Štěně vrčí.Porad´te

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě to zase tak nežádoucí nepřijde, prostě si hlídá svoji dobrůtku, bojí se že mu jí vezmete což se stalo, takže to na vás bude zřejmě vrčet pořád. Pejsek se musí naučit, že i když k němu přijdete a budete hladit dobrůtku mu nevezmete. Časem je potřeba i pilovat abyste si to mohli vzít a on viděl že mu jí po prohlídnutí zase vrátíte. To je třeba pak výhodné když venku vezme do huby něco nežádoucího aby uměl pustit když potřebujete... Vím, že je to asi těžké naučit, ale je to štěně tak si myslím, že to zvládnete.

Oni s ním opravdu nejsou problému.Když někde něco sebere do huby tak mu di huby normálně sáhnu a nic.Prostě v pohodě.Jen dneska s tím uchem vrčel.Do jídla si sahat nechá prostě asi to ucho je pro něj super tak si ho hlídá.napadlo mě z aním příjít třeba s piškotem a zase ho nechat.Jako aby viděl že se chci jen podívat na ucho a zase mu ho dát.Myslíte ze je to správný postup?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den všem.Mám dotaz.Mám 2 ,ěsíční štěně amerického stafordšírského teriéra.Do misky s granulemi si nechá bez problému sáhnout,jí z ruky,ale dneska jsem mu dala uzene ucho z prasete a když jsem se po něm natahovala že ho chci pohladit tak zavrčel a štěknul.Řekla jsemmu nahlas fuj a vycukala za kuži. Po chvili jsem mu ho dala zpět a po pár minutách jsem ho chtěla pohladit a opět vrčel.ucho jsem mu opeět vzala a pokárala.Jak se tohoto nežádoucího chování zbavit???Moc vám děkuji.

A proč mu do té misky saháte???? Když jste mu dala to ucho a vycukala za kůži a pak mu ho vzala, přímo jste si řekla o to, aby si pes před vámi svoje jídlo chránil. Navíc - vycukání za kůži je v psí řeči pokus o zabití. To, že tak fena trestá štěníky, je totální pověra a hovadina.
Jak ho toho chování zbavit? Chovat se k němu jako normální nadřízený jedinec. Nelézt mu do misky, pokud k tomu nemáte důvod, neřešit každé zabručení malého štěníka svoji agresivitou a nepřiměřenými tresty. Získat si jeho důvěru a respekt ve vyváženém poměru a on nebude mít důvod po vás vyletět.
Dejte si misku s jídlem blíž k vám, seďte nebo choďte normálně okolo, nedívejte se při tom na něj. Občas mu do misky přidejte něco dobrého. V klidu, pohodě, bez násilí a agrese - teda z vaší strany. Když na vás zabručí, neustupujte mu, zůstaňte v klidu a vysmějte se mu. Jídlo ani pamlsky mu "cvičně" neberte, tím ho naučíte jen to, aby si to hlídal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A proč mu do té misky saháte???? Když jste mu dala to ucho a vycukala za kůži a pak mu ho vzala, přímo jste si řekla o to, aby si pes před vámi svoje jídlo chránil. Navíc - vycukání za kůži je v psí řeči pokus o zabití. To, že tak fena trestá štěníky, je totální pověra a hovadina.
Jak ho toho chování zbavit? Chovat se k němu jako normální nadřízený jedinec. Nelézt mu do misky, pokud k tomu nemáte důvod, neřešit každé zabručení malého štěníka svoji agresivitou a nepřiměřenými tresty. Získat si jeho důvěru a respekt ve vyváženém poměru a on nebude mít důvod po vás vyletět.
Dejte si misku s jídlem blíž k vám, seďte nebo choďte normálně okolo, nedívejte se při tom na něj. Občas mu do misky přidejte něco dobrého. V klidu, pohodě, bez násilí a agrese - teda z vaší strany. Když na vás zabručí, neustupujte mu, zůstaňte v klidu a vysmějte se mu. Jídlo ani pamlsky mu "cvičně" neberte, tím ho naučíte jen to, aby si to hlídal.

Moc děkuji za odpovědi.Teďka sem u něj byla a šla za ním z vesela a dala mu piškot on si vzal a já ho chvíli hladila a on se pustil znovu do ucha.Takže teď uplně v klidu a hladila sem ho i na ťapce vedle ucha a nechal se.Asi máte pravdu, ž emu to nemám brát cvičně,ale všude se dočítám, že se to psíkům brát občas má jako na důkaz toho že je to moje a mohu si to kdykoliv vzít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc děkuji za odpovědi.Teďka sem u něj byla a šla za ním z vesela a dala mu piškot on si vzal a já ho chvíli hladila a on se pustil znovu do ucha.Takže teď uplně v klidu a hladila sem ho i na ťapce vedle ucha a nechal se.Asi máte pravdu, ž emu to nemám brát cvičně,ale všude se dočítám, že se to psíkům brát občas má jako na důkaz toho že je to moje a mohu si to kdykoliv vzít.

Ano, i cvičně, podle mě - ale nepřehánět frekvenci. A nepřebíjet agresi agresí, nepřiměřeným trestem, ale vysmát se mu, co jako blbe, a že vždyť mu to vrátíte...
Rony

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc děkuji za odpovědi.Teďka sem u něj byla a šla za ním z vesela a dala mu piškot on si vzal a já ho chvíli hladila a on se pustil znovu do ucha.Takže teď uplně v klidu a hladila sem ho i na ťapce vedle ucha a nechal se.Asi máte pravdu, ž emu to nemám brát cvičně,ale všude se dočítám, že se to psíkům brát občas má jako na důkaz toho že je to moje a mohu si to kdykoliv vzít.

