Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.42
Zdravím, mám čtyřměsíční štěně křížence AST a asi Belgický ovčák a řeším problém, jak ji odnaučit žrát vše na co přijde? Týká se to hlavně dřeva(na procházce si vezme klacek, chvilku aportuje a pak ho začne okusovat a žrát) a další, což je horší jsou lidské a kočičí hovínka. Na povel nesmíš reaguje, ale jakmile potká tuto "dobrotu", dělá, že je hluchá a neviditelná, nebo ji vezme do pusy, uteče stranou a sežere a nereaguje na povel ke mě, i když mám v ruce pamlsek, jinak poslouchá. Známá mi doporučovala tvarůžky, máte s tím někdo zkušenosti?
Předem dík za rady. R.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.14.103
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím, mám čtyřměsíční štěně křížence AST a asi Belgický ovčák a řeším problém, jak ji odnaučit žrát vše na co přijde? Týká se to hlavně dřeva(na procházce si vezme klacek, chvilku aportuje a pak ho začne okusovat a žrát) a další, což je horší jsou lidské a kočičí hovínka. Na povel nesmíš reaguje, ale jakmile potká tuto "dobrotu", dělá, že je hluchá a neviditelná, nebo ji vezme do pusy, uteče stranou a sežere a nereaguje na povel ke mě, i když mám v ruce pamlsek, jinak poslouchá. Známá mi doporučovala tvarůžky, máte s tím někdo zkušenosti?
Předem dík za rady. R.
Přesně tohle mi dělala moje fenka AST. Musíš jí hlídat, jak něco začne žrát, seřvat jí, dát na obojek a dávat na jevo, jak si nštvaná. Časem se to možná zlepší. Co se týče
klacíků, nos sebou na procházky nějakou hračku, aby si klacků nevšímala.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přesně tohle mi dělala moje fenka AST. Musíš jí hlídat, jak něco začne žrát, seřvat jí, dát na obojek a dávat na jevo, jak si nštvaná. Časem se to možná zlepší. Co se týče
klacíků, nos sebou na procházky nějakou hračku, aby si klacků nevšímala.
Díky za radu, taky doufám, že dostane rozum
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.18
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za radu, taky doufám, že dostane rozum
Já mám ten samý problém s 4,5 měs. štěnětem. Ale musím říct, že už se to postupně lepší. Na procházce už nesežere 10 hoven, ale jen 5
. Na hračku nereaguje. Je hrozně žravý, takže vyhrávají pamlsky. Pokud, ale potká labužnické hovínko, tak má přednost. Vždycky řeknu "fuj" - reaguje, tak v 50 % případech. V těchto případech nepřivolávám povelem "Ke mně", protože bych si ho zkazila...neposlechl by. Vyhodnotím situaci a buď jdu k němu a dám hodně najevo svojí nelibost a pochválím, pokud toho nechá (pamlskem)...nebo naopak uteču..to je v případech, že mu ta "dobrota" nemůže ublížit (což se samozřejmě těžko odhaduje). Chodíme hlavně do lesa a po poli, takže o hovínka zvěře není nouze. Jinak taky učím povel "pusť" a také tak v 50% případech funguje - spolehlivě na klacíky... a to už je úspěch. Tuhle ale někde sebral kus zlomené nohy od srnky...už pouze kost a to teda bylo něco...Vždycky přiběhl na zavolání, ale do bezpečné vzdálenosti jednoho metru a uskakoval...přesně situace, do které není dobré se dostat...bere to potom jako hru a navíc vyhrává... No, prostě s Vámi soucítím. Asi to chce trpělivost a víru, že pesan nesežere něco životu nebezpečného. Cvičit, cvičit, cvičit...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám ten samý problém s 4,5 měs. štěnětem. Ale musím říct, že už se to postupně lepší. Na procházce už nesežere 10 hoven, ale jen 5
. Na hračku nereaguje. Je hrozně žravý, takže vyhrávají pamlsky. Pokud, ale potká labužnické hovínko, tak má přednost. Vždycky řeknu "fuj" - reaguje, tak v 50 % případech. V těchto případech nepřivolávám povelem "Ke mně", protože bych si ho zkazila...neposlechl by. Vyhodnotím situaci a buď jdu k němu a dám hodně najevo svojí nelibost a pochválím, pokud toho nechá (pamlskem)...nebo naopak uteču..to je v případech, že mu ta "dobrota" nemůže ublížit (což se samozřejmě těžko odhaduje). Chodíme hlavně do lesa a po poli, takže o hovínka zvěře není nouze. Jinak taky učím povel "pusť" a také tak v 50% případech funguje - spolehlivě na klacíky... a to už je úspěch. Tuhle ale někde sebral kus zlomené nohy od srnky...už pouze kost a to teda bylo něco...Vždycky přiběhl na zavolání, ale do bezpečné vzdálenosti jednoho metru a uskakoval...přesně situace, do které není dobré se dostat...bere to potom jako hru a navíc vyhrává... No, prostě s Vámi soucítím. Asi to chce trpělivost a víru, že pesan nesežere něco životu nebezpečného. Cvičit, cvičit, cvičit...
