Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

30.9.2004 10:22
Neregistrovaný uživatel

ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

Neregistrovaný uživatel

30.9.2004 11:01
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

všechny obsahují v podstatě to stejné. Ale s malými obměnami. Podle mě není problém cvičit jak podle ZZV tak IPO .... záleží taky na tom, co se na kterým cvičáku preferuje. Třeba u nás je v popředí ZVV ale není problém jet složit zkoušku IPO na jiný. Zkušební řády jsou tuším na www.cz-pes.cz
DanaN

Neregistrovaný uživatel

30.9.2004 12:31
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

záleží na Vás zda chcete cvičit dle IPO (mezinárodní zkušební řád), NZŘ (NÁRODNÍ ZKUŠEBNÍ ŘÁD), KJ ČR (Kynologický jednota ČR) nebo Zkušebního řádu Českého klubu německého ovčáka
(zkoušky BH, SchH 1-3, SchH A). Když psa připravíte na zkoušku (začnu jednoduchýma) např. BH je pes připraven zároveň na zkoušku ZOP (KJ ČR), ZZO (NZŘ). Podobné je to i u zkoušek vyššího stupně. Dle mého názoru nejjednodušší jsou zkoušky KJ ČR. Dále můžete dělat záchranářský výcvik (základní zkouška ZZZ), zkoušky psů stopařů (FH). Možností máte spoustu, hezky rozdělené je to na těchto stránkách http://www.gcz.cz/ZKOHloubetin (výcvik-sportovní kynologie.

Neregistrovaný uživatel

4.10.2004 23:56
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

Souhlasím, že IPO (i SChH) či „ZVV“, jsou si velmi podobné. Choďák s p.p. je může složit samozřejmě všechny. Záleží, jak moc ho máte, či budete mít vycvičeného. Co se týče IPO a SChH, staví se u nich na „nadšení psa“, tedy pes má jít velmi živě a koukat na pána. Jsou to zkoušky stavěny hodně na aportech a typech odložení. ZVV jsou více „všeobecné“ a dbá se u nich hlavně na splnění, případně přesnosti, ale na „nadšení“ se příliš nehledí. ...Nevím, jestli jsem to dostatečně srozumitelně popsala.
Existují však i další zkoušky, jako např. ZOP,ZPU. Jsou to takové „společensko-sociální“ zkoušky, zaměřené na ovladatelnost a přizpůsobivost psa.
Záleží, jaký typ výcviku je vám bližší a „na co“ váš pejsek má. Podle toho se pak skládají zkoušky. Většinou až časem se člověk rozhodne pro tu či onu zkoušku.
Souhlasím, že záleží i na cvičáku, který jedny zkoušky preferuje více, než-li jiné. Také je to ale dáno „složením“ psů na cvičáku. Přeci jen, IPO a ScHH mohou dělat jen psi s p.p. a IPO dokonce jen určitá plemena. A to si nemůže každý cvičák dovolit...
Obsah zkušebních řádů je obšírný, bylo by to na velmi dlouho vše vypsat, ale dá se to najít na různých stránkách coby komplet. Myslím, že i na ifauně něco najdete.
Jestli vás zajímá konkrétní zkouška, mohu to samozřejmě vypsat.

