Canisterapie -týrání psů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ty holka budeš asi ještě hodně mladá nebo hloupá....

nevím jestli jsemhloupá ale mladá až zas tak nejsem,ovšem psa ctím jako přítele a dost dobře nechápu k čemu je dobré pro toho psa že se po něm válí cizí děti třeba ,neber to v prospěch těch dětí ber to tak co to přinese tomu ubohýmu psovi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím jestli jsemhloupá ale mladá až zas tak nejsem,ovšem psa ctím jako přítele a dost dobře nechápu k čemu je dobré pro toho psa že se po něm válí cizí děti třeba ,neber to v prospěch těch dětí ber to tak co to přinese tomu ubohýmu psovi?

je to pro něj radost,i práce-stejně tak jak pro jiné plemeno,jiného psa- hlídání,výcvik mnohdy dril na cvičáku,,dostihy,výstavy.....-to ti jako týrání nepřijde?jistě že ne-protože o žádné nejde..a nejde ani v tomto případě-to každopádně-kdyby ten pes nechtěl- nebyl na to stavjenej tak to dá setsakra najevo-to neboj...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je to pro něj radost,i práce-stejně tak jak pro jiné plemeno,jiného psa- hlídání,výcvik mnohdy dril na cvičáku,,dostihy,výstavy.....-to ti jako týrání nepřijde?jistě že ne-protože o žádné nejde..a nejde ani v tomto případě-to každopádně-kdyby ten pes nechtěl- nebyl na to stavjenej tak to dá setsakra najevo-to neboj...

souhlasím, protože pokud to psovi nebude vyhovovat, dá to najevo a nebude pro tuhle práci použitelný. Jsou totiž psi "pečovatelé", kteří v sobě tuhle "jakoby zdravotní sestřičku" mají. Jsou to psi, kteří mají v sobě hodně vyvinutý pud starat se o štěňata a slabší jedince. Pokud vím, je přece známo dost případů, kdy se pes spontáně začal starat o jiného tvora v nouzi (a nemusel to být zrovna savec). Takže rozhodně to jako týrání neberu. Když to psovi nebude vyhovovat, tak se velmi rychle zjistí, že tohle opravdu dělat nemůže.

P. S. Sama canisterapeutického psa nemám. Uvažovala jsem o tom, ale - právě můj pes na toto vhodný není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepřijde vám canisterapie tak trochu jako týrání psů? mě teda ano ,když jsem to viděla v televizi bylo mi těch psů moc líto ,nedovedu si představit že bych nutila svoje psy aby snášeli např to že se po nich válí mentální děti ,psům je dotyk od cizího člověka nepříjemný i když ho snesou ale neradi třeba jen pohlazení natož aby třeba leželi a já je přikládala cizím lidem na záda apod.kdybych to přikázala asi by to snesli ale určitě by jim to příjemné nebylo ,možná se to líbí těm lidem ale chudáci ti ubozí psi.

Zda je či není CT týráním psů je vždy v rukou psovoda. Na CT se psi musejí velmi pečlivě vybírat, podle toho, kde a u koho budu CT dělat. Jiný pes se hodí k výrostkům do "polepšovny", jiný ke zdravým, jiný k postiženým dětem nebo k seniorům. Píšete-li konkrétně o polohování, ani tady nestačí když je pejsek hodný, kontakt s lidmi mu musí dělat vyloženě radost, jinak by ani nebyl schopen nic dobrého předat. Pejsek taky musí být tímto způsobem využíván velmi limitovaně, uvádějí se tak 2 hodiny týdně, jinak by "vyhořel". Bohužel, vyhořelé psy je možno také v CT vidět, ale jak říkám, není to chyba CZT jako takové, je chybou psovodů že své psy přetěžují.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zda je či není CT týráním psů je vždy v rukou psovoda. Na CT se psi musejí velmi pečlivě vybírat, podle toho, kde a u koho budu CT dělat. Jiný pes se hodí k výrostkům do "polepšovny", jiný ke zdravým, jiný k postiženým dětem nebo k seniorům. Píšete-li konkrétně o polohování, ani tady nestačí když je pejsek hodný, kontakt s lidmi mu musí dělat vyloženě radost, jinak by ani nebyl schopen nic dobrého předat. Pejsek taky musí být tímto způsobem využíván velmi limitovaně, uvádějí se tak 2 hodiny týdně, jinak by "vyhořel". Bohužel, vyhořelé psy je možno také v CT vidět, ale jak říkám, není to chyba CZT jako takové, je chybou psovodů že své psy přetěžují.

