Bojové plemeno-začínám se bát

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že základní chyba nastala už na tom kurzu. Vy jste zřejmě čekala, že se tam něco naučí pes, ale měla jste se tam učit vy - rozumět mu a vychovávat hod. Co nejdřív vyhledejte další podobný kurz, nejlíp takový, kde zdůrazňují fakt, že učit se nebude pes, ale hlavně majitel, a začněte tam chodit. Pomůže vám to posílit autoritu u svého psa, oba vás to bude bavit, on se naučí chovat se správně k jiným psům a vy se naučíte, jak reagovat, když něco nebude v pořádku.

Začněte se základní výchovou (sedni, ke mně, zůstaň,...). a cvičte ho doma (když na vas doma nevrci). Až se to nauci doma, zkuste to i venku. Kdykoliv zavrci (na psa, nebo dokonce i na vas), ostre ho napomente, skubnete voditkem a zatrepejte mu kuzi v tyle nebo uderte novinami. Nebite ho voditkem, klackem a uz vubec ne rukou. A bylo by lepsi, kdyby s vami zezacatku nekdo chodil na prochazky(kdyby si pes nahodou postavil hlavu a neposlouchal, napadl nejakeho psa nebo dokonce i cloveka, aby mohl zavolat pomoc). A najdete si nejaky cvicak, kde provadeji vycvik takovych psu a poradi vam.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Bojové plemeno-začínám se bát Předně bych chtěla upozornit, že boxer s tzv. bojovýma plemenama nemá absolutně nic společnýho... Jinak s kurzama je to o tom, že nestačí jít na hodinu na kurz, pak třeba týden absolutně nic nedělat a pak zas jít na kurz. Pes aspoň ty základní povely potřebuje opakovat pořád, takže to chce hodně trpělivosti. Buď jsem se přehlídla, ale píšete, kolik je psovi let? Další, co se mi na vašem příspěvku nelíbí je to, že Vás doma kousnul kvůli tomu, že jste jen prošla kolem misky. Začínám mítpochybnosti, jestli vás opravdu jako autoritu bere... Když byl štěně, zkoušela jste mu misku brát nebo do nístrčit ruku? Ze situace, jak ji popisujete mám totiž pocit, že si bránil před Vámi jídlo a proto vás kousl.
Jinak mám pocit,že přes hlavu Vám to už pomalu, ale jistě přerůstá, takže bych doporučovala to, co ostatní. Zajít na nějaký cvičák a poradit se tam s odborníkama... U Vašeho psa mám pocit, že to, jak se chová je zapříčiněno nedůslednou nebo dokonce zcela chybějící výchovou. Většina boxerů, co znám jsou ttiž naprosto bezproblémoví psi, kteří milujou lidi a hlavně svoji rodinu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bojové plemeno-začínám se bát Předně bych chtěla upozornit, že boxer s tzv. bojovýma plemenama nemá absolutně nic společnýho... Jinak s kurzama je to o tom, že nestačí jít na hodinu na kurz, pak třeba týden absolutně nic nedělat a pak zas jít na kurz. Pes aspoň ty základní povely potřebuje opakovat pořád, takže to chce hodně trpělivosti. Buď jsem se přehlídla, ale píšete, kolik je psovi let? Další, co se mi na vašem příspěvku nelíbí je to, že Vás doma kousnul kvůli tomu, že jste jen prošla kolem misky. Začínám mítpochybnosti, jestli vás opravdu jako autoritu bere... Když byl štěně, zkoušela jste mu misku brát nebo do nístrčit ruku? Ze situace, jak ji popisujete mám totiž pocit, že si bránil před Vámi jídlo a proto vás kousl.
Jinak mám pocit,že přes hlavu Vám to už pomalu, ale jistě přerůstá, takže bych doporučovala to, co ostatní. Zajít na nějaký cvičák a poradit se tam s odborníkama... U Vašeho psa mám pocit, že to, jak se chová je zapříčiněno nedůslednou nebo dokonce zcela chybějící výchovou. Většina boxerů, co znám jsou ttiž naprosto bezproblémoví psi, kteří milujou lidi a hlavně svoji rodinu...

