Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.96
Ahojky všem,
naskytl se nám takový problém. Mám doma pětiletou fenečku a letos na mě začala být strašně závislá. Začalo to tím, když ji rodiče berou občas na víkend na chalupu, že celý den leží, je smutná, nechce si hrát, prostě teskní. S našima bydlím, takže ona je na ně zvyklá tak jak na mě. Na chalupu ji berou od malička a začala být taková najednou až v poslední době. To by ještě tak nevadilo, holt zůstává se mnou doma, když tam beze mě nechce být. Ale co se stalo teď-byli jsme na dovolené a malou jako vždy hlídala babička. Jezdí k ní taky už od štěňátka a vždycky bez problémů. A teď přijedeme a malá prý téměř nejedla, pořád smutně ležela u dveří, byla strašně nervozní. Když ji pustili na zahradu, vždycky jim nějak prchla a několikrát ji prý naháněli na cestě, jak si to mastila směrem domů. Na volání nereagovala, neposlouchala, ale naštěstí ji odchytili. Není to tím, že by byla nevychovaná, jinak poslouchá fakt perfektně. Tak to vyřešili jednoduše, prostě chodila na zahradu na vodítku. Pak do toho začla zvracet a průjmovat. No srandy kopec. Když jsem ji po příjezdu viděla, vypadala jako hromádka neštěstí. Ale po chvíli ji najednou bylo dobře, měla chuť k jídlu, už lítala pro plyšáky a chtěla si hrát. Takže asi i to zvracení a průjmy byly z nervů, předpokládám.
Máte někdo takové zkušenosti, že prostě pejsek začne zničehonic být takhle závislý? Čím to, že tam najednou? Ona nikdy taková nebyla, začala s tím až letos a já pořád uvažuju, jak to řešit...asi nijak, já vím, ale musela jsem si někde postěžovat. Jsem z toho zoufalá a děsím se toho, až budu muset zase někam odjet :(
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.36
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky všem,
naskytl se nám takový problém. Mám doma pětiletou fenečku a letos na mě začala být strašně závislá. Začalo to tím, když ji rodiče berou občas na víkend na chalupu, že celý den leží, je smutná, nechce si hrát, prostě teskní. S našima bydlím, takže ona je na ně zvyklá tak jak na mě. Na chalupu ji berou od malička a začala být taková najednou až v poslední době. To by ještě tak nevadilo, holt zůstává se mnou doma, když tam beze mě nechce být. Ale co se stalo teď-byli jsme na dovolené a malou jako vždy hlídala babička. Jezdí k ní taky už od štěňátka a vždycky bez problémů. A teď přijedeme a malá prý téměř nejedla, pořád smutně ležela u dveří, byla strašně nervozní. Když ji pustili na zahradu, vždycky jim nějak prchla a několikrát ji prý naháněli na cestě, jak si to mastila směrem domů. Na volání nereagovala, neposlouchala, ale naštěstí ji odchytili. Není to tím, že by byla nevychovaná, jinak poslouchá fakt perfektně. Tak to vyřešili jednoduše, prostě chodila na zahradu na vodítku. Pak do toho začla zvracet a průjmovat. No srandy kopec. Když jsem ji po příjezdu viděla, vypadala jako hromádka neštěstí. Ale po chvíli ji najednou bylo dobře, měla chuť k jídlu, už lítala pro plyšáky a chtěla si hrát. Takže asi i to zvracení a průjmy byly z nervů, předpokládám.
Máte někdo takové zkušenosti, že prostě pejsek začne zničehonic být takhle závislý? Čím to, že tam najednou? Ona nikdy taková nebyla, začala s tím až letos a já pořád uvažuju, jak to řešit...asi nijak, já vím, ale musela jsem si někde postěžovat. Jsem z toho zoufalá a děsím se toho, až budu muset zase někam odjet :(
A neměla náhodou falešku?To by omlouvalo to zdrhání, nežrání.Když jste ještě do toho odjela, tak by to mohlo být.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.54.181
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky všem,
naskytl se nám takový problém. Mám doma pětiletou fenečku a letos na mě začala být strašně závislá. Začalo to tím, když ji rodiče berou občas na víkend na chalupu, že celý den leží, je smutná, nechce si hrát, prostě teskní. S našima bydlím, takže ona je na ně zvyklá tak jak na mě. Na chalupu ji berou od malička a začala být taková najednou až v poslední době. To by ještě tak nevadilo, holt zůstává se mnou doma, když tam beze mě nechce být. Ale co se stalo teď-byli jsme na dovolené a malou jako vždy hlídala babička. Jezdí k ní taky už od štěňátka a vždycky bez problémů. A teď přijedeme a malá prý téměř nejedla, pořád smutně ležela u dveří, byla strašně nervozní. Když ji pustili na zahradu, vždycky jim nějak prchla a několikrát ji prý naháněli na cestě, jak si to mastila směrem domů. Na volání nereagovala, neposlouchala, ale naštěstí ji odchytili. Není to tím, že by byla nevychovaná, jinak poslouchá fakt perfektně. Tak to vyřešili jednoduše, prostě chodila na zahradu na vodítku. Pak do toho začla zvracet a průjmovat. No srandy kopec. Když jsem ji po příjezdu viděla, vypadala jako hromádka neštěstí. Ale po chvíli ji najednou bylo dobře, měla chuť k jídlu, už lítala pro plyšáky a chtěla si hrát. Takže asi i to zvracení a průjmy byly z nervů, předpokládám.
