Štěně napadnuté dospělím psem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem tu četla, že štěně napadnuté dospělím psem do 2 let věku může na pejskovi zanechat následky. Jde mi o to, že jsem s mím pejskem začala chodit na agility. Je to malý knířač a má 6 měsíců. Moc se nám tam líbí, ale teď naposledy jsme tam potkali také malého knírače ale již dospělého. (předtím jsme ho tam nikdy neviděli ale prý tam chodí už dva roky a mi jsme tam bili asi po páté) Se všemi pejsky už se zná a krásně si s nimi hraje jen tohoto neznal a bohužel jsem ho neviděla dřív jak on toho mého. okamžitě po mém štěňátku vystartoval (panička na něj volala ale pejsek neposlechl) moje štěňátko si s ním chtělo hrát, dospělák přiletěl k mému a čuchl k němu a hned po něm vyjel. Tak jsem toho mého drobka okamžitě zvedla. Nic se mu nestalo. jen byl vyděšený a měl poslintatný - požužlaný kožíšek, ale nebyl pokousaný. Asi po 10 minutách dospělí knírač odešel a můj se uklidnil a hrál si s ostatními pejsky a cvičili jsme jako obvikle.
Myslíte že to může zanechat na štěňátku nějaké následky?
Jak předejít těmto incidentům? Byla jsem nablízku(měla jsem je na dosah proto jsem mohla okamžitě zakročit) a myslela jsem že se jen očuchají, seznámí a bude klid.
Jak mám reagovat když příště příjdu a on tam zase bude?
Můžete mi poradit?
Jarka

Ahojda,
stalo se mi to také,mému byly 4měsíce ani ne a vrhli se na něj belg.ovčáci.Prokousli mu čumáček a natrhli mu ouško.Když je vidí,jde okolo a dává si pozor.Do náruče ho určitě neberte a na vodítkách je mít si nemyslím,že je dobrý nápad.Ten váš nebude mít šanci na případný útěk.S majitelkou staršího knírače bych se dohodla,aby si toho svého dala na vodítko a v případě útoku ho vycukala a vynadala,ten váš uteče a nevznikne situace zamotaných vodítek,pokousaných majitelů.Důležitá je ochota pani spolupracovat.Může se stát,že pani nebude chtít psa kárat a vycukávat.Znám taky takové lidi.Jejich psy zaútočí a oni jako by nic.Jen použijou slova:"co to děláš,to nesmíš to je malej pejsek"ton připomínající klidně si to dělej,tak je hodnej.
Doufám jen,že když pani chodí na cvičák,tak ví jak psa vykárat.
Držím palce
HANA

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem tu četla, že štěně napadnuté dospělím psem do 2 let věku může na pejskovi zanechat následky. Jde mi o to, že jsem s mím pejskem začala chodit na agility. Je to malý knířač a má 6 měsíců. Moc se nám tam líbí, ale teď naposledy jsme tam potkali také malého knírače ale již dospělého. (předtím jsme ho tam nikdy neviděli ale prý tam chodí už dva roky a mi jsme tam bili asi po páté) Se všemi pejsky už se zná a krásně si s nimi hraje jen tohoto neznal a bohužel jsem ho neviděla dřív jak on toho mého. okamžitě po mém štěňátku vystartoval (panička na něj volala ale pejsek neposlechl) moje štěňátko si s ním chtělo hrát, dospělák přiletěl k mému a čuchl k němu a hned po něm vyjel. Tak jsem toho mého drobka okamžitě zvedla. Nic se mu nestalo. jen byl vyděšený a měl poslintatný - požužlaný kožíšek, ale nebyl pokousaný. Asi po 10 minutách dospělí knírač odešel a můj se uklidnil a hrál si s ostatními pejsky a cvičili jsme jako obvikle.
Myslíte že to může zanechat na štěňátku nějaké následky?
Jak předejít těmto incidentům? Byla jsem nablízku(měla jsem je na dosah proto jsem mohla okamžitě zakročit) a myslela jsem že se jen očuchají, seznámí a bude klid.
Jak mám reagovat když příště příjdu a on tam zase bude?
Můžete mi poradit?
Jarka

