Neregistrovaný uživatel
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
Jé tak to by mě taky zajímalo protože budu mít štěně tak se musím informovat a sbírat inrormace taky předem děkuji za rady.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jé tak to by mě taky zajímalo protože budu mít štěně tak se musím informovat a sbírat inrormace taky předem děkuji za rady.
Je to prosté. Pes uznává hyerarchii smečky. V podstatě to znamená, že vidí vůdce smečky ve Vaší matce.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
jediné, co mě napadá, je jestli jí maminka nedovoluje něco, co ty jí zakazuješ. ale i tak mi to je divné. u nás to bylo něco podobného - ale přesně naopak - máme tři psi a i v době, kdy jsem na ně měla kvůli škole a práci málo času a nejvíc se jim věnovala moje sestra a krmila je mamka, tak stejně měli nejradši mě, a mě taky nejlíp poslouchali. tomu nejstaršímu je 12 a dodnes nevíme, proč to tak je. jediné co mě napadá, je, že jsem v přístupu k nim byla vždycky, nebo jsem se snažila být, důsledná - když něco nesměli, tak to nesměli nikdy a nebo pokud byla vyjímka, tak jsem jim dala znát, že to je opravdu výjimečně (dám příklad - třeba krmení od stolu). také jsem jim nedovolila nikdy si nic vynutit, za prohřešky jsem je trestala tím, že jsem je ignorovala. myslím, že to ostatní z rodiny takhle nedělali. ale u tebe je to přesně naopak - jak můžu soudit, tak se chováš podobně jako já a má to opačný efekt.
takže abych to shrnula - nebála bych se toho, že je to tím, že ji cvičíš a vychováváš. spíš bych řekla, že když tráví většinou času s tebou, tak je jí maminka vzácnější a protože jí má ráda, tak s ní chce strávit taky nějaký ten čas. zkuste probrat s mamkou, co dělá jinak než ty.
jsem docela zvědavá, co napíše někdo další - už proto, že jsi mi vyvrátila moji představu, že si naši psi vždycky vybrali mě proto, že jsem je vychovávala (a i trestala)
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to prosté. Pes uznává hyerarchii smečky. V podstatě to znamená, že vidí vůdce smečky ve Vaší matce.
souběžně s Vámi jsem psala ten dlouhý příspěvek a nemohu s Vámi souhlasit - u nás to tak není - "vůdcem smečky" tedy tím, koho psi nejvíce respektují, je otec, i když se jim věnuje nejmíň, a přesto když si měli vybrat ke komu půjdou sami od sebe, třeba když jsme s nimi byli na zahradě, tak se motali pořád kolem mě.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
jediné, co mě napadá, je jestli jí maminka nedovoluje něco, co ty jí zakazuješ. ale i tak mi to je divné. u nás to bylo něco podobného - ale přesně naopak - máme tři psi a i v době, kdy jsem na ně měla kvůli škole a práci málo času a nejvíc se jim věnovala moje sestra a krmila je mamka, tak stejně měli nejradši mě, a mě taky nejlíp poslouchali. tomu nejstaršímu je 12 a dodnes nevíme, proč to tak je. jediné co mě napadá, je, že jsem v přístupu k nim byla vždycky, nebo jsem se snažila být, důsledná - když něco nesměli, tak to nesměli nikdy a nebo pokud byla vyjímka, tak jsem jim dala znát, že to je opravdu výjimečně (dám příklad - třeba krmení od stolu). také jsem jim nedovolila nikdy si nic vynutit, za prohřešky jsem je trestala tím, že jsem je ignorovala. myslím, že to ostatní z rodiny takhle nedělali. ale u tebe je to přesně naopak - jak můžu soudit, tak se chováš podobně jako já a má to opačný efekt.
takže abych to shrnula - nebála bych se toho, že je to tím, že ji cvičíš a vychováváš. spíš bych řekla, že když tráví většinou času s tebou, tak je jí maminka vzácnější a protože jí má ráda, tak s ní chce strávit taky nějaký ten čas. zkuste probrat s mamkou, co dělá jinak než ty.
jsem docela zvědavá, co napíše někdo další - už proto, že jsi mi vyvrátila moji představu, že si naši psi vždycky vybrali mě proto, že jsem je vychovávala (a i trestala)
Kolik je ti nebo vám let?
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Kolik je ti nebo vám let?
No já jsem dávala dotaz a je mi 23 let, takže až tak nesouhlasím s tím, že by můj pes měl důvod vidět vůdce v mámě. Jinak je fakt, že máma jí dovoluje spoustu věcí-např. já se snažím, aby spala v noci v pelechu, jinak do postele může kdy chce a docela se to naučila. Ale máma ji nechá v posteli klidně celou noc. Ale já ji nechci nikam zavírat nebo izolovat, chci aby se mnou byla ráda a né z donucení a docela mě současný stav mrzí. Proto mě taky napadlo jí častěji ignorovat, abych pro ní nebyla takovou samozřejmostí nebo nevím jak to říct, ale aby to nemělo opačný efekt.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No já jsem dávala dotaz a je mi 23 let, takže až tak nesouhlasím s tím, že by můj pes měl důvod vidět vůdce v mámě. Jinak je fakt, že máma jí dovoluje spoustu věcí-např. já se snažím, aby spala v noci v pelechu, jinak do postele může kdy chce a docela se to naučila. Ale máma ji nechá v posteli klidně celou noc. Ale já ji nechci nikam zavírat nebo izolovat, chci aby se mnou byla ráda a né z donucení a docela mě současný stav mrzí. Proto mě taky napadlo jí častěji ignorovat, abych pro ní nebyla takovou samozřejmostí nebo nevím jak to říct, ale aby to nemělo opačný efekt.
