Neregistrovaný uživatel

Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Ještě jsem k mému dotazu chtěl dodat, že je to kavalír s PP, je chovný a má velmi dorbá ocenění z výstav!!!
Milan Bečka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě jsem k mému dotazu chtěl dodat, že je to kavalír s PP, je chovný a má velmi dorbá ocenění z výstav!!!
Milan Bečka
A ještě jednu věc jsem chtěl dodat - domluva s matkou na akceptování mé výchovy je naprosto nereálná, neboť ona mi vše odkýve a odsouhlasí a pak stejně dělá pravý opak!!!
Milan Bečka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Ked raz Tvoja mama bude musiet ist na plasticku operaciu nakusnuteho nosa (poznam taky pripad), tak hadam pochopi, ale to uz bude neskoro; resp. odskace si to psik ktory za nic nemoze...
Inac to bude zaujimave ked raz budes mat deti a ona bude postupovat podobnym sposobom ako teraz...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Darovat matce, odstehovat se a poridit si stene?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ked raz Tvoja mama bude musiet ist na plasticku operaciu nakusnuteho nosa (poznam taky pripad), tak hadam pochopi, ale to uz bude neskoro; resp. odskace si to psik ktory za nic nemoze...
Inac to bude zaujimave ked raz budes mat deti a ona bude postupovat podobnym sposobom ako teraz...
Děkuji za odpověď. Nerad bych řešil svojí matku, je to takové divné, já vím. Ale já bych spíš potřeboval poradit, co s tím, aby nebyl takovýto agresivní. (matce jsem také hrozil různými ukázkami, co by se mohlo stát, kdyby, ona to odkýve a je to pak stejně to samé...)
Milan Bečka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Darovat matce, odstehovat se a poridit si stene?
Ale já se od ní nemohu odstěhovat. To je ten problém. Ona nedokáže žít sama. Musím to řešit nějak jinak.
Milan Bečka
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Milane tak tohle ti fakt nezávidím, možná by matce pomohlo podívat se na nevětší sbírku psů, kteří byli na začátku své kariéry vychovávaní stejným způsobem, jako to provádí tvá matka. Já se na převýchovu takovýchto psů specializuji a mohu ti důvěrně sdělit, že převážná většina z nich byli naprosto nehorázným způsobem rozmazlovaní dominantní jedinci. Dnes už se jich jejich majitelé bojí a raději mi je věnovali, abych je dostal do správných kolejí a dal někomu jinému. Je to práce velice náročná a má-li se pes vrátit zpět, musí spolupracovat celá rodina, proto v tvém případě jsi ve slepé uličce.
Na tvém místě bych si sjednal někde za rohem respekt, aby ti uhnul z cesty už jen na pohled a nemusel si sahat k trestům, které by vadily tvé matce. Odkud jsi? Třeba by jsi to ke mně neměl daleko, abychom to spolu probrali. Pomohu ti už proto, že je mi tě i tvého psa docela líto. Mrkni se na http://artemis.erbak.com a tam se dozvíš víc.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ale já se od ní nemohu odstěhovat. To je ten problém. Ona nedokáže žít sama. Musím to řešit nějak jinak.
Milan Bečka
Promiň ale pro mě z toho plyne, že problémem není pes ale Tvá matka. Pokud se její chování nezmění, v budoucnu se nezmění ani chování psa.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ale já se od ní nemohu odstěhovat. To je ten problém. Ona nedokáže žít sama. Musím to řešit nějak jinak.
Milan Bečka
Asi jedina sance je ignorovat matku a cvicit psa sam. On casem pochopi, ze vas poslechnout musi a bude alespon vami ovladatelny.
Nam takhle kdysi babicka zkazila irskeho setra. Bohuzel jsem byl prilis maly abych z toho mel rozum a rodice na nej nemeli cas.