Musim souhlasit, nazyvat boxera bojovym plemenem je blbost, ale zkazit se da kazdy pes, a ten vas je toho dukazem. KAZDY pes se musi vychovavat, pokud to nechate prirode, tak nemuzete cekat ani nic jineho. Nastesti se zda, ze vas pes je jeste mlady, takze se s tim bude dat neco delat. Ted je celkem dost lidi v CR, kteri se zabyvaji problemovymi psy, takovi psi psychologove. Mozna by to stalo za to nektereho kontaktovat. Kazdopadne hodne stesti do budoucna, spravne vychovani boxeri jsou opravdu skveli spolecnici.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musim souhlasit, nazyvat boxera bojovym plemenem je blbost, ale zkazit se da kazdy pes, a ten vas je toho dukazem. KAZDY pes se musi vychovavat, pokud to nechate prirode, tak nemuzete cekat ani nic jineho. Nastesti se zda, ze vas pes je jeste mlady, takze se s tim bude dat neco delat. Ted je celkem dost lidi v CR, kteri se zabyvaji problemovymi psy, takovi psi psychologove. Mozna by to stalo za to nektereho kontaktovat. Kazdopadne hodne stesti do budoucna, spravne vychovani boxeri jsou opravdu skveli spolecnici.

Hlavně se s ním teď nemazlete, trochu ho ignorujte a jen cvičte. Nasaďte třeba náhubek, jen pro vaši jistotu.Možná by nebylo od věci použít i nějaký ten fyzický trest za takové chování.Kupte si nějakou literaturu. V časopise Svět psů, nebo Pes př. člověka už nějakou dobu vychází články zrovna na ten váš problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

S boxery mám dost zkušeností, rozhodně nepatří k bojovým plemenům, ale jsou velmi temperamentní, psi mívají občas sklony k dominanci (možná váš případ) a potřebují hlavně důslednou, láskyplnou výchovu, smysluplný výcvik a denně zaměstnat. Boxer má vrozený smysl pro ochranu svého pána a své rodiny i celé smečky včetně dalších domácích zvířat. Bohužel nepíšete, jak starý je váš pejsek dnes, je-li to 8-14 měsíců, jde určitě i o projevy puberty, kdy dospívá a hledá si své stabilní (a co nejvyšší) místo več smečce, to je přirozené. Neviděla bych to zatím tragicky, ale je třeba něco podniknout. Pes musí pochopit, že vy jste šéf a rozhodujete o všem. V klidu, ale důsledně ho o tom přesvědčujte při každé příležitosti - jdete první do dveří, jíte první, pak pes z vaší ruky něco málo a pak teprve plná miska, nenecháte ho ležet na gauči, křesle apod., hrát si a mazlit se pouze kdy chcete vy, výzvy psa ignorovat, při táhnutí na vodítku se zastavit, případně okamžitě otočit a jít na opačnou stranu atd. Zároveň dbát na dostatečnou možnost pohybu, mladý boxer má výdrž a temperament na rozdávání, půlhodinová vycházka mu určitě nestačí. Je-li poblíž dobrý cvičák, prospěje vám to oběma. A jen malé upozornění - pokud svému psovi úplně nevěříte či před ním pociťujete, byť utajený, strach, buďte si jistá, že on to pozná a je na koni. Vy musíte být tím suverénním vůdcem, který nepřipouští diskuzi o postavení ve smečce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S boxery mám dost zkušeností, rozhodně nepatří k bojovým plemenům, ale jsou velmi temperamentní, psi mívají občas sklony k dominanci (možná váš případ) a potřebují hlavně důslednou, láskyplnou výchovu, smysluplný výcvik a denně zaměstnat. Boxer má vrozený smysl pro ochranu svého pána a své rodiny i celé smečky včetně dalších domácích zvířat. Bohužel nepíšete, jak starý je váš pejsek dnes, je-li to 8-14 měsíců, jde určitě i o projevy puberty, kdy dospívá a hledá si své stabilní (a co nejvyšší) místo več smečce, to je přirozené. Neviděla bych to zatím tragicky, ale je třeba něco podniknout. Pes musí pochopit, že vy jste šéf a rozhodujete o všem. V klidu, ale důsledně ho o tom přesvědčujte při každé příležitosti - jdete první do dveří, jíte první, pak pes z vaší ruky něco málo a pak teprve plná miska, nenecháte ho ležet na gauči, křesle apod., hrát si a mazlit se pouze kdy chcete vy, výzvy psa ignorovat, při táhnutí na vodítku se zastavit, případně okamžitě otočit a jít na opačnou stranu atd. Zároveň dbát na dostatečnou možnost pohybu, mladý boxer má výdrž a temperament na rozdávání, půlhodinová vycházka mu určitě nestačí. Je-li poblíž dobrý cvičák, prospěje vám to oběma. A jen malé upozornění - pokud svému psovi úplně nevěříte či před ním pociťujete, byť utajený, strach, buďte si jistá, že on to pozná a je na koni. Vy musíte být tím suverénním vůdcem, který nepřipouští diskuzi o postavení ve smečce.

