Servaly se... jak zasáhnout?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak to má mladá s háráním? Většinou začínaj největší pekla, když se mladší chystá hárat. A někdy už se to taky nesrovná...

Pokud se jednou servaly, bála bych se je nechávat společně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se jednou servaly, bála bych se je nechávat společně.

To jste mě nepotěšili :o( Neumím si představit, jak je držet od sebe, od konce rvačky jsou zase v pohodě, teď spolu spí v jednom pelechu, ale odpoledne se do sebe pustily slušně. Momentálně jsem na místě rvačky našla zapadlou kostičku, takže mazec vznikl asi o ni, nečekala bych ale, že do sebe půjdou takhle. Každopádně mladá ještě nehárala, je možné že to přijde teď...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste mě nepotěšili :o( Neumím si představit, jak je držet od sebe, od konce rvačky jsou zase v pohodě, teď spolu spí v jednom pelechu, ale odpoledne se do sebe pustily slušně. Momentálně jsem na místě rvačky našla zapadlou kostičku, takže mazec vznikl asi o ni, nečekala bych ale, že do sebe půjdou takhle. Každopádně mladá ještě nehárala, je možné že to přijde teď...

Asi to bude tím, že si boxerka fakt vyjasňuje pozici.. A teď bude na vás jestli tomu necháte volný průběh nebo rozhodnete, která bude v hierarchii výš a tu budete upřednostňovat..dáte jí první nažrat, atd...
Nejsem moc pro oddělování ptž to nic nevyřeší, ale tyhle "boje" se mohou zhoršovat a u fenek to obvykle bývá hodně krvavé..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste mě nepotěšili :o( Neumím si představit, jak je držet od sebe, od konce rvačky jsou zase v pohodě, teď spolu spí v jednom pelechu, ale odpoledne se do sebe pustily slušně. Momentálně jsem na místě rvačky našla zapadlou kostičku, takže mazec vznikl asi o ni, nečekala bych ale, že do sebe půjdou takhle. Každopádně mladá ještě nehárala, je možné že to přijde teď...

měl následovat okamžitý a hodně citelný trest,jý bych se oltoukla o sebe, nebezpečí, že to budou dělat je dost velké, i když vinou může být chaos, který doma vládne,ale to je neomlouvá. Puberťačka to zkouší a druhá neustoupí, je to terier. Raději risknout jeden pořádnej trest, než zabitýho psa. Pokud budete vidět napětí u fen, okamžitě cviky poslušnosti s oběma a důklané zaměstnání.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi to bude tím, že si boxerka fakt vyjasňuje pozici.. A teď bude na vás jestli tomu necháte volný průběh nebo rozhodnete, která bude v hierarchii výš a tu budete upřednostňovat..dáte jí první nažrat, atd...
Nejsem moc pro oddělování ptž to nic nevyřeší, ale tyhle "boje" se mohou zhoršovat a u fenek to obvykle bývá hodně krvavé..

Asi to byla bitka o kostičku, to se stává i v těch nejlepších rodinách, snažte se tedy, aby neměly důvod se o něco rvát, tedy nedávat jim nic takového bez dohledu, protože potíž je že feny se rvou do krve, na rozdíl od psů, kteří si spíš jen pocuchají fazonu. Třeba to bude pak v pohodě, rozdělovat zatím myslím nemá smysl, to jedině, že by si takhle chtěly řešit všechny konflikty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
měl následovat okamžitý a hodně citelný trest,jý bych se oltoukla o sebe, nebezpečí, že to budou dělat je dost velké, i když vinou může být chaos, který doma vládne,ale to je neomlouvá. Puberťačka to zkouší a druhá neustoupí, je to terier. Raději risknout jeden pořádnej trest, než zabitýho psa. Pokud budete vidět napětí u fen, okamžitě cviky poslušnosti s oběma a důklané zaměstnání.

Mohu Vás ujistit, že feny se perou dokud je jedna na živu. Myslím, že si ještě užijete, ale recept na to není. Kdybyste je při rvačce zabila tak se příště poperou zase.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se jednou servaly, bála bych se je nechávat společně.

no mně se také psi jednou servali a nebojím se je nechávat společně , jsou spolu už , 3,5 roku a je to v pohodě, nakonec já se také se ségrou kolikrát pohádala a rodiče nás nerozdělili , ale mám psy, říká se ,že u fen je to horší, je-li to pravda nebo se to jen tak říká, to nevím

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no mně se také psi jednou servali a nebojím se je nechávat společně , jsou spolu už , 3,5 roku a je to v pohodě, nakonec já se také se ségrou kolikrát pohádala a rodiče nás nerozdělili , ale mám psy, říká se ,že u fen je to horší, je-li to pravda nebo se to jen tak říká, to nevím

