Dvě smečky proti sobě jak postupovat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo jo a kdo ví jaká bude tchýně?Osobně si myslim,že aby jste se vzdala přítele nejvěrnějšího Vám za to chlap nestojí

jestli bude nadála trvat na tom, abyste se Vy vzdala svých psů, tak je to u mě jen sobec, což se časem prmítne i do jiných oblastí života. Já bych asi se společným bydlením ještě vyčkala. Nedovedu si představit bydlení 4 psů pohromadě za takovéto situace jako tu popisujete Vy. Možná zapracovat na vztahu s rotvajlerem, nejdřív pomalu, např. tím, že mu budete dávat žrát, pamlsky, pak s ním můžete zkoušet lehčí sranda cviky jako např. sedni nebo něco takového. Já nevím záleží na povaze psa a na Vašich zkušenostech, já bych se ho asi nebála, kdyby si něco zkusil tak bych ho řádně propleskla a příště by si dal pozor, ale to si z pozice "cizího" nemůžete dovolit, nejprve je třeba navázat nějaký užší vztah, ale nejsem si jistá jestli by to klaplo, každopádn to zatím vidím jako jedinou možnost jedstli chcete bydlet spolu a žádný z vás se nechce vzdát svých psů, tak je třeba asi začít pracovat na tom problému největším a to je pravděpodobně asi přítelův rotvajler.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jestli bude nadála trvat na tom, abyste se Vy vzdala svých psů, tak je to u mě jen sobec, což se časem prmítne i do jiných oblastí života. Já bych asi se společným bydlením ještě vyčkala. Nedovedu si představit bydlení 4 psů pohromadě za takovéto situace jako tu popisujete Vy. Možná zapracovat na vztahu s rotvajlerem, nejdřív pomalu, např. tím, že mu budete dávat žrát, pamlsky, pak s ním můžete zkoušet lehčí sranda cviky jako např. sedni nebo něco takového. Já nevím záleží na povaze psa a na Vašich zkušenostech, já bych se ho asi nebála, kdyby si něco zkusil tak bych ho řádně propleskla a příště by si dal pozor, ale to si z pozice "cizího" nemůžete dovolit, nejprve je třeba navázat nějaký užší vztah, ale nejsem si jistá jestli by to klaplo, každopádn to zatím vidím jako jedinou možnost jedstli chcete bydlet spolu a žádný z vás se nechce vzdát svých psů, tak je třeba asi začít pracovat na tom problému největším a to je pravděpodobně asi přítelův rotvajler.

K nám přišla roťačka ve dvou letech dominantní jako prase.Svou pozici si držela,bohužel!A to byla fena....Přesto se s ni nechalo vyjít celkem dobře.Ovšem jiná situace je,že se najednou octnou u Vás doma dva cizí psi a budou vlastně "vytlačovat" ty Vaše....Pochopila bych, kdyby jste přivedla jedno nové zvíře, které ještě jakš takš začleníte,ale dva je myslím najednou až příliš.Asi bych to řešila společnýma procházkama vždy s jedním tím a tím pesanem.Aby si na sebe zvykali a na neutrální půdě.Ale z Vašeho partnera jak už bylo nademnou psáno,nemám dobrý pocit ani já.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám asi zvláštní dotaz ,jsem majitelkou pitbula 6 let a feny německého ovčáka 4 roky ,seznámila jsem se s přítelem on má fenu křížence asi velikosti dobrmana 2 roky a 4 letého rotvajlera,rádi bychom spolu žili v jednom domě ale ani jeden z nás se nechce vzdát svých psů, bohužel pustit je k sobě znamená smrt některých z nich,já bych byla ochotná přistoupit na variantu oddělených kotců ovšem přítel nechce zavírat svoje psy a nejraději by byl abych se svých psů vzdala ,zatím tedy bydlíme každý ve svém asi mi poradíte vyměnit přítele:))další problém je že jeho rotvajler není zvyklý na lidi a každého napadá včetně mě ož to trvá 8 měsíců je šance že si takový pes někdy zvykne ,a jak? sice z kušenosti ze psy mám ale tenhle vyrostl izolovaně pouze ve společnosti feny a na něj sou moje znalosti krátké krom toho není příliš ovladatelný a mám pocit že se ho i můj přítel trošku bojí.s jeho fenou už vycházíme bez problémů myslím že kdyby tam nebyl jeho pes mí psi by jí i přijali ,jenomže on se toho psa asi nevzdá,

Já mám 3,5 letého výmara, přítele jsem poznala před dvěma lety - měl (a stále má) tři bulteriéry - dvě feny a jednoho psa. Když jsme spolu začali žít, zkusili jsme psy seznámit - od první sekundy to byla oboustranná nenávist - přítel to vyčítal mě, že můj pes je dominantní a pere se (to přiznávám, ale je to dobře zvládnutý pes a jsem schopná mu to zakázat). Jeho bulteriér od štěněte vyrůstal jen v domě a na zahraděm, nikdy žádný kontakt s cizími psy, tudíž socializace nulová, takže já to zas vyčítala jemu a nikdy jsme se v této otázce neshodli. Začali jsme žít tak, že výmar v případě že je v domě je s námi v horním patře domu, na schodech taková ta dětská zábrana, aby nešel dolů a má důrazně zakázaný chodit dolů. Ostatní psi dole. Problém se týká jen psů, s fenama je to v pohodě. K nechtěnému setkání došlo třikrát a pokaždé můj pes mále umřel. V současné době jsem ve fázi hledání si vlastního bydlení a jsem rozhodnutá raději se vzdát přítele než si nechat zabít psa. Nedovedu si představit dalších deset let takto žít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám 3,5 letého výmara, přítele jsem poznala před dvěma lety - měl (a stále má) tři bulteriéry - dvě feny a jednoho psa. Když jsme spolu začali žít, zkusili jsme psy seznámit - od první sekundy to byla oboustranná nenávist - přítel to vyčítal mě, že můj pes je dominantní a pere se (to přiznávám, ale je to dobře zvládnutý pes a jsem schopná mu to zakázat). Jeho bulteriér od štěněte vyrůstal jen v domě a na zahraděm, nikdy žádný kontakt s cizími psy, tudíž socializace nulová, takže já to zas vyčítala jemu a nikdy jsme se v této otázce neshodli. Začali jsme žít tak, že výmar v případě že je v domě je s námi v horním patře domu, na schodech taková ta dětská zábrana, aby nešel dolů a má důrazně zakázaný chodit dolů. Ostatní psi dole. Problém se týká jen psů, s fenama je to v pohodě. K nechtěnému setkání došlo třikrát a pokaždé můj pes mále umřel. V současné době jsem ve fázi hledání si vlastního bydlení a jsem rozhodnutá raději se vzdát přítele než si nechat zabít psa. Nedovedu si představit dalších deset let takto žít.

