MALINOIS v paneláku - ano či ne?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

26.7.2002 17:44
Neregistrovaný uživatel

Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Neregistrovaný uživatel

29.7.2002 09:00
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to pět roků, co jsem se doslova zbláznila do malinoisů. Za tu dobu jsem o nich získala hodně informací a stále je mi to málo... Protože mi nestačí o nich jen číst, často oslovuji jejich majitele, mám-li tu možnost. S některými se docela pravidelně vídám - totiž každý den. Doprovázím je na jejich procházce, povídáme si a já mám na okamžik možnost být s "mým snem". Ale zároveň to jsou muka, protože není opravdu můj a já velmi toužím si alespoň jednoho pořídit a později se věnovat jejich chovu.
Klidně bych ho mohla mít - mám spoustu času a chuti se mu věnovat, jsem velmi aktivní, zkušenosti se psy mám (NO, BC, NP), peníze taky nejsou problém.
Problémem je ovšem to, že v současnosti bydlím v pátém patře panelového bytu, byť s výtahem. I když nikdo nemá námitky proti chovu psa - mimochodem náš panelák je plný psů, mimo jiné je tu i NO - a dům je úplně na okraji města, za ním už jsou jen pole, louky, les, přeci jen jsem to odložila na dobu, až budu bydlet v RD se zahradou. Tedy prakticky na neurčito. O tomto jsem byla přesvědčená.
Ano, ten minulý čas je na místě. Mé "předsevzetí" totiž velmi zvyklala několikrát opakovaná událost: při rozhovoru o maliňácích s jejich majiteli mě udivilo zjištění KDE mají ubytované psy! Většina samozřejmě v kotcích, popř. v domku, s výběhem na zahradu. Ale taky v 10. patře věžáku uprostřed města s více jak 60.000 obyvateli!!! To mě tedy dorazilo! Na psu není patrno, že by tím nějak trpěl. Z vyprávění majitelů a i z mého pozorování, se mi jeví toto: PES JE SPOKOJENÝ, MŮŽE-LI TRÁVIT 24 HODIN SE SVÝM MILOVANÝM PÁNEM A JE MU JEDNO, ZDA TO JE V KOTCI, DOMKU, NA ZAHRADĚ NEBO V BYTĚ ČI KDEKOLI JINDE !!! Ne, nedělám si legraci, pejsek bude opravdu rád bydlet v kotci, avšak pokud s ním budete bydlet i Vy!
(Ovšem pořád je tu řeč o jednotlivě chovaném maliňákovi, nikoli o chovu několika psů. V tom případě by jejich chov jinak než v kotcích byl nejspíš problematický.)
No ale teď vážně: velmi, velmi budu vděčná každému, kdo ovšem VLASTNÍ MALIŇÁKA, a napíše mi své zkušenosti. Hlavně lidi, co mají/měli maliska v bytě. Díky moc!!!

PS: Nejde mi o všeobecně známé skutečnosti typu: "malinois je velmi temperamentní pes a nehodí se do bytu". To jsem si myslela do nedávna. Dnes už jsem tento názor opustila. Záleží na majiteli, jak se psu věnuje, co s ním dělá. Já bych mohla dnes říct, na základě všech skutečností, že: "malisek je velmi temperamentní pes a absolutně se nehodí (zavřít ho) do kotce!". Já jsem velmi aktivní, doma jen přespávám a (občas) pracuji. Když by mě někdo nutil trávit zde několik hodin v kuse, mimo spánek, asi se zblázním.

Ono je to v podstatě jedno, jestli Malinois, nebo jiný velký pes. Velká pravda je, že psovi je houby platná velká zahrada, pokud je na ní sám. Pokud máte opravdu tolik času a energie, určitě do toho jděte. Je totiž jedno, jesli pes po dobu nepřítomnosti svého pána dřímá zavřený v kotci, nebo na kanapi. Stejně čeká na příchod svého pána. Nejdůležitější je to, co příjde potom, totiž další společné aktivity. Bohužel, stále ještě přetrvává názor, že psovi stačí ke štěstí pouze pobyt venku. Opak je pravdou. Záleží na člověku. Jsou psi, kteří se z kotce nedostanou jak je den dlouhý, protože svým běháním a čůráním ničí zahradu, ale přesto je jejich pán považován za zodpovědného chovatele. Na druhé straně jsou psi, chovaní v bytě, ale kteří vedou mnohem pestřejší život fyzický i psychický. Je totiž daleko víc času se svým páne, a to tom to je. Můj velký pes je přes den na zahradě, ale s prvním příchozím domů už nás následuje, kam se hneme, tj. i do domu. Ale stejně, když někdy přijdu neplánovaně dřív domů, chrní si ve své boudě.
Takže na závěr: byt ve spojení s vaším odhodláním a časovým nasazením není v žádném případě problém. Velkou neznámou je ale časový horizont trvání těchto podmínek.

Neregistrovaný uživatel

2.9.2002 13:12
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono je to v podstatě jedno, jestli Malinois, nebo jiný velký pes. Velká pravda je, že psovi je houby platná velká zahrada, pokud je na ní sám. Pokud máte opravdu tolik času a energie, určitě do toho jděte. Je totiž jedno, jesli pes po dobu nepřítomnosti svého pána dřímá zavřený v kotci, nebo na kanapi. Stejně čeká na příchod svého pána. Nejdůležitější je to, co příjde potom, totiž další společné aktivity. Bohužel, stále ještě přetrvává názor, že psovi stačí ke štěstí pouze pobyt venku. Opak je pravdou. Záleží na člověku. Jsou psi, kteří se z kotce nedostanou jak je den dlouhý, protože svým běháním a čůráním ničí zahradu, ale přesto je jejich pán považován za zodpovědného chovatele. Na druhé straně jsou psi, chovaní v bytě, ale kteří vedou mnohem pestřejší život fyzický i psychický. Je totiž daleko víc času se svým páne, a to tom to je. Můj velký pes je přes den na zahradě, ale s prvním příchozím domů už nás následuje, kam se hneme, tj. i do domu. Ale stejně, když někdy přijdu neplánovaně dřív domů, chrní si ve své boudě.
Takže na závěr: byt ve spojení s vaším odhodláním a časovým nasazením není v žádném případě problém. Velkou neznámou je ale časový horizont trvání těchto podmínek.

Zcela souhlasím... ale k poslední větě: " Velkou neznámou je ale časový horizont trvání těchto podmínek." dodávám - dle mých osobních zkušeností - bydlení v RD s velkou zahradou, ať již ve vlastním, či pronajatém, nemusí být NAVŽDY! A co pak se psem? Dát ho pryč nebo ho vzít s sebou do 2 + 1? My jsme zvolili druhou variantu a po 4 letech mohu s jistotou tvrdit, že našemu miláčkovi ani nám to rozhodně nevadí. Dokonce máme dojem, že je teď mnohem šťastnější!

Přidejte reakci

Přidat smajlík