Já bych to viděla opačně, než tu někteří píší. Spíš považuje za vůdce smečky tebe a mamka je takový kamarád na hraní. Ve smečce to tak chodí, že psi si hrají spíš s těmi, kdo jsou ve stejném postavení jako oni, než s vůdcem. Nemyslím si ale, že by tě neměla ráda. Rozhodně nemá cenu snažit se psa nějak "uplatit", aby byl s tebou raději tím, že mu budeš víc a víc povolovat. Zkus tohle: zavolej ji k sobě a věnuj se jí - mazlení, hra s oblíbenou hračkou...ne moc dlouho a moc často, aby ji to neomrzelo. Hlavně to chce trpělivost, ale je to fakt dobrý způsob,jak ne sebe psa navázat.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych to viděla opačně, než tu někteří píší. Spíš považuje za vůdce smečky tebe a mamka je takový kamarád na hraní. Ve smečce to tak chodí, že psi si hrají spíš s těmi, kdo jsou ve stejném postavení jako oni, než s vůdcem. Nemyslím si ale, že by tě neměla ráda. Rozhodně nemá cenu snažit se psa nějak "uplatit", aby byl s tebou raději tím, že mu budeš víc a víc povolovat. Zkus tohle: zavolej ji k sobě a věnuj se jí - mazlení, hra s oblíbenou hračkou...ne moc dlouho a moc často, aby ji to neomrzelo. Hlavně to chce trpělivost, ale je to fakt dobrý způsob,jak ne sebe psa navázat.
Souhlasím, u nás je to podobně. Mě bere jako vůdce a když jde ke mně do postele. Tak je šťastná, hned se ke mně celým tělem přitulí apod. Většinou ale hupsne do postele mámě, která jí dovolí vše, tak je oprsklá.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Souhlasím, u nás je to podobně. Mě bere jako vůdce a když jde ke mně do postele. Tak je šťastná, hned se ke mně celým tělem přitulí apod. Většinou ale hupsne do postele mámě, která jí dovolí vše, tak je oprsklá.
Máme doma tři psy a někdy pět, podle toho jestli je u nás ségra. Moji psi mě respektují a docela poslouchají ale stejně utíkají k našim. Mamina je s nima doma přes den, a to jsou prý hodní a ještě ji i poslouchají 
. Ale jak přijedu z práce, tak začnou vyvádět a ji už ignorují nebo z ní mají srandu. Naopak otce si moc nevšímají, ale když na některýho jenom zvýší hlas, pes poslechne okamžitě. Já kolikrát můžu řvát jako tygr a nic.
Krmím je, cvičím je, jezdíme spolu po akcích a po výletech, ale stejně když můžou dají přednost našim. 
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
Já mám za sebou podobnou zkušenost s jezevčíkem, kterého jsem si po dlouhé době vyprosila ve 14 letech. První půlrok byl v pohodě, ale pak fenka, asi jak dospívala, začala upřednostňovat mámu a se mnou nechtěla ani ven (za mámou by šla nejradši i na záchod...). Nejdřív mě to dost trápilo, ale nakonec jsem byla ráda, protože v 18 jsem odešla na školu do Prahy a kdyby doma zůstal pes fixovaný na mě, celý týden by se trápil.
Myslím, že nejde jen o to, kdo co psovi dovolí a jak je na něj přísný. Ale pes vycítí i hierarchii v rodině. Takže bude spíše brát jako šéfa rodiče, protože ví, že i Vy jej musíte nakonec poslechnout (a jde o maličkosti - kdo určuje trasu společné procházky, drobné pokyny od rodičů atd.) Pes jako smečkové zvíře má pro tyto drobné nuance vyvinutý možná lepší smysl než my.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme doma tři psy a někdy pět, podle toho jestli je u nás ségra. Moji psi mě respektují a docela poslouchají ale stejně utíkají k našim. Mamina je s nima doma přes den, a to jsou prý hodní a ještě ji i poslouchají . Ale jak přijedu z práce, tak začnou vyvádět a ji už ignorují nebo z ní mají srandu. Naopak otce si moc nevšímají, ale když na některýho jenom zvýší hlas, pes poslechne okamžitě. Já kolikrát můžu řvát jako tygr a nic.
Krmím je, cvičím je, jezdíme spolu po akcích a po výletech, ale stejně když můžou dají přednost našim.
Tak si to vemte podle sebe. Já když jsem byla malá tak jsem nadevšechno milovala tatínka, který mě nebuzeroval a všechno dovolil, byl to takový kamarád pro zábavu, kdežto máma mě nutila dělat věci které mě nebaví, jíst co mi nechutná.
