Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.129

Dobrý den, předem bych chtěla poprosit, ať jdou rejpálci jinam, je to pro nás dost bolestné. Už delší dobu přemýšlíme, jestli utratit nebo neutratit naší fenečku. Je jí 12 let a je to anglický kokršpaněl, má PP. Odmala měla problémy s očima a teď nevidí skoro vůbec, kapeme jí kapkama na obnovu slz a občas přeléčíme zánět. Vůbec neslyší. Ale to by bylo to nejmenší. Asi před rokem se u ní objevily problémy se zadníma nohama. Chodí nahrbená a nohy má velmi slabé. Popojde pár kroků a pak si sedne a nemůže se zvednout. Vypadá hrozně nešťastně, klepe se a kňučí. Samozřejmě ji se zvedáním pomáháme, ale říkali jsme si, ať se trochu snaží a není odkázaná úplně na nás. Veterináři se shodli v tom, že je to od míchy a dali nám jenom povzbuzující prášky- např. Carsivan. Ale prý ji nic nebolí a to u nás je rozhodující. Jen nevypadá moc šťastně, ale pořád žere a já se s ní nějak nedokážu rozloučit...Díky za rady

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, předem bych chtěla poprosit, ať jdou rejpálci jinam, je to pro nás dost bolestné. Už delší dobu přemýšlíme, jestli utratit nebo neutratit naší fenečku. Je jí 12 let a je to anglický kokršpaněl, má PP. Odmala měla problémy s očima a teď nevidí skoro vůbec, kapeme jí kapkama na obnovu slz a občas přeléčíme zánět. Vůbec neslyší. Ale to by bylo to nejmenší. Asi před rokem se u ní objevily problémy se zadníma nohama. Chodí nahrbená a nohy má velmi slabé. Popojde pár kroků a pak si sedne a nemůže se zvednout. Vypadá hrozně nešťastně, klepe se a kňučí. Samozřejmě ji se zvedáním pomáháme, ale říkali jsme si, ať se trochu snaží a není odkázaná úplně na nás. Veterináři se shodli v tom, že je to od míchy a dali nám jenom povzbuzující prášky- např. Carsivan. Ale prý ji nic nebolí a to u nás je rozhodující. Jen nevypadá moc šťastně, ale pořád žere a já se s ní nějak nedokážu rozloučit...Díky za rady

Ano, nechte jí uspat, pro vás to bude bolestivé, ale jí tím ušetříte utrpení a bolest (pokud se klepe a kňučí), je to těžké.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.98.36

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, nechte jí uspat, pro vás to bude bolestivé, ale jí tím ušetříte utrpení a bolest (pokud se klepe a kňučí), je to těžké.

Také jsem chtěla napsat-nechte ji uspat, tohle pro ni není žádný život.Rozlučte se s ní a nechte ji odejít i když to bude moc těžké,Myslete ale na ni, jak žije, jestli je tohle ten pravý psí život.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.123

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také jsem chtěla napsat-nechte ji uspat, tohle pro ni není žádný život.Rozlučte se s ní a nechte ji odejít i když to bude moc těžké,Myslete ale na ni, jak žije, jestli je tohle ten pravý psí život.

Měli jsme pudlíka s PP, bylo mu 17 let. Neviděl, neslyšel, což mu ale nevadilo a skvěle se doma orientoval, venku chodil na vodítku. Ovšem pak přišly stejné problémy se zadníma nohama, které popisujete. Když se mu jednoho dne nepodařilo postavit a začal vypadat nešťastně, dokonce i občas kňučel, což nikdy nedělal, rozhodla jsem se pro jeho důstojný odchod. Můžu Vám říct, nebylo to lehké po tolika letech se skvělým psem, ale zase se dívat jak se trápí, to jsem nechtěla. Zůstane v našich srdíčkách navždy.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.100.61