Ještě bych k příspěvkům, které vám někdo poradil, dodat, abyste, jestli půjdete na cvičák, necvičila se psem obranu, alespoň do té doby, dokud nebude vás dostatečně poslouchat a vnímat jako svého vůdce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě bych k příspěvkům, které vám někdo poradil, dodat, abyste, jestli půjdete na cvičák, necvičila se psem obranu, alespoň do té doby, dokud nebude vás dostatečně poslouchat a vnímat jako svého vůdce.

Nejak si nemohu pomoci, ale kdyz se pes postavi proti panovi a vrci, potom uz JE na case neco s tim urychlene delat. Stejne jako kdyz se psu deje bezpravi, specham na jeho obranu (samosebou s rozumem, ne ze ho hned zvedam do naruce a nebo prskam peprak po vetsim zvedavem psu), tak kdyz si na me zacne vyskakovat, davam jasne na jevo fyzickou prevahu. Idealni u stenete, dokud ji jeste mam.
Aneb to by si tak mohl zkusit se po me ohnat, nebo na me zavrcet jinak nez v ramci hry.

Pes strach pozna a pokud se panicek psa boji, je zadelano na maler. V takovem pripade se totiz velice tezko dominance prosazuje.
Osobne bych rekl, ze budto strach odlozite a date mu jasne na jevo kdo je panem, nebo je na case zvazit vhodnost tohoto plemene pro vas a napriklad dokud je mlady hledat nejake panicky, kteri se ho neboji a meli by o nej zajem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Souhlasím s tím, že boxer není bojové plemeno (jak jste na to přišla?). Jinak si ale myslím, že chyba není psovi, ale ve vás. Sama píšete, že jste si s výchovou do jeho půl roku nelámala hlavu a vše nechala "přírodě". Prošvihla jste období, kdy jste se právě měla psovi maximálně věnovat a budovat si autoritu (samozřejmě ne bitím). Odhaduji, že se pes dostal do puberty a zkouší, co si může dovolit. Zjistil, že si může dovolit hodně. To, že je doma mazel neznamená, že vás "bere" jako pána. Na vašem místě bych vyhledala psí školu, která se nezabývá jen výcvikem (poslušnost je důležitá, ale za hlavní problém ve vašem vztahu považuji to, že nemáte u psa autoritu a neumíte s ním komunikovat), ale i výchovou; tj. něco, kde by vás naučili jak se psem komunikovat. Píšete, že vás kousl, je tedy nejvyšší čas. Rozhodně bych nezkoušela dál experimentovat, kam až to celé zajde. Pokud je pes mladý (odhadla jsem pubertu, ale nevím), pak máte velkou šanci, že vše stihnete napravit a pes vám bude dělat radost, místo abyste se ho bála. Nevím odkud jste, ale opravdu bych raději zapátrala po psí škole a ne po klasickém cvičáku, kde se cvičí jen poslušnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Základní chyba se stala už v tom, že jste dostala k narozeninám psa a nic jste o tom nevděla, možná jste si ho ani nepřála. Ale už se stalo. Je sice hezké, že za žádnou cenu nechcete dát psa pryč, ale je nejvyšší čas situaci řešit a to velmi nekompromisně. Myslím, že základ je v tom, abyste zvážila co chcet pro věc podniknout a taky co jste schopná. Nesmíte se bát, v tom je základ. pes to pozná a pak je všechno ostatní zbytečné. Vy musíte mít v hlavě jasno, vy musíte mít představu co se bude dít a taky musíte být naprosto důsledná. Pokud chci aby pes něco nedělal, pak to udělat nesmí. Ani jednou. Bude vás to stát spoustu času a měla byste si pořádně rozmyslet, jestli vám to zato stojí. Přijdou úspěchy i neúspěchy a vše záleží jen na vás. Do začátku je podle mě nejdůležitější vaše rozhodnutí, pokud si nejste stoprocentně jistá svým nasazením a odhodláním dejte psa někomu zkušenějšímu. Bude to pro dobro vaše i psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Základní chyba se stala už v tom, že jste dostala k narozeninám psa a nic jste o tom nevděla, možná jste si ho ani nepřála. Ale už se stalo. Je sice hezké, že za žádnou cenu nechcete dát psa pryč, ale je nejvyšší čas situaci řešit a to velmi nekompromisně. Myslím, že základ je v tom, abyste zvážila co chcet pro věc podniknout a taky co jste schopná. Nesmíte se bát, v tom je základ. pes to pozná a pak je všechno ostatní zbytečné. Vy musíte mít v hlavě jasno, vy musíte mít představu co se bude dít a taky musíte být naprosto důsledná. Pokud chci aby pes něco nedělal, pak to udělat nesmí. Ani jednou. Bude vás to stát spoustu času a měla byste si pořádně rozmyslet, jestli vám to zato stojí. Přijdou úspěchy i neúspěchy a vše záleží jen na vás. Do začátku je podle mě nejdůležitější vaše rozhodnutí, pokud si nejste stoprocentně jistá svým nasazením a odhodláním dejte psa někomu zkušenějšímu. Bude to pro dobro vaše i psa.

