Neregistrovaný uživatel

Dobrý den,dostali jsme se do situace, kdy jsme nuceni se prestěhovat z bytovky do rodinného domku se zahradou.Máme 1,5letou labradorku, která byla zvyklá trávit s námi veškerý čas v bytě, ale teď ji budeme muset mít v kotci, který plánujeme postavit v bezprostřední blízkosti domu. V zimě jí tam budeme topit. Chtěla bych se zeptat, jesti pro ni tato změna nebude velký šok a zvykne si zůstat v boudě. Plánujeme se přestěhovat na léto. Děkuji všem za odpovědi.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,dostali jsme se do situace, kdy jsme nuceni se prestěhovat z bytovky do rodinného domku se zahradou.Máme 1,5letou labradorku, která byla zvyklá trávit s námi veškerý čas v bytě, ale teď ji budeme muset mít v kotci, který plánujeme postavit v bezprostřední blízkosti domu. V zimě jí tam budeme topit. Chtěla bych se zeptat, jesti pro ni tato změna nebude velký šok a zvykne si zůstat v boudě. Plánujeme se přestěhovat na léto. Děkuji všem za odpovědi.
a proč nemůže najednou být s vámi v baráčku? tomu nerozumím není to pes do kotce
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,dostali jsme se do situace, kdy jsme nuceni se prestěhovat z bytovky do rodinného domku se zahradou.Máme 1,5letou labradorku, která byla zvyklá trávit s námi veškerý čas v bytě, ale teď ji budeme muset mít v kotci, který plánujeme postavit v bezprostřední blízkosti domu. V zimě jí tam budeme topit. Chtěla bych se zeptat, jesti pro ni tato změna nebude velký šok a zvykne si zůstat v boudě. Plánujeme se přestěhovat na léto. Děkuji všem za odpovědi.
Jestli to nevadí, zeptala bych se, proč musí být kotcována?RD nebude ve vašem vlastnictví?totiž šok to bude pro labradoří slečnu určitě, ale pokud bude moct uvnitř pobýt alespoň část dne s vámi a budete se jí věnovat dál tak, aby měla vyžití, časem si zvykne, ale počítejte s tím, že to pro ni nebude lehké.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,dostali jsme se do situace, kdy jsme nuceni se prestěhovat z bytovky do rodinného domku se zahradou.Máme 1,5letou labradorku, která byla zvyklá trávit s námi veškerý čas v bytě, ale teď ji budeme muset mít v kotci, který plánujeme postavit v bezprostřední blízkosti domu. V zimě jí tam budeme topit. Chtěla bych se zeptat, jesti pro ni tato změna nebude velký šok a zvykne si zůstat v boudě. Plánujeme se přestěhovat na léto. Děkuji všem za odpovědi.
Tiež nerozumiem, ja by som bola šťastná ako blcha, keby som bola "nútená" presťahovať sa z bytovky do rodinného domu. A môj psík by určite býval v dome so mnou a na dvor by chodil, iba keby chcel. Samozrejme by som s nim chodila aj naďalej na prechádzky.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tiež nerozumiem, ja by som bola šťastná ako blcha, keby som bola "nútená" presťahovať sa z bytovky do rodinného domu. A môj psík by určite býval v dome so mnou a na dvor by chodil, iba keby chcel. Samozrejme by som s nim chodila aj naďalej na prechádzky.
Je to ze zdravotních důvodů - k vůli alergii u dětí. Dostali jsme na vybranou - buď se přestěhovat z bytu do rodinného domu nebo dát psa úplně pryč, což jsme celá rodina zavrhli.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to ze zdravotních důvodů - k vůli alergii u dětí. Dostali jsme na vybranou - buď se přestěhovat z bytu do rodinného domu nebo dát psa úplně pryč, což jsme celá rodina zavrhli.