Ahoj Jarko, možná je to hloupost, ale není možné, že na tvého psa začíná lézt puberta a tudíž ho druhý pes už nepovažuje za štěně, ale za konkurenta, se kterým si přišel vyříkat, kdo je dominantní? Předpubertální fáze (tedy ještě "štěněcí fáze") by teoreticky měla trvat do 6.-7. měsíce, ale je to individuální. Jak jste na tom s výměnou zoubků?
Jinak s agility bych v tomto věku byla ještě dost opatrná, vynechala bych určitě skákání.
Pokud ten druhý pes není vyloženě agresívní (pak by ale na agility asi neměl co dělat), tak bych toho svého už asi nijak přehnaně nechránila braním na ruku. Také jsem to dělala, protože mám malou fenku a bála jsem se o ni a kdybych to mohla vrátit, tak bych to už nedělala. Ona tedˇ prakticky nemá tu zkušenost, že by se musela podřídit a je přes svou výšku velmi dominantní (myslím na psy, ne na lidi). Takže doháníme co jsme zameškaly... Dajka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem tu četla, že štěně napadnuté dospělím psem do 2 let věku může na pejskovi zanechat následky. Jde mi o to, že jsem s mím pejskem začala chodit na agility. Je to malý knířač a má 6 měsíců. Moc se nám tam líbí, ale teď naposledy jsme tam potkali také malého knírače ale již dospělého. (předtím jsme ho tam nikdy neviděli ale prý tam chodí už dva roky a mi jsme tam bili asi po páté) Se všemi pejsky už se zná a krásně si s nimi hraje jen tohoto neznal a bohužel jsem ho neviděla dřív jak on toho mého. okamžitě po mém štěňátku vystartoval (panička na něj volala ale pejsek neposlechl) moje štěňátko si s ním chtělo hrát, dospělák přiletěl k mému a čuchl k němu a hned po něm vyjel. Tak jsem toho mého drobka okamžitě zvedla. Nic se mu nestalo. jen byl vyděšený a měl poslintatný - požužlaný kožíšek, ale nebyl pokousaný. Asi po 10 minutách dospělí knírač odešel a můj se uklidnil a hrál si s ostatními pejsky a cvičili jsme jako obvikle.
Myslíte že to může zanechat na štěňátku nějaké následky?
Jak předejít těmto incidentům? Byla jsem nablízku(měla jsem je na dosah proto jsem mohla okamžitě zakročit) a myslela jsem že se jen očuchají, seznámí a bude klid.
Jak mám reagovat když příště příjdu a on tam zase bude?
Můžete mi poradit?
Jarka

Jarko,

to co se stalo Tvému pejskovi se snad ani jako napadení brát nedá. Pokud nemáš nepřipměřeně bázlivého pejska, ale zdravě sebevědomé štěně, žádné následky by to na něm zanechat nemělo.
Píšeš, že Tvůj pejsek byl oslintaný, je možné, že druhý knírač Tvého vůbec nechtěl pokousat, ale pouze mu ukázat (jako nově příchozímu, chodí tam dlouho, možná je vůdce pidid smečky), kdo je ttam pánem. Petra

Pardóóón já se ale domnívám že jsme tu z jiného důvodu žen kvůli češtině. Jsou lidé kteří mají problémy s gramatikou a jsou lidé kteří zase nepíší ( ani nemluví) spisovně.
ale dík za upozornění a příště se podepište. Anonymita je super a útočit na někoho taky když jste anonymní. A když člověk chce rychle něco vyjádřit tak mu to může ulétnout ale vy jste vždy bezchybní že. Víte co na vaše příspěvky nejsem zvědavá já chtěla poradit se psem a nepotřebuji znát Váš názor na moji češtinu.
Jarka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jarko,

to co se stalo Tvému pejskovi se snad ani jako napadení brát nedá. Pokud nemáš nepřipměřeně bázlivého pejska, ale zdravě sebevědomé štěně, žádné následky by to na něm zanechat nemělo.
Píšeš, že Tvůj pejsek byl oslintaný, je možné, že druhý knírač Tvého vůbec nechtěl pokousat, ale pouze mu ukázat (jako nově příchozímu, chodí tam dlouho, možná je vůdce pidid smečky), kdo je ttam pánem. Petra

nepoustet z voditka nikdy.coto je aby pes mohl utect?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepoustet z voditka nikdy.coto je aby pes mohl utect?

Agility na vodítku je úchvatná představa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Někde jsem tu četla, že štěně napadnuté dospělím psem do 2 let věku může na pejskovi zanechat následky. Jde mi o to, že jsem s mím pejskem začala chodit na agility. Je to malý knířač a má 6 měsíců. Moc se nám tam líbí, ale teď naposledy jsme tam potkali také malého knírače ale již dospělého. (předtím jsme ho tam nikdy neviděli ale prý tam chodí už dva roky a mi jsme tam bili asi po páté) Se všemi pejsky už se zná a krásně si s nimi hraje jen tohoto neznal a bohužel jsem ho neviděla dřív jak on toho mého. okamžitě po mém štěňátku vystartoval (panička na něj volala ale pejsek neposlechl) moje štěňátko si s ním chtělo hrát, dospělák přiletěl k mému a čuchl k němu a hned po něm vyjel. Tak jsem toho mého drobka okamžitě zvedla. Nic se mu nestalo. jen byl vyděšený a měl poslintatný - požužlaný kožíšek, ale nebyl pokousaný. Asi po 10 minutách dospělí knírač odešel a můj se uklidnil a hrál si s ostatními pejsky a cvičili jsme jako obvikle.
Myslíte že to může zanechat na štěňátku nějaké následky?
Jak předejít těmto incidentům? Byla jsem nablízku(měla jsem je na dosah proto jsem mohla okamžitě zakročit) a myslela jsem že se jen očuchají, seznámí a bude klid.
Jak mám reagovat když příště příjdu a on tam zase bude?
Můžete mi poradit?
Jarka