No, delší dobu bych je bez dozuru spolu nenechával. pokud nebudete doma, tak asi bude jistější je mít oddleně, a pouštět je spolu jen když jste doma a můžete je při případné rvačce od sebe oddělit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám dospělou terierku a osmiměsíční boxerku, do dneška v pohodě, vůči ostatním psům obě nekonfliktní. Boxerka v poslední době machruje, stoupá si nad borderku a vyskakuje si, vždycky ale v pohodě. Dneska se ale servaly jak koně, dost na ostro. Borderterierka poškrábané ucho, pohmožděný krk zezhora, boxerka krom jednoho škrábance jen ožvejkaná. Myslíte, že boxerka jde do puberty a vyjasňují si pozice, nebo mohlo zafungovat napětí, které se přenáší i na psy? ( stěhujeme se, takže nervy, blázinec) Jak v těchto případech zasáhnout? Je pravda že na první křiknutí šly od sebe, ale obě funěly jak sentinel a klepaly se. Když si boxerka vyskakuje, okřikuji. Nerada bych se ale do budoucna bála nechat čuby spolu na zahradě. Díky za rady, názory.

Zatím to neřešte. Taky jsem měla dvě feny, občas (v době dospívání a při prvním hárání) se do sebe pustily, vždycky jsem okamžitě zasáhla a seřvala je. Nakonec jsme přišli na to, že to vždycky bylo kvůli žrádlu, takže jsme se vyhýbali rizikovým situacím a bylo to v pohodě. Když dospěly, tak je to přešlo. Pokud byly samy, tak se nikdy neporvaly, vždycky to bylo jen v naší přítomnosti.

Akorát na to první hárání jsme je museli rozdělit, jinak by se zabily. Ale další hárání byla už v pohodě.

Ale znám i případ, kdy si k sobě feny vytvořily takovou averzi, že nemohly být spolu. Tam byl asi největší problém, že ta mladší patřila k dominantnějšímu plemeni než ta starší.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zatím to neřešte. Taky jsem měla dvě feny, občas (v době dospívání a při prvním hárání) se do sebe pustily, vždycky jsem okamžitě zasáhla a seřvala je. Nakonec jsme přišli na to, že to vždycky bylo kvůli žrádlu, takže jsme se vyhýbali rizikovým situacím a bylo to v pohodě. Když dospěly, tak je to přešlo. Pokud byly samy, tak se nikdy neporvaly, vždycky to bylo jen v naší přítomnosti.

Akorát na to první hárání jsme je museli rozdělit, jinak by se zabily. Ale další hárání byla už v pohodě.

Ale znám i případ, kdy si k sobě feny vytvořily takovou averzi, že nemohly být spolu. Tam byl asi největší problém, že ta mladší patřila k dominantnějšímu plemeni než ta starší.

Souhlasím naprosto, taky mám 2 feny, v době dospívání té mladé bylo pár konfliktů, takže když jsem šla do práce, raději jsem je oddělovala. Taky jsem se naučila vyhýbat se konfliktním situacím (žrádlo, hračky, pamlsky,příliš úzké prostory) a asi po půl roce jsem je mohla zase nechávat spolu. Ale je fakt, že se taky rvaly jen v naší přítomnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím naprosto, taky mám 2 feny, v době dospívání té mladé bylo pár konfliktů, takže když jsem šla do práce, raději jsem je oddělovala. Taky jsem se naučila vyhýbat se konfliktním situacím (žrádlo, hračky, pamlsky,příliš úzké prostory) a asi po půl roce jsem je mohla zase nechávat spolu. Ale je fakt, že se taky rvaly jen v naší přítomnosti.

Tak to my ty naše už nikdy bez dozoru nechat nemohli. Někdy se chytly i před námi, dostaly opravdu hodně za uši. Bez dozoru by to skončilo fatálně. I během krátkého boje, než jsme je dostali od sebe to bylo na veteřináře. Dnes jim je 8 a 12 let a stejně jsou oddělené. Třeba budete mít větší štěstí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to my ty naše už nikdy bez dozoru nechat nemohli. Někdy se chytly i před námi, dostaly opravdu hodně za uši. Bez dozoru by to skončilo fatálně. I během krátkého boje, než jsme je dostali od sebe to bylo na veteřináře. Dnes jim je 8 a 12 let a stejně jsou oddělené. Třeba budete mít větší štěstí.

