Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.15.162
Vzala jsem si pejska z útulku. neměl žádnou výchovu a tak jsem si ho už hodně vypiplala, máme ho už přes rok.
Máme ale velký problém. Pejsek pochopil přivolání a už mu docela hodně jde, ale...
Odvolám ho už celkem v pohodě od psů, když neposlechne, tak si pro něj chci dojít a v tom je ten problém. Jak vidí že jdu pro něj, tak začne utíkat pryč. Dřív jsem pro něj došla a dostal, to jsem brzy pochopila, že je špatně, on se pak bojí a tak pro něj jdu, beze slov ho chytnu, dovedu na místo odkud jsem ho volala a dám mu pamlsek a hned mu dám zase volno.
Jenže když se rozběhnu na druhou stranu nebo se schovám, tak on si jde po svejch.
Abych to nějak shrnula, prostě když si pesan podle sebe myslí, že udělal něco podle mě špatně, tak přede mnou začne utíkat a to jdeme třeba tři hodiny v poho, já na něj volám, on vždy přijde, dostane ňamku (volám ho hlavně cvičně, aby si nemyslel, že ho volám, jen když uvidí třeba psa) a pak se něco stane, odbočí do jiné ulice, já zavolám "tam né" , "ke mně" a on začne utíkat. Já ho pak nemůžu chytit, když za ním jdu tak on přede mnou utíká a když začnu utíkat pryč, tak on si jde po svejch a já sem bez psa.
A chtěla jsem ještě napsat, že vztah spolu máme jinak skvělej, on si ode mě nechá dělat cokoliv, můžu mu hrabat v misce s žrádlem, sahat na tlapky (to si od nikoho jinýho nenechá), kapat do uší. Hrajeme si s polu, já ho krmím...on se za mnou chodí mazlit.... No jinak je to můj miláček, tak prosím poraďte a neryjte do mě, já vím že něco dělám určitě špatně, jo a na cvičák taky chodíme.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.101
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vzala jsem si pejska z útulku. neměl žádnou výchovu a tak jsem si ho už hodně vypiplala, máme ho už přes rok.
Máme ale velký problém. Pejsek pochopil přivolání a už mu docela hodně jde, ale...
Odvolám ho už celkem v pohodě od psů, když neposlechne, tak si pro něj chci dojít a v tom je ten problém. Jak vidí že jdu pro něj, tak začne utíkat pryč. Dřív jsem pro něj došla a dostal, to jsem brzy pochopila, že je špatně, on se pak bojí a tak pro něj jdu, beze slov ho chytnu, dovedu na místo odkud jsem ho volala a dám mu pamlsek a hned mu dám zase volno.
Jenže když se rozběhnu na druhou stranu nebo se schovám, tak on si jde po svejch.
Abych to nějak shrnula, prostě když si pesan podle sebe myslí, že udělal něco podle mě špatně, tak přede mnou začne utíkat a to jdeme třeba tři hodiny v poho, já na něj volám, on vždy přijde, dostane ňamku (volám ho hlavně cvičně, aby si nemyslel, že ho volám, jen když uvidí třeba psa) a pak se něco stane, odbočí do jiné ulice, já zavolám "tam né" , "ke mně" a on začne utíkat. Já ho pak nemůžu chytit, když za ním jdu tak on přede mnou utíká a když začnu utíkat pryč, tak on si jde po svejch a já sem bez psa.
A chtěla jsem ještě napsat, že vztah spolu máme jinak skvělej, on si ode mě nechá dělat cokoliv, můžu mu hrabat v misce s žrádlem, sahat na tlapky (to si od nikoho jinýho nenechá), kapat do uší. Hrajeme si s polu, já ho krmím...on se za mnou chodí mazlit.... No jinak je to můj miláček, tak prosím poraďte a neryjte do mě, já vím že něco dělám určitě špatně, jo a na cvičák taky chodíme.
Sama jste si v úvodu odpověděla, když píšete, že jste brzy pochopila, že je špatně, když jste si pro něho došla a dostal - tak si spojil, že když si pro něho panička jde, bude výprask.... teď to budete velmi těžko odbourávat, protože možná měl už takovou špatnou zkušenost se svým bývalým majitelem a tím se vlastně utvrdil, že jsou všichni paníčkové takoví...