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, předem bych chtěla poprosit, ať jdou rejpálci jinam, je to pro nás dost bolestné. Už delší dobu přemýšlíme, jestli utratit nebo neutratit naší fenečku. Je jí 12 let a je to anglický kokršpaněl, má PP. Odmala měla problémy s očima a teď nevidí skoro vůbec, kapeme jí kapkama na obnovu slz a občas přeléčíme zánět. Vůbec neslyší. Ale to by bylo to nejmenší. Asi před rokem se u ní objevily problémy se zadníma nohama. Chodí nahrbená a nohy má velmi slabé. Popojde pár kroků a pak si sedne a nemůže se zvednout. Vypadá hrozně nešťastně, klepe se a kňučí. Samozřejmě ji se zvedáním pomáháme, ale říkali jsme si, ať se trochu snaží a není odkázaná úplně na nás. Veterináři se shodli v tom, že je to od míchy a dali nám jenom povzbuzující prášky- např. Carsivan. Ale prý ji nic nebolí a to u nás je rozhodující. Jen nevypadá moc šťastně, ale pořád žere a já se s ní nějak nedokážu rozloučit...Díky za rady

Souhlasím, nechejte ji uspat.. Asi není na co čekat, jen byste jí prodloužovali trápení.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.90.15

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme pudlíka s PP, bylo mu 17 let. Neviděl, neslyšel, což mu ale nevadilo a skvěle se doma orientoval, venku chodil na vodítku. Ovšem pak přišly stejné problémy se zadníma nohama, které popisujete. Když se mu jednoho dne nepodařilo postavit a začal vypadat nešťastně, dokonce i občas kňučel, což nikdy nedělal, rozhodla jsem se pro jeho důstojný odchod. Můžu Vám říct, nebylo to lehké po tolika letech se skvělým psem, ale zase se dívat jak se trápí, to jsem nechtěla. Zůstane v našich srdíčkách navždy.

Jestli je pro pejska žití spíš utrpením, je lepší mu pomoci a ukončit tak trápení, které je nejenom jeho ale i Vaše. Denodenně se rozhodovat o jeho dalším žití je možná už větší utrpení pro Vás, protože s tím vstáváte a usínáte. Pejskovi pomůžete od nevyléčitelných bolestí a sobě od traumat, které Vás nyní provázejí.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.30.32

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím, nechejte ji uspat.. Asi není na co čekat, jen byste jí prodloužovali trápení.

Mamka tak nechala uspat loni našeho 14-ti letého kokra. Neviděl, neslyšel, vždycky došel někam do rohu, tam zůstal stát nějakou dobu, než zjistil, že musí jít jinam. Venčila ho tak, že ho odnesla na dvůr na kanál a už se i občas doma počůrával. Obrečely jsme to, ale už to nemělo cenu prodlužovat.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 13:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.171

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, předem bych chtěla poprosit, ať jdou rejpálci jinam, je to pro nás dost bolestné. Už delší dobu přemýšlíme, jestli utratit nebo neutratit naší fenečku. Je jí 12 let a je to anglický kokršpaněl, má PP. Odmala měla problémy s očima a teď nevidí skoro vůbec, kapeme jí kapkama na obnovu slz a občas přeléčíme zánět. Vůbec neslyší. Ale to by bylo to nejmenší. Asi před rokem se u ní objevily problémy se zadníma nohama. Chodí nahrbená a nohy má velmi slabé. Popojde pár kroků a pak si sedne a nemůže se zvednout. Vypadá hrozně nešťastně, klepe se a kňučí. Samozřejmě ji se zvedáním pomáháme, ale říkali jsme si, ať se trochu snaží a není odkázaná úplně na nás. Veterináři se shodli v tom, že je to od míchy a dali nám jenom povzbuzující prášky- např. Carsivan. Ale prý ji nic nebolí a to u nás je rozhodující. Jen nevypadá moc šťastně, ale pořád žere a já se s ní nějak nedokážu rozloučit...Díky za rady