Nedavno mi na louce zacala nejaka babka psici krmit. Byl jsem moc daleko, tak jsem mohl jen kricet FUJ a odvolavat psici (male stene). Bohuzel jsem nemel jeden za svych obcasnych nastvavacich dni tak jsem babu ani poradne neserval, ale mrzi me to a tesim se az to zkusi jeste jednou.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Promiň ale pro mě z toho plyne, že problémem není pes ale Tvá matka. Pokud se její chování nezmění, v budoucnu se nezmění ani chování psa.
je to tak. a obávám se, že matka se nepoučí ani když se něco "semele". má podobnou zkušenost z rodiny, ale možná ještě horší - odnesli to dva psi. babička je překrmovala. když jí jeden umřel v sedmi letech, protože srdce to prostě nevydrželo, tak se stejně nepoučila a z dalšího psa udělala taky valící se obludu (umřel v šesti). dalšího psa už nedostala. pořád jsme jí to opakovali, že pes musí jíst jen jednou denně a tolik kolik sní sám, ona nám to pokaždé odsouhlasil a přesto za našimi zády psa krmila (o nějaké vyvážené stravě se nedalo mluvit). babička jinak byla strašně hodná a to vedlo k tomuhle šílenému ničení psů - prostě se bála, aby pejsek neměl hlad
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milane tak tohle ti fakt nezávidím, možná by matce pomohlo podívat se na nevětší sbírku psů, kteří byli na začátku své kariéry vychovávaní stejným způsobem, jako to provádí tvá matka. Já se na převýchovu takovýchto psů specializuji a mohu ti důvěrně sdělit, že převážná většina z nich byli naprosto nehorázným způsobem rozmazlovaní dominantní jedinci. Dnes už se jich jejich majitelé bojí a raději mi je věnovali, abych je dostal do správných kolejí a dal někomu jinému. Je to práce velice náročná a má-li se pes vrátit zpět, musí spolupracovat celá rodina, proto v tvém případě jsi ve slepé uličce.
Na tvém místě bych si sjednal někde za rohem respekt, aby ti uhnul z cesty už jen na pohled a nemusel si sahat k trestům, které by vadily tvé matce. Odkud jsi? Třeba by jsi to ke mně neměl daleko, abychom to spolu probrali. Pomohu ti už proto, že je mi tě i tvého psa docela líto. Mrkni se na http://artemis.erbak.com a tam se dozvíš víc.
Za A- Milane, Tvůj největší problém není pes, ale nevyřešený vztah s matkou.
Za B- Artemis - fakt se bavím tím, jakou nenápadnou reklamu si tu tak vehementě několik posledních dní děláš.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A ještě jednu věc jsem chtěl dodat - domluva s matkou na akceptování mé výchovy je naprosto nereálná, neboť ona mi vše odkýve a odsouhlasí a pak stejně dělá pravý opak!!!
Milan Bečka
NADPIS MĚL SPÍŠ ZNÍT NEVYCHOVANÝ KAVALÍR, A NE AGRESIVNÍ.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Cvičila bych se psem pořád dál... On pes moc dobře pozná koho poslechnout může a koho musí. S výchovou svého prvního psa jsem to neměa jednoduché. BYl z utulku a už mu bylo asi 5, to byl první problém, druhej problém byl děda s prababičkou, oba řikali:"Když on se tak smutně kouká, je to chudáček z utulku" Babička psovi od stolu nic nedávala. Co jsem si vyslechla, při cvičení věty od dědy typu:"On je starej, toho už nic nenaučíš." atd... Konec je takovej, že v současnosti děda pustí psa z vodítka a pes mu zdrhne, je jedno kam... Když ho pustím já nebo babička, tak poslouchá sice ne jako hodinky, ale když selže přivolání tak "zustaň" má 100%. U psa si musíš vybudovat respekt ty sám.
Jinak druhej příklad. Fenka, kterou mám teď doma a kterou učím ruzný hovadinky, poslechne na tyhle povely mě, mýho přítele a občas mou matku (to není pravidlem). Brácha, když po ní cokoli chce, tak si psice lehne na záda a chce drbat. Vysvětlení je jednoduhý. Od štěněte s ní pracuju já a asi od jednoho roku i můj přítel, chodil ji venčit, když já jsem nemohla.
