Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Tenhle pes je v útulku v Lanškrouně, je nádherný, ale ...
Renda je pes, jehož příběh ještě nemá svůj šťastný konec, stále je u nás v útulku a obávám se, že tam bude velmi velmi dlouho. Ale popořadě. Jednoho dne mi zazvonil telefon a mužský hlas se ptal, zda může přivézt odchyceného středně velkého křížence."Samozřejmě", zněla moje odpověď a celí natěšení a zvědaví jsme s mužem dorazili do útulku a čekali na příjezd nového psího svěřence. Zastavilo auto a muž z něho vytáhl ..velikého černobílého středoasijského pasteveckého psa.. "No to je - víte co jste přivezl?" zalapala jsem po dechu. Od tohohle pána bych vážně nechtěla velkého psa, když tohle je pro něho střední velikost! Znám povahu tohoto plemene a upřímně jsem z něho žádnou radost neměla. Středoasiati jsou plemenem psů, kteří se vždy museli starat sami o sebe, téměř celý rok se svěřeným stádem čelili vlkům, medvědů a to bez člověka. Jsou to velcí samorosti s obrovským srdcem schopným velké lásky a oddanosti, rození hlídači rozsáhlých pozemků. Neztrácejí čas zbytečným štěkáním, varováním nepřítele, jsou jako medvědi - se špatně čitelnou mimikou.
Zavřela jsem Rendu do kotce a šla sepsat smlouvu, po deseti minutách přijdu a pes z uzavřeného kotce zmizel! Našli jsme ho o pět kotců dál u háravé feny - stál a v jeho očích byla výzva - tak kdo mi ji vezme pánové a dámy?Vážně, dobře mi tehdy nebylo.Renda je totiž úžasný skokan , z místa bez rozběhu hladce přeskočí dva a půl metru vysokou zeď, proto musí být v kotci a ne ve výběhu.Takže jsme museli honem nechat udělat další mříže na zdi kotce a ty dny byl pes zavřený v místnosti bez oken a věřte mi, nebyl to příjemný pocit ho z ní ráno vytahovat s očekáváním - tak co dnes, skočí na mě, neskočí? Nutno říci, že asi po dvou dnech vzájemného oťukávání jsme si s Rendou vše "vyříkali" a nemáme spolu problém, ale... Nemá rád cizí lidi, především muže, auta, cyklisty, motorky, malé psy, psy - samce, bílá trika ..na vše reaguje rychlým a razantním útokem. Párkrát se mnou byl i ve městě, kde se , zřejmě notně zaskočen množstvím lidí a vjemů, choval celkem i slušně, a "vystartoval" jen párkrát, ale člověk musí být neustále ve střehu.
Má obrovskou radost, když se natáhneme vedle sebe na gauči nebo mi může usnout u noh, ale já jsem z něho smutná.Nevím, kde mu najít vhodný domov a člověka, který tomuto plemenu rozumí a má jej rád. Podle mne má za sebou hodně negativních zkušeností, občas se lekne maličkostí a pak je schopen nevyzpytatelně zareagovat. Zřejmě nebyl vůbec zvyklý s člověkem spolupracovat, odmítá jakékoli pamlsky a sám nezná svoje možnosti. Prostředí útulku na něho působí velmi špatně, při velkém pohybu neznámých lidí je nervózní, podrážděný, lehce vznětlivý. Venčení na vodítku mu nestačí, ale naštěstí jsme mu našli psí kamarádku Šedou, se kterou se krásně vyblbne na zahradě a štěstí a dobrá nálada mu z očí jen září. Přesto nesmírně rád "špásuje" a zkouší naši neustálou připravenost."Vždy ve střehu" to je heslo Rendy a i naše v jeho přítomnosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.137.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tenhle pes je v útulku v Lanškrouně, je nádherný, ale ...
Renda je pes, jehož příběh ještě nemá svůj šťastný konec, stále je u nás v útulku a obávám se, že tam bude velmi velmi dlouho. Ale popořadě. Jednoho dne mi zazvonil telefon a mužský hlas se ptal, zda může přivézt odchyceného středně velkého křížence."Samozřejmě", zněla moje odpověď a celí natěšení a zvědaví jsme s mužem dorazili do útulku a čekali na příjezd nového psího svěřence. Zastavilo auto a muž z něho vytáhl ..velikého černobílého středoasijského pasteveckého psa.. "No to je - víte co jste přivezl?" zalapala jsem po dechu. Od tohohle pána bych vážně nechtěla velkého psa, když tohle je pro něho střední velikost! Znám povahu tohoto plemene a upřímně jsem z něho žádnou radost neměla. Středoasiati jsou plemenem psů, kteří se vždy museli starat sami o sebe, téměř celý rok se svěřeným stádem čelili vlkům, medvědů a to bez člověka. Jsou to velcí samorosti s obrovským srdcem schopným velké lásky a oddanosti, rození hlídači rozsáhlých pozemků. Neztrácejí čas zbytečným štěkáním, varováním nepřítele, jsou jako medvědi - se špatně čitelnou mimikou.