Odpověď je dost sporná. Řešení, pohledů i názorů, a správných, může být mnoho a to i protichůdných, neboť záleží na konkrétní situaci, konkrétních psech i konkrétních majitelích.
Maximálně souhlasím, že důležitá je ochota majitelky toho dospělého knírače spolupracovat. Pokud tam chodí tak dlouho, lze předpokládat, že pes už poslouchá, tedy ji rozumnou formulací požádejte, aby si psa více hlídala a snažte se vyhýbat možným kontaktům vašich psů na volno (jedno který – rozhodně alespoň ne ten její, pokud nemá 100% přivolání). Je vhodné se pokusit o jejich seznámení nejdříve za pomoci vodítek (přičichnout k sobě na mírně volných vodítkách – nenechávat psům zatím prostor, aby se vodítka nezamotala). Volné puštění obou psů bych doporučila pouze tehdy (a až), když oba na vodítku se k sobě chovají přátelsky. Také by neškodilo je poté pustit s náhubky a v neposlední řadě doporučuji z nich nikdy nespustit oči a ihned, dojde-li na „vyhrožující“gesta, psy okřiknout či přivolat. (To platí pro majitele obou psů). Pokud daný dospělý knírač není dle slov ostatních nesocializovaný ani agresivní ke všem psům, lze očekávat, že na sebe narazily 2 dominantní povahy. I když vám váš kníraček stále připadá jako štěně, dospělák knírač v něm pravděpodobně již cítí/vidí dospívajícího drzého psa. Já osobně bych tomu nenechávala úplně volný průběh, pokud se už taková nepříjemná situace stala. Ti psi si očividně příliš „nesedli“. Což se stává. Proč tomu tedy radši nepředcházet apod.?
(Těžko říci, třeba se trochu pletu, záleží na konkrétních povahách, i bez ohledu na věk – potřebovala bych chování psů vidět na vlastní oči).
Souhlasím také, že psa nebrat do náruče, když k němu pes běží. Ovšem, jednalo-li by se o štěně a „známou útočící firmu“, asi v tomto bych viděla/našla výjimku. (Ostatní mě nekamenujte :-)). Tedy ano, nebrat do náruče, pokud k vašemu psovi běží nějaký pes, ale běží-li k němu pes, o kterém víte, že na vašeho psa už jednou zaútočit (nebo pes, o kterým se ví, že je zlý) a majitelka toho útočícího psa nezvládá, nebo si nevšímá co dělá atd., já osobně bych svého mladičkého (malého) psa do náruče vzala. Samozřejmě, existuje tu riziko, že daný pes kousne mě :-(. Samozřejmě velmi záleží na situaci! Mně se třeba v mých kynologických začátcích neoplatilo bránit svého psa před cizím psem tím, že jsem ho na poslední chvíli schovala za sebe (bránila), neboť útočící pes mně pěkně prokousl nohu. Mimochodem – bylo to na ulici a majiteli útočícího psa to bylo úplně jedno!
Psi se právě v hraní „ve smečce“ naučí jak se chovat, aby daly najevo svou podřízenost i nadřazenost. Nechávat psa se „naučit“ jak dát najevo svou podřízenost tehdy, běží-li k němu agresivní pes, neviděla bych jako dobré řešení. Tedy brát své štěně či velmi mladého psa do náruče jen v krajních případech.
Jestli to zanechá na něm následky? Samozřejmě těžko říci, může, ale nemusí. Ale protože se nejednalo o velmi bolestivý útok (je dost možné, ale ne jisté, že dospělák vašeho psa opravdu nekousl, jen naznačil), a 6 měsíční malý knírač (s ohledem na plemeno) už není až takové štěně, ale spíše dospívající pes, navíc předpokládám, že se nejedná o útlocitnou povahu, nepropadala bych panice = myslím, že následky tento střet nezanechá.

