Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.66
Dobrý den, obracím se sem v naději, že mi někdo dokáže vysvětlit psí chování, kterého jsem byla svědkem.
Moji rodiče si před třemi měsíci vzali z útulku asi tříletého křížence hrubosrstého jezevčíka. Velice dobře stavěného a sportovně založeného
S obrovskou vášní sledoval stopy.
Pes se doma choval jako neskutečný mazel. Moc rád ležel na klíně a blaženě usínal. Venku se měnil v bestii, která okamžitě napadala psy všech ras a velikostí.
Problémy nastaly, když několikrát vyjel po paní domu. Dvakrát ji kousnul tak, že měla na ruce modřiny. Vždy to byla situace, kdy pes ležel na gauči nebo v posteli a nabyl dojmu, že ho někdo chce z jeho místa vystrnadit a připravit ho o společnost páníčka.
Pes měl zvláštní zvyk někdy si uprostřed procházky z čista jasna lehnout na záda a nechat se dál vláčet. Vypadalo to, že se rozhodl, že dál prostě nepůjde. Ten zvyk nám připadal zábavný do chvíle, kdy mého otce v takovou chvíli pokousal do krve na obou rukou, když se k němu sklonil aby ho vzal do náruče. Ta situace se opakovala pak ještě dvakrát během dvou dnů. Znovu si na konci procházky před domem lehl a nechal se vysloveně vytáhnout po schodech k bytu (naštěstí je to jen osm schodů). Nikdo už se ho v tu chvíli pochopitelně nechtěl dotknout. Když viděl, že ho nikdo nevezme do náruče jako vždy, začal divoce štěkat. Po třech takových incidentech, kdy se pes začal chovat vysloveně zle ve chvíli, kdy "nebylo po jeho", byl vrácen do útulku.
Musím říct, že nás to všechny moc mrzelo, protože za tu dobu společného soužití si nás všechny získal a většinu času to byl skvělý společník. Mazlivý a hravý. Ze všeho se radoval.
Lámali jsme si hlavu, čím je takové chování způsobené, zda se dá nějak odnaučit a zda to nebyl nějaký druh záchvatu.
Všem děkuji za názory a rady!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.177.212
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, obracím se sem v naději, že mi někdo dokáže vysvětlit psí chování, kterého jsem byla svědkem.
Moji rodiče si před třemi měsíci vzali z útulku asi tříletého křížence hrubosrstého jezevčíka. Velice dobře stavěného a sportovně založeného
S obrovskou vášní sledoval stopy.
Pes se doma choval jako neskutečný mazel. Moc rád ležel na klíně a blaženě usínal. Venku se měnil v bestii, která okamžitě napadala psy všech ras a velikostí.
Problémy nastaly, když několikrát vyjel po paní domu. Dvakrát ji kousnul tak, že měla na ruce modřiny. Vždy to byla situace, kdy pes ležel na gauči nebo v posteli a nabyl dojmu, že ho někdo chce z jeho místa vystrnadit a připravit ho o společnost páníčka.
Pes měl zvláštní zvyk někdy si uprostřed procházky z čista jasna lehnout na záda a nechat se dál vláčet. Vypadalo to, že se rozhodl, že dál prostě nepůjde. Ten zvyk nám připadal zábavný do chvíle, kdy mého otce v takovou chvíli pokousal do krve na obou rukou, když se k němu sklonil aby ho vzal do náruče. Ta situace se opakovala pak ještě dvakrát během dvou dnů. Znovu si na konci procházky před domem lehl a nechal se vysloveně vytáhnout po schodech k bytu (naštěstí je to jen osm schodů). Nikdo už se ho v tu chvíli pochopitelně nechtěl dotknout. Když viděl, že ho nikdo nevezme do náruče jako vždy, začal divoce štěkat. Po třech takových incidentech, kdy se pes začal chovat vysloveně zle ve chvíli, kdy "nebylo po jeho", byl vrácen do útulku.
Musím říct, že nás to všechny moc mrzelo, protože za tu dobu společného soužití si nás všechny získal a většinu času to byl skvělý společník. Mazlivý a hravý. Ze všeho se radoval.
