Neregistrovaný uživatel

Ahoj, ve spoustě příspěvcích o středoasiatech, kavkazanech, filách a dalších plemenech často čtu: výchova se liší od výchovy například německého ovčáka... jenže nikde nikdo nenapíše, jaká by tato výchova MĚLA být. Možná trochu tuším, v jakém směru je to myšleno, ale přijde mi to hodně nekonkrétní informace. Mohli byste to prosím trochu rozepsat?
Díky, Kukla
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, ve spoustě příspěvcích o středoasiatech, kavkazanech, filách a dalších plemenech často čtu: výchova se liší od výchovy například německého ovčáka... jenže nikde nikdo nenapíše, jaká by tato výchova MĚLA být. Možná trochu tuším, v jakém směru je to myšleno, ale přijde mi to hodně nekonkrétní informace. Mohli byste to prosím trochu rozepsat?
Díky, Kukla
Nefunguje na ně systém drilu, tzn. nemůžeš stát na cvičáku a donekonečna jim dávat příkazy:sedni-lehni-stůj,lehni-sedni.Stejně tak jim nevyhovuje časté docházení na cvičák(2x,3x týdně). U těchto plemen tímto způsobem,který v pracovních plemech poslušnost utužuje dochází k opačnému výsledku-začnou výcvik nenávidět,přestanou příkazy plnit.Většinou se jedná o plemena, která jsou stará,některá pocházejí ze starověku,středověku-řeší vše svou hlavou, na rozdíl od plemen pracovních, která byla vyšlechtěna k tomu, aby byli opravdu spolehliví k ruce člověka a jeho povinnostem, když vezmem třeba klasického NO-ten pokud by věci řešil po svém, zmaří akci, stejně tak jako vojáci, policisté...
to co od těchto plemen(povětšinou molossové-fily,tosy,středoasijci..)očekáváme je přirozené chování, tj. opravdu silné cítění obrany,opravdu silná vazba na pána a tím to končí. Nemůžeme od nich očekávat,že mají v krvi cítění pro povinnost sloužit člověku, ale být jejich partnerem.
Samozřejmě poslušnost mít musí, zpravidla se jedná o opravdu silná plemena, ovšem u nich spíš než výcvikem docílíte poslušnosti autoritou-přirozenou. Je to podobné jako u primitivních plemen.
Není to vyvišování těchto plemen nad pracovními, když řeknu, že oni opravdu o povelech přemýšlí a pokud se často opakují,dojdou k závěru, že jsou zbytečné a toto bývá často hrob poslušnosti. Pokud jim dáte povel sedni, sednou, ale nepochopí,proč musí příkaz opakovat třikrát za sebou, když byl jednou proveden. U těchto plemen je jedna obrovská výhoda, ač se o nich často říká, že jsou tupí (čas k provedení úkonu bývá delší než u pracovních plemen), jedná se o to, že pes o příkazu uvažuje a hodnotí, v tom tkví ona "nebezpečnost", pokud se dostanou do ruky někomu, kdo o této skutečnosti neví - učí se neskutenčně rychle věcem, které je učíte, povel který po nich při učení chcete, pochopí velice rychle a pamatují si ho dá se říct do smrti. Stejně tak jako se na nich proviníte nevědomostí, pamatují si i věci, které jste jim dovolili a najednou chcete jinak....snad jsem to vysvětlila alespoň trošku srozumitelně a nevyznělo to jako óda na tyto plemena;)
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nefunguje na ně systém drilu, tzn. nemůžeš stát na cvičáku a donekonečna jim dávat příkazy:sedni-lehni-stůj,lehni-sedni.Stejně tak jim nevyhovuje časté docházení na cvičák(2x,3x týdně). U těchto plemen tímto způsobem,který v pracovních plemech poslušnost utužuje dochází k opačnému výsledku-začnou výcvik nenávidět,přestanou příkazy plnit.Většinou se jedná o plemena, která jsou stará,některá pocházejí ze starověku,středověku-řeší vše svou hlavou, na rozdíl od plemen pracovních, která byla vyšlechtěna k tomu, aby byli opravdu spolehliví k ruce člověka a jeho povinnostem, když vezmem třeba klasického NO-ten pokud by věci řešil po svém, zmaří akci, stejně tak jako vojáci, policisté...
to co od těchto plemen(povětšinou molossové-fily,tosy,středoasijci..)očekáváme je přirozené chování, tj. opravdu silné cítění obrany,opravdu silná vazba na pána a tím to končí. Nemůžeme od nich očekávat,že mají v krvi cítění pro povinnost sloužit člověku, ale být jejich partnerem.