Taky bych souhlasila, ji nechat uspat. Je to bolestive, ale pokud je pejsek takto nestastny a nemuze na zadni, tak ji nechte odejit a pamatujte si takova, jaka byla, plna zivota a elanu. Pamatuju si, ze babicka mela kolii a ve stari nemohl uz na nohy a byl take hluchy a slepy, moc se trapil nechali ho dustojne odejit, pro babicku to byla rana, ale cas je nejlepsi lekar.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 15:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.55.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, předem bych chtěla poprosit, ať jdou rejpálci jinam, je to pro nás dost bolestné. Už delší dobu přemýšlíme, jestli utratit nebo neutratit naší fenečku. Je jí 12 let a je to anglický kokršpaněl, má PP. Odmala měla problémy s očima a teď nevidí skoro vůbec, kapeme jí kapkama na obnovu slz a občas přeléčíme zánět. Vůbec neslyší. Ale to by bylo to nejmenší. Asi před rokem se u ní objevily problémy se zadníma nohama. Chodí nahrbená a nohy má velmi slabé. Popojde pár kroků a pak si sedne a nemůže se zvednout. Vypadá hrozně nešťastně, klepe se a kňučí. Samozřejmě ji se zvedáním pomáháme, ale říkali jsme si, ať se trochu snaží a není odkázaná úplně na nás. Veterináři se shodli v tom, že je to od míchy a dali nám jenom povzbuzující prášky- např. Carsivan. Ale prý ji nic nebolí a to u nás je rozhodující. Jen nevypadá moc šťastně, ale pořád žere a já se s ní nějak nedokážu rozloučit...Díky za rady

Neuspávejte ji... Pokud to není nutné a nebolí jí to, vaše láska jí pomůže ještě hezky zemřít. Co je podle vás hezčí, když vás uspí na kovovém stole v ordinaci, kde je cítit smrt a nemoci jiných psů, a máte strach, nebo když zemřete vklidu v pelíšku u lidí, které milujete?

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 15:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neuspávejte ji... Pokud to není nutné a nebolí jí to, vaše láska jí pomůže ještě hezky zemřít. Co je podle vás hezčí, když vás uspí na kovovém stole v ordinaci, kde je cítit smrt a nemoci jiných psů, a máte strach, nebo když zemřete vklidu v pelíšku u lidí, které milujete?

Je jedno, kde zemře, pro ní je důležité, aby u ní byla její panička. Mluvila jsem se spoustou lidí, kteří tomu nechali volný průběh, a všichni se shodli v tom, že už to nikdy neudělají, že nechají svého přítele uspat dřív, než začne hodně trpět.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 15:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.34

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neuspávejte ji... Pokud to není nutné a nebolí jí to, vaše láska jí pomůže ještě hezky zemřít. Co je podle vás hezčí, když vás uspí na kovovém stole v ordinaci, kde je cítit smrt a nemoci jiných psů, a máte strach, nebo když zemřete vklidu v pelíšku u lidí, které milujete?

Dobrý den, prožila jsem něco podobného, i kdy ne stejneho... Taky jsem mela 12ti letou kokrici, na oci videla a slysela vyborne... Ale zacaly se ji zhorsovat nohy, pomalu ale jiste, trvalo to tak rok nez se to dostalo do stavu, kdy zadek uz jen tahala po zemi... Dostavala kazdy den prasky na bolest, spise preventivne. \nic ji nebolelo, byla strasne stastna, kdyz sme se ji venovali o jidlu ani nemluve... \ven jsme chodili tak, ze sem ji dala pod zadni cast bricha plinu a nosila ji jeji zadni nohy...Zkouseli sme i vozik, ale v tomhle veku pro iini bylo jiz tezke ho ukocirovat a zaroven ji velmi prekazely jeji zadni nohy- porad este nebyly uplne ochrnute... Fenecka byla rada, ze je s nami, i kdyz pro lidi venku uznavam, ze nase chozeni s plinou mohlo vyvolat nazor, ze bych ji mela utratit... Ale ona se stále o vše zajímala... i kdyz nase "procházky" byly velmi kratke vyhledavala pejsky a tak... Takhle to trvalo tak rok... Pak jsem se vrátila z krátké dovolené a hned na prvni pohled jsem poznala, ze uz to neni ono, ze uz to neni ona, ze uz ja jeji cas... :-(
Myslim, ze sama poznáte, estli se ta vase trapi ci ne stejne jako jsem to poznala ja.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 15:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.193.18

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je jedno, kde zemře, pro ní je důležité, aby u ní byla její panička. Mluvila jsem se spoustou lidí, kteří tomu nechali volný průběh, a všichni se shodli v tom, že už to nikdy neudělají, že nechají svého přítele uspat dřív, než začne hodně trpět.