Jinak s tím vrčením bych doporučila chytnout za kůži na krku a držet toho psa tak dlouho, dokud se úplně neuklidní... Většinou to pomůže...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
URČITĚ CVIČ SÁM, PES URČITĚ POZNÁ, ŽE TEBE POSLECHNOUT MUSÍ, HOLT NA TVOU MATKU BUDE VRČET DÁL, ALE NE NA TEBE. NĚKDE SI PSA SROVNEJ, AŤ TO MATKA NEVIDÍ, PODROB SI HO A PŮJDE TO. NEZÁLEŽÍ NA TOM, ŽE HO MATKA ROZMAZLUJE, KDYŽ BUDEŠ MÍT RESPEKT TY, BUDE TĚ BRÁT, I KDYŽ TVOU MATKU NE.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
URČITĚ CVIČ SÁM, PES URČITĚ POZNÁ, ŽE TEBE POSLECHNOUT MUSÍ, HOLT NA TVOU MATKU BUDE VRČET DÁL, ALE NE NA TEBE. NĚKDE SI PSA SROVNEJ, AŤ TO MATKA NEVIDÍ, PODROB SI HO A PŮJDE TO. NEZÁLEŽÍ NA TOM, ŽE HO MATKA ROZMAZLUJE, KDYŽ BUDEŠ MÍT RESPEKT TY, BUDE TĚ BRÁT, I KDYŽ TVOU MATKU NE.
Jasně, dělám to taky tak. Naši mamku pes neposlouchá, a neposlouchal nikdy, protože si nedokázala sjednat pořádek. Ke mně si nikdy naše psice nedovolila to co k ní - žebrání u stolu, dokonce štěkání, neposlechnutí na přivolání......... Je to to samé. Pokud si sjednávám nápravu doma, okamžitě se psa zastává - tak to dělám na vycházkách, a nebo v naší části domu tak, aby to matka neviděla, a že neposlouchá ji, mně až tak moc nezajímá - její problém. Naštěstí mi ale psa nepřekrmuje, takže s tím problém nemám. Pokud pes loudí u stolu, dostane tak max. kousek sýru, nebo kuličku hroznu. Takže nemám strach, že by ji krmila čokoládama, nebo salámama. Jakákoliv agresivita se ale netrpí hned od začátku ani u nás. Teď máme poměrně dominantní štěně voříška z útulku, který zrovna zkouší, co si může dovolit. Mohla by ale zkusit, v mojí přítomnosti na někoho zavrčet, nebo dokonce štěknout.
Rozhodně s tím začněte něco dělat. Cvičte psa na procházkách, začněte chodit na cvičák, ať ten pes vidí, že jste to vy, kdo s ním chodí na vycházky, kdo se mu věnuje, a vyřizujte si to sním mimo matku, nemělo by to sebemenší cenu, a pes by měl spíš pocit týrání, když ho vy budete trestat a matka ho bude okamžitě chlácholit. Nakonec by si vás zafixoval jako zlého, a ne jako nadřazeného.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jasně, dělám to taky tak. Naši mamku pes neposlouchá, a neposlouchal nikdy, protože si nedokázala sjednat pořádek. Ke mně si nikdy naše psice nedovolila to co k ní - žebrání u stolu, dokonce štěkání, neposlechnutí na přivolání......... Je to to samé. Pokud si sjednávám nápravu doma, okamžitě se psa zastává - tak to dělám na vycházkách, a nebo v naší části domu tak, aby to matka neviděla, a že neposlouchá ji, mně až tak moc nezajímá - její problém. Naštěstí mi ale psa nepřekrmuje, takže s tím problém nemám. Pokud pes loudí u stolu, dostane tak max. kousek sýru, nebo kuličku hroznu. Takže nemám strach, že by ji krmila čokoládama, nebo salámama. Jakákoliv agresivita se ale netrpí hned od začátku ani u nás. Teď máme poměrně dominantní štěně voříška z útulku, který zrovna zkouší, co si může dovolit. Mohla by ale zkusit, v mojí přítomnosti na někoho zavrčet, nebo dokonce štěknout.
