Pejsek z útulku sám doma

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

20.10.2004 12:58
Neregistrovaný uživatel

v červnu jsme si přivedli pejska z útulku, je to kříženec teriéra. ze začátku byl hodně bázlivý a strašně nešťastný, když jsme ho jen na chvíli nechali doma samotného. protože víceméně nemáme problém, aby s námi chodil do práce, tak jsme ho brali s sebou, aby sám být nemusel. po těch několika měsících už asi pochopil, že jsme jeho a on náš, že už ho nikam nedáme a že se nás nemusí bát. stal se z něj myslím celkem zdravě sebevědomý pes, naprosto v pohodě - kromě doby, kdy má být sám. přeci jen se vyskytne občas něco, co musíme vyřídit bez psí společnosti, takže ho zavřeme doma - a on tam kňučí a v přestávkách ničí, na co přijde. možná jsme udělali chybu a měli ho samotě učit od začátku, ale na to jsme prostě neměli to srdce - pes byl vždycky aspoň den jak vyměněný, nechtěl se od nás hnout a byl opravdu hodně smutný. teď mi naopak připadá, že to ničení věcí a kňučení je spíš z naštvanosti. myslíte, že i to ho časem samo přejde nebo je třeba u něj uplatňovat postupy jako u malého štěněte - nejdřív jen chvilku sám a postupně dobu samoty prodlužovat. Upozorňuju, že hraček má dost, dostane i nějakou pochoutku, než odejdeme a to jestli ho před odchodem utaháme nebo ne nehraje žádnou roli. tím, že je sám jen minimálně a většinou ne déle než 3 hodiny, tak to pro nás neznamená nijak zásadní problém, spíš mě jen zajímají názory jiných. díky za odpovědi!

Neregistrovaný uživatel

20.10.2004 15:03
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
v červnu jsme si přivedli pejska z útulku, je to kříženec teriéra. ze začátku byl hodně bázlivý a strašně nešťastný, když jsme ho jen na chvíli nechali doma samotného. protože víceméně nemáme problém, aby s námi chodil do práce, tak jsme ho brali s sebou, aby sám být nemusel. po těch několika měsících už asi pochopil, že jsme jeho a on náš, že už ho nikam nedáme a že se nás nemusí bát. stal se z něj myslím celkem zdravě sebevědomý pes, naprosto v pohodě - kromě doby, kdy má být sám. přeci jen se vyskytne občas něco, co musíme vyřídit bez psí společnosti, takže ho zavřeme doma - a on tam kňučí a v přestávkách ničí, na co přijde. možná jsme udělali chybu a měli ho samotě učit od začátku, ale na to jsme prostě neměli to srdce - pes byl vždycky aspoň den jak vyměněný, nechtěl se od nás hnout a byl opravdu hodně smutný. teď mi naopak připadá, že to ničení věcí a kňučení je spíš z naštvanosti. myslíte, že i to ho časem samo přejde nebo je třeba u něj uplatňovat postupy jako u malého štěněte - nejdřív jen chvilku sám a postupně dobu samoty prodlužovat. Upozorňuju, že hraček má dost, dostane i nějakou pochoutku, než odejdeme a to jestli ho před odchodem utaháme nebo ne nehraje žádnou roli. tím, že je sám jen minimálně a většinou ne déle než 3 hodiny, tak to pro nás neznamená nijak zásadní problém, spíš mě jen zajímají názory jiných. díky za odpovědi!

Já bych zkusila učit ho to postupně... nebo jestli ho zavíráte v pokoji, nechat mu volnej celej byt... Pejsek u babičky,kterej je zutulku vytrhal lino v pokoji,kde ho zavřeli, kdyžjeli pryč... ted nechávaj otevřnej celej byt a bez problému...
Jinakbych zkusila i to, co se uplatnuje u štěňátek... Učitho to postupně.
Jinak u kamarádky poohli,když psisku koupili psího kámoše...
Já sem se svou psicí takovýhle problémy neměla... Nechala sem ji doma hned druhej den po tom, co sme si ji pořídili(musela sem na kontrolu do nemocnice) a byla hrozně hodná... Dokonce si ani nevšimala dědy, kterej tehdy přišel odstrojit vánoční stromeček... A děda se pak ptal, kde máme to štěňátko, že tu nikde neni a vona čekala přesně tam, kde sem ji nechala.- Možná je to i tím, že byla zvyklá i než jsem si ji vzala, být přes den jenom s psima rodičema a sourozencama... Kdo ví :)

Neregistrovaný uživatel

20.10.2004 17:35
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych zkusila učit ho to postupně... nebo jestli ho zavíráte v pokoji, nechat mu volnej celej byt... Pejsek u babičky,kterej je zutulku vytrhal lino v pokoji,kde ho zavřeli, kdyžjeli pryč... ted nechávaj otevřnej celej byt a bez problému...
Jinakbych zkusila i to, co se uplatnuje u štěňátek... Učitho to postupně.
Jinak u kamarádky poohli,když psisku koupili psího kámoše...
Já sem se svou psicí takovýhle problémy neměla... Nechala sem ji doma hned druhej den po tom, co sme si ji pořídili(musela sem na kontrolu do nemocnice) a byla hrozně hodná... Dokonce si ani nevšimala dědy, kterej tehdy přišel odstrojit vánoční stromeček... A děda se pak ptal, kde máme to štěňátko, že tu nikde neni a vona čekala přesně tam, kde sem ji nechala.- Možná je to i tím, že byla zvyklá i než jsem si ji vzala, být přes den jenom s psima rodičema a sourozencama... Kdo ví :)

Souhlasím s předchozím článkem, ale pokud tuto situaci potřebujete řešit ihned, bez zdlouhavého navykání, je vhodné použít prostornou přepravku, která se vybaví pelíškem a hračkami. Samozřejmě nejde do přepravky pejska umístit na celý den, ale pokud potřebujete vyřešít 3 hodinovou nepřítomnost, pes si na to rychle zvykne.

