Proč je taková?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je hodně častý problém kastrovaných fen.. Změní se úplně od základu povaha a mohou začít vyjíždět jak na štěňata tak na psi..
Můžete se podívat na stránky pana Dostála..
http://www.psiskolafalco. cz/vycvik.htm#_kastrace (1 mezera)
..nesouhlasím s ním ve všem, ale co to tak pozoruji, a nejen u vás, něco na tom bude..

No a nebrala jste si spíš Vaši fenku moc brzo-řekněme v 5,6ti týdnech?To by mohla být extrémně fixovaná na Vás a dospělé psy..- Řešení samozdřejmně je brát ji mezi štěnata-ta malinká i odrostlá,dopřát ji více kontaktu se psy...časem by se to mělo ustát-takhle to zní,že se právě štěnat bojí,že s nimi nemá zkušenost...Myslím,že kastrace s tím v tomto případě nemá co dělat... Nicméně nebála bych se pořízení druhého psa-zvykne si,naučí se a nakonec bude ráda,že má rovnocenného partnera do hry apod..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám fenku - skoro 9 měsíců, 8kg, 3 týdny po kastaci. Už před kastrací se bála štěňat, které jsme potkali na ulici.
Když jsem hlídala kamarádce dospělou zlatou retrívřici, bylo vše OK. Moje čubina s námi spí v posteli nebo u postele, ale retrívřice spala vždy u křesla v obýváku. Ta naše se přestěhovala k ní a po dobu hlídání nespala v posteli, ale v obýváku s retríverkou.
Nyní kamarádka koupila pražského krysaříka pro bráchu k svátku (než se do toho někdo obuje, co je to za nápady.. on je dospělí, bydlí s manželkou a oba dva ho chtěli) a tak ho mám na noc doma. Aby to bylo opravdu překvapení.
Moje čubina se ho bojí, ale štěndo za ní neustále běhá a "ňuchá jí". Když feňule vyskočila ke mě na sedačku a štěník se natahovat a snažil se k ní čuchnout, vyjela po něm. Dost zle. To samé, když jsem si šla do kuchyně udělat pití. Zalezla pod stůl a když tam štěndo za ní šlo, vyjela.
Proč se ho bojí? Proč je na něj zlá?
Plánuji pořízení druhého psa, měla by to být také fenka. Ne malé plemeno, velikostí cca belgického ovčáka nebo border kolie. Takže štěndo bude větší a ne tak maliné, jako toto štěně pražského krysaříka. Tak to snad nebude tak nebezpečné.
Ale co si o tom mám myslet? Moje feňule je docela závislák, vyjíždí na štěndo, protože je majetnicá? Jak se bude chovat ke štěněti, které bude asi tak velké jako ona? Bude na něj taky nepříjemná?
Nikoho z nich neupřednostňuji. Když si pořídím štěndo, udělá si starší fena "pořádek" ve smečce a bude klid nebo bude stále "nepříjemná" na mladší?
Díky

jedna z mých westic,přišla jsemloni jako tříletá,nejdřív na háračku,to se zamilovala do kozla,z krytí nebylo nic,ale za pár týdnů jsem ji dostala navždy a nevyměnila bych ji za nic,vím,že od ní nikdy štěnda nebudou.před 3 měsíci jiná povila štěnda,ke konci je nesnášela,utíkala před nima s vrčením,občas i vzala kramle.Co odešlo poslední,je zase báječná,nemusí o lásku bojovat s caparty.Ale myslím si,že u vaší je to šokem po kastraci,časem si zvykne.Taky záleží na tom,jak často se setkává s cizími psy a se štěnaty,zvykat ji pomalu,ne léčba šokem.Chce vyhrát nad vetřelcem,seznámit je mimo domov,pak to půjde mnohemlépe.Psi jsou myslící tvorové a mají nás,na to občas nesmíme zapomínat.Janiska.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tohle je hodně častý problém kastrovaných fen.. Změní se úplně od základu povaha a mohou začít vyjíždět jak na štěňata tak na psi..
Můžete se podívat na stránky pana Dostála..
http://www.psiskolafalco. cz/vycvik.htm#_kastrace (1 mezera)
..nesouhlasím s ním ve všem, ale co to tak pozoruji, a nejen u vás, něco na tom bude..