Prosímvás, jeho jídlo je vaše? To má tedy opravdu jistotu... Pak se bude při každém krmení bát, že mu to seberete, tudíž si to bude bránit!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den všem.Mám dotaz.Mám 2 ,ěsíční štěně amerického stafordšírského teriéra.Do misky s granulemi si nechá bez problému sáhnout,jí z ruky,ale dneska jsem mu dala uzene ucho z prasete a když jsem se po něm natahovala že ho chci pohladit tak zavrčel a štěknul.Řekla jsemmu nahlas fuj a vycukala za kuži. Po chvili jsem mu ho dala zpět a po pár minutách jsem ho chtěla pohladit a opět vrčel.ucho jsem mu opeět vzala a pokárala.Jak se tohoto nežádoucího chování zbavit???Moc vám děkuji.

Ahoj.
Podle mě je u štěnda nejdůležitější důvera. Všichni psi, které jsem měla si s ledovým klidem nechali dělat úplně cokoli..

Jinak s tím, že psovi do misky nesahat - s tím nesouhlasím! Nyní mám tedy malinkého psa - cca 8kg v dospělosti, takže to se stafordem nebudu srovnávat. Ale plánujeme dítě a co když nááááhodou se prcek připlazí k psí misce?! Přeci nebudu mít doma psa, který by na něj vyjel?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Oni s ním opravdu nejsou problému.Když někde něco sebere do huby tak mu di huby normálně sáhnu a nic.Prostě v pohodě.Jen dneska s tím uchem vrčel.Do jídla si sahat nechá prostě asi to ucho je pro něj super tak si ho hlídá.napadlo mě z aním příjít třeba s piškotem a zase ho nechat.Jako aby viděl že se chci jen podívat na ucho a zase mu ho dát.Myslíte ze je to správný postup?

Ano, to je úplně nejlepší postup Tak jsem to řešila s mojí fenkou, která si ale hlídala úplně všechno a ted jí můžu se žrádlem dělat cokoliv:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj.
Podle mě je u štěnda nejdůležitější důvera. Všichni psi, které jsem měla si s ledovým klidem nechali dělat úplně cokoli..

Jinak s tím, že psovi do misky nesahat - s tím nesouhlasím! Nyní mám tedy malinkého psa - cca 8kg v dospělosti, takže to se stafordem nebudu srovnávat. Ale plánujeme dítě a co když nááááhodou se prcek připlazí k psí misce?! Přeci nebudu mít doma psa, který by na něj vyjel?

A to zajisltíte tím saháním do misky???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A to zajisltíte tím saháním do misky???

šteniatko sa ma cvičiť tak,že napr. pri večeraní mu misku vezmete.budete ju držať dovtedy,kým sa psík úplne neupokojí a potom mu ju vrátite.ak robí bordel,šteká,nedostane ju,kým nebude kludný.mne sa to osvedčilo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj.
Podle mě je u štěnda nejdůležitější důvera. Všichni psi, které jsem měla si s ledovým klidem nechali dělat úplně cokoli..

Jinak s tím, že psovi do misky nesahat - s tím nesouhlasím! Nyní mám tedy malinkého psa - cca 8kg v dospělosti, takže to se stafordem nebudu srovnávat. Ale plánujeme dítě a co když nááááhodou se prcek připlazí k psí misce?! Přeci nebudu mít doma psa, který by na něj vyjel?

To , že štěně teprve 2 měsíční vrčí na pána, tak si zaděláváte na větší problém v dospělosti. Dívejte se na to taky tak, jestli se vám to líbí nebo ne. Pokud ne , tak s tím něco dělejte, vyhledávejte tyhle situace a sušený , uzený věci mu dávejte a šahejte. Teď je ještě malý a máte možnost ho naučit jak se má chovat. vy jste pánem smečky, vy jste Alfa a vy jste na té nejvyší příčce. To, že když zavrčí a vy se ztáhnete dáváte najevi, že je výš než jste vy. teď zavrčí a příště jak naroste , tak kousne a budete nešťastní vy i on. Teď je potřeba udělat psovi jasno.Normálně se nebát a vzít mu to a pokárat. A učit ho chováním. Teď je ve věku, kde si ho vycháváte pro budoucí život. A budete s pejskem několik let.Co budete dělat až vám na ulici najde něco supr "dobrého" a vy mu to budete chtít vzít, tak to mu to raději necháte ať je mu klidně zle .
Měli jsme ten samý problém, žrádlo v misce bylo v pohodě. To jsem jí tam něco občas přihodila nebo jí to vzala a s něčím dobrým jsem jí to vrátila. Ale sušený jícen, byl problém, ale vyřešili jsme to. Taky to zkoušela ve 3 měsících. to byl pro mě šok, když temně zavrčela. Drželo jí to asi měsíc a teď má 4 roky a můžu jí brát dávat co chci.
Rozhodně to není v pořádku, aby jste si nechal vlastního psa na sebe vrčet a je jedno jestli je to žrádlo nebo cokoliv jiného. Prostě někteří psi jsou dominantnější a zkouší to a některý to ani nenapadne.

Alena

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
šteniatko sa ma cvičiť tak,že napr. pri večeraní mu misku vezmete.budete ju držať dovtedy,kým sa psík úplne neupokojí a potom mu ju vrátite.ak robí bordel,šteká,nedostane ju,kým nebude kludný.mne sa to osvedčilo

