: Re: divné chování 2

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

6.9.2006 16:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.147.41

ahoj všem jsem zadavatelka k pc sem se dostala až teďko
ale k těm dotazům ,kde měl ocas -ocas měl nahoře ,vymočit se nešel protože jsme s ním cloumala na vodítku ,zuby byly vyceněné ale jak to nevím protože jsme ho viděla hlavně ze zadu držela jsem ho na vodítku

Neregistrovaný uživatel

6.9.2006 20:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.110

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj všem jsem zadavatelka k pc sem se dostala až teďko
ale k těm dotazům ,kde měl ocas -ocas měl nahoře ,vymočit se nešel protože jsme s ním cloumala na vodítku ,zuby byly vyceněné ale jak to nevím protože jsme ho viděla hlavně ze zadu držela jsem ho na vodítku

Pravděpodobně to byla dominance. Někde jste udělala chybu ve výchově - něco jste podcenila. Tahá na vodítku? Jste submisivní typ? Zkuste odhadnout jak Vás pes bere? Jako sebevědomou a spolehlivou - může se na Vás vždy spolehnout? Nebo jako slabého jedince, kterého musí chránit, aby neohrozil sebe?

Nemusíte odpovídat zde - odpovězte si sama.

Tak co s tím?

1. ztište hlas, když dáváte povely, omezte povely - jeden povel ne více, šetřete slovy, zkuste zapojit jistá gesta
2. už nikdy nepoužívejte hysterický tón při rozčílení
3. nešvihejte psa vodítkem nebo čímkoliv jiným jako trestání - najděte jiný druh trestu - např. z přirozené komunikace psů (jestli se bojíte psa uchopit za kůži na zátylku a podřídit ho, tak použiívejte u toho alespoň náhubek)
4.čas od času, když pes není rozrušený ho stiskem dlaně na hřbet nosu podříďte jen do aktivní podřízenosti - tlakem k zemi - hlavu mu nakloníte čenichem dolů k zemi - dokud se tomu bude bránit protitlakem tak tlak zesilujte
5. do dveří, ze dveří vycházíte a vcházíte první
6. "žerete první" - než položíte misku se žrádlem na zem - pes se nesmí přiblížit - zavrčte na něj, nebo použijte jasný a srozumitelný krátký povel "NE!" , ne však příliš hlasitý - musíte se u toho cítit neústupně a tak, že nemíníte se psem o tom diskutovat, pes se k misce přiblíží jen s Vaším svolením
7. úplně odrušte stahovák, polostahovák, řetízkový obojek - používejte kožený nebo látkový nestahovací
8. neudržíte-li psa na takovém obojku, tak použijte HALTIHO OHLÁVKU - na této ohlávce se se psem pracuje - není to na běžné nošení - je to speciální pomůcka na výcvik - korekci nežádoucího chování.
9. změňte dobu krmení alespoň dočasně
10. při práci se psem měňte často směry jakmile zjistíte, že Váš pes tudy míní jít, protože to chce on - třeba 100 x na jednom místě - směr vybíráte Vy
11. co se kdekoliv válí po zemi, je Vaše - ne psa - přístupem, Vy můžete nárokovat cokoliv i to co najde pes

pro začátek by to stačilo - myslím, že toho je dost a že to k vyřešení problému pomůže

Kdyby zaútočil kvůli nejistotě či strachu (spletla by jsem se - což je pravděpodobné - neviděla jsem to), tak tento nový přístup lze použít nejen u dominantního chování, ale i u strachového - pes cítí ve Vás sílu a tím i jistotu a oporu.

Polštářek

Neregistrovaný uživatel

7.9.2006 08:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.82

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj všem jsem zadavatelka k pc sem se dostala až teďko
ale k těm dotazům ,kde měl ocas -ocas měl nahoře ,vymočit se nešel protože jsme s ním cloumala na vodítku ,zuby byly vyceněné ale jak to nevím protože jsme ho viděla hlavně ze zadu držela jsem ho na vodítku

Stalo se mi, ze mi sedmiletý labrador, který nikdy na člověka ani nezavrčel, vystartoval po tehdy asi dvouleté dceři. Jako důvod jsem předpokládala rohlík, kterým jsem jí krmila a on věděl, že ho nedojí a zbytek dostane. Ale byla to naprosto standardní situace, stejná jako stokrát předtím. Zachovala jsem se naprosto histericky, psa jsem vykopala ven a fakt se klepala leknutím a vzteky. Pochopil že je zle,hodinu ležel na místě, kam jsem ho vyhodila. Mezitím jsem se uklidnila a došla pro něj a dalších pět let jeho života nebyl nejmenší problém. Nepíšu to jako dobrý vzor chování, ale já to tenkrát jinak nezvládla a zafungovalo to. Důvod toho útoku jsem nikdy nepocholila.