Rozhodně s tím začněte něco dělat. Cvičte psa na procházkách, začněte chodit na cvičák, ať ten pes vidí, že jste to vy, kdo s ním chodí na vycházky, kdo se mu věnuje, a vyřizujte si to sním mimo matku, nemělo by to sebemenší cenu, a pes by měl spíš pocit týrání, když ho vy budete trestat a matka ho bude okamžitě chlácholit. Nakonec by si vás zafixoval jako zlého, a ne jako nadřazeného.
Jen nechápu jednu věc. U nás chtěli psa rozmazlovat a překrmovat všichni od matky po prarodiče. Chvíli bylo zle, ale pak se smířili s tím, že se musí občas potrestat a že mýho psa nikdo krmit nebude. Párkrát byla velká hádka, ale nechali toho. Tak přeci je to Váš pes, tak Vám do toho matka nemá co mluvit. My udělali ultimátum, že když ho babička bude krmit (jen jednou když to uvidíme), tak odjedeme. A byl klid. Za pár dní už nebyla ani uražená.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jen nechápu jednu věc. U nás chtěli psa rozmazlovat a překrmovat všichni od matky po prarodiče. Chvíli bylo zle, ale pak se smířili s tím, že se musí občas potrestat a že mýho psa nikdo krmit nebude. Párkrát byla velká hádka, ale nechali toho. Tak přeci je to Váš pes, tak Vám do toho matka nemá co mluvit. My udělali ultimátum, že když ho babička bude krmit (jen jednou když to uvidíme), tak odjedeme. A byl klid. Za pár dní už nebyla ani uražená.
Moje matka, sice sem tam pesanovi něco od stolu hodí, ale není toho moc, navíc háže jí od stolu, když já se nedívám, protože ví že jinak seřvu psa a potom i ji, protože ví, že nechci, aby se pes od stolu krmil. Ale naštěstí, když psici nadávám, tak ji ani nebrání... Prostě je to můj pes a konec.
Hlavně mě ale zaujalo, že když já na psa houknu, aby něčeho nechal, tak toho nechá, ale občas až po nějaké chvilce, když už na ni zařve matka (když doma štěká nebo tak), tak je z toho psice tak vykulená, že toho nechá okamžitě. Prostě jako by si myslela:"Jeee co se to stalo? Vždyť tahle hodná teta na mě nikdy nekřičí?"
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Za A- Milane, Tvůj největší problém není pes, ale nevyřešený vztah s matkou.
Za B- Artemis - fakt se bavím tím, jakou nenápadnou reklamu si tu tak vehementě několik posledních dní děláš.
Artemis pomáhá psům zadarmo, o jakou reklamu jde?pomohl jsi ty Milanovi, nevyřešený vztah s matkou, pardon, to je rada nad zlato
rozdíl mezi kecálisty a artemisem je, že artemis opravdu dovede psa vrátit tam, kde má být, kecálisti nikdy nic nedokáží,ale prudí do všeho.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moje matka, sice sem tam pesanovi něco od stolu hodí, ale není toho moc, navíc háže jí od stolu, když já se nedívám, protože ví že jinak seřvu psa a potom i ji, protože ví, že nechci, aby se pes od stolu krmil. Ale naštěstí, když psici nadávám, tak ji ani nebrání... Prostě je to můj pes a konec.
Hlavně mě ale zaujalo, že když já na psa houknu, aby něčeho nechal, tak toho nechá, ale občas až po nějaké chvilce, když už na ni zařve matka (když doma štěká nebo tak), tak je z toho psice tak vykulená, že toho nechá okamžitě. Prostě jako by si myslela:"Jeee co se to stalo? Vždyť tahle hodná teta na mě nikdy nekřičí?"
Se všemi postřehy lze jen souhlasit.Mne,coby chovatele a majitele řádky kavalírů ale zaráží skutečnost,že pejsek,i když je nevychovaný je "zlý".To mi ke kavalíří povaze vůbec nesedí.Neposlouchá-budiž,dělá si co ho napadne-budiž,ale aby vrčel nebo dokonce útočil??To je naprosto nestandartní povahový rys pro toto plemeno!
