Znovu zvláštní fena-westice

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
situace se trošku změnila.Druhá fena si Kessy všimla po delší době,žádné rvačku.Ale večer byly v pohodě,nic se neělo,ráno byly venku,u domu stál chlap s avií a bavili jsme se.Odjížděl a najednou vidím,že Kesy spí pod avií,volám,budím ji,ona hysterická,chlap hluchý,vlatěla tam ta druhá a začala ji budit.Ona se vylekala a okamžitě se podřídila,Jessika ji chtěla vytáhnout,zabralo až kousnutí.Bohužel neštatně,do zadku,okolo frndy,ta vyletěla ven,krve jako z prasete.Začala vnímat,utíkat před tou druhou.Co zbývalo? Chytit fenu,zkontrolavat,ošetřit a řešit,co dál..naštěstí jen trhnutí,sprcha,ošetření,a že jedeme na veterinu.Fena na zemi v křeči,záchvat hysterie,ani na vodítko,ani do tašky,šla na ruce,ale vlézt do auta nevlezla.Vet dojel k nám,na šití to nebylo,dostala ATB,druhou fenu jsem nemohla potrestat,zachránila jí po svém život....Začala znovu hárat,je vyčerpaná po porodech,kastrace ted nepřipadá v úvahu,celý život rodila,mělo by to jen psychické následky,nemluvě o vyčerpání organismu.Existuje nějaká antikoncepční pilule pro feny? Pokud se něco stane-vyhledává psy,pak pilulka po a potratit to.Večer šli ven a ona opět ne,na zemi,krčila se,pištěla,záchvat hysterie.Míla ji nakonec odnesl ven,venku s ostatními v pohodě,dneska celý den vo pohodě,hrála si,večer se opět opakovala situace-schovaná,ječela,kvičela a hystericky se třásla.Podivný stav,který jsem nikdy u jiného psa neviděla.
Máme jednoho psa epileptika,záchvat poznám,když přichází,ale tohle je jiné.Před rokem žila na zahradě s retrívry,rodila štěnata,neznala kartáč a pohlazení,ale už je to rok .Nemá žádné zdravotní potíže,byly tu předtím testy,je fit,dělala to,když sem přišla.Celý rok bylo dobře,ale vrátilo se to,doma se počůrá,pokadí,nechce jít ven,nebo se venku zase zatoulá a netrefí domů.Při tom záchvatu by nekousla,ale třese se tak a kvičí,že ji nedokážete vzít a vynést ven.Znáte někdo něco takového a umíte pomoct?

zkuste vypozorovat, jaká siotuace rozjíždí záchvat - můžou to být i velmi slabé podněty, moje fenka je schopná dostat epi-záchvat jen z radosti že jsem přišla domů. a nevím - asi bych na rozdíl od minulého příéspěvku volila spíš klidové zacházení, aby fenule nabyla opět životní jistoty - si si jich dosud moc neužila (teda kromě jistoty štěnat 2x ročně). jak píšete, že se v záchvatu nedá zvednout ze země - to se tak mele nebo proč ne? mám velké psy (60 kg) a tak se mi zdá, že sebrat westičku z podlahy by snad mělo jít. a pak bych ji vzala do náruče a pokusila se ji utěšit. zkuste pozorovat a psát další objevy - třeba společnýmio hůavami tady něco vymyslíme.
držte se vy i fenečka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zkuste vypozorovat, jaká siotuace rozjíždí záchvat - můžou to být i velmi slabé podněty, moje fenka je schopná dostat epi-záchvat jen z radosti že jsem přišla domů. a nevím - asi bych na rozdíl od minulého příéspěvku volila spíš klidové zacházení, aby fenule nabyla opět životní jistoty - si si jich dosud moc neužila (teda kromě jistoty štěnat 2x ročně). jak píšete, že se v záchvatu nedá zvednout ze země - to se tak mele nebo proč ne? mám velké psy (60 kg) a tak se mi zdá, že sebrat westičku z podlahy by snad mělo jít. a pak bych ji vzala do náruče a pokusila se ji utěšit. zkuste pozorovat a psát další objevy - třeba společnýmio hůavami tady něco vymyslíme.
držte se vy i fenečka

Epileptika doma máme,to se tomu nepodobá.Ona leží v tu chvíli nakrčená,pláče,kvičí,když na ni sáhnete ve snaze ji zvednout nebo cokoliv přidá na intenzitě kvičení,že to rve uši..Pak se překulí na záda a odevzdá se a dál se třese,uklidní se,až když si jí přestanete všímat.tvrdší prostředky nepomáhají....
Pililky řeším proto,že ikdyž jsem ji hlídala,nastavovala se všem psům,dala by každému a taky dala,stačilo se otočit.Nesnese česání,taky kvičí....Bývalý pán mi dal chlupatou zadredovanou kouli s přerostlými drápy,myji dali dokupy,ale dodnes sáhnete na packy a na drápky,opět hysterie.S našimi doktory jsme zkoušeli kdeco a nic nepomáhá,zdravotní problém nikde.
Uvažovala jsem i tom,že bych jí našla novou paní,kde by byla sama,ale to je zase z deště pod okap,takhle má aspon důvěru ve mně,že jsem se jí ujala a zae jde pryč,je to zakletý kruh.A většinou je to v situaci,kdy už ostatní pesové jsou venku a ona by měla možnost zůstat sama doma.Nic neudělá,ale je sama,s paničkou,za každou cenu.Pak jdu ven za nimi,přijeme z prochajdy a zase se chová normálně,družně ke všem,podřízeně.Podřídí se naprosto všem,žádné sebevědomí,žádné vlastnictví čehokoliv,všechno odevzdá,do jídla hltavá a do misky střemhlav...Nejhorší varianta je dát ji uspat a skončit její životní trable a strach,ale to už je opravdu extrém a nechci to.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Epileptika doma máme,to se tomu nepodobá.Ona leží v tu chvíli nakrčená,pláče,kvičí,když na ni sáhnete ve snaze ji zvednout nebo cokoliv přidá na intenzitě kvičení,že to rve uši..Pak se překulí na záda a odevzdá se a dál se třese,uklidní se,až když si jí přestanete všímat.tvrdší prostředky nepomáhají....
Pililky řeším proto,že ikdyž jsem ji hlídala,nastavovala se všem psům,dala by každému a taky dala,stačilo se otočit.Nesnese česání,taky kvičí....Bývalý pán mi dal chlupatou zadredovanou kouli s přerostlými drápy,myji dali dokupy,ale dodnes sáhnete na packy a na drápky,opět hysterie.S našimi doktory jsme zkoušeli kdeco a nic nepomáhá,zdravotní problém nikde.
Uvažovala jsem i tom,že bych jí našla novou paní,kde by byla sama,ale to je zase z deště pod okap,takhle má aspon důvěru ve mně,že jsem se jí ujala a zae jde pryč,je to zakletý kruh.A většinou je to v situaci,kdy už ostatní pesové jsou venku a ona by měla možnost zůstat sama doma.Nic neudělá,ale je sama,s paničkou,za každou cenu.Pak jdu ven za nimi,přijeme z prochajdy a zase se chová normálně,družně ke všem,podřízeně.Podřídí se naprosto všem,žádné sebevědomí,žádné vlastnictví čehokoliv,všechno odevzdá,do jídla hltavá a do misky střemhlav...Nejhorší varianta je dát ji uspat a skončit její životní trable a strach,ale to už je opravdu extrém a nechci to.....