Tohle bych nikdy nedělala. Naučíte ho, aby si to jídlo hlídal a bude mít naprostou pravdu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To , že štěně teprve 2 měsíční vrčí na pána, tak si zaděláváte na větší problém v dospělosti. Dívejte se na to taky tak, jestli se vám to líbí nebo ne. Pokud ne , tak s tím něco dělejte, vyhledávejte tyhle situace a sušený , uzený věci mu dávejte a šahejte. Teď je ještě malý a máte možnost ho naučit jak se má chovat. vy jste pánem smečky, vy jste Alfa a vy jste na té nejvyší příčce. To, že když zavrčí a vy se ztáhnete dáváte najevi, že je výš než jste vy. teď zavrčí a příště jak naroste , tak kousne a budete nešťastní vy i on. Teď je potřeba udělat psovi jasno.Normálně se nebát a vzít mu to a pokárat. A učit ho chováním. Teď je ve věku, kde si ho vycháváte pro budoucí život. A budete s pejskem několik let.Co budete dělat až vám na ulici najde něco supr "dobrého" a vy mu to budete chtít vzít, tak to mu to raději necháte ať je mu klidně zle .
Měli jsme ten samý problém, žrádlo v misce bylo v pohodě. To jsem jí tam něco občas přihodila nebo jí to vzala a s něčím dobrým jsem jí to vrátila. Ale sušený jícen, byl problém, ale vyřešili jsme to. Taky to zkoušela ve 3 měsících. to byl pro mě šok, když temně zavrčela. Drželo jí to asi měsíc a teď má 4 roky a můžu jí brát dávat co chci.
Rozhodně to není v pořádku, aby jste si nechal vlastního psa na sebe vrčet a je jedno jestli je to žrádlo nebo cokoliv jiného. Prostě někteří psi jsou dominantnější a zkouší to a některý to ani nenapadne.

Alena

Vrčení je ale normální psí komunikace. Jak chcete, aby s váma pes komunikoval - česky???? Štěňata v tomhle věku mají privilegia i ve smečce. V pubertě a v dospělosti žere nejdřív, pokud mají společný zdroj žrádla, výše postavený pes. Když jí ale podřízenému nechá a odejde od ní, už se k ní "cvičně" nevrací a svoje podřízené neláme ani nebuzeruje. Na rozdíl od lidí. Právo ohradit se, když se cítí ohrožen, nebo proti nespravedlnosti má ve smečce i omega.
Tím, že budete brát štěněti jídlo, se vůdčí postavení opravdu nezískává.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vrčení je ale normální psí komunikace. Jak chcete, aby s váma pes komunikoval - česky???? Štěňata v tomhle věku mají privilegia i ve smečce. V pubertě a v dospělosti žere nejdřív, pokud mají společný zdroj žrádla, výše postavený pes. Když jí ale podřízenému nechá a odejde od ní, už se k ní "cvičně" nevrací a svoje podřízené neláme ani nebuzeruje. Na rozdíl od lidí. Právo ohradit se, když se cítí ohrožen, nebo proti nespravedlnosti má ve smečce i omega.
Tím, že budete brát štěněti jídlo, se vůdčí postavení opravdu nezískává.

Tak jsem si myslel, že o skupinovém chování psů něco vím.... Myslím si, že kdyby nejen omega, ale i méně podřízený pes zavrčel, či dokonce chňapnul po alfa jedinci, dostal by dost drsně za vyučenou. Privilegium štěněte by spočívalo v tom, že by dostal méně drsným způsobem, ale napadat alfu určitě nesmí ani štěňata při obraně potravy. Alfa vlk by se skutečně ke společné potravě nevracel, odejte totiž teprve až když je zcela nasycený. Právo omegy na protest určitě nespočívá v tom, že snad smí vrčet a kousat kolem sebe, možná tak ohnat se, uskočit....
A myslím, že nemáte pravdu ani s tou buzerací, jako vynálezem lidí. Mnohokrát jsem se setkal se smečkovou šikanou omega jedinců, je to běžné u všech psů i primátů.
Kdepak, u psů vážně nehledejte "morálnější" chování, než u lidí.

K tématu - na základě výše napsaného se řadím k těm, kteří tvrdí, že si od štěněte nesmím nechat podobné chování líbit. Nevidím důvod, proč psovi cvičně sahat do jídla, ale když na to přijde, nemá na mě co vrčet. Ani když mu beru hračku, dokonce ani když mu chci dělat něco nepříjemného - třeba ošetřit zranění. Moje postavení naprosto nedotknutelné superalfy nesmí být zpochybněno nikdy, ani při hře. A myslím, že jsme pak spokojenější oba, zpochybnitelná pozice pána znamená pro psa zdroj nejistoty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vrčení je ale normální psí komunikace. Jak chcete, aby s váma pes komunikoval - česky???? Štěňata v tomhle věku mají privilegia i ve smečce. V pubertě a v dospělosti žere nejdřív, pokud mají společný zdroj žrádla, výše postavený pes. Když jí ale podřízenému nechá a odejde od ní, už se k ní "cvičně" nevrací a svoje podřízené neláme ani nebuzeruje. Na rozdíl od lidí. Právo ohradit se, když se cítí ohrožen, nebo proti nespravedlnosti má ve smečce i omega.
Tím, že budete brát štěněti jídlo, se vůdčí postavení opravdu nezískává.

U 2 měsíčního štěňete je to docela zarážející,rozhodně bych to cvičně brala a zase vracela.Mám velkou smečku psů a všichni si ode mě krmení i pamlsek vzít nechají.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem si myslel, že o skupinovém chování psů něco vím.... Myslím si, že kdyby nejen omega, ale i méně podřízený pes zavrčel, či dokonce chňapnul po alfa jedinci, dostal by dost drsně za vyučenou. Privilegium štěněte by spočívalo v tom, že by dostal méně drsným způsobem, ale napadat alfu určitě nesmí ani štěňata při obraně potravy. Alfa vlk by se skutečně ke společné potravě nevracel, odejte totiž teprve až když je zcela nasycený. Právo omegy na protest určitě nespočívá v tom, že snad smí vrčet a kousat kolem sebe, možná tak ohnat se, uskočit....
A myslím, že nemáte pravdu ani s tou buzerací, jako vynálezem lidí. Mnohokrát jsem se setkal se smečkovou šikanou omega jedinců, je to běžné u všech psů i primátů.
Kdepak, u psů vážně nehledejte "morálnější" chování, než u lidí.

