Neregistrovaný uživatel
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Ignorovat, jit na druhou stranu, apod. Nesmi si zvyknout, ze si s ni zacnete timhle zpusobem hrat, jinak se toho nezbavite...
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Štěně je hrave a jeste si na vas poradne nezvyklo-neni na vas tolik zatim zavisle, chce to odepinat jen tam kde nic nehorzi, lakat ho tim, ze zacnete utikat na opacnou stranu a necim lakat, hrackou, a pak velka pochvala a treba i pamlsek. Jinak na voditku, a trenovat, klidne navstivte cvicak a nejkaou steneci pripravku, ukazou vam jak na to, Ma*
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
jak bylo řečeno - štěně vás takhle láká ke hře - když si nechcete hrát, tak to ignorujte a jděte na druhou stranu. tam kde se nemá kam zaběhnout se mu třeba i schovejte (ale tak abyste o něm vy věděli) - naučí se, že si vás musí hlídat, že nemůže blbnout, když vy nechcete, protože by se mohlo ztratit. nejsem žádný odborník na výchovu psů,a le takhle to s našima (jsou 4) fungovalo. a samozřejmě - chválit za každý příchod k vám - čím víc si o vás celé okolí myslí, že jste cvok - tím lépe motivujete svého miláčka
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Musíte ale vědět, jestli Vás bude hledat. U našeho třetího psa se toto nedařilo. Tomu to bylo jedno. až po delší době, co mě neviděl, tak šel hledat. Rozhodně to trénujte na dlouhém vodítku (stopovačka, navíjecí) a vždy, když nebude chtít zpátky, tak cuknout.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Je to klasický případ, kdy vás štěně úplně ignoruje, nemá k vám dostatečný vztah. Často to bývá tím, že když si ho přinesete domů, po pár dnech jdete do práce, do školy. Já vím, že to ani jinak nejde, ale v tom případě bych asi koupi psa odložila na vhodnější dobu, kdy si třeba vezmete měsíční dovolenou, nebo přes prázdniny. Já jsem se svým prďolou byla doma několik měsíců, školu jsem měla jen 3 dny v týdnu pár hodin, to je podle mě ideální, ještě to byl čas zkoušek, kdy jsem pak byla doma měsíc... Ale samostatnost jsme samozřejmě cvičili hned od začátku, skoro každý den byl chvíli sám. Venku jsem ho potom vodila pouze bez vodítka a ani se ode mně nehnul, pořád chodil za patama, aby se neztratil, pomalu ho ani psi nezajímali. Když vyrostl samozřejmě že poznal, že psi jsou taky skvělý, ale už jsme měli "základ" pro přivolání, takže v pohodě.
Takže bych doporučila, abyste se pejskovi začali více věnovat, začali si s ním hrát, doma zkoušet přivolání (už je zvyklý na své jméno?) a hned mu dávat nějakou mňamku, aby věděl, že když přijde, bude něco dobrého (třeba i míček). Taky pomáhá 20m dlouhá šňůra, na kterou psa připnete a pustíte ho na volno. Když ho přivoláváte, šňůrou trhněte, aby s s povelem "ke mně" spojil, že se jedná o něho. Mějte v ruce nějakou odměnu a jakmile k vám poběží, hrozně moc ho chvalte a odměňte. Když k vám nechce, přitáhněte si ho za to vodítko až k sobě a pochvalte.
A nejlepší je navštívit cvičák, a vůbec nezáleží na plemeni pejska, každého jde naučit poslušnosti!!! Maka.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to klasický případ, kdy vás štěně úplně ignoruje, nemá k vám dostatečný vztah. Často to bývá tím, že když si ho přinesete domů, po pár dnech jdete do práce, do školy. Já vím, že to ani jinak nejde, ale v tom případě bych asi koupi psa odložila na vhodnější dobu, kdy si třeba vezmete měsíční dovolenou, nebo přes prázdniny. Já jsem se svým prďolou byla doma několik měsíců, školu jsem měla jen 3 dny v týdnu pár hodin, to je podle mě ideální, ještě to byl čas zkoušek, kdy jsem pak byla doma měsíc... Ale samostatnost jsme samozřejmě cvičili hned od začátku, skoro každý den byl chvíli sám. Venku jsem ho potom vodila pouze bez vodítka a ani se ode mně nehnul, pořád chodil za patama, aby se neztratil, pomalu ho ani psi nezajímali. Když vyrostl samozřejmě že poznal, že psi jsou taky skvělý, ale už jsme měli "základ" pro přivolání, takže v pohodě.