Jo a ještě podotýkám, že psa mám celý den u sebe, jak v práci, tak při všech jiných činnostech a pobyt samotných psů spolu v baráku se snažím omezit na minimum. Dá se to, ale vždycky se vracím domů s hrůzou...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K nám přišla roťačka ve dvou letech dominantní jako prase.Svou pozici si držela,bohužel!A to byla fena....Přesto se s ni nechalo vyjít celkem dobře.Ovšem jiná situace je,že se najednou octnou u Vás doma dva cizí psi a budou vlastně "vytlačovat" ty Vaše....Pochopila bych, kdyby jste přivedla jedno nové zvíře, které ještě jakš takš začleníte,ale dva je myslím najednou až příliš.Asi bych to řešila společnýma procházkama vždy s jedním tím a tím pesanem.Aby si na sebe zvykali a na neutrální půdě.Ale z Vašeho partnera jak už bylo nademnou psáno,nemám dobrý pocit ani já.

chci se jen zeptat, kdyby se tu objevil zadavatelcin pritel s tim, ze musi udat sve dva psy... co byste mu rekli??? je pro me jen nepochopitelne, proc nechce psy v kotci... predpokladam, ze by tam netravili 24 hodin...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám 3,5 letého výmara, přítele jsem poznala před dvěma lety - měl (a stále má) tři bulteriéry - dvě feny a jednoho psa. Když jsme spolu začali žít, zkusili jsme psy seznámit - od první sekundy to byla oboustranná nenávist - přítel to vyčítal mě, že můj pes je dominantní a pere se (to přiznávám, ale je to dobře zvládnutý pes a jsem schopná mu to zakázat). Jeho bulteriér od štěněte vyrůstal jen v domě a na zahraděm, nikdy žádný kontakt s cizími psy, tudíž socializace nulová, takže já to zas vyčítala jemu a nikdy jsme se v této otázce neshodli. Začali jsme žít tak, že výmar v případě že je v domě je s námi v horním patře domu, na schodech taková ta dětská zábrana, aby nešel dolů a má důrazně zakázaný chodit dolů. Ostatní psi dole. Problém se týká jen psů, s fenama je to v pohodě. K nechtěnému setkání došlo třikrát a pokaždé můj pes mále umřel. V současné době jsem ve fázi hledání si vlastního bydlení a jsem rozhodnutá raději se vzdát přítele než si nechat zabít psa. Nedovedu si představit dalších deset let takto žít.

Jj, na tohle lidi, když spolu začínají chodit, nemyslí. A pak to takhle dopadá... Nevím čím to je, ale lidé dnešní doby se mi zdají v mnoha ohledech velice krátkozrací a neumí nic předvídat. Jdou do vztahu, který pak kvůli psům musí ukončit. Divná to doba

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jj, na tohle lidi, když spolu začínají chodit, nemyslí. A pak to takhle dopadá... Nevím čím to je, ale lidé dnešní doby se mi zdají v mnoha ohledech velice krátkozrací a neumí nic předvídat. Jdou do vztahu, který pak kvůli psům musí ukončit. Divná to doba

Budme přeci pozitvní!Je lepší ukončit vztah než se vzdát hafanů Nakonec když to dobře dopadne,ženská zjistí,že to za to třeba nestojí a jde od toho pryč.Pořád je to dobré řešení!I když si myslím,že chudák pani moc rad nenašla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám asi zvláštní dotaz ,jsem majitelkou pitbula 6 let a feny německého ovčáka 4 roky ,seznámila jsem se s přítelem on má fenu křížence asi velikosti dobrmana 2 roky a 4 letého rotvajlera,rádi bychom spolu žili v jednom domě ale ani jeden z nás se nechce vzdát svých psů, bohužel pustit je k sobě znamená smrt některých z nich,já bych byla ochotná přistoupit na variantu oddělených kotců ovšem přítel nechce zavírat svoje psy a nejraději by byl abych se svých psů vzdala ,zatím tedy bydlíme každý ve svém asi mi poradíte vyměnit přítele:))další problém je že jeho rotvajler není zvyklý na lidi a každého napadá včetně mě ož to trvá 8 měsíců je šance že si takový pes někdy zvykne ,a jak? sice z kušenosti ze psy mám ale tenhle vyrostl izolovaně pouze ve společnosti feny a na něj sou moje znalosti krátké krom toho není příliš ovladatelný a mám pocit že se ho i můj přítel trošku bojí.s jeho fenou už vycházíme bez problémů myslím že kdyby tam nebyl jeho pes mí psi by jí i přijali ,jenomže on se toho psa asi nevzdá,

Domluvte se s přítelem, vezměte psy a domluvte si konzultaci tady. www.psycholog-psu.com. Určitě vám dobře poradí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jj, na tohle lidi, když spolu začínají chodit, nemyslí. A pak to takhle dopadá... Nevím čím to je, ale lidé dnešní doby se mi zdají v mnoha ohledech velice krátkozrací a neumí nic předvídat. Jdou do vztahu, který pak kvůli psům musí ukončit. Divná to doba

jo a jak byste si to představovala? To jako že se mi někdo líbí, s někým si rozumím, ale nejdřív se ho zeptám "hele, nemáš náhodou psa?" A on řekne, že má, tak to s ním ani nesmím zkusit? Vzpamatujte se, když se zamilujete, tak se snažíte dělat všechno pro to, aby to fungovalo. My se taky snažili, ale prostě to nejde, a opravdu Vám řeknu, že to tak cítím, raději ukončím vztah (nejsem vdaná, nemám děti, takže jde jen o nějaký naše city, který asi taky nejsou 100%) než si nechat zmrzačit nebo zabít psa. Někomu se to zdá zvláštní a někdo zas klidně řekne, ať se člověk zbaví psa... To nepochopím já.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Budme přeci pozitvní!Je lepší ukončit vztah než se vzdát hafanů Nakonec když to dobře dopadne,ženská zjistí,že to za to třeba nestojí a jde od toho pryč.Pořád je to dobré řešení!I když si myslím,že chudák pani moc rad nenašla.