Lámali jsme si hlavu, čím je takové chování způsobené, zda se dá nějak odnaučit a zda to nebyl nějaký druh záchvatu.
Všem děkuji za názory a rady!
Podle mne jste mu všichni moc podlehli. Pejsek si Vás omotal kolem drápku a teď chce šéfovat (sami jste mu to dovolili). Samozřejmě tuto situai půjde dát zase do pořádku, ale vyhledejte člověka, který se trochu vyzná v psychologii psů a řešte to s ním, pokud možno, na živo (nebo časem alespoň telefonicky).
Na pejska nebudou platit tvrdé metody (bití a různá přinucování), tím to jen zhoršíte. Budete ho teď muset učit od základu, co se doma smí a co ne a jak se má chovat vůči všem a všemu kolem. Držím palce, určitě vyhledejte odbornou pomoc, aby se nestávaly další nepříjemnosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.74
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mne jste mu všichni moc podlehli. Pejsek si Vás omotal kolem drápku a teď chce šéfovat (sami jste mu to dovolili). Samozřejmě tuto situai půjde dát zase do pořádku, ale vyhledejte člověka, který se trochu vyzná v psychologii psů a řešte to s ním, pokud možno, na živo (nebo časem alespoň telefonicky).
Na pejska nebudou platit tvrdé metody (bití a různá přinucování), tím to jen zhoršíte. Budete ho teď muset učit od základu, co se doma smí a co ne a jak se má chovat vůči všem a všemu kolem. Držím palce, určitě vyhledejte odbornou pomoc, aby se nestávaly další nepříjemnosti.
Evidentně byl pejsek šéfem vaší smečky, čili rodiny a neposlušné členy smečky, tedy vás, trestal vždy, když udělali něco, co podle jeho názoru neměli a co on jim nedovolil. Bylo to zcela přirozené chování, šéf smečky určuje co se bude dělat a co ne a ostatní se mu musí podřídit.
Stačilo jen vyhledat pomoc odborníka nebo si alespoň přečíst něco o hierarchii smečky a o tom, jak pejska z pozice vůdce smečky sesadit a zařadit ho tam, kde má být, tedy až na konec. Potom by z něj jistě byl bezproblémový člen rodiny.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.55.8
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Evidentně byl pejsek šéfem vaší smečky, čili rodiny a neposlušné členy smečky, tedy vás, trestal vždy, když udělali něco, co podle jeho názoru neměli a co on jim nedovolil. Bylo to zcela přirozené chování, šéf smečky určuje co se bude dělat a co ne a ostatní se mu musí podřídit.
Stačilo jen vyhledat pomoc odborníka nebo si alespoň přečíst něco o hierarchii smečky a o tom, jak pejska z pozice vůdce smečky sesadit a zařadit ho tam, kde má být, tedy až na konec. Potom by z něj jistě byl bezproblémový člen rodiny.
Souhlasím s uvedeným hodnocením, navíc jsou jezevčíci vyhlášení svou tvrdohlavostí, která vychází z jejich původního loveckého využití. Tam to bylo nutné, teď, když jsme z něho udělali gaučáka, tak to často dělá problémy.
Před léty jsem je choval, tak je znám z vlastní zkušenosti.
jm
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.121.162
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím s uvedeným hodnocením, navíc jsou jezevčíci vyhlášení svou tvrdohlavostí, která vychází z jejich původního loveckého využití. Tam to bylo nutné, teď, když jsme z něho udělali gaučáka, tak to často dělá problémy.
Před léty jsem je choval, tak je znám z vlastní zkušenosti.
jm
Ano, také se domnívám, že se stal vůdcem, ale já se domnívám, že teď už, v této situaci by to potřebovalo tvrdý trest, tvrdý zákrok. Lehce a po dobrém už to nepůjde. Holt mu jich pár naložit, aby pochopil, že takhle teda NE.Za každý výpad proti páníčkovi pořádnou ťafku.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.106
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, obracím se sem v naději, že mi někdo dokáže vysvětlit psí chování, kterého jsem byla svědkem.