U nás se o fenku starám já, rozhodně nejsem přirozený vůdce smečky. A nadevšechno miluje pánečka. Přitom je většinou se mnou. Prostě se mi zdá že je jí vzácnější.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám za sebou podobnou zkušenost s jezevčíkem, kterého jsem si po dlouhé době vyprosila ve 14 letech. První půlrok byl v pohodě, ale pak fenka, asi jak dospívala, začala upřednostňovat mámu a se mnou nechtěla ani ven (za mámou by šla nejradši i na záchod...). Nejdřív mě to dost trápilo, ale nakonec jsem byla ráda, protože v 18 jsem odešla na školu do Prahy a kdyby doma zůstal pes fixovaný na mě, celý týden by se trápil.
Myslím, že nejde jen o to, kdo co psovi dovolí a jak je na něj přísný. Ale pes vycítí i hierarchii v rodině. Takže bude spíše brát jako šéfa rodiče, protože ví, že i Vy jej musíte nakonec poslechnout (a jde o maličkosti - kdo určuje trasu společné procházky, drobné pokyny od rodičů atd.) Pes jako smečkové zvíře má pro tyto drobné nuance vyvinutý možná lepší smysl než my.
Já bych řekla, že je to vážně spíš tím, že maminku vidí méně často a chce si jí užít.
I když je u nás doma kápo mamka, tak by se mohla vyřvat a s našim pesanem to prostě nehne, mě poslouchá skoro bez problémů.
Když přijede přítel a jsme spolu v místnosti, tak je taky spíš s nim, ale když se rozdělíme na procházce, tak s nim nikdy nepůjde...
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
moje fenka chodi nejcasteji za tatkou (u rodicu uz nebydlim, jen chodime na navstevy). vypozorovala jsem dve veci: 1. tatinek dava dobrutky kdyz to panicka nevidi, 2. proc by se mazlila s panickou kterou ma doma porad, musi prece vyuzit prilezitosti 
. to stejny vidim i u segrinych psu, kteri tak stejne se chodi pomazlit za mnou kdyz jsou na navsteve. a to je nicim nekrmim, sama to prece nemam rada..
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Mám 9 měsíční štěně, které když jsme doma a má si vybrat mezi mnou a mojí maminkou, tak prostě prohrávám. Nevím proč- já s ní chodím na procházky, krmím jí, spí u mě v pokoji, hraju si s ní a už nevím co bych měla dělat dalšího abych pro ní byla přednější.Nevím, jestli je to tím, že já jsem jediná kdo ji cvičí a s tím přicházejí a nějaké ty tresty, kterých se od ostatních nedočká... Nemáte někdo nějakou radu, jak na tu mršku vyzrát?
Já bych si vsadila na „přirozenou autoritu“. Přitom vůbec nezáleží, kolik je člověkovi let. Samozřejmě hodně záleží na hierarchii v rodině (smečce), ale myslím, (i když možná se mnou mnozí nebudou souhlasit), že přirozená autorita je u psů v rodině na prvním místě... Zkrátka psi tíhnou k určitým typům lidí více, než-li k jiným, bez ohledu na to, zda jsou krmeni tím či oním.
Přesto: Samozřejmě, tím, že psa jeden člověk krmí, stará se o něj, chodí s ním na procházky a cvičí s ním, má ke psu stále blíže, a pes k němu. Časem se vytváří užší a užší vztah, pes je schopný lidi více odhadnout a zjistí, komu má být „nejvěrněší“. (Nadneseně řečeno). Váš pejsek ještě není dospělý, nemá v hlavě úplně jasno. Časem může být vše úplně jinak. I když tomu, že sem tam dá „přednost“ pejsek někomu jinému v rodině před Vámi, se asi nevyhnete.
Navíc se vám může stát, že ten pocit, že pes miluje více někoho jiného než-li Vás, Vás převálcuje, tzn., že Vám to začne připadat i v momentech, kterých by jste si kdysi ani nepovšimla. Zkrátka si tu „nevěru“ psa moc nepouštějte k srdci. Časem se to jistě zlepší ve Váš prospěch.
Co teď s tím? To je těžké radit. Ono opravdu záleží na konkrétní povaze člověka, vlastně lidí – v rodině, na konkrétní povaze psa. Řeknu to hloupě – snažte se s ním spíše smířit, přesto pracujte na správném vztahu dál, dál svého pejska vychovávejte a cvičte, krmte, věnujte se mu....
Ono je třeba důkladně prozkoumat, ve kterých situacích pejsek dá přednost někomu jinému před Vámi. Není to třeba bezprostředně po tom, co něco provedl, nebo po trestání či hubování, nebo po výcviku, nebo zkrátka jen proto, že ten druhý něco vaří...? Je třeba opravdu nad konkrétní situaci velmi dopodrobna zapřemýšlet.
Ještě mě napadá jedna věc – pokud pes vítá někoho ve smečce, není to spíš někdo z pohledu hierarchie na podobné úrovni, nikoliv vedoucího smečky? ...Vlastně koukám, že už něco podobného tu někdo napsal.