Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.145.38
Nevíte někdo, jestli se může pejsek odnaučit aby čůral radostí? Je do dost nepříjemné, kvůli tomu ho necháváme jen v kuchyni a v předsíni, kde jsou dlaždičky. Moc mě mrzí, že ho nemůžu vzít na gauč, nebo do postele, ale bohužel.. Je to velké plemeno, takže "nehoda" je taky velká. Zatím je to štěně 5 měsíců, tak nevím. Poraďte.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.207.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevíte někdo, jestli se může pejsek odnaučit aby čůral radostí? Je do dost nepříjemné, kvůli tomu ho necháváme jen v kuchyni a v předsíni, kde jsou dlaždičky. Moc mě mrzí, že ho nemůžu vzít na gauč, nebo do postele, ale bohužel.. Je to velké plemeno, takže "nehoda" je taky velká. Zatím je to štěně 5 měsíců, tak nevím. Poraďte.
většinou z toho samo štěndo vyroste . . . ukázat na loužičku a lehce pokárat
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.236
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevíte někdo, jestli se může pejsek odnaučit aby čůral radostí? Je do dost nepříjemné, kvůli tomu ho necháváme jen v kuchyni a v předsíni, kde jsou dlaždičky. Moc mě mrzí, že ho nemůžu vzít na gauč, nebo do postele, ale bohužel.. Je to velké plemeno, takže "nehoda" je taky velká. Zatím je to štěně 5 měsíců, tak nevím. Poraďte.
V žádném případě nekárat. Když tak omezit vaší radost z vítání (pohladit a dost), ale nesmí v tom být žádné negativní reakce. A vydržet. Na 99% to časem přejde. Jde většinou pouze o štěněcí záležitost.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.71
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V žádném případě nekárat. Když tak omezit vaší radost z vítání (pohladit a dost), ale nesmí v tom být žádné negativní reakce. A vydržet. Na 99% to časem přejde. Jde většinou pouze o štěněcí záležitost.
Já mám 8 měsíční štěně a taky doufám, že ji to přejde. Teď se jí občas podaří neučůrnout, ale občas taky ne. Snažím se postupovat tak, že pohladím a dost, dál se pomazlíme, až se uklidní, ale vysvětlete to ostatním členům rodiny!!!
- to je snad horší než to vysvětlit tomu psovi..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.33.214
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám 8 měsíční štěně a taky doufám, že ji to přejde. Teď se jí občas podaří neučůrnout, ale občas taky ne. Snažím se postupovat tak, že pohladím a dost, dál se pomazlíme, až se uklidní, ale vysvětlete to ostatním členům rodiny!!!
- to je snad horší než to vysvětlit tomu psovi..
naše fenka to přestala dělat v půl roce.nijak sme jí netresali,jen sme se snažili omezit vítací rituály
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.51.246
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám 8 měsíční štěně a taky doufám, že ji to přejde. Teď se jí občas podaří neučůrnout, ale občas taky ne. Snažím se postupovat tak, že pohladím a dost, dál se pomazlíme, až se uklidní, ale vysvětlete to ostatním členům rodiny!!!
- to je snad horší než to vysvětlit tomu psovi..
Máme stejný problém. Velké plemeno, takže ne loužička, ale louže :-) Teď jí bude 7 měsíců a pomalu bych řekla, že to ustupuje. Netrestáme jenom se tváříme "zhnuseně". Vítání jsme se snažili omezit, ale mě to nějak nejde a kromě toho ona udělá tu loužičku ve chvíli kdy otevřu dveře, takže se vlastně ani nestačíme začít vítat...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.202.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máme stejný problém. Velké plemeno, takže ne loužička, ale louže :-) Teď jí bude 7 měsíců a pomalu bych řekla, že to ustupuje. Netrestáme jenom se tváříme "zhnuseně". Vítání jsme se snažili omezit, ale mě to nějak nejde a kromě toho ona udělá tu loužičku ve chvíli kdy otevřu dveře, takže se vlastně ani nestačíme začít vítat...
Naše slečna to dělala taky,přešlo jí to kolem roku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.145.38
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Naše slečna to dělala taky,přešlo jí to kolem roku
Díky za rady. Ale nedělá to jen při vítání - vlastně ani nemá důvod se vítat, pracuji doma, a na cesty jí beru s sebou, takže jsme pořád spolu. Počůrá se i když se s ní chci pomazlit doma, venku taky. Prostě pokaždé když na ni někdo sáhne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.11.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevíte někdo, jestli se může pejsek odnaučit aby čůral radostí? Je do dost nepříjemné, kvůli tomu ho necháváme jen v kuchyni a v předsíni, kde jsou dlaždičky. Moc mě mrzí, že ho nemůžu vzít na gauč, nebo do postele, ale bohužel.. Je to velké plemeno, takže "nehoda" je taky velká. Zatím je to štěně 5 měsíců, tak nevím. Poraďte.
