Sáhli jste někdy vedle?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
fena švýcarského bílého ovčáka - skvělý rodinný pes, který se bojí všech dětí - důsledek velmi špatné socializace u předchozího majetele, příště budeme více koukat na podmínky, ve kterých jsou pejsci drženi

legrace je ze mam psa krasne vycviceneho, ale stejne bych s nim nemohl nikdy na zkouzky zadne.mam krizence sarpeje s faraonem(ze sarpeje ma jen usi a barvu),nadherny pes,ale strasne trvrdohlavy a pokud nejsme doma a nebo v praci tak ani neposedi cimz me obcas strasne sere....protoze kdyz napr prijedeme na navstevu tak tam zacne litat a predstavte si pri te chrti rychlosti jak to vypada v byte...takze musi bejt na navstevach na voditku.venku zacne poslocuhat az kdyz ubehne asi 5 kilometru tryskem coz mu hojne dopravam.je vycvicen a dokonce nejen ode mne doma krasne posloucha ale jak prijdeme nekam kde ho mohu VYPUSTIT tak je na nem videt jak se zacne smat a ja si pripadam jak kdyz mluvim do sudu.nez dojdeme na to prostranstvy tak chodime pres rusne prostredi kde jezdi obrovske mnozstvi aut a ja byvam strasne nervozni aby se mi nevyskub a neco se mu nestalo.kdyz jdeme pak zpatky tak jde ukazkove a me nejvic stve ze tak nemuze jit i tam.je to muj sesty pes ale uz vim cim se nebudu priste ridit az si budu porizovat psa...krasou stenete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
legrace je ze mam psa krasne vycviceneho, ale stejne bych s nim nemohl nikdy na zkouzky zadne.mam krizence sarpeje s faraonem(ze sarpeje ma jen usi a barvu),nadherny pes,ale strasne trvrdohlavy a pokud nejsme doma a nebo v praci tak ani neposedi cimz me obcas strasne sere....protoze kdyz napr prijedeme na navstevu tak tam zacne litat a predstavte si pri te chrti rychlosti jak to vypada v byte...takze musi bejt na navstevach na voditku.venku zacne poslocuhat az kdyz ubehne asi 5 kilometru tryskem coz mu hojne dopravam.je vycvicen a dokonce nejen ode mne doma krasne posloucha ale jak prijdeme nekam kde ho mohu VYPUSTIT tak je na nem videt jak se zacne smat a ja si pripadam jak kdyz mluvim do sudu.nez dojdeme na to prostranstvy tak chodime pres rusne prostredi kde jezdi obrovske mnozstvi aut a ja byvam strasne nervozni aby se mi nevyskub a neco se mu nestalo.kdyz jdeme pak zpatky tak jde ukazkove a me nejvic stve ze tak nemuze jit i tam.je to muj sesty pes ale uz vim cim se nebudu priste ridit az si budu porizovat psa...krasou stenete.

No ja se taky pridam.....Jako 13leta jsem si vybrecela stene, od chovatele s PP, bohuzel bez vedomi chovatele fenku (nakrytou nadhernym psem, ktery byl pro mne uplny ideal) prekryl vesnicky vorech. Kdyz se stenatka narodila, samozrejme to nebylo poznat, a ja si koupila krizence s PP. No ty geny nenapravitelneho utekare a probirace popelnic jsou bohuzel dedicne.
Takze misto hodnouckeho poslusneho pejsacka, coz je pro plemeno typicke, mi ze stenatka rostla priserna agresivni prisera, co na ulici sezrala uplne vsecko, co nebylo pevne spojene se zemi, a kdyz ji chtel clovek za to napomenout tak klidne pokousala, samozrejme ne vsechno co se na ulici povaluje neni stravitelne, takze jsme byli permanentne u veterinare s prujmama. Uz ve 4 mesicich byl misto klasicky stenatka, ktere se snazi porad sledovat majitlee, notoricky utekar, co se nedal pustit z voditka, i presto ze jsem privolani hned od zacatku cvicila (svoje dalsi psy jsem ho ucila uplne stejne a privolam i od haravky, takze v nacviku asi chyba nebyla). Doma priserka litala a stekala jak potrestena, takze navic nastaly problemy se sousedy.
No vysledek byl ze petimesicni stenatko chodilo venku s kosikem a na voditku (pokud jsem zrovna nemela 3 hodiny cas na to, abych v parku cekala jestli se pejsek uraci vratit).
Uznavam ze to z casti byla i moje chyba, nemela jsem zkusenosti, jako mam treba ted, kdyby se mi dostal takovy pes do ruky ted tak bych si s nim poradila a vsechno zvladla, ale tehdy sem na to byla moc mala a vedela o vychove prd, rodice nikdy nebyli zviratomilove, takze ti mi taky neporadili a jediny dalsi pes v rodine byl nevychovany pudlik tety, ktera o psech vedela snad jeste min nezja.
Nastesti chovatele se ukazali jako opravdu solidni, nabidli vymenu, ze si krizence vezmou zpatky a daji mi opravdu krasneho cistokrevneho psa, coz se stalo. Takze nakonec vse dopadlo dobre, ja mam sveho cistokrevneho psa, ktereho bych nevymnenila, protoze je to povahou zlaticko (i kdyz i s nim byli kvuli nedostatecne socializaci problemy), a drahy krizenec ? Bydli u chovatelu na zahrade a veli cele smecce jejich psu (vcetne velkeho hlidaciho plemene) a sami chovatele mi dali za pravdu, ze porizeni s pejskem je opravdu tezke a nemit ho na zahrade, tak by z nej uz davno vsichni zesediveli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

přidám se ,sekla jsem se při výběčru australského hon.psa.Měla jsem tu na výchovu psa,vše v poho bez problémů.Od stejného chovatele a ze sztejného spojení jsem si pak vybrala fenu.A byl to děs,ač měla zaměstnání až 15 h. denně tak byla natolik hyperaktivní,že doma vše devastovala.Pak jsem s ní dokonce spala u koní,tak se to srovnalo.Bohužel,potom jsme měla těžký úraz a fena nezvládla,že nemá denně tolik práce a začala vše devastovat.Musela jsem ji prodat.
Od té doby bych si už nepořídila hodně aktivní plemeno,když vím,že zbytek rodiny mu neposkytne tolik pohybu.Dodnes z toho mám výčitky i když vím,že se feně daří dobře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja se taky pridam.....Jako 13leta jsem si vybrecela stene, od chovatele s PP, bohuzel bez vedomi chovatele fenku (nakrytou nadhernym psem, ktery byl pro mne uplny ideal) prekryl vesnicky vorech. Kdyz se stenatka narodila, samozrejme to nebylo poznat, a ja si koupila krizence s PP. No ty geny nenapravitelneho utekare a probirace popelnic jsou bohuzel dedicne.
Takze misto hodnouckeho poslusneho pejsacka, coz je pro plemeno typicke, mi ze stenatka rostla priserna agresivni prisera, co na ulici sezrala uplne vsecko, co nebylo pevne spojene se zemi, a kdyz ji chtel clovek za to napomenout tak klidne pokousala, samozrejme ne vsechno co se na ulici povaluje neni stravitelne, takze jsme byli permanentne u veterinare s prujmama. Uz ve 4 mesicich byl misto klasicky stenatka, ktere se snazi porad sledovat majitlee, notoricky utekar, co se nedal pustit z voditka, i presto ze jsem privolani hned od zacatku cvicila (svoje dalsi psy jsem ho ucila uplne stejne a privolam i od haravky, takze v nacviku asi chyba nebyla). Doma priserka litala a stekala jak potrestena, takze navic nastaly problemy se sousedy.
No vysledek byl ze petimesicni stenatko chodilo venku s kosikem a na voditku (pokud jsem zrovna nemela 3 hodiny cas na to, abych v parku cekala jestli se pejsek uraci vratit).
Uznavam ze to z casti byla i moje chyba, nemela jsem zkusenosti, jako mam treba ted, kdyby se mi dostal takovy pes do ruky ted tak bych si s nim poradila a vsechno zvladla, ale tehdy sem na to byla moc mala a vedela o vychove prd, rodice nikdy nebyli zviratomilove, takze ti mi taky neporadili a jediny dalsi pes v rodine byl nevychovany pudlik tety, ktera o psech vedela snad jeste min nezja.
Nastesti chovatele se ukazali jako opravdu solidni, nabidli vymenu, ze si krizence vezmou zpatky a daji mi opravdu krasneho cistokrevneho psa, coz se stalo. Takze nakonec vse dopadlo dobre, ja mam sveho cistokrevneho psa, ktereho bych nevymnenila, protoze je to povahou zlaticko (i kdyz i s nim byli kvuli nedostatecne socializaci problemy), a drahy krizenec ? Bydli u chovatelu na zahrade a veli cele smecce jejich psu (vcetne velkeho hlidaciho plemene) a sami chovatele mi dali za pravdu, ze porizeni s pejskem je opravdu tezke a nemit ho na zahrade, tak by z nej uz davno vsichni zesediveli.