Souhlasím s tím cvičit, cvičit, cvičit. Obrnit se trpělivostí a při procházce z malých zmetečků nepusti oko ( ono i tak toho spousta uteče). Když víte o nějaké lákavůstce, jděte schválně tam - se štěnětem na vodítku, jak bude mít tendenci si dát dlabanec, tak FUj a potrhnutí vodítkem (přiměřeně velikosti a stáří štětněte. Když uvidíte, že na vodítku to zvládá, tak tam jít připravení a zkusit to bez vodítka. My jsme to takhle dělali a po čase se dostavil dokonce i úspěch
. Je to s nimi o nervy a je to běh na dlouho trať. Náš blb takhle sešrotoval mikrotenový pytlík, skořápku od ořechu apod. Samé dost nebezpečné věci
. Pak jsem tomu jednou věnovala celý víkend. Vzala buřty (snažila jsem se, aby ode mě moc nevoněly) a šli jsme na pole. Tam jsem buřta položila, tak aby to neviděl. A pak jsme šli na procházku. Na vodítku. Kolem buřta. Jak po něm šel, tak FUJ! a cuknutí. Když si ho všimnul a nešel po něm tak jásání obrovský a odměna. Masíčko, nebo sýr. A pak to samý bez vodítka. Když víte, kde nástraha leží, můžete obratem zareagovat dřív než prcek. Vyplatilo se. Pak ještě pomohlo to, že jsme v zimě chodili do lesa, kde byly na pařezech dobrůtky pro ptáčky. A on na ně měl spadeno. My jsme si oba vzali tenké proutečky, tak aby je neviděl a když neposlechl na fuj, tak lehce dostal přes prdítko, aby proutek neviděl. Za chvilku už chodil kolem pařezů a koukal, jestli vidíme, jak je vzornej, že si toho nevšímá.
Přeju hodně trpělivosti, jsou to ještě mimina, takže to bude asi trvat, ale poté, kdy jsme díky tomu, že něco sežral měli o prcka strach, jsem si řekla, že končím s útlocitný přístupem a nastává "vojenský režim". Radši ať ho párkrát plesknu přes zadek, než aby se mi otrávil.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím s tím cvičit, cvičit, cvičit. Obrnit se trpělivostí a při procházce z malých zmetečků nepusti oko ( ono i tak toho spousta uteče). Když víte o nějaké lákavůstce, jděte schválně tam - se štěnětem na vodítku, jak bude mít tendenci si dát dlabanec, tak FUj a potrhnutí vodítkem (přiměřeně velikosti a stáří štětněte. Když uvidíte, že na vodítku to zvládá, tak tam jít připravení a zkusit to bez vodítka. My jsme to takhle dělali a po čase se dostavil dokonce i úspěch
. Je to s nimi o nervy a je to běh na dlouho trať. Náš blb takhle sešrotoval mikrotenový pytlík, skořápku od ořechu apod. Samé dost nebezpečné věci
. Pak jsem tomu jednou věnovala celý víkend. Vzala buřty (snažila jsem se, aby ode mě moc nevoněly) a šli jsme na pole. Tam jsem buřta položila, tak aby to neviděl. A pak jsme šli na procházku. Na vodítku. Kolem buřta. Jak po něm šel, tak FUJ! a cuknutí. Když si ho všimnul a nešel po něm tak jásání obrovský a odměna. Masíčko, nebo sýr. A pak to samý bez vodítka. Když víte, kde nástraha leží, můžete obratem zareagovat dřív než prcek. Vyplatilo se. Pak ještě pomohlo to, že jsme v zimě chodili do lesa, kde byly na pařezech dobrůtky pro ptáčky. A on na ně měl spadeno. My jsme si oba vzali tenké proutečky, tak aby je neviděl a když neposlechl na fuj, tak lehce dostal přes prdítko, aby proutek neviděl. Za chvilku už chodil kolem pařezů a koukal, jestli vidíme, jak je vzornej, že si toho nevšímá.