když přidává na intenzitě, pokud se ji pokusíte zvednout .....tak ji jednou zvednetě i když řve a dokažte jí, že se nemá čeho bát, že jí nechcete ublížit ani ji nikam odnést - vemte ji do náruče, sednete si s ní tam kde jste ji sebrali, mluvte na ni, hlaďte ji, ale zase ne moc intenzivně, spíš jen tak mimochodem - jako když sedíte v tv v křesle a probíráte se vedle ležícímu psovi v srsti.
je to v situaci,kdy už ostatní pesové jsou venku a ona by měla možnost zůstat sama doma.Nic neudělá,ale je sama,s paničkou,za každou cenu - to jakože pesové vyběhnou ven, vy chcete jít s fenkou za nimi a ona dostane záchvat? pokud ano, tak ji vemte do náruče dřív než pustíte ostatní pesany - fakt má asi strach, že ji někde necháte opuštěnou. a nebo vyjděte s ní ven a pak spolu pusťte zbytek smečky.
je to chudák stresovaná a životem zničená fenečka, která má hrůzu z každé situace, jterá ji potká - asi si musela užít svoje. podle mě může pomoci pouze obrovská trpělivost a stabilní zacházení v každé situaci - a podle mě by měla žít v jednoduchém ne moc proměnlivém prostředí - třeba se pak naučí, že jí nic nehrozí. moll

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
když přidává na intenzitě, pokud se ji pokusíte zvednout .....tak ji jednou zvednetě i když řve a dokažte jí, že se nemá čeho bát, že jí nechcete ublížit ani ji nikam odnést - vemte ji do náruče, sednete si s ní tam kde jste ji sebrali, mluvte na ni, hlaďte ji, ale zase ne moc intenzivně, spíš jen tak mimochodem - jako když sedíte v tv v křesle a probíráte se vedle ležícímu psovi v srsti.
je to v situaci,kdy už ostatní pesové jsou venku a ona by měla možnost zůstat sama doma.Nic neudělá,ale je sama,s paničkou,za každou cenu - to jakože pesové vyběhnou ven, vy chcete jít s fenkou za nimi a ona dostane záchvat? pokud ano, tak ji vemte do náruče dřív než pustíte ostatní pesany - fakt má asi strach, že ji někde necháte opuštěnou. a nebo vyjděte s ní ven a pak spolu pusťte zbytek smečky.
je to chudák stresovaná a životem zničená fenečka, která má hrůzu z každé situace, jterá ji potká - asi si musela užít svoje. podle mě může pomoci pouze obrovská trpělivost a stabilní zacházení v každé situaci - a podle mě by měla žít v jednoduchém ne moc proměnlivém prostředí - třeba se pak naučí, že jí nic nehrozí. moll

Já bych její "záchvaty" ignorovala. Nechala bych jí pro lepší manipulaci obojek nebo postroj, na něm připnuté krátké vodítko bez očka, které fenka bude stále tahat za sebou. V případě záchvatu bych ji vzala za vodítko a dovedla v klidu ven, nebo tam, kam potřebuji. V tu chvíli prostě odvést pozornost feny - ať nemá čas řešit sebe a své problémy. Obrátila bych se na MVDr. Žertovou, kontakt jistě najdete, možná fena bude potřebovat na nějakou dobu i podporu léky, v každém případě paní doktorka zaručeně poradí.
Najděte kliniku s inhalační anestézií a nechte fenu vykastrovat. Je to určitě menší riziko pro ni, než jakákoli antikoncepce, potratové injekce nebo další porod. A hodně štěstí pro vás i pro fenku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych její "záchvaty" ignorovala. Nechala bych jí pro lepší manipulaci obojek nebo postroj, na něm připnuté krátké vodítko bez očka, které fenka bude stále tahat za sebou. V případě záchvatu bych ji vzala za vodítko a dovedla v klidu ven, nebo tam, kam potřebuji. V tu chvíli prostě odvést pozornost feny - ať nemá čas řešit sebe a své problémy. Obrátila bych se na MVDr. Žertovou, kontakt jistě najdete, možná fena bude potřebovat na nějakou dobu i podporu léky, v každém případě paní doktorka zaručeně poradí.
Najděte kliniku s inhalační anestézií a nechte fenu vykastrovat. Je to určitě menší riziko pro ni, než jakákoli antikoncepce, potratové injekce nebo další porod. A hodně štěstí pro vás i pro fenku.

Vodítko-další problém,obojek a připnutí vodítka znamená stejný záchvat,nepůjde na něm,je to stejné.Vodítko pro ni znamená dát ji pryč.Naše smečka chodí na povely,vodítka mám při ruce a připínají se ve městě,přes cestu a v rezervaci,když někoho potkáme,kdo se nám nezdá.Ona si neumí hrát,nic se nechce učit,ostatní si hrají a ona měží jen tak,aby udělala radost a nevybočovala z řady.Pořád nahrbenáá,prohnutá po porodech,ale jako matka byla skvělá a byla hvězda.Tam mohla žít v domě,jen když měla štěnata,jinak byla venku v kotci.Její život za těch 5 let byl ai mazec,já jí chtěla jen pomoct,holky ji přijaly.Trestání Jesiky je spíš snaha jí vzpamatovat,to jediné zabírá,kdy by ji nevytáhla zpod té avie,tak je po ní...Chovám celý život psy,ale s něčím takovým se nikdo z nás nesetkal....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vodítko-další problém,obojek a připnutí vodítka znamená stejný záchvat,nepůjde na něm,je to stejné.Vodítko pro ni znamená dát ji pryč.Naše smečka chodí na povely,vodítka mám při ruce a připínají se ve městě,přes cestu a v rezervaci,když někoho potkáme,kdo se nám nezdá.Ona si neumí hrát,nic se nechce učit,ostatní si hrají a ona měží jen tak,aby udělala radost a nevybočovala z řady.Pořád nahrbenáá,prohnutá po porodech,ale jako matka byla skvělá a byla hvězda.Tam mohla žít v domě,jen když měla štěnata,jinak byla venku v kotci.Její život za těch 5 let byl ai mazec,já jí chtěla jen pomoct,holky ji přijaly.Trestání Jesiky je spíš snaha jí vzpamatovat,to jediné zabírá,kdy by ji nevytáhla zpod té avie,tak je po ní...Chovám celý život psy,ale s něčím takovým se nikdo z nás nesetkal....