Zlobit se na loužičku :))
Psa samotného netrestat, ale tu loužičku zlikvidovat s patřičným zhnuseným komentářem, otráveným ksichtem a pod., zní to strašně potrhle, ale ono to skutečně zabírá :)
S takhle mladým štěníkem to ještě potrvá, ono je přece jen malé a nedokáže se tolik ovládnout
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.114
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zlobit se na loužičku :))
Psa samotného netrestat, ale tu loužičku zlikvidovat s patřičným zhnuseným komentářem, otráveným ksichtem a pod., zní to strašně potrhle, ale ono to skutečně zabírá :)
S takhle mladým štěníkem to ještě potrvá, ono je přece jen malé a nedokáže se tolik ovládnout
Máte stejný problém, co jsem měla já s kříženkou jezevčíka - dále jen NUDLE - nalezenkyní
Bylo to strašné a hrozné....furt učúrávala a ne málo, kdykoliv sem se na ni jen usmála, podívala.....pořád!!!!
Měla jsem co dělat, abych ji od rána do večera nemlátila, je to šílený nápor na nervy pána....ale nakonec jsem udělala toto:
S fenou jsem úplně přestala komunikovat! Zcela! Doma jako by nebyla, venku jen povely, jinak nic jiného, žádná pochvala, mazlení, blízký kontakt, nic!!! Ona sama totiž furt za člověkem lezla a vynucovala si mazlení, a to mě štvalo taky!
Při příchodu domů žádné vítání, naprostá ignorace, že tam je....
Prostě jsem dělala, že žádnou Nudlu doma nemám!
Po měsíci se učůrávání zmírnilo, a po třech měsících skoro přestalo. Musel samo takto postupovat i přítel, a pokud přijela na návštěvu mamka, i ona. Pro ně to bylo těžší, ale zvládli to a ač fenka toto dělala od 4 měsíců, co jsem ji našla, v roce už nedělala nic takového a pomalu jsem začala ji občas doma volat, pohladila a zase dost. Venku taky, a dnes jí budou dva roky a je to zcela v pořádku
fenka je ale psychicky dost nevyrovnaná a labilní, práce s ní, ve všech směrech, je a byla náročnější, ovšem s pomocí jednoho fajn pána, který tomu rozumí a svaté trpělivosti, jsem se dostala dost daleko a krom pár blbinek ještě, je fenka bezproblémová
Maťa
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Máte stejný problém, co jsem měla já s kříženkou jezevčíka - dále jen NUDLE - nalezenkyní
Bylo to strašné a hrozné....furt učúrávala a ne málo, kdykoliv sem se na ni jen usmála, podívala.....pořád!!!!
Měla jsem co dělat, abych ji od rána do večera nemlátila, je to šílený nápor na nervy pána....ale nakonec jsem udělala toto:
S fenou jsem úplně přestala komunikovat! Zcela! Doma jako by nebyla, venku jen povely, jinak nic jiného, žádná pochvala, mazlení, blízký kontakt, nic!!! Ona sama totiž furt za člověkem lezla a vynucovala si mazlení, a to mě štvalo taky!
Při příchodu domů žádné vítání, naprostá ignorace, že tam je....
Prostě jsem dělala, že žádnou Nudlu doma nemám!
Po měsíci se učůrávání zmírnilo, a po třech měsících skoro přestalo. Musel samo takto postupovat i přítel, a pokud přijela na návštěvu mamka, i ona. Pro ně to bylo těžší, ale zvládli to a ač fenka toto dělala od 4 měsíců, co jsem ji našla, v roce už nedělala nic takového a pomalu jsem začala ji občas doma volat, pohladila a zase dost. Venku taky, a dnes jí budou dva roky a je to zcela v pořádku
fenka je ale psychicky dost nevyrovnaná a labilní, práce s ní, ve všech směrech, je a byla náročnější, ovšem s pomocí jednoho fajn pána, který tomu rozumí a svaté trpělivosti, jsem se dostala dost daleko a krom pár blbinek ještě, je fenka bezproblémová
Maťa
Maťo nechci vrtat, ale není fenka psychicky nevyrovnaná a labilní právě díky tomu, že žila ve smečce, a přitom totálně mimo (naprostá ignorace?). Jen mě to tak napadlo, jestli jste nevyřešili jeden problém a nezadělali na další, možná mnohem horší? Nebo jsou to problémy, které s tím nesouvisí a byly už dřív?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.15.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Maťo nechci vrtat, ale není fenka psychicky nevyrovnaná a labilní právě díky tomu, že žila ve smečce, a přitom totálně mimo (naprostá ignorace?). Jen mě to tak napadlo, jestli jste nevyřešili jeden problém a nezadělali na další, možná mnohem horší? Nebo jsou to problémy, které s tím nesouvisí a byly už dřív?
vyroste z toho.Taky jsem měla věčně počůrané nohy...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.114
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
vyroste z toho.Taky jsem měla věčně počůrané nohy...