PS: Nehleďte na chyby, hrubky, či překlepy. U nikoho. Od toho tu nejsme. Ptejte se a odpovídejte, bez ohledu na chyby, hlavně ať to má „hlavu a patu“. Hlavně, že rady pomohou řešit problémy. Ne?!?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odpověď je dost sporná. Řešení, pohledů i názorů, a správných, může být mnoho a to i protichůdných, neboť záleží na konkrétní situaci, konkrétních psech i konkrétních majitelích.
Maximálně souhlasím, že důležitá je ochota majitelky toho dospělého knírače spolupracovat. Pokud tam chodí tak dlouho, lze předpokládat, že pes už poslouchá, tedy ji rozumnou formulací požádejte, aby si psa více hlídala a snažte se vyhýbat možným kontaktům vašich psů na volno (jedno který – rozhodně alespoň ne ten její, pokud nemá 100% přivolání). Je vhodné se pokusit o jejich seznámení nejdříve za pomoci vodítek (přičichnout k sobě na mírně volných vodítkách – nenechávat psům zatím prostor, aby se vodítka nezamotala). Volné puštění obou psů bych doporučila pouze tehdy (a až), když oba na vodítku se k sobě chovají přátelsky. Také by neškodilo je poté pustit s náhubky a v neposlední řadě doporučuji z nich nikdy nespustit oči a ihned, dojde-li na „vyhrožující“gesta, psy okřiknout či přivolat. (To platí pro majitele obou psů). Pokud daný dospělý knírač není dle slov ostatních nesocializovaný ani agresivní ke všem psům, lze očekávat, že na sebe narazily 2 dominantní povahy. I když vám váš kníraček stále připadá jako štěně, dospělák knírač v něm pravděpodobně již cítí/vidí dospívajícího drzého psa. Já osobně bych tomu nenechávala úplně volný průběh, pokud se už taková nepříjemná situace stala. Ti psi si očividně příliš „nesedli“. Což se stává. Proč tomu tedy radši nepředcházet apod.?
(Těžko říci, třeba se trochu pletu, záleží na konkrétních povahách, i bez ohledu na věk – potřebovala bych chování psů vidět na vlastní oči).
Souhlasím také, že psa nebrat do náruče, když k němu pes běží. Ovšem, jednalo-li by se o štěně a „známou útočící firmu“, asi v tomto bych viděla/našla výjimku. (Ostatní mě nekamenujte :-)). Tedy ano, nebrat do náruče, pokud k vašemu psovi běží nějaký pes, ale běží-li k němu pes, o kterém víte, že na vašeho psa už jednou zaútočit (nebo pes, o kterým se ví, že je zlý) a majitelka toho útočícího psa nezvládá, nebo si nevšímá co dělá atd., já osobně bych svého mladičkého (malého) psa do náruče vzala. Samozřejmě, existuje tu riziko, že daný pes kousne mě :-(. Samozřejmě velmi záleží na situaci! Mně se třeba v mých kynologických začátcích neoplatilo bránit svého psa před cizím psem tím, že jsem ho na poslední chvíli schovala za sebe (bránila), neboť útočící pes mně pěkně prokousl nohu. Mimochodem – bylo to na ulici a majiteli útočícího psa to bylo úplně jedno!
Psi se právě v hraní „ve smečce“ naučí jak se chovat, aby daly najevo svou podřízenost i nadřazenost. Nechávat psa se „naučit“ jak dát najevo svou podřízenost tehdy, běží-li k němu agresivní pes, neviděla bych jako dobré řešení. Tedy brát své štěně či velmi mladého psa do náruče jen v krajních případech.
Jestli to zanechá na něm následky? Samozřejmě těžko říci, může, ale nemusí. Ale protože se nejednalo o velmi bolestivý útok (je dost možné, ale ne jisté, že dospělák vašeho psa opravdu nekousl, jen naznačil), a 6 měsíční malý knírač (s ohledem na plemeno) už není až takové štěně, ale spíše dospívající pes, navíc předpokládám, že se nejedná o útlocitnou povahu, nepropadala bych panice = myslím, že následky tento střet nezanechá.

PS: Nehleďte na chyby, hrubky, či překlepy. U nikoho. Od toho tu nejsme. Ptejte se a odpovídejte, bez ohledu na chyby, hlavně ať to má „hlavu a patu“. Hlavně, že rady pomohou řešit problémy. Ne?!?