Máte někdo takové zkušenosti, že prostě pejsek začne zničehonic být takhle závislý? Čím to, že tam najednou? Ona nikdy taková nebyla, začala s tím až letos a já pořád uvažuju, jak to řešit...asi nijak, já vím, ale musela jsem si někde postěžovat. Jsem z toho zoufalá a děsím se toho, až budu muset zase někam odjet :(
Já bych to viděla tak, že je fakt na vás konkrétně extrémně psychicky závislá. Chybíte jí, vaše osoba. Jo a setkala jsem se s tím. Jdu ven s jedním psem, druhej leží a nehne se od vrat, čeká na mě. Můj muž a 20ti letej syn jsou doma, nijak ho k sobě nepřilákají, ani na pamlsek, ani na hraní a dovádění. Prostě leží u vrat, kterými jsem odešla a naříká a pláče (včera dost nahlas). Jakmile přijdu, vrhne se na mě, opusinkuje a za "trest" si jde hrát a mazlit se s manželek, mě si jakoby nevšímá, ale nedej bože, když se znovu začnu chystat ven, na prochajdu. To je první a čeká, že jdeme spolu.
Když jsem vloni v zimě onemocněla chřipkou, měla teplotu skoro 4O, přestal žrát, ničeho se nedotknul, bytˇto byly samé věci co má rád, po pěti dnech, kdy mi trochu opadly teploty jsem ho zavezla k lékaři, protože zhubnul 5 kilo (měl v té době 10 měsíců), byl štěndo a já měla strach, jestli mi i on neonemocněl, nepozřel ani sousto celou dobu, co jsem já marodila. A navíc byla zima, napadal první sníh, začlo mrznout, musel přece jíst. Ani ťuk. Brala se krev, dělal se ultrazvuk, rrtg, nic nikdo nenašel. Já se uzdravila a klučisko mi začlo baštit jak najté, dohnal deficit, lékař mi řekl, že takového psychouše jeětě neviděl. Zdravotně je zcela fit, jen tak závislej na mne, že i jíst přestal. Trvalo to skoro víc jak 14 dní, sezobnul jeden dva piškoty, napil se vody a ležel a vzdychal o mne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.96
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych to viděla tak, že je fakt na vás konkrétně extrémně psychicky závislá. Chybíte jí, vaše osoba. Jo a setkala jsem se s tím. Jdu ven s jedním psem, druhej leží a nehne se od vrat, čeká na mě. Můj muž a 20ti letej syn jsou doma, nijak ho k sobě nepřilákají, ani na pamlsek, ani na hraní a dovádění. Prostě leží u vrat, kterými jsem odešla a naříká a pláče (včera dost nahlas). Jakmile přijdu, vrhne se na mě, opusinkuje a za "trest" si jde hrát a mazlit se s manželek, mě si jakoby nevšímá, ale nedej bože, když se znovu začnu chystat ven, na prochajdu. To je první a čeká, že jdeme spolu.
Když jsem vloni v zimě onemocněla chřipkou, měla teplotu skoro 4O, přestal žrát, ničeho se nedotknul, bytˇto byly samé věci co má rád, po pěti dnech, kdy mi trochu opadly teploty jsem ho zavezla k lékaři, protože zhubnul 5 kilo (měl v té době 10 měsíců), byl štěndo a já měla strach, jestli mi i on neonemocněl, nepozřel ani sousto celou dobu, co jsem já marodila. A navíc byla zima, napadal první sníh, začlo mrznout, musel přece jíst. Ani ťuk. Brala se krev, dělal se ultrazvuk, rrtg, nic nikdo nenašel. Já se uzdravila a klučisko mi začlo baštit jak najté, dohnal deficit, lékař mi řekl, že takového psychouše jeětě neviděl. Zdravotně je zcela fit, jen tak závislej na mne, že i jíst přestal. Trvalo to skoro víc jak 14 dní, sezobnul jeden dva piškoty, napil se vody a ležel a vzdychal o mne.
