Jak řešit stresovou situaci

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

3.11.2006 18:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.181.146

Mám takový problém: můj pes se občas dostane do nějaké stresové situace, lekne se a začne zdrhat a já už ho neodvolám. Jinak ho odvolám vždy, od psů, od dětí, od klacků, odpadků, prostě v pohodě. Dokonce jsme vyhráli nejlepší poslušnost, umí povely, odložení, prostě poslouchá, myslím si, že dobře. Jen když se něčeho lekne, v poslední době například zcela nepochopitelně otevřeného ohně (?) i zápalek, svíček, samozřejmě dělobuchů apod. stáhne ocas a začne zdrhat a dál a pryč. Odbíhání na opačnou stranu se mi neosvědčilo, pes, jakmile mě neviděl, začal panikařit, ještě víc a utíkal pryč. Poraďte prosím, kdo máte podobnou zkušenost! Mám z toho dost nervy, moc nechybělo a na rušné komunikaci mi ho porazilo auto. Může se to stát kdykoliv, nedokážu ten spouštění moment úleku dopředu odhadnout. Díky za rozumné rada.

Neregistrovaný uživatel

3.11.2006 19:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.137.242

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám takový problém: můj pes se občas dostane do nějaké stresové situace, lekne se a začne zdrhat a já už ho neodvolám. Jinak ho odvolám vždy, od psů, od dětí, od klacků, odpadků, prostě v pohodě. Dokonce jsme vyhráli nejlepší poslušnost, umí povely, odložení, prostě poslouchá, myslím si, že dobře. Jen když se něčeho lekne, v poslední době například zcela nepochopitelně otevřeného ohně (?) i zápalek, svíček, samozřejmě dělobuchů apod. stáhne ocas a začne zdrhat a dál a pryč. Odbíhání na opačnou stranu se mi neosvědčilo, pes, jakmile mě neviděl, začal panikařit, ještě víc a utíkal pryč. Poraďte prosím, kdo máte podobnou zkušenost! Mám z toho dost nervy, moc nechybělo a na rušné komunikaci mi ho porazilo auto. Může se to stát kdykoliv, nedokážu ten spouštění moment úleku dopředu odhadnout. Díky za rozumné rada.

já to psa odnaučila docela drsným způsobem ,zpočátku jsem ho vodila jen na vodítku ale při náznaku paniky a snahy o útěk např. při dělbuchu následoval pro psa trest -vycukání ,seřvání,plácnutí .prostě musel pochopit že si takové chování nepřeju, naopak pokud zůstane pes v klidu nesmí následovat pochvala musíte se tvářit lhostejně jako by se stalo něco naprosto samozřejmého ,tímhle postupem se mi povedlo z bázlivého neštěstí které se bálo fakt všeho udělat psa vedle kterého bouchne dělbuch a on do mě jenom jemně píchne čenichem aby se ujistil že tam jsem a jinak vůbec nereaguje.

Neregistrovaný uživatel

3.11.2006 19:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.66

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já to psa odnaučila docela drsným způsobem ,zpočátku jsem ho vodila jen na vodítku ale při náznaku paniky a snahy o útěk např. při dělbuchu následoval pro psa trest -vycukání ,seřvání,plácnutí .prostě musel pochopit že si takové chování nepřeju, naopak pokud zůstane pes v klidu nesmí následovat pochvala musíte se tvářit lhostejně jako by se stalo něco naprosto samozřejmého ,tímhle postupem se mi povedlo z bázlivého neštěstí které se bálo fakt všeho udělat psa vedle kterého bouchne dělbuch a on do mě jenom jemně píchne čenichem aby se ujistil že tam jsem a jinak vůbec nereaguje.

nejlepší metoda

Neregistrovaný uživatel

3.11.2006 19:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.193

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nejlepší metoda

A co když ho venčím na volno? Normálně je zvyklý být vždy na volno, na vodítko beru jen právě při nějakých davových mačkanicích, nebo na rušných streets apod. To ho mám začít z ničeho nic vodit na vodítku, pořád? Tento stres se projeví zcela nárazově, ale vyjímečně. Není to pravidlo například na každé vycházce. Je to čas od času, o to víc mě to štve.

Neregistrovaný uživatel

3.11.2006 19:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.198.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co když ho venčím na volno? Normálně je zvyklý být vždy na volno, na vodítko beru jen právě při nějakých davových mačkanicích, nebo na rušných streets apod. To ho mám začít z ničeho nic vodit na vodítku, pořád? Tento stres se projeví zcela nárazově, ale vyjímečně. Není to pravidlo například na každé vycházce. Je to čas od času, o to víc mě to štve.