Samozřejmě poslušnost mít musí, zpravidla se jedná o opravdu silná plemena, ovšem u nich spíš než výcvikem docílíte poslušnosti autoritou-přirozenou. Je to podobné jako u primitivních plemen.
Není to vyvišování těchto plemen nad pracovními, když řeknu, že oni opravdu o povelech přemýšlí a pokud se často opakují,dojdou k závěru, že jsou zbytečné a toto bývá často hrob poslušnosti. Pokud jim dáte povel sedni, sednou, ale nepochopí,proč musí příkaz opakovat třikrát za sebou, když byl jednou proveden. U těchto plemen je jedna obrovská výhoda, ač se o nich často říká, že jsou tupí (čas k provedení úkonu bývá delší než u pracovních plemen), jedná se o to, že pes o příkazu uvažuje a hodnotí, v tom tkví ona "nebezpečnost", pokud se dostanou do ruky někomu, kdo o této skutečnosti neví - učí se neskutenčně rychle věcem, které je učíte, povel který po nich při učení chcete, pochopí velice rychle a pamatují si ho dá se říct do smrti. Stejně tak jako se na nich proviníte nevědomostí, pamatují si i věci, které jste jim dovolili a najednou chcete jinak....snad jsem to vysvětlila alespoň trošku srozumitelně a nevyznělo to jako óda na tyto plemena;)
Se vším tady souhlasím. Ještě bych chtěla dodat ke vztahu pán-pes, který je u těchto plemen specifický. Mám středoasiata, je to pes, který na dobré slovo udělá, co se po něm žádá (je fakt, že své požadavky jsem se vždy snažila držet v rozumné míře - žádné sedni, lehni 5x dokola). Při výchově jsem postupovala mírně, ale důsledně, vždy jsem docílila, aby pes povel splnil. Nyní ví, že se tak stane, ale vše se dělo bez fyzického násilí a bez křiku. Také mám německého ovčáka, ten když nedostane baldou po hlavě (berte to obrazně), tak nepracuje - hodně věcí dělá z donucení a pod přísnými povely. Je však zajímavé, že ač mírně vychovávaný asiat, se nikdy nesnažil převzít vůdčí roli ve smečce, narozdíl od německého ovčáka, kterému se stále musí hierarchie dokazovat.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, ve spoustě příspěvcích o středoasiatech, kavkazanech, filách a dalších plemenech často čtu: výchova se liší od výchovy například německého ovčáka... jenže nikde nikdo nenapíše, jaká by tato výchova MĚLA být. Možná trochu tuším, v jakém směru je to myšleno, ale přijde mi to hodně nekonkrétní informace. Mohli byste to prosím trochu rozepsat?
Díky, Kukla
Přiznávám se, že věty ve stylu: „výchova se liší od výchovy například německého ovčáka“ ve mě vyvolávají rozhořčení a „otvírá se mi kudla v kapse“. Když jsem si ale přečetla vysvětlení tohoto pojmu anonymousem z 24.11.2004 10:43:50, souhlasím s takto podaným vysvětlením. Tedy přidám můj pohled na upřesnění pojmu dril. Drilem: sedni, lehni, sedni, lehni... škubnout, přitlačit, škubnout, k noze..., se „nerad“ učí i NO, ale je natolik ochotný spolupracovat, že to „ochotně“ plní a chování a přání psovoda akceptuje. Zmiňovaná plemena však v takovém opakování čehokoliv donekonečna nevidí smysl a z neustálého nátlaku jsou znechucená, tedy odmítají toto splnit, případně spolupracovat. Je to tedy o „jiném myšlení“ různých plemen. Já nikomu, ani majitelům NO, nedoporučuji cvičit drilem. Jistě, je možné jimi docílit často slušných výsledků (nebo naopak), ale proč nejít cestou, která baví nejen psovoda, ale i psa?
Samozřejmě, co se výchovy týče, záleží na konkrétní povaze psa. Bez ohledu na plemeno.
Právě to, že většina NO jsou ochotni cokoliv dělat do nekonečna a spolupracovat, činí z něj snad nejvšestrannější plemeno, které je schopné se naučit celé řadě cviků a bez větších rozmyslů je plnit. Neuvažují, jestli je to nutné, jestli to není lepší řešit jinak... Berou to jako povel, který dal jeho pán, a je nutné ho splnit. Také nechci, aby si někdo myslel, že jedině NO je ten správný! Zkrátka každý hlavně musí mít jasno, co od svého psa očekává. Jestli chce „slepou poslušnost“, nebo psa, který nejdříve zauvažuje, ne jak to udělat, ale proč to udělat.