Neregistrovaný uživatel

7.10.2004 09:52
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím, že IPO (i SChH) či „ZVV“, jsou si velmi podobné. Choďák s p.p. je může složit samozřejmě všechny. Záleží, jak moc ho máte, či budete mít vycvičeného. Co se týče IPO a SChH, staví se u nich na „nadšení psa“, tedy pes má jít velmi živě a koukat na pána. Jsou to zkoušky stavěny hodně na aportech a typech odložení. ZVV jsou více „všeobecné“ a dbá se u nich hlavně na splnění, případně přesnosti, ale na „nadšení“ se příliš nehledí. ...Nevím, jestli jsem to dostatečně srozumitelně popsala.
Existují však i další zkoušky, jako např. ZOP,ZPU. Jsou to takové „společensko-sociální“ zkoušky, zaměřené na ovladatelnost a přizpůsobivost psa.
Záleží, jaký typ výcviku je vám bližší a „na co“ váš pejsek má. Podle toho se pak skládají zkoušky. Většinou až časem se člověk rozhodne pro tu či onu zkoušku.
Souhlasím, že záleží i na cvičáku, který jedny zkoušky preferuje více, než-li jiné. Také je to ale dáno „složením“ psů na cvičáku. Přeci jen, IPO a ScHH mohou dělat jen psi s p.p. a IPO dokonce jen určitá plemena. A to si nemůže každý cvičák dovolit...
Obsah zkušebních řádů je obšírný, bylo by to na velmi dlouho vše vypsat, ale dá se to najít na různých stránkách coby komplet. Myslím, že i na ifauně něco najdete.
Jestli vás zajímá konkrétní zkouška, mohu to samozřejmě vypsat.

díky za odpovědi.jěště slyšela jsem,že pes který cvičený jenom na rukáv moc neuchrání majitele při napadení..jak je to??myslím,že to bylo i v novinách,nějaký psí vícemistr ve výcviku při napadení majitele si klině očůrával rohy...

Neregistrovaný uživatel

7.10.2004 09:59
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
díky za odpovědi.jěště slyšela jsem,že pes který cvičený jenom na rukáv moc neuchrání majitele při napadení..jak je to??myslím,že to bylo i v novinách,nějaký psí vícemistr ve výcviku při napadení majitele si klině očůrával rohy...

v novinách toho napíšou :)
je fakt, že ve sportovní kynologii se kouše na rukáv.
Pokud chcete "opravdovější" výcvik - zkuste TART, také při mondioringu se kouše na celé tělo (ten je ale hodně o přesnosti a výborné ovladatelsnosti). Zde jsou odkazy
Mondioring http://www.volny.cz/mondioring-cz/
TART http://www.vycvikpsa.cz/

Neregistrovaný uživatel

25.10.2004 00:27
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

Je fakt, že noviny toho napíšou...
Z vlastní zkušenosti ale mohu říci: mám rotvajlera, který je učen obranu pouze sportovního zaměření, je kamarádský, kousání bere jako hru a s figurantem je kamarád. Ale kdysi se mi stala příhoda, že mě v lesíku „napadl“ (nenapadl, ale fakt to na psychiku psa tak zapůsobilo) nějaký cizí mladý kluk a kdyby můj „sportovní obranář“ neměl náhubek, dopadlo by to velmi zle. Tak rozhodného agresora jsem v něm nikdy předtím, ani potom neviděla. Zkrátka mě ihned, bez povelu a bez rukávu nekompromisně bránil. Moc si tak u mě „šplhl“.
Je to něco jako učit či neučit psa hlídat dům. Buď to má v sobě nebo ne. Pokud ne, (ale jsou to spíš výjimky) je třeba s tím něco pracně a zdlouhavě dělat, nebo zkrátka daného psa na danou činnost nepoužívat (nespoléhat se v tom na něj).
Pravdou je, že pokud je pes učený alespoň na sportovní kynologii, nenechá se snadno zastrašit křikem, nebo odháněním klackem, je zpravidla vyrovnanější a ví, co může od člověka čekat, jaký má člověk pohyby a kam kousat... Fakt je, že hooooodně záleží na způsobu výcviku (i toho čistě sportovního), na povaze psa i jeho stáří... Tedy všechny házet do jednoho pytle rozhodně není možné. I když věřím, že někteří „sportovní“ psi, mohou na lumpa jen tupě zírat, nebo si jít očůrat zmiňovaný roh...

Neregistrovaný uživatel

25.10.2004 20:56
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
díky za odpovědi.jěště slyšela jsem,že pes který cvičený jenom na rukáv moc neuchrání majitele při napadení..jak je to??myslím,že to bylo i v novinách,nějaký psí vícemistr ve výcviku při napadení majitele si klině očůrával rohy...