Potom je treba si stresove situace vyrobit umele. Takze psa na voditko k tomu kamarada, idealne takoveho, ktereho pes nezna (aby si neudelal spojitost kdysi dobry kamos - ted zmetek, co me desi).
No a potom vy jen pujdete po domluvene trase na prochazku - na voditku a kamarad nekde hodi delbuch, da zapalenou svicku (aby to bylo bezpecne), apod.
Proste si musite stresove situace vyrabet, abyste je mohli odstranovat, jinak to nepujde. A bez voditka take ne, vzdyt takhle je to o zdravi psa. Ja bych ho nepustila ze stopovacky, kdybych tohle vedela!

Neregistrovaný uživatel

4.11.2006 11:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.210

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potom je treba si stresove situace vyrobit umele. Takze psa na voditko k tomu kamarada, idealne takoveho, ktereho pes nezna (aby si neudelal spojitost kdysi dobry kamos - ted zmetek, co me desi).
No a potom vy jen pujdete po domluvene trase na prochazku - na voditku a kamarad nekde hodi delbuch, da zapalenou svicku (aby to bylo bezpecne), apod.
Proste si musite stresove situace vyrabet, abyste je mohli odstranovat, jinak to nepujde. A bez voditka take ne, vzdyt takhle je to o zdravi psa. Ja bych ho nepustila ze stopovacky, kdybych tohle vedela!

no byla bych moc opatrná s trestem za lekání. psa můžete při nesprávném přístupu rozhodit ještě víc a bude se vás bát. dobré by bylo zajít za rozumným kynologem, který psa uvidí v terénu a poradí vám, co je nejlepší. v každém případě vy musíte dát psovi najevo, že jste naprosto klidná a ničeho se nebojíte. a aby vám neutíkal, možná by bylo dobré použít stopovačku nebo samonavíjecí vodítko. takhle lekavého psa není dobré nechávat běhat navolno. pomocí dlouhého vodítka (šňůry) psa přivoláte a zklidníte.
co se týká dělbuchu, je to nesmysl, tohle psa rozhodí a pokud ho hodí někde blízko, tak mu to ublíží.

Neregistrovaný uživatel

4.11.2006 13:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.176.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no byla bych moc opatrná s trestem za lekání. psa můžete při nesprávném přístupu rozhodit ještě víc a bude se vás bát. dobré by bylo zajít za rozumným kynologem, který psa uvidí v terénu a poradí vám, co je nejlepší. v každém případě vy musíte dát psovi najevo, že jste naprosto klidná a ničeho se nebojíte. a aby vám neutíkal, možná by bylo dobré použít stopovačku nebo samonavíjecí vodítko. takhle lekavého psa není dobré nechávat běhat navolno. pomocí dlouhého vodítka (šňůry) psa přivoláte a zklidníte.
co se týká dělbuchu, je to nesmysl, tohle psa rozhodí a pokud ho hodí někde blízko, tak mu to ublíží.

Naopak, trest za nevhodné chování následovat musí. Je tady hodně dobrých rad. Čtěte je porozně. Sama jsem bojánka převychovávalam, dřív se plazil po zemi. Dneska je suverén.
Výhrady k napsaným radám:
-trest být musí, a natolik citelný, aby to bylo pro psa horší než to, čeho se bojí. Na druhé straně ho nesmíte zlomit, záleží, jak moc je pes tvrďák. Řešení je jediné: naučit psa, že když neposlechne, bude to ještě horší. Naopak, pokud situaci zvládne, chválení je na místě jen v případě, že to byl velký pokrok - a to ještě chválit psa tak, že si budete hrát, nejen dát pamlsek. Jinak se nikam nedostanete, bohužel. Je to tvrdé, ale je to jediná cesta, jak psovi pomoci.
- Pokud se bojí ohně, zapalujte v bytě svíčky. Pokud se bojí petard, kupte bouchací kuličky. Všechno prvně doma, v bytě, tak, kde si pes věří¨. Třeba bouchněte kuličku a dělejte, jak strašnou z toho máte radost - z té rány. Ale nepřežeňte počet. Jestli pes někam zaleze, nevšímejte si ho, hlavně ho nelitujte. Pes by neměl vidět, že zvuk způsobujete vy. To dělejte do doby, než přestane mít tu nějvětší třesavku. Pak přejděte k tomu, že si se psem hrajete, a někdo bouchne v sousední místnosti. Nesmíte se při tom leknout, ale ani pořvávat na sebe, kdy to bouchne. Pokud se pes začne bát, přísně ho pokárejte. Kdyby chytl strachový amok - teď citlivější prominou - ale lomcujte se psem tak dlouho, dokud si vás nevšimte a nezačne na vás reagovat. Pak vytáhněte pamlsky, a snažte se zase o hru. To nedělejte při každé hře, jen vyjímečně. A stále bouchejte i když se psem nejste.
Možná to půjde rychleji, ale je to práce minimálně na rok, než bude pes i venku OK.
- navíjecí vodítko je naprosto k ničemu. Jen učí psa tahat. Pořiďte si šňůru apoň 10metrů a nechoďte ven bez ní. V případě nutnosti na ni rychle dupněte. Pokud vám pes uteče, dojděte si pro něj bez emocí a hlavně v klidu.