naprostý souhlas.
Sama mám doma tři psy a donedávna jeden dělal canisterapii aktivně (díky úrazu a následné operaci jsme letos bohužel neobnovili certifikát - zatím). Je to typický pes na polohování a tu radost v jeho očích, když se po něm někdo "válí" bych vám přála vidět. Kdyby bylo po jeho, polohoval by každý den alespoň tři hodiny. A vzhledem k tomu, že mu to nedovoluju, polohuje si pak aspoň doma v posteli.
Mladší fenka by na polohování dobrá nebyla - ráda si hraje, je veselá a aktivní, ale vyložený těsný kontakt s lidmi nevyhledává - nemá ráda "omezení svobody pohybu". Ta by se hodila spíš k dětem, aby s nima mohla blbnout a běhat za míčkama.
Je to opravdu jen o tom, kolik citu má vůdce a jak rozumí potřebám nejen klienta ale i svého psa.

Každej pes má rád něco jiného. Například tety pes má aportíček v hubě od té doby co se narodil. Už je mu 7 let a vyplivuje ho jen když se jde nažrat a můj aport nechce vůbec. Některej pes miluje tělesnej kontakt s lidmi a jinej ho nevyhledává. Myslím si tedy, že to záleží jen na pánečkovi, protože ten nejlépe pozná, kdy z toho má pes ještě radost a kdy už ho to nebaví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepřijde vám canisterapie tak trochu jako týrání psů? mě teda ano ,když jsem to viděla v televizi bylo mi těch psů moc líto ,nedovedu si představit že bych nutila svoje psy aby snášeli např to že se po nich válí mentální děti ,psům je dotyk od cizího člověka nepříjemný i když ho snesou ale neradi třeba jen pohlazení natož aby třeba leželi a já je přikládala cizím lidem na záda apod.kdybych to přikázala asi by to snesli ale určitě by jim to příjemné nebylo ,možná se to líbí těm lidem ale chudáci ti ubozí psi.

teda, tak asociální člověk, jako je tazatelka, to by se mělo hubit, je mi z tebe nablití, ženská, fuj, vzpomeň si na sebe, až budeš mít v příbuzenstvu postižené dítě, nemyslím, že ty osobně nějaké mít budeš, na to jsi příliš sobecká, budeš si piplat a polidšťovat nepochybně jako životní náplň psa. Jsi esencí všeho hnusu, nejhorší noční můra, jak může dopadnout pejskař.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
teda, tak asociální člověk, jako je tazatelka, to by se mělo hubit, je mi z tebe nablití, ženská, fuj, vzpomeň si na sebe, až budeš mít v příbuzenstvu postižené dítě, nemyslím, že ty osobně nějaké mít budeš, na to jsi příliš sobecká, budeš si piplat a polidšťovat nepochybně jako životní náplň psa. Jsi esencí všeho hnusu, nejhorší noční můra, jak může dopadnout pejskař.

Milý sprostý anonyme, nechci rejpat, ale tazatelka nikoho neodsuzuje, jen se ptá, jestli to pro psy není příliš těžký, a že s postiženými mentálně je to složitá práce a vyčerpávající . Nic víc, nic méně. Odpověd těch, co tyto psy mají zní : pro ty , co to dokážou dělat, to není těžké.. Kdežto ty jen pliveš hnuj okolo sebe. Tak kdo z vás je asociál ? Co ? Jistě, že postižené dítě nemáš, protože ti, kdo mají postiženého doma, jsou z drtivé většiny laskaví a tolernatní lidé, co si své trápení prožívají za pochodu a rozhodně by nenapsali na podobný dotaz takovéto vyhružky. Takže toleranci prosím, ano ? Psi tím jednoznačně lidem pomáhají. Helena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
teda, tak asociální člověk, jako je tazatelka, to by se mělo hubit, je mi z tebe nablití, ženská, fuj, vzpomeň si na sebe, až budeš mít v příbuzenstvu postižené dítě, nemyslím, že ty osobně nějaké mít budeš, na to jsi příliš sobecká, budeš si piplat a polidšťovat nepochybně jako životní náplň psa. Jsi esencí všeho hnusu, nejhorší noční můra, jak může dopadnout pejskař.