Takže bych doporučila, abyste se pejskovi začali více věnovat, začali si s ním hrát, doma zkoušet přivolání (už je zvyklý na své jméno?) a hned mu dávat nějakou mňamku, aby věděl, že když přijde, bude něco dobrého (třeba i míček). Taky pomáhá 20m dlouhá šňůra, na kterou psa připnete a pustíte ho na volno. Když ho přivoláváte, šňůrou trhněte, aby s s povelem "ke mně" spojil, že se jedná o něho. Mějte v ruce nějakou odměnu a jakmile k vám poběží, hrozně moc ho chvalte a odměňte. Když k vám nechce, přitáhněte si ho za to vodítko až k sobě a pochvalte.
A nejlepší je navštívit cvičák, a vůbec nezáleží na plemeni pejska, každého jde naučit poslušnosti!!! Maka.
Moc děkuji za všechny odpovědi! Netušila jsem, že z mého dotazu se dá dokonce vyčíst, že se pejskovi málo věnujem, nehrajem si s ním a že ho doma necháváme samotného, atd. Nicméně děkuji, podle rad se budu řídit.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc děkuji za všechny odpovědi! Netušila jsem, že z mého dotazu se dá dokonce vyčíst, že se pejskovi málo věnujem, nehrajem si s ním a že ho doma necháváme samotného, atd. Nicméně děkuji, podle rad se budu řídit.
Nemůžete brát vše tak doslova.
Jak jsem třeba já výše psala o našem třetím psovi, tak jsem s ním byla do jeho začínajících 5 měsíců doma. Potom jsem nastoupila do práce. Ale má prostě takovou povahu. Také jsem ho nakonec naučila přivolání.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
On pojem „chodit bez vodítka“, se dá vyložit různě.
Buď chodit bez vodítka u nohy, nebo cvik úplně jiný – přivolání. S ohledem na věk štěněte se o chůzi u nohy bez vodítka mluvit nedá (to je možné učit až později), tedy, chápu-li to dobře, máte problémy s přivoláním.
To je cvik, který se dá popsat na několik stran textu, tedy jen to asi nejdůležitější:
-pouštějte psa co nejčastěji, myslím tím několikrát denně, na různě dlouhou dobu a na různých místech
-naučte se se psem hrát (pokud to umíte, jen tím chci říct, ať si s ním dál hrajete
) a i na vycházkách si s ním někdy hrajte
-neakceptujte jeho hry po odepnutí z vodítka – pán začíná i končí hru, až časem v tomto sem tam můžete udělat výjimku. Pokud jej pustíte z vodítka a začne dělat takové vylomeniny, nevšímejte si ho, přestane ho to bavit. Když jej začnete honit, aby jste mu to sebrali, samozřejmě to pojme jako bezva hru.
-noste u sebe pamlsky nebo jeho oblíbenou hračku a vždy, když přijde, tak ho odměňte – musí nejdříve pochopit, co vlastně ten povel znamená
- používejte pro přivolání stále jen jeden povel – třeba jen „ke mně“
- pokud pes nechce přiběhnout, rozběhněte se na opačnou stranu a opět na něj volejte
- neztrácejte u toho nervy a stále stejně nadšeně (bez vzteku) na něj volejte – pes instinktivně nechce ke zlobícímu se pánovi přijít
- když k vám přijde, i po delší době, pochvalte ho – chápe pochvalu a to, že přišel, ne za to, že mu to dlouho trvalo
- snažte se přivolání praktikovat několikrát za sebou, nesmí se stát pravidlem, že když ho přivoláte, připnete ho na vodítko
-nezaměřujte se na odebrání té věci, nechte mu ji (pokud není bezpodmínečně nutné mu ji odebrat), a vše směrujte pouze na přivolání a následné pochválení psa za přijití
- začínejte s přivoláním na co nejméně rušivých místech a obtížnost (rušivé okolí) postupně ztěžujte
Rozhodně si nemyslím, že by štěně nemělo k vám vztah. Je to typické hravé chování, které hovoří o hravosti. O ničem jiném.