Neregistrovaný uživatel

4.11.2006 17:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.156.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já to psa odnaučila docela drsným způsobem ,zpočátku jsem ho vodila jen na vodítku ale při náznaku paniky a snahy o útěk např. při dělbuchu následoval pro psa trest -vycukání ,seřvání,plácnutí .prostě musel pochopit že si takové chování nepřeju, naopak pokud zůstane pes v klidu nesmí následovat pochvala musíte se tvářit lhostejně jako by se stalo něco naprosto samozřejmého ,tímhle postupem se mi povedlo z bázlivého neštěstí které se bálo fakt všeho udělat psa vedle kterého bouchne dělbuch a on do mě jenom jemně píchne čenichem aby se ujistil že tam jsem a jinak vůbec nereaguje.

No to bych u labilnějšího psa nezkoušela ,mohla by nastat situace že se nebude bát jen některých věcí ale i pánečka a pak pokud by ti náhodou utekl tak ho asi neodchitneš.

Neregistrovaný uživatel

4.11.2006 18:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.175.210

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naopak, trest za nevhodné chování následovat musí. Je tady hodně dobrých rad. Čtěte je porozně. Sama jsem bojánka převychovávalam, dřív se plazil po zemi. Dneska je suverén.
Výhrady k napsaným radám:
-trest být musí, a natolik citelný, aby to bylo pro psa horší než to, čeho se bojí. Na druhé straně ho nesmíte zlomit, záleží, jak moc je pes tvrďák. Řešení je jediné: naučit psa, že když neposlechne, bude to ještě horší. Naopak, pokud situaci zvládne, chválení je na místě jen v případě, že to byl velký pokrok - a to ještě chválit psa tak, že si budete hrát, nejen dát pamlsek. Jinak se nikam nedostanete, bohužel. Je to tvrdé, ale je to jediná cesta, jak psovi pomoci.
- Pokud se bojí ohně, zapalujte v bytě svíčky. Pokud se bojí petard, kupte bouchací kuličky. Všechno prvně doma, v bytě, tak, kde si pes věří¨. Třeba bouchněte kuličku a dělejte, jak strašnou z toho máte radost - z té rány. Ale nepřežeňte počet. Jestli pes někam zaleze, nevšímejte si ho, hlavně ho nelitujte. Pes by neměl vidět, že zvuk způsobujete vy. To dělejte do doby, než přestane mít tu nějvětší třesavku. Pak přejděte k tomu, že si se psem hrajete, a někdo bouchne v sousední místnosti. Nesmíte se při tom leknout, ale ani pořvávat na sebe, kdy to bouchne. Pokud se pes začne bát, přísně ho pokárejte. Kdyby chytl strachový amok - teď citlivější prominou - ale lomcujte se psem tak dlouho, dokud si vás nevšimte a nezačne na vás reagovat. Pak vytáhněte pamlsky, a snažte se zase o hru. To nedělejte při každé hře, jen vyjímečně. A stále bouchejte i když se psem nejste.
Možná to půjde rychleji, ale je to práce minimálně na rok, než bude pes i venku OK.
- navíjecí vodítko je naprosto k ničemu. Jen učí psa tahat. Pořiďte si šňůru apoň 10metrů a nechoďte ven bez ní. V případě nutnosti na ni rychle dupněte. Pokud vám pes uteče, dojděte si pro něj bez emocí a hlavně v klidu.