dobrý den, já bych se Vás ráda zeptala na jednu věc. Nedávno mi na štěně vybafl velký pes, a malá se tak lekla, až vyjekla. Vzhledem k tomu, že ten velký pes byl na volno a měl kovový košík, kterým může dost ublížit, vzala jsem svého pejska do náruče. zajímalo by mě, jastli je vzetí do náruče v takovém případě chyba a jestli jsem tím něco pokazila (můj pejsek je špatně socializovaný a prý to bude trvat dlouho, ale ke psům se chová celkem slušně).děkuji Vlaďka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Odpověď je dost sporná. Řešení, pohledů i názorů, a správných, může být mnoho a to i protichůdných, neboť záleží na konkrétní situaci, konkrétních psech i konkrétních majitelích.
Maximálně souhlasím, že důležitá je ochota majitelky toho dospělého knírače spolupracovat. Pokud tam chodí tak dlouho, lze předpokládat, že pes už poslouchá, tedy ji rozumnou formulací požádejte, aby si psa více hlídala a snažte se vyhýbat možným kontaktům vašich psů na volno (jedno který – rozhodně alespoň ne ten její, pokud nemá 100% přivolání). Je vhodné se pokusit o jejich seznámení nejdříve za pomoci vodítek (přičichnout k sobě na mírně volných vodítkách – nenechávat psům zatím prostor, aby se vodítka nezamotala). Volné puštění obou psů bych doporučila pouze tehdy (a až), když oba na vodítku se k sobě chovají přátelsky. Také by neškodilo je poté pustit s náhubky a v neposlední řadě doporučuji z nich nikdy nespustit oči a ihned, dojde-li na „vyhrožující“gesta, psy okřiknout či přivolat. (To platí pro majitele obou psů). Pokud daný dospělý knírač není dle slov ostatních nesocializovaný ani agresivní ke všem psům, lze očekávat, že na sebe narazily 2 dominantní povahy. I když vám váš kníraček stále připadá jako štěně, dospělák knírač v něm pravděpodobně již cítí/vidí dospívajícího drzého psa. Já osobně bych tomu nenechávala úplně volný průběh, pokud se už taková nepříjemná situace stala. Ti psi si očividně příliš „nesedli“. Což se stává. Proč tomu tedy radši nepředcházet apod.?
(Těžko říci, třeba se trochu pletu, záleží na konkrétních povahách, i bez ohledu na věk – potřebovala bych chování psů vidět na vlastní oči).
Souhlasím také, že psa nebrat do náruče, když k němu pes běží. Ovšem, jednalo-li by se o štěně a „známou útočící firmu“, asi v tomto bych viděla/našla výjimku. (Ostatní mě nekamenujte :-)). Tedy ano, nebrat do náruče, pokud k vašemu psovi běží nějaký pes, ale běží-li k němu pes, o kterém víte, že na vašeho psa už jednou zaútočit (nebo pes, o kterým se ví, že je zlý) a majitelka toho útočícího psa nezvládá, nebo si nevšímá co dělá atd., já osobně bych svého mladičkého (malého) psa do náruče vzala. Samozřejmě, existuje tu riziko, že daný pes kousne mě :-(. Samozřejmě velmi záleží na situaci! Mně se třeba v mých kynologických začátcích neoplatilo bránit svého psa před cizím psem tím, že jsem ho na poslední chvíli schovala za sebe (bránila), neboť útočící pes mně pěkně prokousl nohu. Mimochodem – bylo to na ulici a majiteli útočícího psa to bylo úplně jedno!
Psi se právě v hraní „ve smečce“ naučí jak se chovat, aby daly najevo svou podřízenost i nadřazenost. Nechávat psa se „naučit“ jak dát najevo svou podřízenost tehdy, běží-li k němu agresivní pes, neviděla bych jako dobré řešení. Tedy brát své štěně či velmi mladého psa do náruče jen v krajních případech.
Jestli to zanechá na něm následky? Samozřejmě těžko říci, může, ale nemusí. Ale protože se nejednalo o velmi bolestivý útok (je dost možné, ale ne jisté, že dospělák vašeho psa opravdu nekousl, jen naznačil), a 6 měsíční malý knírač (s ohledem na plemeno) už není až takové štěně, ale spíše dospívající pes, navíc předpokládám, že se nejedná o útlocitnou povahu, nepropadala bych panice = myslím, že následky tento střet nezanechá.

PS: Nehleďte na chyby, hrubky, či překlepy. U nikoho. Od toho tu nejsme. Ptejte se a odpovídejte, bez ohledu na chyby, hlavně ať to má „hlavu a patu“. Hlavně, že rady pomohou řešit problémy. Ne?!?

s voditkami by som to nevidela az na taky dobry napad, lebo castokrat aj pes neutocny sa na voditku za "podpory" svojho pana stane drzym a sebavedomym.
skor by som im nasadila nahubky a pustila ich, co to spravi. myslim ze ak sa mlady podriadi, nemal by byt problem.
castokrat majitelia dospievajucich psov ktorych stale maju za svoje steniatka prehliadnu, ze utok vyprovokovali sami, svojim nevhodnym spravanim sa (nemusi byt pravidlom, ale v tomto pripade ten starsi pes asi nebude ziadny asocial, ked roky chodi na cvicak so psami). a videla som to nie raz.
pokial psik nedochadzal do kontaktu so starsimi dominantnymi psami, nemusi vediet ako sa k nim spravat.
ked par krat dostane priucku (nemyslim tym ze by ho mal niekto dotrhat, to je naopak zle) mal by to pochopit. a v povodnej otazke myslim bolo pisane, ze psik pokusany nebol, len oslintany. keby ho starsi pes pokusat chel, spravil by to.
tieto "vychovne lekcie" castokrat vyzeraju pre panickov zle, ale psi si tym vela povedia.
moj pes uz prevychoval niekolko mladych spratkov (s podporou ich majitelov, lebo si s nimi nevedeli rady, a tiez tazko by vysvetlovali psovi, ako sa ma spravat ku psovi:o) a viem ze sa v tomto nanho mozem spolahnut, nespravi im nic, aj ked to vyzera ako bitka, ked ich zlozi na zem a oni sa podriadia(nie u kazdeho je to na prvy krat, ti bojovnejsi to skusaju aj niekolkokrat) necha ich na pokoji. a odvtedy je vzdy klud, staci aby na nich pozrel a drzia si odstup.
predpokladam ze o nieco taketo islo aj v pisatelkinom pripade