No teda, to je dobrý...Pokud se ale bojíte na psa jít rázně tak, Vám ale tohle bude dělat pořád a může se to zhoršit a co když se pak někdy stane něco vážnějšího než jen kousnutí do lýtka? No když jste to nechala přírodě je jasné,že bude tahat a neposlouchat a tohle časem přestane bavit Vás. Mě by teda taky nebavil pes ,terý jen táhne a dělá si vše podle sebe a mě by naprosto ignoroval:(Tady se opravdu musíte rozhodovat co dál. Bud ho dáte pryč a nebo rázně zakročíte do jeho výchovy,že budete důslední a nenecháte mu vše jen tak projít a taky musíte počítat s tím, že to na Vás zkusí ještě několikrát aby si ujistil pozici a právě,jakmile na Vás zaútočí Vy musíte ukázat,že Vy jste pán.....
Memorry

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Základní chyba se stala už v tom, že jste dostala k narozeninám psa a nic jste o tom nevděla, možná jste si ho ani nepřála. Ale už se stalo. Je sice hezké, že za žádnou cenu nechcete dát psa pryč, ale je nejvyšší čas situaci řešit a to velmi nekompromisně. Myslím, že základ je v tom, abyste zvážila co chcet pro věc podniknout a taky co jste schopná. Nesmíte se bát, v tom je základ. pes to pozná a pak je všechno ostatní zbytečné. Vy musíte mít v hlavě jasno, vy musíte mít představu co se bude dít a taky musíte být naprosto důsledná. Pokud chci aby pes něco nedělal, pak to udělat nesmí. Ani jednou. Bude vás to stát spoustu času a měla byste si pořádně rozmyslet, jestli vám to zato stojí. Přijdou úspěchy i neúspěchy a vše záleží jen na vás. Do začátku je podle mě nejdůležitější vaše rozhodnutí, pokud si nejste stoprocentně jistá svým nasazením a odhodláním dejte psa někomu zkušenějšímu. Bude to pro dobro vaše i psa.

