Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Ahoj lidi psí, je mi záhadou proč můj třiapůlletý velký pes včera vrčel na našeho veta. Zná ho od štěněte, vždycky ho měl spíš rád než nerad. Kromě vymyčkávání žlázek, očkování a odběru krve ho tam nikdy nějak netýrali, a včera najednou, když se mu chtěl podívat na oči, začal fakt zle vrčet. Myslíte, že to může být tím, že s ním byl jenom manžel, když jeho člověk hlavní jsem já? Ale manžela taky poslouchá. Taky ho včera nemohli vůbec dostat do ordinace, nikdy něco takového neudělal. Co vy na to, máte podobné zážitky?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.253.93
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj lidi psí, je mi záhadou proč můj třiapůlletý velký pes včera vrčel na našeho veta. Zná ho od štěněte, vždycky ho měl spíš rád než nerad. Kromě vymyčkávání žlázek, očkování a odběru krve ho tam nikdy nějak netýrali, a včera najednou, když se mu chtěl podívat na oči, začal fakt zle vrčet. Myslíte, že to může být tím, že s ním byl jenom manžel, když jeho člověk hlavní jsem já? Ale manžela taky poslouchá. Taky ho včera nemohli vůbec dostat do ordinace, nikdy něco takového neudělal. Co vy na to, máte podobné zážitky?
K vetovi by s pejskem podle mě, měl hlavně jeho pán, ostatní rodinná smečka mu nedodává tolik jistoty.
Já když jedu se svým "mládětem", musí s náma muž, aby mi pomohl, ale jen se mnou jde kluk v klidu do ordinace,položím mu svou ruku na hlavu, otevřenou dlaní a doktor si s ním může dělat co chce. Jednou to zkusil můj muž sám, než jsem si vyndala z auta peníze, očkovák a starej ručník, pes si sednul na zadek, muž ho tlačil, ani s ním nehnul, JÁ vzala jemně za vodítko a šel jak beránek.
S kavkazí holkou jsem ležela na podlaze, když dostávala kapačky, 2 hodiny se ani nehnula, ležela jsem s ní, když jsem chtěla na WC, vyškubla si všechno a chtěla se mnou, málem jsem se tenkrát počůrala, ale vydržela jsem u ní a tak jsme chodily k vetovi si lehnout obě dvě, vždycky dvě hodky denně jsem si poležela na zemi, holka byla klidná, že jsem s ní a všechno trpělivě snášela.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
K vetovi by s pejskem podle mě, měl hlavně jeho pán, ostatní rodinná smečka mu nedodává tolik jistoty.
Já když jedu se svým "mládětem", musí s náma muž, aby mi pomohl, ale jen se mnou jde kluk v klidu do ordinace,položím mu svou ruku na hlavu, otevřenou dlaní a doktor si s ním může dělat co chce. Jednou to zkusil můj muž sám, než jsem si vyndala z auta peníze, očkovák a starej ručník, pes si sednul na zadek, muž ho tlačil, ani s ním nehnul, JÁ vzala jemně za vodítko a šel jak beránek.
S kavkazí holkou jsem ležela na podlaze, když dostávala kapačky, 2 hodiny se ani nehnula, ležela jsem s ní, když jsem chtěla na WC, vyškubla si všechno a chtěla se mnou, málem jsem se tenkrát počůrala, ale vydržela jsem u ní a tak jsme chodily k vetovi si lehnout obě dvě, vždycky dvě hodky denně jsem si poležela na zemi, holka byla klidná, že jsem s ní a všechno trpělivě snášela.
Asi to opravdu bude tím, že tam s ním byl jenom manžel, ale já teď už taky budu nervozní až tam zase někdy půjdeme a bude to bludný kruh. Doufám, že ty kapačky pomohly.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.253.93
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Asi to opravdu bude tím, že tam s ním byl jenom manžel, ale já teď už taky budu nervozní až tam zase někdy půjdeme a bude to bludný kruh. Doufám, že ty kapačky pomohly.
Nebudete, nesmíte! Být nervozní, myslím. Ale pejskovi bude určitě stačit, že budete s ním, vy uvidíte, že je v klidu on, s vámi a budetet v poho oba dva.
A nám kapačky nepomohly, jezdily jsme na ně 14 dní, zkolabovaly jí ledviny, nešlo jí pomoct, i když jsme se do poslední chvíle snažili. Měla 2 a půl roku, byla krásná, moje bílá princezna.
Poslední noc jsme spolu ležely v zahradě, v trávě, dívaly se spolu na hvězdy a já ji ukazovala tu její, která byla jen pro ni, ode mě. Loučily jsme se spolu, protože jsme obě dvě věděly, že je to konec. Ležela mi v klíně, já ji celou dobu objímala, myslím, že byla klidná, ne, vím to, protože jsem byla celou dobu s ní. Byla moje panenka, krásná kavkazí slečna, bílá princeznička. Nikdy jsem nevěřila, že se může něco takového opakovat, nechtěla jsem už nikdy žádnou psí holku, nechtěla jsem jiného psa.