No, ale to nemůžete dopředu vědět ani Vy, ani já, jestli by to za to stálo nebo ne. Když nad tím přemýšlím, tak krátkozrakost dnešního člověka není jen v otázkách partnerství a vztahů, ale třeba i dnes oblíbené půjčky...dneska si pořídím nové vybavení domácnosti, budu si hezky mnou ruce, jak žiju v luxusu a za dva, tři roky příjde exekutor a na úrocích vezme i to, co jsme si pořídili před půjčkou. To je dnešní doba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo a jak byste si to představovala? To jako že se mi někdo líbí, s někým si rozumím, ale nejdřív se ho zeptám "hele, nemáš náhodou psa?" A on řekne, že má, tak to s ním ani nesmím zkusit? Vzpamatujte se, když se zamilujete, tak se snažíte dělat všechno pro to, aby to fungovalo. My se taky snažili, ale prostě to nejde, a opravdu Vám řeknu, že to tak cítím, raději ukončím vztah (nejsem vdaná, nemám děti, takže jde jen o nějaký naše city, který asi taky nejsou 100%) než si nechat zmrzačit nebo zabít psa. Někomu se to zdá zvláštní a někdo zas klidně řekne, ať se člověk zbaví psa... To nepochopím já.

Je to krátkozrakost, netvrďte mi, že nesnášenlivost psů nepoznáte hned, když je spolu dáte. Psa jak sama píšete už několikrát přizabili. Docela drahá daň za něco, čemu Vy říkáte "nějaký naše city, který asi taky nejsou 100%". Tohle není chování dospělého člověka, ale pubertálního výrostka, který ještě pořádně neví, o čem život je a jde bezhlavě do vztahu, který je předem odsouzen ke konci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to krátkozrakost, netvrďte mi, že nesnášenlivost psů nepoznáte hned, když je spolu dáte. Psa jak sama píšete už několikrát přizabili. Docela drahá daň za něco, čemu Vy říkáte "nějaký naše city, který asi taky nejsou 100%". Tohle není chování dospělého člověka, ale pubertálního výrostka, který ještě pořádně neví, o čem život je a jde bezhlavě do vztahu, který je předem odsouzen ke konci.

Soužijeme takto přes 2 roky, postupem času poznávám i nedostatky toho druhého, stejně tak jak on poznává ty moje, takže proto se rozhoduju tak jak se rozhoduju. Připadá mi to jako normální vývoj vztahu. Lidé se dávají dohromady a pak se zase rozchází. To že se nesnáší psi jen moje rozhodování urychluje. Myslím, že kdyby vše bylo 100%, tak se budu snažit to zvládat dál. Copak vy jste si vzala prvního koho jste potkala?

Jinak samozřejmě jsme viděli, že se psi nemají rádi už od začátku a můžete mi říct, co byste udělala Vy? To bytse řekla - hele, nebudem v tom dál pokračovat, protože se nám nesnáší psi? ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Domluvte se s přítelem, vezměte psy a domluvte si konzultaci tady. www.psycholog-psu.com. Určitě vám dobře poradí.

Nehádejte se tu!Nic to nevyřeší!Paní nás všechny prosila o pomoc a radu jak by jsme to řešili my...a zatim se tu jen \"hloupě řečníte\"Myslím,že hádkama se ve ztahu nevyřeší už totálně nic.Nikdy nestojí nic a nikdo za to aby jste dávali pesana pryč!Nakonec zjistíte,že ten pesan při Vás tojí v česech dobrých a zlích.Určitě zkuste těma procházaka napřed seznámit dva pesany z Vaší a přítelovi smečky.Pak druhý hafany.Za zkoušku to té paní asi rozhodně stojí,jinak by tu neprosila o rady!Musí to nějak jít!Chce to čas a trpělivost.Je ale pravda,že je potřeba aby si psi zvykly napřed na Vás.Jak reagujou na Vás když jdete na návštěvu k příteli?Jsou přátelští?Zkuste si je napřed získat a pak ty procházky a seznamování.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehádejte se tu!Nic to nevyřeší!Paní nás všechny prosila o pomoc a radu jak by jsme to řešili my...a zatim se tu jen \"hloupě řečníte\"Myslím,že hádkama se ve ztahu nevyřeší už totálně nic.Nikdy nestojí nic a nikdo za to aby jste dávali pesana pryč!Nakonec zjistíte,že ten pesan při Vás tojí v česech dobrých a zlích.Určitě zkuste těma procházaka napřed seznámit dva pesany z Vaší a přítelovi smečky.Pak druhý hafany.Za zkoušku to té paní asi rozhodně stojí,jinak by tu neprosila o rady!Musí to nějak jít!Chce to čas a trpělivost.Je ale pravda,že je potřeba aby si psi zvykly napřed na Vás.Jak reagujou na Vás když jdete na návštěvu k příteli?Jsou přátelští?Zkuste si je napřed získat a pak ty procházky a seznamování.