ale vždyt píše, že se štěnat bála i před kastrací, tak bych to všechno hned neházela za vinu tomu, že je kastrovaná..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jedna z mých westic,přišla jsemloni jako tříletá,nejdřív na háračku,to se zamilovala do kozla,z krytí nebylo nic,ale za pár týdnů jsem ji dostala navždy a nevyměnila bych ji za nic,vím,že od ní nikdy štěnda nebudou.před 3 měsíci jiná povila štěnda,ke konci je nesnášela,utíkala před nima s vrčením,občas i vzala kramle.Co odešlo poslední,je zase báječná,nemusí o lásku bojovat s caparty.Ale myslím si,že u vaší je to šokem po kastraci,časem si zvykne.Taky záleží na tom,jak často se setkává s cizími psy a se štěnaty,zvykat ji pomalu,ne léčba šokem.Chce vyhrát nad vetřelcem,seznámit je mimo domov,pak to půjde mnohemlépe.Psi jsou myslící tvorové a mají nás,na to občas nesmíme zapomínat.Janiska.

Zadavtelka psala, že se jich bála už před kastrací! A dávat tento problém do souvislosti s kastrací je blbost. To jsou argumenty odpůrců. Ne každé feny jsou
"mámy", jsou i takové, kterým prostě ty větší ratolesti lezou "na nervy" ať už z jakéhokoliv důvodu. Ale to je přeci i mezi lidmi. Ale pořizovat druhého psa podstatně větší velikosti k této fence bych se bála. V jejjich dospělosti by to mohlo znamenat nesourodou smečkou, feny by si mohly jít po krku, prostě problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám fenku - skoro 9 měsíců, 8kg, 3 týdny po kastaci. Už před kastrací se bála štěňat, které jsme potkali na ulici.
Když jsem hlídala kamarádce dospělou zlatou retrívřici, bylo vše OK. Moje čubina s námi spí v posteli nebo u postele, ale retrívřice spala vždy u křesla v obýváku. Ta naše se přestěhovala k ní a po dobu hlídání nespala v posteli, ale v obýváku s retríverkou.
Nyní kamarádka koupila pražského krysaříka pro bráchu k svátku (než se do toho někdo obuje, co je to za nápady.. on je dospělí, bydlí s manželkou a oba dva ho chtěli) a tak ho mám na noc doma. Aby to bylo opravdu překvapení.
Moje čubina se ho bojí, ale štěndo za ní neustále běhá a "ňuchá jí". Když feňule vyskočila ke mě na sedačku a štěník se natahovat a snažil se k ní čuchnout, vyjela po něm. Dost zle. To samé, když jsem si šla do kuchyně udělat pití. Zalezla pod stůl a když tam štěndo za ní šlo, vyjela.
Proč se ho bojí? Proč je na něj zlá?
Plánuji pořízení druhého psa, měla by to být také fenka. Ne malé plemeno, velikostí cca belgického ovčáka nebo border kolie. Takže štěndo bude větší a ne tak maliné, jako toto štěně pražského krysaříka. Tak to snad nebude tak nebezpečné.
Ale co si o tom mám myslet? Moje feňule je docela závislák, vyjíždí na štěndo, protože je majetnicá? Jak se bude chovat ke štěněti, které bude asi tak velké jako ona? Bude na něj taky nepříjemná?
Nikoho z nich neupřednostňuji. Když si pořídím štěndo, udělá si starší fena "pořádek" ve smečce a bude klid nebo bude stále "nepříjemná" na mladší?
Díky

Jsem zadavatelka
Je pravda, že fenečku máme od hodně, hodně malinka.. Ještě o něco dřív než od pěti týdnů - nebyl to náš nápad.
Ale mezi psy chodila již od tohoto věku. Štěňat se začala bát až jako "dospělá" (je jí 9 měsíců). A také mězi ně neusále chodí, minimálně 2x týdně, když jsme na cvičáku.
Nemyslím, že by to bylo kastrací. Zmiňovala jsem jí jen pro představu.