Právě proto jí ten obojek (nebo možná radši postroj) dejte. Pokud ho bude mít pořád ve vaší přítomnosti (kvůli bezpečnosti sundejte, když jdete pryč), zvykne si. Měla těžkou část života, ale ta delší a lepší ji čeká. Opravdu se spojte s paní dr. Žertovou, určitě vám i čubince pomůže.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vodítko-další problém,obojek a připnutí vodítka znamená stejný záchvat,nepůjde na něm,je to stejné.Vodítko pro ni znamená dát ji pryč.Naše smečka chodí na povely,vodítka mám při ruce a připínají se ve městě,přes cestu a v rezervaci,když někoho potkáme,kdo se nám nezdá.Ona si neumí hrát,nic se nechce učit,ostatní si hrají a ona měží jen tak,aby udělala radost a nevybočovala z řady.Pořád nahrbenáá,prohnutá po porodech,ale jako matka byla skvělá a byla hvězda.Tam mohla žít v domě,jen když měla štěnata,jinak byla venku v kotci.Její život za těch 5 let byl ai mazec,já jí chtěla jen pomoct,holky ji přijaly.Trestání Jesiky je spíš snaha jí vzpamatovat,to jediné zabírá,kdy by ji nevytáhla zpod té avie,tak je po ní...Chovám celý život psy,ale s něčím takovým se nikdo z nás nesetkal....

psychika totálně v ..... hlavně na sebe neupozorňovat, nic nechtít, být neviditelná.... to si teda máknete než ji trochu pospravíte - a možná že to už nepůjde vůbec. fakt podle mě nepomůže nic jiného než trpělivost a stabilita prostředí. je hrozné, co lidi dovedou udělat se zvířecí dušičkou. držím palce a piště dál.
moll

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
psychika totálně v ..... hlavně na sebe neupozorňovat, nic nechtít, být neviditelná.... to si teda máknete než ji trochu pospravíte - a možná že to už nepůjde vůbec. fakt podle mě nepomůže nic jiného než trpělivost a stabilita prostředí. je hrozné, co lidi dovedou udělat se zvířecí dušičkou. držím palce a piště dál.
moll

No právě,psichika totálně v háji,radovali jsme se,že jsme vyhráli,už byla normální,ale najednou je to tu zase a s větší intenzitou.Ze skotáka Gentlemana je zase teriér se vším všudy,zvědavý,vůdce smečky-konečně,má autoritu u fen i u lidí,milý,příjemný pes,ikdyž mi bylo do breku,když jsem si ho odtamtud brala.A je to pryč,lidi ho nepoznávají,je to paráda.U Kessy-vím,že postava se nezlepší-podezření na kýlu se nepotvrdilo( ta mi vzala psa nejmilejšího).Odčervená,bez parazitů,sežere kvantum,ale pořád hubená jako lunt,má kvalitní stravu,vitamíny,většinou vařím,granule mají jen na cesty nebo když nemám čas.Všichni naši jsou umazlení,ona se pohladit nenechá,jen občas příjde,to i tenGentleman přiletí,staví se na zadní,pohladit po hlavince,když si sedne k nohám,vezmu ho do náručí,to on rád.U česání jsme sami dva,trimuju i stříhám ho na rukách,na stole se bojí,ale už to všechno pomalu jde,a to je za necelých 5 měsíců,ale Kessy-rok a pořád skoro žádné pokroky.On se stále bojí jen chlapů,a cokoliv má jakýkoliv chlap v ruce,tak rychle pryč,dávají si všichni před ním pozor a je klid,nemá důvod se bát.Ale Kessy-strach ze všeho,všech,totální ztráta osobnosti,té hlavní přednosti teriérů-svéhlavičky dokonalé,a ona nic,šedá myška jakoby bez života.To je na tom to nejhorší.westidla se dožívají 15 let,ona má za sebou třetinu a jako by nechtěla žít dál....(to s autem nebylo poprvé)...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě,psichika totálně v háji,radovali jsme se,že jsme vyhráli,už byla normální,ale najednou je to tu zase a s větší intenzitou.Ze skotáka Gentlemana je zase teriér se vším všudy,zvědavý,vůdce smečky-konečně,má autoritu u fen i u lidí,milý,příjemný pes,ikdyž mi bylo do breku,když jsem si ho odtamtud brala.A je to pryč,lidi ho nepoznávají,je to paráda.U Kessy-vím,že postava se nezlepší-podezření na kýlu se nepotvrdilo( ta mi vzala psa nejmilejšího).Odčervená,bez parazitů,sežere kvantum,ale pořád hubená jako lunt,má kvalitní stravu,vitamíny,většinou vařím,granule mají jen na cesty nebo když nemám čas.Všichni naši jsou umazlení,ona se pohladit nenechá,jen občas příjde,to i tenGentleman přiletí,staví se na zadní,pohladit po hlavince,když si sedne k nohám,vezmu ho do náručí,to on rád.U česání jsme sami dva,trimuju i stříhám ho na rukách,na stole se bojí,ale už to všechno pomalu jde,a to je za necelých 5 měsíců,ale Kessy-rok a pořád skoro žádné pokroky.On se stále bojí jen chlapů,a cokoliv má jakýkoliv chlap v ruce,tak rychle pryč,dávají si všichni před ním pozor a je klid,nemá důvod se bát.Ale Kessy-strach ze všeho,všech,totální ztráta osobnosti,té hlavní přednosti teriérů-svéhlavičky dokonalé,a ona nic,šedá myška jakoby bez života.To je na tom to nejhorší.westidla se dožívají 15 let,ona má za sebou třetinu a jako by nechtěla žít dál....(to s autem nebylo poprvé)...