Nechci působit jak posel špatných zpráv, ale upřímně si myslím, že podle věku a složení smeček se vám nepodaří docílit ideálního vztahu. možná ještě ve vaší přítomnosti budou ochotní se nezabít, ale v každém případě to bude o nervy. Držím palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo jo a kdo ví jaká bude tchýně?Osobně si myslim,že aby jste se vzdala přítele nejvěrnějšího Vám za to chlap nestojí

Radši bych se vzdala toho chlapa,pokud není tolerantní k mým psům,jaký bude časem ke mě nebo dětem?.Proč se nevzdá svých?Jste ve stejném postavení

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechci působit jak posel špatných zpráv, ale upřímně si myslím, že podle věku a složení smeček se vám nepodaří docílit ideálního vztahu. možná ještě ve vaší přítomnosti budou ochotní se nezabít, ale v každém případě to bude o nervy. Držím palce

Rozhodně jsem se tu nechtěla hádat, můj první příspěvek měl paní/slečně ukázat složení naší "smečky" a popsat situaci po delší době soužití. Vzhledem k tomu, že mají seznámit podobně složenou smečku (dva dospělí psi velkých plemen) a dvě feny, myslím si, že to také nebude zrovna nejjednoduší. Chtěla jsem tím slečně naznačit, že se to vždycky dá nějak udělat, ale je to o životě v nervech... a taky o zdraví psů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně jsem se tu nechtěla hádat, můj první příspěvek měl paní/slečně ukázat složení naší "smečky" a popsat situaci po delší době soužití. Vzhledem k tomu, že mají seznámit podobně složenou smečku (dva dospělí psi velkých plemen) a dvě feny, myslím si, že to také nebude zrovna nejjednoduší. Chtěla jsem tím slečně naznačit, že se to vždycky dá nějak udělat, ale je to o životě v nervech... a taky o zdraví psů.

A někdo tu psal - "musí to nějak jít" - tak opravdu si myslím, že konkrétně u nás, to prostě nejde NIJAK! Už jsme zkusili všechno, to mi věřte. Dva dominantní psi stejného věku, jeden bez socializace mezi psi - prostě to nejde. Ale pokud má slečna/paní psy bezproblémové a její přítel taky, možná by to šlo, těžko říct.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Soužijeme takto přes 2 roky, postupem času poznávám i nedostatky toho druhého, stejně tak jak on poznává ty moje, takže proto se rozhoduju tak jak se rozhoduju. Připadá mi to jako normální vývoj vztahu. Lidé se dávají dohromady a pak se zase rozchází. To že se nesnáší psi jen moje rozhodování urychluje. Myslím, že kdyby vše bylo 100%, tak se budu snažit to zvládat dál. Copak vy jste si vzala prvního koho jste potkala?

Jinak samozřejmě jsme viděli, že se psi nemají rádi už od začátku a můžete mi říct, co byste udělala Vy? To bytse řekla - hele, nebudem v tom dál pokračovat, protože se nám nesnáší psi? ....

Když uvádíte, že je pro Vás pes důležitější než vztah, tak ano - na Vašem místě pokračování ve vztahu je bezpředmětné a je utrpením pro psa. A k tomu ostatnímu - jestli si myslíte, že existuje dokonalý 100% vztah, tak to je iluze z pohádek. A jen v pohádkách je realizovatelná. Každý koho znám a myslel si to, se záhy probral z takového snění. Vztah je vždy o toleranci a porozumění, nelze nalézt partnera, který nám půjde úplně ve všem na ruku. Kdo hledá 100% vztah, zůstane sám. A čeká jej osud bezdětných lidí - na stáří bez rodiny, bez někoho, kdo se o Vás postará. Jen 4 stěny domova důchodců. Ale to už překračujeme rozsah iFauny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A někdo tu psal - "musí to nějak jít" - tak opravdu si myslím, že konkrétně u nás, to prostě nejde NIJAK! Už jsme zkusili všechno, to mi věřte. Dva dominantní psi stejného věku, jeden bez socializace mezi psi - prostě to nejde. Ale pokud má slečna/paní psy bezproblémové a její přítel taky, možná by to šlo, těžko říct.

Mě překvapuje, že přítel nechce zavírat svoje psy, to znamená, že na tvé psy kašle a to je varující i v jiných věcech vím o čem mluvím, jak tady už někdo psal, je to sobec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám asi zvláštní dotaz ,jsem majitelkou pitbula 6 let a feny německého ovčáka 4 roky ,seznámila jsem se s přítelem on má fenu křížence asi velikosti dobrmana 2 roky a 4 letého rotvajlera,rádi bychom spolu žili v jednom domě ale ani jeden z nás se nechce vzdát svých psů, bohužel pustit je k sobě znamená smrt některých z nich,já bych byla ochotná přistoupit na variantu oddělených kotců ovšem přítel nechce zavírat svoje psy a nejraději by byl abych se svých psů vzdala ,zatím tedy bydlíme každý ve svém asi mi poradíte vyměnit přítele:))další problém je že jeho rotvajler není zvyklý na lidi a každého napadá včetně mě ož to trvá 8 měsíců je šance že si takový pes někdy zvykne ,a jak? sice z kušenosti ze psy mám ale tenhle vyrostl izolovaně pouze ve společnosti feny a na něj sou moje znalosti krátké krom toho není příliš ovladatelný a mám pocit že se ho i můj přítel trošku bojí.s jeho fenou už vycházíme bez problémů myslím že kdyby tam nebyl jeho pes mí psi by jí i přijali ,jenomže on se toho psa asi nevzdá,

Rozhodně bych se nevzdávala psů, že se nechce ani jeden z Vás vzdát psů chápu. Nás stála kompletace smečky několik tisíc za veterinu, protože jsme nevychytali kritické body, a to se nám psi nehodlali sežrat na potkání. Kdybych takovou situaci řešila já, řešila bych to přes nadrilování poslušnosti u rotwajlera (a možná bych zkusila požádat o radu p. Dostála nebo p. Eichlera) a teprve potom bych se pustila do vůbec nějakého společného soužití. V nepřítomnosti bych určitě oddělovala. Soužití smečky jsme stavěli na ovladatelnosti psů, zakázáno je u nás vrčení, hlídání si jídla, ještě řešíme aporty. Možná by nějaké zkušenosti měla i Mucholabka (hledejte třeba na moderce). Přeji správné a šťastné rozhodnutí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě překvapuje, že přítel nechce zavírat svoje psy, to znamená, že na tvé psy kašle a to je varující i v jiných věcech vím o čem mluvím, jak tady už někdo psal, je to sobec.