Záleží na povaze psa a na plemeni. Věřím, že labrador je něčeho takového schopný - už jsem o tom i slyšela. Já vim, že můj pes by do toho šel natvrdo. Taky trénujeme na rukáv a na cvičáku si nedovedu představit, že by chtěl kousnout jinam, ale venku je to něco jinýho - dává si na mě pozor a vim, že by mě bránil a úspěšně ubránil (bohužel už jsme to zkoušeli, sice nanečisto, protože nakonec o nic nešlo, ale kdybych neměla u nohy řvoucí černou obludu......)

Neregistrovaný uživatel

27.10.2004 12:21
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je fakt, že noviny toho napíšou...
Z vlastní zkušenosti ale mohu říci: mám rotvajlera, který je učen obranu pouze sportovního zaměření, je kamarádský, kousání bere jako hru a s figurantem je kamarád. Ale kdysi se mi stala příhoda, že mě v lesíku „napadl“ (nenapadl, ale fakt to na psychiku psa tak zapůsobilo) nějaký cizí mladý kluk a kdyby můj „sportovní obranář“ neměl náhubek, dopadlo by to velmi zle. Tak rozhodného agresora jsem v něm nikdy předtím, ani potom neviděla. Zkrátka mě ihned, bez povelu a bez rukávu nekompromisně bránil. Moc si tak u mě „šplhl“.
Je to něco jako učit či neučit psa hlídat dům. Buď to má v sobě nebo ne. Pokud ne, (ale jsou to spíš výjimky) je třeba s tím něco pracně a zdlouhavě dělat, nebo zkrátka daného psa na danou činnost nepoužívat (nespoléhat se v tom na něj).
Pravdou je, že pokud je pes učený alespoň na sportovní kynologii, nenechá se snadno zastrašit křikem, nebo odháněním klackem, je zpravidla vyrovnanější a ví, co může od člověka čekat, jaký má člověk pohyby a kam kousat... Fakt je, že hooooodně záleží na způsobu výcviku (i toho čistě sportovního), na povaze psa i jeho stáří... Tedy všechny házet do jednoho pytle rozhodně není možné. I když věřím, že někteří „sportovní“ psi, mohou na lumpa jen tupě zírat, nebo si jít očůrat zmiňovaný roh...

Je fakt,že toto co píše pí.Nohelová by si přál asi každý majitel psa, aby ho jeho pes tak bránil. Měl bych,ale strach, že pes může udělat jednou něco takového , když nebude mít náhubek nebo nebude na vodítku.Prostě si jednou něco špatně vyloží a dopadne to hrozně. Můžu ho mít třeba pouze na vodítku a budu zamyšlený a nevšimnu si, že ke mně někdo přišel a podává mě ruku nebo tak něco a pes ho prostě pokouše.
Jestli jste někdo jiného názoru,který mě to dostatečně vysvětlí, tak prosím napište. Rád bych si koupil právě rotvíka a z tohoto bych měl dost obavy. Rád bych s nim chodil na cvičák jenom ho učit základním povelům,ale nechtěl bych ho učit „na člověka“ právě kvůli takovému případu.Myslím, že rtw má obranu v krvi. Děkuji

Neregistrovaný uživatel

27.10.2004 15:33
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je fakt,že toto co píše pí.Nohelová by si přál asi každý majitel psa, aby ho jeho pes tak bránil. Měl bych,ale strach, že pes může udělat jednou něco takového , když nebude mít náhubek nebo nebude na vodítku.Prostě si jednou něco špatně vyloží a dopadne to hrozně. Můžu ho mít třeba pouze na vodítku a budu zamyšlený a nevšimnu si, že ke mně někdo přišel a podává mě ruku nebo tak něco a pes ho prostě pokouše.
Jestli jste někdo jiného názoru,který mě to dostatečně vysvětlí, tak prosím napište. Rád bych si koupil právě rotvíka a z tohoto bych měl dost obavy. Rád bych s nim chodil na cvičák jenom ho učit základním povelům,ale nechtěl bych ho učit „na člověka“ právě kvůli takovému případu.Myslím, že rtw má obranu v krvi. Děkuji

Obrana a sportovní kynologie (tzn. obrana cvičená hrou na rukáv, tak jak se teď většinou cvičí) jsou různé věci. Kousavý pes se může po nácviku "obran" zlepšit, protože se mu zvýší sebevědomí a je zároveň více podřízen svému pánovi. Pes je klidnější a nepokouše někoho, kdo vám podává ruku, protože dokáže odhadnout situaci. Jak vyplývá z předešlých příspěvků, výcvik "obran", psa nenaučí svého pána bránit, pokud to už pes nemá v sobě.

