Neregistrovaný uživatel

Hezký den, mám dva dotazy: Jak umravnit psa (devítitýdenní štěně)když si vyštěkává své požadavky? Například má zákaz na pohovku a tak někdy stojí u našich nohou a štěká jak zběsilý. Pořádně se ani nenavečeříme. Taky štěká, když si s ním hrajeme a po chvíli přestaneme, tak začne vyvádět. Včera jsem už nevěděla, co s ním, tak jsem ho na 30 sekund zavřela do předsíně, kde má pelíšek. Okamžitě se uklidnil, ale je mi jasné že zavírat ho za trest do pelíšku se mi může vymstít v tom, že když ho nechám doma samotného bude myslet, že je to za trest. Navíc po pár minutách stejně začal řádit znova.
Druhý problém je asi s nárustem dominance, kterou chci utípnout v zárodku. Reaguje na povel "fuj" ovšem sem tam ukořistí něco "výjimečného" na povel nereaguje a když mu to chci sebrat, začne přede mnou utíkat.
Jinak dominanci neprojevuje, nepere se o hračky, neutíká.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hezký den, mám dva dotazy: Jak umravnit psa (devítitýdenní štěně)když si vyštěkává své požadavky? Například má zákaz na pohovku a tak někdy stojí u našich nohou a štěká jak zběsilý. Pořádně se ani nenavečeříme. Taky štěká, když si s ním hrajeme a po chvíli přestaneme, tak začne vyvádět. Včera jsem už nevěděla, co s ním, tak jsem ho na 30 sekund zavřela do předsíně, kde má pelíšek. Okamžitě se uklidnil, ale je mi jasné že zavírat ho za trest do pelíšku se mi může vymstít v tom, že když ho nechám doma samotného bude myslet, že je to za trest. Navíc po pár minutách stejně začal řádit znova.
Druhý problém je asi s nárustem dominance, kterou chci utípnout v zárodku. Reaguje na povel "fuj" ovšem sem tam ukořistí něco "výjimečného" na povel nereaguje a když mu to chci sebrat, začne přede mnou utíkat.
Jinak dominanci neprojevuje, nepere se o hračky, neutíká.
Se štěkáním vám neporadím, mám velmi temperamentího křížence teriéra a když byl malý, občas ho taky chytli roupi a nevěděl kdy přestat s výzvami ke hře a štěkáním. Pomáhalo mi spíš ho uklidnit, klidně a důrazně, že je konec hry. Ten druhý problém, že občas něco ukořistí a pak s tím utíká, to znám také a u devítiměsíčního štěněte mi to nepřipadá jako nic divného, a čím víc ho budete honit, tím víc bude před vámi utíkat, bere to jako hru. Spíš pozor, abyste místo dominance "neutípla" jeho osobnost. Mimochodem, co je to za plemeno?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hezký den, mám dva dotazy: Jak umravnit psa (devítitýdenní štěně)když si vyštěkává své požadavky? Například má zákaz na pohovku a tak někdy stojí u našich nohou a štěká jak zběsilý. Pořádně se ani nenavečeříme. Taky štěká, když si s ním hrajeme a po chvíli přestaneme, tak začne vyvádět. Včera jsem už nevěděla, co s ním, tak jsem ho na 30 sekund zavřela do předsíně, kde má pelíšek. Okamžitě se uklidnil, ale je mi jasné že zavírat ho za trest do pelíšku se mi může vymstít v tom, že když ho nechám doma samotného bude myslet, že je to za trest. Navíc po pár minutách stejně začal řádit znova.
Druhý problém je asi s nárustem dominance, kterou chci utípnout v zárodku. Reaguje na povel "fuj" ovšem sem tam ukořistí něco "výjimečného" na povel nereaguje a když mu to chci sebrat, začne přede mnou utíkat.
Jinak dominanci neprojevuje, nepere se o hračky, neutíká.
Přečetl jsem si váš problém několikrát, abych si ujasnil dvě věci. První problém je zapříčiněn vaším neustálým přesvědčováním psa, aby zanechal nežádoucí činnosti. To vede k pravému opaku, než kterého chcete docílit. Po více než dvou povelech dochází k nástupu ochranného útlumu. Stačí pejskovi říci zákaz jednou a podruhé ho třeba vytřepat. Neznám žádného normálního psa (a to raději nebudu rozebírat vlky), který by si něco nechal líbit donekonečna. Prostě poprvé zavrčí a podruhé jedná přímo, aby se nemusel opakovat.
