Neregistrovaný uživatel

Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
Může to vyjít, ale taky nemusí. A k tomu bych se bohužel přiklonila. Feny obecně mají mezi sebou víc problémů než samci. Navíc pokud vaše fena není ostatním nakloněná, nevím, nevím. Mimochodem Vaše věta - nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku - může něco napovídat. Jak dalece je Vaše fenka socializovaná, chodíte s ní jen na vodítku, atd? O jaké plemeno se jedná?
I v případě víceméně nekonfliktního soužití nemůžete předpokládat, že budou "spolu spát a být kamarádky".
Napište toho víc....
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
Já se dvěma fenama v domácnosti moc dobrou zkušenost nemám, jeli jsme jednou k babičce na navštěvu s mojí fenku (tehdy ji bylo asi pul roku) a byla tam i strejdova fenka jezevčíka. Ta se do té mojí fenky pustila pořádně, i když ta moje na to že byla ještě docela mladá si to taky líbit nenechala... Nakonec jsme je od sebe dostaly ale teď už radši jejich společnej kontakt nezkoušime...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Může to vyjít, ale taky nemusí. A k tomu bych se bohužel přiklonila. Feny obecně mají mezi sebou víc problémů než samci. Navíc pokud vaše fena není ostatním nakloněná, nevím, nevím. Mimochodem Vaše věta - nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku - může něco napovídat. Jak dalece je Vaše fenka socializovaná, chodíte s ní jen na vodítku, atd? O jaké plemeno se jedná?
I v případě víceméně nekonfliktního soužití nemůžete předpokládat, že budou "spolu spát a být kamarádky".
Napište toho víc....
Mám křížence. Chodíme i bez vodítka, ale když se objevý pes, tak jí radši přivolám, tedy jen když si oba nechtějí hrát. Někdy si hraje s fenkami, ale ne s většími, to hrozně štěká, myslím, že se bojí.Pokud je fenka menší je to v pohodě, s kokřicí rodičů i velšteriérkou babičky kamarádky jsou. Velká je asi jako dalmatin. A já si chci pořídit fenku vlkodava. Když jí pozná jako štěně, malou, myslím, že by si zvykly. Ona konflikty nevyvolává, ale když na ní někdo zavrčí, tak si to líbit nenechá. Spíš jen hodně štěká, snaží se je zastrašit. Veteninář nám ze zdrav. důvodů doporučil kastraci, bylo by lepší pořídit si psa? Já bychale radši fenku.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
pokud se boji vetsich fen, asi bych to moc neriskovala. at to nedopadne tak, ze jednu budete muset umistit nekam jinam. byt vami, jeste si to rozmyslim.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
Já mám doma 2 fenky a bez problémů. Myslím, že štěně by přijala a toho, že ji potom přeroste si ani nevšimne. Psi to tak neberou, nezačnou se bát jen proto, že je ten pes najednou větší a on se přece velkých psů bojí.
Ale je tu riziko, že to opravdu nemusí vyjít. Jenže to dopředu nemůže vědět. Pokud není opravdu nesnášenlivá a agresivní, tak bych do toho šla.
Hodně štěstí při rozhodování
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám fenku a ráda bych si pořídila ještě jednu. Ale nevím jestli si na sebe zvyknou. Ta moje na ostatní feny venku hrozně štěká, nevím co by se stalo, kdyby nebyla na vodítku. Poprala se jen jednou, ale to jí první napadla druhá fena. Myslím, že má spíš strach, menší fenky jí nevadí. Tak snad by přijala i štěně, i když v dospělosti by to byl pes o dost větší. Jak je nejlépe seznámit? Měly by bydlet a spát spolu, být kamarádky
Já mám v dobrém slova smyslu „zasednuto“ na feny. Neustále mám více psů, vždy převládají feny. A až na jedinou výjimku (a byl to momentální jednodenní zkrat jedné feny), jsem se vzájemným soužitím fen neměla problémy. Naopak, když jsem měla v jednu dobu „ve společném soužití“ dva psy – samce – velkého knírače a rotvajlera, nesnesli se a museli nakonec být drženi odděleně. Opravdu to nešlo jinak. Tedy myslím, že je to dost individuální.
Samozřejmě nezáleží jen na přirozené dominanci jednotlivých psů a fen, ale také na výchově, a jak tu bylo podotknuto, také na socializaci.