Píšete,že pes je s PP.Doporučuji zkontaktovat chovatele a prostudovat důkladně předky,jen tak se dá zjistit,kde se v psovi ta agrese bere.Pravděpodobně se jedná o nežádoucí dědičný rys.Agresivní zvířata se mají z chovu vyřazovat,jak je vidět,ne vždy se toto dodržuje.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě jsem k mému dotazu chtěl dodat, že je to kavalír s PP, je chovný a má velmi dorbá ocenění z výstav!!!
Milan Bečka
Divné je,že agresivní kavalír je chovný!!!Agresivní zvířata se mají dle chovatelského řádu z chovu vyřazovat!Jak je vidět,moc se to nedodržuje.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ještě jsem k mému dotazu chtěl dodat, že je to kavalír s PP, je chovný a má velmi dorbá ocenění z výstav!!!
Milan Bečka
Milane,zajímalo by mne,z jaké chovné stanice je Váš pes a po jakých předcích.Ono s tou agresivitou u kavalíra to opravdu není v pořádku a rodiče,která tuto vadu předávají potomkům by se k chovu něměli používat.Exteriér je sice také důležitý,ale u tohoto plemene se má sledovat i povaha,což se v tomto případě asi nestalo.Mirek
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, chtěl bych se zeptat co s mým problémem. Mám sedmiletého kavalíra, není pořádně vycvičený, neboť vždy když jsem udělal nějaký pokrok, přišla moje matka a vše zkazila: Příklad: Naučil jsem ho, aby nežebral od stolu. Za týden vidím matku, jak mu hází z talíře, když loudí. Učil jsem ho důsledně lehni, sedni, pak přišla matka a dělala: sedni ty rošťáku! On si leh a ona řekla: No tak lehni no, když jinak nedáš. A pochválila ho. A tak to šlo s vším. Nesměl do jednoho pokoje, matka ho tam potají brala, atd. atd. No a teď k problému: má misku se žrádlem v koupelně a když tam chce kdokoliv z nás jít, tak vrčí, cení zuby a dokonce na nás útočí. Chtěl jsem mu vyčinit (i když by mě evidentně kous) tím, že jsem ho chtěl pořádně plácnout, nebo tak, ale matka na mě řvala: nebi ho!!! No takže výsledek je ten, že na nás vrčí, když po něm cokoliv chcemem, zaleze třeba do skříně, kde nemá co dělat a když ho chci vyndat, tak se po mě s vrčenim ožene, chrápe vnoci v pokoji, když ho chci odvést do kuchyně, abychom mohli spát, tak opět vyjíždí, zkrátka nemůžu vůbec nic!!! CO M´M DĚLAT??????????????????
Mně to spíš připadá jako důsledek ne/výchovy. Doma zkrátka vládne pes, protože tak byl vychovaný. Už jsem tu několikrát zmiňovala své příbuzné, které mají kokršpaněla, kterého rozmazlovali tak, že je teď pes ani nepustí na gauč, všechny členy rodiny několikrát pokousal, neustále na ně vrčí, celý dům považuje za své teritorium a když chtějí večer projít do ložnice, musejí ho podplatit piškotem, aby je tam pustil a nepokousal. A přitom ke ostatním psů se chová naprosto normálně, agresívní není, jen doma šéfuje on.
Co se týče kavalíra, tak příčinou může být nějaká dědičná agrese, spíš bych ale řekla, že pes pozná, že jeho páníček nemá v rodině žádnou autoritu, nebere ho, a navíc vycítí, že stačí zavrčet a matka se ho bojí a vše mu raději dovolí, než by řešila konflikt. Takže má pes vyhráno a je vůdcem smečky. A jelikož je mu 7 let a byl na tuto roli zvyklý dost dlouho, nebude asi jednoduché ho usměrnit. Neřešila bych to však bitím, tím nedocílíte ničeho. Asi bych být vámi kontaktovala nějakou psí školu, kde by vás naučili komunikaci se psem. Koneckonců, ignoruje-li matka vaše požadavky, může navštívit psí školu s vámi, třeba když jí vysvětlí někdo jiný, že chování psa je opravdu nežádoucí, tak to konečně pochopí.