Tak potom určitě, jak jsem psala víš, z vaší strany pevné nervy a rozhodně do začátku kontakt přes noc, jak se doporučuje u malých štěňátek, ukažte své fenečce, že spát venku v boudě není nic potupného, vemte si spacák a jednu-dvě-tři noci s ní v bouďte zůstaňte přes noc. tak získá důvěru ve svůj nový "dům" a pak samozřejmě vycházky,hry, dát najevo, že nic není jinak, možná pokud máte čas zkusit i lovecký výcvik, pro který labrador byl vyšlechtěn, dejte jí novou podnětnou práci,ať si nepřipadá zbytečná,nechtěná a odsunutá pryč ze smečky a za čas se vše srovná.Přeji vám, ať to vyjde
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak potom určitě, jak jsem psala víš, z vaší strany pevné nervy a rozhodně do začátku kontakt přes noc, jak se doporučuje u malých štěňátek, ukažte své fenečce, že spát venku v boudě není nic potupného, vemte si spacák a jednu-dvě-tři noci s ní v bouďte zůstaňte přes noc. tak získá důvěru ve svůj nový "dům" a pak samozřejmě vycházky,hry, dát najevo, že nic není jinak, možná pokud máte čas zkusit i lovecký výcvik, pro který labrador byl vyšlechtěn, dejte jí novou podnětnou práci,ať si nepřipadá zbytečná,nechtěná a odsunutá pryč ze smečky a za čas se vše srovná.Přeji vám, ať to vyjde
Děkuji moc za podporu. Už jsem se bála, že to ani nebudeme moct zrealizovat. Ještě nás napadlo, zašít do polštářku nebo do plyšového medvěda budík, aby slyšela jeho tikot. Vím, že tohle radí odborníci u štěňátek, ale věřím, že by se to líbilo i tomu našemu přerostlému...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji moc za podporu. Už jsem se bála, že to ani nebudeme moct zrealizovat. Ještě nás napadlo, zašít do polštářku nebo do plyšového medvěda budík, aby slyšela jeho tikot. Vím, že tohle radí odborníci u štěňátek, ale věřím, že by se to líbilo i tomu našemu přerostlému...
Já mám tuhle zkušenost s 1,5 letým labradorem. Je s námi samozřejmě v bytě (v posteli ). V létě jsem jela hlídat příbuzného fenku do baráčku se zahradou a on ho dovnitř nechtěl pouštět. Myslela jsem, že když tam má fenku, nebude mu to vadit. Ale jak se začalo stmívat, byl jako posedlý, na každý šum štěkal, nespal ani v kotci ani venku, vydržela jsem to poslouchat asi do dvou hodin a pak jsem ho vzala dovnitř a byl pokoj. (Samozřejmě jsem pak vytřela celý barák odshora až dolů, aby se nic nepoznalo
. Druhý den to samé, ani jsem už tak dlouho nečekala. Byli jsme tam jen pár dní, ale postupně se to zlepšovalo a věřím, že by se i venku spát naučil. Rozhodně to ale nejde ze dne na den. Alespoň do nějaké chodby byste ji měli pouštět. Držím palce, my jsme také alergici, naštěstí ne na psy, tak doufám, že se to ještě nezmění. Hanka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám tuhle zkušenost s 1,5 letým labradorem. Je s námi samozřejmě v bytě (v posteli ). V létě jsem jela hlídat příbuzného fenku do baráčku se zahradou a on ho dovnitř nechtěl pouštět. Myslela jsem, že když tam má fenku, nebude mu to vadit. Ale jak se začalo stmívat, byl jako posedlý, na každý šum štěkal, nespal ani v kotci ani venku, vydržela jsem to poslouchat asi do dvou hodin a pak jsem ho vzala dovnitř a byl pokoj. (Samozřejmě jsem pak vytřela celý barák odshora až dolů, aby se nic nepoznalo
. Druhý den to samé, ani jsem už tak dlouho nečekala. Byli jsme tam jen pár dní, ale postupně se to zlepšovalo a věřím, že by se i venku spát naučil. Rozhodně to ale nejde ze dne na den. Alespoň do nějaké chodby byste ji měli pouštět. Držím palce, my jsme také alergici, naštěstí ne na psy, tak doufám, že se to ještě nezmění. Hanka
Možná to není to nejlepší řešení (zvlášť když se potřebujete psích chlupů zbavit), ale stejně mně to nedá. Samozřejmě záleží na tom jaký vztah má vaše fenka k jiným psům, ale málo naplat dva - to už je smečka. Možná by jí nějaká i maličká kamarádka - třeba z útulku - pomohla trávit dobu, kdy bude od Vás odloučená. Samozřejmě to není univerzální a jednoduché řešení, ale třeba ....
