Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.55.46
jak ste se srovnali se smrtí svýho psiska?já měla fenku 12let,před pár měsíci sem o ní přišla (byla moc nemocná a museli sme ji nechat uspat,aby se netrápila) a pořád to nemůžu nějak překousnout.kdykoliv si na ní vzpomenu,řvu jak praštěná,to samý s fotkama.nemůžu se na ně koukat,musela sem všechny uklidit.prostě to nedokážu.hned po jejím odchodu sem si po pár dnech přivezla nový štěňátko,dělá mi radost a fakt mi pomáhá to překonat,ale pořád myslim na svý PRVNÍ zvíře,žádnej jinej pes mi JÍ nenahradí.i když sesnažim je nesrovnávat,občas se tomu nevyhnu,a přemejšlim,jak by se v tý a tý situaci chovala ONA. jak dlouho vám to trvalo,než ste se smířili se smtí vašeho miláčka?mám pocit,že to nikdy nedokážu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.148
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jak ste se srovnali se smrtí svýho psiska?já měla fenku 12let,před pár měsíci sem o ní přišla (byla moc nemocná a museli sme ji nechat uspat,aby se netrápila) a pořád to nemůžu nějak překousnout.kdykoliv si na ní vzpomenu,řvu jak praštěná,to samý s fotkama.nemůžu se na ně koukat,musela sem všechny uklidit.prostě to nedokážu.hned po jejím odchodu sem si po pár dnech přivezla nový štěňátko,dělá mi radost a fakt mi pomáhá to překonat,ale pořád myslim na svý PRVNÍ zvíře,žádnej jinej pes mi JÍ nenahradí.i když sesnažim je nesrovnávat,občas se tomu nevyhnu,a přemejšlim,jak by se v tý a tý situaci chovala ONA. jak dlouho vám to trvalo,než ste se smířili se smtí vašeho miláčka?mám pocit,že to nikdy nedokážu
Můžu ti říct,ze své zkušenosti,že v srdíčku ti zůstane pořád a je to dobře ,i když to bolí.Mě to bolí ještě teď a je to 4roky,co mi odešel nejlepší kámoš,jakého nelze nahradit.Je to tak a nejde to jinak než se s tím smířit,zapomenout by byla chyba na nejlepší kamarády se prostě nezapomíná.Mám doma další 4hafi a toho nej nosím všude se mnou,ve svém srdci.To je život z té horší stránky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.45.241
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jak ste se srovnali se smrtí svýho psiska?já měla fenku 12let,před pár měsíci sem o ní přišla (byla moc nemocná a museli sme ji nechat uspat,aby se netrápila) a pořád to nemůžu nějak překousnout.kdykoliv si na ní vzpomenu,řvu jak praštěná,to samý s fotkama.nemůžu se na ně koukat,musela sem všechny uklidit.prostě to nedokážu.hned po jejím odchodu sem si po pár dnech přivezla nový štěňátko,dělá mi radost a fakt mi pomáhá to překonat,ale pořád myslim na svý PRVNÍ zvíře,žádnej jinej pes mi JÍ nenahradí.i když sesnažim je nesrovnávat,občas se tomu nevyhnu,a přemejšlim,jak by se v tý a tý situaci chovala ONA. jak dlouho vám to trvalo,než ste se smířili se smtí vašeho miláčka?mám pocit,že to nikdy nedokážu
Moc s tebou cítím a je mi to líto. Mě umřel před rokem dvouletý pes. Brečela jsem měsíc vkuse a dneska se bez emocí nemůžu ani podívat na jeho fotku. Kamarádka pláče nad fotkou 20let mrtvé feny, takže ono děsně záleží na člověku a jaký jste spolu měli vztah. Já mám taky nového psa a vím, že jich bude časem víc, ale ON byl ten nej! Tak si vždycky říkám, že mě toho hodně naučil a prožili jsme spolu za ty dva roky strašně moc a že to tak asi mělo být. A doufám, že existuje "nebe" protože tam se určitě najdem (pokuď mě tam vezmou
)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc s tebou cítím a je mi to líto. Mě umřel před rokem dvouletý pes. Brečela jsem měsíc vkuse a dneska se bez emocí nemůžu ani podívat na jeho fotku. Kamarádka pláče nad fotkou 20let mrtvé feny, takže ono děsně záleží na člověku a jaký jste spolu měli vztah. Já mám taky nového psa a vím, že jich bude časem víc, ale ON byl ten nej! Tak si vždycky říkám, že mě toho hodně naučil a prožili jsme spolu za ty dva roky strašně moc a že to tak asi mělo být. A doufám, že existuje "nebe" protože tam se určitě najdem (pokuď mě tam vezmou
)
Prý podle jedné knihy o životě po životě,a podobných věcech,psi do nebe nechodí. Ale taky tomu moc nevěřím,naše dobrmanka Sindy zemřela před dvěma lety,a myslím na ni pořád. Byla zlatíčko.Taky se mi o ní zdává.Když jsem měla jít na zubařský zákrok,a měla jsem strach,zdálo se mi tu noc předtím o Sindy,jak sedí vedle mě na gauči,a jak ji pevně objímám,a cítím klid,který jako by z ní na mě přecházel,a rázem jsem byla klidnější. Jsem divná??