Noc byla oddělená, pro jistotu.
A ráno už je to celekm OK. Moje feňule před ním neutíká; nechá ho, aby na ní skákal; dokonce to ona sama na něj zkouší - hrabe packou; přilehne a provokuje ho k honičce..
Jen pelech si zatím hlídá, už nevyjíždí, ale je vidět že blbě kouká. A misky jsm jí radši vzala (není to žádný trest, když dojí, vezmu jí je vždycky). Jen když je u mě v posteli, na sedačce,.. a štěník se snaží (marně) se tam vyškrábat nebo vyskočit, je na něj feňule nepříjemná. Je možné, že se o mě nechce dělit a že je majetnická? Myslíte, že kdyby tu bylo štěndo dýl, fenka pochopí, že o mou lásku nepřijde?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka
Je pravda, že fenečku máme od hodně, hodně malinka.. Ještě o něco dřív než od pěti týdnů - nebyl to náš nápad.
Ale mezi psy chodila již od tohoto věku. Štěňat se začala bát až jako "dospělá" (je jí 9 měsíců). A také mězi ně neusále chodí, minimálně 2x týdně, když jsme na cvičáku.
Nemyslím, že by to bylo kastrací. Zmiňovala jsem jí jen pro představu.

Noc byla oddělená, pro jistotu.
A ráno už je to celekm OK. Moje feňule před ním neutíká; nechá ho, aby na ní skákal; dokonce to ona sama na něj zkouší - hrabe packou; přilehne a provokuje ho k honičce..
Jen pelech si zatím hlídá, už nevyjíždí, ale je vidět že blbě kouká. A misky jsm jí radši vzala (není to žádný trest, když dojí, vezmu jí je vždycky). Jen když je u mě v posteli, na sedačce,.. a štěník se snaží (marně) se tam vyškrábat nebo vyskočit, je na něj feňule nepříjemná. Je možné, že se o mě nechce dělit a že je majetnická? Myslíte, že kdyby tu bylo štěndo dýl, fenka pochopí, že o mou lásku nepřijde?

Zrovna pana Dostála bych tedy za příklad nedávala

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka
Je pravda, že fenečku máme od hodně, hodně malinka.. Ještě o něco dřív než od pěti týdnů - nebyl to náš nápad.
Ale mezi psy chodila již od tohoto věku. Štěňat se začala bát až jako "dospělá" (je jí 9 měsíců). A také mězi ně neusále chodí, minimálně 2x týdně, když jsme na cvičáku.
Nemyslím, že by to bylo kastrací. Zmiňovala jsem jí jen pro představu.

Noc byla oddělená, pro jistotu.
A ráno už je to celekm OK. Moje feňule před ním neutíká; nechá ho, aby na ní skákal; dokonce to ona sama na něj zkouší - hrabe packou; přilehne a provokuje ho k honičce..
Jen pelech si zatím hlídá, už nevyjíždí, ale je vidět že blbě kouká. A misky jsm jí radši vzala (není to žádný trest, když dojí, vezmu jí je vždycky). Jen když je u mě v posteli, na sedačce,.. a štěník se snaží (marně) se tam vyškrábat nebo vyskočit, je na něj feňule nepříjemná. Je možné, že se o mě nechce dělit a že je majetnická? Myslíte, že kdyby tu bylo štěndo dýl, fenka pochopí, že o mou lásku nepřijde?

Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde... Myslím, že když jim (tomu Vašemu budoucímu štěněti a původní fence) dáte trochu času, bez problémů si zvyknou. Pár dnů pohlídat, nikoho neupřednostňovat, nenechat malého nadměrně otravovat dospělou. Prošla tím spousta lidí i psů!
A že by větší a menší pes tvořili nesourodou smečku je totální ptákovina!
Lucie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde... Myslím, že když jim (tomu Vašemu budoucímu štěněti a původní fence) dáte trochu času, bez problémů si zvyknou. Pár dnů pohlídat, nikoho neupřednostňovat, nenechat malého nadměrně otravovat dospělou. Prošla tím spousta lidí i psů!
A že by větší a menší pes tvořili nesourodou smečku je totální ptákovina!
Lucie

Moje fena malého plemene nemusela nikdy štěníky a nemusí dodnes a to je jí už 13 let.Svoje štěňátka opečovávala a hlídala,ale cizí nemusí,prostě asi neví co od nich může čekat a tak se s nimi nekamarádí a hotovo.Naučila jsem se s tím žít a nikdy nebyl problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale vždyt píše, že se štěnat bála i před kastrací, tak bych to všechno hned neházela za vinu tomu, že je kastrovaná..

No právě že ANO !
Když necháte psa nebo fenu vykastrovat v raném věku tak se jednoduše zastaví v psychickém vývoji. Prostě nikdy nedospěje. Nikdy se z ní nestane dospělá vyrovnaná fena. Navždy zůstane 9 měsíčním štěnětem !

Takže to, že se štěňat stranila před kastrací, tak to jí s největší pravděpodobností zůstane i nadále.
Ale tohle bych víceméně přičítala příliš včasnému odběru. Psychický vývoj štěněte má své fáze a ten 8až9 týden, který se doporučuje k odběru tak má své důvody.

My nechali vykastrovat "jen" našeho kocoura a to ho podtrhlo i ve vývoji fyzickém. Nikdy nedorostl velikosti svých nekastrovaných brášků. Můžete namítnout, že kastráti bývají velcí, ale to je spíše tloušťka než mohutnost. Taky se pořád chová jako kotě. Už bych to nikdy neudělala.
A psu, který je navíc smečkové zvíře už vůbec ne !!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde... Myslím, že když jim (tomu Vašemu budoucímu štěněti a původní fence) dáte trochu času, bez problémů si zvyknou. Pár dnů pohlídat, nikoho neupřednostňovat, nenechat malého nadměrně otravovat dospělou. Prošla tím spousta lidí i psů!
A že by větší a menší pes tvořili nesourodou smečku je totální ptákovina!
Lucie

Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

Sory, je to normální, obvzláště u fen, u psů je to něco jiného. Fena má právo "zlikvidovat" konkurenci svých "budoucích" štěňat. Psi jsou v tomto jiní, ti pokud mají dobrou socializaci, tak štěnda berou, to neznamená, že nevychovávají. A při různých poměrech váhy, taky může být problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

Taky nemyslím,že napadání je v pohodě,ale nemyslím zas na druhou stranu,že když malé štěndo leze do obličeje dospělci,že to ten dospělec bude snášet bůhví jak dlouho.Za chvilku mu dá po psím najevo,že ho to obtěžuje a vyštěkne proti němu,no a lidi to vidí jako útok na štěníka.Naše fena na žádné cizí štěně nezaútočila,jen se prostě sebrala a odešla jinam,kde nebyla rušena.A hrávala si až s těmi staršími.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

Určitě není normální, aby pes ublížil štěněti, tohle chování by mělo být u normálního psa vyblokové...na druhou stranu na příspěvku, kterému oponujete něco je, ono se totiž štěně (a pozor i dítě!!) chová z hlediska dospělého psa nenormálně, až nesprávně..., proto klidně může na toho malého otravu vyjet, ale ten sociální blok mu zabrání ublížit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!konec citátu , pane toto platí pouze u SAMCE, háravá fena, či fenka mající malá štěnda (do 3 týdnů) jiné štěně klidně zabije a je to naprosto NORMÁLNÍ - dělá si prostor pro své potomky.....
tady jde o psychicky nevyrovnanou čubinu (a brzká kastrace to jen zhoršila) , kterou panička zrovna asi dvakrát \"nepodrží\"....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě není normální, aby pes ublížil štěněti, tohle chování by mělo být u normálního psa vyblokové...na druhou stranu na příspěvku, kterému oponujete něco je, ono se totiž štěně (a pozor i dítě!!) chová z hlediska dospělého psa nenormálně, až nesprávně..., proto klidně může na toho malého otravu vyjet, ale ten sociální blok mu zabrání ublížit...