Taky přidám zkušenost. Přítel aniž by si něco přečetl o plemeni a zjistil o CHS pořídil štěně brazilské fily od možitele. Pejsek měl PP nicméně "chovatelé" množili psy cca 10 plemen - štěňata byla v kotcích absolutně nedotčena lidským kontaktem. Ač jsme dělali co šlo, štěně jsme brali denně i do práce, kde chodilo hodně lidí (převážne pejskařů) a každý se seznamoval a hladil, tak pejsek od malička před každým couval a když neměl kam tak vyjížděl (opravdu už jako tříměsíční štěně).Měli jsme doma ještě dva psy a v rodině byl pejsek úplně bezvadnej, poslouchal, byl absolutní závislák. Nikdy bysme ho nemohli dát pryč, protože by ho to asi zabilo a ani jsme o tom nikdy neuvažovali. Ale život s ním byl fakt těžký, protože se snažil všechny cizí lidi napadnout, jakmile se přiblížili tak na 10 m.Navíc útočil převážně zezadu a čím byl člověk menší, tím líp.Museli jsme strašně hlídat, aby se k němu nikdy nedostalo nějaké dítě, jinak bychom měli hlavní roli na Nově. Za svůj život pokousal tři lidi - naše známé, kteří ho znali a třeba se jen neopatrně otočili zády. Naštěstí spíš jen tak štípal, bylo to na pět stehů, nedovedu si představit, kdyby kousl naplno.Umřel v osmi letech na embolii po těžké operaci střev (přestaly mu pracovat) a všichni jsme ho obrečeli. Pro nás byl úžasný kamarád a zlatej kluk, ale opravdu nebezpečný pro každého mimo rodinu a je to opravdu hodně hlídání, aby se takový pejsek mohl pořádně vyběhat, měl dost volnosti a přitom nikomu neublížil. Výběr vymazleného štěněte z rodiny je opravdu velice důležitý a hlavně u podobných plemen.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

Jojo, byť poněkud "jinak"

Jednoho dne si mne našlo štěndo křížence s jezevčíkem - dále jen Nudle

Byla to fenka, cca 4 měsíce, jevila se mi vcelku normální a samo jsem se snažila hledat majitele, ač sem tušila zbytečnost, neb fenka byla zablešená, začervená a totálně nesocializovaná

Její povaha je pro mě totální neznámou, a to už mi rukama prošlo hodně psů různých plemen, věku, problémů a pohlaví Nyní ji za měsíc budou dva roky a mohu říci, že je to o 80% lepší, ale užila jsem si s ní dost, a stále ještě jsou chvíle, kdy mi doslova pije krev Pomáhal mi zkušený člověk, sama bych to asi nezvládla, protože mi bouchaly nervy už, a fakt sem do té doby neznala psa "dementního založení" a to nemyslím ve srandě Fenka opravdu není normální, je to taková zaostalá a vše opačně chápající, fena

Muka jsou s ní při hárání, chová se hůř, než pes!!! Značkuje, dlouho toto dělala i doma!!!, piští, nejí, psy nahání a div že se jim "tam" nerve
Chystám se jí pořád kastrovat, ale nějak se k tomu ne a ne dokopat, byť pak každé hárání trpím, ale je to velký zásah a já pořád nějak naivně doufám, že dostane rozum

Takže nic s Nudlí, či Nudlu samotnou, si nikdy v životě nepořídím úmyslně, a pokud si mě zase nějaká Nudle najde, budu ji velice rychle a intenzivně hledat nové páníčky

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jojo, byť poněkud "jinak"

Jednoho dne si mne našlo štěndo křížence s jezevčíkem - dále jen Nudle

Byla to fenka, cca 4 měsíce, jevila se mi vcelku normální a samo jsem se snažila hledat majitele, ač sem tušila zbytečnost, neb fenka byla zablešená, začervená a totálně nesocializovaná

Její povaha je pro mě totální neznámou, a to už mi rukama prošlo hodně psů různých plemen, věku, problémů a pohlaví Nyní ji za měsíc budou dva roky a mohu říci, že je to o 80% lepší, ale užila jsem si s ní dost, a stále ještě jsou chvíle, kdy mi doslova pije krev Pomáhal mi zkušený člověk, sama bych to asi nezvládla, protože mi bouchaly nervy už, a fakt sem do té doby neznala psa "dementního založení" a to nemyslím ve srandě Fenka opravdu není normální, je to taková zaostalá a vše opačně chápající, fena

Muka jsou s ní při hárání, chová se hůř, než pes!!! Značkuje, dlouho toto dělala i doma!!!, piští, nejí, psy nahání a div že se jim "tam" nerve
Chystám se jí pořád kastrovat, ale nějak se k tomu ne a ne dokopat, byť pak každé hárání trpím, ale je to velký zásah a já pořád nějak naivně doufám, že dostane rozum

Takže nic s Nudlí, či Nudlu samotnou, si nikdy v životě nepořídím úmyslně, a pokud si mě zase nějaká Nudle najde, budu ji velice rychle a intenzivně hledat nové páníčky

Maťa

Já jsem naštěstí šáhla na toho pravýho.
Mám GR a neměnila bych.
Čistotnej, chtrej, bezkonfliktní, nemarodí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jojo, byť poněkud "jinak"

Jednoho dne si mne našlo štěndo křížence s jezevčíkem - dále jen Nudle

Byla to fenka, cca 4 měsíce, jevila se mi vcelku normální a samo jsem se snažila hledat majitele, ač sem tušila zbytečnost, neb fenka byla zablešená, začervená a totálně nesocializovaná

Její povaha je pro mě totální neznámou, a to už mi rukama prošlo hodně psů různých plemen, věku, problémů a pohlaví Nyní ji za měsíc budou dva roky a mohu říci, že je to o 80% lepší, ale užila jsem si s ní dost, a stále ještě jsou chvíle, kdy mi doslova pije krev Pomáhal mi zkušený člověk, sama bych to asi nezvládla, protože mi bouchaly nervy už, a fakt sem do té doby neznala psa "dementního založení" a to nemyslím ve srandě Fenka opravdu není normální, je to taková zaostalá a vše opačně chápající, fena

Muka jsou s ní při hárání, chová se hůř, než pes!!! Značkuje, dlouho toto dělala i doma!!!, piští, nejí, psy nahání a div že se jim "tam" nerve
Chystám se jí pořád kastrovat, ale nějak se k tomu ne a ne dokopat, byť pak každé hárání trpím, ale je to velký zásah a já pořád nějak naivně doufám, že dostane rozum

Takže nic s Nudlí, či Nudlu samotnou, si nikdy v životě nepořídím úmyslně, a pokud si mě zase nějaká Nudle najde, budu ji velice rychle a intenzivně hledat nové páníčky

Maťa

Cha, Nudle

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Cha, Nudle

Já mám také Golden retrievera a to 2 pejsky. Jsem šťastná, že jsem se rozhodla právě pro toto skvělé plemeno. Žiji s nimi téměř šest úžasných let a do tohoto plemene jsem zamilovala navždy, úplně jsem mu propadla Přátelský, laskavý, hravý, veselý..... život je s nima nádherný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky přidám zkušenost. Přítel aniž by si něco přečetl o plemeni a zjistil o CHS pořídil štěně brazilské fily od možitele. Pejsek měl PP nicméně "chovatelé" množili psy cca 10 plemen - štěňata byla v kotcích absolutně nedotčena lidským kontaktem. Ač jsme dělali co šlo, štěně jsme brali denně i do práce, kde chodilo hodně lidí (převážne pejskařů) a každý se seznamoval a hladil, tak pejsek od malička před každým couval a když neměl kam tak vyjížděl (opravdu už jako tříměsíční štěně).Měli jsme doma ještě dva psy a v rodině byl pejsek úplně bezvadnej, poslouchal, byl absolutní závislák. Nikdy bysme ho nemohli dát pryč, protože by ho to asi zabilo a ani jsme o tom nikdy neuvažovali. Ale život s ním byl fakt těžký, protože se snažil všechny cizí lidi napadnout, jakmile se přiblížili tak na 10 m.Navíc útočil převážně zezadu a čím byl člověk menší, tím líp.Museli jsme strašně hlídat, aby se k němu nikdy nedostalo nějaké dítě, jinak bychom měli hlavní roli na Nově. Za svůj život pokousal tři lidi - naše známé, kteří ho znali a třeba se jen neopatrně otočili zády. Naštěstí spíš jen tak štípal, bylo to na pět stehů, nedovedu si představit, kdyby kousl naplno.Umřel v osmi letech na embolii po těžké operaci střev (přestaly mu pracovat) a všichni jsme ho obrečeli. Pro nás byl úžasný kamarád a zlatej kluk, ale opravdu nebezpečný pro každého mimo rodinu a je to opravdu hodně hlídání, aby se takový pejsek mohl pořádně vyběhat, měl dost volnosti a přitom nikomu neublížil. Výběr vymazleného štěněte z rodiny je opravdu velice důležitý a hlavně u podobných plemen.