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Možná to není to nejlepší řešení (zvlášť když se potřebujete psích chlupů zbavit), ale stejně mně to nedá. Samozřejmě záleží na tom jaký vztah má vaše fenka k jiným psům, ale málo naplat dva - to už je smečka. Možná by jí nějaká i maličká kamarádka - třeba z útulku - pomohla trávit dobu, kdy bude od Vás odloučená. Samozřejmě to není univerzální a jednoduché řešení, ale třeba ....
Jak se u deti projevuje alergie? Jsem take alrgik, po 13 letech co jsme meli prvniho psa, tak se mi objevila, podstoupila jsem 2 mesicni kuru autovakcinami a je to OK, mam nyni druheho psa. Alergie se mi projevovala koprivkou a svedenim :-)) Co byste delali kdyby neslo se prestehovat do domku, napr. z financnich duvodu? MA*
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak se u deti projevuje alergie? Jsem take alrgik, po 13 letech co jsme meli prvniho psa, tak se mi objevila, podstoupila jsem 2 mesicni kuru autovakcinami a je to OK, mam nyni druheho psa. Alergie se mi projevovala koprivkou a svedenim :-)) Co byste delali kdyby neslo se prestehovat do domku, napr. z financnich duvodu? MA*
O psím kamarádovi nebo kamarádce jsme už taky přemýšleli a nejspíš to dopadne tak, že ji dáme připustit a necháme si ještě jednu fenečku.
Co se týče alergie u dětí, projevuje se stejně jako u dospělých. Já jsem sama taky alergická. Měli jsme doma psa od mých osmnácti a nic mi nebylo, pak jsem začala vlastní život a pořídila si s přítelem labradorku. Po půl roce jsem začala pociťovat, že něco není v pořádku. Doktoři si se mnou nevěděli rady. Spořádala jsem tehdy troje antibiotika. Dělala se mi kopřivka, jak sama píšete, vždy, když mě olízla na jemných místech kůže (v předlokní, na tváři, na břiše,...), časem jsem měla po ránu plný nos a to mi už zůstalo. Diagnóza - několikanásobně zvýšená alergie úplně na všechno, vč. psů. Celoroční rýma, denní léčba Claritinem a sprejem do nosu. Doporučení - domácí hygiena (žádné závěsy, koberce, rohožky, přehozy, plyšové medvídky, péřové deky a pravidelný úklid prachu). Pokud to nedodržím, dojde nemoc až k astmatu. Kdybychom nemohli do nového domu, asi bychom prodali byt a koupili nějaký starý a malý domeček se zahrádkou. Kdyby ani to nepřicházelo v úvahu, pak by přišla na řadu přísná domácí hygiena - viz.výše a navíc, častější vyprášení a praní peřin a povlaků, časté větrání, omezení prostoru pro psa,... no nedokážu si to ani představit. Stejně by to nejspíš nemělo ten správný efekt. Co se týče chození psa do baráku, přemýšlíme o terase, ze které bude přístup do obýváku a kuchyně. Všude bude plovoucí podlaha, takže se dá po pejskovi dobře uklidit. Počítáme, že tam občas vlítne, ale chceme to omezit na minimum.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
O psím kamarádovi nebo kamarádce jsme už taky přemýšleli a nejspíš to dopadne tak, že ji dáme připustit a necháme si ještě jednu fenečku.