K tématu - na základě výše napsaného se řadím k těm, kteří tvrdí, že si od štěněte nesmím nechat podobné chování líbit. Nevidím důvod, proč psovi cvičně sahat do jídla, ale když na to přijde, nemá na mě co vrčet. Ani když mu beru hračku, dokonce ani když mu chci dělat něco nepříjemného - třeba ošetřit zranění. Moje postavení naprosto nedotknutelné superalfy nesmí být zpochybněno nikdy, ani při hře. A myslím, že jsme pak spokojenější oba, zpochybnitelná pozice pána znamená pro psa zdroj nejistoty.

Omyl pokud se podrizeny pes ohradi vuci nadrizenemu ma to dva vystupy bud alfa trva na pozadavku a pak mu to bez reci sebere nebo na nem netrva a bude respektovat ohrazeni. Rozhodne podrizeneho psa agresivne nenapadne. Mluvim o alfa psovi co ma v poradku nervy a je v alfa pozici prirozene nikoli umele dosazenej. Zkutecna prirozena alfa se pozna prave podle toho ze nepotrebuje pouzivat nasili.

U stenete bych zacal pracovat na duvere ve vas protoze podle popisu vam neveri a duveru urcite neziskate tim ze mu budete vyhrozovat zabitim (coz je vytrepani za kuzi).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den všem.Mám dotaz.Mám 2 ,ěsíční štěně amerického stafordšírského teriéra.Do misky s granulemi si nechá bez problému sáhnout,jí z ruky,ale dneska jsem mu dala uzene ucho z prasete a když jsem se po něm natahovala že ho chci pohladit tak zavrčel a štěknul.Řekla jsemmu nahlas fuj a vycukala za kuži. Po chvili jsem mu ho dala zpět a po pár minutách jsem ho chtěla pohladit a opět vrčel.ucho jsem mu opeět vzala a pokárala.Jak se tohoto nežádoucího chování zbavit???Moc vám děkuji.

Mě když chce někdo sebrat dort, tak taky vrčím a nevim, proč by mi měl případný manžel ten dort brát, když je muj, hlava rodiny, nehlava rodiny... Asi by mi měl zlomit vaz, ne, takové nepřípustné chování...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak jsem si myslel, že o skupinovém chování psů něco vím.... Myslím si, že kdyby nejen omega, ale i méně podřízený pes zavrčel, či dokonce chňapnul po alfa jedinci, dostal by dost drsně za vyučenou. Privilegium štěněte by spočívalo v tom, že by dostal méně drsným způsobem, ale napadat alfu určitě nesmí ani štěňata při obraně potravy. Alfa vlk by se skutečně ke společné potravě nevracel, odejte totiž teprve až když je zcela nasycený. Právo omegy na protest určitě nespočívá v tom, že snad smí vrčet a kousat kolem sebe, možná tak ohnat se, uskočit....
A myslím, že nemáte pravdu ani s tou buzerací, jako vynálezem lidí. Mnohokrát jsem se setkal se smečkovou šikanou omega jedinců, je to běžné u všech psů i primátů.
Kdepak, u psů vážně nehledejte "morálnější" chování, než u lidí.

K tématu - na základě výše napsaného se řadím k těm, kteří tvrdí, že si od štěněte nesmím nechat podobné chování líbit. Nevidím důvod, proč psovi cvičně sahat do jídla, ale když na to přijde, nemá na mě co vrčet. Ani když mu beru hračku, dokonce ani když mu chci dělat něco nepříjemného - třeba ošetřit zranění. Moje postavení naprosto nedotknutelné superalfy nesmí být zpochybněno nikdy, ani při hře. A myslím, že jsme pak spokojenější oba, zpochybnitelná pozice pána znamená pro psa zdroj nejistoty.

Mám několik psů, v životě jsem jim nic cvičně nebrala ani je nebuzerovala saháním do misky ani cvičným braním hraček. Zavrčet na mě mohou a nešílím z toho, ani se nebojím o svoji pozici tak, abych musela používat nátlak a násilí. Pro cokoli jim můžu sáhnout až do krku a případná zranění si nechají ošetřit tak, že k tomu nepotřebuju žádného "držiče". Ono to opravdu není o buzeraci a nátlaku.
Určitě je dobré nenechat se zavrčením zastrašit a ustoupit, ale také není dobré použít hned agresi vůči psovi. Nejenom, že u dvouměsíčního štěněte je tohle chování podle mne naprosto normální - vyrůstalo přece se sourozenci a komunikovalo s nimi po psím, tedy i vrčením - ale také - jaký vzorec chování já použiju vůči psovi, takový ho naučím a takový pes převezme a bude tak jednat se mnou a se svým okolím. Zkusila bych si dát otázku - mám na to, abych si tohle mohla dovolit? Já nemám, tak volím komunikaci a pohodu, ne násilí.
Mám dost velké psy, o obou plemenech se říká, že bývají velmi problémoví, nejsou to společenská plemena.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám několik psů, v životě jsem jim nic cvičně nebrala ani je nebuzerovala saháním do misky ani cvičným braním hraček. Zavrčet na mě mohou a nešílím z toho, ani se nebojím o svoji pozici tak, abych musela používat nátlak a násilí. Pro cokoli jim můžu sáhnout až do krku a případná zranění si nechají ošetřit tak, že k tomu nepotřebuju žádného "držiče". Ono to opravdu není o buzeraci a nátlaku.
Určitě je dobré nenechat se zavrčením zastrašit a ustoupit, ale také není dobré použít hned agresi vůči psovi. Nejenom, že u dvouměsíčního štěněte je tohle chování podle mne naprosto normální - vyrůstalo přece se sourozenci a komunikovalo s nimi po psím, tedy i vrčením - ale také - jaký vzorec chování já použiju vůči psovi, takový ho naučím a takový pes převezme a bude tak jednat se mnou a se svým okolím. Zkusila bych si dát otázku - mám na to, abych si tohle mohla dovolit? Já nemám, tak volím komunikaci a pohodu, ne násilí.
Mám dost velké psy, o obou plemenech se říká, že bývají velmi problémoví, nejsou to společenská plemena.

