Jak bráníte svého psa ve rvačce?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak? A bráníte ho vždycky? I když to není zjevně zlé, jako že by nějaký protivník s převahou skočil na vašeho psa a trhal, když to "jen" už není hra, ale majitel psa, co napadl, ho marně odvolává a nechce "mezi ně dát ruce" (což je asi pochopitelné... a odhodit ho za ocas ho to asi nenapadne), bitka je do sil vyrovnaná... Zasahujete, nebo si to mají spíš vyříkat, jak soudí někteří pejskaři okolo (ti, co jejich psa nenapadl)?
Kdyby šlo do tuhého, tak přijdou emoce a skočím mezi ně za každou cenu, ale jinak jsem rozpačitá. Už dvakrát se mi mimochodem stalo, že ta krev, co měl můj pes u tlamky, nebyla jeho (zřejmě - zraněný nakonec nikde nebyl), což se mi sice ulevilo, ale dobře to taky není (ale on nenapadá nikdy, nepotřebuje si dokazovat nic, je kliďas a hravý)... Ale když mezi psy skočím a odhodím svého (pokud těch 30 kg fyzicky zvládnu, což pochybuju), můžu ho znevýhodnit a spíš mu uškodit. Když budu do cizího psa kopat, vezmu ho klackem, můžu zas zvýšit agresivitu a být pokousaná mnohem víc než můj pes, což sice vůdce smečky nemá váhat, ale mám lidský instinkty, holt jsem v tom i srab... Nezklamávám třeba svého psa, když ho nechám, ať si to vyříká?

Jak kdy. Mam ca 8-9kg křížence, celkem rváče co do povahy, ale rvát se fakt neumí.
Pokud ho napadne větší pes (mám tu problémy s jedním dalmatinem a dobrmanem) tak si stoupám mezi ně a snažím se protivníka praštit do hrudníku a držet ho od mého psa dokud si pro něj majitelka pomalými a za všech okolností ladnými krůčky nedojde (u toho dobrmana), naštěstí jsou to psi kteří jdou čistě po psovi a po mě nechňapnou.
Když je to bitka celkem klidná, snažím se si svého přitáhnout za slabiny, obojek, nebo mu jen položím ruku na kohoutek - pokud mu to jako signál stačí, a na druhého zařvu, odkopnu ho, příp. švihnu vodítkem, prostě se ho pokusím odehnat.
Jednou jsem rvačku ukončila tak, že jsem psa zvedla a odnesla pryč - rval se se "sousedem" v chatové osadě o kus cesty pod naší chatou, kterou si náš pes označil jako součást našeho pozemku, což starousedlík nesnes. Větší pitomost jsem udělat nemohla, neb tím ten můj rvačku samozřejmě prohrál, a to se slabším soupeřem. Při první příležitosti se servali znova, tak, že o tom vědělo celý údolí a sousedovic pes, do té doby přátelský naši chatu obcházel hóódně velkým obloukem. Ze začátku radši i po druhé straně řeky...
Ale kdyby ten můj dostával nakládačku, tak volím jakýkoli způsob.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak kdy. Mam ca 8-9kg křížence, celkem rváče co do povahy, ale rvát se fakt neumí.
Pokud ho napadne větší pes (mám tu problémy s jedním dalmatinem a dobrmanem) tak si stoupám mezi ně a snažím se protivníka praštit do hrudníku a držet ho od mého psa dokud si pro něj majitelka pomalými a za všech okolností ladnými krůčky nedojde (u toho dobrmana), naštěstí jsou to psi kteří jdou čistě po psovi a po mě nechňapnou.
Když je to bitka celkem klidná, snažím se si svého přitáhnout za slabiny, obojek, nebo mu jen položím ruku na kohoutek - pokud mu to jako signál stačí, a na druhého zařvu, odkopnu ho, příp. švihnu vodítkem, prostě se ho pokusím odehnat.
Jednou jsem rvačku ukončila tak, že jsem psa zvedla a odnesla pryč - rval se se "sousedem" v chatové osadě o kus cesty pod naší chatou, kterou si náš pes označil jako součást našeho pozemku, což starousedlík nesnes. Větší pitomost jsem udělat nemohla, neb tím ten můj rvačku samozřejmě prohrál, a to se slabším soupeřem. Při první příležitosti se servali znova, tak, že o tom vědělo celý údolí a sousedovic pes, do té doby přátelský naši chatu obcházel hóódně velkým obloukem. Ze začátku radši i po druhé straně řeky...
Ale kdyby ten můj dostával nakládačku, tak volím jakýkoli způsob.