Taky jsem tu reportáž v televizi viděla a překvapilo mě, jak ti psi leželi a jak je majitel rovnal k tomu dítěti a oni pořád leželi. Na to musí mít pes povahu a musí mít rád všechny lidi. Třeba z mých psů by tohle nemohl dělat žádný, protože by nevydrželi v klidu ležet, i když možná na posteli by mě jejich ležení překvapili.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
naprostý souhlas.
Sama mám doma tři psy a donedávna jeden dělal canisterapii aktivně (díky úrazu a následné operaci jsme letos bohužel neobnovili certifikát - zatím). Je to typický pes na polohování a tu radost v jeho očích, když se po něm někdo "válí" bych vám přála vidět. Kdyby bylo po jeho, polohoval by každý den alespoň tři hodiny. A vzhledem k tomu, že mu to nedovoluju, polohuje si pak aspoň doma v posteli.
Mladší fenka by na polohování dobrá nebyla - ráda si hraje, je veselá a aktivní, ale vyložený těsný kontakt s lidmi nevyhledává - nemá ráda "omezení svobody pohybu". Ta by se hodila spíš k dětem, aby s nima mohla blbnout a běhat za míčkama.
Je to opravdu jen o tom, kolik citu má vůdce a jak rozumí potřebám nejen klienta ale i svého psa.

Jak je to, prosím, s těmi zkouškami? To se každý rok obnovuje? A stojí to, myslím, kolem 1000,-? Dík, H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepřijde vám canisterapie tak trochu jako týrání psů? mě teda ano ,když jsem to viděla v televizi bylo mi těch psů moc líto ,nedovedu si představit že bych nutila svoje psy aby snášeli např to že se po nich válí mentální děti ,psům je dotyk od cizího člověka nepříjemný i když ho snesou ale neradi třeba jen pohlazení natož aby třeba leželi a já je přikládala cizím lidem na záda apod.kdybych to přikázala asi by to snesli ale určitě by jim to příjemné nebylo ,možná se to líbí těm lidem ale chudáci ti ubozí psi.

nepřijde,ty máš doma zřejmě psy,který by na to vhodní nebyli,je spousta psů,kteří tohle dělat nemůžou.Canisterapie není jen o nějakém složení zkoušky a kurzu psovodem a psem.Je to úplně o něčem jiném.Stejně jako vyzařují něco nemoci,musí i něco vyzařovat pes.Sama mám dva psy,s kterýma canisterapii dělám a každej je naprosto jinej,jeden miluje,když se může přitulit,dokáže ležet u nemocného(vzhledem k velikosti nemůžeme dělat to polohování,které asi znají mnozí z ukázek z tv,nebo časopisů)dlouhou dobu a nechá se hladit,sám od mala kontakt s cizími vyhledává,od štěněte miluje veškeré návštěvy a leze jim na klín.Druhý pes miluje děckou společnost,ale i aktivitu,takže nechat si házet aporty od dětí na vozíku je pro něj super zábava.
Ani jednoho psa bych k ničemu takovému nenutila,kdybych si jejich vloh nevšimla díky tomu,že jsem tu hlídala dost dlouho právě postižené dítě a chodila do rodin nemocných seniorů(v rámci zaměstnání ).Vzhledem k tomu,že jsem mohla psa brát často s sebou(senioři kolikrát prosili,že chtěj vidět mého psa),tak jsem i viděla jak se pes chová.
Néž příště napíšeš téma diskuse -týrání psů canisterapii,přečti se něco o tom,zajdi se podívat jak to vypadá v praxi.Z tvého příspěvku je mi totiž nesmírně smutno,přijde mi že z tvého pohledu je možná i život psa a jeho pohodlí pro tebe důležitější než život postižených,nebo seniorů.
To samé je využití psů pro slepce a pro postižené,to považuješ taky za týrání?Tam je pes ve službě nonstop a taky musí dělat něco,co je možná pro tebe týráním psa
jana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak ty holka budeš asi ještě hodně mladá nebo hloupá....