Myslím, že tady je hlavní problém ten, že si fenku přinesli domů moc brzo, píše, že jí bylo méně než pět týdnů, vždyť to je děsný, tyhle problémy mívají i psi, co se vzali od feny a sourozenců v 6 týdnech, natož tahle fena, vždyť vůbec neprošla socializační fází na psy a je úplně jedno, že se třeba potkala s jiným psem, mámu a sourozence v tomhle věku nic nenahradí, problémy se pak projeví, když pes začne dospívat a lidi se diví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!konec citátu , pane toto platí pouze u SAMCE, háravá fena, či fenka mající malá štěnda (do 3 týdnů) jiné štěně klidně zabije a je to naprosto NORMÁLNÍ - dělá si prostor pro své potomky.....
tady jde o psychicky nevyrovnanou čubinu (a brzká kastrace to jen zhoršila) , kterou panička zrovna asi dvakrát \"nepodrží\"....

Naprosto přesně popsané.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto přesně popsané.

Co myslíte tím ,,nepodrží"?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je naprosto normální, že dospělí psi nově příchozí štěně zpočátku odmítají! Je to vetřelec, panička si toho všímá, divně to smrdí, ještě divněji pohybuje, komunikace po psovsku tomu taky úplně nejde...



Co to je za blbost ? Mně přijde naopak divnej pes, který "jede" po štěňatech. Psi mají už od přírody "zablokováno" ublížit něčemu malému, kulatému, vratkému, s typickým pachem. To mají prostě daný !

Pokud je pes nebo fena psychicky O.K. tak štěněti nikdy neublíží !!
Když jsme přinesli domů 2kilové štěndo, tak jsem ho položila na zem před 50ti kilového pesana a ten si ho očichal a chodil kolem něj téměř po špičkách. Štěndo mu lezlo do tlamy, blblo a on držel jak hluchý dveře.
Když ovšem malý povyrostl, tak ho začal vychovávat. A myslím, že to poznal podle jiného pachu.
Štěně má totiž specifický pach, na který dospělý pes reaguje neútočením.

I náš další pes takto reaguje na štěňata. Je to 65 kilový hromotluk, ale štěňata i cizí bere prostě jako štěňata.

Takže na závěr: není normální, aby dospělý pes vyjížděl po štěněti. To prostě nemáte psa psychicky vpořádku. Sorry !

nevím, ale asi jste toho mnoho o psí etologii nečetla. Mám psa (3 roky) a venu (rok a půl) - pes štěňata miluje, rád je očuchává, ňuchňá a když nemá náladu tak prostě odejde. Fena se kolem puberty obrátila o 180 stupňů, štěňata k smrti nenávidí. Nejdřív to šlo plíživě, že si toho člověk ani pomalu nevšiml, začala nenápadně na štěňata vrkat, po každým takovým vrknutí trest a za každý nevšimnutí pochvala. Až jednou byla na cvičáku a trénovalo se přivolání, jak to tak bývá zavoláne Gertrudo a přiběhme 5 psů najednou, tak rozdělujete - no stalo se to, že fena na štěně vyjela, byla to rychlá akce, žádný rolování, ale prcek byl kouslej, sice byl kolotoč, fena přesně věděla za co se proletěla, ale na příště kolem toho štěněte šla zas a byla na něj hustá, přitom bych neřekla že je asociál, vždyť má doma ukázkovej příklad jak se má pes ke štěňatům chovat a je to houby platné, naví jak již tady někdo píše u fen je chování ke štěňatům opravdu o něčem jiném, než-li upsů, tam bych souhlasila s tím, že dospělý pes, který ZÁMĚRNĚ ublíží štěněti není zcela O.K., u feny bych si tím nebyla až tak jistá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

No právě že ANO !
Když necháte psa nebo fenu vykastrovat v raném věku tak se jednoduše zastaví v psychickém vývoji. Prostě nikdy nedospěje. Nikdy se z ní nestane dospělá vyrovnaná fena. Navždy zůstane 9 měsíčním štěnětem !

