Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.242
Ahoj nejde se tu někdo kdo má anglického bulteriera a věnuje se s ním agility? Třeba i jen tréninkově, nemusí závodně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.97.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj nejde se tu někdo kdo má anglického bulteriera a věnuje se s ním agility? Třeba i jen tréninkově, nemusí závodně.
Jj, viděla jsem už pár bulíků na parkuru.. dle mě je agility pro téměř každé plemeno.. samozřejmě pro některé ne přímo závodně ... rozhodně nevidím důvod, proč by jste to nemohli s bulíkem zkusit
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj nejde se tu někdo kdo má anglického bulteriera a věnuje se s ním agility? Třeba i jen tréninkově, nemusí závodně.
http://www.ticina.estranky.cz
Tahle fenka dělá snad všechno... :-)) A je dobrá! Její panička občas pořádá agility a coursingové akce.
Na agi musíte ale mít spíš teriérský typ bula. A je taky dobré mít vyšetřené nohy - poměrně častým problémem bulíků jsou kolena. (Hlavně kolena a kyčle dostávají u tohohle sportu dost zabrat. I když ho děláte jenom rekreačně.)
Lucie
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.148
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj nejde se tu někdo kdo má anglického bulteriera a věnuje se s ním agility? Třeba i jen tréninkově, nemusí závodně.
Ahoj,
já se byla jednou podívat na agility u nás na cvičáku a byl tam pán se Stafbulíkem. Sice to není bulík, ale tento pes byl celkem "široký" a také mu to šlo.. Sice možná ne závodně, ale rekreačně to bylo OK
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj,
já se byla jednou podívat na agility u nás na cvičáku a byl tam pán se Stafbulíkem. Sice to není bulík, ale tento pes byl celkem "široký" a také mu to šlo.. Sice možná ne závodně, ale rekreačně to bylo OK
Bulík a Stafbulík je uplně něco jiného. Jiný temperamet a jiná mrštnost. Možná jsou si podobní, ale pro sport mají oba jiné propozice. Snad jediné co mají společné je název bulterier v plemeni
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.69.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bulík a Stafbulík je uplně něco jiného. Jiný temperamet a jiná mrštnost. Možná jsou si podobní, ale pro sport mají oba jiné propozice. Snad jediné co mají společné je název bulterier v plemeni
Budu Vám oponovat! Myslím, že v povaze jsou si bullteriéři a stafbulové velmi podobní, vzhledově vůbec. Ale budu se opakovat, záleží na tom, jestli máte teriérský, nebo buldočí typ bulíka. (Ten stafbul je teriér téměř vždy.)
Lucie
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.55.8
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Budu Vám oponovat! Myslím, že v povaze jsou si bullteriéři a stafbulové velmi podobní, vzhledově vůbec. Ale budu se opakovat, záleží na tom, jestli máte teriérský, nebo buldočí typ bulíka. (Ten stafbul je teriér téměř vždy.)
Lucie
Protože chovám bulíky dlouhá léta a stafbula jsem měl asi 6 let tak vím, že je velký rozdíl jak v konstituci, tak i v temperamentu. Stafbul je na to jak dělaný, má velice rád pohyb, je rychlý, mrštný a temperamentní, zatím co většina bulíků je na to dost těžká, i když teriéří typ je na tom líp. Mimo to bulíci takový typ pohybu nijak nemilují, není to pro ně přirozené, i když naučit se to jistě můžou. A s těmi klouby je to taky pravda.
jm
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.131.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Protože chovám bulíky dlouhá léta a stafbula jsem měl asi 6 let tak vím, že je velký rozdíl jak v konstituci, tak i v temperamentu. Stafbul je na to jak dělaný, má velice rád pohyb, je rychlý, mrštný a temperamentní, zatím co většina bulíků je na to dost těžká, i když teriéří typ je na tom líp. Mimo to bulíci takový typ pohybu nijak nemilují, není to pro ně přirozené, i když naučit se to jistě můžou. A s těmi klouby je to taky pravda.
jm
Tak, tak souhlasím s jm. Stafík je i snadněji cvičitelný, kdežto bulík potřebuje velikou motivaci k tomu aby něco dělal opravdu rád. Bulík je takový pohodář, který je rád sám sebou. Má rád volnost a ne disciplínu. A nějraději provozuje gaučing, ale jak říkám, pokud má dostatečnou motivaci dá se s ním dobře pracovat. Co se týče agility, tak to dělají většinou za něco. Vzpomínám na naše začátky, kdy bez něčeho v ruce na mě jen koukala před překážkou s pohledem, že jsem se asi zbláznila něco po ní chtít jen tak za nic.