Pokud bych ještě někdy měla dvě feny, pak snad jedině mámu s dcerou, máma si dcerku pěkně srovnává odmalička. Ale znovu bych do dvou fen nešla. Měla jsem to doma, bohužel rvaly se jak koně. No, starší klidnější plemeno, byla spíš deptána psychicky, mnohem menší a mladší kavkazandou. Jak kavkazačka dospívala, bylo to jen horší a horší. Po třetím hárání to došlo tak daleko, že mi starší fenu držela "v šachu" třeba 12 hodin, ta ležela na trávníku, nehnula se a čůrala pod sebe. Musela jsem je rozdělit, ta deptaná se z toho dlouho nemohla vzapamatovat. Kavkazanda zemřela, bohužel, v nedožitých třech letech, na totální selhání ledvin, do poslední chvíle však trvala rezolutně "na svém " prvenství a vládla. Bojím se, že máte obě dvě fenky dominantnější, starší nechce ustoupit a mladá se o to snaží. Nejhorší to bude v době hárání,asi bych fakt neměla nervy nechat je spolu pohromadě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám dospělou terierku a osmiměsíční boxerku, do dneška v pohodě, vůči ostatním psům obě nekonfliktní. Boxerka v poslední době machruje, stoupá si nad borderku a vyskakuje si, vždycky ale v pohodě. Dneska se ale servaly jak koně, dost na ostro. Borderterierka poškrábané ucho, pohmožděný krk zezhora, boxerka krom jednoho škrábance jen ožvejkaná. Myslíte, že boxerka jde do puberty a vyjasňují si pozice, nebo mohlo zafungovat napětí, které se přenáší i na psy? ( stěhujeme se, takže nervy, blázinec) Jak v těchto případech zasáhnout? Je pravda že na první křiknutí šly od sebe, ale obě funěly jak sentinel a klepaly se. Když si boxerka vyskakuje, okřikuji. Nerada bych se ale do budoucna bála nechat čuby spolu na zahradě. Díky za rady, názory.

Nám se taky servaly dvě čuby, jedna dvou nabo tříletá (nevíme přesně, je z útulku) a druhá 9 měsíců, jsou spolu od 2 měsíců té druhé. A bylo to tím, že malá si začla až přehnaně vyskakovat a snažila se šéfovat, tak jí to velká vysvětlila a od tý doby je klid. spí v jednom pelechu, hrajou si a mají se rádi stejně jako dřív. ale je teda pravda, že rvačka to byla pořádná, měla jsem opravdu strach a nebylo vůbec jednouduchý je od sebe oddělit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud bych ještě někdy měla dvě feny, pak snad jedině mámu s dcerou, máma si dcerku pěkně srovnává odmalička. Ale znovu bych do dvou fen nešla. Měla jsem to doma, bohužel rvaly se jak koně. No, starší klidnější plemeno, byla spíš deptána psychicky, mnohem menší a mladší kavkazandou. Jak kavkazačka dospívala, bylo to jen horší a horší. Po třetím hárání to došlo tak daleko, že mi starší fenu držela "v šachu" třeba 12 hodin, ta ležela na trávníku, nehnula se a čůrala pod sebe. Musela jsem je rozdělit, ta deptaná se z toho dlouho nemohla vzapamatovat. Kavkazanda zemřela, bohužel, v nedožitých třech letech, na totální selhání ledvin, do poslední chvíle však trvala rezolutně "na svém " prvenství a vládla. Bojím se, že máte obě dvě fenky dominantnější, starší nechce ustoupit a mladá se o to snaží. Nejhorší to bude v době hárání,asi bych fakt neměla nervy nechat je spolu pohromadě.

já měla v minulosti pohromadě i 4 feny a vždycky to bylo v pohodě. Teď mám taky puberťačku (pastevec) a v době před prvním háráním začala na starší fenu dost machrovat. A nejen na ni - i venku na ostatní psy. Teď po hárání je najednou jak vyměněná, s machrováním je konec. Pamlsky ovšem nikdy nedostanou bez dozoru! I u krmení nad nima stojím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám se taky servaly dvě čuby, jedna dvou nabo tříletá (nevíme přesně, je z útulku) a druhá 9 měsíců, jsou spolu od 2 měsíců té druhé. A bylo to tím, že malá si začla až přehnaně vyskakovat a snažila se šéfovat, tak jí to velká vysvětlila a od tý doby je klid. spí v jednom pelechu, hrajou si a mají se rádi stejně jako dřív. ale je teda pravda, že rvačka to byla pořádná, měla jsem opravdu strach a nebylo vůbec jednouduchý je od sebe oddělit.

já jsem zapomněla - oddělit je nešlo ničím, musela jsem je vymáchat ve velký kaluži vody. bylo to pěkný divadlo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám se taky servaly dvě čuby, jedna dvou nabo tříletá (nevíme přesně, je z útulku) a druhá 9 měsíců, jsou spolu od 2 měsíců té druhé. A bylo to tím, že malá si začla až přehnaně vyskakovat a snažila se šéfovat, tak jí to velká vysvětlila a od tý doby je klid. spí v jednom pelechu, hrajou si a mají se rádi stejně jako dřív. ale je teda pravda, že rvačka to byla pořádná, měla jsem opravdu strach a nebylo vůbec jednouduchý je od sebe oddělit.