Vaše fena může být s druhou, která u vás bude vyrůstat od štěněte v pohodě - kamarádka, ale časem také nemusí. Záleží, jak dominantní ta druhá bude. Ale u vlkodava bych se toho vážně nebála.
Vaše fena se těch velkých bojí, není pravděpodobně agresivní (štěkání není známkou agrese), protože je zkrátka nezná a velkých se jednoduše bojí a nedůvěřuje, ...ale při vhodném zvykání by se to dalo odnaučit. Tedy aby si zvykla na společnou domácnost s velkým psem, proč by si nezvykla....
Seznamte je nejlépe na neutrální půdě a nový přírůstek pak doma hlavně nedržte odděleně – ať vedle sebe hodinu co hodinu vyrůstají a ujasní si, kdo koho bude více respektovat... Nezapomeňte staré feně věnovat stéle, ne-li více pozornosti i po příchodu štěněte, aby jste ji nezavdali příležitost k žárlení...
A jak tu bylo psáno, vaše fenka si ani nevšimne, že ji přerostla přes hlavu. Tedy, pokud nebude už vyšší, když ji dovedete coby štěně domů... ... Já bych do toho šla.
K anonymusovi z 08.11.2004 19:13:17 – ty feny vedle sebe nevyrůstaly, téměř se neznaly, nemůžete tedy mluvit o vzájemném soužití fen! Ne každá fena si s každou sedne (to platí i u psů), ale to je o momentální situaci a momentálním kontaktu. Jak jsem psala, není to o každodenním soužití. Tam byla chyba v „seznámení“ – lépe řečeno neseznámení a příchod „vetřelce“ na území staré jezevčice...
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám v dobrém slova smyslu „zasednuto“ na feny. Neustále mám více psů, vždy převládají feny. A až na jedinou výjimku (a byl to momentální jednodenní zkrat jedné feny), jsem se vzájemným soužitím fen neměla problémy. Naopak, když jsem měla v jednu dobu „ve společném soužití“ dva psy – samce – velkého knírače a rotvajlera, nesnesli se a museli nakonec být drženi odděleně. Opravdu to nešlo jinak. Tedy myslím, že je to dost individuální.
Samozřejmě nezáleží jen na přirozené dominanci jednotlivých psů a fen, ale také na výchově, a jak tu bylo podotknuto, také na socializaci.
Vaše fena může být s druhou, která u vás bude vyrůstat od štěněte v pohodě - kamarádka, ale časem také nemusí. Záleží, jak dominantní ta druhá bude. Ale u vlkodava bych se toho vážně nebála.
Vaše fena se těch velkých bojí, není pravděpodobně agresivní (štěkání není známkou agrese), protože je zkrátka nezná a velkých se jednoduše bojí a nedůvěřuje, ...ale při vhodném zvykání by se to dalo odnaučit. Tedy aby si zvykla na společnou domácnost s velkým psem, proč by si nezvykla....
Seznamte je nejlépe na neutrální půdě a nový přírůstek pak doma hlavně nedržte odděleně – ať vedle sebe hodinu co hodinu vyrůstají a ujasní si, kdo koho bude více respektovat... Nezapomeňte staré feně věnovat stéle, ne-li více pozornosti i po příchodu štěněte, aby jste ji nezavdali příležitost k žárlení...
A jak tu bylo psáno, vaše fenka si ani nevšimne, že ji přerostla přes hlavu. Tedy, pokud nebude už vyšší, když ji dovedete coby štěně domů... ... Já bych do toho šla.
K anonymusovi z 08.11.2004 19:13:17 – ty feny vedle sebe nevyrůstaly, téměř se neznaly, nemůžete tedy mluvit o vzájemném soužití fen! Ne každá fena si s každou sedne (to platí i u psů), ale to je o momentální situaci a momentálním kontaktu. Jak jsem psala, není to o každodenním soužití. Tam byla chyba v „seznámení“ – lépe řečeno neseznámení a příchod „vetřelce“ na území staré jezevčice...
Ta jezevčice tam byla taky jenom na návštěvě... JAk říkám, tak u těch dvou by to soužití nefungovalo. Ta jezevčice respektuje jenom psy a to ještě ne všechny. Právě to soužití bylo jakýmsi "testem" jestli pak budou spolu moct být přes prázdniny na chalupě. Bohužel to nevyšlo...