Je to sice těžké - ale i když své pejsany velmi miluji, v podobné situaci bych též byla pro injekci....

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 15:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.123

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je jedno, kde zemře, pro ní je důležité, aby u ní byla její panička. Mluvila jsem se spoustou lidí, kteří tomu nechali volný průběh, a všichni se shodli v tom, že už to nikdy neudělají, že nechají svého přítele uspat dřív, než začne hodně trpět.

Já si také myslím, že je důležité, když jste s pejskem do poslední chvilky, byť u veterináře. Bylo to tedy těžké, ale měla jsem pejska v náručí i v té poslední chvíli. Veterinář mi ho nechal celou dobu v pelíšku v kterém jsem ho přinesla a dokonce na klíně, protože jsem to chtěla. Já vím, že to někdo nezvládne, ale mně by zase přišlo hrozné, psa tam nechat veterináři a jít domů.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 16:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.55.106

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, prožila jsem něco podobného, i kdy ne stejneho... Taky jsem mela 12ti letou kokrici, na oci videla a slysela vyborne... Ale zacaly se ji zhorsovat nohy, pomalu ale jiste, trvalo to tak rok nez se to dostalo do stavu, kdy zadek uz jen tahala po zemi... Dostavala kazdy den prasky na bolest, spise preventivne. \nic ji nebolelo, byla strasne stastna, kdyz sme se ji venovali o jidlu ani nemluve... \ven jsme chodili tak, ze sem ji dala pod zadni cast bricha plinu a nosila ji jeji zadni nohy...Zkouseli sme i vozik, ale v tomhle veku pro iini bylo jiz tezke ho ukocirovat a zaroven ji velmi prekazely jeji zadni nohy- porad este nebyly uplne ochrnute... Fenecka byla rada, ze je s nami, i kdyz pro lidi venku uznavam, ze nase chozeni s plinou mohlo vyvolat nazor, ze bych ji mela utratit... Ale ona se stále o vše zajímala... i kdyz nase "procházky" byly velmi kratke vyhledavala pejsky a tak... Takhle to trvalo tak rok... Pak jsem se vrátila z krátké dovolené a hned na prvni pohled jsem poznala, ze uz to neni ono, ze uz to neni ona, ze uz ja jeji cas... :-(
Myslim, ze sama poznáte, estli se ta vase trapi ci ne stejne jako jsem to poznala ja.

Vím, že je to hodně bolestné a já už jsem se takhle musela rozhodovat 3x. Pokud má bolesti, nechte jí odejít a neprodlužujte její utrpení.
Nejdůležitější opravdu je, aby jste s ní zůstali až do konce, je to hodně bolestné, ale pro ní to bude vysvobození. Sama opravdu poznáte, že ten čas kdy jí máte nechat odejít nastal.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 16:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím, že je to hodně bolestné a já už jsem se takhle musela rozhodovat 3x. Pokud má bolesti, nechte jí odejít a neprodlužujte její utrpení.
Nejdůležitější opravdu je, aby jste s ní zůstali až do konce, je to hodně bolestné, ale pro ní to bude vysvobození. Sama opravdu poznáte, že ten čas kdy jí máte nechat odejít nastal.

Je to bolestné,ale jestli už je to tak špatné,je lépe ji nechat odejít,důstojně.ale je možné se domluvit s vetem a přijde vám ji uspat domů,zůstane v kruhu rodiny.Je to těžké,ale takhle už moc radosti z života nemá.Mám to jednou za sebou,pjsek už byl závislý na lécích na bolest a už se pomalu nemohl hýbat,tohle bylo lepší......Přejde to,sice časem,ale budete si ji pamatovat jako čilého,zdravého pesana,ne jako chudáka a každé ráno s hrůzou vstávat,jestli tu ještě je.Janiska.