Taky mám dvě feny od sebe oddělené. Malá pořád provokovala a velká když dospěla tak si to už nenechala líbit.
Zkoušeli jsme to několikrát je dát zase doromady, ale nejde to. Na tohle jsou psi lepší. Ty můžu mít pohromadě - vyjasnili si to jednou pro vždy a je pokoj. Feny to zkouší pořád dokola.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mám dvě feny od sebe oddělené. Malá pořád provokovala a velká když dospěla tak si to už nenechala líbit.
Zkoušeli jsme to několikrát je dát zase doromady, ale nejde to. Na tohle jsou psi lepší. Ty můžu mít pohromadě - vyjasnili si to jednou pro vždy a je pokoj. Feny to zkouší pořád dokola.

Zaclenovala jsem najprve ke dvoum psum (pes 7 let, fena 1.5 roku) ctyrletou fenu a za dalsi 4 roky stene - taky fenu. Ty starsi se chytili jednou, dost vazne, ale bylo to zpusobeno nulovou socializaci starsi feny (byla tyrana) a rozmazlenosti te mladsi. Skoncili jsme na veterine, obe porvany fest, pak byly po dobu hojeni zvlast a pak zacal teror z me strany. Davala jsem predonost psovi, velmi okate, s nima jsem neustale cvicila poslusnost, degradovala jsem je hodne dolu a dala jasne najevo, ze kdo se bude chtit prat, bude muset jit preze mne. Pouze jsem jim, pod bedlivym dohledem dovolila ujasnit si pozice formou slusne domluvy - jakmile jedna z nich sklouzla k hrubsimu vyjadrovani, sla dolu. Samozrejme to dopadlo tak, ze sefuje starsi fena (ma na to i psychicky) a mladsi se podvolila, ale pochopily, ze vsechny konflikty se resi pouze gesty a postoji, max. povalenim na zem a to jeste jen s mym souhlasem.
ted jsou z nich uz 4 roky nej kamosky, stene vzaly mezi sebe a rozdelily si peci o ni a vse je v klidu. A kdyz ma nejaka problem, vetsinou si jen pomysli cosi o zadni casti tela a proste to neresi.

Pokud se "servaly" vase fenky o cokoliv, ale sly na prvni povel od sebe a nebyla ani jedna poranena (skrabance neni poraneni), pak slo jen o vyjasnovani pozice, nikoliv o vaznou bitvu - to by vypadaly jinak. Presto bych jim jasne vymezila svym postojem ze rvacky ani ostrejsi vymeny nazoru podporovat nebudu a korigovala bych vsechny snahy o vyjasnovani si pozic hrubou formou.
A nebojte se, jde to, jen to chce trpelivost, postreh a duslednost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zaclenovala jsem najprve ke dvoum psum (pes 7 let, fena 1.5 roku) ctyrletou fenu a za dalsi 4 roky stene - taky fenu. Ty starsi se chytili jednou, dost vazne, ale bylo to zpusobeno nulovou socializaci starsi feny (byla tyrana) a rozmazlenosti te mladsi. Skoncili jsme na veterine, obe porvany fest, pak byly po dobu hojeni zvlast a pak zacal teror z me strany. Davala jsem predonost psovi, velmi okate, s nima jsem neustale cvicila poslusnost, degradovala jsem je hodne dolu a dala jasne najevo, ze kdo se bude chtit prat, bude muset jit preze mne. Pouze jsem jim, pod bedlivym dohledem dovolila ujasnit si pozice formou slusne domluvy - jakmile jedna z nich sklouzla k hrubsimu vyjadrovani, sla dolu. Samozrejme to dopadlo tak, ze sefuje starsi fena (ma na to i psychicky) a mladsi se podvolila, ale pochopily, ze vsechny konflikty se resi pouze gesty a postoji, max. povalenim na zem a to jeste jen s mym souhlasem.
ted jsou z nich uz 4 roky nej kamosky, stene vzaly mezi sebe a rozdelily si peci o ni a vse je v klidu. A kdyz ma nejaka problem, vetsinou si jen pomysli cosi o zadni casti tela a proste to neresi.