Ke druhému problému vám mohu jen říci, že máte pravděpodobně špatný zdroj informací, nebo jste nesprávně pochopila, co je to dominantní chování. Žiji s dominantními psy a pracuji s nimi denně, abych mohl s jistotou tvrdit, že přisuzovat chování vašeho psa tomuto stupni chování je zcela scestné. V tom, co popisujete je pouhá provokace ke hře, kterou můžete nebo nemusíte akceptovat. Mnohdy mi dělá radost právě to, že pes něco nosí, učím tím i aportování, pouze se s ním honím jen do určitých mezí, potom si cíleným řízením této hry učím to,co potřebuji - přinášení předmětů. Ve své smečce mám mnoho "cvoků" do aportů a většinou začínali stejně.
Pokud mohu radit držte se pořekadla "nemaluj čerta na zeď..." a hledejte v jednání vašeho pejska spíše to pozitivní. Každý prvek chování psa dokážu nějak využít a když ne tak ho (pokud je to nutné) teprve zastavím. A když zastavuji nevhodné chování, snažím se o zcela jasný zákaz bez zbytečných dialogů.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přečetl jsem si váš problém několikrát, abych si ujasnil dvě věci. První problém je zapříčiněn vaším neustálým přesvědčováním psa, aby zanechal nežádoucí činnosti. To vede k pravému opaku, než kterého chcete docílit. Po více než dvou povelech dochází k nástupu ochranného útlumu. Stačí pejskovi říci zákaz jednou a podruhé ho třeba vytřepat. Neznám žádného normálního psa (a to raději nebudu rozebírat vlky), který by si něco nechal líbit donekonečna. Prostě poprvé zavrčí a podruhé jedná přímo, aby se nemusel opakovat.
Ke druhému problému vám mohu jen říci, že máte pravděpodobně špatný zdroj informací, nebo jste nesprávně pochopila, co je to dominantní chování. Žiji s dominantními psy a pracuji s nimi denně, abych mohl s jistotou tvrdit, že přisuzovat chování vašeho psa tomuto stupni chování je zcela scestné. V tom, co popisujete je pouhá provokace ke hře, kterou můžete nebo nemusíte akceptovat. Mnohdy mi dělá radost právě to, že pes něco nosí, učím tím i aportování, pouze se s ním honím jen do určitých mezí, potom si cíleným řízením této hry učím to,co potřebuji - přinášení předmětů. Ve své smečce mám mnoho "cvoků" do aportů a většinou začínali stejně.
Pokud mohu radit držte se pořekadla "nemaluj čerta na zeď..." a hledejte v jednání vašeho pejska spíše to pozitivní. Každý prvek chování psa dokážu nějak využít a když ne tak ho (pokud je to nutné) teprve zastavím. A když zastavuji nevhodné chování, snažím se o zcela jasný zákaz bez zbytečných dialogů.
Můžete mi, prosím, poradit, jak se zachovat, když pes (v mém případě skoro 8měsíční štěně) sebere venku něco, co považuje za dobrůtku (a já samozřejmě naopak), je puštěný na volno, na žádné povely nereaguje (nebo reaguje, ale zcela jinak,než obyčejně) a utíká přede mnou? Občas se naježí a zavrčí, pak vyskočí a zdrhne. Co můžu dělat, když je ode mě nejméně 2 metry a blíž mě nepustí? Díky
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Můžete mi, prosím, poradit, jak se zachovat, když pes (v mém případě skoro 8měsíční štěně) sebere venku něco, co považuje za dobrůtku (a já samozřejmě naopak), je puštěný na volno, na žádné povely nereaguje (nebo reaguje, ale zcela jinak,než obyčejně) a utíká přede mnou? Občas se naježí a zavrčí, pak vyskočí a zdrhne. Co můžu dělat, když je ode mě nejméně 2 metry a blíž mě nepustí? Díky
Evidentně nemáte naučené přivolání na první povel. Zastávám názor, že přivolání doma musí být 100%ní, aby bylo venku alespoň 80%ní. Pokud se stále se psem i doma dohadujete, zda přijde hned, anebo až když se mu chce, nemáte z poslušnosti nic! Po zvládnutí přivolání, kdy mi někdo zazvoní u dveří a já i přesto psa jedním povelem zavolám, přicházím ke kroku číslo dvě. Psi si často myslí, a ten váš určitě, že k němu musíte bezpodmínečně dojít, aby nechal nežádoucí aktivity. To jsem opět vyřešil velice snadno. Když mi něco nedovoleného provádí (třeba sebere nějaký hnus), jedním povelem si ho zavolám (ale musí mít spolehlivé přivolání), nechám vteřinu pauzy na proběhnutí reflexního oblouku a potom po něm hodím nějaký přesvědčovací předmět. Obvykle řetízkový obojek (ztracené klíče jsou totiž horší než ztracený řetízek) nebo vodítko tak, abych psu dokázal, že dosáhnu dál, než kde on stojí. To znamená hodím předmět za něj, nikoli mezi sebe (máte vidět, jak se pes dokáže páníčkovi vysmát, že je z dosahu). A potom se mu ještě arogantním tónem připomenu, že je hloupý a sám si může za to, že si o tento trest řekl. Tudíž po jeho rezignaci nechválím, ale ani netrestám. Prostě nechal toho, tak to dál řešit nebudeme.