Moji rodiče si před třemi měsíci vzali z útulku asi tříletého křížence hrubosrstého jezevčíka. Velice dobře stavěného a sportovně založeného
S obrovskou vášní sledoval stopy.
Pes se doma choval jako neskutečný mazel. Moc rád ležel na klíně a blaženě usínal. Venku se měnil v bestii, která okamžitě napadala psy všech ras a velikostí.
Problémy nastaly, když několikrát vyjel po paní domu. Dvakrát ji kousnul tak, že měla na ruce modřiny. Vždy to byla situace, kdy pes ležel na gauči nebo v posteli a nabyl dojmu, že ho někdo chce z jeho místa vystrnadit a připravit ho o společnost páníčka.
Pes měl zvláštní zvyk někdy si uprostřed procházky z čista jasna lehnout na záda a nechat se dál vláčet. Vypadalo to, že se rozhodl, že dál prostě nepůjde. Ten zvyk nám připadal zábavný do chvíle, kdy mého otce v takovou chvíli pokousal do krve na obou rukou, když se k němu sklonil aby ho vzal do náruče. Ta situace se opakovala pak ještě dvakrát během dvou dnů. Znovu si na konci procházky před domem lehl a nechal se vysloveně vytáhnout po schodech k bytu (naštěstí je to jen osm schodů). Nikdo už se ho v tu chvíli pochopitelně nechtěl dotknout. Když viděl, že ho nikdo nevezme do náruče jako vždy, začal divoce štěkat. Po třech takových incidentech, kdy se pes začal chovat vysloveně zle ve chvíli, kdy "nebylo po jeho", byl vrácen do útulku.
Musím říct, že nás to všechny moc mrzelo, protože za tu dobu společného soužití si nás všechny získal a většinu času to byl skvělý společník. Mazlivý a hravý. Ze všeho se radoval.
Lámali jsme si hlavu, čím je takové chování způsobené, zda se dá nějak odnaučit a zda to nebyl nějaký druh záchvatu.
Všem děkuji za názory a rady!
Pokud už je pejsek zpět v útulku, už vám asi žádná rada nepomůže, možná tak pro příští pokus, pokud k němu dostanete po svých zkušenostech ještě odvahu. Tenhle dotaz tady měl padnout daleko dříve, než byla pokousána celá rodina. Tedy ale osobně si nedovedu představit situaci, že by se do mně pokusil můj pes kousnout, a vůbec ne opakovaně. Jenže to je problém útulkových psů. Dobrá duše si je z útulku vezme a má přirozenou potřebu tomu opuštěnému chudáčkovi vynahradit všechna strádání, protože si už jistě prožil své, no a na výchovu v novém prostředí se často zapomene.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.27.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Podle mne jste mu všichni moc podlehli. Pejsek si Vás omotal kolem drápku a teď chce šéfovat (sami jste mu to dovolili). Samozřejmě tuto situai půjde dát zase do pořádku, ale vyhledejte člověka, který se trochu vyzná v psychologii psů a řešte to s ním, pokud možno, na živo (nebo časem alespoň telefonicky).
Na pejska nebudou platit tvrdé metody (bití a různá přinucování), tím to jen zhoršíte. Budete ho teď muset učit od základu, co se doma smí a co ne a jak se má chovat vůči všem a všemu kolem. Držím palce, určitě vyhledejte odbornou pomoc, aby se nestávaly další nepříjemnosti.
kdybyste pořádně četl, tak byste věděl, že ho vrátili do útulku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.62.37
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud už je pejsek zpět v útulku, už vám asi žádná rada nepomůže, možná tak pro příští pokus, pokud k němu dostanete po svých zkušenostech ještě odvahu. Tenhle dotaz tady měl padnout daleko dříve, než byla pokousána celá rodina. Tedy ale osobně si nedovedu představit situaci, že by se do mně pokusil můj pes kousnout, a vůbec ne opakovaně. Jenže to je problém útulkových psů. Dobrá duše si je z útulku vezme a má přirozenou potřebu tomu opuštěnému chudáčkovi vynahradit všechna strádání, protože si už jistě prožil své, no a na výchovu v novém prostředí se často zapomene.