Máš si svýho psa přivolat k noze když vidíš cizího psa kterýho neznáš a je vystaráno. Pokud cizí pes začne utočit, stoupneš si před svýho psa a mohutným
kopem útočníka odkopneš k jeho majiteli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máš si svýho psa přivolat k noze když vidíš cizího psa kterýho neznáš a je vystaráno. Pokud cizí pes začne utočit, stoupneš si před svýho psa a mohutným
kopem útočníka odkopneš k jeho majiteli.

Jasně, ona totiž žena odkopne dobrmana nebo dalmatina minimálně do 2 metrové vzdálenosti, že jo Já rvačky řeším tak, že mému psovi zavřu tlamu (má halti ohlávku, takže to jde zatáhnutím velice jednoduše) a útočícího psa zkusím chytit za obojek a dotáhnout k majiteli. Pokud se cizí pes po mě ožene, dostane kopanec do hlavy, popř. druhý, třetí... dokud nedá pokoj. Jednou se mi pes vyvlíkl (to ohlávku ještě neměl a má dost široký krk, skoro jako hlavu, takže se to stane lehce), tak jsem ho chytla za slabiny a odtáhla, druhý pes měl naštěstí koš. Ale zařekla jsem se, že ještě jednou mi na volno pobíhající pes napadne mého psa, volám policii, už toho má opravdu dost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máš si svýho psa přivolat k noze když vidíš cizího psa kterýho neznáš a je vystaráno. Pokud cizí pes začne utočit, stoupneš si před svýho psa a mohutným
kopem útočníka odkopneš k jeho majiteli.

No tak to by šlo praktikovat tak u psa velikosti kokršpaněla, i když už stafbula pochybuji že bych odkopla a to je to pinďa.
Zatím se mi osvědčilo nejvíc, když nejde cizí pes zastrašit i když jsme s mým jako "smečka" u sebe a začne se rvát, tak cizího chytám za kořen ocasu, držím se za ním a omezuji mu tak pohyb. Můj pes ho zaměstnává dostatečně zepředu, tak se nebojím, že by se otočil na mě. Většinou je to pro útočníka slušná lekce a my jsme z hafem bez zranění. Zatím jsme se nesetkali se rvavým kupírákem, to bych ho asi zkusila chytit za zadní nohy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak to by šlo praktikovat tak u psa velikosti kokršpaněla, i když už stafbula pochybuji že bych odkopla a to je to pinďa.
Zatím se mi osvědčilo nejvíc, když nejde cizí pes zastrašit i když jsme s mým jako "smečka" u sebe a začne se rvát, tak cizího chytám za kořen ocasu, držím se za ním a omezuji mu tak pohyb. Můj pes ho zaměstnává dostatečně zepředu, tak se nebojím, že by se otočil na mě. Většinou je to pro útočníka slušná lekce a my jsme z hafem bez zranění. Zatím jsme se nesetkali se rvavým kupírákem, to bych ho asi zkusila chytit za zadní nohy.

Já se snažím,rvačkám předcházet a psi nosí náhubek.Vyndavat z rotvajleří tlamy jakéhokoliv pejska opravdu není jednoduché.Toto by měli dělat všichni-předcházet rvačkám.Pokud pes nemá náhubek ať z jakéhokoliv důvodu,měl by být buď na vodítku nebo natolik zvládnutý,aby se na přivolání dal okamžitě odvolat.Nevidím důvod nechávat psy servat.Od toho vás mají,aby jste nesly veškerou zodpovědnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se snažím,rvačkám předcházet a psi nosí náhubek.Vyndavat z rotvajleří tlamy jakéhokoliv pejska opravdu není jednoduché.Toto by měli dělat všichni-předcházet rvačkám.Pokud pes nemá náhubek ať z jakéhokoliv důvodu,měl by být buď na vodítku nebo natolik zvládnutý,aby se na přivolání dal okamžitě odvolat.Nevidím důvod nechávat psy servat.Od toho vás mají,aby jste nesly veškerou zodpovědnost.