Detailní postup je mnohem delší než jsem napsal, ale jako hrubý začátek by to mohlo stačit.
S pozdravem
artemis.erbak.com
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přečetl jsem si váš problém několikrát, abych si ujasnil dvě věci. První problém je zapříčiněn vaším neustálým přesvědčováním psa, aby zanechal nežádoucí činnosti. To vede k pravému opaku, než kterého chcete docílit. Po více než dvou povelech dochází k nástupu ochranného útlumu. Stačí pejskovi říci zákaz jednou a podruhé ho třeba vytřepat. Neznám žádného normálního psa (a to raději nebudu rozebírat vlky), který by si něco nechal líbit donekonečna. Prostě poprvé zavrčí a podruhé jedná přímo, aby se nemusel opakovat.
Ke druhému problému vám mohu jen říci, že máte pravděpodobně špatný zdroj informací, nebo jste nesprávně pochopila, co je to dominantní chování. Žiji s dominantními psy a pracuji s nimi denně, abych mohl s jistotou tvrdit, že přisuzovat chování vašeho psa tomuto stupni chování je zcela scestné. V tom, co popisujete je pouhá provokace ke hře, kterou můžete nebo nemusíte akceptovat. Mnohdy mi dělá radost právě to, že pes něco nosí, učím tím i aportování, pouze se s ním honím jen do určitých mezí, potom si cíleným řízením této hry učím to,co potřebuji - přinášení předmětů. Ve své smečce mám mnoho "cvoků" do aportů a většinou začínali stejně.
Pokud mohu radit držte se pořekadla "nemaluj čerta na zeď..." a hledejte v jednání vašeho pejska spíše to pozitivní. Každý prvek chování psa dokážu nějak využít a když ne tak ho (pokud je to nutné) teprve zastavím. A když zastavuji nevhodné chování, snažím se o zcela jasný zákaz bez zbytečných dialogů.
Moje štěně taky rádo něco nosí. Když si vybere klacík nebo suchý list, tak ho nechávám, ale když je to skelná vata nebo zbytky papírových kapesníků, to se mi samozřejmě nelíbí. Během čtrnácti dnů doslal šest injekcí kvůli zažívacím problémům a zrovna mi tu zase polehává s průjmem. Tak je snad logické, že nechci, aby takové věci olizoval. Jenomže když nezareaguje na "fuj" a když chci za ním, abych ho vytřepala, tak zdrhá. Co mám tedy v tom případě dělat?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Evidentně nemáte naučené přivolání na první povel. Zastávám názor, že přivolání doma musí být 100%ní, aby bylo venku alespoň 80%ní. Pokud se stále se psem i doma dohadujete, zda přijde hned, anebo až když se mu chce, nemáte z poslušnosti nic! Po zvládnutí přivolání, kdy mi někdo zazvoní u dveří a já i přesto psa jedním povelem zavolám, přicházím ke kroku číslo dvě. Psi si často myslí, a ten váš určitě, že k němu musíte bezpodmínečně dojít, aby nechal nežádoucí aktivity. To jsem opět vyřešil velice snadno. Když mi něco nedovoleného provádí (třeba sebere nějaký hnus), jedním povelem si ho zavolám (ale musí mít spolehlivé přivolání), nechám vteřinu pauzy na proběhnutí reflexního oblouku a potom po něm hodím nějaký přesvědčovací předmět. Obvykle řetízkový obojek (ztracené klíče jsou totiž horší než ztracený řetízek) nebo vodítko tak, abych psu dokázal, že dosáhnu dál, než kde on stojí. To znamená hodím předmět za něj, nikoli mezi sebe (máte vidět, jak se pes dokáže páníčkovi vysmát, že je z dosahu). A potom se mu ještě arogantním tónem připomenu, že je hloupý a sám si může za to, že si o tento trest řekl. Tudíž po jeho rezignaci nechválím, ale ani netrestám. Prostě nechal toho, tak to dál řešit nebudeme.
