Pes z útulku a problémy

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

23.7.2007 17:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.91.235

Můžu se zeptat na vaše zkušenosti se psy z útulku?
Je něco, nač si lze třeba dát pozor už předem při výběru?
Jaké problémy lze čekat? Rodina se bojí hlavně toho, že psovi může nečekaně "rupnout v hlavě" na základě nám neznámé zkušenosti a klidně i pokousat, a zadruhé že bude mít špatné návyky nebo ne-návyky už tak vžité, že ho nepůjde nic naučit, protože mu pošramocená psychika učení nedovolí. Já bych to tak dramaticky všecko asi neviděla, ale na druhé straně nevím, čím jim odporovat? Vlastní zkušenost s útulkovým pesanem nemám.

Neregistrovaný uživatel

23.7.2007 18:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.155

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžu se zeptat na vaše zkušenosti se psy z útulku?
Je něco, nač si lze třeba dát pozor už předem při výběru?
Jaké problémy lze čekat? Rodina se bojí hlavně toho, že psovi může nečekaně "rupnout v hlavě" na základě nám neznámé zkušenosti a klidně i pokousat, a zadruhé že bude mít špatné návyky nebo ne-návyky už tak vžité, že ho nepůjde nic naučit, protože mu pošramocená psychika učení nedovolí. Já bych to tak dramaticky všecko asi neviděla, ale na druhé straně nevím, čím jim odporovat? Vlastní zkušenost s útulkovým pesanem nemám.

Asi je nejdůležitější koukat spíš než na vzhled na povahu, pořádně se na pejska vyptat (pracovníci většinou pejsky mají prokouknuté - hlavně ty co jsou tam déle). Pokud jsou v rodině děti volila bych přátelského psíka, klidně i staršího. Je jich tam dost . A velmi důležité je ze začátku dát psíkovi čas a nelámat to přes koleno, pomalu mu dát vědět, že vás se vůbec nemusí bát, že je v bezpečí a máte ho rádi. S převýchovou bych začala až se trochu sžijete . Já si vzala pejska sedmiletého, když jsem ho poprvé poškrábala na zadku tak se po mně ohnal, zrovna tak nechtěl, aby se mu šahalo na ocas. Tak jsem ho hladila jinde a postupně po celém těle a dnes si hraje tak, že mi zadek na škrabání sám nastaví a pak sebou práskne na záda. Ze začátku vrčel při každém povelu a plnil je vcelku neochotně(spíš jako by čekal už dopředu trest - dost se o sebe bál). Sice jsem důsledně vyžadovala splnění povelu, ale netrestala jsem, jen opakovala až splnil co měl a pak hooodně odměňovala. Prostě všechno pomalu, vklidu, důsledně. Taky je dobré pejska si vyhlédnout a zkusit ho párktrát jít vyvenčit, pokud to útulek umožňuje. Já už dnes vím, že to chce dost trpělivosti a pochopení, ale jinde než v útulku už bych pejsu nepořizovala. Moc to potřebují a jsou z nich fakt oddaní společníci. Ten můj se mnou dnes chodí i na záchod. Tak šťastnou volbu a hlavně velkou dávku trpělivosti do začátku.

Neregistrovaný uživatel

23.7.2007 18:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžu se zeptat na vaše zkušenosti se psy z útulku?
Je něco, nač si lze třeba dát pozor už předem při výběru?
Jaké problémy lze čekat? Rodina se bojí hlavně toho, že psovi může nečekaně "rupnout v hlavě" na základě nám neznámé zkušenosti a klidně i pokousat, a zadruhé že bude mít špatné návyky nebo ne-návyky už tak vžité, že ho nepůjde nic naučit, protože mu pošramocená psychika učení nedovolí. Já bych to tak dramaticky všecko asi neviděla, ale na druhé straně nevím, čím jim odporovat? Vlastní zkušenost s útulkovým pesanem nemám.

Já mám útulkáče dva ze dvou různých útulků. V obou případech mi řekli přesnou charakteristiku psa, jeden tam byl 4 roky, tak to se nedivím, že ho tak dobře znali, ale druhý tam byl 3 měsíce a charakteristika taky seděla. Období zvykání bylo různé, jeden si zvykl okamžitě, druhému to trvalo téměř měsíc a už jsem si myslela, že ho budu muset jít vrátit, neustále totiž utíkal a hledal asi svoje původní místo a lidi. Ale pak si zvykl a mám úplně největšího závisláka na světě.
Ten, co tam byl tak dlouho a zřejmě od mladého věku, je v naprosté pohodě, dobře ho tety v útulku vychovaly , žádné rupání v bedně nehrozí, akorát si nechce nechat pročesávat dlouhou srst na ocase, ale to se vždy nějak zvládne. Nebyl zvyklý udržovat čistotu, ale je nesmírně chápavý, takže mu to opravdu stačilo jednou vysvětlit a podruhé už se sám dobýval do dveří.
Malý měl život asi pestřejší. Má strašně rád kartáčování a to by si za ty tři měsíce v útulku tak nezafixoval. Zato potom přešel k nějakému mnohem míň laskavému páníčkovi , protože se strašně bál všech možných tyček a prutů a podobných předmětů a dodnes neskutečně kňučí, kdykoliv se ho nechtě jen dotknu nohou nebo nějakým předmětem. Taky se strašně bál bouřky, teď co se mu hodně zhoršil sluch už je to lepší. Ačkoliv ho vyhodili z vlaku na nádraží, dopravních prostředků se nijak nebojí a jezdí rád.
Přeju vám moc a moc, ať si dobře vyberete, útulkáčci jsou ty nejvděčnější zvířata na světě, já už asi u nich zůstanu doživotně
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