Hm, asi víte, co děláte. Na mě teda mí psi vrčet nesmí.
Na ilustraci - švagrův pudl má od mala ve zvyku při odebírání aportu "výhrůžně" vrčet. U takového trpaslíka to působí i směšně, na mé námitky, že to bych u svých psů netrpěl, namítají, že pes si jen tak hraje. Nedávno švára při česání psa nechtěně zatahal a ten mu prokousl špičákem nehet na prstu. Ječel jak pominutý a chtěl milovaného pejsánka zabít....
Já jsem zase před pár desítkami let vzal svoje psy (samozřejmě i tehdy vzorně vychované) na výpravu zcela mimo civilizaci. Jednomu z nich jsem tehdy musel bez narkózy zašít ošklivou tržnou ránu; teda šil jsem já, ale za asistence lékaře výpravy (ten se na psa bál sáhnout). Pes nijak neprotestoval, jen mi u toho olizoval ruce. Zcela podle zásady - co můj pán dělá, dobře dělá; když se mě rozhodl za živa rozkrájet, určitě ví proč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě když chce někdo sebrat dort, tak taky vrčím a nevim, proč by mi měl případný manžel ten dort brát, když je muj, hlava rodiny, nehlava rodiny... Asi by mi měl zlomit vaz, ne, takové nepřípustné chování...

Nechat dvouměsíční štěně na sebe vrčet je opravdu zadělání si na problémy. Ve cvičném braní misky nebo pamlsků taky nevidím význam, ale pes by si to měl nechat bez peoblémů vzít. Co když například sebere z odpadků kost, po jejímž sežrání mu hrozí dost vážné zdravotní problémy - necháte se od psa pokousat ?
Mám s tímhle problémem zkušenosti u svého psa, je poměrně dominantní a při dospívání taky zkusil zavrčet, když bylo potřeba mu něco vzít......dostal výprask a podruhé to už nezkusil a pokud budu chtít, tak mu můžu zaživa třeba koleno vrtat a nechá si to líbit. Stejně tak to zkoušel i na ostatní lidi z domácnosti, včetně mého bratra, který se po jeho zavrčení stáhnul a nechal psa být, doteď má díky tomu obrovské problémy a pes na něj nemá problém zavrčet a pokud by neustoupil, tak přijde i kousnutí. Bohužel si to dovolí pouze v mé nepřítomnosti, takže já to nemůžu ovlivnit. Ale po těchto zkušenostech si dovolím tvrdit že nechat na sebe vrčet dvouměsíční štěně je zadělávání si na problémy. Pokud to někdo schvaluje tak prosím, ale pak se nedivte až vás pes pokouše třeba při česání, nebo při píchnutí injekce u veterináře......

A co se týče chování mezi psy - podle mých zkušeností co jsem vypozorovala ve svojí smečce, pokud níže postavený pes něco úžasného najde, a výše postavený pes mu to chce sebrat, obejde se to bez jediného zavrčení podřazeného psa. Takže takhle by to asi mělo být ne ??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechat dvouměsíční štěně na sebe vrčet je opravdu zadělání si na problémy. Ve cvičném braní misky nebo pamlsků taky nevidím význam, ale pes by si to měl nechat bez peoblémů vzít. Co když například sebere z odpadků kost, po jejímž sežrání mu hrozí dost vážné zdravotní problémy - necháte se od psa pokousat ?
Mám s tímhle problémem zkušenosti u svého psa, je poměrně dominantní a při dospívání taky zkusil zavrčet, když bylo potřeba mu něco vzít......dostal výprask a podruhé to už nezkusil a pokud budu chtít, tak mu můžu zaživa třeba koleno vrtat a nechá si to líbit. Stejně tak to zkoušel i na ostatní lidi z domácnosti, včetně mého bratra, který se po jeho zavrčení stáhnul a nechal psa být, doteď má díky tomu obrovské problémy a pes na něj nemá problém zavrčet a pokud by neustoupil, tak přijde i kousnutí. Bohužel si to dovolí pouze v mé nepřítomnosti, takže já to nemůžu ovlivnit. Ale po těchto zkušenostech si dovolím tvrdit že nechat na sebe vrčet dvouměsíční štěně je zadělávání si na problémy. Pokud to někdo schvaluje tak prosím, ale pak se nedivte až vás pes pokouše třeba při česání, nebo při píchnutí injekce u veterináře......

A co se týče chování mezi psy - podle mých zkušeností co jsem vypozorovala ve svojí smečce, pokud níže postavený pes něco úžasného najde, a výše postavený pes mu to chce sebrat, obejde se to bez jediného zavrčení podřazeného psa. Takže takhle by to asi mělo být ne ??

Přesně tak to vidím i já, zdravím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechat dvouměsíční štěně na sebe vrčet je opravdu zadělání si na problémy. Ve cvičném braní misky nebo pamlsků taky nevidím význam, ale pes by si to měl nechat bez peoblémů vzít. Co když například sebere z odpadků kost, po jejímž sežrání mu hrozí dost vážné zdravotní problémy - necháte se od psa pokousat ?
Mám s tímhle problémem zkušenosti u svého psa, je poměrně dominantní a při dospívání taky zkusil zavrčet, když bylo potřeba mu něco vzít......dostal výprask a podruhé to už nezkusil a pokud budu chtít, tak mu můžu zaživa třeba koleno vrtat a nechá si to líbit. Stejně tak to zkoušel i na ostatní lidi z domácnosti, včetně mého bratra, který se po jeho zavrčení stáhnul a nechal psa být, doteď má díky tomu obrovské problémy a pes na něj nemá problém zavrčet a pokud by neustoupil, tak přijde i kousnutí. Bohužel si to dovolí pouze v mé nepřítomnosti, takže já to nemůžu ovlivnit. Ale po těchto zkušenostech si dovolím tvrdit že nechat na sebe vrčet dvouměsíční štěně je zadělávání si na problémy. Pokud to někdo schvaluje tak prosím, ale pak se nedivte až vás pes pokouše třeba při česání, nebo při píchnutí injekce u veterináře......