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dobrý den, já bych se Vás ráda zeptala na jednu věc. Nedávno mi na štěně vybafl velký pes, a malá se tak lekla, až vyjekla. Vzhledem k tomu, že ten velký pes byl na volno a měl kovový košík, kterým může dost ublížit, vzala jsem svého pejska do náruče. zajímalo by mě, jastli je vzetí do náruče v takovém případě chyba a jestli jsem tím něco pokazila (můj pejsek je špatně socializovaný a prý to bude trvat dlouho, ale ke psům se chová celkem slušně).děkuji Vlaďka

Opravdu moc těžko soudit. Spíš bych řekla, že v tomto příkladě není ideální vzít psa do náruče. Chápu, že opravdu velký pes s náhubkem může malinkému ublížit, ale to, že jej vezmete do náruče před psem, který se sice třeba přiřítil jako velká voda a ještě k tomu bafnul, ale nepřiběhl za jasným účelem ublížit, může „uškodit na psychice“ vašeho pejska daleko více. Situaci, kdy jste ho vzala do náruče si pejsek může vyložit 1) že se děje něco tak strašného, že ho musíte chránit, 2) pokud váš pes časem nabere sebevědomí, bude na velké psy útočit z důvodu, že v nich uvidí nebezpečí, neboť jste ho to v jeho mladém věku „učila“. Vím, že se snažíte svého psa chránit, a nedivím se, ale snažte se to minimalizovat, jinak ze špatně socializovaného pejska bude ještě víc špatně socializovaný tvoreček. Kolik je vašemu štěněti? Nemáte možnost v okolí najít partu kynologických nadšenců, aby si váš pejsek rychle začal zvykat na psy a naučil se s nimi komunikovat? Některé cvičáky jsou na to prima (jistě ale ne všechny). Každopádně chce to vychované psy, o kterých se ví, že vědí, jak se ke štěňatům chovat a také by bylo prima, pokud by si vaše štěně mohlo alespoň občas pohrát s podobně starým štěnětem, podobné váhové kategorie.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s voditkami by som to nevidela az na taky dobry napad, lebo castokrat aj pes neutocny sa na voditku za "podpory" svojho pana stane drzym a sebavedomym.
skor by som im nasadila nahubky a pustila ich, co to spravi. myslim ze ak sa mlady podriadi, nemal by byt problem.
castokrat majitelia dospievajucich psov ktorych stale maju za svoje steniatka prehliadnu, ze utok vyprovokovali sami, svojim nevhodnym spravanim sa (nemusi byt pravidlom, ale v tomto pripade ten starsi pes asi nebude ziadny asocial, ked roky chodi na cvicak so psami). a videla som to nie raz.
pokial psik nedochadzal do kontaktu so starsimi dominantnymi psami, nemusi vediet ako sa k nim spravat.
ked par krat dostane priucku (nemyslim tym ze by ho mal niekto dotrhat, to je naopak zle) mal by to pochopit. a v povodnej otazke myslim bolo pisane, ze psik pokusany nebol, len oslintany. keby ho starsi pes pokusat chel, spravil by to.
tieto "vychovne lekcie" castokrat vyzeraju pre panickov zle, ale psi si tym vela povedia.
moj pes uz prevychoval niekolko mladych spratkov (s podporou ich majitelov, lebo si s nimi nevedeli rady, a tiez tazko by vysvetlovali psovi, ako sa ma spravat ku psovi:o) a viem ze sa v tomto nanho mozem spolahnut, nespravi im nic, aj ked to vyzera ako bitka, ked ich zlozi na zem a oni sa podriadia(nie u kazdeho je to na prvy krat, ti bojovnejsi to skusaju aj niekolkokrat) necha ich na pokoji. a odvtedy je vzdy klud, staci aby na nich pozrel a drzia si odstup.
predpokladam ze o nieco taketo islo aj v pisatelkinom pripade