Detailní postup je mnohem delší než jsem napsal, ale jako hrubý začátek by to mohlo stačit.
S pozdravem
artemis.erbak.com
Díky, opravdu 100% zvládnuté přivolání nemáme. Asi něco dělám špatně, ale já prostě nevím, jak reagovat, když mi třeba 3x přijde okamžitě na první přivolání (pokaždé jí chválím, dostane pamlsek) a pak počtvrté jen zvedne hlavu (někdy ani to ne) a dál si pokračuje v očichávání, prostě mě ignoruje. Většinou to zkusím ještě jednou, dvakrát, někdy přijde, někdy ne, to jsem pak zkoušela po ní taky něco hodit (je fakt, že mě nenapadlo to házet za ní, vždycky jen vedle nebo před ní), a rozběhnout se na druhou stranu, to zabírá asi nejlíp (pokud mě, když mě dohoní, neoběhne a nepokračuje dál:-)).
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky, opravdu 100% zvládnuté přivolání nemáme. Asi něco dělám špatně, ale já prostě nevím, jak reagovat, když mi třeba 3x přijde okamžitě na první přivolání (pokaždé jí chválím, dostane pamlsek) a pak počtvrté jen zvedne hlavu (někdy ani to ne) a dál si pokračuje v očichávání, prostě mě ignoruje. Většinou to zkusím ještě jednou, dvakrát, někdy přijde, někdy ne, to jsem pak zkoušela po ní taky něco hodit (je fakt, že mě nenapadlo to házet za ní, vždycky jen vedle nebo před ní), a rozběhnout se na druhou stranu, to zabírá asi nejlíp (pokud mě, když mě dohoní, neoběhne a nepokračuje dál:-)).
Pokud mohu radit, začněte přivoláním na první povel doma na 100%, vyhledávejte situace, ve kterých si jste naprosto jistá, že nepřijde a pomožte jí s tím třeba dlohou šňůrou (moji nováčci také neustále za sebou tahají vodítko). Začne vás brát vážně. Nezapomeňte na reflexní oblouk, trvá u většiny psů asi vteřinu. U dogy i tři, u trénovaného psa zhr. půl vteřiny. Délku reflexního oblouku můžete zkusit tím, že půjde-li od vás a vy něco upustíte na zem (hladce bez odskoku nebo jiných zvukových zdvojení), pořád ji sledujte a zjistíte, že nezareagovala hned, ale s určitým zpožděním. Tomuto zpoždění se říká reflexní oblouk. Odboně lze říci, že se jedná o reakci na vjem zaznamenaným sluchovým centrem, který se následně zpracová v centrální nervové soustavě a ta vydá signál pro pohybový aparát. To trvá různou dobu, proto jsem to nazval "dlouhé vedení".
Teď k tomu přivolání. Cvičební klíč má vypadat následovně: povel (ke mně nebo pocem, to je jedno, jen musí být vždy stejný), po povelu kratičká pauza (refl.oblouk), potom zatáhnutí za vodítko jedním tahem bez přerušení(nebo jiný podmíněný podnět), celou tu dobu postupně mírně chválím, aby nedošlo ke stresu z donucování a nakonec jako třešnička na dortu, výraznější pochvala. Čím více musíte zatáhnout za šňůru, tím více musíte pochválit. Jen pamlsky nepovažuji za zcela stabilní metodu odměňování. Úsměv a náklonnost má větší hodnotu než piškot pro psa, který neví, co je to hlad.
Takže si pamatujte: povel-pauza-pomoci-pochválit.
Nebo se klidně u nás stavte, aby jste viděla, jak je to ve skutečnosti zcela jednoduché.