Neregistrovaný uživatel

7.9.2006 09:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.238

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stalo se mi, ze mi sedmiletý labrador, který nikdy na člověka ani nezavrčel, vystartoval po tehdy asi dvouleté dceři. Jako důvod jsem předpokládala rohlík, kterým jsem jí krmila a on věděl, že ho nedojí a zbytek dostane. Ale byla to naprosto standardní situace, stejná jako stokrát předtím. Zachovala jsem se naprosto histericky, psa jsem vykopala ven a fakt se klepala leknutím a vzteky. Pochopil že je zle,hodinu ležel na místě, kam jsem ho vyhodila. Mezitím jsem se uklidnila a došla pro něj a dalších pět let jeho života nebyl nejmenší problém. Nepíšu to jako dobrý vzor chování, ale já to tenkrát jinak nezvládla a zafungovalo to. Důvod toho útoku jsem nikdy nepocholila.

Jednalo se konkurenční dominanci - snaha odehnat "štěně" (vaše dítě od potravy - možná jen o výchovný pokus.

Dobře jste udělala, že jste to vůbec netolerovala a zareagovala jste. Třeba to nebylo úplně nejlíp, ale zafungovalo to. U některých psů to fungovat nemusí. Hlavně u těch, které jsou neustále majitelem hystericky okřikováni.

Protože Váš labrador byl celou dobu pohodář a Vy jste se na něj jen minimálně v jeho životě zlobila, tak tahle Vaše reakce byla natolik pro něj nezvyklá, že už na to v životě ani nepomyslel - příšerně jste ho vyvedla z míry - překvapila jste ho svou reakcí.
Vaše leknutí vyplavilo i hormony, které způsobují vůni stejnou jako u agrese - strach a agrese voní pro psa stejně - nemohl v tu chvíli vůbec odhadnout že by jste se bála. Vy jste se ale v tu chvíli nebála - dala jste do toho emoce - vyplavila adrenalin, měla zatměno před očima a zachovala jste se velmi tvrdě. To je dobře.
Takto jednají i psi - a ti druzí tomu velmi dobře rozumí. Nepoužila jste žádný předmět na trest - zvládla jste to bez toho - možná s vykopáním - ale dobrý.

Ta hodina nechat ho "dusit ve vlastní šťávě" je tak akorát. Úplně přesně jako u psů. Tam také trvá alespoň hodinu, než se zase smečka či dva psi dají dohromady - uklidní se to, odplaví se adrenalin a zavládne zase klid. - byla to prostě profesionální reakce (možná jste si to ani neuvědomila a máte v sobě přirozenou autoritu a dokážete velmi rychle "vypěnit" ale zase celkem rychle vychladnout).

Bylo dobré, že jste zrovna u toho moc nepřemýšlela - Vy dávejte klidně na své pocity a jednejte intuitivně - máte na to "buňky".

Polštářek

Neregistrovaný uživatel

7.9.2006 11:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.0.82

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednalo se konkurenční dominanci - snaha odehnat "štěně" (vaše dítě od potravy - možná jen o výchovný pokus.

Dobře jste udělala, že jste to vůbec netolerovala a zareagovala jste. Třeba to nebylo úplně nejlíp, ale zafungovalo to. U některých psů to fungovat nemusí. Hlavně u těch, které jsou neustále majitelem hystericky okřikováni.

Protože Váš labrador byl celou dobu pohodář a Vy jste se na něj jen minimálně v jeho životě zlobila, tak tahle Vaše reakce byla natolik pro něj nezvyklá, že už na to v životě ani nepomyslel - příšerně jste ho vyvedla z míry - překvapila jste ho svou reakcí.
Vaše leknutí vyplavilo i hormony, které způsobují vůni stejnou jako u agrese - strach a agrese voní pro psa stejně - nemohl v tu chvíli vůbec odhadnout že by jste se bála. Vy jste se ale v tu chvíli nebála - dala jste do toho emoce - vyplavila adrenalin, měla zatměno před očima a zachovala jste se velmi tvrdě. To je dobře.
Takto jednají i psi - a ti druzí tomu velmi dobře rozumí. Nepoužila jste žádný předmět na trest - zvládla jste to bez toho - možná s vykopáním - ale dobrý.

Ta hodina nechat ho "dusit ve vlastní šťávě" je tak akorát. Úplně přesně jako u psů. Tam také trvá alespoň hodinu, než se zase smečka či dva psi dají dohromady - uklidní se to, odplaví se adrenalin a zavládne zase klid. - byla to prostě profesionální reakce (možná jste si to ani neuvědomila a máte v sobě přirozenou autoritu a dokážete velmi rychle "vypěnit" ale zase celkem rychle vychladnout).

Bylo dobré, že jste zrovna u toho moc nepřemýšlela - Vy dávejte klidně na své pocity a jednejte intuitivně - máte na to "buňky".

Polštářek

Polštářku, děkuji za milý rozbor, já jednám intuitivně celý život, protože to jinak neumím a závidím lidem, kteří si svůj přístup ať už ke psům nebo lidem dokáží promyslet. Jen se chci zeptat, pokud ten útok na holčičku na ulici je projevem dominance, to přece může pes na cizí zkoušet, i když doma mají postavení naprosto vyjasněné a ty tvoje pokyny vedou k vyjasnění postavení s majitelkou, jak to potom zafunguje vůči ostatním(tj. dětem na ulici)?

Přidejte reakci

Přidat smajlík