznat co to je byl on,panenky jsem sice měla ale pořád jsem tahala plyšový psy ,ke třetím narozeninám jsem dostala živého ,byla z toho láska na celý život ,když jsme v práci nedávno studovali čínský horoskop jak jinak narodila jsem se v roce psa ,ale to není všechno já je miluju ale jak oni to vědí ne vlastní i cizí doslova mě pronásledují ani ti nejvychovanější a nebo ti ostří neodolají a jdou se mě čenichem alespoň dotknout , sami mi lezou do auta a majitelé žasnou,okolí mě považuje za cvoka ,včetně manžela vždycky říká že na tom jak se tvářím poznal že se na mě usmálzase nějakej pes ,děti nemám ,nechci a nebudu mít ,mám psy oni mi k životu stačí ,oni jsou můj život ,s lidma se moc nemusím jsem hodně samotářka ale psy mám ráda všechny a oni mě taky je to zvláštní ,asi jsme nějakej psí blázen nebo co ,máte to někdo taky tak?

Myslím že psí cítění má víc lidí, občas se vyskytnou mezi cvičiteli, občas ho mají veterináři / a tam je do dar k nezaplacení /cvičitelé v cirkusech. Jsou prostě lidi, kteří jsou zvířatům bližší. Myslím, že jste docela normální , citlivá dušička , s darem reagovat správně na zvířecí signály. A asi jim víc voníte. Rozhodně bych vás nepovažovala za cvoka. Byla by jste požehnáním pro každý psí hotel, jako veterinární sestra do ordinace nebo do špitálu . Jako se běžně říká : " ten to umí s dětmi " jistě platí i " ten to umí se zvířaty ". Ale naše společnost už tolik zvířat okolo sebe nemá. Přes sto lety by jste byla NĚKDO !! A poznámek, že děti jsou v životě nejdůležitější, si nevšímějte. Já si to sice myslím taky, ale buď to na vás přijde, nebo ne. Možná by tuto psí vlastnost děti zdědili po vás. Já jsem do svých osmadvaceti o dětech nechtěla sni slyšet, v hruze jsem koukala do každého kočáru a v životě jsem si nepochovala ani miminko. Proč taky. Děti byly docela hnusný. ŘVALY byly ošklivé bezzubé a zlobily. A nešlo s nimi komunikovat. Se psy to šlo samo. Neměla jsem nikdy před psem žádný zábrany. Před cizím dítětem děsný..Dnes jsem docela obyčejná máma dvou skvělých kluků. Nikam to nežeńte.Ale zkuste neříkat nikdy. Člověk přece jenom neví, co ?Helena

Neregistrovaný uživatel

31.7.2006 13:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.152

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že psí cítění má víc lidí, občas se vyskytnou mezi cvičiteli, občas ho mají veterináři / a tam je do dar k nezaplacení /cvičitelé v cirkusech. Jsou prostě lidi, kteří jsou zvířatům bližší. Myslím, že jste docela normální , citlivá dušička , s darem reagovat správně na zvířecí signály. A asi jim víc voníte. Rozhodně bych vás nepovažovala za cvoka. Byla by jste požehnáním pro každý psí hotel, jako veterinární sestra do ordinace nebo do špitálu . Jako se běžně říká : " ten to umí s dětmi " jistě platí i " ten to umí se zvířaty ". Ale naše společnost už tolik zvířat okolo sebe nemá. Přes sto lety by jste byla NĚKDO !! A poznámek, že děti jsou v životě nejdůležitější, si nevšímějte. Já si to sice myslím taky, ale buď to na vás přijde, nebo ne. Možná by tuto psí vlastnost děti zdědili po vás. Já jsem do svých osmadvaceti o dětech nechtěla sni slyšet, v hruze jsem koukala do každého kočáru a v životě jsem si nepochovala ani miminko. Proč taky. Děti byly docela hnusný. ŘVALY byly ošklivé bezzubé a zlobily. A nešlo s nimi komunikovat. Se psy to šlo samo. Neměla jsem nikdy před psem žádný zábrany. Před cizím dítětem děsný..Dnes jsem docela obyčejná máma dvou skvělých kluků. Nikam to nežeńte.Ale zkuste neříkat nikdy. Člověk přece jenom neví, co ?Helena