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 16:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.129

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to bolestné,ale jestli už je to tak špatné,je lépe ji nechat odejít,důstojně.ale je možné se domluvit s vetem a přijde vám ji uspat domů,zůstane v kruhu rodiny.Je to těžké,ale takhle už moc radosti z života nemá.Mám to jednou za sebou,pjsek už byl závislý na lécích na bolest a už se pomalu nemohl hýbat,tohle bylo lepší......Přejde to,sice časem,ale budete si ji pamatovat jako čilého,zdravého pesana,ne jako chudáka a každé ráno s hrůzou vstávat,jestli tu ještě je.Janiska.

Moc všem děkuji. Já nejsem asi ta pravá na objektivní posouzení, vidím ji každý den, ale když někdo přijde po delší době, zhrozí se, jak se její stav zhoršil. Pořád si říkám, že je dobré znamení s jakou chutí žere, ale to asi kokři pořád Nejvíc mi drásá srdce ta její skleslost, veterinář napsal ,,celková sešlost". Asi zasedne rodinná rada..díky

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 17:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.77.164

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc všem děkuji. Já nejsem asi ta pravá na objektivní posouzení, vidím ji každý den, ale když někdo přijde po delší době, zhrozí se, jak se její stav zhoršil. Pořád si říkám, že je dobré znamení s jakou chutí žere, ale to asi kokři pořád Nejvíc mi drásá srdce ta její skleslost, veterinář napsal ,,celková sešlost". Asi zasedne rodinná rada..díky

jenom taková věc, k nám vet přijel jí uspat, večer po pracovní době, takže umřela doma, tak třeba to ten váš taky udělá...ať už se rozhodnete, že to bude hned, nebo později. ale jestli kňučí, a nemůže chodit, už bych to neprodlužovala...

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 17:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.123.206

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jenom taková věc, k nám vet přijel jí uspat, večer po pracovní době, takže umřela doma, tak třeba to ten váš taky udělá...ať už se rozhodnete, že to bude hned, nebo později. ale jestli kňučí, a nemůže chodit, už bych to neprodlužovala...


já taky ne.
Uspání je poslední věc, kterou pro ni uděláte.
Zařiďte jí krásný poslední den na tomto světě, večer ať přijede vet a uspí ji.
Je to smutné, ještě jsem to nezažila , ale vím, že taky jednou budu muset.....

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 18:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.159

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

já taky ne.
Uspání je poslední věc, kterou pro ni uděláte.
Zařiďte jí krásný poslední den na tomto světě, večer ať přijede vet a uspí ji.
Je to smutné, ještě jsem to nezažila , ale vím, že taky jednou budu muset.....

Určitě neprodlužujte její trápení.Já nechala ve 13-ti letech uspat moji rotvajlerku a myslím,že jsem pro ni udělala to nej i když jsem myslela,že z toho zešílím...

Neregistrovaný uživatel

27.10.2008 21:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.67

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě neprodlužujte její trápení.Já nechala ve 13-ti letech uspat moji rotvajlerku a myslím,že jsem pro ni udělala to nej i když jsem myslela,že z toho zešílím...

Pro 55.18 Vy si představujete, že se dá "hezky zemřít " ? To si nemyslím. Než zemře může se dlouho trápit, bude mít bolesti, bude ve stresu protože zvíře cítí svůj konec. Aspoň ty zvířata mají oproti lidem tu výhodu, že mohou odejít rychle a bezbolestně. Jinak to konzultujte s veterinářem, ten by měl rozhodnout jestli se dá ještě pomoct.

Neregistrovaný uživatel

28.10.2008 19:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.60.63

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro 55.18 Vy si představujete, že se dá "hezky zemřít " ? To si nemyslím. Než zemře může se dlouho trápit, bude mít bolesti, bude ve stresu protože zvíře cítí svůj konec. Aspoň ty zvířata mají oproti lidem tu výhodu, že mohou odejít rychle a bezbolestně. Jinak to konzultujte s veterinářem, ten by měl rozhodnout jestli se dá ještě pomoct.

vy jste asi nikdy neměla tu nutnost nechat pejska utratit, když mluvítte o nějakém trápení - kde jste to vzala?
Bohužel jsme se také museli rozhodnout nechat utratit fenečku v jejich 15ti letech, byla nevyléčitelně nemocná,
Byli jsme u jejího konce kde jí píchli injekci, fenka pomalu usínala, my jsme ji hladili a myslím, že to byl pro ni pěkný konec.