Jade, jak s Tebou zpravidla skoro se vším souhlasím, tak já si tentokrát trvám na svém, že je lepší seznamovat psy nejdříve na vodítku. Fakt je, že „obě strany“ musí být obeznámeny se dvěma důležitými fakty, na které si musí dát pozor. 1) nezamotat vodítka! 2) nenechat napnut vodítka! + vědět, jak se kdy zachovat.
Tedy buď se seznamují na volných vodítkách a tak, aby se nezamotala, nebo raději nic (ne na napnutých!). Přesně jak píšeš, na vodítku, ale NAPNUTÉM (i sebeméně) pes cítí oporu svého pána (vůdce) a cítí se silnější, tedy si více troufá. Výhodou vodítek je, že pokud jsou majitelé alespoň trochu rozumní a vědí, co a jak se má, tak při útoku kteréhokoliv ze psů na psa druhého, nedojde ke zranění a psi se „vychovávají“, nikoliv si to jen „vyříkávají“!!! Je dobré psa vychovat, jak se chovat „dle vašeho přání“, nikoliv jen pudově – „vyříkat si kdo je silnější a basta“. To by pak pouštění psů bylo každou chvilku nějaká rvačka, téměř vždy, když přibude nový pes nebo nějaký mlaďoch se cítí být „už silným dospělákem“. Samozřejmě, má-li někdo doma smečku, je většinou nejrozumnější je nechat „si to vyříkat“, ale pokud někdo přichází neustále do kontaktu s jinými a jinými psy, nechávat psy si to vyříkat... mě osobně by se to nelíbilo kdybych přišla na nějaký cvičák se svým rotvíkem a zčista jasna by se u nás objevil naježený dobrman (s náhubkem) a někdo na mě zavolal, ať toho svého pustím taky, „ať si to vyříkají“.
Musím dodat, že jsou psi, kteří si to nevyříkají do konce svých životů a při každé možné situaci budou na sebe útočit a zkoušet a zkoušet....
Ale co když se vodítka při seznamování psů napnou a psi budou mít tendence do sebe „skočit“? Oba majitelé psů musí OKAMŽITĚ pořádně škubnout vodítkem tak, aby se pes doslova otočit např. „čelem vzad“. (Tím chci jen popsat jak opravdu velesilné škubnutí to musí být). Psi se nesmí kousnout! Ani sebe dotknout! Pokud některý pes stále a stále vyjíždí, majitel se psem stále a stále musí škubat.
Následně ale nesmíte se seznamováním přestat. Je nejlepší zůstat stát opodál (tak 3-5 metrů od sebe), dělat jakoby nic, nebo se majitelé psů klidným hlasem mohou spolu bavit, stále na volných vodítkách! a kdykoliv pes štěkne na druhého, zježí se, napne vodítko.... zkrátka cokoliv, co by mohlo být gestem „vyprovokování ke rvačce“, stále a stále musí majitel psovi jasně dávat najevo, že toto chování se mu nelíbí.
Já tedy nevím, jestli jsem vše dobře popsala a vysvětlila, ale pokud má kdokoliv nějakou nejasnost, ozvěte se. Jsem připravena obhájit svůj názor.
Samozřejmě, je to případ od případu a nutno podotknout, že pokud to člověk nevidí na vlastí oči, špatně se radí a popisuje. Totiž skoro každý zúčastněný to může vidět a tedy i popsat jinak. Jeden, že mladý pes si začal, druhý, že dospělý zaútočil pro nic za nic, třetí, že za to mohla majitelka mladého psa, a někdo jiný, že to byla náhoda, protože poblíž ležel míček....
A ještě bych ráda dodala, že i pes, který chodí na cvičák 2 roky ještě nemusí mít zvládnutou ovladatelnost či správné chování ke psům! Já jsem dotazované osůbce tím předtím chtěla říci, ať se poptá ostatních, jaký ten pes je – jestli je „arogantní a problémový“ k většině psům, nebo je celkem pohoďák. To by přítomní, pokud tam pár měsíců chodí, měli vědět. A podle toho by také měl být zvolený „seznamovací“ postup.
Přiznávám, že někteří psi potřebují „výchovnou lekci“ od jiného dospělého psa, ale myslím, jsem přesvědčená, že toto není ten správný příklad. Popisovaný mladý pes se k ostatním na cvičáku chová dobře a hraje si s nimi – nenaváží se dominantně do každého, tedy nepotřebuje dostat výchovnou lekci. Bych to tedy tak viděla já...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jade, jak s Tebou zpravidla skoro se vším souhlasím, tak já si tentokrát trvám na svém, že je lepší seznamovat psy nejdříve na vodítku. Fakt je, že „obě strany“ musí být obeznámeny se dvěma důležitými fakty, na které si musí dát pozor. 1) nezamotat vodítka! 2) nenechat napnut vodítka! + vědět, jak se kdy zachovat.
Tedy buď se seznamují na volných vodítkách a tak, aby se nezamotala, nebo raději nic (ne na napnutých!). Přesně jak píšeš, na vodítku, ale NAPNUTÉM (i sebeméně) pes cítí oporu svého pána (vůdce) a cítí se silnější, tedy si více troufá. Výhodou vodítek je, že pokud jsou majitelé alespoň trochu rozumní a vědí, co a jak se má, tak při útoku kteréhokoliv ze psů na psa druhého, nedojde ke zranění a psi se „vychovávají“, nikoliv si to jen „vyříkávají“!!! Je dobré psa vychovat, jak se chovat „dle vašeho přání“, nikoliv jen pudově – „vyříkat si kdo je silnější a basta“. To by pak pouštění psů bylo každou chvilku nějaká rvačka, téměř vždy, když přibude nový pes nebo nějaký mlaďoch se cítí být „už silným dospělákem“. Samozřejmě, má-li někdo doma smečku, je většinou nejrozumnější je nechat „si to vyříkat“, ale pokud někdo přichází neustále do kontaktu s jinými a jinými psy, nechávat psy si to vyříkat... mě osobně by se to nelíbilo kdybych přišla na nějaký cvičák se svým rotvíkem a zčista jasna by se u nás objevil naježený dobrman (s náhubkem) a někdo na mě zavolal, ať toho svého pustím taky, „ať si to vyříkají“.
Musím dodat, že jsou psi, kteří si to nevyříkají do konce svých životů a při každé možné situaci budou na sebe útočit a zkoušet a zkoušet....
Ale co když se vodítka při seznamování psů napnou a psi budou mít tendence do sebe „skočit“? Oba majitelé psů musí OKAMŽITĚ pořádně škubnout vodítkem tak, aby se pes doslova otočit např. „čelem vzad“. (Tím chci jen popsat jak opravdu velesilné škubnutí to musí být). Psi se nesmí kousnout! Ani sebe dotknout! Pokud některý pes stále a stále vyjíždí, majitel se psem stále a stále musí škubat.
Následně ale nesmíte se seznamováním přestat. Je nejlepší zůstat stát opodál (tak 3-5 metrů od sebe), dělat jakoby nic, nebo se majitelé psů klidným hlasem mohou spolu bavit, stále na volných vodítkách! a kdykoliv pes štěkne na druhého, zježí se, napne vodítko.... zkrátka cokoliv, co by mohlo být gestem „vyprovokování ke rvačce“, stále a stále musí majitel psovi jasně dávat najevo, že toto chování se mu nelíbí.
Já tedy nevím, jestli jsem vše dobře popsala a vysvětlila, ale pokud má kdokoliv nějakou nejasnost, ozvěte se. Jsem připravena obhájit svůj názor.
Samozřejmě, je to případ od případu a nutno podotknout, že pokud to člověk nevidí na vlastí oči, špatně se radí a popisuje. Totiž skoro každý zúčastněný to může vidět a tedy i popsat jinak. Jeden, že mladý pes si začal, druhý, že dospělý zaútočil pro nic za nic, třetí, že za to mohla majitelka mladého psa, a někdo jiný, že to byla náhoda, protože poblíž ležel míček....
A ještě bych ráda dodala, že i pes, který chodí na cvičák 2 roky ještě nemusí mít zvládnutou ovladatelnost či správné chování ke psům! Já jsem dotazované osůbce tím předtím chtěla říci, ať se poptá ostatních, jaký ten pes je – jestli je „arogantní a problémový“ k většině psům, nebo je celkem pohoďák. To by přítomní, pokud tam pár měsíců chodí, měli vědět. A podle toho by také měl být zvolený „seznamovací“ postup.
Přiznávám, že někteří psi potřebují „výchovnou lekci“ od jiného dospělého psa, ale myslím, jsem přesvědčená, že toto není ten správný příklad. Popisovaný mladý pes se k ostatním na cvičáku chová dobře a hraje si s nimi – nenaváží se dominantně do každého, tedy nepotřebuje dostat výchovnou lekci. Bych to tedy tak viděla já...