Ne ne, faleška to nebyla, tu už jsme měli, to bychom poznali. Ale díky za tip
Aha, tak to máme dost podobné případy Ona dělá to samé, že když jsem pryč a přijdu, tak mě začne šíleně vítat, je štěstím bez sebe a pak jde za někým jiným, jako by mi chtěla dát najevo, že je naštvaná, že jsem byla někde pryč bez ní. Ale kdybych teď chtěla někam jít, tak to by se hned hrnula se mnou.
Ona je celkově taková zvláštní. Připadá mi to jako u malého dítěte, ona není, že by mi stála pořád za zadkem, to vůbec ne. Ona jen potřebuje jistotu, že jsem v blízkosti. Na nějaké mazlení si nepotrpí, kolikrát za ní přijdu, začnu na ni šišlat a ona se otočí a jde schválně za někým jiným.
Ale prostě mi neleze na rozum, že začala takhle blbnout až teď v poslední době. Letos v zimě jsem byla pryč dvakrát na týden a byla relativně v pohodě a teďka tohle. Jen teda nevím, jak to budu provozovat dále, holt ji asi budu muset tahat všude s sebou, což asi nebude jednoduché.
No díky bohu, že ji aspoň nevadí, že chodím do školy, to by mě asi z ní jinak piclo 
No každopádně děkuji za názor, jsem ráda, že nejsem jediná, kdo má doma takového závisláčka.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.28.173
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ne ne, faleška to nebyla, tu už jsme měli, to bychom poznali. Ale díky za tip
Aha, tak to máme dost podobné případy Ona dělá to samé, že když jsem pryč a přijdu, tak mě začne šíleně vítat, je štěstím bez sebe a pak jde za někým jiným, jako by mi chtěla dát najevo, že je naštvaná, že jsem byla někde pryč bez ní. Ale kdybych teď chtěla někam jít, tak to by se hned hrnula se mnou.
Ona je celkově taková zvláštní. Připadá mi to jako u malého dítěte, ona není, že by mi stála pořád za zadkem, to vůbec ne. Ona jen potřebuje jistotu, že jsem v blízkosti. Na nějaké mazlení si nepotrpí, kolikrát za ní přijdu, začnu na ni šišlat a ona se otočí a jde schválně za někým jiným.
Ale prostě mi neleze na rozum, že začala takhle blbnout až teď v poslední době. Letos v zimě jsem byla pryč dvakrát na týden a byla relativně v pohodě a teďka tohle. Jen teda nevím, jak to budu provozovat dále, holt ji asi budu muset tahat všude s sebou, což asi nebude jednoduché.
No díky bohu, že ji aspoň nevadí, že chodím do školy, to by mě asi z ní jinak piclo
No každopádně děkuji za názor, jsem ráda, že nejsem jediná, kdo má doma takového závisláčka.
Ale zase ruku na srdce, taková obrovská závislost, taková náklonnost a oddanost tak hřeje u srdce, že se to ani popsat nedá, že ??
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.96
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ale zase ruku na srdce, taková obrovská závislost, taková náklonnost a oddanost tak hřeje u srdce, že se to ani popsat nedá, že ??