Typický představitel brazilské fily by měl splňovat všechny tyto vlastnosti. Proto si jen někteří lidé pořizují. BF je vůči cizím až agresivní. TAkže byl vlastně super filák.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

No jo, Nudle

Ale i přesto přes všechno ji mám moc ráda a nedala bych ji, ani za nic, taky jsem díky ní za o něco zkušenější

Třeba drsnosrsté Nudle se mi moc líbí a údajně jsou i povahově klidnější, ale jak říkám, díky Kikině se na Nudle dívám už troška vyděšeněji a rozhodně si žádnou nepořídím.....aspoň teďfka si to myslím

Ono kdo ví co zažila, kde a jak byla "vychována", takže nemůžu zanevřít na všechny

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, Nudle

Ale i přesto přes všechno ji mám moc ráda a nedala bych ji, ani za nic, taky jsem díky ní za o něco zkušenější

Třeba drsnosrsté Nudle se mi moc líbí a údajně jsou i povahově klidnější, ale jak říkám, díky Kikině se na Nudle dívám už troška vyděšeněji a rozhodně si žádnou nepořídím.....aspoň teďfka si to myslím

Ono kdo ví co zažila, kde a jak byla "vychována", takže nemůžu zanevřít na všechny

Maťa

Taky přispěju svou troškou. Když nám před 7 lety umřel boxer (ten nejlepší pes:-), začali být populární už zmínění bíglové. Protože ale naši nechtěli psa s PP, byla jsem vděčná aspoň za toho bez PP. Vzhledově bígl, když pominu delší nos a kratší uši, ale ta povaha. Je hodně bíglovatý - hledá stopy, utíká, je špatě odvolatelný a je neskutečně žravý. Musím říct, že i přes to se s ním dá chodit i bez vodítka a docela pěkně poslouchá. Jinak je to ale rváč a takový nerudný pán - nemá moc rád děti a nejraději má ten svůj klid, když se mu něco nelíbí ohání se po ruce. Zásadně ale třeba nestoupne na mokrou trávu, nechce jít ven když prší a sněží - prostě taková cíťa, co chce mít od všech a všeho pokoj. I přes to všechno ho ale máme rádi a jednou ho všichni hodně obrečíme. My jsme si před rokem a půl pořídili SBT - s ním jsme moooc spokojení a už u nic asi zůstaneme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Typický představitel brazilské fily by měl splňovat všechny tyto vlastnosti. Proto si jen někteří lidé pořizují. BF je vůči cizím až agresivní. TAkže byl vlastně super filák.

nebyl to superfilák, protože nešel zpříma a jasně do konfrontace, ale zezadu a štípal. ale jinak ta nedůvěřivost vůči všemu cizíému je pro filáky typická a je fakt, že majitel bf si moc neužije bezstarostných procházek s pesanem na volno :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky přispěju svou troškou. Když nám před 7 lety umřel boxer (ten nejlepší pes:-), začali být populární už zmínění bíglové. Protože ale naši nechtěli psa s PP, byla jsem vděčná aspoň za toho bez PP. Vzhledově bígl, když pominu delší nos a kratší uši, ale ta povaha. Je hodně bíglovatý - hledá stopy, utíká, je špatě odvolatelný a je neskutečně žravý. Musím říct, že i přes to se s ním dá chodit i bez vodítka a docela pěkně poslouchá. Jinak je to ale rváč a takový nerudný pán - nemá moc rád děti a nejraději má ten svůj klid, když se mu něco nelíbí ohání se po ruce. Zásadně ale třeba nestoupne na mokrou trávu, nechce jít ven když prší a sněží - prostě taková cíťa, co chce mít od všech a všeho pokoj. I přes to všechno ho ale máme rádi a jednou ho všichni hodně obrečíme. My jsme si před rokem a půl pořídili SBT - s ním jsme moooc spokojení a už u nic asi zůstaneme.

my jsme po smrti starsiho pejska uz jineho nechteli. pak ale dcera prinesla ze skoly male klubicko krizence,pry ze to bude malinkej pejsek -ne vetsi nez kocka:-) a pak ze ho nemuze nechat tam kde je..tak jsme meli pejska:-) pejsek dorostl velikosti ovcaka. Je to strasne zivé zvire.kdyz jdem na procázku tak to vypada ze ho beru ven tak po pul roce co delá na voditku.pak se vybeha a domu uz jde klidne,ale ten zacatek.taky chyta stopu jak muže. Nechce chodit ven kdyz je zima,prší, fouká vitr..:-) ale jak je hezky nejde se domu ze zahrady ani najíst. Nase zahrada vypadá jak mesicní krajina jaky tam vyhrabal krátery.
Kdyz jdem nekam na navstevu,tak se ani na chvilku nezastaví,líta jak posuk po dvore,po dome..
hrozne nám zmenil zivot,ale nemenili by jsme ho ac to s nim nekdy neni lehké. taky je to strasnej mazel,ale musi byt unaveny:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky přispěju svou troškou. Když nám před 7 lety umřel boxer (ten nejlepší pes:-), začali být populární už zmínění bíglové. Protože ale naši nechtěli psa s PP, byla jsem vděčná aspoň za toho bez PP. Vzhledově bígl, když pominu delší nos a kratší uši, ale ta povaha. Je hodně bíglovatý - hledá stopy, utíká, je špatě odvolatelný a je neskutečně žravý. Musím říct, že i přes to se s ním dá chodit i bez vodítka a docela pěkně poslouchá. Jinak je to ale rváč a takový nerudný pán - nemá moc rád děti a nejraději má ten svůj klid, když se mu něco nelíbí ohání se po ruce. Zásadně ale třeba nestoupne na mokrou trávu, nechce jít ven když prší a sněží - prostě taková cíťa, co chce mít od všech a všeho pokoj. I přes to všechno ho ale máme rádi a jednou ho všichni hodně obrečíme. My jsme si před rokem a půl pořídili SBT - s ním jsme moooc spokojení a už u nic asi zůstaneme.

Ono taky ale hodně záleží na povaze psa, ne jen na plemeni. Mám čtvrtou fenu stejného plemene a musím říct, že každa byla úplně jiná, i když v základních rysech plemene se shodly všechny. Potom taky hodně záleží na socializaci štěněte u chovatele, jestli jsou v rodině chovatele děti, jak staré štěně si od něj vezmete a jak probíhá další socializace a výchova. A samozřejmě také na tom, jak je nový majitel s plemenem obeznámen a jestli vůbec pořádně ví, co od něj může čekat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, Nudle

Ale i přesto přes všechno ji mám moc ráda a nedala bych ji, ani za nic, taky jsem díky ní za o něco zkušenější

Třeba drsnosrsté Nudle se mi moc líbí a údajně jsou i povahově klidnější, ale jak říkám, díky Kikině se na Nudle dívám už troška vyděšeněji a rozhodně si žádnou nepořídím.....aspoň teďfka si to myslím

Ono kdo ví co zažila, kde a jak byla "vychována", takže nemůžu zanevřít na všechny

Maťa

Tedy, nevím, kde jste se dozvěděla, že drsnosrsté nudle jsou povahově klidnější, už jen to, že to jsou kříženci teriéra mluví za vše . Měla jsem před lety 2 jezevčíky. Dlouhosrstého a drsňáka. dlouhosrstý - zlatíčko. Drsnosrtý - poděs!!!! Problém byl asi hodně v jeho dominanci a špatné výchově chovatele, od kterého jsem si ho brala až jako staršího. Dovolil mu vše. Ač byl hajný - pes chodil již od štěněčího věku zásadně z lesa sám. Když kousnul, byla to legrace - byl to projev "správného chlapa" . Prodávalho, protože ho nezvládl. Ale byl nádherný, a tak jsem si ho vzala. Kousal, vše ničil, utíkal - katastrofa. Trvalo nám hezky dlouho, než jsme ho převychovali, ale vyšlo to. Nakonec to byl milý a ovladatelný pes (pravda trochu ostřejší), ale pod kontrolou. Už nikdy nikoho nepokousal, venku chodil navolno a spal s námi v posteli. Ale byla to dřina. I zkušení chovatelé nám radili - zbavte se ho. Ale jsem ráda, že jsme vydrželi i když to bylo někdy o nervy i o zdraví. Ve finále na něj často vzpomínáme. . Ale teď už vím, jak dokáže i "odborník" dokonale zkazit psa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

