Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

4.8.2006 09:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.255.126

Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Neregistrovaný uživatel

4.8.2006 09:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.217

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Tak tedy z vlastní (byť zprostředkované) zkušenosti.
Kamarádka má doma fenu malinu, šesti letou, bydlí v paneláku ve třetím patře na sídlišti v Praze. K tomu dvě děti a manžel. Naprosto s klidem tvrdím, že čuba se má špičkově, právě proto, že je se "svou smečkou". Má kolem sebe lidi které miluje a nemusí na ně koukat jen přes mříže nebo přes okno. Panička s ní dělá agiliti, služebák a tak trochu i tanec se psem, denně chodí na pole pocvičit a pořádně vylítat a myslím že neznám moc spokojenějších psů.

Neregistrovaný uživatel

4.8.2006 09:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.172.32

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Zkuste se nasměrovat na fórum na www.mujpes.cz/forum.php?id_forum=44. Je tam speciálně fórum BO-malinois.

Neregistrovaný uživatel

4.8.2006 09:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.66

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Nechápu,proč mají někteří lidi stále vžitý názor, že pes patří do kotce. Chápu ještě na vesnicích, kde vztah ke psům je mnohdy hodně ošemetný. Každý pes se dá samozřejmě chovat v kotci (ale bc jste tam snad neměla, ne?), je to o zvyku. A bude šťasný. Proč by ale nemohl být šťasný i v paneláku v 10 patře? To je stejně o zvyku jako kotec. Navíc jsou plemena, u kterých jejich chovatelé důrazně nedoporučují chov v kotci. A nejedná se jen o společenské psy. Malinois patří mezi ovčáky, tedy skupinu psů, kteří byli šlechtěni pro téměř permanentní práci s člověkem. Se svým člověkem. Proto mu bude opravdu nejlíp, pokud bude se svým člověkem trávit co nejvíc času. To byt splňuje.

Neregistrovaný uživatel

4.8.2006 10:36
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechápu,proč mají někteří lidi stále vžitý názor, že pes patří do kotce. Chápu ještě na vesnicích, kde vztah ke psům je mnohdy hodně ošemetný. Každý pes se dá samozřejmě chovat v kotci (ale bc jste tam snad neměla, ne?), je to o zvyku. A bude šťasný. Proč by ale nemohl být šťasný i v paneláku v 10 patře? To je stejně o zvyku jako kotec. Navíc jsou plemena, u kterých jejich chovatelé důrazně nedoporučují chov v kotci. A nejedná se jen o společenské psy. Malinois patří mezi ovčáky, tedy skupinu psů, kteří byli šlechtěni pro téměř permanentní práci s člověkem. Se svým člověkem. Proto mu bude opravdu nejlíp, pokud bude se svým člověkem trávit co nejvíc času. To byt splňuje.

Pes na práci, se kterým chce psovod na vrchol patří do kotce, majitel mu nezevšední. Bohužel život těchto psů je kotec/auto/cvičák. Proto cvičí s takovou radostí. Ale bohužel to není jediný problém pracáků, cvičitelé je berou jako věc a tak se k nim chovají, když není dobrej jde pryč a jedem pro nové štěně. Navíc chov malinoisů se čítí do průseru, ze ktrého není návratu.

Přidejte reakci

Přidat smajlík