A co se týče chování mezi psy - podle mých zkušeností co jsem vypozorovala ve svojí smečce, pokud níže postavený pes něco úžasného najde, a výše postavený pes mu to chce sebrat, obejde se to bez jediného zavrčení podřazeného psa. Takže takhle by to asi mělo být ne ??

Já si myslím, že by to tak být nemělo. Dávám přednost tomu, aby mi pes věřil a moji pozici uznával a proto si nechal ošetřit ránu nebo vzít něco z huby. Dávám tomu přednost před tím, aby se mě bál a proto si nechal všechno líbit. Docela by mě zajímalo, jestli byste vámi popisovaný postup přežila ve zdraví u našich psů. Obávám se, že ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já si myslím, že by to tak být nemělo. Dávám přednost tomu, aby mi pes věřil a moji pozici uznával a proto si nechal ošetřit ránu nebo vzít něco z huby. Dávám tomu přednost před tím, aby se mě bál a proto si nechal všechno líbit. Docela by mě zajímalo, jestli byste vámi popisovaný postup přežila ve zdraví u našich psů. Obávám se, že ne.

Jenže soužití smečky nespočívá v nějaké vzájemné důvěře, ale v přísné hierarchii, kdy silnější je výš, než slabší. Každý post je víceméně vybojován. S tím polidšťováním zvířat jděte do háje, to jste vážně zcela mimo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže soužití smečky nespočívá v nějaké vzájemné důvěře, ale v přísné hierarchii, kdy silnější je výš, než slabší. Každý post je víceméně vybojován. S tím polidšťováním zvířat jděte do háje, to jste vážně zcela mimo.

Tohle plati mozna ve smecce primatu u psu a vlku vede tan kdo ma pevnejsi nervy ne ten kdo ma vetsi zuby. mam smecdku vic jak 20let a casto ji ved pes ktary byl mnohem slabsi nez psi pod nim. Nehlede na to ze neplati ani vertikalni deleni smecky ani pevna hierarchie. jednotlivy posty ve smece se casto meni podle situace. Je rozdil mezi smeckou samcu a samic. Psi maji smecku vice verikalni a stabilnejsi rozdeleni postu feny maji smecku vyrazne horizontalni kde casto jsou feny na temer stejne urovni, ve smisene smecce jsou paralelne vedle sebe smecka psu a smecka fen kdy vetsinou vede fena celou smecku a pes prebira vudci misto v pripade ohrozeni smecky. Dale jsou ve smece psi i feny (casteji feny) ktery jsou uplne mimo poradi, ale tohle poznat chce opravdu s tou smeckou zit.

K tomu steneti kdyz ted ve dvou mesicich naucite psa ze strety zajmu se neresi diskuzi (to vrceni je vetsinou defenzivni pokus o uchraneni si sveho a patri do te diskuze) ale rovnou agresi (zatim z vasi strany ,ale pozdeji stene prevezme vase vzorce chovani) tak si zadelavate na solidni problem. Ja osobne bycvh to resil tim ze bych v podobnem pripade v klidu bez emoci steneti tu mnamku sebral, pockal az se zklidni pak bych si stene zavolal a vratil mu ji. stene casem pochopi ze si stejne vymuzete svoji, ale ze se nemusi bat vasich neprimerenych reakci (vytrepani za kuzi je opravdu neprimerene) ani vasich "ulitlych nervu" ktery vas v ocich psa srazi jeste vic nez ta neprimerena agrese.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže soužití smečky nespočívá v nějaké vzájemné důvěře, ale v přísné hierarchii, kdy silnější je výš, než slabší. Každý post je víceméně vybojován. S tím polidšťováním zvířat jděte do háje, to jste vážně zcela mimo.

Mimo jste bohužel vy a to hodně. Polidˇšťování psů je velká chyba, v tom s vámi souhlasím. O tom vybojování - to jste někde vyčetli??? Je to naprosto o něčem jiném. Pokud chcete se svým psem celý život "bojovat o pozici", nic proti, ale jsem si jistá, že by váš pes dal přednost něčemu jinému. Smečku nevede přece fyzicky nejsilnějí pes, většinou to bývá nejvyrovnanější a inteligentní zvíře, fyzická síla v tom nehraje rozhodující roli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mimo jste bohužel vy a to hodně. Polidˇšťování psů je velká chyba, v tom s vámi souhlasím. O tom vybojování - to jste někde vyčetli??? Je to naprosto o něčem jiném. Pokud chcete se svým psem celý život "bojovat o pozici", nic proti, ale jsem si jistá, že by váš pes dal přednost něčemu jinému. Smečku nevede přece fyzicky nejsilnějí pes, většinou to bývá nejvyrovnanější a inteligentní zvíře, fyzická síla v tom nehraje rozhodující roli.