Pokud se "servaly" vase fenky o cokoliv, ale sly na prvni povel od sebe a nebyla ani jedna poranena (skrabance neni poraneni), pak slo jen o vyjasnovani pozice, nikoliv o vaznou bitvu - to by vypadaly jinak. Presto bych jim jasne vymezila svym postojem ze rvacky ani ostrejsi vymeny nazoru podporovat nebudu a korigovala bych vsechny snahy o vyjasnovani si pozic hrubou formou.
A nebojte se, jde to, jen to chce trpelivost, postreh a duslednost.

naprostý souhlas s tímto příspěvkem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zaclenovala jsem najprve ke dvoum psum (pes 7 let, fena 1.5 roku) ctyrletou fenu a za dalsi 4 roky stene - taky fenu. Ty starsi se chytili jednou, dost vazne, ale bylo to zpusobeno nulovou socializaci starsi feny (byla tyrana) a rozmazlenosti te mladsi. Skoncili jsme na veterine, obe porvany fest, pak byly po dobu hojeni zvlast a pak zacal teror z me strany. Davala jsem predonost psovi, velmi okate, s nima jsem neustale cvicila poslusnost, degradovala jsem je hodne dolu a dala jasne najevo, ze kdo se bude chtit prat, bude muset jit preze mne. Pouze jsem jim, pod bedlivym dohledem dovolila ujasnit si pozice formou slusne domluvy - jakmile jedna z nich sklouzla k hrubsimu vyjadrovani, sla dolu. Samozrejme to dopadlo tak, ze sefuje starsi fena (ma na to i psychicky) a mladsi se podvolila, ale pochopily, ze vsechny konflikty se resi pouze gesty a postoji, max. povalenim na zem a to jeste jen s mym souhlasem.
ted jsou z nich uz 4 roky nej kamosky, stene vzaly mezi sebe a rozdelily si peci o ni a vse je v klidu. A kdyz ma nejaka problem, vetsinou si jen pomysli cosi o zadni casti tela a proste to neresi.

Pokud se "servaly" vase fenky o cokoliv, ale sly na prvni povel od sebe a nebyla ani jedna poranena (skrabance neni poraneni), pak slo jen o vyjasnovani pozice, nikoliv o vaznou bitvu - to by vypadaly jinak. Presto bych jim jasne vymezila svym postojem ze rvacky ani ostrejsi vymeny nazoru podporovat nebudu a korigovala bych vsechny snahy o vyjasnovani si pozic hrubou formou.
A nebojte se, jde to, jen to chce trpelivost, postreh a duslednost.

Stále mám zvláštní dojem z toho, jak spousta lidí píše, že se fenky porvaly, vy jste zakročili a ony se staly kamarádkami. Podle mě to není logické. Jen si to nedovolily vyřizovat před vámi. Jakmile zůstaly samy, nic už jim přeci nebránilo. Proto mohu mít dvě feny, věnovat se jim, ale jakmile odcházím z domu, zavírám každou zvlášť. Stejně jedna druhé přes oka v kotci amputovala ocas. Dodnes nevíme, jak se to stalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Stále mám zvláštní dojem z toho, jak spousta lidí píše, že se fenky porvaly, vy jste zakročili a ony se staly kamarádkami. Podle mě to není logické. Jen si to nedovolily vyřizovat před vámi. Jakmile zůstaly samy, nic už jim přeci nebránilo. Proto mohu mít dvě feny, věnovat se jim, ale jakmile odcházím z domu, zavírám každou zvlášť. Stejně jedna druhé přes oka v kotci amputovala ocas. Dodnes nevíme, jak se to stalo.

No nevim, uz ctyri roky od prvni rvacky zustavaji doma cca 7-8 hodin samy a zatim se nesezraly.
Ale mozna ze mate pravdu, treba se, kdyz zustavaj samy doma, misto spolecneho valeni v postely zavre kazda do jine mistnosti, pres dvere si to vyrikaj a nez prijdu zase se pustej ... nebo mozna stihaj zahojit vsechny utrzene rany ... i kdyz to jejich prvni popovidani skoncilo u jedne 12 a u druhe 7 stehy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nevim, uz ctyri roky od prvni rvacky zustavaji doma cca 7-8 hodin samy a zatim se nesezraly.
Ale mozna ze mate pravdu, treba se, kdyz zustavaj samy doma, misto spolecneho valeni v postely zavre kazda do jine mistnosti, pres dvere si to vyrikaj a nez prijdu zase se pustej ... nebo mozna stihaj zahojit vsechny utrzene rany ... i kdyz to jejich prvni popovidani skoncilo u jedne 12 a u druhe 7 stehy.