Co se týče alergie u dětí, projevuje se stejně jako u dospělých. Já jsem sama taky alergická. Měli jsme doma psa od mých osmnácti a nic mi nebylo, pak jsem začala vlastní život a pořídila si s přítelem labradorku. Po půl roce jsem začala pociťovat, že něco není v pořádku. Doktoři si se mnou nevěděli rady. Spořádala jsem tehdy troje antibiotika. Dělala se mi kopřivka, jak sama píšete, vždy, když mě olízla na jemných místech kůže (v předlokní, na tváři, na břiše,...), časem jsem měla po ránu plný nos a to mi už zůstalo. Diagnóza - několikanásobně zvýšená alergie úplně na všechno, vč. psů. Celoroční rýma, denní léčba Claritinem a sprejem do nosu. Doporučení - domácí hygiena (žádné závěsy, koberce, rohožky, přehozy, plyšové medvídky, péřové deky a pravidelný úklid prachu). Pokud to nedodržím, dojde nemoc až k astmatu. Kdybychom nemohli do nového domu, asi bychom prodali byt a koupili nějaký starý a malý domeček se zahrádkou. Kdyby ani to nepřicházelo v úvahu, pak by přišla na řadu přísná domácí hygiena - viz.výše a navíc, častější vyprášení a praní peřin a povlaků, časté větrání, omezení prostoru pro psa,... no nedokážu si to ani představit. Stejně by to nejspíš nemělo ten správný efekt. Co se týče chození psa do baráku, přemýšlíme o terase, ze které bude přístup do obýváku a kuchyně. Všude bude plovoucí podlaha, takže se dá po pejskovi dobře uklidit. Počítáme, že tam občas vlítne, ale chceme to omezit na minimum.
Já měla hodně těžkou alergii na bytový prach - dost těžko se ho v bytě úplně zbavíte oproti psu, na roztoče, některé bakterie, slepice.. Tenkrát mi nechyli udělat autovakcínu a tu jsem dlohodobě užívala a dnes nemám naprosto žádné problémy, nešlo by to u Vás zkusit taky? Nabízel Vám lékař tuhle možnost? Určitě bych se na to optala.
Ještě bych zvážila tu samotu. Bude to pro fenku těžké a rpo dvě zrovnatak. Pokud s ní nebudete denně pracovat (což s aleriií bude zrovnatakový problém), tak bych si rozmýšlela variantu, někomu ji darovat. Labís je rodinný pes a na zahradě sám trpí. Zvlášť, když doteť vše sdílela s Vámi. Na druhou stranu je u labíka výhodou, že si snadno zvykne na měnu pána a tak bych volila raději tu možnost, najít jí někoho, kdo si ji vezme k sobě do bytečku a bude se jí moci intenzivně věnovat, aniž by riskoval zdravotní problémy..... Fenky je mladá, tak pokud je vychovaná a má základní výcvik dala by se možná abídnout k výcviku jako asistenční, slepecký, nebo canisterapeutický pes, nebo jako rodinný pes. Zkuste se zeptat v některém z výcvikových center, jestli by o fenku neměli zájem. Určitě by mohla být prospěšná někomu, kdo ji bude potřebovat a celý zbytek života dělat co miluje - být s člověkem a být mu ku prospěchu. Některá centra hledají pro klienty i pejsky - společníky - např. do rodiny s postiženým dítětem.
Petra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já měla hodně těžkou alergii na bytový prach - dost těžko se ho v bytě úplně zbavíte oproti psu, na roztoče, některé bakterie, slepice.. Tenkrát mi nechyli udělat autovakcínu a tu jsem dlohodobě užívala a dnes nemám naprosto žádné problémy, nešlo by to u Vás zkusit taky? Nabízel Vám lékař tuhle možnost? Určitě bych se na to optala.
Ještě bych zvážila tu samotu. Bude to pro fenku těžké a rpo dvě zrovnatak. Pokud s ní nebudete denně pracovat (což s aleriií bude zrovnatakový problém), tak bych si rozmýšlela variantu, někomu ji darovat. Labís je rodinný pes a na zahradě sám trpí. Zvlášť, když doteť vše sdílela s Vámi. Na druhou stranu je u labíka výhodou, že si snadno zvykne na měnu pána a tak bych volila raději tu možnost, najít jí někoho, kdo si ji vezme k sobě do bytečku a bude se jí moci intenzivně věnovat, aniž by riskoval zdravotní problémy..... Fenky je mladá, tak pokud je vychovaná a má základní výcvik dala by se možná abídnout k výcviku jako asistenční, slepecký, nebo canisterapeutický pes, nebo jako rodinný pes. Zkuste se zeptat v některém z výcvikových center, jestli by o fenku neměli zájem. Určitě by mohla být prospěšná někomu, kdo ji bude potřebovat a celý zbytek života dělat co miluje - být s člověkem a být mu ku prospěchu. Některá centra hledají pro klienty i pejsky - společníky - např. do rodiny s postiženým dítětem.