No já si naší čubinu vybrala podle toho, že byla v útulku ze všech nejdýl (rok a půl), počítala jsem s tím, že není čistotná, stále štěká, rve se a má tendenci kousnout, když se jí něco nelíbí. Znala jsem ji delší dobu, protože jsem tam pomáhala. Chtěla jsem udělat dobrej skutek a všude jsem povídala, že se holt obětuju v zájmu civilizace. Protože neměla být čistotná, měla být na zahradě. Brali jsme si ji na jaře, bylo ještě ne uplně teplo, tak jsme počkali měsíc a pak ji vykoupali. No samozřejmě to proběhlo doma ve vaně a čekali jsme než uschne, čuba jinak rarach a zmeťour, držela při koupání, čištění uší a stříhání i drápů jak zařezaná. Hned jak vyšla z koupelny, lehla pod lavici a od té doby už venku na zahradě v boudě nebyla. S tou první koupelí, ze sebe smyla ten rok a půl v útulku a zřejmě i předchozí špatné zážitky. Musím říct, že je to bez chlubení, jeden z nejvychovanějších psů v obci. Má stoprocentní přivolání, zvládá dokonale povely a rozumí tolika slovům a větám, že lidi nevěří, že ji od rána do večera nebiflujeme. Takže až zase jednou budu pořizovat pejska, půjdo do toho nejšpinavějšího a nejhroznějšího vořecha. Buď se z něj vyloupne zase klenot, a nebo se konečně "budu moct sebeobětovat a udělat dobrý skutek", protože teď dělá dobrý skutek spíš naše Babu, že si na nás v tom kotci rok a půl počkala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

Ahoj, já sem teda sáhla vedle s výběrem přítele Sem totiž na začátku nevěděla, že má tři bulteriéry a život od té doby je pro mě (vlastně pro všechny zúčastněné - on,já, jeho pes a můj pes) velice náročný. Mám tříletýho výmara, zlatíčko, ale rváč se psy a s tím jeho rovněž tříletým buletriérem si absolutně nesedli a už několikrát jsem o psa málem přišla. Důsledně psy oddělujeme, ale právě mojí nebo přítelovou blbostí se nám dostali asi třikrát za ty dva roky k sobě a pokaždé z toho byla těžká operace mýho psa a vůbec, to odtrhávání těch psů od sebe rozhodně patřídost blbým zážitkům... Takže já si vybrala psa správně, ale chlapa se psama nee

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, já sem teda sáhla vedle s výběrem přítele Sem totiž na začátku nevěděla, že má tři bulteriéry a život od té doby je pro mě (vlastně pro všechny zúčastněné - on,já, jeho pes a můj pes) velice náročný. Mám tříletýho výmara, zlatíčko, ale rváč se psy a s tím jeho rovněž tříletým buletriérem si absolutně nesedli a už několikrát jsem o psa málem přišla. Důsledně psy oddělujeme, ale právě mojí nebo přítelovou blbostí se nám dostali asi třikrát za ty dva roky k sobě a pokaždé z toho byla těžká operace mýho psa a vůbec, to odtrhávání těch psů od sebe rozhodně patřídost blbým zážitkům... Takže já si vybrala psa správně, ale chlapa se psama nee

To už je to dva roky? Já si pamatuju, žes to tady řešila, přítel s bulíkem a ty s výmarem, jak je sžít. Teda doufám, že jsi to ty. Mám výmara, strašně pracovitého a hyperaktivního. Miluju ho, je to super pes. Máme úspěchy na výstavách, děláme zkoušky lovec. ale někdy jsem z něj už hotová, ta jeho energie ! je neunavitelný. Dopoledne nalítá snad tísíc km. cvičí se 4kilovou liškou, zajícem a pořád není unavenej. Doma asistuje u všeho co dělám, nosí mi polštáře, telefon když zazvoní ?! Odpoledne totéž, další množství kiláků a večer místo aby spal hryže velkou hovězí kost a dělá při tom šílenej rámus, jak to duní na podlaze. Snad se zklidní věkem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To už je to dva roky? Já si pamatuju, žes to tady řešila, přítel s bulíkem a ty s výmarem, jak je sžít. Teda doufám, že jsi to ty. Mám výmara, strašně pracovitého a hyperaktivního. Miluju ho, je to super pes. Máme úspěchy na výstavách, děláme zkoušky lovec. ale někdy jsem z něj už hotová, ta jeho energie ! je neunavitelný. Dopoledne nalítá snad tísíc km. cvičí se 4kilovou liškou, zajícem a pořád není unavenej. Doma asistuje u všeho co dělám, nosí mi polštáře, telefon když zazvoní ?! Odpoledne totéž, další množství kiláků a večer místo aby spal hryže velkou hovězí kost a dělá při tom šílenej rámus, jak to duní na podlaze. Snad se zklidní věkem

Jo, jo, už je to přes dva roky. Jsem to já, co jsem to tu řešila a sžití se samozřejmě nekonalo a smířili jsme se s tím, že se už nikdy konat nebude... Poslední rvačka skončilautženým uchem a to dost velkou částí - výborný zážitek - krvácení po utržení ucha je vychytávka a než jsem psa dopravila 20 km k veterináři, vypadalo moje auto jak po masové vraždě... Ten kus samozřejmě přišít nešel, díky skvělé veterinářce to má krásně spravený, ale ten kus prostě nemá. Jinak pes se ve třech letech dost uklidnil a až na to vyvolávání rvaček na něm neshledávám žádný problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já si naší čubinu vybrala podle toho, že byla v útulku ze všech nejdýl (rok a půl), počítala jsem s tím, že není čistotná, stále štěká, rve se a má tendenci kousnout, když se jí něco nelíbí. Znala jsem ji delší dobu, protože jsem tam pomáhala. Chtěla jsem udělat dobrej skutek a všude jsem povídala, že se holt obětuju v zájmu civilizace. Protože neměla být čistotná, měla být na zahradě. Brali jsme si ji na jaře, bylo ještě ne uplně teplo, tak jsme počkali měsíc a pak ji vykoupali. No samozřejmě to proběhlo doma ve vaně a čekali jsme než uschne, čuba jinak rarach a zmeťour, držela při koupání, čištění uší a stříhání i drápů jak zařezaná. Hned jak vyšla z koupelny, lehla pod lavici a od té doby už venku na zahradě v boudě nebyla. S tou první koupelí, ze sebe smyla ten rok a půl v útulku a zřejmě i předchozí špatné zážitky. Musím říct, že je to bez chlubení, jeden z nejvychovanějších psů v obci. Má stoprocentní přivolání, zvládá dokonale povely a rozumí tolika slovům a větám, že lidi nevěří, že ji od rána do večera nebiflujeme. Takže až zase jednou budu pořizovat pejska, půjdo do toho nejšpinavějšího a nejhroznějšího vořecha. Buď se z něj vyloupne zase klenot, a nebo se konečně "budu moct sebeobětovat a udělat dobrý skutek", protože teď dělá dobrý skutek spíš naše Babu, že si na nás v tom kotci rok a půl počkala.

Anonymní | Vloženo: 21.02.2008 10:12:01

jéj, ale tohle je hezký, moc hezký. Pěkně se to čte. Líp než červená knihovna. Mám hubu kolem celý hlavy. Tak gratuluju a přeju, ať k tomu sebeobětování nemusí dojít

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, jo, už je to přes dva roky. Jsem to já, co jsem to tu řešila a sžití se samozřejmě nekonalo a smířili jsme se s tím, že se už nikdy konat nebude... Poslední rvačka skončilautženým uchem a to dost velkou částí - výborný zážitek - krvácení po utržení ucha je vychytávka a než jsem psa dopravila 20 km k veterináři, vypadalo moje auto jak po masové vraždě... Ten kus samozřejmě přišít nešel, díky skvělé veterinářce to má krásně spravený, ale ten kus prostě nemá. Jinak pes se ve třech letech dost uklidnil a až na to vyvolávání rvaček na něm neshledávám žádný problém.