pri velkom zdvorazneni ze voditka sa NESMU napnut s tym samozrejme suhlasim, ale na druhu stranu pre neskusenych ludi a pri vrtkosti bradacov je skoro iste ze sa tie voditka napnu alebo zamotaju.
myslim ze toto by bola tema na strasne dlhuuu debatu a takto po nete sa to diskutuje tazko.
hlavne je to vzdy pripad od pripadu, a jedine ako by bolo mozne prist na to co sa udialo, by bolo vidiet to.
ziadna pravda ani riesenie nieje univerzalne. kazda si mozno predstavujeme pribliznu situaciu popisanej ktoru sme zazili my, ale mohlo v nich ist o nieco uplne ine :o)

ozaj, ten email je jade@nextra.sk

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pri velkom zdvorazneni ze voditka sa NESMU napnut s tym samozrejme suhlasim, ale na druhu stranu pre neskusenych ludi a pri vrtkosti bradacov je skoro iste ze sa tie voditka napnu alebo zamotaju.
myslim ze toto by bola tema na strasne dlhuuu debatu a takto po nete sa to diskutuje tazko.
hlavne je to vzdy pripad od pripadu, a jedine ako by bolo mozne prist na to co sa udialo, by bolo vidiet to.
ziadna pravda ani riesenie nieje univerzalne. kazda si mozno predstavujeme pribliznu situaciu popisanej ktoru sme zazili my, ale mohlo v nich ist o nieco uplne ine :o)

ozaj, ten email je jade@nextra.sk

ps: v jednom priprade som tiez chcela svojho psa potrestat, ze zdanlivo bezdovodne po mladom skocil a potom sme si vsimli, ze ten mladoch (okolo 8-9 mes.)naho bezpriciny nenapadko ceril zuby ale ked bol chrbtom, zdalo ze ze vlastne vobec nic nespravil
proste vo svojom okoli mal samych mensich psov a bol priliz sebavedomy. nevedel ze od vacsieho moze aj dostat na prdel