Zavřela jsem Rendu do kotce a šla sepsat smlouvu, po deseti minutách přijdu a pes z uzavřeného kotce zmizel! Našli jsme ho o pět kotců dál u háravé feny - stál a v jeho očích byla výzva - tak kdo mi ji vezme pánové a dámy?Vážně, dobře mi tehdy nebylo.Renda je totiž úžasný skokan , z místa bez rozběhu hladce přeskočí dva a půl metru vysokou zeď, proto musí být v kotci a ne ve výběhu.Takže jsme museli honem nechat udělat další mříže na zdi kotce a ty dny byl pes zavřený v místnosti bez oken a věřte mi, nebyl to příjemný pocit ho z ní ráno vytahovat s očekáváním - tak co dnes, skočí na mě, neskočí? Nutno říci, že asi po dvou dnech vzájemného oťukávání jsme si s Rendou vše "vyříkali" a nemáme spolu problém, ale... Nemá rád cizí lidi, především muže, auta, cyklisty, motorky, malé psy, psy - samce, bílá trika ..na vše reaguje rychlým a razantním útokem. Párkrát se mnou byl i ve městě, kde se , zřejmě notně zaskočen množstvím lidí a vjemů, choval celkem i slušně, a "vystartoval" jen párkrát, ale člověk musí být neustále ve střehu.
Má obrovskou radost, když se natáhneme vedle sebe na gauči nebo mi může usnout u noh, ale já jsem z něho smutná.Nevím, kde mu najít vhodný domov a člověka, který tomuto plemenu rozumí a má jej rád. Podle mne má za sebou hodně negativních zkušeností, občas se lekne maličkostí a pak je schopen nevyzpytatelně zareagovat. Zřejmě nebyl vůbec zvyklý s člověkem spolupracovat, odmítá jakékoli pamlsky a sám nezná svoje možnosti. Prostředí útulku na něho působí velmi špatně, při velkém pohybu neznámých lidí je nervózní, podrážděný, lehce vznětlivý. Venčení na vodítku mu nestačí, ale naštěstí jsme mu našli psí kamarádku Šedou, se kterou se krásně vyblbne na zahradě a štěstí a dobrá nálada mu z očí jen září. Přesto nesmírně rád "špásuje" a zkouší naši neustálou připravenost."Vždy ve střehu" to je heslo Rendy a i naše v jeho přítomnosti.
chudák ,mám doma něco podobného ,jenomže...ten můj se snáší se psy ,jelikož mám hafů jedenáct a všichni jsou zvyklí že mohou kamkoliv ,kotce u nás nevedeme tak u nás by to nešlo,možná by ho mí psi třeba srovnali nevím ,ale to skákání by byl taky problém náš pozemek není nic moc oplocen a kolem spousta dětí ,které můj Sao jako vetřelce nebere,jak ten pes reaguje na další zvířata ,kočky ,koně ,drůbež ,ovce apod?.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
chudák ,mám doma něco podobného ,jenomže...ten můj se snáší se psy ,jelikož mám hafů jedenáct a všichni jsou zvyklí že mohou kamkoliv ,kotce u nás nevedeme tak u nás by to nešlo,možná by ho mí psi třeba srovnali nevím ,ale to skákání by byl taky problém náš pozemek není nic moc oplocen a kolem spousta dětí ,které můj Sao jako vetřelce nebere,jak ten pes reaguje na další zvířata ,kočky ,koně ,drůbež ,ovce apod?.
Nevím, ten příběh mě zaujal, tak jsem ho sem zkopírovala, je na stránkách útulku Lanškroun. Měla jsem brazilskou filu s podobnou povahou a opravdu je to pes spíš asi někam na samotu, spíš k jednomu člověku. Dala jsem to sem spíš proto, že sem chodí i spousta lidí, co tohle plemeno znají, třeba by se někomu hodil fakt na hlídání a poradil by si s ním. Vzít ho někam, kde se pohybují děti a jiní psi je asi hra s ohněm.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.137.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevím, ten příběh mě zaujal, tak jsem ho sem zkopírovala, je na stránkách útulku Lanškroun. Měla jsem brazilskou filu s podobnou povahou a opravdu je to pes spíš asi někam na samotu, spíš k jednomu člověku. Dala jsem to sem spíš proto, že sem chodí i spousta lidí, co tohle plemeno znají, třeba by se někomu hodil fakt na hlídání a poradil by si s ním. Vzít ho někam, kde se pohybují děti a jiní psi je asi hra s ohněm.
máš nějaký odkaz na ten útulek ,nějak mi to nechce nic najít
alespoň bych se na ty stránky podívala
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
máš nějaký odkaz na ten útulek ,nějak mi to nechce nic najít
alespoň bych se na ty stránky podívala