Hlavně ne psa přivázat na dlouhou šňůru!! V tomto případě to není vhodná metoda. Pes není hloupý a velmi brzy pochopí, že pokud je na šňůře, máte nad ním moc, pokud není, nemáte. Ta se dá použít, jen má-li jen pes pochopit, o co vám jde. A to tak max. 5. Pak už přijde na to „kdy musí na zavolání poslechnout, a kdy ne“. Tedy použití dlouhé šňůry je opravdu věda a pokud se člověk do toho systematicky pustí, je to učení spíš na několik měsíců, než-li týdnů. Tedy toto doporučuji použít jen u „beznadějných případů“.
(Vyzkoušejte vše, co jde – co je zde napsáno a pokud nenastane změna k lepšímu, určitě se ještě ozvěte i s dalšími podrobnostmi a určitě najdeme řešení).
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, mám malý dotaz s výcvikem. Naše čtyřměsíční štěně chceme učit, aby také chodilo bez vodítka. Když jí ale vodítko odepneme, okamžitě popadne jkoukoliv věc na zemi (list, kalíck, vajgl) a my s ní nemůžeme v tu chvíli vůbec nic dělat, nejde chytit a utíká nám s tou věcí v tlamě, chce, abysme si s ní hráli. Jak na to??? Děkuji
Nase psice to dela taky, ale poustime ji od malinka a tak neutika uplne, jen par metru a vraci se, ale pokazdy neco slupne, to ji muzu mit treba na voditku, ale takovyho vajgla, nebo nejakou bobuli si ujit nenecha, ale to je reknu nesmis a ona to hrozne vyplivne a cela skace a dovadi...mozna je dobre ucit na slove fuj, nebo nesmis....driv jsem ji vytrepala za kuzi na krku, ale to bylo treba parkrat, ted uz staci jen to slovo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.45.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to klasický případ, kdy vás štěně úplně ignoruje, nemá k vám dostatečný vztah. Často to bývá tím, že když si ho přinesete domů, po pár dnech jdete do práce, do školy. Já vím, že to ani jinak nejde, ale v tom případě bych asi koupi psa odložila na vhodnější dobu, kdy si třeba vezmete měsíční dovolenou, nebo přes prázdniny. Já jsem se svým prďolou byla doma několik měsíců, školu jsem měla jen 3 dny v týdnu pár hodin, to je podle mě ideální, ještě to byl čas zkoušek, kdy jsem pak byla doma měsíc... Ale samostatnost jsme samozřejmě cvičili hned od začátku, skoro každý den byl chvíli sám. Venku jsem ho potom vodila pouze bez vodítka a ani se ode mně nehnul, pořád chodil za patama, aby se neztratil, pomalu ho ani psi nezajímali. Když vyrostl samozřejmě že poznal, že psi jsou taky skvělý, ale už jsme měli "základ" pro přivolání, takže v pohodě.
Takže bych doporučila, abyste se pejskovi začali více věnovat, začali si s ním hrát, doma zkoušet přivolání (už je zvyklý na své jméno?) a hned mu dávat nějakou mňamku, aby věděl, že když přijde, bude něco dobrého (třeba i míček). Taky pomáhá 20m dlouhá šňůra, na kterou psa připnete a pustíte ho na volno. Když ho přivoláváte, šňůrou trhněte, aby s s povelem "ke mně" spojil, že se jedná o něho. Mějte v ruce nějakou odměnu a jakmile k vám poběží, hrozně moc ho chvalte a odměňte. Když k vám nechce, přitáhněte si ho za to vodítko až k sobě a pochvalte.
A nejlepší je navštívit cvičák, a vůbec nezáleží na plemeni pejska, každého jde naučit poslušnosti!!! Maka.
S timto názorem nemohu než souhlasit máme třetí štěně fenku kokršaněla a ve dvou měsících chodí bez vodítke reaguje na jméno povel ke mě a sedni je to neuvěřitelné a le je to jen o tom se pejskovi dostatečně vě novat