no tohle psal opravdu odborník. se nestačím divit. pokud jste tímto způsobem řešila strach vašeho psa, tak pěkně děkuju. já bych vás ke svému psu nepustila ani na 10 metrů. bouchat psovi kuličkama v místnosti - hm, tak to se už ani nedivím, že se váš pes neleká. už asi ani neslyší, tak se nemá čeho lekat . jde vidět, že psům nerozumíte a vůbec netušíte, jaké nenapravitelné škody můžou vaše s prominutím debilní rady napáchat.
a samonavíjecí vodítko učí psa tahat? a tyhle rozumy berete kde? je to holý nesmysl. a rada s volně položenou šňůrou u lekavého psa, taky k nezaplacení. ono dojít si pro přejetého psa už opravdu můžete pak dojít vklidu. zřejmě vám pes nikdy ze strachu neutekl, kdyby ano, takové nesmysly byste nepsala. pro psa si totiž nemáte kam dojít, protože vůbec netušíte, kam zmizel.
podle vašeho psaní si dovolim soudit, že jste nikdy žádného bázlivého psa nepřevychovávala. ale v jednom máte pravdu. je to práce minimálně na rok

Neregistrovaný uživatel

5.11.2006 19:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.176.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no tohle psal opravdu odborník. se nestačím divit. pokud jste tímto způsobem řešila strach vašeho psa, tak pěkně děkuju. já bych vás ke svému psu nepustila ani na 10 metrů. bouchat psovi kuličkama v místnosti - hm, tak to se už ani nedivím, že se váš pes neleká. už asi ani neslyší, tak se nemá čeho lekat . jde vidět, že psům nerozumíte a vůbec netušíte, jaké nenapravitelné škody můžou vaše s prominutím debilní rady napáchat.
a samonavíjecí vodítko učí psa tahat? a tyhle rozumy berete kde? je to holý nesmysl. a rada s volně položenou šňůrou u lekavého psa, taky k nezaplacení. ono dojít si pro přejetého psa už opravdu můžete pak dojít vklidu. zřejmě vám pes nikdy ze strachu neutekl, kdyby ano, takové nesmysly byste nepsala. pro psa si totiž nemáte kam dojít, protože vůbec netušíte, kam zmizel.
podle vašeho psaní si dovolim soudit, že jste nikdy žádného bázlivého psa nepřevychovávala. ale v jednom máte pravdu. je to práce minimálně na rok

K příspěvku 4.11., 18:21:59
SKutečně jsem se z Vaší reakce na můj příspěvek dobře pobavila. Holt, někdo má za rok doma normálního psa, někdo bude mít bojánka do konce života, protože je příliš "lidský" na to, aby mu pomohl. Že bychom si porovnali, kdo lépe pomohl psovi? Ten můj má nyní skutečnou radost ze života, mohu ho pustit kdekoli a mimo jiné má několik složených zkoušek. A nebyl první. Ale někdy je dávat radu skutečně házení hráchu na stěnu (nebo kvalitou života psa do koše). Vaše naivní názory o psychice psa a práci s ní jsou sice pochopitelné, ale nepodložené.
Samonavíjeci vodítko vyvíjí jemný, ale stálý tlak na psův krk. Při jeho používání se pes učí, že tento tlak je normální. A pokud ho tomuto tlaku vystavujete stále, otupuje psa k němu víc a víc. Následně se pes začne věsit, pokud si ho potřebujete dát k noze. Ale pro lidi je to samozřejmě jednodušší než naučit dobrou chůzi u nohy a netahat. Bohužel pro psy. A práce s desetimetrovou stopovačkou potřebuje mnohem více intelektu a pozornosti. Ale zároveň si tím upevníte přivolání v každé situaci. Ovšem nesmíte si ji plést s normálním vodítkem.

Neregistrovaný uživatel

5.11.2006 19:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.167.4

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám takový problém: můj pes se občas dostane do nějaké stresové situace, lekne se a začne zdrhat a já už ho neodvolám. Jinak ho odvolám vždy, od psů, od dětí, od klacků, odpadků, prostě v pohodě. Dokonce jsme vyhráli nejlepší poslušnost, umí povely, odložení, prostě poslouchá, myslím si, že dobře. Jen když se něčeho lekne, v poslední době například zcela nepochopitelně otevřeného ohně (?) i zápalek, svíček, samozřejmě dělobuchů apod. stáhne ocas a začne zdrhat a dál a pryč. Odbíhání na opačnou stranu se mi neosvědčilo, pes, jakmile mě neviděl, začal panikařit, ještě víc a utíkal pryč. Poraďte prosím, kdo máte podobnou zkušenost! Mám z toho dost nervy, moc nechybělo a na rušné komunikaci mi ho porazilo auto. Může se to stát kdykoliv, nedokážu ten spouštění moment úleku dopředu odhadnout. Díky za rozumné rada.