Mám starou jezevčici z útulku a z počátku jsem se nestačila divit - zkoušela věci, na které by si můj československý vlčák nedovolil ani pomyslet. Oháněla se u žrádla, při sundavání z gauče, při pokusu vzít ji do náruče, venku na vodítku se občas "zasekla"... No vzhledem k tomu, že mám "citlivost" nastavenou spíš na to čévéčko, tak občas tvrdě narazila (přiznávám, že třeba mé cuknutí vodítkem znamenalo její let vzduchem ) a teď už se uklidnila. Ale fakt to chtělo "dominantní" zacházení z mé strany - zákaz vstupu do postele (evidentně byla zvyklá spát pod peřinou), vykázání na místo a ignorace za jakékoliv vrčení na mého psa, šahání do žrádla atd. Docela mě taková tvrdohlavost a "ostrost" u 5tikilového psa překvapila...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.27.16
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, obracím se sem v naději, že mi někdo dokáže vysvětlit psí chování, kterého jsem byla svědkem.
Moji rodiče si před třemi měsíci vzali z útulku asi tříletého křížence hrubosrstého jezevčíka. Velice dobře stavěného a sportovně založeného
S obrovskou vášní sledoval stopy.
Pes se doma choval jako neskutečný mazel. Moc rád ležel na klíně a blaženě usínal. Venku se měnil v bestii, která okamžitě napadala psy všech ras a velikostí.
Problémy nastaly, když několikrát vyjel po paní domu. Dvakrát ji kousnul tak, že měla na ruce modřiny. Vždy to byla situace, kdy pes ležel na gauči nebo v posteli a nabyl dojmu, že ho někdo chce z jeho místa vystrnadit a připravit ho o společnost páníčka.
Pes měl zvláštní zvyk někdy si uprostřed procházky z čista jasna lehnout na záda a nechat se dál vláčet. Vypadalo to, že se rozhodl, že dál prostě nepůjde. Ten zvyk nám připadal zábavný do chvíle, kdy mého otce v takovou chvíli pokousal do krve na obou rukou, když se k němu sklonil aby ho vzal do náruče. Ta situace se opakovala pak ještě dvakrát během dvou dnů. Znovu si na konci procházky před domem lehl a nechal se vysloveně vytáhnout po schodech k bytu (naštěstí je to jen osm schodů). Nikdo už se ho v tu chvíli pochopitelně nechtěl dotknout. Když viděl, že ho nikdo nevezme do náruče jako vždy, začal divoce štěkat. Po třech takových incidentech, kdy se pes začal chovat vysloveně zle ve chvíli, kdy "nebylo po jeho", byl vrácen do útulku.
Musím říct, že nás to všechny moc mrzelo, protože za tu dobu společného soužití si nás všechny získal a většinu času to byl skvělý společník. Mazlivý a hravý. Ze všeho se radoval.
Lámali jsme si hlavu, čím je takové chování způsobené, zda se dá nějak odnaučit a zda to nebyl nějaký druh záchvatu.
Všem děkuji za názory a rady!
Škoda ,že jste se nezeptali dříve a nepokusili se něco udělat pro zlepšení místo vrácení psa do útulku . Než si příště vezmete nějakého psa ať už z útulku nebo od štěněte , zkuste si napřed něco o psech přečíst ( nemyslím to ve zlém ) , podiskutovat s některými lidmi o výchově psů atd., je škoda když se pes do útulku vrací a přitom by stačilo ( možná) tak málo , aby se stal Vaším dobrým společníkem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.191.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Škoda ,že jste se nezeptali dříve a nepokusili se něco udělat pro zlepšení místo vrácení psa do útulku . Než si příště vezmete nějakého psa ať už z útulku nebo od štěněte , zkuste si napřed něco o psech přečíst ( nemyslím to ve zlém ) , podiskutovat s některými lidmi o výchově psů atd., je škoda když se pes do útulku vrací a přitom by stačilo ( možná) tak málo , aby se stal Vaším dobrým společníkem.