Petra
Co se týče alergie, jak jsem uvedla výše,mám ji tak rozsáhlou, že se to vakcínama řešit nedá.Jakmile by mi udělali vakcínu na roztoče, zhrošila by se mi alergie pylová a naopak.Je to dlouhodobá léčba a nejdřív se musím dostat do nějaké normy, pak se rozhodnout, co léčit dříve a soustředit se na jednu věc. Třeba na ty roztoče. Za cca 8let by se mi tato alergie mohla zlepšit a mohla bych užívat vakcíny na alergii pylovou - což vezme dalších x let. Samozřejmě, že jsme o tom s lékařem diskutovali. Taky o tom, že bude bolestivé dát psa pryč, ale musím to udělat. Doma jsme to řešili několik měsíců, byl to první návrh, co jsem udělala, abychom dali fenečku na výcvik ke slepeckým psům nebo zvolili jinou podobnou variantu (navrhovala jsem dát ji známým nebo rodičům). Neprošlo to, a už to neprojde nikdy. Čím víc to totiž odkládáme, tím je to horší. Každý měsíc - den za dnem. Už ji nedokážeme dát pryč.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co se týče alergie, jak jsem uvedla výše,mám ji tak rozsáhlou, že se to vakcínama řešit nedá.Jakmile by mi udělali vakcínu na roztoče, zhrošila by se mi alergie pylová a naopak.Je to dlouhodobá léčba a nejdřív se musím dostat do nějaké normy, pak se rozhodnout, co léčit dříve a soustředit se na jednu věc. Třeba na ty roztoče. Za cca 8let by se mi tato alergie mohla zlepšit a mohla bych užívat vakcíny na alergii pylovou - což vezme dalších x let. Samozřejmě, že jsme o tom s lékařem diskutovali. Taky o tom, že bude bolestivé dát psa pryč, ale musím to udělat. Doma jsme to řešili několik měsíců, byl to první návrh, co jsem udělala, abychom dali fenečku na výcvik ke slepeckým psům nebo zvolili jinou podobnou variantu (navrhovala jsem dát ji známým nebo rodičům). Neprošlo to, a už to neprojde nikdy. Čím víc to totiž odkládáme, tím je to horší. Každý měsíc - den za dnem. Už ji nedokážeme dát pryč.
Pokud se rozhodnete dat psa pryc, tak bych volila variantu uplne nekomu cizimu nebo tedy jako asistenčního psa, pokud ji date znamým nebo rodicum, nic se nevyresi, pokud mate tak tezkou alergii, asi bych uvazovala o tom, dat psa pryc, precejenom se mu musite nejaky cas denne venovat. MA*
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud se rozhodnete dat psa pryc, tak bych volila variantu uplne nekomu cizimu nebo tedy jako asistenčního psa, pokud ji date znamým nebo rodicum, nic se nevyresi, pokud mate tak tezkou alergii, asi bych uvazovala o tom, dat psa pryc, precejenom se mu musite nejaky cas denne venovat. MA*
Neuvědomujete si, že by nás to mohlo psychicky zničit, kdybchom ji dali pryč. Třeba by se zhoršila i alergie. Znám spoustu alergických lidí, co žije společně se zvířaty. Navíc ji nebudeme mít v celém bytě a v některých částech (pokud tam někdy vběhne) nebude celý den. Nemyslím si, že by to byl takový problém.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Neuvědomujete si, že by nás to mohlo psychicky zničit, kdybchom ji dali pryč. Třeba by se zhoršila i alergie. Znám spoustu alergických lidí, co žije společně se zvířaty. Navíc ji nebudeme mít v celém bytě a v některých částech (pokud tam někdy vběhne) nebude celý den. Nemyslím si, že by to byl takový problém.