Takže to, že se štěňat stranila před kastrací, tak to jí s největší pravděpodobností zůstane i nadále.
Ale tohle bych víceméně přičítala příliš včasnému odběru. Psychický vývoj štěněte má své fáze a ten 8až9 týden, který se doporučuje k odběru tak má své důvody.

My nechali vykastrovat "jen" našeho kocoura a to ho podtrhlo i ve vývoji fyzickém. Nikdy nedorostl velikosti svých nekastrovaných brášků. Můžete namítnout, že kastráti bývají velcí, ale to je spíše tloušťka než mohutnost. Taky se pořád chová jako kotě. Už bych to nikdy neudělala.
A psu, který je navíc smečkové zvíře už vůbec ne !!!

To jako chcete říct, že když např. vykastruju hříbě - hřebečka už v 1 roce, tak navždy zůstane hříbětem?? To snad ne...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím, ale asi jste toho mnoho o psí etologii nečetla. Mám psa (3 roky) a venu (rok a půl) - pes štěňata miluje, rád je očuchává, ňuchňá a když nemá náladu tak prostě odejde. Fena se kolem puberty obrátila o 180 stupňů, štěňata k smrti nenávidí. Nejdřív to šlo plíživě, že si toho člověk ani pomalu nevšiml, začala nenápadně na štěňata vrkat, po každým takovým vrknutí trest a za každý nevšimnutí pochvala. Až jednou byla na cvičáku a trénovalo se přivolání, jak to tak bývá zavoláne Gertrudo a přiběhme 5 psů najednou, tak rozdělujete - no stalo se to, že fena na štěně vyjela, byla to rychlá akce, žádný rolování, ale prcek byl kouslej, sice byl kolotoč, fena přesně věděla za co se proletěla, ale na příště kolem toho štěněte šla zas a byla na něj hustá, přitom bych neřekla že je asociál, vždyť má doma ukázkovej příklad jak se má pes ke štěňatům chovat a je to houby platné, naví jak již tady někdo píše u fen je chování ke štěňatům opravdu o něčem jiném, než-li upsů, tam bych souhlasila s tím, že dospělý pes, který ZÁMĚRNĚ ublíží štěněti není zcela O.K., u feny bych si tím nebyla až tak jistá.

myslím, že už hodně lidí se štěnětem bylo vyléčeno z toho, že cizí fena na procházce bude z jeho štěněte nadšená. A knížky či lidé mohou tvrdit co chtějí. To bude zřejmě 85% fen asociálních.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslím, že už hodně lidí se štěnětem bylo vyléčeno z toho, že cizí fena na procházce bude z jeho štěněte nadšená. A knížky či lidé mohou tvrdit co chtějí. To bude zřejmě 85% fen asociálních.

pravdou je, že jakmile se jedná o štěně kolem těch 6-7 měsíců je z něj nesvá, ale celkem ho respektuje a někdy se dokonce nechá svést ke hře. Jakmile však jde o malé štěně do těch 5 měsíců- je to konečná, mohu potvrdit, že toto chování se u feny projevilo kolem prvního hárání, byla prostě \"na pěst\" v tomto ohledu, bohužel jí to zůstalo. Zároveň se domnívám, že je to částečně dáno i plemennou příslušností

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pravdou je, že jakmile se jedná o štěně kolem těch 6-7 měsíců je z něj nesvá, ale celkem ho respektuje a někdy se dokonce nechá svést ke hře. Jakmile však jde o malé štěně do těch 5 měsíců- je to konečná, mohu potvrdit, že toto chování se u feny projevilo kolem prvního hárání, byla prostě \"na pěst\" v tomto ohledu, bohužel jí to zůstalo. Zároveň se domnívám, že je to částečně dáno i plemennou příslušností