Vydržela jsem to tři týdny, zhubla jsem na 45 kilogramů, dovezli jsme asiata, kluka, je ještě větší lepidlo a je můj! Zase se na mě dívají krásné hnědé oči, zase mě podpírá při prochajdách, sedá mi do klína, pokládá hlavu. A aby toho nebylo málo, dovezli jsem si ještě kavkaze, kluka, s tmavou maskou, s hlubokýma krásnýma medvědíma očima, jsou moje lásky, má srdéčka. Corince chodíme povídat každé rámo, jak jsme se vyspali, co budeme dělat, jak rosteme. Už je to rok a 3 měsíce, její duše a srdce je v těch klučičích srdcích, jsem s nima moc š´tastná, ale na ni nikdy nezapomenu, byla moje první
,která mě tak chytla za srdce .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nebudete, nesmíte! Být nervozní, myslím. Ale pejskovi bude určitě stačit, že budete s ním, vy uvidíte, že je v klidu on, s vámi a budetet v poho oba dva.
A nám kapačky nepomohly, jezdily jsme na ně 14 dní, zkolabovaly jí ledviny, nešlo jí pomoct, i když jsme se do poslední chvíle snažili. Měla 2 a půl roku, byla krásná, moje bílá princezna.
Poslední noc jsme spolu ležely v zahradě, v trávě, dívaly se spolu na hvězdy a já ji ukazovala tu její, která byla jen pro ni, ode mě. Loučily jsme se spolu, protože jsme obě dvě věděly, že je to konec. Ležela mi v klíně, já ji celou dobu objímala, myslím, že byla klidná, ne, vím to, protože jsem byla celou dobu s ní. Byla moje panenka, krásná kavkazí slečna, bílá princeznička. Nikdy jsem nevěřila, že se může něco takového opakovat, nechtěla jsem už nikdy žádnou psí holku, nechtěla jsem jiného psa.
Vydržela jsem to tři týdny, zhubla jsem na 45 kilogramů, dovezli jsme asiata, kluka, je ještě větší lepidlo a je můj! Zase se na mě dívají krásné hnědé oči, zase mě podpírá při prochajdách, sedá mi do klína, pokládá hlavu. A aby toho nebylo málo, dovezli jsem si ještě kavkaze, kluka, s tmavou maskou, s hlubokýma krásnýma medvědíma očima, jsou moje lásky, má srdéčka. Corince chodíme povídat každé rámo, jak jsme se vyspali, co budeme dělat, jak rosteme. Už je to rok a 3 měsíce, její duše a srdce je v těch klučičích srdcích, jsem s nima moc š´tastná, ale na ni nikdy nezapomenu, byla moje první
,která mě tak chytla za srdce .
Vháníš mi slzy do očí, tak krásné vyznání. Hlavně že máš už jiného pesana, já jsem podobně přišla o dalmatínka před třema rokama a doteď je to velmi živá bolest, když si na něj vzpomenu ( a je to často), i když strašně moc miluju svého psího padoucha, taky na něj nezapomenu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.253.93
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vháníš mi slzy do očí, tak krásné vyznání. Hlavně že máš už jiného pesana, já jsem podobně přišla o dalmatínka před třema rokama a doteď je to velmi živá bolest, když si na něj vzpomenu ( a je to často), i když strašně moc miluju svého psího padoucha, taky na něj nezapomenu
No, já u toho taky bulím, jsme ale kašpaři, my lidi
Ale to je bohužel život, bohužel, většinu svých psů přežijeme, víme to, přesto je milujeme a znovu a znovu dovážíme domů nové psí miláčky. Ach jo.
Hlavně ať jsou zdraví
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.101.77
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No, já u toho taky bulím, jsme ale kašpaři, my lidi
Ale to je bohužel život, bohužel, většinu svých psů přežijeme, víme to, přesto je milujeme a znovu a znovu dovážíme domů nové psí miláčky. Ach jo.
Hlavně ať jsou zdraví
Jsme kašpaři, ale hodní a citliví ![]()
Chtěla bych, aby se všichni psi měli dobře, byli zdraví a dožívali se slušného psího věku, a to se vlastně týká i lidí a všech zvířat. Ách jo, halt jsem pejskař duší tělem
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.245.152
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nebudete, nesmíte! Být nervozní, myslím. Ale pejskovi bude určitě stačit, že budete s ním, vy uvidíte, že je v klidu on, s vámi a budetet v poho oba dva.
A nám kapačky nepomohly, jezdily jsme na ně 14 dní, zkolabovaly jí ledviny, nešlo jí pomoct, i když jsme se do poslední chvíle snažili. Měla 2 a půl roku, byla krásná, moje bílá princezna.