...si myslím, že na její chování má velký vliv i to že byla továrnou na štěnda - nevíš, jak se na psychice feny podepíše to fyzické vyčerpání organismu při enustálých graviditách, porodech a péči o štěnda a zároveň psychické při odebírání štěňat. a úplně si dovedu představit, že třeba už opravdu nechce dál vést život jaký vedla a přitom jí nedochází, že už je v bezpečí. prostě jí to už hlava nebere. vypozoruj, jestli se fakt netrápí víc než je únosné......ono rok v bezpečí a v milujícím prostředí bez jakékoliv známky zlepšení, to už taky něco ukazuje.... držím palce. odkud jste? moll

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě,psichika totálně v háji,radovali jsme se,že jsme vyhráli,už byla normální,ale najednou je to tu zase a s větší intenzitou.Ze skotáka Gentlemana je zase teriér se vším všudy,zvědavý,vůdce smečky-konečně,má autoritu u fen i u lidí,milý,příjemný pes,ikdyž mi bylo do breku,když jsem si ho odtamtud brala.A je to pryč,lidi ho nepoznávají,je to paráda.U Kessy-vím,že postava se nezlepší-podezření na kýlu se nepotvrdilo( ta mi vzala psa nejmilejšího).Odčervená,bez parazitů,sežere kvantum,ale pořád hubená jako lunt,má kvalitní stravu,vitamíny,většinou vařím,granule mají jen na cesty nebo když nemám čas.Všichni naši jsou umazlení,ona se pohladit nenechá,jen občas příjde,to i tenGentleman přiletí,staví se na zadní,pohladit po hlavince,když si sedne k nohám,vezmu ho do náručí,to on rád.U česání jsme sami dva,trimuju i stříhám ho na rukách,na stole se bojí,ale už to všechno pomalu jde,a to je za necelých 5 měsíců,ale Kessy-rok a pořád skoro žádné pokroky.On se stále bojí jen chlapů,a cokoliv má jakýkoliv chlap v ruce,tak rychle pryč,dávají si všichni před ním pozor a je klid,nemá důvod se bát.Ale Kessy-strach ze všeho,všech,totální ztráta osobnosti,té hlavní přednosti teriérů-svéhlavičky dokonalé,a ona nic,šedá myška jakoby bez života.To je na tom to nejhorší.westidla se dožívají 15 let,ona má za sebou třetinu a jako by nechtěla žít dál....(to s autem nebylo poprvé)...

To už ji máte rok? A to jste nechala celý rok ji takhle vyvádět? Teď jsem to napsala blbě, ale já myslela, že je to čerstvý přírůstek. To jste ji ale utvrdila v tomhle chování. No, asi by fakt bylo lepší vyhledat odbornou pomoc a zčít používat např. antidepresiva (pro psy, ne pro vás), nebo prostě nějaká lehčí sedativa a časem, podle situace, ubírat na dávkách. Ach jo. Já teˇ%d hledám nové páníčky pro svoje kníráčky a zároveň se bojím, aby neskončili takhle (teda jako u předešlých páníčků).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...si myslím, že na její chování má velký vliv i to že byla továrnou na štěnda - nevíš, jak se na psychice feny podepíše to fyzické vyčerpání organismu při enustálých graviditách, porodech a péči o štěnda a zároveň psychické při odebírání štěňat. a úplně si dovedu představit, že třeba už opravdu nechce dál vést život jaký vedla a přitom jí nedochází, že už je v bezpečí. prostě jí to už hlava nebere. vypozoruj, jestli se fakt netrápí víc než je únosné......ono rok v bezpečí a v milujícím prostředí bez jakékoliv známky zlepšení, to už taky něco ukazuje.... držím palce. odkud jste? moll

sev.Morava,Studénka.Naše mini farma má i stránky-www.hafl-ranch.wz.cz.Pro moll-je na tebe nějaký kontakt? ....janiska.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
situace se trošku změnila.Druhá fena si Kessy všimla po delší době,žádné rvačku.Ale večer byly v pohodě,nic se neělo,ráno byly venku,u domu stál chlap s avií a bavili jsme se.Odjížděl a najednou vidím,že Kesy spí pod avií,volám,budím ji,ona hysterická,chlap hluchý,vlatěla tam ta druhá a začala ji budit.Ona se vylekala a okamžitě se podřídila,Jessika ji chtěla vytáhnout,zabralo až kousnutí.Bohužel neštatně,do zadku,okolo frndy,ta vyletěla ven,krve jako z prasete.Začala vnímat,utíkat před tou druhou.Co zbývalo? Chytit fenu,zkontrolavat,ošetřit a řešit,co dál..naštěstí jen trhnutí,sprcha,ošetření,a že jedeme na veterinu.Fena na zemi v křeči,záchvat hysterie,ani na vodítko,ani do tašky,šla na ruce,ale vlézt do auta nevlezla.Vet dojel k nám,na šití to nebylo,dostala ATB,druhou fenu jsem nemohla potrestat,zachránila jí po svém život....Začala znovu hárat,je vyčerpaná po porodech,kastrace ted nepřipadá v úvahu,celý život rodila,mělo by to jen psychické následky,nemluvě o vyčerpání organismu.Existuje nějaká antikoncepční pilule pro feny? Pokud se něco stane-vyhledává psy,pak pilulka po a potratit to.Večer šli ven a ona opět ne,na zemi,krčila se,pištěla,záchvat hysterie.Míla ji nakonec odnesl ven,venku s ostatními v pohodě,dneska celý den vo pohodě,hrála si,večer se opět opakovala situace-schovaná,ječela,kvičela a hystericky se třásla.Podivný stav,který jsem nikdy u jiného psa neviděla.
Máme jednoho psa epileptika,záchvat poznám,když přichází,ale tohle je jiné.Před rokem žila na zahradě s retrívry,rodila štěnata,neznala kartáč a pohlazení,ale už je to rok .Nemá žádné zdravotní potíže,byly tu předtím testy,je fit,dělala to,když sem přišla.Celý rok bylo dobře,ale vrátilo se to,doma se počůrá,pokadí,nechce jít ven,nebo se venku zase zatoulá a netrefí domů.Při tom záchvatu by nekousla,ale třese se tak a kvičí,že ji nedokážete vzít a vynést ven.Znáte někdo něco takového a umíte pomoct?

No nevím, zda to pomůže, ale moje nalezená Nudle taky není normální Byť byla nalezená, jako štěndo 4-5 měsíců, byť žila obklopena láskou a péčí, absolutně se neměnila, ba naopak, jeden čas se i horšila. Byla jsem z ní už zoufalá, prostě retardička! Počůrávala se, jakmile jsem na ni jen zavolala, válela na zádech, krčila, hystericky ječela, jako bych ji od rána do večera mlátila, prostě něco šílenýho
Co zažila nevím, ale říkala sem si, byla štěndo, to zvládne, jenže ono ne.

