Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

20.10.2008 08:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.242.10

Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli nekdo nevi, jake vsechny formality jsou potreba, pokud by chtel clovek zalozit sbirkove konto, treba pro nejaky utulek. Myslim tim proste verejnou sbirku, tak aby to bylo vse po pravni strance v poradku. Vim z doslech, ze je treba zadat nekde o povoleni, ale nevim kde a jak dlouho to trva. Taky netusim, jestli to vubec muzu zadat ja jako fyzicka osoba nebo je potreba vytvorit osobu pravnickou. Vsem moc dekuji za odpovedi.
L

Neregistrovaný uživatel

20.10.2008 13:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.60

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli nekdo nevi, jake vsechny formality jsou potreba, pokud by chtel clovek zalozit sbirkove konto, treba pro nejaky utulek. Myslim tim proste verejnou sbirku, tak aby to bylo vse po pravni strance v poradku. Vim z doslech, ze je treba zadat nekde o povoleni, ale nevim kde a jak dlouho to trva. Taky netusim, jestli to vubec muzu zadat ja jako fyzicka osoba nebo je potreba vytvorit osobu pravnickou. Vsem moc dekuji za odpovedi.
L

12.7. Veřejná sbírka
Zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách

Od roku 2001 upravuje zákon i veřejné sbírky, které byly do té doby pojímány jako dary. Zákon o veřejných sbírkách definuje jako veřejnou sbírku (i) každé shromaždování prostředků (i) za účelem humanitárním, charitativním, rozvoje vzdělanosti, tělovýchovy, sportu, a ochrany kulturního dědictví, tradic a životního prostředí, (ii) od předem neurčeného okruhu osob. Za veřejné sbírky se nepovažují dary náboženským organizacím v kostelech a jiných prostorách náboženských organizací a členské příspěvky. Z definice veřejné sbírky je také zřejmé, že výzva k podpoře finančním příspěvkem, nebo jiným darem adresována konkrétním osobám, nebo okruhu nějak dostatečně určitých osob, třeba členům nějaké organizace, také nemůže být považována za veřejnou sbírku. Při každém veřejném fundraisingu je tedy nutné zvážit, zda-li způsobem shromažďovaní majetku nenaplňujeme definici veřejné sbírky, jelikož pořádání veřejné sbírky je (i) regulováno určitou byrokratickou procedurou (viz. dále) a (ii) porušení pravidel veřejných sbírek trestáno citelnými pokutami do výše až 500.000,- Kč. Zákon dále stanovuje jakými způsoby taková sbírka může být uskutečněna, jimiž jsou:
příspěvky na k tomu účelu zřízený účet,
prodej předmětů,
sběrací listinami,
pokladničky na předem určených místech,<
pronájem telefonních linek, a
vstupenky na dobročinné akce uspořádané za účelem veřejné sbírky.
Podmínkou pro pořádání veřejné sbírky je (i) statut pořadatele jako právnické osoby, bez ohledu na účel jejího založení, (ii) bezdlužnost vůči státu a osvědčení o přijetí oznámení krajským úřadem, který je místně příslušný dle sídla pořadatele sbírky (v Praze se jedná o Magistrát hl.m. Prahy). Jedná se o jistý druh registrace sbírky, kdy je pořadatel povinen k následující proceduře:
a) oznámit konání sbírky s podrobnostmi o sbírce, včetně doby konání, způsobu, čísel účtů , identifikace odpovědných osob, účelu sbírky, územím sbírky, určení příspěvku obsaženého v prodávaném předmětu nebo vstupence a vyžadovanými přílohami
potvrzením finančního úřadu pořadatele o bezdlužnosti
čestným prohlášení osvědčujícím, že na pořadatele nebyla uvalena nucená správa, nebyl na jeho majetek prohlášen konkurs ani že návrh na prohlášení konkursu na pořadatelův majetek nebyl zamítnut pro nedostatek majetku, či že pořadatel nevstoupil do likvidace.
b) vyčkat 30-ti dnů od podání oznámení na vydání osvědčení o datu podání oznámení. V této lhůtě může úřad pro rozpor se zákonem, tedy rozumějme se zákonnými podmínkami pro konání veřejné sbírky (účel a způsob sbírky), nebo nesplnění ostatních podmínek vyžadovaných zákonem v dodatečné lhůtě, sbírku zakázat. Takové rozhodnutí úřadu lze napadnout odvoláním.

Sbírka tak může začít až vydáním osvědčení, nebo v případě nečinnosti úřadu uplynutím třicátého dne od doručení oznámení. V případech hodných zvláštního zřetele, jako jsou např. sbírky na zmírnění následků škod ekologických havárií a živelných pohrom, může úřad na základě žádosti pořadatele rozhodnout o konání sbírky bez prodlení. Sbírka však v každém případě musí začít do 120 dnů od podání oznámení. Pořadatel je povinen oznámit úřadu den skutečného zahájení sbírky do 30-ti dnů.

Dalším náročným požadavkem zákona je povinnost samostatně účtovat o sbírce na zvláštních účtech . Úřad je zákonem oprávněn kdykoliv provést kontrolu všech podmínek provádění sbírky. Pořadatel je povinen užití veškerých prostředků získaných sbírkou úřadu prokázat, tzn. "vyúčtovat" v souladu se zákonem.

Zákon poměrně značným způsobem omezuje pořadatele veřejných sbírek ustanovením o tom, že na náklady na uspořádání takové sbírky nelze použít více než 5% hrubého výtěžku sbírky. Ostatní náklady je tedy třeba financovat z jiných zdrojů. Je zřejmé, že tímto chtěl zákonodárce omezit možnost použití finančních prostředků k jinému účelu, ale jak to v Čechách bývá zvykem, bez dlouhého přemýšlení zavedl zákonodárce velmi obecné pravidlo, které svou aplikací do jisté míry znemožňuje činnost, kterou chtěl v obecné rovině před zneužíváním shromážděných prostředků ochránit, což platí především pro větší dobročinné koncerty, a rozsahem podobné akce.

Přidejte reakci

Přidat smajlík