Poslední noc jsme spolu ležely v zahradě, v trávě, dívaly se spolu na hvězdy a já ji ukazovala tu její, která byla jen pro ni, ode mě. Loučily jsme se spolu, protože jsme obě dvě věděly, že je to konec. Ležela mi v klíně, já ji celou dobu objímala, myslím, že byla klidná, ne, vím to, protože jsem byla celou dobu s ní. Byla moje panenka, krásná kavkazí slečna, bílá princeznička. Nikdy jsem nevěřila, že se může něco takového opakovat, nechtěla jsem už nikdy žádnou psí holku, nechtěla jsem jiného psa.
Vydržela jsem to tři týdny, zhubla jsem na 45 kilogramů, dovezli jsme asiata, kluka, je ještě větší lepidlo a je můj! Zase se na mě dívají krásné hnědé oči, zase mě podpírá při prochajdách, sedá mi do klína, pokládá hlavu. A aby toho nebylo málo, dovezli jsem si ještě kavkaze, kluka, s tmavou maskou, s hlubokýma krásnýma medvědíma očima, jsou moje lásky, má srdéčka. Corince chodíme povídat každé rámo, jak jsme se vyspali, co budeme dělat, jak rosteme. Už je to rok a 3 měsíce, její duše a srdce je v těch klučičích srdcích, jsem s nima moc š´tastná, ale na ni nikdy nezapomenu, byla moje první
,která mě tak chytla za srdce .
Tak jsem si pobrečela....Opravdu krásně napsané... Vím totiž o co jde, taky jsem si to bohužel "vyzkoušela"....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.201.94
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak jsem si pobrečela....Opravdu krásně napsané... Vím totiž o co jde, taky jsem si to bohužel "vyzkoušela"....
Moc smutně se to čte...Před rokem a měsícem jsem přišla o svou fenku,byla to kříženka,měla 33 kg a 13 a půl roku.I když jsem si říkala,že věk už má,je to velký pes,stejně jsem to nesla těžce a každý den zpomínám...ale tohle vyléčí (aspoň částečně)jen noví pejsek,tak máme už roční slečnu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.36
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc smutně se to čte...Před rokem a měsícem jsem přišla o svou fenku,byla to kříženka,měla 33 kg a 13 a půl roku.I když jsem si říkala,že věk už má,je to velký pes,stejně jsem to nesla těžce a každý den zpomínám...ale tohle vyléčí (aspoň částečně)jen noví pejsek,tak máme už roční slečnu.
Taky zamačkuju slzu.Před rokem jsem také přišla o milovanou fenku.Bulila jsem 3 neděle, než do mého života přišla jiná.Jiné plemeno, vysněné.Přilítla jak uragán, malé chlupaté torpédo, s tou se opravdu nenudím a po roce ji miluji stejně, jako tu předešlou, i když je to malej ďábel, ale můj.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky zamačkuju slzu.Před rokem jsem také přišla o milovanou fenku.Bulila jsem 3 neděle, než do mého života přišla jiná.Jiné plemeno, vysněné.Přilítla jak uragán, malé chlupaté torpédo, s tou se opravdu nenudím a po roce ji miluji stejně, jako tu předešlou, i když je to malej ďábel, ale můj.
Ach jo, před pár lety mi vždy po roce umřeli v náručí postupně všichni tři naši psi (všichni na vánoce, takže vánoce fakt nemusím a jak mi pes okolo vánoc frkne už plaším veta). Vzala jsem si zase starší psy i když jsem se dušovala, že ne. Uteklo pár let a mám doma zase psí domov důchodců s různými bolestmi a neduhy stáří. Snažím se užívat si s nimi každý den, rozmazluju si je jak to jde, ale v skrytu duše už se zase bojím. To loučení strašně bolí ať máte pejska od štěněte celý jeho život nebo třeba jenom na jeden rok.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
K vetovi by s pejskem podle mě, měl hlavně jeho pán, ostatní rodinná smečka mu nedodává tolik jistoty.
Já když jedu se svým "mládětem", musí s náma muž, aby mi pomohl, ale jen se mnou jde kluk v klidu do ordinace,položím mu svou ruku na hlavu, otevřenou dlaní a doktor si s ním může dělat co chce. Jednou to zkusil můj muž sám, než jsem si vyndala z auta peníze, očkovák a starej ručník, pes si sednul na zadek, muž ho tlačil, ani s ním nehnul, JÁ vzala jemně za vodítko a šel jak beránek.
S kavkazí holkou jsem ležela na podlaze, když dostávala kapačky, 2 hodiny se ani nehnula, ležela jsem s ní, když jsem chtěla na WC, vyškubla si všechno a chtěla se mnou, málem jsem se tenkrát počůrala, ale vydržela jsem u ní a tak jsme chodily k vetovi si lehnout obě dvě, vždycky dvě hodky denně jsem si poležela na zemi, holka byla klidná, že jsem s ní a všechno trpělivě snášela.
Vy jste dělala psovi homoterapii přikládáním... :-)))
Lucie
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vy jste dělala psovi homoterapii přikládáním... :-)))
Lucie
To bylo pro 53.93!
Lucie