Ano, máte pravdu, že stejně jako v žádném jiném boji, není ani v tom boji o postavení ve smečkové hierarchii fyzická síla tím jediným faktorem. Proto může i osmdesátikilový asiat respektovat svoji padesátikilovou paničku jako vůdce, který umí vždy smečce opatřit potravu, který vyřeší každou situaci..... Uznávám, že zdůrazněním fyzické převahy jsem se nevyjádřil nejlépe. Píšete něco o celoživotním boji o pozice. Ano, přesně tak to je, ten boj je ve smečce skutečně trvale přítomný. Ne v přímé konfrontaci síly, to už je jen extrémní vyvrcholení tohoto boje. Denně při dělení kořisti, zabírání místa k odpočinku a pod., ale především pak ve hře se neustále buď upevňují, nebo naopak postupně přetrhávají vazby, určující místo jedince. A tím, že se někdy nechováte tak, jak by odpovídalo Vašemu postavení (třeba že ho necháte na sebe vrčet), děláte psovi jen guláš ve vztahu k Vám. Naštěstí snad má asi tisíc dalších jiných důvodů, které vyznívají ve prospěch Vaší nadřazenosti a nedovolí mu ucházet se zatím o Vaši pozici. Třeba ta "úspěšnost při opatřování potravy", to už je dost silný argument pro Vás.
Nikde jsem netvrdil, že smečková hierarchie je jen prostý žebříček, je to samozřejmě dost složitý propletenec, kdy je zohledňováno nejen pohlaví, ale i věk konkrétného jedince. Před desítkami let jsem na toto téma smolil diplomku, tak si troufnu tvrdit, že jsem byl nucen nastudovat o problému snad vše, co bylo tehdy v socialistických knihovnách k dispizici. A v poměrně početné smečce psů žiji také už pátou dekádu, nějaký studijní materiál mi určitě mohli mí pejsánci poskytnout. Ale na všeználka si rozhodně nehraji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, máte pravdu, že stejně jako v žádném jiném boji, není ani v tom boji o postavení ve smečkové hierarchii fyzická síla tím jediným faktorem. Proto může i osmdesátikilový asiat respektovat svoji padesátikilovou paničku jako vůdce, který umí vždy smečce opatřit potravu, který vyřeší každou situaci..... Uznávám, že zdůrazněním fyzické převahy jsem se nevyjádřil nejlépe. Píšete něco o celoživotním boji o pozice. Ano, přesně tak to je, ten boj je ve smečce skutečně trvale přítomný. Ne v přímé konfrontaci síly, to už je jen extrémní vyvrcholení tohoto boje. Denně při dělení kořisti, zabírání místa k odpočinku a pod., ale především pak ve hře se neustále buď upevňují, nebo naopak postupně přetrhávají vazby, určující místo jedince. A tím, že se někdy nechováte tak, jak by odpovídalo Vašemu postavení (třeba že ho necháte na sebe vrčet), děláte psovi jen guláš ve vztahu k Vám. Naštěstí snad má asi tisíc dalších jiných důvodů, které vyznívají ve prospěch Vaší nadřazenosti a nedovolí mu ucházet se zatím o Vaši pozici. Třeba ta "úspěšnost při opatřování potravy", to už je dost silný argument pro Vás.
Nikde jsem netvrdil, že smečková hierarchie je jen prostý žebříček, je to samozřejmě dost složitý propletenec, kdy je zohledňováno nejen pohlaví, ale i věk konkrétného jedince. Před desítkami let jsem na toto téma smolil diplomku, tak si troufnu tvrdit, že jsem byl nucen nastudovat o problému snad vše, co bylo tehdy v socialistických knihovnách k dispizici. A v poměrně početné smečce psů žiji také už pátou dekádu, nějaký studijní materiál mi určitě mohli mí pejsánci poskytnout. Ale na všeználka si rozhodně nehraji.

nekdy tu alfu sledujte a uvidite ze dela naprosto bezne to co by mu "neprisluselo" ono totiz kdyz je alfa doopravdy alfa nepotrebuje bojovat o postaveni. Cim sebejistejsi pes tim vic si necha od podrizenych libit a tim vic u tech podrizenych stoupa. Vetsina psu o pozice nebojuje a plne jim vyhovuje postaveni podrizeneho jedince pokud se muze na nadrizeneho spolehnout v ochrane a stabilite. Pokud mu neni nadrizeny jedinec neco z toho dat zacne pes zkouset jestli by to nezvladnul sam.

Rozhodne si sve postaveni ve smecce nezvednete nepochopenou agresi vuci "podrizenym" , ale sebejistotou, duslednosti, citelnosti a "spravedlnosti" . takze agresivne napadat stene ktery vubec nevi o co jde je tak akorat cesta ke strachu toho stenete z vas. naprosta vetsina pokousani psem nema s bojem o misto ve smecce a dominanci obecne nic spolecneho v naproste vetsine pripadu je to kousnuti ze strachu nebo nejistoty. Dominantnich psu je tak malo ze se vetsina lidi s nim nikdy nepotka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nekdy tu alfu sledujte a uvidite ze dela naprosto bezne to co by mu "neprisluselo" ono totiz kdyz je alfa doopravdy alfa nepotrebuje bojovat o postaveni. Cim sebejistejsi pes tim vic si necha od podrizenych libit a tim vic u tech podrizenych stoupa. Vetsina psu o pozice nebojuje a plne jim vyhovuje postaveni podrizeneho jedince pokud se muze na nadrizeneho spolehnout v ochrane a stabilite. Pokud mu neni nadrizeny jedinec neco z toho dat zacne pes zkouset jestli by to nezvladnul sam.

Rozhodne si sve postaveni ve smecce nezvednete nepochopenou agresi vuci "podrizenym" , ale sebejistotou, duslednosti, citelnosti a "spravedlnosti" . takze agresivne napadat stene ktery vubec nevi o co jde je tak akorat cesta ke strachu toho stenete z vas. naprosta vetsina pokousani psem nema s bojem o misto ve smecce a dominanci obecne nic spolecneho v naproste vetsine pripadu je to kousnuti ze strachu nebo nejistoty. Dominantnich psu je tak malo ze se vetsina lidi s nim nikdy nepotka.