Neregistrovaný uživatel

21.10.2004 20:51
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
v červnu jsme si přivedli pejska z útulku, je to kříženec teriéra. ze začátku byl hodně bázlivý a strašně nešťastný, když jsme ho jen na chvíli nechali doma samotného. protože víceméně nemáme problém, aby s námi chodil do práce, tak jsme ho brali s sebou, aby sám být nemusel. po těch několika měsících už asi pochopil, že jsme jeho a on náš, že už ho nikam nedáme a že se nás nemusí bát. stal se z něj myslím celkem zdravě sebevědomý pes, naprosto v pohodě - kromě doby, kdy má být sám. přeci jen se vyskytne občas něco, co musíme vyřídit bez psí společnosti, takže ho zavřeme doma - a on tam kňučí a v přestávkách ničí, na co přijde. možná jsme udělali chybu a měli ho samotě učit od začátku, ale na to jsme prostě neměli to srdce - pes byl vždycky aspoň den jak vyměněný, nechtěl se od nás hnout a byl opravdu hodně smutný. teď mi naopak připadá, že to ničení věcí a kňučení je spíš z naštvanosti. myslíte, že i to ho časem samo přejde nebo je třeba u něj uplatňovat postupy jako u malého štěněte - nejdřív jen chvilku sám a postupně dobu samoty prodlužovat. Upozorňuju, že hraček má dost, dostane i nějakou pochoutku, než odejdeme a to jestli ho před odchodem utaháme nebo ne nehraje žádnou roli. tím, že je sám jen minimálně a většinou ne déle než 3 hodiny, tak to pro nás neznamená nijak zásadní problém, spíš mě jen zajímají názory jiných. díky za odpovědi!

Souhlasim, ze s navykanim je terba zacit okamzite, samo to neprejde. Bohuzel mam zkusenost, ze nekdy je postupne privykani na samotu zdlouhave a nekdy dokonce neucinne (viz kokr, u ktereho to resim uz pul roku). Krom zminenych rad doporucuji navykani na izolaci ikdyz jste doma. Proste pejska jakoby nic zavrete do jine mistnosti a pochvalte jakmile je chvili potichu. Vyvarujte se velkeho louceni - zadne chlacholeni typu "neboj my za chvili prijdem". Pes totiz pochopi, ze odchazite a nechavate ho samotneho. Naucte se odchazet jakoby nic a tak 20 min. pred odchodem "ochladte vztahy" tzn. na psa nemluvte a nedotykejte se ho. Muzete pak poslouchat za dvermi a pokarat ho, kdyz zacne knucet, ale pozor pes ma fakt dobry sluch! Problemy s nicenim obvykle rychle vyresi prepravaka nebo vystavni klec. Pes si na ni velice rychle zvykne a citi se v ni bezpecne.

Neregistrovaný uživatel

22.10.2004 01:23
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
v červnu jsme si přivedli pejska z útulku, je to kříženec teriéra. ze začátku byl hodně bázlivý a strašně nešťastný, když jsme ho jen na chvíli nechali doma samotného. protože víceméně nemáme problém, aby s námi chodil do práce, tak jsme ho brali s sebou, aby sám být nemusel. po těch několika měsících už asi pochopil, že jsme jeho a on náš, že už ho nikam nedáme a že se nás nemusí bát. stal se z něj myslím celkem zdravě sebevědomý pes, naprosto v pohodě - kromě doby, kdy má být sám. přeci jen se vyskytne občas něco, co musíme vyřídit bez psí společnosti, takže ho zavřeme doma - a on tam kňučí a v přestávkách ničí, na co přijde. možná jsme udělali chybu a měli ho samotě učit od začátku, ale na to jsme prostě neměli to srdce - pes byl vždycky aspoň den jak vyměněný, nechtěl se od nás hnout a byl opravdu hodně smutný. teď mi naopak připadá, že to ničení věcí a kňučení je spíš z naštvanosti. myslíte, že i to ho časem samo přejde nebo je třeba u něj uplatňovat postupy jako u malého štěněte - nejdřív jen chvilku sám a postupně dobu samoty prodlužovat. Upozorňuju, že hraček má dost, dostane i nějakou pochoutku, než odejdeme a to jestli ho před odchodem utaháme nebo ne nehraje žádnou roli. tím, že je sám jen minimálně a většinou ne déle než 3 hodiny, tak to pro nás neznamená nijak zásadní problém, spíš mě jen zajímají názory jiných. díky za odpovědi!

Ani mě nenapadá, co bych dodala. Opravdu – buď zvykat postupně (prodlužovat čas), nebo ta přepravka či klec. Pokud to je na takovou krátkou dobu. Pes si zvykne a naučí se ten čas prospat. Tak, jako ostatní psi, kteří jsou sami doma...
Ke všem radám bych snad ještě přidala, zvykat ho na samotu i jinde. Tedy často ho na chvilku někde přivazovat a naučit ho povely "zůstaň" (odložení) a "místo". Musí se naučit chovat o samotě, ať už na vás vidí, nebo ne, ať je to doma, nebo někde jinde.

Přidejte reakci

Přidat smajlík