Neregistrovaný uživatel

28.10.2008 21:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.206.139

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vy jste asi nikdy neměla tu nutnost nechat pejska utratit, když mluvítte o nějakém trápení - kde jste to vzala?
Bohužel jsme se také museli rozhodnout nechat utratit fenečku v jejich 15ti letech, byla nevyléčitelně nemocná,
Byli jsme u jejího konce kde jí píchli injekci, fenka pomalu usínala, my jsme ji hladili a myslím, že to byl pro ni pěkný konec.

pro pejska je to rozhodně to nejlepší, co můžete udělat, netrápit ho. Berte to jako poslední velikou oběť, kterou mu dovedete dát. Hlavně od ní neutečte,nenechte jí tam samotnou. Já jsem se svými zvířátky, také byla dokonce. Bylo to klidné a hezké rozloučení, ale ve chvíli, kdy veterinář ukázal, že už je opravdu mrtvý nebo mrtvá jsem s brekem vždy utekla bez placení, ale už mě tam znají a vědí, že za týden za dva, až se dám dohromady, tak příjdu. Většinu zvířátek jsme pochovali na zahradě, jen jediného kocourka jsem tam musela nechat, protože trpěl nakažlivou nemocí. Jsou to pro majitele moc smutné okamžiky, ale já bych nechtěla trpět zalezlá někde pod stolem. Doufám, že nebudu muset, bohužel lidé pokud nemají to "štestí" a nezemřou rychle, přijdou pomalou bolestivou nemocí i o ty poslední zbytky důstojnosti. To bych milovanému zvířeti nikdy nemohla udělat.

Neregistrovaný uživatel

28.10.2008 22:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.98.36

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro pejska je to rozhodně to nejlepší, co můžete udělat, netrápit ho. Berte to jako poslední velikou oběť, kterou mu dovedete dát. Hlavně od ní neutečte,nenechte jí tam samotnou. Já jsem se svými zvířátky, také byla dokonce. Bylo to klidné a hezké rozloučení, ale ve chvíli, kdy veterinář ukázal, že už je opravdu mrtvý nebo mrtvá jsem s brekem vždy utekla bez placení, ale už mě tam znají a vědí, že za týden za dva, až se dám dohromady, tak příjdu. Většinu zvířátek jsme pochovali na zahradě, jen jediného kocourka jsem tam musela nechat, protože trpěl nakažlivou nemocí. Jsou to pro majitele moc smutné okamžiky, ale já bych nechtěla trpět zalezlá někde pod stolem. Doufám, že nebudu muset, bohužel lidé pokud nemají to "štestí" a nezemřou rychle, přijdou pomalou bolestivou nemocí i o ty poslední zbytky důstojnosti. To bych milovanému zvířeti nikdy nemohla udělat.

K nám také přijela vetka mi nemocnou fenečku uspat.Nemohla už také na nohy a měla rakovinu jater, měla už bolesti.Jen to byl pro mne docela špatný postup.Píchla ji první injekci, fenka strašně plakala bolestí, jak jí to bolelo a já s ní.Teprve druhá injekce ji uspala.Byl to i pro mne šok, jak fenka trpěla i poslední chvilky se mnou po té první injekci.

Neregistrovaný uživatel

29.10.2008 09:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K nám také přijela vetka mi nemocnou fenečku uspat.Nemohla už také na nohy a měla rakovinu jater, měla už bolesti.Jen to byl pro mne docela špatný postup.Píchla ji první injekci, fenka strašně plakala bolestí, jak jí to bolelo a já s ní.Teprve druhá injekce ji uspala.Byl to i pro mne šok, jak fenka trpěla i poslední chvilky se mnou po té první injekci.

My jsme nechávali uspat už tři psy, všichni ve vysokém věku a nemocní. Vůbec netrpěli, byli zvyklí na očkování a jejich milovaná panička byla u nich. První injekce je uspala bezbolestně a druhá je také bezbolestně poslala do psího ráje, jenom já jsem strašně trpěla.

Přidejte reakci

Přidat smajlík