Tak teď tomu, upřímně řečeno trochu nerozumím. Píšete, že máte dost silnou alergii a problém řešíte tak, že pes bude na zahradě a občas někde v bytě. A že se mu budete věnovat, aby mu na zahradě nebylo smutno. Ale neumím si představit, jak se mu chcete věnovat, když jste na něj alergická. Se psem si musíte hrát, cvičit ho, za odměnu pohladit atd. to je bezprostřední a přímý kontakt, který jistě vyvolá alergické projevy!!! Leda že to budete řešit tak, že výcviku a venčení a mazlení se bude věnovat zbytek rodiny a vy ne.... Pak by to reálné bylo... Jinak chápu, že je pro Vás těžké "dát pryč" rodinného příslušníka a že to chvíli bolí, ale na druhou stranu je od Vás strašně sobecké dát na zahradu a do samoty psa, který je zvyklý s Vámi sdílet vše - těžko mu to vysvětlíte. Zvykne si. Nic jiného mu nezbude, ale věřte, že šťastný nebude. Retrívr potřebuje kontakt s rodinou - to znamená být v rodině. Umět si říci, já tě nedokážu udělat šťastným, nemohu ti poskytnout to nejlepší co potřebuješ a proto tě dám někomu, kdo tě bude milovat stejně jako já, ale toto vše ti poskytne, je výrazem obrovské lásky a lidskosti a zodpovědnosti vůči vašemu psu. Ikdyž vás to bude bolet, je to výraz mnohem větší lásky, než ho trápit samotou na zahradě a ospravedlňovat to tím, já ho mám rád! To je opičí láska! Ne láska v pravém slova smyslu. Je to sobeckost a neochota obětovat něco pro to, aby ten druhý byl šťastný. Ovšem totéž neděláme jen ve vztahu k našim psům, ale často i ke svým blízkým lidem.... To je už o povaze! Pokud Vám na vašem psu opravdu záleží, aby byl v životě spokojený, pak to pro něj uděláte a najdete mu vhodný domov! Proto jsem lidé, abychom jednali také s rozumem.., To, že se vám zhorší alergie bych tak tragicky neviděla. To vám mnohem víc problémů bude činit to, když pes zůstane v rodině! Není to zas takové trauma, než kdyby pes zemřel atd. Je spousta lidí, kteří vychovávají budoucí asistenční a jné psy a po roce je musí dát novému majiteli. Ví to sice předem, ale také je to těžké. Ale vědomí, že tím pomohu někomu jinému je nádherné a stojí to za to. Sobeckost a vlastní city musí jít stranou.... Vaši alergii mnohem víc zhorší jiné těžké choroby, které Vás mohou potkat, úmrtí v rodině, rozchod s partnerem atd - nic z toho Vám nepřeju. Ale život je takový!
Rozmyslete si to.
Petra
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,dostali jsme se do situace, kdy jsme nuceni se prestěhovat z bytovky do rodinného domku se zahradou.Máme 1,5letou labradorku, která byla zvyklá trávit s námi veškerý čas v bytě, ale teď ji budeme muset mít v kotci, který plánujeme postavit v bezprostřední blízkosti domu. V zimě jí tam budeme topit. Chtěla bych se zeptat, jesti pro ni tato změna nebude velký šok a zvykne si zůstat v boudě. Plánujeme se přestěhovat na léto. Děkuji všem za odpovědi.
Tohle naprosto chápu. Vím, co mi chcete vysvěstlit, a taky to bylo první, nad čím jsem uvažovala, a co mě napadlo. V rodině jsme se o tom dohadovali několik měsíců. Prostě to neprošlo, a snad mě někdo pochopí, že musím myslet i na ostatní členy rodiny. To, co jsem napsala v přechozím článku, jsem myslela tak, že mám teď strach, že se stresujeme z toho, že pejska nemůžeme mít doma, a taky z toho, že bychom ho dali pryč. Odborníci mi radí, že bych si nepomohla, kdybych ho dala pryč a i vůči našemu mazlíkovi mi to už v tudo dobu přijde nefér. Všude jezdí s námi, hlídá si nás, kdykoli má podezření, že bysme ji někde mohli nechat. Žijeme jako jedna rodina. Věřím, že existuje způsob, jak zkombinovat alergii se zvířaty, a udělám pro to všechno. Užjsem taky uvažovala nad alternativní léčbou.