Kéž by takový byli všichni. Já zas psovi náhubek po těch zkušenostech nedávám, sám je vzorný a poslouchá na slovo, tak ať se můžeme aspoň bránit, když nás někdo napadne. Mému prvnímu psovi jsem jednou cestou z veteriny náhubek nechala, navíc šel u nohy a na vodítku, napadl ho ovčak, který vyběhl z branky u baráku a pak jsme půl roku jezdili po veterinách kvůli prokousnuté noze. Takže to mi za to nestojí, tak chodíme bez vodítka a bez náhubku- samozřejmě pod kontrolou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se snažím,rvačkám předcházet a psi nosí náhubek.Vyndavat z rotvajleří tlamy jakéhokoliv pejska opravdu není jednoduché.Toto by měli dělat všichni-předcházet rvačkám.Pokud pes nemá náhubek ať z jakéhokoliv důvodu,měl by být buď na vodítku nebo natolik zvládnutý,aby se na přivolání dal okamžitě odvolat.Nevidím důvod nechávat psy servat.Od toho vás mají,aby jste nesly veškerou zodpovědnost.

Razím teorii, že pokud ten cizí psí agresor pokouše mě, bude mít majitel daleko větší průšvih a já nebudu muset platit veterináře... Moje čubinka se nepere, má ani ne 20 kg a pokud jí některý pes napadne, tak se neznám... Někdy stačí odhodlaně zařvat, někdy i víc než pár kopanců...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Razím teorii, že pokud ten cizí psí agresor pokouše mě, bude mít majitel daleko větší průšvih a já nebudu muset platit veterináře... Moje čubinka se nepere, má ani ne 20 kg a pokud jí některý pes napadne, tak se neznám... Někdy stačí odhodlaně zařvat, někdy i víc než pár kopanců...

Dobrý den , po mích zkušenostech nosím slzný plyn a jakmile cizí pes , který je puštěn na volno projeví agresivní chování tak nemeškám a stříknu mu do tlamy a očí plnou dávku , podle mého mínění neovladatelný pes nemá na volno co dělat akorát terorizuje okolí a ohrožuje ostatní tak proč by na to měl doplatit můj pes nebo dokonce já .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den , po mích zkušenostech nosím slzný plyn a jakmile cizí pes , který je puštěn na volno projeví agresivní chování tak nemeškám a stříknu mu do tlamy a očí plnou dávku , podle mého mínění neovladatelný pes nemá na volno co dělat akorát terorizuje okolí a ohrožuje ostatní tak proč by na to měl doplatit můj pes nebo dokonce já .

Já mám doma dobrmana, velice hodné a takového hrozného ňoumu, někdy jsem na něj fakt naštvaná, tolikrát ho už nekdo napadl, když se k nám blíží pes, on si jde většinou sednout za mne..pokousal ho už ovčák, retrívr(to jsem si stoupla mezi ně a odnesla to třema stehama na paži) ,pit a nakonce jezevčík mu prokousl nohu, toho jsem teda nakopla že letěl, ale jinak taky nevím jak se mám bránit, konkrétně toho ovčáka se bojím, je zlej,často utíká....domluva s majitelem nulová (vynadal mi slova typu..ty krá... když máš takovýho sráč.,tak ho máš mít doma na posteli nebo ho dej utratit,je k hov...)bydlíme na vesnici..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám doma dobrmana, velice hodné a takového hrozného ňoumu, někdy jsem na něj fakt naštvaná, tolikrát ho už nekdo napadl, když se k nám blíží pes, on si jde většinou sednout za mne..pokousal ho už ovčák, retrívr(to jsem si stoupla mezi ně a odnesla to třema stehama na paži) ,pit a nakonce jezevčík mu prokousl nohu, toho jsem teda nakopla že letěl, ale jinak taky nevím jak se mám bránit, konkrétně toho ovčáka se bojím, je zlej,často utíká....domluva s majitelem nulová (vynadal mi slova typu..ty krá... když máš takovýho sráč.,tak ho máš mít doma na posteli nebo ho dej utratit,je k hov...)bydlíme na vesnici..

Klidně ho mějte doma v posteli a buďte ráda,že máte mazla,který na vás spoléhá,že ho ochráníte.Věřte,že pokud půjde do tuhého,pes okamžitě pochopí a asi by jste se divila,ale určitě vás bude bránit do poslední kapky krve.Na ovčáka vemte ten slzák a psa nešetřete stejně jako nešetří on vás.To samé s ostatními.Po jedné lekci už bude stačit zařvat fuj .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Klidně ho mějte doma v posteli a buďte ráda,že máte mazla,který na vás spoléhá,že ho ochráníte.Věřte,že pokud půjde do tuhého,pes okamžitě pochopí a asi by jste se divila,ale určitě vás bude bránit do poslední kapky krve.Na ovčáka vemte ten slzák a psa nešetřete stejně jako nešetří on vás.To samé s ostatními.Po jedné lekci už bude stačit zařvat fuj .