a ted vazne - ono je to opravdu cele zalozeno na tom, ze vas psi museji respektovat a verit vam, jinak to nefunguje. Jestlize vedi, ze jakykoliv prohresek proti dobrym mravum ma za nasledek to, ze je na ne "mama" nastvana a to fest, 2x si rozmyslej neco udelat. A na druhou stranu, pokud vedi, ze za dobre chovani nasleduji dobre vztahy se mnou a pohodicka a klidek, umej pocitat do dvou a vedi ktera strana je pro ne prijemnejsi. Navic nejen ze musite byt uznavany vudce, navic, jak uz jsem psala, musite byt naprosto dusledny a pohotovy. A v neposledni rade byt v pohode, coz v otmto pripade znamena jim verit. Pokud budu celou dobu s nima jako na trni "kdy se zase servou" tak je to jen otazka casu - pes citi vasi nervozitu a ta se prenasi na nej. Pokud vy nejste v pohode, neni ani ten pes a v te chvili pohodove nejedna.
ja osobne proto resim teprve ty veci, ktere se deji - tedy ve chvili, kdy zacina neco co nechi, tak zasahuju. Nikoliv, ze stojim na ocichavajicima se psama a cekam "kdyby se do sebe pustili", ale az kdyz jeden z nich vysle konfliktni signal, koriguju.
Snad jsem se vyjadrila jasne. Proste ani ja (a proto ani moji psi) neresi zbytecnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a ted vazne - ono je to opravdu cele zalozeno na tom, ze vas psi museji respektovat a verit vam, jinak to nefunguje. Jestlize vedi, ze jakykoliv prohresek proti dobrym mravum ma za nasledek to, ze je na ne "mama" nastvana a to fest, 2x si rozmyslej neco udelat. A na druhou stranu, pokud vedi, ze za dobre chovani nasleduji dobre vztahy se mnou a pohodicka a klidek, umej pocitat do dvou a vedi ktera strana je pro ne prijemnejsi. Navic nejen ze musite byt uznavany vudce, navic, jak uz jsem psala, musite byt naprosto dusledny a pohotovy. A v neposledni rade byt v pohode, coz v otmto pripade znamena jim verit. Pokud budu celou dobu s nima jako na trni "kdy se zase servou" tak je to jen otazka casu - pes citi vasi nervozitu a ta se prenasi na nej. Pokud vy nejste v pohode, neni ani ten pes a v te chvili pohodove nejedna.
ja osobne proto resim teprve ty veci, ktere se deji - tedy ve chvili, kdy zacina neco co nechi, tak zasahuju. Nikoliv, ze stojim na ocichavajicima se psama a cekam "kdyby se do sebe pustili", ale az kdyz jeden z nich vysle konfliktni signal, koriguju.
Snad jsem se vyjadrila jasne. Proste ani ja (a proto ani moji psi) neresi zbytecnosti.

Jistě máte svým způsobem pravdu. Možná je i rozdíl, že máte psy na gauči a máte na ně opravdu čas. Záleží asi ale i na jednotlivcích. Ještě jste asi žádný větší průšvih neřešila jak je vidět. K tomu opradu dvanáct stehů nepočítám. Já jen počkám, až feny dožíjí, a pořídím si pak už jen jednu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jistě máte svým způsobem pravdu. Možná je i rozdíl, že máte psy na gauči a máte na ně opravdu čas. Záleží asi ale i na jednotlivcích. Ještě jste asi žádný větší průšvih neřešila jak je vidět. K tomu opradu dvanáct stehů nepočítám. Já jen počkám, až feny dožíjí, a pořídím si pak už jen jednu.

Měli jsme u koní 2 feny.Mojí jako štěně a kamarádka dospělou malou.Moje jí hodně v dospělosti přerostla.Zhruba do 2 let byl klid,ale pak si začaly vyjasňovat pozice.Malá nechtěla ustoupit a velká si připadala velká.Porvaly se vždy na nějaký impuls,např.na sebe začli dorážet druzí 2 psy a už byli v sobě.Je pravda,že šli do krve.Malou jsme museli nechat šít.Feny se časem uklidnily a tak jsme je přestali oddělovat.Bohužel,jednou přišla na návštěvu známá,když nikdo nebyl doma,dlouze zvonila a feny se zas do sebe pustily a malá to odnesla nejhůř.Kamarádka jí našla s roztrženým břichem a umírající.Ještě podotýkám,že jsem svou fenu jen málokdy brala domů,protože jsem byla u koní víc než doma,pokud práce dovolila,tak jsem tam i přespávala,takže feny byly stále spolu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme u koní 2 feny.Mojí jako štěně a kamarádka dospělou malou.Moje jí hodně v dospělosti přerostla.Zhruba do 2 let byl klid,ale pak si začaly vyjasňovat pozice.Malá nechtěla ustoupit a velká si připadala velká.Porvaly se vždy na nějaký impuls,např.na sebe začli dorážet druzí 2 psy a už byli v sobě.Je pravda,že šli do krve.Malou jsme museli nechat šít.Feny se časem uklidnily a tak jsme je přestali oddělovat.Bohužel,jednou přišla na návštěvu známá,když nikdo nebyl doma,dlouze zvonila a feny se zas do sebe pustily a malá to odnesla nejhůř.Kamarádka jí našla s roztrženým břichem a umírající.Ještě podotýkám,že jsem svou fenu jen málokdy brala domů,protože jsem byla u koní víc než doma,pokud práce dovolila,tak jsem tam i přespávala,takže feny byly stále spolu.