Po dobrém s ní nic nehnulo, po zlém - myslím zvýšený hlas apod. - taky ne, takže nakonec jsem dospěla do stádia ignorace s tím, že jsem na ni mluvila, ale nepřímo, hladila ji jen málo, ale zato jsem ji nechávala ve své přítomnosti - přilepenou na noze apod. - libovolně dlouho a po roce, co byla u nás, jsem s ní začala něco dělat, troška cviků, nenáročných, bez bouřlivé pochvaly, prostě jen Hodná, Šikulka atd. Nevítala jsem se s ní při příchodu, neloučila při odchodu, prostě jsem s ní začala zacházet stejně, jako s ostatníma ve smečce, bez rozdílu a úplně ignorovalo to, zda se krčí, nekrčí, chčije nechčije....po dalším 3/4 roce tohoto přístupu, kdy nad ní zlomil hůl jak přítel, tak moje Mú, a i já začala upadat do pesimismu, ale vytrvala jsem, se začala měnit a po dalších 4 měsících se natolik zlepšila, že se dá s nadhledem říci, je to relativně normální pes
Normální nebude nikdy, ale přiblížila se k tomu hodně a krom pár věcí, je fakt v pořádku

Moje zkušenost je jiná, než u westičky, to určitě, jen sem chtěla napsat, jakou zkušenost mám s psychicky silně narušeným a svým způsobem poněkud retardovaným, psem

Do dneška s ní zacházím jakoby "neutrálně", žádné přílišné chválení, ani kazání, nic bouřlivého, prostě žádný extrém. Hraje si s naší smečkou, ale tak nějak jinak, a s hračkama vůbec. Jediné, co ji baví, je přetahování o uzel. Dala jsem ji najevo, že je členem smečky tím, že se k ní chovám stejně, jako k ostatním, zacházím s ní stejně a musí dělat to, co ostatní.

Je jí 2,5 roku pryč a jsem sama zvědavá, zda se ještě o kousínek poposune k normálnosti, nebo takto zůstane Každopádně, ty víc jak dva roky "dřiny" za to stály
Moc bych Vám přála, aby to u Vás dopadlo alespoň troška podobně

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
sev.Morava,Studénka.Naše mini farma má i stránky-www.hafl-ranch.wz.cz.Pro moll-je na tebe nějaký kontakt? ....janiska.

jsem z druhého skoro konce moravy - brno, blansko..., mail je 4enov@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To už ji máte rok? A to jste nechala celý rok ji takhle vyvádět? Teď jsem to napsala blbě, ale já myslela, že je to čerstvý přírůstek. To jste ji ale utvrdila v tomhle chování. No, asi by fakt bylo lepší vyhledat odbornou pomoc a zčít používat např. antidepresiva (pro psy, ne pro vás), nebo prostě nějaká lehčí sedativa a časem, podle situace, ubírat na dávkách. Ach jo. Já teˇ%d hledám nové páníčky pro svoje kníráčky a zároveň se bojím, aby neskončili takhle (teda jako u předešlých páníčků).

Ne ne,vyváděla takhle ze začátku,pak se znormalizovala.Ted to začala dělat znovu tak měsíc zpátky,to bylo tak dvakrát a ten poslední týden,kdy je scéna denně.Ona se dokonce snaží tu dominantní fenu vyprovokovat,aby ji rafla,pak ji lidi zachrání ,druhá je potrestána a ona je utěšována a v náručí.Jen tak na ruce nepůjde,ale takhle je zase a znovu zachráněna.Sedativa jsou vlastně návykové látky a ještě by ji utlumily,to by pod tím autem usnula natvrdo.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne ne,vyváděla takhle ze začátku,pak se znormalizovala.Ted to začala dělat znovu tak měsíc zpátky,to bylo tak dvakrát a ten poslední týden,kdy je scéna denně.Ona se dokonce snaží tu dominantní fenu vyprovokovat,aby ji rafla,pak ji lidi zachrání ,druhá je potrestána a ona je utěšována a v náručí.Jen tak na ruce nepůjde,ale takhle je zase a znovu zachráněna.Sedativa jsou vlastně návykové látky a ještě by ji utlumily,to by pod tím autem usnula natvrdo.....

Hm, každá rada drahá, ale ani antidepresiva ani sedativa se musí dávat v přiměřené dávce a postupně ubírat.Ale pro něco byste se rozhodnout měla. Tohle je pro vás i pro smečku a koneckonců i pro ni docela problémové - nepříjemné soužití. Ještě mne napadá, zalovte v paměti, jestli se před tím měsícem neobjevilo něco, nějaké trauma, které by tohle chování opět spustilo. Jenomže to si uvědomit bude asi problém, že.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nevím, zda to pomůže, ale moje nalezená Nudle taky není normální Byť byla nalezená, jako štěndo 4-5 měsíců, byť žila obklopena láskou a péčí, absolutně se neměnila, ba naopak, jeden čas se i horšila. Byla jsem z ní už zoufalá, prostě retardička! Počůrávala se, jakmile jsem na ni jen zavolala, válela na zádech, krčila, hystericky ječela, jako bych ji od rána do večera mlátila, prostě něco šílenýho
Co zažila nevím, ale říkala sem si, byla štěndo, to zvládne, jenže ono ne.

Po dobrém s ní nic nehnulo, po zlém - myslím zvýšený hlas apod. - taky ne, takže nakonec jsem dospěla do stádia ignorace s tím, že jsem na ni mluvila, ale nepřímo, hladila ji jen málo, ale zato jsem ji nechávala ve své přítomnosti - přilepenou na noze apod. - libovolně dlouho a po roce, co byla u nás, jsem s ní začala něco dělat, troška cviků, nenáročných, bez bouřlivé pochvaly, prostě jen Hodná, Šikulka atd. Nevítala jsem se s ní při příchodu, neloučila při odchodu, prostě jsem s ní začala zacházet stejně, jako s ostatníma ve smečce, bez rozdílu a úplně ignorovalo to, zda se krčí, nekrčí, chčije nechčije....po dalším 3/4 roce tohoto přístupu, kdy nad ní zlomil hůl jak přítel, tak moje Mú, a i já začala upadat do pesimismu, ale vytrvala jsem, se začala měnit a po dalších 4 měsících se natolik zlepšila, že se dá s nadhledem říci, je to relativně normální pes
Normální nebude nikdy, ale přiblížila se k tomu hodně a krom pár věcí, je fakt v pořádku

Moje zkušenost je jiná, než u westičky, to určitě, jen sem chtěla napsat, jakou zkušenost mám s psychicky silně narušeným a svým způsobem poněkud retardovaným, psem

Do dneška s ní zacházím jakoby "neutrálně", žádné přílišné chválení, ani kazání, nic bouřlivého, prostě žádný extrém. Hraje si s naší smečkou, ale tak nějak jinak, a s hračkama vůbec. Jediné, co ji baví, je přetahování o uzel. Dala jsem ji najevo, že je členem smečky tím, že se k ní chovám stejně, jako k ostatním, zacházím s ní stejně a musí dělat to, co ostatní.