Neregistrovaný uživatel

31.7.2006 21:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.80

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud se někdo necítí na to mít děti,tak je dobře,že si to přizná a prostě si je nepořídí,rozhodně mi to přijde lepší,než situace,kdy je dítě odkládáno po babičkách a podobně jen kuli tomu,že matka musí stihnout výstavu,zkoušky...a na dítě není čas.
Já mám psy i děcko,ale pejskařině jsem se začala naplno věnovat až když kluk byl odrostlý a nemusela jsem už tolik péče věnovat jemu,teď už můžu na víkend odjet a nemusím mít výčitky,že nejsem s děckem.Stihnout se to dá,ale když bylo děcko malý,tak jsem jezdila pryč jen sporadicky,pejska jsem měla jen jednoho a ven jsem ho brala ke kočárku a podobně.Psa na výcvik a výstavy jsem si pořídila až když jsem vběděla,že už bude víc času to zvládat.
Ale je to věc každého jak si to v životě zařídí.

Co je na tom špatného, když se dítě "odkládá" k babičkám? Vždyť prarodiče mají ve vyvoji a výchově dětí také důležité místo. Já se už moc těším, až si moje děti k nám jednou začnou vnoučátka "odkládat". jen se bojím , abych byla ještě schopná a svižná babička, dnes se s dětmi moc nespěchá

Neregistrovaný uživatel

31.7.2006 21:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.164

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že psí cítění má víc lidí, občas se vyskytnou mezi cvičiteli, občas ho mají veterináři / a tam je do dar k nezaplacení /cvičitelé v cirkusech. Jsou prostě lidi, kteří jsou zvířatům bližší. Myslím, že jste docela normální , citlivá dušička , s darem reagovat správně na zvířecí signály. A asi jim víc voníte. Rozhodně bych vás nepovažovala za cvoka. Byla by jste požehnáním pro každý psí hotel, jako veterinární sestra do ordinace nebo do špitálu . Jako se běžně říká : " ten to umí s dětmi " jistě platí i " ten to umí se zvířaty ". Ale naše společnost už tolik zvířat okolo sebe nemá. Přes sto lety by jste byla NĚKDO !! A poznámek, že děti jsou v životě nejdůležitější, si nevšímějte. Já si to sice myslím taky, ale buď to na vás přijde, nebo ne. Možná by tuto psí vlastnost děti zdědili po vás. Já jsem do svých osmadvaceti o dětech nechtěla sni slyšet, v hruze jsem koukala do každého kočáru a v životě jsem si nepochovala ani miminko. Proč taky. Děti byly docela hnusný. ŘVALY byly ošklivé bezzubé a zlobily. A nešlo s nimi komunikovat. Se psy to šlo samo. Neměla jsem nikdy před psem žádný zábrany. Před cizím dítětem děsný..Dnes jsem docela obyčejná máma dvou skvělých kluků. Nikam to nežeńte.Ale zkuste neříkat nikdy. Člověk přece jenom neví, co ?Helena

"Já jsem do svých osmadvaceti o dětech nechtěla sni slyšet, v hruze jsem koukala do každého kočáru a v životě jsem si nepochovala ani miminko. Proč taky. Děti byly docela hnusný. ŘVALY byly ošklivé bezzubé a zlobily. A nešlo s nimi komunikovat. "


tak to jako bych četla o sobě. Ale vy jste odvážná, že jste to napsala, já se za svůj postoj stydím a nikomu to neříkám.Připadám si jako odpadlík společnosti. Nyní je mi 33 a čekám dítě. Manžela mám milujícího, dítě jsem chtěla hlavně kvůli němu a také trochu z rozumu a doufám, že až bude moje vlastní, vše se ve mě změní.

Přidejte reakci

Přidat smajlík