No ona je na mě sice závislá neskutečně, ale jak jsem psala. Jí stačí pouze jistota, že jsem někde v blízkosti. By mě neskutečně potěšilo, kdyby někdy sama od sebe za mnou přišla a chtěla se pomazlit, když už mě prý tak miluje
Ale to ona ne...já ji třeba vezmu do náruče a ona zhnuseně otočí hlavu a dělá, že se ji to vůbec netýká
Ale jo, na jednu stranu je to fajn pocit, že je na mě tak závislá, ale na druhou stranu je to strašná nevýhoda. Občas člověk musí odjet a všude není možné pejska brát s sebou a co potom? Celou dobu budu trnout, jestli madam zase nedrží hladovku? To je na tom to nejhorší
Jinak tahle dovolená byla pro tu moji závislačku asi fakt vrchol drzosti, ještě pořád se mnou nemluví a to už je doma dva dny. Dělá, že jsem vzduch Já na ni vždycky večer zavolám "pojď spinkat" a ona běží si lehnou za mnou do postele. A dneska? Jenom se na mě pohrdavě podívala, otočila se a lehla si na podlahu. No co, její problém, ona bude mít nepohodlné spaní, mě to může být jedno, doprošovat se vlastního psa fakt nebudu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.123.105
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No ona je na mě sice závislá neskutečně, ale jak jsem psala. Jí stačí pouze jistota, že jsem někde v blízkosti. By mě neskutečně potěšilo, kdyby někdy sama od sebe za mnou přišla a chtěla se pomazlit, když už mě prý tak miluje Ale to ona ne...já ji třeba vezmu do náruče a ona zhnuseně otočí hlavu a dělá, že se ji to vůbec netýká
Ale jo, na jednu stranu je to fajn pocit, že je na mě tak závislá, ale na druhou stranu je to strašná nevýhoda. Občas člověk musí odjet a všude není možné pejska brát s sebou a co potom? Celou dobu budu trnout, jestli madam zase nedrží hladovku? To je na tom to nejhorší
Jinak tahle dovolená byla pro tu moji závislačku asi fakt vrchol drzosti, ještě pořád se mnou nemluví a to už je doma dva dny. Dělá, že jsem vzduch Já na ni vždycky večer zavolám "pojď spinkat" a ona běží si lehnou za mnou do postele. A dneska? Jenom se na mě pohrdavě podívala, otočila se a lehla si na podlahu. No co, její problém, ona bude mít nepohodlné spaní, mě to může být jedno, doprošovat se vlastního psa fakt nebudu
Tohle přesně mi dělá jeden z mých psích "kluků",. Jeden se mazlí neskutečně, na to, že je to samec-kluk, je něžnej, mazlivej, pořád se mě dotýká, furt ho mám u zadku, kam si chci sednout, tam je rozvalenej, někam jdeme, sednu si, on usedá na mě-je to obří plemeno, takže je to někdy směšné, jak se skoro 8Oti kilový kluk furt šplhá na mě.
A ten druhý? Přijde se pomazlit, ale já mu musím vzít obrovskou tlamu do dlaní a zvednout ji, já ho musím přimáčknout k sobě, já se ho dotýkám. Není odtažitej, ale přijde mi takovej Hrdej, jako kdyby mi říkal, nejsem malé dítě, a to že tě mám rád neznamená, že ti polezu dopr... "Leží přede mnou, otočený zády ke mě, dotýká se mě jen zlehka zadní nataženou nožičkou a druhej mi klíˇ%do píďo kydne tou těžkou medvědí hlavou přímo do klína, zavalí mě svým tělem, zalehne a je to. Každej je jinej, ač vím, že mě oba zbožňují, každej svou lásku a oddanost dávají najevo jinak. Jeden tak jaksi decentně, druhej bouřlivě a strašně fyzicky. Potřebuje se nejen dotýkat, ale ležet na mě, půlkou těla, spí s všema nohama na mém klíně, ale vždycky najde pozici, aby mě netlačil.No a jezdit nikam nemůžu, jedině s nima, snad do práce, ale jinak jsem jenom s nima, na procházkách, na výletech a tak.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.96
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tohle přesně mi dělá jeden z mých psích "kluků",. Jeden se mazlí neskutečně, na to, že je to samec-kluk, je něžnej, mazlivej, pořád se mě dotýká, furt ho mám u zadku, kam si chci sednout, tam je rozvalenej, někam jdeme, sednu si, on usedá na mě-je to obří plemeno, takže je to někdy směšné, jak se skoro 8Oti kilový kluk furt šplhá na mě.
A ten druhý? Přijde se pomazlit, ale já mu musím vzít obrovskou tlamu do dlaní a zvednout ji, já ho musím přimáčknout k sobě, já se ho dotýkám. Není odtažitej, ale přijde mi takovej Hrdej, jako kdyby mi říkal, nejsem malé dítě, a to že tě mám rád neznamená, že ti polezu dopr... "Leží přede mnou, otočený zády ke mě, dotýká se mě jen zlehka zadní nataženou nožičkou a druhej mi klíˇ%do píďo kydne tou těžkou medvědí hlavou přímo do klína, zavalí mě svým tělem, zalehne a je to. Každej je jinej, ač vím, že mě oba zbožňují, každej svou lásku a oddanost dávají najevo jinak. Jeden tak jaksi decentně, druhej bouřlivě a strašně fyzicky. Potřebuje se nejen dotýkat, ale ležet na mě, půlkou těla, spí s všema nohama na mém klíně, ale vždycky najde pozici, aby mě netlačil.No a jezdit nikam nemůžu, jedině s nima, snad do práce, ale jinak jsem jenom s nima, na procházkách, na výletech a tak.