Mě hlavně zaujalo to, že nejspíš ani přítel svého RTW nezvládá a to je podle mě ten největší problém! Začít by se muselo tam.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně bych se nevzdávala psů, že se nechce ani jeden z Vás vzdát psů chápu. Nás stála kompletace smečky několik tisíc za veterinu, protože jsme nevychytali kritické body, a to se nám psi nehodlali sežrat na potkání. Kdybych takovou situaci řešila já, řešila bych to přes nadrilování poslušnosti u rotwajlera (a možná bych zkusila požádat o radu p. Dostála nebo p. Eichlera) a teprve potom bych se pustila do vůbec nějakého společného soužití. V nepřítomnosti bych určitě oddělovala. Soužití smečky jsme stavěli na ovladatelnosti psů, zakázáno je u nás vrčení, hlídání si jídla, ještě řešíme aporty. Možná by nějaké zkušenosti měla i Mucholabka (hledejte třeba na moderce). Přeji správné a šťastné rozhodnutí.

Myslím, že z hlediska partnerských vztahů je Váš dotaz velice nešťastně položen. Vy chcete řešit a přítel nechce to a ono. Pokud víte, že spolu chcete být (ne že vy s ním chcete být), tak se psi prostě nějak vyřešit musí. Není to určitě jediná věc, kterou spolu řešíte. Omlouvám se, že se vyjadřuji k vašemu vztahu, a ne ke psům, jak jste si přála. Jen chci říct, že sama prostě bohužel nevyřešíte nic kromě definitivního game over.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně bych se nevzdávala psů, že se nechce ani jeden z Vás vzdát psů chápu. Nás stála kompletace smečky několik tisíc za veterinu, protože jsme nevychytali kritické body, a to se nám psi nehodlali sežrat na potkání. Kdybych takovou situaci řešila já, řešila bych to přes nadrilování poslušnosti u rotwajlera (a možná bych zkusila požádat o radu p. Dostála nebo p. Eichlera) a teprve potom bych se pustila do vůbec nějakého společného soužití. V nepřítomnosti bych určitě oddělovala. Soužití smečky jsme stavěli na ovladatelnosti psů, zakázáno je u nás vrčení, hlídání si jídla, ještě řešíme aporty. Možná by nějaké zkušenosti měla i Mucholabka (hledejte třeba na moderce). Přeji správné a šťastné rozhodnutí.

No, s Dostálem by to teda chytli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že z hlediska partnerských vztahů je Váš dotaz velice nešťastně položen. Vy chcete řešit a přítel nechce to a ono. Pokud víte, že spolu chcete být (ne že vy s ním chcete být), tak se psi prostě nějak vyřešit musí. Není to určitě jediná věc, kterou spolu řešíte. Omlouvám se, že se vyjadřuji k vašemu vztahu, a ne ke psům, jak jste si přála. Jen chci říct, že sama prostě bohužel nevyřešíte nic kromě definitivního game over.

Ještě jsem chtěla dodat, že rešením soužití dvou nesnášenlivých psů je kastrace pouze jednoho z nich.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, s Dostálem by to teda chytli

s výše doporučovaným Desenským ne? S Dostálem ani Eichlerem nemám zkušenost. Jsem to napsala špatně, smysl měl být, že to chce někoho rozumnýho, komu by přítel uvěřil, kdo by jim poradil, jak "zformátovat" rotwajlera.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jsem chtěla dodat, že rešením soužití dvou nesnášenlivých psů je kastrace pouze jednoho z nich.

A myslíte, že je to řešení i poté, co se ti psi už nenávidí? Jen by mě to zajímalo, kastrace u nás nepřipadá v úvahu, já sice chovného psa, který mě stál hodně práce a kastrovat určitě nechci a přítel si tím svým psem dělá bezpapíráky, takže on taky určitě kastrovat nee. Ale jen pro zajímavost bych chtěla vědět, jestli i v situaci, kdy se dva dominantní psi nenávidí a došlo by k vykastrování jednoho z nich, by to pomohlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s výše doporučovaným Desenským ne? S Dostálem ani Eichlerem nemám zkušenost. Jsem to napsala špatně, smysl měl být, že to chce někoho rozumnýho, komu by přítel uvěřil, kdo by jim poradil, jak "zformátovat" rotwajlera.

Me osobne se zda divne, ze po vas pritel chce, abyste se VY vzdala VASICH psu a o sobe rozhodne nemluvi, nehlede na to, ze min 1 vas pes ma mnohem vetsi hodnotu nez oba jeho dohromady (co si budem vykladat chovny pes kontra dva psi bez PP...). Pokud Vas pritel neni ochotny ani se dohodnout na jakemkoli kompromisu, tak bych rekla, ze se vas vztah rozhodne ubira smerem, ktery vede k zahube a nema cenu ho dale udrzovat.

U me pro ilustraci, 1 pes, 1 kun, 4 zelvy s vyhlidkou na dalsiho a mnohem vetsiho psa a trvalo mi skoro 7let nez jsem si nasla partnera, ktery je ochotny muj zverinec bez vetsich namitek akceptovat (kdyz nepocitam vety typu "a kdy si dovedes slona?").

Pokud se psici nesnaseji, mozna by bylo lepsi je nechat se poradne seznamit na nejake neutralni pude, kde nebudou mit pocit, ze vy usurpujete jejich panecka pro sebe a naopak. Z vlastni zkusenosti vim, ze vubec neni spatny napad vyrazit spolecne na hooodne dlouhou prochazku s denni porci tak 30-40km uslych po svych (nejaky psi trek nebo proste delsi tura), pokud to vy zvladnete fyzicky. Moje kamaradka ma psa, ktereho ten muj proste dokonale nenavidel a nevynechali ani jedinou moznost, aby se do sebe pustili. Sli jsme spolu v kuse 35km za docela zvysenych teplot a psi zhruba po 5-10km pochopili, ze jsou v tom oba stejne a ze nejake vyjizdeni jim jen ubere sily. Do cile dolezli v miru a bok po boku a od te doby se sice nemusi, ale respektuji a uz po sobe nevyjizdi, jen si jeden druheho nevsimaji. Samozrejme ani jeden neni v pritomnosti druheho nejak uprednostnovan.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Me osobne se zda divne, ze po vas pritel chce, abyste se VY vzdala VASICH psu a o sobe rozhodne nemluvi, nehlede na to, ze min 1 vas pes ma mnohem vetsi hodnotu nez oba jeho dohromady (co si budem vykladat chovny pes kontra dva psi bez PP...). Pokud Vas pritel neni ochotny ani se dohodnout na jakemkoli kompromisu, tak bych rekla, ze se vas vztah rozhodne ubira smerem, ktery vede k zahube a nema cenu ho dale udrzovat.