23.7.2007 21:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám útulkáče dva ze dvou různých útulků. V obou případech mi řekli přesnou charakteristiku psa, jeden tam byl 4 roky, tak to se nedivím, že ho tak dobře znali, ale druhý tam byl 3 měsíce a charakteristika taky seděla. Období zvykání bylo různé, jeden si zvykl okamžitě, druhému to trvalo téměř měsíc a už jsem si myslela, že ho budu muset jít vrátit, neustále totiž utíkal a hledal asi svoje původní místo a lidi. Ale pak si zvykl a mám úplně největšího závisláka na světě.
Ten, co tam byl tak dlouho a zřejmě od mladého věku, je v naprosté pohodě, dobře ho tety v útulku vychovaly , žádné rupání v bedně nehrozí, akorát si nechce nechat pročesávat dlouhou srst na ocase, ale to se vždy nějak zvládne. Nebyl zvyklý udržovat čistotu, ale je nesmírně chápavý, takže mu to opravdu stačilo jednou vysvětlit a podruhé už se sám dobýval do dveří.
Malý měl život asi pestřejší. Má strašně rád kartáčování a to by si za ty tři měsíce v útulku tak nezafixoval. Zato potom přešel k nějakému mnohem míň laskavému páníčkovi , protože se strašně bál všech možných tyček a prutů a podobných předmětů a dodnes neskutečně kňučí, kdykoliv se ho nechtě jen dotknu nohou nebo nějakým předmětem. Taky se strašně bál bouřky, teď co se mu hodně zhoršil sluch už je to lepší. Ačkoliv ho vyhodili z vlaku na nádraží, dopravních prostředků se nijak nebojí a jezdí rád.
Přeju vám moc a moc, ať si dobře vyberete, útulkáčci jsou ty nejvděčnější zvířata na světě, já už asi u nich zůstanu doživotně
Jiřina

mého psa jsme přivezla v jednom roce .vypadal jako hravý milý pes a tak se i v útulku jevil ,sotva zjistil že má svou rodinu a zázemí začal hlídat a napadat všechny lidi hlavně muže ,trošku jsme ho to za 5 let odnaučili ale věřit se mu ¨nedá občas mu opravdu rupne v bedně a napadne bezdůvodně cizího člověka.

Neregistrovaný uživatel

24.7.2007 17:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.155

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mého psa jsme přivezla v jednom roce .vypadal jako hravý milý pes a tak se i v útulku jevil ,sotva zjistil že má svou rodinu a zázemí začal hlídat a napadat všechny lidi hlavně muže ,trošku jsme ho to za 5 let odnaučili ale věřit se mu ¨nedá občas mu opravdu rupne v bedně a napadne bezdůvodně cizího člověka.

Tak sem s dalšími zkušenostmi, tady přece musí být spousta lidí, co má útulkáče, tak proč je ticho?

Neregistrovaný uživatel

24.7.2007 18:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.105.36

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak sem s dalšími zkušenostmi, tady přece musí být spousta lidí, co má útulkáče, tak proč je ticho?

Máme 2 útulkáče, fenku pitbula a křížence. Oba k nám řišli ve věku zhruba 3 měsíců. Fenka si prožila své, když ji spolu s maminou a sourozenci uvázali na lano v lese u stromu. Pejsek byl odebrán lidem, kteří se ho chystali sníst.

Pitbulí fenka je úžasná, miluje psy, lidi i děti. Jediné co nesnáší jsou poštáci a kočky :) ale to jí za zlé rozhodně nemáme. Zezačátku byl problém s utíkáním, sice nás milovala, ale nemohla si pomoci a hned při vypuštění na procházce zdrhla. Naštěstí s rozumnou dávkou trpělivosti je nyní naprosto v pohodě a neutíká ani nic jiného. Bojí se jenom rachejtlí.

Pejsek byl od začátku strašně moc vděčný, hlídal si nás jako oko v hlavě, nikdy se nezvdálil a je to takový ocásek, všude semnou. Jediný problém, který u něj přetrvává je, že nemá rád silné muchlování - rád spinká v posteli u páníčka, rád se nechá hladit, tahat za fousy i zvedat od malých dětí, ale při náznaku muchlování s jeho hlavičkou občas zavrčí. Ulehčujeme mu to tím, že na to dáváme pozor a neděláme to.

Znovu budu volit útulkáčka!

Přidejte reakci

Přidat smajlík