Taky si na vás vzpomínám, řešila jsem totiž soužití čs. vlčáka s pitem - no já to neriskla a raději zvolila jiného chlapa, ale jsem ráda, že vám se to daří a držím palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, já sem teda sáhla vedle s výběrem přítele Sem totiž na začátku nevěděla, že má tři bulteriéry a život od té doby je pro mě (vlastně pro všechny zúčastněné - on,já, jeho pes a můj pes) velice náročný. Mám tříletýho výmara, zlatíčko, ale rváč se psy a s tím jeho rovněž tříletým buletriérem si absolutně nesedli a už několikrát jsem o psa málem přišla. Důsledně psy oddělujeme, ale právě mojí nebo přítelovou blbostí se nám dostali asi třikrát za ty dva roky k sobě a pokaždé z toho byla těžká operace mýho psa a vůbec, to odtrhávání těch psů od sebe rozhodně patřídost blbým zážitkům... Takže já si vybrala psa správně, ale chlapa se psama nee

Tak my jsme zrovna nešáhli úlně vedle, ale ideální to taky není...vzali jsme si feňulu ve věku asi kolem 4,5 měsíců. Dle veterinářky klidné, rozumné štěně. V útulku se tak asi jevila, no Po třech dnech, co jsme ji měli doma, napadla dvouměsíční štěně, prostě uviděla ho venku a šla ho zabít. Přitiskla jsem ji na zem, byla jak šílená, nevnímala, nic.
No a tak to bylo pořád. Nevím, co zažila, ale chová se, jako by žádného psa v životě neviděla. Teď bude mít dva roky, útočí míň, na některého psa ano, s některým si hraje. Chodíme myslím velmi intenzivně mezi smečku psů, když je zná dýl, je to ok, nové párkrát napadne, pokud si jí začnou všímat, než dostane na prdel. Štěňata nenávidí pořád. Navíc její lovecký pud je šílený, připadám si, jako bychom měli ohaře. Jinak poslouchá dobře, ale jak uvidí utíkat jakékoliv zvíře, je neodvolatelná.
Povahově bych ji srovnala asi s Nudlí od Mati, taky si občas říkáme, že není normální...
Má panickou hrůzu z mých bratránků, kteří jí stopro nic neudělali, už po nich několikrát vyjela. Ať jsme dělali, co jsme chtěli, když je vidí, třepe se jak osika a není schopná normálně existovat.
Jinak děti na ulici jí nevadí, spíš ji zajímají a často je očuchává.
Jinak je hyperaktivní, ale to nám neva, protože se strašně ráda a rychle učí.

Jinak díky za tohle téma, aspoň se můžu vykecat a vidím, že nejsem sama s "divným" psem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak my jsme zrovna nešáhli úlně vedle, ale ideální to taky není...vzali jsme si feňulu ve věku asi kolem 4,5 měsíců. Dle veterinářky klidné, rozumné štěně. V útulku se tak asi jevila, no Po třech dnech, co jsme ji měli doma, napadla dvouměsíční štěně, prostě uviděla ho venku a šla ho zabít. Přitiskla jsem ji na zem, byla jak šílená, nevnímala, nic.
No a tak to bylo pořád. Nevím, co zažila, ale chová se, jako by žádného psa v životě neviděla. Teď bude mít dva roky, útočí míň, na některého psa ano, s některým si hraje. Chodíme myslím velmi intenzivně mezi smečku psů, když je zná dýl, je to ok, nové párkrát napadne, pokud si jí začnou všímat, než dostane na prdel. Štěňata nenávidí pořád. Navíc její lovecký pud je šílený, připadám si, jako bychom měli ohaře. Jinak poslouchá dobře, ale jak uvidí utíkat jakékoliv zvíře, je neodvolatelná.
Povahově bych ji srovnala asi s Nudlí od Mati, taky si občas říkáme, že není normální...
Má panickou hrůzu z mých bratránků, kteří jí stopro nic neudělali, už po nich několikrát vyjela. Ať jsme dělali, co jsme chtěli, když je vidí, třepe se jak osika a není schopná normálně existovat.
Jinak děti na ulici jí nevadí, spíš ji zajímají a často je očuchává.
Jinak je hyperaktivní, ale to nám neva, protože se strašně ráda a rychle učí.

Jinak díky za tohle téma, aspoň se můžu vykecat a vidím, že nejsem sama s "divným" psem

To mám radost, že nemám jen já divného psa - Nudlu

Ona fakt reaguje vždy opačně...věci, kterých se pes obvykle bojí, lekne, nebo se v určitých situacích chová agresivně, bázlivě....ona neřeší a je jak mazák, a naopak naprosto zcestné ptákoviny, z ní udělají uzlíček nervů, nemluvě o tom, že si spoustu věcí "vynucuje hraním na chudinku" čímž mě dostává do varu teda festovně, neboť toto nesnáším ani u lidí, natož u psů To fakt má potom člověk chuť jít a tomu psovi to něco udělat, aby teda ten důvod "chudinky" opravdu měl

Tolik ji pořád dodávám svou oporu, ukazuji, učím, jsem s ní, ale ona je prostě mentálně úplně někde jinde Psycho hadra, ale je moje a mám dojem, že si na to snad časem zvyknu a možná mi to ani nepřijde

Možná jsem i ovlivněná tím, že jsem zatím měla většinou štěstí na psí osobnosti, a to doslova, a nebo psy normální, čímž jsem nasadila velkou laťku. Je mi milejší, příjemnější a lepší, psa "přechcávat", protože je chytrý a myslí sám svou hlavou, korigovat jeho "hrdost a nadřazenost", protože mu trvá, než dospěje a dokáže se nad vše "povznést", než prostě to mít opačně, a v případě Nudle ještě naprosto nesmyslně a nelogicky

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To mám radost, že nemám jen já divného psa - Nudlu

Ona fakt reaguje vždy opačně...věci, kterých se pes obvykle bojí, lekne, nebo se v určitých situacích chová agresivně, bázlivě....ona neřeší a je jak mazák, a naopak naprosto zcestné ptákoviny, z ní udělají uzlíček nervů, nemluvě o tom, že si spoustu věcí "vynucuje hraním na chudinku" čímž mě dostává do varu teda festovně, neboť toto nesnáším ani u lidí, natož u psů To fakt má potom člověk chuť jít a tomu psovi to něco udělat, aby teda ten důvod "chudinky" opravdu měl

Tolik ji pořád dodávám svou oporu, ukazuji, učím, jsem s ní, ale ona je prostě mentálně úplně někde jinde Psycho hadra, ale je moje a mám dojem, že si na to snad časem zvyknu a možná mi to ani nepřijde

Možná jsem i ovlivněná tím, že jsem zatím měla většinou štěstí na psí osobnosti, a to doslova, a nebo psy normální, čímž jsem nasadila velkou laťku. Je mi milejší, příjemnější a lepší, psa "přechcávat", protože je chytrý a myslí sám svou hlavou, korigovat jeho "hrdost a nadřazenost", protože mu trvá, než dospěje a dokáže se nad vše "povznést", než prostě to mít opačně, a v případě Nudle ještě naprosto nesmyslně a nelogicky

Maťa

Ale stejně je mi Nudle sympatická, tím víc, že i takovému psímu člověku , jako jsi ty,zamotá svým chováním hlavu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To mám radost, že nemám jen já divného psa - Nudlu

Ona fakt reaguje vždy opačně...věci, kterých se pes obvykle bojí, lekne, nebo se v určitých situacích chová agresivně, bázlivě....ona neřeší a je jak mazák, a naopak naprosto zcestné ptákoviny, z ní udělají uzlíček nervů, nemluvě o tom, že si spoustu věcí "vynucuje hraním na chudinku" čímž mě dostává do varu teda festovně, neboť toto nesnáším ani u lidí, natož u psů To fakt má potom člověk chuť jít a tomu psovi to něco udělat, aby teda ten důvod "chudinky" opravdu měl

Tolik ji pořád dodávám svou oporu, ukazuji, učím, jsem s ní, ale ona je prostě mentálně úplně někde jinde Psycho hadra, ale je moje a mám dojem, že si na to snad časem zvyknu a možná mi to ani nepřijde

Možná jsem i ovlivněná tím, že jsem zatím měla většinou štěstí na psí osobnosti, a to doslova, a nebo psy normální, čímž jsem nasadila velkou laťku. Je mi milejší, příjemnější a lepší, psa "přechcávat", protože je chytrý a myslí sám svou hlavou, korigovat jeho "hrdost a nadřazenost", protože mu trvá, než dospěje a dokáže se nad vše "povznést", než prostě to mít opačně, a v případě Nudle ještě naprosto nesmyslně a nelogicky