A prosím kde ten slzák koupím...určo to udělám...doufám,že tomu ovčákoj nijak neublížím,aby mne ten chlap nešlápl do úsměvu...

P.S. Já dobrouše taky doma mám a v posteli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A prosím kde ten slzák koupím...určo to udělám...doufám,že tomu ovčákoj nijak neublížím,aby mne ten chlap nešlápl do úsměvu...

P.S. Já dobrouše taky doma mám a v posteli

Slzáky u nás prodávaj v hobby potřebách. jinak bych zkusila prodejnu se zbraněma nebo přes internet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak? A bráníte ho vždycky? I když to není zjevně zlé, jako že by nějaký protivník s převahou skočil na vašeho psa a trhal, když to "jen" už není hra, ale majitel psa, co napadl, ho marně odvolává a nechce "mezi ně dát ruce" (což je asi pochopitelné... a odhodit ho za ocas ho to asi nenapadne), bitka je do sil vyrovnaná... Zasahujete, nebo si to mají spíš vyříkat, jak soudí někteří pejskaři okolo (ti, co jejich psa nenapadl)?
Kdyby šlo do tuhého, tak přijdou emoce a skočím mezi ně za každou cenu, ale jinak jsem rozpačitá. Už dvakrát se mi mimochodem stalo, že ta krev, co měl můj pes u tlamky, nebyla jeho (zřejmě - zraněný nakonec nikde nebyl), což se mi sice ulevilo, ale dobře to taky není (ale on nenapadá nikdy, nepotřebuje si dokazovat nic, je kliďas a hravý)... Ale když mezi psy skočím a odhodím svého (pokud těch 30 kg fyzicky zvládnu, což pochybuju), můžu ho znevýhodnit a spíš mu uškodit. Když budu do cizího psa kopat, vezmu ho klackem, můžu zas zvýšit agresivitu a být pokousaná mnohem víc než můj pes, což sice vůdce smečky nemá váhat, ale mám lidský instinkty, holt jsem v tom i srab... Nezklamávám třeba svého psa, když ho nechám, ať si to vyříká?

Zásadně psa nenechávám, aby takový věci řešil on.

Pokud už se na nás řítí nějakej agresor (= agresivně štěkající či vrčící, s naježenou srstí, ocasem nahoru a řítící se k nám), zpravidla chytnu svýho psa za obojek, nazdvihnu ho a na utočníka začnu řvát, ev. švihat mu naproti vodítkem. Pokud ho to nezastaví a řítí se k nám dál, tak, že se dostane do naší osobní zóny, tak ho buď nakopnu a nebo dostane vodítkem. Prozatím se mi tohle osvědčuje.

Jinak o svýho psa se moc nebojím, ale bojím se spíš o ty útočníky.... Proto můj pes na volno nosí koš a pokud mu koš nechci dát (třeba teď nedávno měl odřenej čumák), vodím ho zásadně na vodítku. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že když ho zvednu za obojek do luftu, odkryju mu tím břicho a z toho taky nemůže být moc urvanej... I když zatím se nám to nevymstilo. A nikdy se nedostal do takové rvačky, že by tekla krev. Jen jednou mu jakejsi ořech cvakl zespod po přední noze, ale obratem dostal botou do brady a letěl...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zásadně psa nenechávám, aby takový věci řešil on.

Pokud už se na nás řítí nějakej agresor (= agresivně štěkající či vrčící, s naježenou srstí, ocasem nahoru a řítící se k nám), zpravidla chytnu svýho psa za obojek, nazdvihnu ho a na utočníka začnu řvát, ev. švihat mu naproti vodítkem. Pokud ho to nezastaví a řítí se k nám dál, tak, že se dostane do naší osobní zóny, tak ho buď nakopnu a nebo dostane vodítkem. Prozatím se mi tohle osvědčuje.