Semi je starý 11 měsíců. Velmi mě mrzí, že jsem ho nejspíš zkazila a opravdu se pokusím to napravit. Hned zítra si koupím nějakou literaturu a zajdu na cvičiště. U nás jsou dvě cvičiště, takže vyzkouším to druhé. Tak ,kam jsme chodili se nic nebralo důsledně, spíš taková hra -poslechneš nebo ne? Uvidíme. Vynasnažím se nedát strach najevo a úplně ho utlumit. U Semiho se tahle agrese projevila až před 14 dny. Jinak mě sice neposlouchal, ale choval se přátelsky. Asi to bude ta, že se snaží vládnout. Začal dělat např. že musí chodit všude první, to nikdy nedělal a teď když chci aby šel po schodech za mnou, tak je nepříčetný a klidně začne vrčet.
On není bojové plemeno??? To jsem opravdu nevěděla. Měla jsem to v sobě tak zakodované, že mě to ani nenapadlo. Děkuji všek, kteří tak rychle odpověděli a doufám, že se mi to podaří napravit. Jen pro info, pomoct mi přejede moje 17.letá dcera, která pracovala na brigádě v útulku, kde pomáhala pracovat s problémovýmy a bojovýmy plemeny. DIKY.
MARTA N.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Semi je starý 11 měsíců. Velmi mě mrzí, že jsem ho nejspíš zkazila a opravdu se pokusím to napravit. Hned zítra si koupím nějakou literaturu a zajdu na cvičiště. U nás jsou dvě cvičiště, takže vyzkouším to druhé. Tak ,kam jsme chodili se nic nebralo důsledně, spíš taková hra -poslechneš nebo ne? Uvidíme. Vynasnažím se nedát strach najevo a úplně ho utlumit. U Semiho se tahle agrese projevila až před 14 dny. Jinak mě sice neposlouchal, ale choval se přátelsky. Asi to bude ta, že se snaží vládnout. Začal dělat např. že musí chodit všude první, to nikdy nedělal a teď když chci aby šel po schodech za mnou, tak je nepříčetný a klidně začne vrčet.
On není bojové plemeno??? To jsem opravdu nevěděla. Měla jsem to v sobě tak zakodované, že mě to ani nenapadlo. Děkuji všek, kteří tak rychle odpověděli a doufám, že se mi to podaří napravit. Jen pro info, pomoct mi přejede moje 17.letá dcera, která pracovala na brigádě v útulku, kde pomáhala pracovat s problémovýmy a bojovýmy plemeny. DIKY.
MARTA N.