mám taky trochu lekavce. Bere to jak kdy a jak co. Teď jsme třeba šli večer a na plácku, kde je jindy volno. Stavěli kolotoče a houpačky. Nooo jedna příšernější vobluda než druhá - všechny vypadaly, že žerou psy . Blbnul jako pako a taky že hupne do silnice. Zařvala jsem jako zupák, vrátil se. Tak jsem mu řekla, že je kuba kubatej, dala ho na vodítko, domluvila se s klukama co to stavěli, jestli jim tam můžem courat a šli jsme zkoumat. Nejnebezpečnější byla jakási plachta, tak jsme to vzali od ní. Dala jsem mu sedni a chvíli jsme koukali, já mu říkala, že je už velkej chlap, tak ať neblbne..... atd. A po kouskách jsme se přibližovali. Kluci se ptali, jestli můžou vrtat, tak jsem je o to ještě požádala, ať dělají co největší bugr. Prozkoumali jsme plachtu, kolotoč - fuj, velbloud je prej nehorší a když jsme šli zpátky, šel se už na tu plachu podívat sám. Můj názor je ten - vyhledávat ty stresové situace,ale být psovi v ten moment oporou. A ukázat mu, že o nic nejde, že ho ta plachta, ani velblou nesežerou. Tu první metodu neznám, možná může i fungovat, ale nejdřív raději zkusila psovi být vůdcem, který mu ukáže, že se není čeho bát a kterému může důvěřovat. A upevnila si tak i svoje postavení

Neregistrovaný uživatel

5.11.2006 20:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.176.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám taky trochu lekavce. Bere to jak kdy a jak co. Teď jsme třeba šli večer a na plácku, kde je jindy volno. Stavěli kolotoče a houpačky. Nooo jedna příšernější vobluda než druhá - všechny vypadaly, že žerou psy . Blbnul jako pako a taky že hupne do silnice. Zařvala jsem jako zupák, vrátil se. Tak jsem mu řekla, že je kuba kubatej, dala ho na vodítko, domluvila se s klukama co to stavěli, jestli jim tam můžem courat a šli jsme zkoumat. Nejnebezpečnější byla jakási plachta, tak jsme to vzali od ní. Dala jsem mu sedni a chvíli jsme koukali, já mu říkala, že je už velkej chlap, tak ať neblbne..... atd. A po kouskách jsme se přibližovali. Kluci se ptali, jestli můžou vrtat, tak jsem je o to ještě požádala, ať dělají co největší bugr. Prozkoumali jsme plachtu, kolotoč - fuj, velbloud je prej nehorší a když jsme šli zpátky, šel se už na tu plachu podívat sám. Můj názor je ten - vyhledávat ty stresové situace,ale být psovi v ten moment oporou. A ukázat mu, že o nic nejde, že ho ta plachta, ani velblou nesežerou. Tu první metodu neznám, možná může i fungovat, ale nejdřív raději zkusila psovi být vůdcem, který mu ukáže, že se není čeho bát a kterému může důvěřovat. A upevnila si tak i svoje postavení

To je moc potřeba, to co popisujete. Bez toho to nejde, hezky jste to vystihla.
Reagovala jsem hlavně na to učení na rachot. To se při panice jinak než doma udělat nedá. Bouchací kapslička dává jen malou ránu. Když pak budou psa chlácholit, upevní tak reakci na rachot. Je velmi důležitá vazba psovod-pes. Trestat můžu jen ve chvíli, kdy vím, že mne pes pochopí. Doma je por to nejvhodnější prostředí.

Neregistrovaný uživatel

6.11.2006 10:50
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je moc potřeba, to co popisujete. Bez toho to nejde, hezky jste to vystihla.
Reagovala jsem hlavně na to učení na rachot. To se při panice jinak než doma udělat nedá. Bouchací kapslička dává jen malou ránu. Když pak budou psa chlácholit, upevní tak reakci na rachot. Je velmi důležitá vazba psovod-pes. Trestat můžu jen ve chvíli, kdy vím, že mne pes pochopí. Doma je por to nejvhodnější prostředí.

asi to chce vzít podle povahy psa - já jsem ta co psala o těch kolotočích - myslím, že kdybych to vzala tou razantní metodou, tak by se to u našeho blboně neosvědčilo. Nevím. Uvidíme, kam se dostanu. V panice ho nepodporuju, nechlácholím, - vzala jsem to přes to "cvičení", když je sedni, tak musí prostě sedět a neblbnout. Když jsme tam s ním já nemůže se mu přece nic stát (haha, kdyby věděl,jaká je panička po.... ).
Jen se teď fakt netěším na bouchací období. Člověk nikdy neví, co to se psem udělá, ani když to dosud neřešil. U mýho prvního psa se mi stalo, že mu hodili smraďoši cosi bouchacího přímo před čumák a bylo do konce jeho života vystaráno. Chjo, děs běs.

Přidejte reakci

Přidat smajlík