My měli jeden čas pět fen, různých velikostí, takže nevyrovnané fyzicky a bez problémů, je to o výchově a o prevenci, jak tu někdo trefně popsal Lepší prevence, než pak řešit spory!
V nepřítomnosti feny oddělovat, v přítomnosti řešíte spory vy, ne fenky! Oblébené jídlo, kostičky, nedávat bez dozoru a feny dát chroupat dál od sebe Jakékoliv nehezké pohledy, choutky - to poznáte doufám - zarazit v počátku, nedovolit, aby si zkusily, jaké to je se rvát Starší fenku upřednostňovat, před mladší - první dostane pamlsek, jde s pány sama ven, první si s vámi hraje atp.

U vás šlo evidentně o spor s kostičkou, a to je právě ta prevence!!! Buďte důslední, přemýšlejte, dělejte včasná - a někdy dle "odborníků" zbytečná opatření, jako prevenci, protože čert a fenky nikdy nespí - musíte myslet rychleji, než ony a půjde to i bez rvaček

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My měli jeden čas pět fen, různých velikostí, takže nevyrovnané fyzicky a bez problémů, je to o výchově a o prevenci, jak tu někdo trefně popsal Lepší prevence, než pak řešit spory!
V nepřítomnosti feny oddělovat, v přítomnosti řešíte spory vy, ne fenky! Oblébené jídlo, kostičky, nedávat bez dozoru a feny dát chroupat dál od sebe Jakékoliv nehezké pohledy, choutky - to poznáte doufám - zarazit v počátku, nedovolit, aby si zkusily, jaké to je se rvát Starší fenku upřednostňovat, před mladší - první dostane pamlsek, jde s pány sama ven, první si s vámi hraje atp.

U vás šlo evidentně o spor s kostičkou, a to je právě ta prevence!!! Buďte důslední, přemýšlejte, dělejte včasná - a někdy dle "odborníků" zbytečná opatření, jako prevenci, protože čert a fenky nikdy nespí - musíte myslet rychleji, než ony a půjde to i bez rvaček

Maťa

Nikdy jsem žádnou z fenek neupřednostňovala a nikdy jsem je nemusela oddělovat. Se všemi zacházím stejně. Je na nich, jak si mezi sebou určí postavení. Pastevčí puboška, co teď mám, se v podstatě od začátku nadřadila starší feně. Ta je naštěstí submisivní a nevadí ji to. Ale jak by dopadlo, kdybych protěžovala tu starší - nevím, nevím........jen bych podporovala žárlivost. Za jakékoliv neshody jsem vždycky potrestala všechny, co u toho byly. Žádné rozdíly.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikdy jsem žádnou z fenek neupřednostňovala a nikdy jsem je nemusela oddělovat. Se všemi zacházím stejně. Je na nich, jak si mezi sebou určí postavení. Pastevčí puboška, co teď mám, se v podstatě od začátku nadřadila starší feně. Ta je naštěstí submisivní a nevadí ji to. Ale jak by dopadlo, kdybych protěžovala tu starší - nevím, nevím........jen bych podporovala žárlivost. Za jakékoliv neshody jsem vždycky potrestala všechny, co u toho byly. Žádné rozdíly.

mam tiez dve psice a mlada sa tiez snazila dostat na staru 7r. a 1,5r tiez sme mali bitku ale nechala som to na nich a pustili sa asi za 2 min.,nezakrocila som kym fakt neslo o zivot vyjasnili si to a bolo stava sa to u nas tak raz za mesiac a väcsinou ide o loptu alebo kosticku ale nebojim sa ich nechavat same, nic take hrozne si urcite neurobia, stale su kamosky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mam tiez dve psice a mlada sa tiez snazila dostat na staru 7r. a 1,5r tiez sme mali bitku ale nechala som to na nich a pustili sa asi za 2 min.,nezakrocila som kym fakt neslo o zivot vyjasnili si to a bolo stava sa to u nas tak raz za mesiac a väcsinou ide o loptu alebo kosticku ale nebojim sa ich nechavat same, nic take hrozne si urcite neurobia, stale su kamosky