Maťa

Maťa:
"Ona fakt reaguje vždy opačně...věci, kterých se pes obvykle bojí, lekne, nebo se v určitých situacích chová agresivně, bázlivě....ona neřeší a je jak mazák, a naopak naprosto zcestné ptákoviny, z ní udělají uzlíček nervů"

Jojo, tohle máme doma taky, když si myslím, že bude vše v poho, nebo nevidím nikde problém, ta mrška si něco najde, z čeho může hysterčit. Když předpokládám, že vše proběhne ok, je to přesně opačně Navíc to má takhle i po zdravotní stránce, i pan veterinář se diví, co nás zná

Nebudou ty dvě ségry?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale stejně je mi Nudle sympatická, tím víc, že i takovému psímu člověku , jako jsi ty,zamotá svým chováním hlavu

Mně je sympatická taky, hlavně v poslední době je vcelku v pohodě, až na to momentální hárání

A že jsem psí člověk, psy miluju, žiju s nimi, mám to v genech a prošlo mi jich rukama dost, neznamená, že všechno vím, spíše naopak....čím déle s nimi žiji a zajímám se o ně, a sleduji vše okolo psů, tím víc mám dojem, že vím úplný houbeles Proto jsem se s Nudlou taky obrátila na pomoc k člověku, který takové chování zná a má s tím zkušenosti

On zase se ode mne naučil pár "blbostí" jak naučit psa chodit kakat na zahradě na jedno místo, a jak ho naučit "používat vlastní hlavu" Taková oboustranná pomoc

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Maťa:
"Ona fakt reaguje vždy opačně...věci, kterých se pes obvykle bojí, lekne, nebo se v určitých situacích chová agresivně, bázlivě....ona neřeší a je jak mazák, a naopak naprosto zcestné ptákoviny, z ní udělají uzlíček nervů"

Jojo, tohle máme doma taky, když si myslím, že bude vše v poho, nebo nevidím nikde problém, ta mrška si něco najde, z čeho může hysterčit. Když předpokládám, že vše proběhne ok, je to přesně opačně Navíc to má takhle i po zdravotní stránce, i pan veterinář se diví, co nás zná

Nebudou ty dvě ségry?

Jéééé fakt??? Musím hnedka Nudličce vyřídit, že není jediná a nemusí to na mě už hrát

Akorát díky bohu toho veta jsme zatím potřebovali jen na očkování, odčervení a pipetky.....ťuk ťuk ťuk
I když vet psycholog by se mi šikl

To je zvláštní....četla jsem, že i mezi psy jsou tzv. dementní jedinci, ale nikdy jsem se s takovým psem nesetkala Samo nepočítám nádory na mozku, velice zlé zkušenosti během let apod.

No nějak to s těma broučkama zvládneme, já bych Nudlu nedala, ani za nic, byť jsem mohla že.....kolikrát sem si říkala, že ji někde fiknu do útulku, nebo ji dám lidem, kterým se moooc líbila Ale nikdy sem to neudělala a neudělám, jednou tady zakotvila, a tož tu taky zůstane, a já se aspoň zase poněkud poučím

Takže všem "divným" pejskům hodně zdaru a zdravíčka

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jéééé fakt??? Musím hnedka Nudličce vyřídit, že není jediná a nemusí to na mě už hrát

Akorát díky bohu toho veta jsme zatím potřebovali jen na očkování, odčervení a pipetky.....ťuk ťuk ťuk
I když vet psycholog by se mi šikl

To je zvláštní....četla jsem, že i mezi psy jsou tzv. dementní jedinci, ale nikdy jsem se s takovým psem nesetkala Samo nepočítám nádory na mozku, velice zlé zkušenosti během let apod.

No nějak to s těma broučkama zvládneme, já bych Nudlu nedala, ani za nic, byť jsem mohla že.....kolikrát sem si říkala, že ji někde fiknu do útulku, nebo ji dám lidem, kterým se moooc líbila Ale nikdy sem to neudělala a neudělám, jednou tady zakotvila, a tož tu taky zůstane, a já se aspoň zase poněkud poučím

Takže všem "divným" pejskům hodně zdaru a zdravíčka

Maťa

Maťa: tzv. dementní jedinci to před nima ale radši nebudeme říkat
No koukala jsem teď na fotky Tvé nudlajdy v diskuzi a čéče ségry by to být mohly...naše je skoro stejná akurát hnědá

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

Já jsem sáhla vedle dvakrát, až napotřetí mám přesně to, co jsem chtěla. Ale je fakt, že nevhodné plemeno jsem si ani jednou nevybrala úplně sam, vždycky v tom měl prsty někdo jiný... poprvé mi rodiče konečně ve třinácti dovolili psa a mámě se líbil hrubosrstý jezevčík (zde Nudla). Já byla tak nadšená z toho, že konečně bude pes, že jsem už dál nesmlouvala. A to byla chyba, protože mě táhnul sportovní výcvik a jistě uznáte, že v tom s jezevčíkem díru do světa neuděláte. Sice jsem se přeorientovala na myslivost, nakoupila knížky, dělala vlečky, ale na jezevčíka jsem v tom věku samozřejmě ještě neměla. Ten pes měl víc rozumu než já a upnul se na mámu, což jsem samozřejmě velmi těžce nesla. Nicméně se to ukázalo být tím nejlepším, co se mohlo stát, protože v 18 jsem odešla do Prahy na vejšku a nikdo tím netrpěl. A máma díky tomu získala vztah ke psům, což (ač dcera veterináře), nikdy předtím neměla.
Když jsme s přítelem dostudovali a přestěhovali se na venkov, samozřejmě jsem hned chtěla psa. Boxera, které jsem milovala odmalička. Ale příteli se nelíbí a prosadil labradora. Všude o nich píšou, jak jsou oddaní, spolupracující, milující pána. Na fóru o LR jsme se však shodli, že labrador sice JE ochoten kdykoliv vyhovět, ale především SOBĚ, což už se nikde nepíše. Navíc je Sam bez PP a má nezvykle dominantní a nezávislou povahu. Spíš takový pastevec. Milujem ho, vycházíme spolu, přesvědčili jsme ho, aby poslouchal, ale naše soužití je jiné, než co jsem očekávala. Já chtěla být se psem tým, společně něco dělat - cvičit, sportovat. Se Sam žijem vedle sebe ve vzájemném respektu, lásce a toleranci. Dovedu si skvěle představit, že některým lidem tohle vyhovuje (a ti mají ty pastevce) a mě třeba bude jednou taky, až se vyblbnu s výcvikem. Teď ale ne - žádné drama ani potíže, jen si úplně dokonale nesednem. Takže jsem zpracovala přítele a máme ještě beauceronku a teď to klape! Ona je závislačka, workoholička, mazel, dělo, temperament, ochotná kdykoliv k jakékoliv spolupráci, konečně na sobě cítím ten pohled typu "tak honem, vymysli něco, co budem teď DĚLAT, chci něco DĚLAT!!!". Někoho by to naopak unavovalo a já mám někdy taky co dělat, abych Báře stačila, ale jsem naprosto spokojená. Konečně jsem se trefila do plemene, které mi svým temperamentem, oddaností, citlivostí a empatií vyhovuje

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Maťa: tzv. dementní jedinci to před nima ale radši nebudeme říkat
No koukala jsem teď na fotky Tvé nudlajdy v diskuzi a čéče ségry by to být mohly...naše je skoro stejná akurát hnědá

No to já už to své drahé Nudli párkrát řekla, když sem fakt držela silou obě ruce v kapsách, abych ji nečapla a nezakroutila ji krkem Je fakt, že jsem se vedle ní hodně zklidnila, jak mi furt brnká na nervy, pomaličku otupuji a už mě toho tolik nerozhází Taky výhoda, i životě

fakt jsou si tak podobné? To bych ráda viděla tu tvoji Mám na moderce po nickem taky odkaz na web a email, tak mi kdyžtak její fotečky fikni Ale určitě ta tvoje nemá nic společného s Nudlí, nebo taky? Dlouhá, jak tejden?