U me pro ilustraci, 1 pes, 1 kun, 4 zelvy s vyhlidkou na dalsiho a mnohem vetsiho psa a trvalo mi skoro 7let nez jsem si nasla partnera, ktery je ochotny muj zverinec bez vetsich namitek akceptovat (kdyz nepocitam vety typu "a kdy si dovedes slona?").

Pokud se psici nesnaseji, mozna by bylo lepsi je nechat se poradne seznamit na nejake neutralni pude, kde nebudou mit pocit, ze vy usurpujete jejich panecka pro sebe a naopak. Z vlastni zkusenosti vim, ze vubec neni spatny napad vyrazit spolecne na hooodne dlouhou prochazku s denni porci tak 30-40km uslych po svych (nejaky psi trek nebo proste delsi tura), pokud to vy zvladnete fyzicky. Moje kamaradka ma psa, ktereho ten muj proste dokonale nenavidel a nevynechali ani jedinou moznost, aby se do sebe pustili. Sli jsme spolu v kuse 35km za docela zvysenych teplot a psi zhruba po 5-10km pochopili, ze jsou v tom oba stejne a ze nejake vyjizdeni jim jen ubere sily. Do cile dolezli v miru a bok po boku a od te doby se sice nemusi, ale respektuji a uz po sobe nevyjizdi, jen si jeden druheho nevsimaji. Samozrejme ani jeden neni v pritomnosti druheho nejak uprednostnovan.

Pes od psa je to jiné: dominantní fenky -moje pitbula a vlčí špička rodičů se nenávidí a první dva kilometry procházky jsou vždy celkem zážitek, kdy se jim snažíme vysvětlit, že nehodláme utrácet za veterinu. Vysvětlujeme jim to pokaždé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Me osobne se zda divne, ze po vas pritel chce, abyste se VY vzdala VASICH psu a o sobe rozhodne nemluvi, nehlede na to, ze min 1 vas pes ma mnohem vetsi hodnotu nez oba jeho dohromady (co si budem vykladat chovny pes kontra dva psi bez PP...). Pokud Vas pritel neni ochotny ani se dohodnout na jakemkoli kompromisu, tak bych rekla, ze se vas vztah rozhodne ubira smerem, ktery vede k zahube a nema cenu ho dale udrzovat.

U me pro ilustraci, 1 pes, 1 kun, 4 zelvy s vyhlidkou na dalsiho a mnohem vetsiho psa a trvalo mi skoro 7let nez jsem si nasla partnera, ktery je ochotny muj zverinec bez vetsich namitek akceptovat (kdyz nepocitam vety typu "a kdy si dovedes slona?").

Pokud se psici nesnaseji, mozna by bylo lepsi je nechat se poradne seznamit na nejake neutralni pude, kde nebudou mit pocit, ze vy usurpujete jejich panecka pro sebe a naopak. Z vlastni zkusenosti vim, ze vubec neni spatny napad vyrazit spolecne na hooodne dlouhou prochazku s denni porci tak 30-40km uslych po svych (nejaky psi trek nebo proste delsi tura), pokud to vy zvladnete fyzicky. Moje kamaradka ma psa, ktereho ten muj proste dokonale nenavidel a nevynechali ani jedinou moznost, aby se do sebe pustili. Sli jsme spolu v kuse 35km za docela zvysenych teplot a psi zhruba po 5-10km pochopili, ze jsou v tom oba stejne a ze nejake vyjizdeni jim jen ubere sily. Do cile dolezli v miru a bok po boku a od te doby se sice nemusi, ale respektuji a uz po sobe nevyjizdi, jen si jeden druheho nevsimaji. Samozrejme ani jeden neni v pritomnosti druheho nejak uprednostnovan.

Přítel nezvládá svého RTW, práská na psech bezpapíráky, odmítá přistoupit na kompromis, no potěš koště...

Svého přítele jsem hledala dle své fenky....a byť kvůli ní jsem zavčas opustila pár debilů, a vzdala to s tím, že chlap pro mě prostě neexistuje, nakonec mi ho našla, a díky ní jsem mu dala šanci - dle mých měřítek totiž byl strašnej - a dobře jsem udělala, protože lepšího člověka si už 9 let nemůžu přát

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám asi zvláštní dotaz ,jsem majitelkou pitbula 6 let a feny německého ovčáka 4 roky ,seznámila jsem se s přítelem on má fenu křížence asi velikosti dobrmana 2 roky a 4 letého rotvajlera,rádi bychom spolu žili v jednom domě ale ani jeden z nás se nechce vzdát svých psů, bohužel pustit je k sobě znamená smrt některých z nich,já bych byla ochotná přistoupit na variantu oddělených kotců ovšem přítel nechce zavírat svoje psy a nejraději by byl abych se svých psů vzdala ,zatím tedy bydlíme každý ve svém asi mi poradíte vyměnit přítele:))další problém je že jeho rotvajler není zvyklý na lidi a každého napadá včetně mě ož to trvá 8 měsíců je šance že si takový pes někdy zvykne ,a jak? sice z kušenosti ze psy mám ale tenhle vyrostl izolovaně pouze ve společnosti feny a na něj sou moje znalosti krátké krom toho není příliš ovladatelný a mám pocit že se ho i můj přítel trošku bojí.s jeho fenou už vycházíme bez problémů myslím že kdyby tam nebyl jeho pes mí psi by jí i přijali ,jenomže on se toho psa asi nevzdá,

Zkuste pana Eichlera. Mailem nebo telefonicky. Je to praktik s hromadou zkušeností, a, ač velmi svérázný, psům rozumí jako málokdo.
Doporučuju z vlastní zkušenosti!
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A myslíte, že je to řešení i poté, co se ti psi už nenávidí? Jen by mě to zajímalo, kastrace u nás nepřipadá v úvahu, já sice chovného psa, který mě stál hodně práce a kastrovat určitě nechci a přítel si tím svým psem dělá bezpapíráky, takže on taky určitě kastrovat nee. Ale jen pro zajímavost bych chtěla vědět, jestli i v situaci, kdy se dva dominantní psi nenávidí a došlo by k vykastrování jednoho z nich, by to pomohlo.