Přeju hodně trpělivosti, jsou to ještě mimina, takže to bude asi trvat, ale poté, kdy jsme díky tomu, že něco sežral měli o prcka strach, jsem si řekla, že končím s útlocitný přístupem a nastává "vojenský režim". Radši ať ho párkrát plesknu přes zadek, než aby se mi otrávil.
Díky za rady, ona ta naše blbka dostává tvrdý režim od malička, žádné rozmazlování, akorát sem přesně nevěděla jak ji to odnaučovat, protožfe předtím sem měla vlčandu a ta to dělala taky, akorát přes košík, byla už dospělá, když sem ji dostala, takže to bylo žúžo
.
S tím chozením kolem mě to taky napadlo, ale návod se špekáčkem nemá chybu. Koupím špekoňa a zitra dem na to... Ještě jednou moc dík
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.149
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady, ona ta naše blbka dostává tvrdý režim od malička, žádné rozmazlování, akorát sem přesně nevěděla jak ji to odnaučovat, protožfe předtím sem měla vlčandu a ta to dělala taky, akorát přes košík, byla už dospělá, když sem ji dostala, takže to bylo žúžo
.
S tím chozením kolem mě to taky napadlo, ale návod se špekáčkem nemá chybu. Koupím špekoňa a zitra dem na to... Ještě jednou moc dík
Moje milá fenečka malého plemena mi odmalinka žrala taky každej humus. Nejradši mrtvý ptáčky (je to bezva, když pášíte sotva tříměsíčnímu prckovi z huby pařátky) a tak. Taky jsme nevěděla co s ní, napovely nereagovala, tak jsme se snažila koukat kolemsebe, a vždycky, když jsme šli kolem nějakýho humus ji zavolat k sobě a nějak ji zaměstnat, aby si toho nevšimla.
Nakonec se to vyřešilo nějak samo, ona asi v 4-5 měsících přestala. Teď ze země naopak nesebere naprosto nic (kornoutky, rohlíky..) maximálně nějakej klacek, alety nežere:o)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.105.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za rady, ona ta naše blbka dostává tvrdý režim od malička, žádné rozmazlování, akorát sem přesně nevěděla jak ji to odnaučovat, protožfe předtím sem měla vlčandu a ta to dělala taky, akorát přes košík, byla už dospělá, když sem ji dostala, takže to bylo žúžo
.
S tím chozením kolem mě to taky napadlo, ale návod se špekáčkem nemá chybu. Koupím špekoňa a zitra dem na to... Ještě jednou moc dík
Tak ať se zadaří. A doporučuju - mít oči pořád na šťopkách a když uvidíte při procházce cestou nějaký humus, záměrně tam prcka směrujte. Můžete si to dovolit, jste o krok napřed. Jakmile se pokusí, zařvat mocně fůůj! a cuknout vodítkem. V případě, že na vodítku nebude, mrsknout klidně něco do blízkosti pesana (pokud je to vyrovnaný jedinec, ne lekavý pesan) - třeba krabičku od žvýkaček s trochou chrastivých kamínků. Jakmile se otočí, zavolat, po příchodu pochválit.