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem sáhla vedle dvakrát, až napotřetí mám přesně to, co jsem chtěla. Ale je fakt, že nevhodné plemeno jsem si ani jednou nevybrala úplně sam, vždycky v tom měl prsty někdo jiný... poprvé mi rodiče konečně ve třinácti dovolili psa a mámě se líbil hrubosrstý jezevčík (zde Nudla). Já byla tak nadšená z toho, že konečně bude pes, že jsem už dál nesmlouvala. A to byla chyba, protože mě táhnul sportovní výcvik a jistě uznáte, že v tom s jezevčíkem díru do světa neuděláte. Sice jsem se přeorientovala na myslivost, nakoupila knížky, dělala vlečky, ale na jezevčíka jsem v tom věku samozřejmě ještě neměla. Ten pes měl víc rozumu než já a upnul se na mámu, což jsem samozřejmě velmi těžce nesla. Nicméně se to ukázalo být tím nejlepším, co se mohlo stát, protože v 18 jsem odešla do Prahy na vejšku a nikdo tím netrpěl. A máma díky tomu získala vztah ke psům, což (ač dcera veterináře), nikdy předtím neměla.
Když jsme s přítelem dostudovali a přestěhovali se na venkov, samozřejmě jsem hned chtěla psa. Boxera, které jsem milovala odmalička. Ale příteli se nelíbí a prosadil labradora. Všude o nich píšou, jak jsou oddaní, spolupracující, milující pána. Na fóru o LR jsme se však shodli, že labrador sice JE ochoten kdykoliv vyhovět, ale především SOBĚ, což už se nikde nepíše. Navíc je Sam bez PP a má nezvykle dominantní a nezávislou povahu. Spíš takový pastevec. Milujem ho, vycházíme spolu, přesvědčili jsme ho, aby poslouchal, ale naše soužití je jiné, než co jsem očekávala. Já chtěla být se psem tým, společně něco dělat - cvičit, sportovat. Se Sam žijem vedle sebe ve vzájemném respektu, lásce a toleranci. Dovedu si skvěle představit, že některým lidem tohle vyhovuje (a ti mají ty pastevce) a mě třeba bude jednou taky, až se vyblbnu s výcvikem. Teď ale ne - žádné drama ani potíže, jen si úplně dokonale nesednem. Takže jsem zpracovala přítele a máme ještě beauceronku a teď to klape! Ona je závislačka, workoholička, mazel, dělo, temperament, ochotná kdykoliv k jakékoliv spolupráci, konečně na sobě cítím ten pohled typu "tak honem, vymysli něco, co budem teď DĚLAT, chci něco DĚLAT!!!". Někoho by to naopak unavovalo a já mám někdy taky co dělat, abych Báře stačila, ale jsem naprosto spokojená. Konečně jsem se trefila do plemene, které mi svým temperamentem, oddaností, citlivostí a empatií vyhovuje

HA! Taky Nudla! Vidíš to, to říkám furt, že Nudle jsou zkáza šedých buněk mozkových

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to já už to své drahé Nudli párkrát řekla, když sem fakt držela silou obě ruce v kapsách, abych ji nečapla a nezakroutila ji krkem Je fakt, že jsem se vedle ní hodně zklidnila, jak mi furt brnká na nervy, pomaličku otupuji a už mě toho tolik nerozhází Taky výhoda, i životě

fakt jsou si tak podobné? To bych ráda viděla tu tvoji Mám na moderce po nickem taky odkaz na web a email, tak mi kdyžtak její fotečky fikni Ale určitě ta tvoje nemá nic společného s Nudlí, nebo taky? Dlouhá, jak tejden?

Maťa

Maťa: Jojo, pošlu ti pár foteček :-)

Já jsem se taky zklidnila, jelikož jsem od přírody nervák a neumím se ovládat, dovedeš si určo představit naše začátky. Naučila mě ovládat se a taky už mě málo co rozhází...Dokonce už i dýl trvá, než mě naštve a to je co říct! Co s první feňulí byla hrůza (ona je vzorňák a málokdy udělá něco proti mé vůli) to už mě teď nerozhází Už ani nepřemýšlím, že ji uvážu v lese, když příletí z \"honu\" na srnu s vytlemeným výrazem \"paničko, to byla prča, ale neboj, jak najdem další, zas ji proženu!\" Dokáže mi to vynahradit jinak, je to moje zlatíčko

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
HA! Taky Nudla! Vidíš to, to říkám furt, že Nudle jsou zkáza šedých buněk mozkových

Maťa

Přítelovi rodiče taky měli jezevčíka a shodli jsme se, že majitelé jezevčíků by měli mít od pojišťovny nárok na jden lázeňský pobyt zdarma

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
HA! Taky Nudla! Vidíš to, to říkám furt, že Nudle jsou zkáza šedých buněk mozkových

Maťa

Jednoho Nudláka občas hlídám kamarádce a nemít asiatku, která ho porovná, asi bych ty nervy na pochodu měla taky. Ale takhle říkám "jo, přiveď ho, bude sranda" ;-).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Maťa: Jojo, pošlu ti pár foteček :-)

Já jsem se taky zklidnila, jelikož jsem od přírody nervák a neumím se ovládat, dovedeš si určo představit naše začátky. Naučila mě ovládat se a taky už mě málo co rozhází...Dokonce už i dýl trvá, než mě naštve a to je co říct! Co s první feňulí byla hrůza (ona je vzorňák a málokdy udělá něco proti mé vůli) to už mě teď nerozhází Už ani nepřemýšlím, že ji uvážu v lese, když příletí z \"honu\" na srnu s vytlemeným výrazem \"paničko, to byla prča, ale neboj, jak najdem další, zas ji proženu!\" Dokáže mi to vynahradit jinak, je to moje zlatíčko

tak přesně, mám v sobě maďarskou a rusko-ukrajinskou krev, takže su taky nervák

Moje první "zklidňovací vlna" byl můj přítel a už pár ročků mu za to děkuju, být já dneska, jako dřív, sedím v krimošu a on na krchově

A druhá "zklidňovací vlna" je právě Nudla

Vlastně bych jim měla být vděčná

Na fotečky se už moooc těším!!!! Mám takovou radost, že v tom nejedu sama, že možná přijde aj třetí "zklidňovací vlna"

Tak Nudla mi naštěstí už nic nehoní....ale taky jsem si užila Prchala za pejskama a lidma, dělala opuštěnku a já si mohla plíce vyřvat! Ani ke mně nechtěla zpátky a šla s někým prostě pryč....pak uviděla jiné a letěla k nim....takhle putovala, dokud jsem se nedostala do jejího zorného pole, to přiběhla s tím svým "dementním" výrazem a sedla u nohy a koukala celá vysmátá Tak to taky bylo vždycky něco, abych se udržela a neztřískala ji do kuličky, ale skrz zuby sem jí o tom vyprávěla celou cestu domů

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jednoho Nudláka občas hlídám kamarádce a nemít asiatku, která ho porovná, asi bych ty nervy na pochodu měla taky. Ale takhle říkám "jo, přiveď ho, bude sranda" ;-).

no vidím, že Nudle a Nudláci dělají radost po celém širém světě, a to všem

Hmmm....akorát musím závidět asiatku, mám kavkazáka, a ten teda Nudlu nerovná, dělá, že tu žádná není, když se naštve hodně, tak je zas Nudla "chudinka", ani se jí ještě nedotkne, a piští, jak šílená, takže to mi moc nepomáhá
Akorát když hárá, jako zrovna teďka, tak o ni jeví zájem tím, že popískne a vylíže všechny louže na zahradě, prase jedno , a doma nestačí čučet, protože pomatená Nudle se k němu furt plouží a leze mu.....nechci říkat kam!!! To by nezůstal v klidu ani kus ledu, natož pubertální kavkaz

Ale su stále ve střehu....na mě si nepřijdou

Maťa

P.S. Nudle se ještě nerozhárala naplno a dneska sleduji, že před ní můj kavkazák prchá!!!! To jsou změny totok!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak přesně, mám v sobě maďarskou a rusko-ukrajinskou krev, takže su taky nervák

Moje první "zklidňovací vlna" byl můj přítel a už pár ročků mu za to děkuju, být já dneska, jako dřív, sedím v krimošu a on na krchově

A druhá "zklidňovací vlna" je právě Nudla

Vlastně bych jim měla být vděčná

Na fotečky se už moooc těším!!!! Mám takovou radost, že v tom nejedu sama, že možná přijde aj třetí "zklidňovací vlna"

Tak Nudla mi naštěstí už nic nehoní....ale taky jsem si užila Prchala za pejskama a lidma, dělala opuštěnku a já si mohla plíce vyřvat! Ani ke mně nechtěla zpátky a šla s někým prostě pryč....pak uviděla jiné a letěla k nim....takhle putovala, dokud jsem se nedostala do jejího zorného pole, to přiběhla s tím svým "dementním" výrazem a sedla u nohy a koukala celá vysmátá Tak to taky bylo vždycky něco, abych se udržela a neztřískala ji do kuličky, ale skrz zuby sem jí o tom vyprávěla celou cestu domů