Nemám s tím osobní zkušenosti, četla jsem to v knížce od nějakého britského psychologa psů. Pochopila jsem z toho, že to doporučuje jako krajní řešení, takže i ve vašem případě. Psi by si to asi stejně museli vyříkat, ale ten vykastrovaný by se měl přirozeně podřídit. Úplně chápu, že nechcete kastrovat vašeho papíráka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkuste pana Eichlera. Mailem nebo telefonicky. Je to praktik s hromadou zkušeností, a, ač velmi svérázný, psům rozumí jako málokdo.
Doporučuju z vlastní zkušenosti!
Lucie

Pokud se máte rádi a stojíte jeden o druhého, tak se řešení najde a smečky se dají spojit. Dá to trochu práce, ale jde to. Ovšem musíte oba chcít. Pakliže je u jednoho z vás zásadní překážka, pak nemá cenu tento vztah udržovat. a ztrácet čas stmelováním smečky.
Z vlastní zkušenosti jsem musela 2x začlenit 2 dospělé větší(6+8r), rvavé a špatně socializované feny do naši smečky. Dalo to trochu práce, hlídání, pár fyzických trestů, hodně procházek a zaměstnání, které neznaly a ze začátku i nutné oddělování při nepřítomnosti,cca za 2 měsíce to bylo v pohodě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se máte rádi a stojíte jeden o druhého, tak se řešení najde a smečky se dají spojit. Dá to trochu práce, ale jde to. Ovšem musíte oba chcít. Pakliže je u jednoho z vás zásadní překážka, pak nemá cenu tento vztah udržovat. a ztrácet čas stmelováním smečky.
Z vlastní zkušenosti jsem musela 2x začlenit 2 dospělé větší(6+8r), rvavé a špatně socializované feny do naši smečky. Dalo to trochu práce, hlídání, pár fyzických trestů, hodně procházek a zaměstnání, které neznaly a ze začátku i nutné oddělování při nepřítomnosti,cca za 2 měsíce to bylo v pohodě.

Ono to může být za Vaší nepřítomnosti dvacetkrát v pohodě, ale po jednadvacátě, až se vrátíte domu může být s jedním psem zle. Také jsem nemohl jednu dominantní fenu zařadit do smečky, ať jsem to prohazoval jak chtěl pořád byly problémy, ven s ostatními jen s košem, až jsem ji nakonec dal pryč, a je klid. Takže ono to prostě někdy nejde, a v zájmu ostatních psů je někdy lepší dát nepřizpůsobivého, který dělá problémy pryč, než narušovat chod celé smečky ( nebo domácnosti ). A co se týče zadavatelky dotazu, těžko si myslím, že skloubí své dva psy s přítelovými, každá si bude preferovat svoje psy, a když ji přítelům rotvík nevzal ani po 8 měsících, tak je třeba zvážit, jestli tento vztah je nadále do budoucna perspektivní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono to může být za Vaší nepřítomnosti dvacetkrát v pohodě, ale po jednadvacátě, až se vrátíte domu může být s jedním psem zle. Také jsem nemohl jednu dominantní fenu zařadit do smečky, ať jsem to prohazoval jak chtěl pořád byly problémy, ven s ostatními jen s košem, až jsem ji nakonec dal pryč, a je klid. Takže ono to prostě někdy nejde, a v zájmu ostatních psů je někdy lepší dát nepřizpůsobivého, který dělá problémy pryč, než narušovat chod celé smečky ( nebo domácnosti ). A co se týče zadavatelky dotazu, těžko si myslím, že skloubí své dva psy s přítelovými, každá si bude preferovat svoje psy, a když ji přítelům rotvík nevzal ani po 8 měsících, tak je třeba zvážit, jestli tento vztah je nadále do budoucna perspektivní.

Nejdříve k tomu nápadu s kastrací: znám kastrovaného psa, který velí smečce nekastrovaných psů. Že kastrace jednoho psa problém vyřeší není jisté.

V tomhle případě budu pesimista. Pochybuji, že dáte dohromady pita a rotwíka tak, aby mohli bez problémů žít vedle sebe i v době vaší nepřítomnosti. Pokud chcete žít všichni spolu, je rozumné počítat s nejhorší variantou a začít řešit trvalé a nekompromisné rozdělení smečky na dvě části. Mimochodem, dokážete si představit až budete mít děti a například 4 letý prcek pustí psy k sobě?
A nakonec jeden dost tvrdý názor. Holt pokud si pořizuji rotvíka, pita, kavkazana a podobně, následné problémy v soužití ať už s lidmi nebo s jinými zvířaty by mne neměly překvapit a pár scénářů jak na problémy bych měla mít připravené předem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejdříve k tomu nápadu s kastrací: znám kastrovaného psa, který velí smečce nekastrovaných psů. Že kastrace jednoho psa problém vyřeší není jisté.

V tomhle případě budu pesimista. Pochybuji, že dáte dohromady pita a rotwíka tak, aby mohli bez problémů žít vedle sebe i v době vaší nepřítomnosti. Pokud chcete žít všichni spolu, je rozumné počítat s nejhorší variantou a začít řešit trvalé a nekompromisné rozdělení smečky na dvě části. Mimochodem, dokážete si představit až budete mít děti a například 4 letý prcek pustí psy k sobě?
A nakonec jeden dost tvrdý názor. Holt pokud si pořizuji rotvíka, pita, kavkazana a podobně, následné problémy v soužití ať už s lidmi nebo s jinými zvířaty by mne neměly překvapit a pár scénářů jak na problémy bych měla mít připravené předem.

Utíkala bych od chlapa, který jaksi... chce, abych se já něčeho vzdala, on ne. Co bude chtít dál?
Omouvám se, že neradím ohledně psů, ale vztahu... ale nedalo mi to.

Podle mě je nutno začít u toho, aby přítel toho rotvíka začal zvládat. Bez toho nepůjde nic dalšího.

(Jeden nezvládnutý rotvík a plození bezpapíráků se mi popravdě líbí taky dost málo... Já bych se do soužití nehrnula a dala všemu ještě čas, pracovala na těch psech a ono se uvidí. Hlavně se ničeho nezbavujte, protože chlap se sobec.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Utíkala bych od chlapa, který jaksi... chce, abych se já něčeho vzdala, on ne. Co bude chtít dál?
Omouvám se, že neradím ohledně psů, ale vztahu... ale nedalo mi to.