Chce to tedy hodně pozitivně motivovat, být stále o krok napřed před pejskem a pokud nechcete, aby někam šel, mile ho volat a lákat na pamlsky, hračky - záleží, na co se dá více utáhnout 
Vše pozitivně, žádné nadávání, natož bití!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.121.162
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sama jste si v úvodu odpověděla, když píšete, že jste brzy pochopila, že je špatně, když jste si pro něho došla a dostal - tak si spojil, že když si pro něho panička jde, bude výprask.... teď to budete velmi těžko odbourávat, protože možná měl už takovou špatnou zkušenost se svým bývalým majitelem a tím se vlastně utvrdil, že jsou všichni paníčkové takoví...
Chce to tedy hodně pozitivně motivovat, být stále o krok napřed před pejskem a pokud nechcete, aby někam šel, mile ho volat a lákat na pamlsky, hračky - záleží, na co se dá více utáhnout Vše pozitivně, žádné nadávání, natož bití!
Tuhle chybu jsem udělala před 14 lety a pykám za ni dodnes
.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.114
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Sama jste si v úvodu odpověděla, když píšete, že jste brzy pochopila, že je špatně, když jste si pro něho došla a dostal - tak si spojil, že když si pro něho panička jde, bude výprask.... teď to budete velmi těžko odbourávat, protože možná měl už takovou špatnou zkušenost se svým bývalým majitelem a tím se vlastně utvrdil, že jsou všichni paníčkové takoví...
Chce to tedy hodně pozitivně motivovat, být stále o krok napřed před pejskem a pokud nechcete, aby někam šel, mile ho volat a lákat na pamlsky, hračky - záleží, na co se dá více utáhnout Vše pozitivně, žádné nadávání, natož bití!
Přesně tak, já bych ještě doplnila, že než toto nacvičíte důkladně, bylo by dobré si pomoci stopovačkou, kterou necháte za pejskem vláčet, neboť jakmile začne utíkat, vy ho přišlápnete, u toho řeknete Stůj!! a poté Ke mně! a jakmile přijde, ihned pochvala a pamlsek 
Pejsek už vám prostě utéct znovu nesmí, čím více si na to zvykne, tím hůř se to bude napravovat, a ta stopovačka vám poslouží velmi dobře
Hodně štěstí a rychlou nápravu!
Maťa
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vzala jsem si pejska z útulku. neměl žádnou výchovu a tak jsem si ho už hodně vypiplala, máme ho už přes rok.
Máme ale velký problém. Pejsek pochopil přivolání a už mu docela hodně jde, ale...
Odvolám ho už celkem v pohodě od psů, když neposlechne, tak si pro něj chci dojít a v tom je ten problém. Jak vidí že jdu pro něj, tak začne utíkat pryč. Dřív jsem pro něj došla a dostal, to jsem brzy pochopila, že je špatně, on se pak bojí a tak pro něj jdu, beze slov ho chytnu, dovedu na místo odkud jsem ho volala a dám mu pamlsek a hned mu dám zase volno.
Jenže když se rozběhnu na druhou stranu nebo se schovám, tak on si jde po svejch.
Abych to nějak shrnula, prostě když si pesan podle sebe myslí, že udělal něco podle mě špatně, tak přede mnou začne utíkat a to jdeme třeba tři hodiny v poho, já na něj volám, on vždy přijde, dostane ňamku (volám ho hlavně cvičně, aby si nemyslel, že ho volám, jen když uvidí třeba psa) a pak se něco stane, odbočí do jiné ulice, já zavolám "tam né" , "ke mně" a on začne utíkat. Já ho pak nemůžu chytit, když za ním jdu tak on přede mnou utíká a když začnu utíkat pryč, tak on si jde po svejch a já sem bez psa.
A chtěla jsem ještě napsat, že vztah spolu máme jinak skvělej, on si ode mě nechá dělat cokoliv, můžu mu hrabat v misce s žrádlem, sahat na tlapky (to si od nikoho jinýho nenechá), kapat do uší. Hrajeme si s polu, já ho krmím...on se za mnou chodí mazlit.... No jinak je to můj miláček, tak prosím poraďte a neryjte do mě, já vím že něco dělám určitě špatně, jo a na cvičák taky chodíme.
problém je v tom, že jste ho ze začátku bila. Bít psa můžete jen tehdy, pokud jste si na 100 procent jistá, že ví za co, a při nácviku povelu byste na to neměla ani pomyslet. Tím jste u něj ztratila hodně důvěry a znovu ji získat bude docela boj.