My děláme aktivační canisterapii a video si můžete prohlédnout zde (bez mezer za lomítky) http://www.ceskatelevize.cz/ vysilani/ 29.09.2006/ 1095889602-barvy-zivota/ 25276.html nebo to najdete na www.bohemian-ariston.com
Je to cca 41 minuta záznamu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepřijde,ty máš doma zřejmě psy,který by na to vhodní nebyli,je spousta psů,kteří tohle dělat nemůžou.Canisterapie není jen o nějakém složení zkoušky a kurzu psovodem a psem.Je to úplně o něčem jiném.Stejně jako vyzařují něco nemoci,musí i něco vyzařovat pes.Sama mám dva psy,s kterýma canisterapii dělám a každej je naprosto jinej,jeden miluje,když se může přitulit,dokáže ležet u nemocného(vzhledem k velikosti nemůžeme dělat to polohování,které asi znají mnozí z ukázek z tv,nebo časopisů)dlouhou dobu a nechá se hladit,sám od mala kontakt s cizími vyhledává,od štěněte miluje veškeré návštěvy a leze jim na klín.Druhý pes miluje děckou společnost,ale i aktivitu,takže nechat si házet aporty od dětí na vozíku je pro něj super zábava.
Ani jednoho psa bych k ničemu takovému nenutila,kdybych si jejich vloh nevšimla díky tomu,že jsem tu hlídala dost dlouho právě postižené dítě a chodila do rodin nemocných seniorů(v rámci zaměstnání ).Vzhledem k tomu,že jsem mohla psa brát často s sebou(senioři kolikrát prosili,že chtěj vidět mého psa),tak jsem i viděla jak se pes chová.
Néž příště napíšeš téma diskuse -týrání psů canisterapii,přečti se něco o tom,zajdi se podívat jak to vypadá v praxi.Z tvého příspěvku je mi totiž nesmírně smutno,přijde mi že z tvého pohledu je možná i život psa a jeho pohodlí pro tebe důležitější než život postižených,nebo seniorů.
To samé je využití psů pro slepce a pro postižené,to považuješ taky za týrání?Tam je pes ve službě nonstop a taky musí dělat něco,co je možná pro tebe týráním psa
jana

Jeden známý nahrál kamerou ,asi infra, to co jde z postiženého člověka do psa. Byly to jak černé chaluhy. Psa pak museli odnést, jak byl vysílený. Ani se nepostavil na nohy. Majitel ho tam prý vodí pouze 2x týdně, častěji by to nevydržel.
Nezlobte se, ale bylo mi toho zvířete moc líto, i když postiženým neuvěřitelně pomáhal. Jakoby z něj vysávali jeho životní energii.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jeden známý nahrál kamerou ,asi infra, to co jde z postiženého člověka do psa. Byly to jak černé chaluhy. Psa pak museli odnést, jak byl vysílený. Ani se nepostavil na nohy. Majitel ho tam prý vodí pouze 2x týdně, častěji by to nevydržel.
Nezlobte se, ale bylo mi toho zvířete moc líto, i když postiženým neuvěřitelně pomáhal. Jakoby z něj vysávali jeho životní energii.

Máte pravdu v tom, že to je hodně vysilující. Ale co lidé, pracující s tě,ito postiženými. Ti tu negativní energii(jestli to tak můžu napsat) také vstřebávají. A kždý člověk také na to nemá, aby s těmito lidmi pracoval.. A co hippoterapie a ostatní léčebné kontakty (myslím jiná zvířata)? prostě ten pejsek musí mít šanci si dobít baterie jinde. Rozhodně tvrdit, že canisterapie je týrání psa je zcestné. Měla byste nejdřív o tom vědět maximum, nechytat se jen několika minutové reportáže a pak posuzovat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu v tom, že to je hodně vysilující. Ale co lidé, pracující s tě,ito postiženými. Ti tu negativní energii(jestli to tak můžu napsat) také vstřebávají. A kždý člověk také na to nemá, aby s těmito lidmi pracoval.. A co hippoterapie a ostatní léčebné kontakty (myslím jiná zvířata)? prostě ten pejsek musí mít šanci si dobít baterie jinde. Rozhodně tvrdit, že canisterapie je týrání psa je zcestné. Měla byste nejdřív o tom vědět maximum, nechytat se jen několika minutové reportáže a pak posuzovat.

Reportáž jsem neviděla. Něco o tom vím,protože jsme to chtěli podstoupit s mým psem.

A hippoterapie je snad o něčem jiném. Tam jde o víceméně o rehabilitaci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Reportáž jsem neviděla. Něco o tom vím,protože jsme to chtěli podstoupit s mým psem.

A hippoterapie je snad o něčem jiném. Tam jde o víceméně o rehabilitaci.