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.29.105
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Prý podle jedné knihy o životě po životě,a podobných věcech,psi do nebe nechodí. Ale taky tomu moc nevěřím,naše dobrmanka Sindy zemřela před dvěma lety,a myslím na ni pořád. Byla zlatíčko.Taky se mi o ní zdává.Když jsem měla jít na zubařský zákrok,a měla jsem strach,zdálo se mi tu noc předtím o Sindy,jak sedí vedle mě na gauči,a jak ji pevně objímám,a cítím klid,který jako by z ní na mě přecházel,a rázem jsem byla klidnější. Jsem divná??
Mne bolí každá vzpomínka na zvířátko, které mi umřelo a fotky radši neprohlížím, i když uplynulo pár let od smrti mých pejsků a kočiček. Bolí to fakt pořád, i když mám nové psy a kočky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.45.241
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mne bolí každá vzpomínka na zvířátko, které mi umřelo a fotky radši neprohlížím, i když uplynulo pár let od smrti mých pejsků a kočiček. Bolí to fakt pořád, i když mám nové psy a kočky.
divná rozhodně ne a nebo je nás víc. Já jsem Buráčka brala jako člena rodiny a jezdil všude se mnou. Cestovala jsem často bez manžela a on mi dělala něco jako ochranku a společníka zároveň. Chodil se mnou i do restaurací a na návštěvy. A mnohokrát mi dokázal, že toho ví v některých věcech víc než já - takže pokuď šlo o neznámé lidi, dala jsem na něj. Měl pokaždé pravdu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.15.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mne bolí každá vzpomínka na zvířátko, které mi umřelo a fotky radši neprohlížím, i když uplynulo pár let od smrti mých pejsků a kočiček. Bolí to fakt pořád, i když mám nové psy a kočky.
Já musela utratit mojí velkou kníračku,byla už moc nemocná a byl to můj první pes.1.měsíc jsem byla zoufalá,pět měsíců po její smrti jsem občas bulela.Te´d už na ni vzpomínám jako na super psa,ale nesmím si promítat v hlavě její utracení a její pohřeb,jinak brečím.Ptala jsem se známých,zda jsem normální,když je fenka po smrti pět měsíců a já pořád truchlím.Bylo mi řečeno,že oni také truchlili po svém psu dlouho.Ale pak jsem se s tím vyrovnala.Do konce života to bude můj super a nej a nej pes.Je to osm měsíců,co Grimmečka umřela.No,teď se mi zaslzují oči....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.30.222
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já musela utratit mojí velkou kníračku,byla už moc nemocná a byl to můj první pes.1.měsíc jsem byla zoufalá,pět měsíců po její smrti jsem občas bulela.Te´d už na ni vzpomínám jako na super psa,ale nesmím si promítat v hlavě její utracení a její pohřeb,jinak brečím.Ptala jsem se známých,zda jsem normální,když je fenka po smrti pět měsíců a já pořád truchlím.Bylo mi řečeno,že oni také truchlili po svém psu dlouho.Ale pak jsem se s tím vyrovnala.Do konce života to bude můj super a nej a nej pes.Je to osm měsíců,co Grimmečka umřela.No,teď se mi zaslzují oči....
My jsme to vyřešili druhým psem. Jediné, co jsem nedokázala, přivést si domů stejné plemeno. Je to tři měsíce, co jsme ho museli nechat utratit a pořád, když potkám stejnou rasu na ulici, mi to může srdce utrhnout. A to mám doma hned dva výkuky, kteří mi ho nahrazují. Mezi nima na něj ale opravdu myslím mnohem méně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.55.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
My jsme to vyřešili druhým psem. Jediné, co jsem nedokázala, přivést si domů stejné plemeno. Je to tři měsíce, co jsme ho museli nechat utratit a pořád, když potkám stejnou rasu na ulici, mi to může srdce utrhnout. A to mám doma hned dva výkuky, kteří mi ho nahrazují. Mezi nima na něj ale opravdu myslím mnohem méně.
zadavatelka:dík moc za odpovědi,docela ráda zjišťuju,že nejsem blázen sama. a už zas řvu...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.63
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zadavatelka:dík moc za odpovědi,docela ráda zjišťuju,že nejsem blázen sama. a už zas řvu...
Nám umřela v únoru 15ti letá fenečka, řvala jsem kudy jsem chodila.
Když už to nebylo se mnou k vydržení koupili jsme asi za 3 měsíce štěňátko toho samého plemene.
A je to zajímavé, ale od té doby když si na první fenečku vzpomenu, což je každý den,vzpomínám s láskou, ale už u toho nebrečím a přitom mi ji malá vzhledem hrozně moc připomíná.
Jako by ty vzpomínky získaly trochu jiný rozměr, takový láskyplnější a moudřejší.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.55.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nám umřela v únoru 15ti letá fenečka, řvala jsem kudy jsem chodila.
Když už to nebylo se mnou k vydržení koupili jsme asi za 3 měsíce štěňátko toho samého plemene.
A je to zajímavé, ale od té doby když si na první fenečku vzpomenu, což je každý den,vzpomínám s láskou, ale už u toho nebrečím a přitom mi ji malá vzhledem hrozně moc připomíná.
Jako by ty vzpomínky získaly trochu jiný rozměr, takový láskyplnější a moudřejší.
tak toho bych taky ráda dospěla,ale zatim to nějak nejde
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.109
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
tak toho bych taky ráda dospěla,ale zatim to nějak nejde
mám slzy v očích jenom to čtu tak tě úplné chápu, mě umřel pes je to dlouho řekla jsem že už nikdy žádného nechci že mi ho žádný jiný nenahradí, ale opak se stal pravdou. sice nenahradil ale hodně zalepil tu ránu po ztrátě. Štěně bylo to co mě zase povzbudilo.