No jo, jenže u nás je to o tom, že malá starší má 7 kilo a mladá velká má 60. Když velké došla trpělivost a ohradila se té malé pirani, odnesly to "jenom" moje kalhoty. Malá je neodbytná a na velkou pořád útočí. Obávám se, že by pro tu malou další boj byl opravdu o život. Takže raději jsou od sebe a mám klid.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám dospělou terierku a osmiměsíční boxerku, do dneška v pohodě, vůči ostatním psům obě nekonfliktní. Boxerka v poslední době machruje, stoupá si nad borderku a vyskakuje si, vždycky ale v pohodě. Dneska se ale servaly jak koně, dost na ostro. Borderterierka poškrábané ucho, pohmožděný krk zezhora, boxerka krom jednoho škrábance jen ožvejkaná. Myslíte, že boxerka jde do puberty a vyjasňují si pozice, nebo mohlo zafungovat napětí, které se přenáší i na psy? ( stěhujeme se, takže nervy, blázinec) Jak v těchto případech zasáhnout? Je pravda že na první křiknutí šly od sebe, ale obě funěly jak sentinel a klepaly se. Když si boxerka vyskakuje, okřikuji. Nerada bych se ale do budoucna bála nechat čuby spolu na zahradě. Díky za rady, názory.

Mám 3 feny a 2 z nich jsou spolu neustále. První šasrvátka vznikla podobně a v podobném věku jako u vás. Byla to bitka, že jsem stačila jen zírat(do té doby byly nerozlučné) Začaly si ujasňovat pozici. Vzhledem k faktu, že jsou kilově stejně, nechala jsem je. (Zasáhla-li bych, akorát by boj přerušily a v nestřeženém okamžiku by to dojely) Tak jsem čekala, co bude. Servaly se zle, byly dobité obě, ale bez viditelné újmy(mladší jen kulhala) po chvíli si lehly zase svorně do pelechu. Nechala jsem to být a neřešila. Od té doby se to opakovalo tak 2x či 3x za 3roky. nechávám to být. Ony si to vyříkají a jinak jsou jedna bez druhé jako bez ruky. Mám pocit, že tu mladou čas od času napadne sešoupnout tu starší z alfa pozice a zkusí to. Nevyjde, tak se zase podřídí na nějakou dobu a opět po čase to vyzkouší. Nijak je to ale významně neovlivnilo, stále jsou schopny vedle sebe žrát,spát i se nechat rozmazlovat. A naopak, jakmile vezmu jednu někam ven a druhou ne, teskní obě. Tak to nechávám tak a je to zatím OK. Jsou na sobě závislé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám dospělou terierku a osmiměsíční boxerku, do dneška v pohodě, vůči ostatním psům obě nekonfliktní. Boxerka v poslední době machruje, stoupá si nad borderku a vyskakuje si, vždycky ale v pohodě. Dneska se ale servaly jak koně, dost na ostro. Borderterierka poškrábané ucho, pohmožděný krk zezhora, boxerka krom jednoho škrábance jen ožvejkaná. Myslíte, že boxerka jde do puberty a vyjasňují si pozice, nebo mohlo zafungovat napětí, které se přenáší i na psy? ( stěhujeme se, takže nervy, blázinec) Jak v těchto případech zasáhnout? Je pravda že na první křiknutí šly od sebe, ale obě funěly jak sentinel a klepaly se. Když si boxerka vyskakuje, okřikuji. Nerada bych se ale do budoucna bála nechat čuby spolu na zahradě. Díky za rady, názory.

tak my máme 3 feňule - kao s vlčí špickou ani společně už být nemůže, jelikož se neumí posřizovat a vrcholí to rvačkou. Jedinym osvědčenym způsobem, jak je dostat od sebe, je kýbl s vodou a chrstnout přímo na tlamy. Ony se leknou, pustí se a rychle oddělit. Něm.špicku jsme nikdy nenadržovali, aby nebyl problém a stejně je. Bohužel.

Teďka máme ,briardí ,štěndo´´ - fence je 16 měsíců a asi před měsícem si začala na kao vyskakovat. Když už toho měla kao plné zuby skočila po ní a zalehla ji s vrčením nad čumákem. Nechala jsem je, ať si to jednou ,,pořádně´´vyřikají a od té doby si briardka občas troufne, ale jen do určitých mezí. Jakmile kao víc zavrčí, tak ví že už to přepískla. Jinak to začalo s blížícícm se 1.háráním briadky. Do té doby taky pomalu nerozlučné.

Zuzka F.

PS: Doporučila bych mladší fenku učit poslechnout i v té vypjaté chvíli. Třeba já briadku učím, že pokud už kao začne povrčívat, tak řeknu Nesmíš, občas pokud neposlechne i trochu zatáhnu za ucho a musí si sednou k noze a být v klidu. Tím se dá také předcházet zbytečné rvačce - teřba právě o kost, o kterou mají zájem obě.

Jinak my už kosti dáváme jen odděleně - samojed s kao venku (jsou alfa pár - ti dva spolu měli jen jednu potyčku a to, když samojed vyjel po malé briardici, co mu vyškubla chuchvalec chlupů a kao briardičku měla jako svoje štěndo, takže ji bránila) a briardka doma - v zádveří či garáži.