Doporučuju koupit si hlavně nějakou knížku o boxerech, to jste měla udělat už když se k vám dostal Semi jako štěně.
Hlavně označení bojové plemeno je kravina... I když některý plemena se používala při psích zápasech, nesměla blížit člověku... Prostě doporučuju sehnat co nejvíc literatury o psech, třeba i z knihovny. Myslím, že by vám troška znalostí neuškodila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Plně souhlasím s předchozími odpověďmi a dodám, že je velká škoda, že jste výchovu podcenila v mladém věku. Co se stalo stalo se, tak co teď s tím: Rozhodně bych doporučila hledat pomoc na nějakém kvalitním cvičišti psů s osobním přístupem a snažit se to co nejdříve řešit.
Udělejte si čas a za pomoci vyhledavače v diskusi i ve článcích tady na ifauně najděte vše, co se týče dominance a agresivity. I když to, co popisujete není v pravém slova smyslu agresivita, ale „nevychovanost“ sebevědomého a dominantního psa.
Doporučuji tedy nejen psa cvičit a od začátku začít s výchovou, ale samozřejmě také se naučit, jak se psem zacházet (co se chování a reakcí týče) a v neposlední řadě mu nastolte zcela jiný domácí režim. T.j.mrkněte na článek o dominanci – body – jak psovi dát jasně najevo, že vy jste v hierarchii smečky (rodiny) nad ním, a tedy takové chování si nesmí dovolit.
Mimochodem, i kdyby jste našla odvahu a jednu pořádnou mu „střelila“ (a tečka), obávám se, že to by nic nevyřešilo a navíc by mohlo dojít k vzájemnému nepříjemnému konfliktu. Tedy se do toho po všech stránkách obujte, nebojte se toho a věřím, že brzy přijdete jak na to, a pejsek zjistí, že vy jste vůdce smečky, nikoliv on.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Ach jo, zase jednou nevhodný dárek, co? Být vámi, co nejrychleji bych vyhledala nějaké odborníky(např. na nějakém cvičáku) a konečně začala s výchovou!!! Musíte co nejdříve pochopit vše, co se psů týče, jinak bude zle, a kvůli takovým lidem, jako jste vy, pak lidi pohlíží na osatní psy!!! Možná jsem dost hrubá, ale, nezlobze se, takové lidi fakt nemám ráda. Učebnicový příklad: pes jako dárek, ještě k tomu nezasvěceným... Základní pravidlo při výchově, která má začínat už od několika týdnů (!!!), ne až v půl roce, je: důslednost a jenom důslednost, vy jste pán, šéf smečky a jen vy rozhodujete, co váš pes smí a co ne!!! Podle mě je už docela pozdě, když si tohle na vás dovoluje!!! Neexistuje, aby se pes takto choval, za žádných okolností!!! Takže kontaktujte někoho zkušeného, kdo vám poradí, třeba i chovatelé vašeho pejska, ale jednejte co nejrychleji, pes vám přerostl přes hlavu, to je konečná!!! Neberte to ve zlém, jen vám chci poradit a přeji mnoho zdaru. Maka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebuji poradit. S chovem a výcvikem pejsků nemám zkušenosti a naneštěstí jsem k narozeninám dostala dvouměsíčního Boxera. Z počátku se jevil jako mazel první třídy, který nepatří k těm co by mohli udělat něco tak strašného jako třeba poranit dítě. S výchovou jsem si nedělala hlavu a nechávala jsem to tak nějak přírodě. Když mu bylo půl roku, tak jsme absolvovali kurs Výchovy všech plemen. Ale celkem bezvýsledně, nijak se nenaučil poslouchat. Jak rostl, začalo mě to otravovat, na vycházkách táhne za vodítko, neposlechne na přivolání, jednou mi utekl a napadl menšího psa. No a včera to trochu přehnal. Semi žral a já jsem kolem něj procházela a nesla košík s prádlem, no a od se mně ohnal a docela ošklivě mi prokousl lýtko. Myslela jsem, že lekl toho košíku a tak jsem ho jen napomenula, ale včera venku začal dorážet ( na vodítku) na pesana za plotem a já jsem s ním pořádně škubla aby toho nechal, no a on se proti mě postavil a začal vrčet. Měla jsem opravdu blbý pocit. Potom doma jsme zase nejlepší kamarádi a mazlí se se mnou v křesle a mohu mu udělat co se mi zachce. Nevím ale jak to řešit, aby to nepřerostlo přez hlavu. Pryč ho dát nechci v žádném příopadě a razantně ho např. udeřit se bojím. Máme rod. dům s malou zahradou a většinou je doma pod pohovkou. Máte někdo zkušenosti s výchovou plemen jako je Semi??
Vděky vám za rady.
MARCELA NOVOTNÁ

Ale paní si to uvědomila, zeptala se a má snahu s tím něco dělat, takže doufejme, že ještě není pozdě a vše se srovná. Bez pomoci odborníků to ale nepůjde. Myslím, že pokud paní Marcela začne situaci hned teď řešit, má velkou šanci, že ze Semiho bude pohodář jako jsou boxeři, které ze svého okolí znám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Semi je starý 11 měsíců. Velmi mě mrzí, že jsem ho nejspíš zkazila a opravdu se pokusím to napravit. Hned zítra si koupím nějakou literaturu a zajdu na cvičiště. U nás jsou dvě cvičiště, takže vyzkouším to druhé. Tak ,kam jsme chodili se nic nebralo důsledně, spíš taková hra -poslechneš nebo ne? Uvidíme. Vynasnažím se nedát strach najevo a úplně ho utlumit. U Semiho se tahle agrese projevila až před 14 dny. Jinak mě sice neposlouchal, ale choval se přátelsky. Asi to bude ta, že se snaží vládnout. Začal dělat např. že musí chodit všude první, to nikdy nedělal a teď když chci aby šel po schodech za mnou, tak je nepříčetný a klidně začne vrčet.
On není bojové plemeno??? To jsem opravdu nevěděla. Měla jsem to v sobě tak zakodované, že mě to ani nenapadlo. Děkuji všek, kteří tak rychle odpověděli a doufám, že se mi to podaří napravit. Jen pro info, pomoct mi přejede moje 17.letá dcera, která pracovala na brigádě v útulku, kde pomáhala pracovat s problémovýmy a bojovýmy plemeny. DIKY.
MARTA N.