V pořádku, vrtání beru
Ne, tím to není, byla taková vždycky, a tuto ignoraci jsem nasadila od cca 6-7 měsíců, kdy jsem stále lítala a utírala louže a nevěděla, co s tím
Začala jsem s ní chodit na individuální výcvik k jednomu staršímu a zkušenému pánovi, protože já takovouhle divnou povahu neznala u psa, a tam se fenka učila dobře a přišli jsme na ten nápad ignorace
Ona do té doby sice dělala "chudinku", ale tak, že si tím všechno vynucovala, jestli je mi dobře rozumět
Fakt neumím vysvětlovat
A to mě šíleně žralo, své psy nebiju, ale tohle to bylo na mlácení od rána do večera a nejhorší bylo, že i když na ni byl člověk milý a hodný, byla ještě horší.....ještě víc chcala a neposlouchala a byla doslova hystericky tvrdohlavá
Přítel odolával déle, než já, měl ji hodně rád, ale já jsem věděla, že ji jednou zbančím, že to nevydržím, a proto sem honem hledala a našla toho pána.....dneska je Kikina skvělá holka, byť nejnižší člen smečky, ale jí to vyhovuje, a sebevědomí má už dostatečné
Maťa
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.31.114
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V pořádku, vrtání beru
Ne, tím to není, byla taková vždycky, a tuto ignoraci jsem nasadila od cca 6-7 měsíců, kdy jsem stále lítala a utírala louže a nevěděla, co s tím
Začala jsem s ní chodit na individuální výcvik k jednomu staršímu a zkušenému pánovi, protože já takovouhle divnou povahu neznala u psa, a tam se fenka učila dobře a přišli jsme na ten nápad ignorace
Ona do té doby sice dělala "chudinku", ale tak, že si tím všechno vynucovala, jestli je mi dobře rozumět
Fakt neumím vysvětlovat
A to mě šíleně žralo, své psy nebiju, ale tohle to bylo na mlácení od rána do večera a nejhorší bylo, že i když na ni byl člověk milý a hodný, byla ještě horší.....ještě víc chcala a neposlouchala a byla doslova hystericky tvrdohlavá
Přítel odolával déle, než já, měl ji hodně rád, ale já jsem věděla, že ji jednou zbančím, že to nevydržím, a proto sem honem hledala a našla toho pána.....dneska je Kikina skvělá holka, byť nejnižší člen smečky, ale jí to vyhovuje, a sebevědomí má už dostatečné
Maťa
Bych jen ještě chtěla podotknout, že mám zkušenosti se psí osobností, prakticky všichni mí psi byli osobnosti, hrdé, fikané, čertovské a tvrdé "oříšky", ale to mám právě ráda, imponuje mi to, a s tím si rady vím, ale fakt jsem neznala takto "dementní narušenou povahu"
Faktem je, že je nalezenec a kdo ví, jaké zkušenosti měla, jak vyrůstala, jací byli rodiče apod.
I s bojácnou fenou mám zkušenosti, ale Kikina nebyla ani to, ani ono....no i onen pán a moje vetka uznali, že fenka je opravdu svým způsobem "narušená", dle mně prostě "psychouš", ale dá se s ní žít a pracovat, když člověk najde správný přístup a ví, jak na ni a s ní a tak
Dneska to na ni nikdo nepozná, musel by ji pozorovat tak den dva, aby viděl "odchylky" od normálních "problémových" psů
Stejně ji mám ráda, Nudlu jednu, a jsem zase o něco chytřejší, ale sama bych to nezvládla, nemám na to nervy, to vše díky pomoci zkušenějších
Maťa
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.27.171
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bych jen ještě chtěla podotknout, že mám zkušenosti se psí osobností, prakticky všichni mí psi byli osobnosti, hrdé, fikané, čertovské a tvrdé "oříšky", ale to mám právě ráda, imponuje mi to, a s tím si rady vím, ale fakt jsem neznala takto "dementní narušenou povahu"
Faktem je, že je nalezenec a kdo ví, jaké zkušenosti měla, jak vyrůstala, jací byli rodiče apod.
I s bojácnou fenou mám zkušenosti, ale Kikina nebyla ani to, ani ono....no i onen pán a moje vetka uznali, že fenka je opravdu svým způsobem "narušená", dle mně prostě "psychouš", ale dá se s ní žít a pracovat, když člověk najde správný přístup a ví, jak na ni a s ní a tak
Dneska to na ni nikdo nepozná, musel by ji pozorovat tak den dva, aby viděl "odchylky" od normálních "problémových" psů
Stejně ji mám ráda, Nudlu jednu, a jsem zase o něco chytřejší, ale sama bych to nezvládla, nemám na to nervy, to vše díky pomoci zkušenějších
Maťa
Mám 4 letou, naštěstí jorkšírku, dělá to dodnes.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.176.150
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám 4 letou, naštěstí jorkšírku, dělá to dodnes.
Odnaučit se to nedá,nám to dělá 12 letá kníračka