Jak píše Maťa, nechte ho tahat za sebou stopovačku a když začne utíkat, tak přišlápnout.
Další trik, pokud pes nechce přijít tak místo toho na něj zavolat a jít nebo běžet směrem jen trochu odlišným od jeho původního. (ca dvacet třicet stupňů) Tohle je hodně účinný při odvolávání od zvěře.
Další donucovací prostředek co používám, pokud nechce pes přijít a není to nějak závažná situace, tak prostě povel neopakuji, čekám a mlčím, dokud si neuvědomí, že mě předtím ignoroval a měl přijít. Občas se mu připomenu odkašláním nebo "výhružným" oslovením jménem, ale povel opakuji jen výjimečně. Tohle ale lze dělat jen někde v lese bez myslivců, kde se mu nemůže nic stát. Můj pes je schopný se pro mě vrátit až za deset minut, důležitý je fakt nepodlehnout a trvat na svém.
Další věc je ujasnit mu, že povely se prostě plní vždy a nic horšího než nesplnit povel není. Rozhodně ale ne bitím nebo vyhubováním. Prostě třeba když nebude poslouchat, tak místo oblíbené činnosti bude dělat něco méně oblíbeného, tohle je hodně idividuální. Na některého psa platí s ním "nemluvit". Moje "tresty" bylo cvičení poslušnosti a chůze a běh na vodítku. Většinou poslušnost za štvaní zvěře. Když nepřišel na opakované volání, tak zbytek procházky strávil na vodítku. Volno dostal až při další procházce, tj. většinou druhý den.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.83.132
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
problém je v tom, že jste ho ze začátku bila. Bít psa můžete jen tehdy, pokud jste si na 100 procent jistá, že ví za co, a při nácviku povelu byste na to neměla ani pomyslet. Tím jste u něj ztratila hodně důvěry a znovu ji získat bude docela boj.
Jak píše Maťa, nechte ho tahat za sebou stopovačku a když začne utíkat, tak přišlápnout.
Další trik, pokud pes nechce přijít tak místo toho na něj zavolat a jít nebo běžet směrem jen trochu odlišným od jeho původního. (ca dvacet třicet stupňů) Tohle je hodně účinný při odvolávání od zvěře.
Další donucovací prostředek co používám, pokud nechce pes přijít a není to nějak závažná situace, tak prostě povel neopakuji, čekám a mlčím, dokud si neuvědomí, že mě předtím ignoroval a měl přijít. Občas se mu připomenu odkašláním nebo "výhružným" oslovením jménem, ale povel opakuji jen výjimečně. Tohle ale lze dělat jen někde v lese bez myslivců, kde se mu nemůže nic stát. Můj pes je schopný se pro mě vrátit až za deset minut, důležitý je fakt nepodlehnout a trvat na svém.
Další věc je ujasnit mu, že povely se prostě plní vždy a nic horšího než nesplnit povel není. Rozhodně ale ne bitím nebo vyhubováním. Prostě třeba když nebude poslouchat, tak místo oblíbené činnosti bude dělat něco méně oblíbeného, tohle je hodně idividuální. Na některého psa platí s ním "nemluvit". Moje "tresty" bylo cvičení poslušnosti a chůze a běh na vodítku. Většinou poslušnost za štvaní zvěře. Když nepřišel na opakované volání, tak zbytek procházky strávil na vodítku. Volno dostal až při další procházce, tj. většinou druhý den.
Promiň, ale bít psa nemůžu vůbec nikdy. Je to pro něj nepochopitelná forma trestu. A není to třeba.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Promiň, ale bít psa nemůžu vůbec nikdy. Je to pro něj nepochopitelná forma trestu. A není to třeba.
jo, hold každej máme jiný zkušenosti. Samozřejmě nemyslim nějaký tvrdý bití, ale plácnutí přes zadek. Podle mě je to srozumitelná forma trestu, stejně jako u dětí, jen musí vědět za co. A musí to být jednorázovej trest, jednou a hotovo, ne takový to plácnout, zanadávat a protože jsme se ještě pořádně neuklidnili tak plácnout znova, ať ví, že máme ještě vztek. K tomu se kupodivu uchyluje dost rodičů a občas i majitelé psů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.14.103
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jo, hold každej máme jiný zkušenosti. Samozřejmě nemyslim nějaký tvrdý bití, ale plácnutí přes zadek. Podle mě je to srozumitelná forma trestu, stejně jako u dětí, jen musí vědět za co. A musí to být jednorázovej trest, jednou a hotovo, ne takový to plácnout, zanadávat a protože jsme se ještě pořádně neuklidnili tak plácnout znova, ať ví, že máme ještě vztek. K tomu se kupodivu uchyluje dost rodičů a občas i majitelé psů.