to co popisujete jsou poměrně alarmující příznaky dominance a toho,že pes šéfuje Vám a ne Vy psovi.Sama už tohle velice těžko zvládnete a cvičák Vám moc nepomůže.nejde o to,aby pes zvládl poslušnost,ale aby se ujasnilo postavení ve smečce.Na to většina cvičáků zaměřená není.Spíš se podívejte po nějakém dobrém výcvikáři,který se bude věnovat v hodinách pouze Vám a zaměříte se právě na problém upevnění Vašeho postavení vůči psovi.Mohla bych Vám tu popsat co dělat a co ne,ale mám obavy,že jako úplný začátečník to stejně nejste schopna zvládnout bez přímé pomoci zkušeného výcvikáře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale paní si to uvědomila, zeptala se a má snahu s tím něco dělat, takže doufejme, že ještě není pozdě a vše se srovná. Bez pomoci odborníků to ale nepůjde. Myslím, že pokud paní Marcela začne situaci hned teď řešit, má velkou šanci, že ze Semiho bude pohodář jako jsou boxeři, které ze svého okolí znám.

Tak, hned dneska jsem zašla na cvičiště, kde zrovna trénovali policejní psy. Když skončili, vyhledala jsem vedoucího a vysvětlila mu situaci. Asi hodinu se mě a Semimu věnoval, vysvětloval mi základy postavení psů v rodině a jejich úlohu. Potom pustil Semiho volně do oploceného oběktu a sledoval, jak se vysmívá mým pokusům odvolat ho od pachů jiných psů. Semi byl zcela nepříčetný. A pak se stalo něco, co mě sice překvapilo, ale byla jsem ráda, že cvičitel vidí náš problém v praxi. Semi našel rohlík a já mu ho chtěla sebrat začal vřčet a pak se po mně ohnal a chtěl mě kousnout. Cvičitel mu takovou vrazil přes tlamu, že Semi zůstal jen překvapeně zírat, pak zkusil na něj završet a cvičitel ho za to popadl za kůži za krkem zvedl a hodil ho silou na zem. Pak schválně několikrád dal Semimu rohlík a zase mu ho vzal, ale Semi mu ho vždycky vydal bez sebemenší známky dominance. Tohle prý nejspíš budu muset udělat já, abych si sjednala pořádek. Ale bude ochoten s námi pracovat a krok po kroku se prý dopracujeme k té pravé kvalitě poslušného psa. Budeme docházet 2x-3x týdně a bude se věnovat jen nám. Sice to není zrovna levné, ale snad účinné. Říkal, že je jeho stav nebezpečně daleko, ale ,že je čas do srovnat. Děkuji ,že jste mi otevřeli oči.
MARCELA N.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak, hned dneska jsem zašla na cvičiště, kde zrovna trénovali policejní psy. Když skončili, vyhledala jsem vedoucího a vysvětlila mu situaci. Asi hodinu se mě a Semimu věnoval, vysvětloval mi základy postavení psů v rodině a jejich úlohu. Potom pustil Semiho volně do oploceného oběktu a sledoval, jak se vysmívá mým pokusům odvolat ho od pachů jiných psů. Semi byl zcela nepříčetný. A pak se stalo něco, co mě sice překvapilo, ale byla jsem ráda, že cvičitel vidí náš problém v praxi. Semi našel rohlík a já mu ho chtěla sebrat začal vřčet a pak se po mně ohnal a chtěl mě kousnout. Cvičitel mu takovou vrazil přes tlamu, že Semi zůstal jen překvapeně zírat, pak zkusil na něj završet a cvičitel ho za to popadl za kůži za krkem zvedl a hodil ho silou na zem. Pak schválně několikrád dal Semimu rohlík a zase mu ho vzal, ale Semi mu ho vždycky vydal bez sebemenší známky dominance. Tohle prý nejspíš budu muset udělat já, abych si sjednala pořádek. Ale bude ochoten s námi pracovat a krok po kroku se prý dopracujeme k té pravé kvalitě poslušného psa. Budeme docházet 2x-3x týdně a bude se věnovat jen nám. Sice to není zrovna levné, ale snad účinné. Říkal, že je jeho stav nebezpečně daleko, ale ,že je čas do srovnat. Děkuji ,že jste mi otevřeli oči.
MARCELA N.