Tak to závidím takového mazlíka, o tom si můžu nechat jenom zdát Dneska už to vypadalo, že se se mnou bude trošku bavit, ale rozhodla jsem se udělat den očisty, takže jsem ji okoupala, stříhala drápky atd. a to jsem si dovolila fakt moc, už je zas nafučená a vždycky jak kolem ní projdu, tak se jen zhnuseně otočí, jako že mě vůbec nevidí. Si myslí, jak mě strašně potrestala
Doma už si ze mě dělají srandu, že prý až příště někam pojedu, tak si mám sehnat nějakou paní na hlídání, co se k nám na týden nastěhuje, ať je aspoň v domácím prostředí když už musí být beze mne
No ale teď vážně, celkem mě to štve, mám i jiné koníčky než ji. Samozřejmě je to můj velký miláček, ale když chci jednou dvakrát za rok někam vypadnout, tak nemůžu, protože je na mě závislý můj pes, který si mě přitom celý rok nevšímá a nebaví se semnou, to je jak u blbých na dvorečku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.243
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to závidím takového mazlíka, o tom si můžu nechat jenom zdát Dneska už to vypadalo, že se se mnou bude trošku bavit, ale rozhodla jsem se udělat den očisty, takže jsem ji okoupala, stříhala drápky atd. a to jsem si dovolila fakt moc, už je zas nafučená a vždycky jak kolem ní projdu, tak se jen zhnuseně otočí, jako že mě vůbec nevidí. Si myslí, jak mě strašně potrestala
Doma už si ze mě dělají srandu, že prý až příště někam pojedu, tak si mám sehnat nějakou paní na hlídání, co se k nám na týden nastěhuje, ať je aspoň v domácím prostředí když už musí být beze mne
No ale teď vážně, celkem mě to štve, mám i jiné koníčky než ji. Samozřejmě je to můj velký miláček, ale když chci jednou dvakrát za rok někam vypadnout, tak nemůžu, protože je na mě závislý můj pes, který si mě přitom celý rok nevšímá a nebaví se semnou, to je jak u blbých na dvorečku
Já mám toho jednoho ted nemocného s nožičkou, konečně jsme našli ten "problém", nasadily se antibiotika a ten pakoušek si dnes stoupnul na zadní -to je ta nemocná nožička, obejmul mě tlapama kolem krku a tak mi olízal a opusinkoval tvář, že se mu ulevilo, že mi vytryskly slzy a řvala jsem jak pominutá, nad tím blbínkem. Mi chodil furt ukazovat nožíčku, my nemohli najít důvod, proč kulhá, už se to táhlo delší dobu, ted jsme na to kápli, tak mi poděkoval. A konečně znovu začal pořádně baštit, takže jsme se asi fakt trefili. Mám takovou radost, že to ani nedovedu popsát. Je to moje zlato, těžkotonážní, a za odměnu jsem s tím druhým lítala dvě hodiny po venku, po lese, šli jsme k řece, no ona se mi sparavila nálada a tím pádem všem, takže jsou všichni dnes veselí.Já strašně unavená, ale to nevadí, mám ohromnou radost, že léčba zabírá, a ještě jak mi to dá medvídek sladkej najevo. Mě normálně opusinkoval, jsem kašpaři, že ?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.96
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám toho jednoho ted nemocného s nožičkou, konečně jsme našli ten "problém", nasadily se antibiotika a ten pakoušek si dnes stoupnul na zadní -to je ta nemocná nožička, obejmul mě tlapama kolem krku a tak mi olízal a opusinkoval tvář, že se mu ulevilo, že mi vytryskly slzy a řvala jsem jak pominutá, nad tím blbínkem. Mi chodil furt ukazovat nožíčku, my nemohli najít důvod, proč kulhá, už se to táhlo delší dobu, ted jsme na to kápli, tak mi poděkoval. A konečně znovu začal pořádně baštit, takže jsme se asi fakt trefili. Mám takovou radost, že to ani nedovedu popsát. Je to moje zlato, těžkotonážní, a za odměnu jsem s tím druhým lítala dvě hodiny po venku, po lese, šli jsme k řece, no ona se mi sparavila nálada a tím pádem všem, takže jsou všichni dnes veselí.Já strašně unavená, ale to nevadí, mám ohromnou radost, že léčba zabírá, a ještě jak mi to dá medvídek sladkej najevo. Mě normálně opusinkoval, jsem kašpaři, že ?
Tak to moc gratuluju k uzdravení
A nejste kašpaři, taky bych měla takovou šílenou radost. Člověk to u těch pejsků strašně prožívá, vždyť to jsou naše zlatíčka
Jo a hlásím, že prďola už mi asi částečně odpustila, už se mi rozvalila v posteli, takže to vypadá na happy end