Jinak o svýho psa se moc nebojím, ale bojím se spíš o ty útočníky.... Proto můj pes na volno nosí koš a pokud mu koš nechci dát (třeba teď nedávno měl odřenej čumák), vodím ho zásadně na vodítku. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že když ho zvednu za obojek do luftu, odkryju mu tím břicho a z toho taky nemůže být moc urvanej... I když zatím se nám to nevymstilo. A nikdy se nedostal do takové rvačky, že by tekla krev. Jen jednou mu jakejsi ořech cvakl zespod po přední noze, ale obratem dostal botou do brady a letěl...

ZADAVATELKA:
No, to je jasný, když se řítí agresor, nepustím ho, řvu. Ale co když si pesani hrajou (majitel tvrdí, že OK) a najednou tomu cizímu psovi něco přeletí přes čumák a vystartuje a jde do tuhýho... To už jsou v sobě a odehnat řevem nebo vodítkem nebo kopnutím to nejde. Člověk musí mezi ně... Vždycky zasáhnete, nikdy se nebojíte...?
Účinný doporučovaný recept je čapnout agresora jednou rukou za zátylek a druhou na slabinu (takže ho držíte tak, že když udržíte, nemá moc jak rafnout vás) a odhodit, jenomže já si prostě asi netroufám. I když dobře vím, že výhra je věc toho, jaký dojem udělám, nikoli té reálné fyzičky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZADAVATELKA:
No, to je jasný, když se řítí agresor, nepustím ho, řvu. Ale co když si pesani hrajou (majitel tvrdí, že OK) a najednou tomu cizímu psovi něco přeletí přes čumák a vystartuje a jde do tuhýho... To už jsou v sobě a odehnat řevem nebo vodítkem nebo kopnutím to nejde. Člověk musí mezi ně... Vždycky zasáhnete, nikdy se nebojíte...?
Účinný doporučovaný recept je čapnout agresora jednou rukou za zátylek a druhou na slabinu (takže ho držíte tak, že když udržíte, nemá moc jak rafnout vás) a odhodit, jenomže já si prostě asi netroufám. I když dobře vím, že výhra je věc toho, jaký dojem udělám, nikoli té reálné fyzičky.

S cizíma psama si hrajem pouze v tom případě, že mají oba náhubky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máš si svýho psa přivolat k noze když vidíš cizího psa kterýho neznáš a je vystaráno. Pokud cizí pes začne utočit, stoupneš si před svýho psa a mohutným
kopem útočníka odkopneš k jeho majiteli.

ono to trochu vyznělo jako že rvačky jsou u nas na denním pořádku. Tak to samozřejmě není. Krom té druhé rvačky na chatě, tak můj pes nikdy rvačku nezačal. K tomu mu nedám příležitost. A celkově se porval tak 3x, a bylo to jen ježení se a naskakování, přetlačování, ne žádný krvavý bitky. Jediný zranění měl od toho dalmatina a to bylo pohmožděný rameno - šli jsme proti sobě po lesní pěšině a najednou se dalmatin otočil a chňapnul po mym psovi, škubnul s ním a šel zas dál... Pro ně je to prostě zajíc ne pes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Slzáky u nás prodávaj v hobby potřebách. jinak bych zkusila prodejnu se zbraněma nebo přes internet.

díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S cizíma psama si hrajem pouze v tom případě, že mají oba náhubky.

Impact, když oni nebyli cizí....
Prostě jim něco ruplo... předtím v pohodě.
Jinak máte pravdu, i když... to víte. Lidi mi řeknou, že si pes bude hrát... A pk přihodí hromadu historek, jak se servali psi na cvičáku, bez náhubku samo...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak? A bráníte ho vždycky? I když to není zjevně zlé, jako že by nějaký protivník s převahou skočil na vašeho psa a trhal, když to "jen" už není hra, ale majitel psa, co napadl, ho marně odvolává a nechce "mezi ně dát ruce" (což je asi pochopitelné... a odhodit ho za ocas ho to asi nenapadne), bitka je do sil vyrovnaná... Zasahujete, nebo si to mají spíš vyříkat, jak soudí někteří pejskaři okolo (ti, co jejich psa nenapadl)?
Kdyby šlo do tuhého, tak přijdou emoce a skočím mezi ně za každou cenu, ale jinak jsem rozpačitá. Už dvakrát se mi mimochodem stalo, že ta krev, co měl můj pes u tlamky, nebyla jeho (zřejmě - zraněný nakonec nikde nebyl), což se mi sice ulevilo, ale dobře to taky není (ale on nenapadá nikdy, nepotřebuje si dokazovat nic, je kliďas a hravý)... Ale když mezi psy skočím a odhodím svého (pokud těch 30 kg fyzicky zvládnu, což pochybuju), můžu ho znevýhodnit a spíš mu uškodit. Když budu do cizího psa kopat, vezmu ho klackem, můžu zas zvýšit agresivitu a být pokousaná mnohem víc než můj pes, což sice vůdce smečky nemá váhat, ale mám lidský instinkty, holt jsem v tom i srab... Nezklamávám třeba svého psa, když ho nechám, ať si to vyříká?