Maťa

To máte taky pěkně veselo

Naše je taky taková nezávislá, vzpomene si na nás buď když má zrovna chuť na mňamku, nebo když už v okolí 10 kilometrů není nic zajímavého...
Jsem si naivně myslela, že starší vychovaná feňule na ni bude mít dobrý vliv, ta na ni ale akorát žaluje. Vždycky přijde, čumí mi do očí a kvíká a to znamená: " Mamííí, ona utekla za zajícem, přiveď jííí!!" nebo "Paničkoo, ona se hrabe v odpaďáku, že se to nedělá" nebo "Paničko, ona ukradla ze stolu rohlík,a já nemám, kníííík" a to je veškeré působení starší feňuly
Na druhou stranu je zase tvrďačka, jen tak nekníkne, jak říkáš, že nudla piští, kolikrát jsem ji ze začátku, když mě festovně naštvala, zbouchala do kuličky, že mi jí bylo líto, ale ona se otřepe, zvedne ocas a letí pro míček...Holt pakoš, no

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no vidím, že Nudle a Nudláci dělají radost po celém širém světě, a to všem

Hmmm....akorát musím závidět asiatku, mám kavkazáka, a ten teda Nudlu nerovná, dělá, že tu žádná není, když se naštve hodně, tak je zas Nudla "chudinka", ani se jí ještě nedotkne, a piští, jak šílená, takže to mi moc nepomáhá
Akorát když hárá, jako zrovna teďka, tak o ni jeví zájem tím, že popískne a vylíže všechny louže na zahradě, prase jedno , a doma nestačí čučet, protože pomatená Nudle se k němu furt plouží a leze mu.....nechci říkat kam!!! To by nezůstal v klidu ani kus ledu, natož pubertální kavkaz

Ale su stále ve střehu....na mě si nepřijdou

Maťa

P.S. Nudle se ještě nerozhárala naplno a dneska sleduji, že před ní můj kavkazák prchá!!!! To jsou změny totok!

Kavkaz prchá před nudlí

Maťa: mail odletěl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte taky pěkně veselo

Naše je taky taková nezávislá, vzpomene si na nás buď když má zrovna chuť na mňamku, nebo když už v okolí 10 kilometrů není nic zajímavého...
Jsem si naivně myslela, že starší vychovaná feňule na ni bude mít dobrý vliv, ta na ni ale akorát žaluje. Vždycky přijde, čumí mi do očí a kvíká a to znamená: " Mamííí, ona utekla za zajícem, přiveď jííí!!" nebo "Paničkoo, ona se hrabe v odpaďáku, že se to nedělá" nebo "Paničko, ona ukradla ze stolu rohlík,a já nemám, kníííík" a to je veškeré působení starší feňuly
Na druhou stranu je zase tvrďačka, jen tak nekníkne, jak říkáš, že nudla piští, kolikrát jsem ji ze začátku, když mě festovně naštvala, zbouchala do kuličky, že mi jí bylo líto, ale ona se otřepe, zvedne ocas a letí pro míček...Holt pakoš, no

Naše Nudle ale piští jen tehdy, když se jí nikdo ani nedotkne!!!! To je právě to! Normální pes zapiští, když schytá, ona piští, když se nic neděje!!! Když schytla jednou facku přes zadek, tak ani necekla a jen koukala stylem: Pohni si, ať zas můžu letět!!!!

Pes k zbláznění

Děkuju za mejlík, fakt jsou si podobné!!! Prostuduji webík a hnedka odepíšu

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kavkaz prchá před nudlí

Maťa: mail odletěl

Mailík mám, viz. výše

Jo prchá, taky na to čumím Já bych ale prchala taky Inu má drahá Nudle s náma mává, seč může

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mailík mám, viz. výše

Jo prchá, taky na to čumím Já bych ale prchala taky Inu má drahá Nudle s náma mává, seč může

Maťa

Jsem zadavatelka: To se nám to pěkně rozjelo.
Já jsem povahu skoro trefila. Ale uřvanějšího psa svět neviděl. Ale vzhled. Řídká, dlouhá, jemná srst. Dlohé nohy a krátké tělo.. Vypadá to úžasně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sáhli jste někdy vedle při výběru psa, plemene? Podcenili jste někdy výběr? Nebo přecenili sebe?Podcenili Výchovu?

Často v okolí slýchávám věty:
Bígl mi utíká po stopě...není k utahání....
York nevydrží procházku...pořád se mi klepe zimou....
Můj knírač pořád řve....
Můj terier je rvavý....neposlochá...
Tahle srst je blbá, cuchá se.....nevydrží v teplém počasí....loví...
atd.

Prostě ukázat lidem, že mít psa není jen tak. Že se každý může seknout. Že ne všichni mají doma komisaře Rexe a ne všichni umí psa vycvičit.

Prosím, ať píšou jen ti, co se jim nepovedlo vybrat, vycvičit psa.

Já jsem sáhla vedle jednou - a to, když jsem si vzala ročního středního knírače. Pozdě jsem zjistila, že byl nedotatečně socializován, což se mi už nepodařilo dohnat. Ačkoliv a nebo právě proto, že byl pes od majitele - muže, neměl chlapy rád, dokonce ze začátku ani mého muže ne. Pes byl z kotce, šel do bytu, do rodiny, což se mu líbilo, ale byl to takový nezávislák, neměl chuť cvičit, a občas v lese utekl. Našla jsem ho vždycky u domu... Nakonec to skončilo tak, že si ho vzali známí na zahradu ke své fence střeďačce. Dožil tam, a já doufám, že spokojeně.
Teď mám černou ruskou teriérku a jsem moc spokojená, i když jsem ji získala jako dospělou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem sáhla vedle jednou - a to, když jsem si vzala ročního středního knírače. Pozdě jsem zjistila, že byl nedotatečně socializován, což se mi už nepodařilo dohnat. Ačkoliv a nebo právě proto, že byl pes od majitele - muže, neměl chlapy rád, dokonce ze začátku ani mého muže ne. Pes byl z kotce, šel do bytu, do rodiny, což se mu líbilo, ale byl to takový nezávislák, neměl chuť cvičit, a občas v lese utekl. Našla jsem ho vždycky u domu... Nakonec to skončilo tak, že si ho vzali známí na zahradu ke své fence střeďačce. Dožil tam, a já doufám, že spokojeně.
Teď mám černou ruskou teriérku a jsem moc spokojená, i když jsem ji získala jako dospělou.

Měla jsem 13let dalmatinku, super poslušný pes. V létě jsem ji musela dát utratit a hned druhý den jsem od švagrové dostala dárek-štěně maďarského ohaře, jmenuje se DAR a je to fakt dáreček. Ze začátku s porovnáním s dalmatinkou mi připadal ohromně poslušný, vnímavý...Teď je mu 9měsíců a zkouší, co vydržím. Pohzbu má dost, chodí se mnou i s koněm na vyjížďky, ale stačí mu půl hoďky odpočívat a může znova. Teď je v pubertě a rozhodl se vůbec mě nevnímat na jakékoliv povely. Nevím, jestli bych si já sama toto plemeno pořídila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem 13let dalmatinku, super poslušný pes. V létě jsem ji musela dát utratit a hned druhý den jsem od švagrové dostala dárek-štěně maďarského ohaře, jmenuje se DAR a je to fakt dáreček. Ze začátku s porovnáním s dalmatinkou mi připadal ohromně poslušný, vnímavý...Teď je mu 9měsíců a zkouší, co vydržím. Pohzbu má dost, chodí se mnou i s koněm na vyjížďky, ale stačí mu půl hoďky odpočívat a může znova. Teď je v pubertě a rozhodl se vůbec mě nevnímat na jakékoliv povely. Nevím, jestli bych si já sama toto plemeno pořídila.

no teda, poťouchle se usmívám a jsem ráda, že nevypočitatelnou potvoru nemám doma sama . raději nebudu jmenovat plemeno, ale takovou uřvanou pomstychtivou a zlomyslnou potvoru jsem ještě nezažila. Občas uvažuju, jestli není dementní, to by ji totiž omlouvalo, ale ty její poťouchlosti, které mi provádí, mi naznačují pravý opak.
A o její čistotnosti, byť byla učena čůrání venku odmalička, ani nemůže být řeč. Označkuje všechno co může, když ji naštvu, počůrá mi postel a když mě chce naštvat ona, provokativně mi hledí do očí a čůrá a zkouší, kolik vydržím a když ji okřiknu nebo se jí něco nelíbí, tak po mě ječí (fakt ječí). taky je schopná nadělat si do pelechu a lehnout si do toho
takže Maťo, vy jste měla taky s Nudlí problém s čistotou, jak se vám to podařilo odnaučit?