Je jí 2,5 roku pryč a jsem sama zvědavá, zda se ještě o kousínek poposune k normálnosti, nebo takto zůstane Každopádně, ty víc jak dva roky "dřiny" za to stály
Moc bych Vám přála, aby to u Vás dopadlo alespoň troška podobně

Maťa

Ahoj, já teda poradit neumím, ale pro jistotu Vám sem hodím odkaz na doktorku Žertovou. Všichni ji hrozně chválí, prý opravdu umí pomoct a navíc psychický problém řeší i z hlediska fyzického (zdravotního )stavu psíka. Ordinuje v Brně, třeba by dokázala poradit nebo možná alespoň konzultovat po telefonu? Každopádně Vám strašně držím palce, chudák westinda, ale i vy. Vím co s člověkem dokáže dělat nenormální chování psa, prostě to nejde vyhnat z hlavy ani na chvilku. Odkaz : http://www.chovani.info/dotaznik.php

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne ne,vyváděla takhle ze začátku,pak se znormalizovala.Ted to začala dělat znovu tak měsíc zpátky,to bylo tak dvakrát a ten poslední týden,kdy je scéna denně.Ona se dokonce snaží tu dominantní fenu vyprovokovat,aby ji rafla,pak ji lidi zachrání ,druhá je potrestána a ona je utěšována a v náručí.Jen tak na ruce nepůjde,ale takhle je zase a znovu zachráněna.Sedativa jsou vlastně návykové látky a ještě by ji utlumily,to by pod tím autem usnula natvrdo.....

pokud provokuje dominantní fenu, tak je chyba trestat dominantní fenu a tuhle utěšovat. Buď mírný konflikt ignorovat, nebo přiměřeně seřvat obě, ale to utěšování situaci jen zhorší.
Zkuste nějaký homeopatika na uklidnění, nebo něco takovýho, a jinak prostě tyhle záchvaty ignorovat, neutěšovat jí, prostě se chovat tak jak popisovala Maťa s Nudlí - je to jen další pes ve smečce a není důvod se k ní chovat jinak... Pokud byla rok OK a teď to zkouší zas, vypadá to spíš že si vynucuje pozornost a utěšováním ji v tom jen podpoříte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud provokuje dominantní fenu, tak je chyba trestat dominantní fenu a tuhle utěšovat. Buď mírný konflikt ignorovat, nebo přiměřeně seřvat obě, ale to utěšování situaci jen zhorší.
Zkuste nějaký homeopatika na uklidnění, nebo něco takovýho, a jinak prostě tyhle záchvaty ignorovat, neutěšovat jí, prostě se chovat tak jak popisovala Maťa s Nudlí - je to jen další pes ve smečce a není důvod se k ní chovat jinak... Pokud byla rok OK a teď to zkouší zas, vypadá to spíš že si vynucuje pozornost a utěšováním ji v tom jen podpoříte.

No,dominantní fenu z ní shodím,ale nepotrestám,stačí říct ne...Jessika odejde.Načež Kesy přidá na intenzitě ječení,uklidní se,když se ji podaří zvednout,do té doby další ječení,ohledání následků.Já se s ní už nemazlím,ale zkouší to na druhé,tam jí to prochází,já z ní mám za posledních pár dní nervy docela nadranc,do toho ty sebevražedné pokusy.....Dneska jsem si od nich odpočla,vzala jsem si na celé dopoledne kobylku ven,trošku kašlala,tak jsme procházkovaly,samy,bez psů,to byla pohoda.Ta moje banda teriéří je celkem vyrovnaná,žádné extrémy,všichni si vyhovují,jako naši koně.Mají svůj řád,pořadí ve smečce,každý svou misku,pelíšky si střídají nebo se poskládají okolo nás.Její chování blbne jak nás,tak smečku,není to příkjemné,spíš únavné.To nemyslím ve zlém,ale člověk pořád čeká,co zase bude....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, já teda poradit neumím, ale pro jistotu Vám sem hodím odkaz na doktorku Žertovou. Všichni ji hrozně chválí, prý opravdu umí pomoct a navíc psychický problém řeší i z hlediska fyzického (zdravotního )stavu psíka. Ordinuje v Brně, třeba by dokázala poradit nebo možná alespoň konzultovat po telefonu? Každopádně Vám strašně držím palce, chudák westinda, ale i vy. Vím co s člověkem dokáže dělat nenormální chování psa, prostě to nejde vyhnat z hlavy ani na chvilku. Odkaz : http://www.chovani.info/dotaznik.php

no,s Mudr.Žertovou jsem už žertovala v minulosti jednou,kvůli tomu epilptikovi,ten jí nebyl odmala,měl jen agresivní chování vůči jiným psům.Když začaly záchvaty,spolu s brněnským vetem epi dokonale vyloučili,neřešily příznaky,jen příčiny.Výsledek-záchvaty se stupnovaly,ůo nich i agresivita,i na lidi-hrrrr,vrrr,pak naši veti na klinice prokázali epi,nedávaly se léky,ale zklidnoval se,snažila jsem se,aby neměl důvod k rozčilování,odstranily se některé potraviny,kostička vylouděné čoklády udělala šílenou paseku....,pak se opět zhoršil,při záchvatu se začal vztekat a prokousl mi ruku,od té doby jsem její ray prohlásila za zcestné a neodborné,obrátila jsem se na Desentského,bylo to drsnější,upravila jsem si to podle svého-vycukat za vodítko,to měl nonstop a jiné,tohle mělo účinek a nastal klid,přestaly žabomyší podněty,stačí jen přitvrdit.Jenž u ní přitvrdit nemůžu,jinak se sesype úplně,jak vycukat a zklidnit vodítkem,když se ho bojí,vypadá to,jako když máte v ruce koně,kterého vazákem bili přes hlavu.Ale to spíš umím spravit než u ní....připadm si bezmocná,naštvaná na ni i na sebe,pak ty pokusy o vlastní destrukci a proto i ta možnost poslední injekce.Nechci ji trápit,když nechce být,ale zkouším to dál..,jednou dole a jednou nahoře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nevím, zda to pomůže, ale moje nalezená Nudle taky není normální Byť byla nalezená, jako štěndo 4-5 měsíců, byť žila obklopena láskou a péčí, absolutně se neměnila, ba naopak, jeden čas se i horšila. Byla jsem z ní už zoufalá, prostě retardička! Počůrávala se, jakmile jsem na ni jen zavolala, válela na zádech, krčila, hystericky ječela, jako bych ji od rána do večera mlátila, prostě něco šílenýho
Co zažila nevím, ale říkala sem si, byla štěndo, to zvládne, jenže ono ne.