Musim podotknout, ze stale mat epred sebou veliky ukol. Pes bude s cvicitelem bezpochyby pracovat v pohode, ale jen diky tomu, ze cvicitel je pro nej autoritou. Nicmene predevsim se autoritou musite stat vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musim podotknout, ze stale mat epred sebou veliky ukol. Pes bude s cvicitelem bezpochyby pracovat v pohode, ale jen diky tomu, ze cvicitel je pro nej autoritou. Nicmene predevsim se autoritou musite stat vy.

Ty investice se vám, pokud vytrváte, myslím bohatě vrátí. Vytrvejte i doma a buďte důsledná. Ale pozor: také ho nezapomeňte pochválit, když něco udělá dobře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty investice se vám, pokud vytrváte, myslím bohatě vrátí. Vytrvejte i doma a buďte důsledná. Ale pozor: také ho nezapomeňte pochválit, když něco udělá dobře.

No já souhlasím se všmi příspěvky na demnou a opravdu, takhle co udělal ten cvičitel by ste se jednou měla zachovat Vy,pak totiž by respektoval jen jeho a ne VásA ještě sem chtěla dodat,když přijede ta vaše dcera a jak ste popisovala pomoc, tak jakmile ale Vás Semi napadne tak ona do toho nesmí zasahovat, protože Semi to bude brát jako,že Vy ho sama nezvládnete a to je pak špatně...A to platí i o opaku, jakmile ho bude mít Vaše dcera tak Vy byste neměla zasahovat:/ Jinak hodně štěstí
Memorry

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak, hned dneska jsem zašla na cvičiště, kde zrovna trénovali policejní psy. Když skončili, vyhledala jsem vedoucího a vysvětlila mu situaci. Asi hodinu se mě a Semimu věnoval, vysvětloval mi základy postavení psů v rodině a jejich úlohu. Potom pustil Semiho volně do oploceného oběktu a sledoval, jak se vysmívá mým pokusům odvolat ho od pachů jiných psů. Semi byl zcela nepříčetný. A pak se stalo něco, co mě sice překvapilo, ale byla jsem ráda, že cvičitel vidí náš problém v praxi. Semi našel rohlík a já mu ho chtěla sebrat začal vřčet a pak se po mně ohnal a chtěl mě kousnout. Cvičitel mu takovou vrazil přes tlamu, že Semi zůstal jen překvapeně zírat, pak zkusil na něj završet a cvičitel ho za to popadl za kůži za krkem zvedl a hodil ho silou na zem. Pak schválně několikrád dal Semimu rohlík a zase mu ho vzal, ale Semi mu ho vždycky vydal bez sebemenší známky dominance. Tohle prý nejspíš budu muset udělat já, abych si sjednala pořádek. Ale bude ochoten s námi pracovat a krok po kroku se prý dopracujeme k té pravé kvalitě poslušného psa. Budeme docházet 2x-3x týdně a bude se věnovat jen nám. Sice to není zrovna levné, ale snad účinné. Říkal, že je jeho stav nebezpečně daleko, ale ,že je čas do srovnat. Děkuji ,že jste mi otevřeli oči.
MARCELA N.

Super, je se tak chovejte i vy a uvidíte, že se to bude zlepšovat. Jen vytrvejte a buďte DŮSLEDNÁ. VŽDY trvejte na tom, aby pes udělal, to, co mu řeknete! City musí jít v tomto případě stranou, i když je to mnohdy těžké. Mnoho zdaru! Maka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Super, je se tak chovejte i vy a uvidíte, že se to bude zlepšovat. Jen vytrvejte a buďte DŮSLEDNÁ. VŽDY trvejte na tom, aby pes udělal, to, co mu řeknete! City musí jít v tomto případě stranou, i když je to mnohdy těžké. Mnoho zdaru! Maka.

Být vámi, dám ho pryč. pokud nejste "od přírody dominantní typ, budete mít tak na 90% s tímto psem roblémy.A nejen vy, ale i vaše rodina.Ten pes to bude zkoušet stále, třeba na někoho jiného.