Fakt je, že když jsem se štěnětem chodila do míst s velkým množstvím psů kvůli socializaci, tak ho napadalo docela dost fen, pes ani jeden. I můj , už dospělý pes, nemá se štěňaty žádný problém, do 6 měsíců můžou dělat všechno, a od těch 6 měsíců už je vychovává, ale jenom zvukama, puberťáci už občas dostanou trochu na zadek, ale bez kousanců a krve.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, mám fenku - skoro 9 měsíců, 8kg, 3 týdny po kastaci. Už před kastrací se bála štěňat, které jsme potkali na ulici.
Když jsem hlídala kamarádce dospělou zlatou retrívřici, bylo vše OK. Moje čubina s námi spí v posteli nebo u postele, ale retrívřice spala vždy u křesla v obýváku. Ta naše se přestěhovala k ní a po dobu hlídání nespala v posteli, ale v obýváku s retríverkou.
Nyní kamarádka koupila pražského krysaříka pro bráchu k svátku (než se do toho někdo obuje, co je to za nápady.. on je dospělí, bydlí s manželkou a oba dva ho chtěli) a tak ho mám na noc doma. Aby to bylo opravdu překvapení.
Moje čubina se ho bojí, ale štěndo za ní neustále běhá a "ňuchá jí". Když feňule vyskočila ke mě na sedačku a štěník se natahovat a snažil se k ní čuchnout, vyjela po něm. Dost zle. To samé, když jsem si šla do kuchyně udělat pití. Zalezla pod stůl a když tam štěndo za ní šlo, vyjela.
Proč se ho bojí? Proč je na něj zlá?
Plánuji pořízení druhého psa, měla by to být také fenka. Ne malé plemeno, velikostí cca belgického ovčáka nebo border kolie. Takže štěndo bude větší a ne tak maliné, jako toto štěně pražského krysaříka. Tak to snad nebude tak nebezpečné.
Ale co si o tom mám myslet? Moje feňule je docela závislák, vyjíždí na štěndo, protože je majetnicá? Jak se bude chovat ke štěněti, které bude asi tak velké jako ona? Bude na něj taky nepříjemná?
Nikoho z nich neupřednostňuji. Když si pořídím štěndo, udělá si starší fena "pořádek" ve smečce a bude klid nebo bude stále "nepříjemná" na mladší?
Díky

Opět zadavatelka
Dnes už byla fenka a štěně OK.
Když jsm popisovala, že je na něj zlá atd. Tím jsem myslela, že na něj vyjede. nekousla ho, vždy jenusměrnila..
Jinak štěník za ní běhal a otravoval jí, když fena zalezla pod stůl a štěndo za ní, opět na něj vyjela. Vyjela a nekousla..
Jen jsem se toho asi ze začátku bála

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

No právě že ANO !
Když necháte psa nebo fenu vykastrovat v raném věku tak se jednoduše zastaví v psychickém vývoji. Prostě nikdy nedospěje. Nikdy se z ní nestane dospělá vyrovnaná fena. Navždy zůstane 9 měsíčním štěnětem !

Takže to, že se štěňat stranila před kastrací, tak to jí s největší pravděpodobností zůstane i nadále.
Ale tohle bych víceméně přičítala příliš včasnému odběru. Psychický vývoj štěněte má své fáze a ten 8až9 týden, který se doporučuje k odběru tak má své důvody.