Po dobrém s ní nic nehnulo, po zlém - myslím zvýšený hlas apod. - taky ne, takže nakonec jsem dospěla do stádia ignorace s tím, že jsem na ni mluvila, ale nepřímo, hladila ji jen málo, ale zato jsem ji nechávala ve své přítomnosti - přilepenou na noze apod. - libovolně dlouho a po roce, co byla u nás, jsem s ní začala něco dělat, troška cviků, nenáročných, bez bouřlivé pochvaly, prostě jen Hodná, Šikulka atd. Nevítala jsem se s ní při příchodu, neloučila při odchodu, prostě jsem s ní začala zacházet stejně, jako s ostatníma ve smečce, bez rozdílu a úplně ignorovalo to, zda se krčí, nekrčí, chčije nechčije....po dalším 3/4 roce tohoto přístupu, kdy nad ní zlomil hůl jak přítel, tak moje Mú, a i já začala upadat do pesimismu, ale vytrvala jsem, se začala měnit a po dalších 4 měsících se natolik zlepšila, že se dá s nadhledem říci, je to relativně normální pes
Normální nebude nikdy, ale přiblížila se k tomu hodně a krom pár věcí, je fakt v pořádku

Moje zkušenost je jiná, než u westičky, to určitě, jen sem chtěla napsat, jakou zkušenost mám s psychicky silně narušeným a svým způsobem poněkud retardovaným, psem

Do dneška s ní zacházím jakoby "neutrálně", žádné přílišné chválení, ani kazání, nic bouřlivého, prostě žádný extrém. Hraje si s naší smečkou, ale tak nějak jinak, a s hračkama vůbec. Jediné, co ji baví, je přetahování o uzel. Dala jsem ji najevo, že je členem smečky tím, že se k ní chovám stejně, jako k ostatním, zacházím s ní stejně a musí dělat to, co ostatní.

Je jí 2,5 roku pryč a jsem sama zvědavá, zda se ještě o kousínek poposune k normálnosti, nebo takto zůstane Každopádně, ty víc jak dva roky "dřiny" za to stály
Moc bych Vám přála, aby to u Vás dopadlo alespoň troška podobně

Maťa

pro Matu-nejvíc mně děsí,že za pár let její dcera dopadne stejně a takových,kdo má feny jen na štěnata,je spousta.Ano,já chovám štěnata,jak westy,tak i mé vysněné skoty,přibyla parsonka,ale feny i štěnata mají perfektní podmínky,jednou ročně a pánečky si vybírám.Ale po Kesy to už nikdy nebudu chtít,jen bych chtěla,aby byla normální.Počítám,že ji nikdy nikdo nevychovával,nikdy nemazlil,nikdy neměla smečku sobě rovnou a možná,že má strach,že když hárá jiná fena,nebo když jiná fena čeká,tak ona zůstane navíc,bude muset pryč,nikdo už ji nebude chtít.Totéž s ní udělá psychicky i kastrace,nebude mít důvod žít,protože nebude plnit svůj úkol.Ta vaše byla zase nalezenec,kterému nikdo nic nedaral a už v té době nevěřila,že se to zlepší,tak nevím,jestli mi to někdy uvěří i Kessy.Jenže dát ji pryč,do prostřed,kde bude sama,bude dělat to samé a ještě ztratí důvěru i ve mně .Mám doma sice sehranou smečku,ale ají všechno,co k životu potřebují,jsou to mí přátelé,celé dny jsme venku,mají kupu práce,to se i ona zapomene,ale doma nebo při činnosti,kdy mně jjen doprovázejí,tak vznikají tyto zvláštní situace.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no,s Mudr.Žertovou jsem už žertovala v minulosti jednou,kvůli tomu epilptikovi,ten jí nebyl odmala,měl jen agresivní chování vůči jiným psům.Když začaly záchvaty,spolu s brněnským vetem epi dokonale vyloučili,neřešily příznaky,jen příčiny.Výsledek-záchvaty se stupnovaly,ůo nich i agresivita,i na lidi-hrrrr,vrrr,pak naši veti na klinice prokázali epi,nedávaly se léky,ale zklidnoval se,snažila jsem se,aby neměl důvod k rozčilování,odstranily se některé potraviny,kostička vylouděné čoklády udělala šílenou paseku....,pak se opět zhoršil,při záchvatu se začal vztekat a prokousl mi ruku,od té doby jsem její ray prohlásila za zcestné a neodborné,obrátila jsem se na Desentského,bylo to drsnější,upravila jsem si to podle svého-vycukat za vodítko,to měl nonstop a jiné,tohle mělo účinek a nastal klid,přestaly žabomyší podněty,stačí jen přitvrdit.Jenž u ní přitvrdit nemůžu,jinak se sesype úplně,jak vycukat a zklidnit vodítkem,když se ho bojí,vypadá to,jako když máte v ruce koně,kterého vazákem bili přes hlavu.Ale to spíš umím spravit než u ní....připadm si bezmocná,naštvaná na ni i na sebe,pak ty pokusy o vlastní destrukci a proto i ta možnost poslední injekce.Nechci ji trápit,když nechce být,ale zkouším to dál..,jednou dole a jednou nahoře

Neřekla bych, že fenka nechce žít, to psi neumějí, nechtít žít, ona jen neumí žít!! Nikdo ji neukázal, co má vlastně v životě dělat. Napřed sloužila jako "výrobna štěňat", pak ji najednou zahltila péče a láska, ale bez jakéhokoliv vedení.
Fenka by potřebovala ukázat, co vlastně má dělat, jemně pochválit, když něco dělá dobře, když něco zvládne, byť úplnou pitomost - třebas nasazený obojek na 3 minuty, i když u toho bude šílet, nechat jí ho, a chovat se k ní normálně, tedy vzít ji ven na zahradu, s ostaními psy, chtít po ní např. sednout, jako po ostatních psech, dát ji odměnu, jako jim, atp.
Ona potřebuje určité vedení, určité stereotypy a zvyky, potřebuje - i když se vám to zdá nemožné - umět nějaké cviky, trošičku poslušnosti, potřebuje, aby jste ji brali, vychovávali a cvičili stejně, jako každého dalšího psa!

Jednou týdně ji prostě čapněte a ostříhejte drápy, byť třeba 0,5mm, stejně tak čištění uší, určité zvyky v domácnosti apod. Berte ji, jako jiné členy smečky, učte ji tomu stejnému, mějte ji stejně ráda, ale nepřehánějte to s opičí láskou a přílišnou péčí. Nejhorší pro psychicky narušené psy je jakýkoliv extrém, ať už nadměrná zloba a surovost, nebo nadměrná láska, pozornost a péče! Oni potřebují vědět a poznat, že s k nim chováte a berete je stejně, jako ty ostatní, že jsou tak zařazeni do smečky a tedy "patří Vám"

Pro tyhle psy je velice důležité dodržovat řád, tedy procházky v určitou hodinu, jídlo v určitou hodinu, nebo i např. půlhodinka mazlení s pánečkem na gauči u zpráv, jednou denně. Špatně snáší hektickou domácnost a jsou velice citlivý na "rozpoložení" majitele! Jakmile pozná pejsek, že jste z něj nešťastná, nebo naštvaná, akorát to zhoršíte! Uvědomte si, že pes potřebuje vedení, narušený pes o to více, že mu to dodává pocit jistoty, a tato fenka, jak to tak čtu, neměla nic z toho. Řešit cosi vycukáváním obojkem, je teda u takového psa opravdu blbost, to se nezlobte.