Podle mě je nutno začít u toho, aby přítel toho rotvíka začal zvládat. Bez toho nepůjde nic dalšího.

(Jeden nezvládnutý rotvík a plození bezpapíráků se mi popravdě líbí taky dost málo... Já bych se do soužití nehrnula a dala všemu ještě čas, pracovala na těch psech a ono se uvidí. Hlavně se ničeho nezbavujte, protože chlap se sobec.)

díky všem za vaše názory ,ještě dodám vysvětlení proč jsme k sobě psi nepouštěli zpočátku ,bydlíme od sebe 120 km takže jsme na schůzky spolu většinou psi nevozili když tak jen jednotlivě některého ,další doplnění já se bohužel chci stěhovat k příteli ne on ke mě takže zastává názor že jeho psi jsou tam doma. moji psi přítele bez problémů berou ,jeho fena se mnou vychází také dobře pouze rtw je velmi agresivní za celou dobu jsem si ještě netroufla se ho dotknout,možná by šlo držet psy nějakým způsobem odděleně ale bojím se jak už tu někdo uváděl co když se dostanou k sobě ,přeci musím třeba chodit do práce a nechci se vracet domů z hrůzou co se stalo,já vím že jediné řešení je udělat důkladný výběh pro rotvíka jinak to asi nepůjde i kvůli mojí bezpečnosti ale fakt nevím jak o tom mám svého přítele přesvědčit ,vím že ho má rád nechci po něm aby ho dal pryč jen to aby ho zajistil ale on to jaksi nemůže pochopit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
díky všem za vaše názory ,ještě dodám vysvětlení proč jsme k sobě psi nepouštěli zpočátku ,bydlíme od sebe 120 km takže jsme na schůzky spolu většinou psi nevozili když tak jen jednotlivě některého ,další doplnění já se bohužel chci stěhovat k příteli ne on ke mě takže zastává názor že jeho psi jsou tam doma. moji psi přítele bez problémů berou ,jeho fena se mnou vychází také dobře pouze rtw je velmi agresivní za celou dobu jsem si ještě netroufla se ho dotknout,možná by šlo držet psy nějakým způsobem odděleně ale bojím se jak už tu někdo uváděl co když se dostanou k sobě ,přeci musím třeba chodit do práce a nechci se vracet domů z hrůzou co se stalo,já vím že jediné řešení je udělat důkladný výběh pro rotvíka jinak to asi nepůjde i kvůli mojí bezpečnosti ale fakt nevím jak o tom mám svého přítele přesvědčit ,vím že ho má rád nechci po něm aby ho dal pryč jen to aby ho zajistil ale on to jaksi nemůže pochopit.

Vykašlete se na něj. Budete sama 120 km od domova, od svých přátel, v cizím městě. Když je přítel sobec už teď , bude to jen horší. Se psy to jen začíná, věřte. Taky to mám doma... :-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
díky všem za vaše názory ,ještě dodám vysvětlení proč jsme k sobě psi nepouštěli zpočátku ,bydlíme od sebe 120 km takže jsme na schůzky spolu většinou psi nevozili když tak jen jednotlivě některého ,další doplnění já se bohužel chci stěhovat k příteli ne on ke mě takže zastává názor že jeho psi jsou tam doma. moji psi přítele bez problémů berou ,jeho fena se mnou vychází také dobře pouze rtw je velmi agresivní za celou dobu jsem si ještě netroufla se ho dotknout,možná by šlo držet psy nějakým způsobem odděleně ale bojím se jak už tu někdo uváděl co když se dostanou k sobě ,přeci musím třeba chodit do práce a nechci se vracet domů z hrůzou co se stalo,já vím že jediné řešení je udělat důkladný výběh pro rotvíka jinak to asi nepůjde i kvůli mojí bezpečnosti ale fakt nevím jak o tom mám svého přítele přesvědčit ,vím že ho má rád nechci po něm aby ho dal pryč jen to aby ho zajistil ale on to jaksi nemůže pochopit.

A nemáte v okolí někoho, komu věří, resp. si od něj nechá vysvětlit co a proč chcete? Partner se ke mně stěhoval se svým NO, díky kterému jsem přišla nejmíň o polovinu svého čistokrevného chovu králíků atd :o(. Tím chci říct, že skládání smečky je podle mých zkušeností slušný nápor na nervy (třeba - smí psi na gauč? do bytu? znají domácí zvířata? loudí? štěkají na kolemjdoucí? porvou se a dojde ke zranění jednoho z nich) a vyžaduje toleranci na obou stranách.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
díky všem za vaše názory ,ještě dodám vysvětlení proč jsme k sobě psi nepouštěli zpočátku ,bydlíme od sebe 120 km takže jsme na schůzky spolu většinou psi nevozili když tak jen jednotlivě některého ,další doplnění já se bohužel chci stěhovat k příteli ne on ke mě takže zastává názor že jeho psi jsou tam doma. moji psi přítele bez problémů berou ,jeho fena se mnou vychází také dobře pouze rtw je velmi agresivní za celou dobu jsem si ještě netroufla se ho dotknout,možná by šlo držet psy nějakým způsobem odděleně ale bojím se jak už tu někdo uváděl co když se dostanou k sobě ,přeci musím třeba chodit do práce a nechci se vracet domů z hrůzou co se stalo,já vím že jediné řešení je udělat důkladný výběh pro rotvíka jinak to asi nepůjde i kvůli mojí bezpečnosti ale fakt nevím jak o tom mám svého přítele přesvědčit ,vím že ho má rád nechci po něm aby ho dal pryč jen to aby ho zajistil ale on to jaksi nemůže pochopit.

Promiňte, ale přece se nemůžte nastěhovat do domu, kde je RTW, který je nejspíš schopný vás napadnout? Přítel ho jednou zapomene zavřít, vy se vrátíte domů a.....???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Promiňte, ale přece se nemůžte nastěhovat do domu, kde je RTW, který je nejspíš schopný vás napadnout? Přítel ho jednou zapomene zavřít, vy se vrátíte domů a.....???

sežere vás,,,,,,,,,