Neregistrovaný uživatel

28.10.2004 08:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ahoj.Chtěla bych se zeptat na druhy výcvik psa(chodský pes)jaký nejlepší druhy výcviku je lepší.Jestli IPO nebo ZVV či jestli je lze složit všechny.......a co obsahují dík

Má odpověď (reakce) měla vyznít jako obhajoba sportovní kynologie, nikoliv jako popis útočícího rotvajlera. Mrzí mě trochu, že jste to tak pochopil. Jisté rysy mají rotvajlerové stejné, ale v mnohém se jedinec od jedince liší. Samozřejmě záleží na genetickém základu, na výchově a v neposlední řadě na každodenním rozvrhu dne. Můj rotvajler je klidný, vyrovnaný pes, který nikdy nezaútočil jen tak. Je výborný hlídač (ale je zcela v klidu, přijde-li někdo známý), ale pokud jsem u něj, může si ho kdokoliv kdykoliv pohladit, aniž bych měla sebemenší obavu, že ublíží.
Já se přiznám, že pes, který mě ubrání, mě plně vyhovuje. Mám na mysli velký pes. Pouze na mazlení mám malé psy. Bydlím na polosamotě, a když manžel jde výjimečně na noční, jsem s malým synem sama doma a díky Cidovi-rotvíkovi se nebojím. Věřím mu. Nechtěla bych psa, se kterým by jsme se společně báli v obyváku v křesle a nemohli se dočkat ráda. Pokud někdo hledá jen psího kamaráda a imponují mu „vítací“ psi, je třeba volit vhodné plemeno. Stejně tak, kdyby někdo hledal hlídače, asi si nepořídí bloodhounda nebo labradora.
Rotvíci rozhodně nejsou agresoři. Je třeba je podle svého svědomí co nejlépe vychovat, mít na něj čas a samozřejmě ho mít (časem) přečteného. I když nikdy nikoho, kromě popsaného příběhu, nenapadl, venku chodí s náhubkem. „Pro jistotu“ i proto, že existuje tak trochu hysterie z rotvíků a moč lidem zbytečně dávat příležitost k hádkám. (Jen k tomu příběhu dodám, že pes nebyl na vodítku – je perfektně ovladatelný, a že ten kluk se ho lekl a jakoby skočil na mě/těsně za mě a pes to samozřejmě pochopil jako napadení. To, že by nedej bože někoho pokousal, byla by to jen moje chyba. Doufám, že se mi za život taková chyba nikdy nestane...).
Většina rotvíků má obranu v krvi, ale bez výcviku neví, jak s ní zacházet. Pak nezřídka opravdu si nebudete jist jeho reakcemi. Na běžný život, procházející lidi a cyklisti, na podávání ruky, ap., pes musí být zvyklý. Cvičený i necvičený pes, rotvajler, ovčák, či obyčejný voříšek, může zareagovat nevhodně, pokud to nečeká – neví/není zvyklý na to, jak se správně zachovat.
Jen ještě přidám: kdo si pořídí psa, pokud ho nebude mít u nohy na vodítku a s náhubkem (a vlastně i tehdy) jej musí neustále vnímat a naučit se očekávat jeho reakce. Nejde jen o to „aby někoho nenapadl“, ale také, aby po někom neskákal, nehonil kočku nebo zajíce, neudělal hromádku aniž by jste si toho všiml – a uklidil, aby jste ho mohl stále správně směrovat-vychovávat, aby jste ho měl pod kontrolou. Toto by měl mít opravdu na paměti každý pejskař. A zodpovědný pejskař to bere jako samozřejmost.

Přidejte reakci

Přidat smajlík