Hippo je to samý. Jezdí se bez sedla, postižení na koni často leží, právě kvůli přímému kontaktu se zvířetem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Reportáž jsem neviděla. Něco o tom vím,protože jsme to chtěli podstoupit s mým psem.

A hippoterapie je snad o něčem jiném. Tam jde o víceméně o rehabilitaci.

Měla jsem dalmatinka a ten lidi ignoroval. Nic mu neříkali, ale děti miloval úplně všechny. Jednou na procházce jsme potkali skupinu postižených asi 15letých dětí a několik jich bylo na vozíku. Nemohly mluvit a měly nekoordinované pohyby. Byly s nimi dvě ošetřovatelky. A jedna holčička, když nás viděla začala křičet pes pes a spadla z toho vozíku těsně k nám. Než mohly ošetřovatelky zakročit ,připlazila se k mému psovi (byla jsem v klidu , nebyl vůbec nervozní a vrtěl radostně), a potom se stal pro mě nádherný zázrak. Objala psa a začala se mazlit a můj pesan, který vždycky líbal jenom mě, jí začal olizovat obličej a uši a ta holčička opravdu brečela radostí. Nemohli jsme jí od něj vůbec odtrhnout. Obdivuju lidi a psy, kteří se těmto dětem věnují. Ještě teď po několika letech jsem z tohoto zážitka dojatá. Udělali jsme s mým pesem radost jednomu postiženému dítěti a určitě to byl jeho první a nádhernej kontakt s chlupatcem, po kterém strašně toužilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
teda, tak asociální člověk, jako je tazatelka, to by se mělo hubit, je mi z tebe nablití, ženská, fuj, vzpomeň si na sebe, až budeš mít v příbuzenstvu postižené dítě, nemyslím, že ty osobně nějaké mít budeš, na to jsi příliš sobecká, budeš si piplat a polidšťovat nepochybně jako životní náplň psa. Jsi esencí všeho hnusu, nejhorší noční můra, jak může dopadnout pejskař.

No zrovna Vy někomu říkejte , že je asociální

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem dalmatinka a ten lidi ignoroval. Nic mu neříkali, ale děti miloval úplně všechny. Jednou na procházce jsme potkali skupinu postižených asi 15letých dětí a několik jich bylo na vozíku. Nemohly mluvit a měly nekoordinované pohyby. Byly s nimi dvě ošetřovatelky. A jedna holčička, když nás viděla začala křičet pes pes a spadla z toho vozíku těsně k nám. Než mohly ošetřovatelky zakročit ,připlazila se k mému psovi (byla jsem v klidu , nebyl vůbec nervozní a vrtěl radostně), a potom se stal pro mě nádherný zázrak. Objala psa a začala se mazlit a můj pesan, který vždycky líbal jenom mě, jí začal olizovat obličej a uši a ta holčička opravdu brečela radostí. Nemohli jsme jí od něj vůbec odtrhnout. Obdivuju lidi a psy, kteří se těmto dětem věnují. Ještě teď po několika letech jsem z tohoto zážitka dojatá. Udělali jsme s mým pesem radost jednomu postiženému dítěti a určitě to byl jeho první a nádhernej kontakt s chlupatcem, po kterém strašně toužilo.

taky mám psa, ktetý svádí malé děti k podobným projevům a starší lidi z něho zase cítí životní a přírodní sílu. ale ct- pes z něho nikdy nebude, protože první část zkoušky je volný pohyb mezi ostatními ct- psy a to jsou většinou bílí labíci, které on nesnáší...takže máme smůlu obadva i lidi, kterým by mohl přinášet radost. už jsem se i ptala, jestli by se to nedalo nějak vykompenzovat topu jehou snášenlůivostí k lidem, ale bohužel - prý by to nešlo....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nepřijde,ty máš doma zřejmě psy,který by na to vhodní nebyli,je spousta psů,kteří tohle dělat nemůžou.Canisterapie není jen o nějakém složení zkoušky a kurzu psovodem a psem.Je to úplně o něčem jiném.Stejně jako vyzařují něco nemoci,musí i něco vyzařovat pes.Sama mám dva psy,s kterýma canisterapii dělám a každej je naprosto jinej,jeden miluje,když se může přitulit,dokáže ležet u nemocného(vzhledem k velikosti nemůžeme dělat to polohování,které asi znají mnozí z ukázek z tv,nebo časopisů)dlouhou dobu a nechá se hladit,sám od mala kontakt s cizími vyhledává,od štěněte miluje veškeré návštěvy a leze jim na klín.Druhý pes miluje děckou společnost,ale i aktivitu,takže nechat si házet aporty od dětí na vozíku je pro něj super zábava.
Ani jednoho psa bych k ničemu takovému nenutila,kdybych si jejich vloh nevšimla díky tomu,že jsem tu hlídala dost dlouho právě postižené dítě a chodila do rodin nemocných seniorů(v rámci zaměstnání ).Vzhledem k tomu,že jsem mohla psa brát často s sebou(senioři kolikrát prosili,že chtěj vidět mého psa),tak jsem i viděla jak se pes chová.
Néž příště napíšeš téma diskuse -týrání psů canisterapii,přečti se něco o tom,zajdi se podívat jak to vypadá v praxi.Z tvého příspěvku je mi totiž nesmírně smutno,přijde mi že z tvého pohledu je možná i život psa a jeho pohodlí pro tebe důležitější než život postižených,nebo seniorů.
To samé je využití psů pro slepce a pro postižené,to považuješ taky za týrání?Tam je pes ve službě nonstop a taky musí dělat něco,co je možná pro tebe týráním psa
jana