My nechali vykastrovat "jen" našeho kocoura a to ho podtrhlo i ve vývoji fyzickém. Nikdy nedorostl velikosti svých nekastrovaných brášků. Můžete namítnout, že kastráti bývají velcí, ale to je spíše tloušťka než mohutnost. Taky se pořád chová jako kotě. Už bych to nikdy neudělala.
A psu, který je navíc smečkové zvíře už vůbec ne !!!

také jsem odpůrce kastrování před fyzickou i psychickou dospělostí, ale tady srovnáváte hrušky s jabkama. Velikost u kocourů je ovlivněná testosteronem, takže tam lze vliv kastrace očekávat. Ale strach ze štěňat není zrovna typické chování štěňat, takže přisuzovat to kastraci je příliš odvážné tvrzení. Kastrací můžete změnit jen věci které s hormony nějak souvisí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě není normální, aby pes ublížil štěněti, tohle chování by mělo být u normálního psa vyblokové...na druhou stranu na příspěvku, kterému oponujete něco je, ono se totiž štěně (a pozor i dítě!!) chová z hlediska dospělého psa nenormálně, až nesprávně..., proto klidně může na toho malého otravu vyjet, ale ten sociální blok mu zabrání ublížit...

u fen je zcela normální že cizí štěňata odmítají, odhání a mohou je i zabít. Stejně tak jako je normální tetičkovská péče a s ní související falešná březost. Pes není jednoduchý pevně naprogramovaný stroj, ale komplexní živý tvor, s poměrně složitou sociální strukturou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opět zadavatelka
Dnes už byla fenka a štěně OK.
Když jsm popisovala, že je na něj zlá atd. Tím jsem myslela, že na něj vyjede. nekousla ho, vždy jenusměrnila..
Jinak štěník za ní běhal a otravoval jí, když fena zalezla pod stůl a štěndo za ní, opět na něj vyjela. Vyjela a nekousla..
Jen jsem se toho asi ze začátku bála

Mám čtyři psy. Nejstarší pes, pak přišla fena, srovnali se celkem v pohodě až na to že pes trucoval a nebýt toho že jej fenka jako malé štěně strašně hryzala, tak by ji tak do týdne přijal. Potom přišel po nějakém čase pes štěně. Starší pes jej vzal naprosto úžasně od první chvíle si s ním hrál, zato fenka už dospělá navíc těsně po hárání nadšená rozhodně nebyla. Trucovala zpočátku jak se mrňous přiblížil tak vrčela(ale nevyjížděla), ale pak když spal tak ho chodila zvědavě očuchávat. Žárlila, když jsem přišla domů a hladila si ji, pak štěně tak ona se víc přicpala ke mně a na štěně vrkala. I hračky si hlídala. Štěně ji taky brzy začalo pořádně provokovat, normálně ji seštěkávalo, fenka ho párkrát ťafla(ale nikdy ne tvrdě spíš výchovně protože ji to lezlo na nervy), no štěndo provokovalo stále ale už se drželo v určité vzdálenosti. Po měsíci si najednou začali spolu hrát, objevilo se i takové jakoby vyříkávání(nic krvavého když už to bylo divočejší tak jsem to utla ale vesměs jsem nezasahovala), malý si ji chtěl podřizovat, fenka ho vždycky odehnala, nenechala se. Potom když už měl pes skoro rok tak se mu podvolila a od té doby si jenom hrají a mají spolu ty nejlepší vztahy(i při hárání to mají oči jen pro sebe žel bohu je ta láska jenom platonická). Moje fenka je docela ovlivňovaná hormony, před háráním, při a po nějaký čas se chová jinak než jindy. Na štěnda vesměs vrčí zvlášť když po ní skáčou ale nevyjede, no ale když má fajn období tak si s nima klidně i hraje vůbec jí nevadí že po ní hopsají. Nedávno přišlo další štěně. Fenkai. Já myslela že dospělá fena bude zase na prášky, ale jak jsem čučela když si ty dvě téměř od počátku spolu hrály a dovádšly. Tentokrát kluci zůstali rezervovanější i když nežárlili nic v pohodě jenom ji kapku ignorovali až teď po měsíci si ale se štěndem začali hrát spí vedle sebe a tak.
Já si myslím že to může být u fenky podobné, nevím jak ta kastrace ale asi to nějak s těmi hormony zamává no a taky může kapku žárlit.