Pepřák do kapsy (myslivecké potřeby, atd...). Jinak v nouzi za ocas (je-li ), ale to může chytit Vás. Nejlepší za slabiny a zvedat do výšky, zkusila jsem to i u argentiňáka, co napadl mého labíse a šel mu tvrdě po krku, ačkoliv můj byl na zádech. Zkoušel se po mně ohnat, ale se zadkem do výšky se mu to nepovedlo a zvládne to i slabší žena. Než jsem ho odtáhla a doběhli majitelé, stačil mému hnusně prokousnout stehno. Pokud se rvou oba nastejno, nekompromisně lezu mezi ně a riskuju, ale fakt je, že na člověka hned tak nejdou, spíš chytnete nějaký šrám omylem. Ale moc rvaček jsem nezažila, tak nevím . H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pepřák do kapsy (myslivecké potřeby, atd...). Jinak v nouzi za ocas (je-li ), ale to může chytit Vás. Nejlepší za slabiny a zvedat do výšky, zkusila jsem to i u argentiňáka, co napadl mého labíse a šel mu tvrdě po krku, ačkoliv můj byl na zádech. Zkoušel se po mně ohnat, ale se zadkem do výšky se mu to nepovedlo a zvládne to i slabší žena. Než jsem ho odtáhla a doběhli majitelé, stačil mému hnusně prokousnout stehno. Pokud se rvou oba nastejno, nekompromisně lezu mezi ně a riskuju, ale fakt je, že na člověka hned tak nejdou, spíš chytnete nějaký šrám omylem. Ale moc rvaček jsem nezažila, tak nevím . H.

Tak já jsem zažila jen 2 rvačky, ale fakt na husto. NO, máma s dcerou. Dcera se celý život podřizovala, ale po štěňatech ji stouplo sebevědomí a bylo zle. Poprvé jsme mezi ně vlítli, skončilo to kousnutím do nohy - do mé- nic hrozného, ale bolelo to a bylo to omylem. Po druhé už se mi nechtělo nastavovat vlastní kůži, tak jsem na ně chrstla belík vody, agresorku odtáhla a už je k sobě nepustila. S rvačkou venku s cizákem zkušenosti nemám, na 2 NO si žádný paníček netroufl vypustit psa a ani si nejsem jistá, jak bych případnému boji zabraňovala, protože ty naše holky by asi druhého umlátili košíkama dřív, než bych se k němu dobojovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já jsem zažila jen 2 rvačky, ale fakt na husto. NO, máma s dcerou. Dcera se celý život podřizovala, ale po štěňatech ji stouplo sebevědomí a bylo zle. Poprvé jsme mezi ně vlítli, skončilo to kousnutím do nohy - do mé- nic hrozného, ale bolelo to a bylo to omylem. Po druhé už se mi nechtělo nastavovat vlastní kůži, tak jsem na ně chrstla belík vody, agresorku odtáhla a už je k sobě nepustila. S rvačkou venku s cizákem zkušenosti nemám, na 2 NO si žádný paníček netroufl vypustit psa a ani si nejsem jistá, jak bych případnému boji zabraňovala, protože ty naše holky by asi druhého umlátili košíkama dřív, než bych se k němu dobojovala.

ja jsem zkusila jednou tahat za ocas a skoncila jsem s prokousnutou rukou....
byla jsem se svym NO na vikendovem vycvikovem kurzu psu. pustil se mi do nej knirac. takovej ten obrovskej typ. asi byl dost hbitej, protoze jsem odesla s krvavou rukou :o(
tak ted uz do toho nejdu. nastesti muj pes neni rvavy typ. a ja kdyz vidim, ze by se mohlo neco semlit, tak si stoupam mezi meho psa z pripadneho utocnika.
ono to vlastne jde samo, protoze muj pes mi stoji u nohy hned, jak vidi, ze se blizi "agresor"