Když mě neposlechne, tak místo bití, se chytnu za hlavu a začnu předvádět jak jsem z toho neštastný, hlasitě hýkám, naříkám a dělám zoufalé gesta, krásně mě přejde
vztek a pes je z toho tak vydřený, že zbytek procházky poslouchá jak hodinky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když mě neposlechne, tak místo bití, se chytnu za hlavu a začnu předvádět jak jsem z toho neštastný, hlasitě hýkám, naříkám a dělám zoufalé gesta, krásně mě přejde
vztek a pes je z toho tak vydřený, že zbytek procházky poslouchá jak hodinky.
no, a můj pes by z takovýho divadýlka měl jen srandu a patřičně by mi to svým pohledem dával najevo. 
Ale ono ani fyzické tresty na něj neměly ten pravý dopad - "no tak si plácneš, a co?". Pokud se mu zdála nějaká lumpárna víc lákavá, tak klidně přišel pro výprask, odchodil zbytek procházky na vodítku a cvičil poslušnost třeba celý odpoledne...
a tvářil se u toho, jak mu to stálo za to. S věkem se to naštěstí lepší. Kdyby žil ještě tak dalších patnáct let, tak by z něho byl i fakt poslušnej pes.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.28.189
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no, a můj pes by z takovýho divadýlka měl jen srandu a patřičně by mi to svým pohledem dával najevo. Ale ono ani fyzické tresty na něj neměly ten pravý dopad - "no tak si plácneš, a co?". Pokud se mu zdála nějaká lumpárna víc lákavá, tak klidně přišel pro výprask, odchodil zbytek procházky na vodítku a cvičil poslušnost třeba celý odpoledne... a tvářil se u toho, jak mu to stálo za to. S věkem se to naštěstí lepší. Kdyby žil ještě tak dalších patnáct let, tak by z něho byl i fakt poslušnej pes.
To mi připomíná mojí fenku. Nešlo to s ní po dobrém, ani po zlém. Prostě si ze mě dělala absolutní pr.... Je to taková nezavislačka, u které se mi navíc povedlo zkazit přivolání stejně jako zadavatelce. Začala jsem jí dávat povel ke mě jenom když jsem na 100% věděla že přide, občas následovala ňamka, občas ne. Stopovačka se mi moc neosvědčila, protože přesně věděla, kdy na ní můžu a kdy ne a podle toho se taky chovala Ale postupem času a postupem jejího věku jsme se dostaly k docela slušnému přivolání. Hodně pomohlo i to, že jsem s ní začala jezdit na kole. Najednou zjistila, že panička doopravdy může zmizet a začala si mě více hlídat.
Nevím jestli jsem zadavatelce poradila, ale aspoň ví, že v tom není sama a že to při spoustě trpělivosti opravdu jde
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To mi připomíná mojí fenku. Nešlo to s ní po dobrém, ani po zlém. Prostě si ze mě dělala absolutní pr.... Je to taková nezavislačka, u které se mi navíc povedlo zkazit přivolání stejně jako zadavatelce. Začala jsem jí dávat povel ke mě jenom když jsem na 100% věděla že přide, občas následovala ňamka, občas ne. Stopovačka se mi moc neosvědčila, protože přesně věděla, kdy na ní můžu a kdy ne a podle toho se taky chovala Ale postupem času a postupem jejího věku jsme se dostaly k docela slušnému přivolání. Hodně pomohlo i to, že jsem s ní začala jezdit na kole. Najednou zjistila, že panička doopravdy může zmizet a začala si mě více hlídat.