Nebudťe z toho smutní, nebyl to pes pro vás - ne každý je schopen tvrdé a důsledné výchovy, jakou tento pes potřeboval. Vezměte si z útulku nějakou submisivní fenku, přátelskou, podřízenou a budete naprosto spokojeni. Jen už žádné dominantní křížence jezevčíků a kokrů! Spousta těchhle psů je v útulku právě pro své vlastnosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.217.67
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nebudťe z toho smutní, nebyl to pes pro vás - ne každý je schopen tvrdé a důsledné výchovy, jakou tento pes potřeboval. Vezměte si z útulku nějakou submisivní fenku, přátelskou, podřízenou a budete naprosto spokojeni. Jen už žádné dominantní křížence jezevčíků a kokrů! Spousta těchhle psů je v útulku právě pro své vlastnosti.
Pes z útulku většinou má nějaké "mouchy ", proto se tam většinou dostane. Personál by ale měl aspoň trochu odhadnout povahu psa a podle toho majitele i vybírat. Vím, že je to těžké, ale ti psi to taky lehké nemají. Ještě by mně zajímalo, jestli někdo nevíte, kolik stojí taková porada u odborníka na výchovu. To jste toho psa oravdu tahali po zemi , za krk na obojku? To se mu ani ,moc nedivím, že byl nakrklý. Proč jste ho nezkusili nalákat na pamlsek, nebo hračku? A brát si nového psa hned do postele... to je teda pěkná hloupost..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.177.212
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nebudťe z toho smutní, nebyl to pes pro vás - ne každý je schopen tvrdé a důsledné výchovy, jakou tento pes potřeboval. Vezměte si z útulku nějakou submisivní fenku, přátelskou, podřízenou a budete naprosto spokojeni. Jen už žádné dominantní křížence jezevčíků a kokrů! Spousta těchhle psů je v útulku právě pro své vlastnosti.
Ano, možná tento pejsek nebyl předurčený právě rodině zadavatelky, ale řešit to tvrdou rukou, jak je tady psáno už podruhé, je pěkná blbost. Důslednost - ano, tvrdost - NE!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, možná tento pejsek nebyl předurčený právě rodině zadavatelky, ale řešit to tvrdou rukou, jak je tady psáno už podruhé, je pěkná blbost. Důslednost - ano, tvrdost - NE!
Všem děkuji za názory a rady. Sama jsem situaci se psem bohužel sledovala ze vzdálenosti 300 km, protože u rodičů nebydlím. Se psem jsem přišla do styku během několika prázdninových návštěv. Ke mně se vždycky choval skvěle a těžko se mi věřilo historkám, které mi pak rodiče vyprávěli. Nemohla jsem jeho další osudy už nijak ovlivnit a ani zazlívat rodičům jejich rozhodnutí.
Co se týče toho tahání po zádech...
Představte si, že jste pět metrů od domovních dveří, pes leží na zádech a máte do krve pokousané obě ruce. Sousedi se dívají z okna. Jste naštvaní a je vám trapně. Šli byste domů pro piškot? Pokud pes prostě odmítne dojít těch pár metrů po svých, vidém to jako extrémní tvrdohlavost. A nebojte, nedošlo k žádné újmě na zdraví.
Doufám, že se pes dostane do rukou někomu zkušenému. Ono se opravdu těžko žije se psem, ze kterého máte strach. To už jste pořád jenom ve střehu, kdy mu zase "přeskočí". Rodiče měli během let postupně dva basety a na takovou přátelskou a flegmatickou povahu si člověk lehce zvyká. Pak je dominantní jezevčík tvrdým oříškem.
Pejska njadete na stránkách táborského psího útulku. Jmenuje se Karel. Jak už jsem napsala. Je to velký mazel, bouřlivě všechny vítá a budí "polibkem". Strávila jsem s ním mnoho krásných hodin v lese, kde byl jak u vytržení. Bohužel, jak už jsem napsala, když se mu něco nelíbí, nerozmýšlí se...
Možná se divíte, že Karlíkovi věnuji tolik času a řádek. Přirostl mi k srdci a snažím alespoň nějak najít řešení pro jeho spokojenou budoucnost.
Eva