no, psi některých (podotýkám některých ) slepců bych řekla, že mají život takový, že se to dá týráním nazvat. Slouží jen jako pomůcka, takový otrok ......žádné proběhnutí ,žádné volno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no, psi některých (podotýkám některých ) slepců bych řekla, že mají život takový, že se to dá týráním nazvat. Slouží jen jako pomůcka, takový otrok ......žádné proběhnutí ,žádné volno

Měli jsme malou kníračku, takový šťastný pes s přesvědčením, že všichni lidé jsou dobří. Kdysi se k nám přišla povozit na koni skupinka dětí s postiženým zrakem a naše Sazinka ihned zaujala místo na klíně chlapce, který neviděl vůbec. Nechala se celá prohmatat, strpěla, aby jí prsty prozkoumal uši a oči a uhýbala, pokud někde stiskl příliš. Doprovázela ho, i když jezdil na koni a sledovala, jak si stejným způsobem "prohlíží" i koně. Paní učitelky říkaly, že tak šťastného toho chlapce nikdy před tím neviděly, že ve třídě sedával sám a potichu. Mezi zvířaty se smál a o vše se zajímal. Nevím, proč by láska ke zvířatům měla být odpírána právě lidem víc postiženým než jsme právě teď my. Odtoho jsme přece lidé, abychom dokázali slabším z nás pomáhat třeba i prostřednictvím našich psů.
Danar

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme malou kníračku, takový šťastný pes s přesvědčením, že všichni lidé jsou dobří. Kdysi se k nám přišla povozit na koni skupinka dětí s postiženým zrakem a naše Sazinka ihned zaujala místo na klíně chlapce, který neviděl vůbec. Nechala se celá prohmatat, strpěla, aby jí prsty prozkoumal uši a oči a uhýbala, pokud někde stiskl příliš. Doprovázela ho, i když jezdil na koni a sledovala, jak si stejným způsobem "prohlíží" i koně. Paní učitelky říkaly, že tak šťastného toho chlapce nikdy před tím neviděly, že ve třídě sedával sám a potichu. Mezi zvířaty se smál a o vše se zajímal. Nevím, proč by láska ke zvířatům měla být odpírána právě lidem víc postiženým než jsme právě teď my. Odtoho jsme přece lidé, abychom dokázali slabším z nás pomáhat třeba i prostřednictvím našich psů.
Danar

skvěle napsáno
Jana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
skvěle napsáno
Jana

Těm postiženým ten kontakt se psem samozřejmě přeju. Určitě si z toho odnášejí velmi dobré pocity a zážitky. Ale pro psa to v určitých situacích musí být záhul. Ono takový pes by do toho možná sám nešel ,ale má nějakou tu poslušnost, že? Když jsem viděla jak na retrívrovi leží asi 12-letý chlapec, nekoordinovaně kope nohama a pes dostane každou chvíli zásah, tak si myslím, že to trápení je a pro takového pacienta by se měla najít jiná metoda.(Ať si k němu lehne psovod- třeba by to mělo stejný účinek). Ono na jedné straně se jedněm pomáhá a na druhé starně to zavání zneužíváním, pochopitelně zvířete. A nejsem žádný asociál! S hipoterapií je to něco jiného, kůň váží kolem 600-800kg!