Nevím jestli jsem zadavatelce poradila, ale aspoň ví, že v tom není sama a že to při spoustě trpělivosti opravdu jde
našemu pomohlo, když v pubertě párkrát odběh moc daleko a ztratil se. Já jsem sice vždycky trnula strachy, aby došel domu v pořádku (jednou šel přes 10km), ale on to většinou stihnul ještě dřív než já, přestože v takovém případě běžel přesně kudy jsme šli, a stál u zadních vrátek, sklopený uši, hlavu u země, ocas mezi nohama, ani si nesed, neleh, jen tam takhle stál jak hromádka neštěstí, dokud ho někdo nepustil dovnitř. I když mu nikdy nikdo ani gestem nenaznačil, že se na něj za to zlobí, tak tohle byl pro něj ten největší trest za jeho pubertální výstřelky. Nějak to jeho bezchybné ego nesneslo, že by moh někdy udělat chybu. Prostě chlap, no.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.60
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
našemu pomohlo, když v pubertě párkrát odběh moc daleko a ztratil se. Já jsem sice vždycky trnula strachy, aby došel domu v pořádku (jednou šel přes 10km), ale on to většinou stihnul ještě dřív než já, přestože v takovém případě běžel přesně kudy jsme šli, a stál u zadních vrátek, sklopený uši, hlavu u země, ocas mezi nohama, ani si nesed, neleh, jen tam takhle stál jak hromádka neštěstí, dokud ho někdo nepustil dovnitř. I když mu nikdy nikdo ani gestem nenaznačil, že se na něj za to zlobí, tak tohle byl pro něj ten největší trest za jeho pubertální výstřelky. Nějak to jeho bezchybné ego nesneslo, že by moh někdy udělat chybu. Prostě chlap, no.
Taky mám psa, který když má něco zajímavého, tak si radši přetrpí trest než aby o to přišel, z trestu si nic nedělá, na ňamky a hračky kašle. Stopovačka taky na nic, přesně ví, kdy na ní je a kdy je navolno. Jediný, co mi pomohlo, je házení řetízkovým obojkem. Nevím tedy jak velkého máte psa, u malého se hází spíš tictacama. Povel se musí vydat ze vzdálenosti, ze které jste schopna dohodit. Jak po povelu neposlechne, hodit a trefit do zadku. U nás stačí jednou a poslouchá jak hodinky, je totiž celý v šoku z toho, že na něj dosáhnu i na dálku. Pak několik týdnů až měsíců už stačí po okamžiteém neuposlechnutí jen zachrastit řetízkem v kapse.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.205.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky mám psa, který když má něco zajímavého, tak si radši přetrpí trest než aby o to přišel, z trestu si nic nedělá, na ňamky a hračky kašle. Stopovačka taky na nic, přesně ví, kdy na ní je a kdy je navolno. Jediný, co mi pomohlo, je házení řetízkovým obojkem. Nevím tedy jak velkého máte psa, u malého se hází spíš tictacama. Povel se musí vydat ze vzdálenosti, ze které jste schopna dohodit. Jak po povelu neposlechne, hodit a trefit do zadku. U nás stačí jednou a poslouchá jak hodinky, je totiž celý v šoku z toho, že na něj dosáhnu i na dálku. Pak několik týdnů až měsíců už stačí po okamžiteém neuposlechnutí jen zachrastit řetízkem v kapse.
Házení pomohlo jednou dvakrát, protože se lek, ale jak zjistil, co to je, tak to ignoroval jako všechn o ostatní.
Ještě má jedno takový pravidlo. když na začátku procházky poslouchá jak hodinky, tak to znamená, že na konci má v plánu udělat nějaký velký průšvih (např protáhnout se dírou v plotě k sousedovic fence. Jednou už mi přišlo, že zmoudřel, na začátku louky, kde ho dávám na vodítko, protože tam jsou slepice, vždycky vzorně přišel, tak jsem ho postupně odvolávala pozdějc a pozdějc, až po asi čtrnácti dnech vyrazil už ca 500m od konce vesnice a šel prohnat ty slepice... Prostě si to ten zmetek naplánoval, a já mu to sežrala i s navijákem. Pak se ta jeho vzorná poslušnost zas vytratila.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.82.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když mě neposlechne, tak místo bití, se chytnu za hlavu a začnu předvádět jak jsem z toho neštastný, hlasitě hýkám, naříkám a dělám zoufalé gesta, krásně mě přejde
vztek a pes je z toho tak vydřený, že zbytek procházky poslouchá jak hodinky.
he he 