Přesně souhlas s tímto.
Iritují mě lidi, kteří vychovávají štěně stylem "tohle ti přikazuju a ty to dělej ne proto, že mi věříš a uděláš to pro mě rád, ale proto, že já jsem Největší šéf, bu bu bu. A jestli zavrčíš, dostaneš do držky, protože to si nesmíš na Nejvyššího dovolit."
Štěně, zvlášt malé, vrčením komunikuje. Nikdy to není agresivita ani dominance, nebo pouze v ojedinělých případech. Když budu štěně stresovat a budu se chovat blbě a nečitelně a neférově, pak ano, vychovám si vrčícího neurotika.
Pokud se tohle stane, nekomentuju to, netrestám, neřeším (má DVA měsíce! Je to mimi!), ale přemýšlím, proč to dělá, a odnaučím to OKLIKOU. Tj. vrčí proto, že se bojí, že mu to vezmu, že mi nevěří a hlídá si to. Co je nejjednodušší cesta? Přesvědčit štěně, že se o to nemusí být. Že se nemusí bát mě. Že mi může věřit. Že mi může natolik věřit (a věřit oprávěnosti mého požadavku), že mi to sám dá, sám mi uhne s gestem "pánečku, co chceš, mám na chvíli přestat jíst a věnovat ti pozornost? nemusím? super, tak já jdu jíst dál".
Dá se toho dosáhnout snadno. Nedělat z jídla nervy, nechat psa najíst v klidu, do misky mu sahat s dalším krmením (na, tady máš ještě), požadovat po psovi pouze oprávněné věci - tj. ne stylem "dej to sem, já jsem pán", ale stylem "ukaž, co to máš? No ty máš ucho, to je super, tak si hezky žvejkej".
Buzerací štěněte dosáhnu jen toho, že všechny moje požadavky bude brát s odstupem a podezřením, co se zase děje, splní to pouze na nátlak a nikdy mi nebude nabízet svoji přízeň sám od sebe, bude se držet zpátky a obezřele pozorovat, co po něm zase chci.
Dodám, že bez buzerace a neustálého dokazování šéfovské pozice mám už 1,5 ročního asiata, od misky mi vždy sám uhne, nikdy na mě nezavrčel a pokud ho chci za něco vykárat, stačí jen zvýšit hlas.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně souhlas s tímto.
Iritují mě lidi, kteří vychovávají štěně stylem "tohle ti přikazuju a ty to dělej ne proto, že mi věříš a uděláš to pro mě rád, ale proto, že já jsem Největší šéf, bu bu bu. A jestli zavrčíš, dostaneš do držky, protože to si nesmíš na Nejvyššího dovolit."
Štěně, zvlášt malé, vrčením komunikuje. Nikdy to není agresivita ani dominance, nebo pouze v ojedinělých případech. Když budu štěně stresovat a budu se chovat blbě a nečitelně a neférově, pak ano, vychovám si vrčícího neurotika.
Pokud se tohle stane, nekomentuju to, netrestám, neřeším (má DVA měsíce! Je to mimi!), ale přemýšlím, proč to dělá, a odnaučím to OKLIKOU. Tj. vrčí proto, že se bojí, že mu to vezmu, že mi nevěří a hlídá si to. Co je nejjednodušší cesta? Přesvědčit štěně, že se o to nemusí být. Že se nemusí bát mě. Že mi může věřit. Že mi může natolik věřit (a věřit oprávěnosti mého požadavku), že mi to sám dá, sám mi uhne s gestem "pánečku, co chceš, mám na chvíli přestat jíst a věnovat ti pozornost? nemusím? super, tak já jdu jíst dál".
Dá se toho dosáhnout snadno. Nedělat z jídla nervy, nechat psa najíst v klidu, do misky mu sahat s dalším krmením (na, tady máš ještě), požadovat po psovi pouze oprávněné věci - tj. ne stylem "dej to sem, já jsem pán", ale stylem "ukaž, co to máš? No ty máš ucho, to je super, tak si hezky žvejkej".
Buzerací štěněte dosáhnu jen toho, že všechny moje požadavky bude brát s odstupem a podezřením, co se zase děje, splní to pouze na nátlak a nikdy mi nebude nabízet svoji přízeň sám od sebe, bude se držet zpátky a obezřele pozorovat, co po něm zase chci.
Dodám, že bez buzerace a neustálého dokazování šéfovské pozice mám už 1,5 ročního asiata, od misky mi vždy sám uhne, nikdy na mě nezavrčel a pokud ho chci za něco vykárat, stačí jen zvýšit hlas.

Zadavatelka: Moc vám všem děkuji za názory a rady.Budu se řídit pro mě příjemnější a pro psíka určitě taky , cestou kdy si budeme budovat vzájemnou důvěru bez zbytečné buzerace.Když jsme jeli pryč a potřebovala jsem ho ,,odtrhnout,, od ucha... tak sem to udělala výměnou.Šla jsem k němu jako by nic neměl a nabídla mu piškotka ...Vzal si ho a ja mu mezitím vzala ucho.Bylo to bez nervů a spokojenost na oboouch stranách.Myslíte že je to tak správne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Moc vám všem děkuji za názory a rady.Budu se řídit pro mě příjemnější a pro psíka určitě taky , cestou kdy si budeme budovat vzájemnou důvěru bez zbytečné buzerace.Když jsme jeli pryč a potřebovala jsem ho ,,odtrhnout,, od ucha... tak sem to udělala výměnou.Šla jsem k němu jako by nic neměl a nabídla mu piškotka ...Vzal si ho a ja mu mezitím vzala ucho.Bylo to bez nervů a spokojenost na oboouch stranách.Myslíte že je to tak správne?

Určitě. Já takhle vyměnila štěněti vepřovou nožku za kus kůže z uzenáče a od té doby mi dá všechno...