Víte kolikrát já svírala pěsti, aby Nudlu nezabila, když jsem všem psům dávala pamlsek a ona na mé zavolání vletěla do pelíšku a tam chcala??? Člověk po roce takového chování opravdu měl tendenci psa už přizabít, nebo se sám oběsit, ale já vždy zaskřípala zubama, zhluboka se nadechla a NEDALA JÍ POKOJ!!! Došla jsem si pro ni, v náručí ji odnesla do kuchyně - přičemž jsem mluvila klidným hlasem něco ve stylu: Copak ty nechceš mňamulu Kiki? No chceš viď? Jenom si trdlíček maličkej a máš to v hlavičce pomíchaný, ale neboj, já tě tam donesu, koukej sme tady a mňamula je tady taky - tam ji posadila, čupla si k ní, vrazila ji před nos pamlsek a říkám jí: Dáš si, viď? No vidíš to, a ty bys byla v pelíšku!
Vzala si vždycky, zhltla to a pak kolem mne radostně poskakovala, zatímco já se na ni usmála, znova ji řekla, že je trdlíček, a aby zapomněla na to vypětí, co evidentně prodělala, řekla sem: Chceš ven? Jsou tam lumpulové! a Kiki celá hrrr běžela ven na zahradu, kde se zase uklidnila, protože to odvedlo její pozornost na jiné věci.

A takto jsem postupovala opravdu u všeho, prostě i když ona sama nechtěla, ale já ji v dobrém zavolala, nebo taky káravě, je to úplně jedno, vždycky jsem to s ní dotáhla do konce tak, jakoby to byl normální pes, který by ovšem mou pomoc nepotřeboval, ale reagoval by normálně

Maťa

P.S. Nechci, abyste to brala nějak špatně, ale myslím si, že problém bude dost u vás, myslíte to dobře, ale nemáte zkušenosti a trpělivost. Já taky neměla, moc mi pomohl jeden člověk, který mi to Nudlino "divné" chování polopatě vysvětlil a vtloukl mi do hlavy, že musím vydržet, nesmím rupnout, ani to vzdát, prostě jen vydržet Sice jsem si to, co říkal, myslela taky, ale zkušenost jsem neměla, jen mi to napovídal selský rozum, a říkala sem si, když furt změna žádná, že asi napovídá špatně, a trpělivost jsem taky neměla. Vše jsem se musela doslova trvdě naučit Ale šlo to a dneska jsem za to moooc ráda a o zkušenost bohatčí, a když vidím, jak se Nudle konečně dokázat radovat tam, kde to dřív neuměla, nechápala, jak se dokáže rozštěkat na cizího člověka za brankou a jak ráda se očuchá s cizím pejskem, zatímco dřív pro ni neexistovali, mám radost za ni

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro Matu-nejvíc mně děsí,že za pár let její dcera dopadne stejně a takových,kdo má feny jen na štěnata,je spousta.Ano,já chovám štěnata,jak westy,tak i mé vysněné skoty,přibyla parsonka,ale feny i štěnata mají perfektní podmínky,jednou ročně a pánečky si vybírám.Ale po Kesy to už nikdy nebudu chtít,jen bych chtěla,aby byla normální.Počítám,že ji nikdy nikdo nevychovával,nikdy nemazlil,nikdy neměla smečku sobě rovnou a možná,že má strach,že když hárá jiná fena,nebo když jiná fena čeká,tak ona zůstane navíc,bude muset pryč,nikdo už ji nebude chtít.Totéž s ní udělá psychicky i kastrace,nebude mít důvod žít,protože nebude plnit svůj úkol.Ta vaše byla zase nalezenec,kterému nikdo nic nedaral a už v té době nevěřila,že se to zlepší,tak nevím,jestli mi to někdy uvěří i Kessy.Jenže dát ji pryč,do prostřed,kde bude sama,bude dělat to samé a ještě ztratí důvěru i ve mně .Mám doma sice sehranou smečku,ale ají všechno,co k životu potřebují,jsou to mí přátelé,celé dny jsme venku,mají kupu práce,to se i ona zapomene,ale doma nebo při činnosti,kdy mně jjen doprovázejí,tak vznikají tyto zvláštní situace.

Nebojte, zkuste to, nevzdávejte se a neklesejte na duchu, to hlavně!!!! Píšete, že venku se i zapomene, to je ale skvělé, to totiž značí, že snaha z její strany je, ona jen neumí správně žít, v podstatě jste to sama napsala, takže hlavu vzhůru, zatněte pěsti a zuby, a zkuste se k ní chovat, jak jsem v obou příspěvcích psala a uvidíte!!! Bude to trvat déle, ale myslím si, že se to povede!!!

Nudle byla to samé, problémy byly ponejvíce doma, jakoby v klidovém stádiu, či jak to napsat, venku to bylo vždy lepší a taky první, co jsem odbourali, bylo právě pár problémů venku

Držte se a nevzdávejte se, protože tím fenku jen matete a podporujete v přesvědčení, že "něco není v pořádku"

Maťa

P.S. Víte co já u Nudle nasekala chyb??? Zpětně bych se za to bacila, ale člověk prostě nevěděl, neuměl a neznal, posléze nevydržel, i když věděl Ovšem ona vždy reagovala tak rychle zhoršením, že jsem tu chybu udělala jen jednou a příště sem se zatnula, další taktéž, atd-

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebojte, zkuste to, nevzdávejte se a neklesejte na duchu, to hlavně!!!! Píšete, že venku se i zapomene, to je ale skvělé, to totiž značí, že snaha z její strany je, ona jen neumí správně žít, v podstatě jste to sama napsala, takže hlavu vzhůru, zatněte pěsti a zuby, a zkuste se k ní chovat, jak jsem v obou příspěvcích psala a uvidíte!!! Bude to trvat déle, ale myslím si, že se to povede!!!

Nudle byla to samé, problémy byly ponejvíce doma, jakoby v klidovém stádiu, či jak to napsat, venku to bylo vždy lepší a taky první, co jsem odbourali, bylo právě pár problémů venku

Držte se a nevzdávejte se, protože tím fenku jen matete a podporujete v přesvědčení, že "něco není v pořádku"

Maťa

P.S. Víte co já u Nudle nasekala chyb??? Zpětně bych se za to bacila, ale člověk prostě nevěděl, neuměl a neznal, posléze nevydržel, i když věděl Ovšem ona vždy reagovala tak rychle zhoršením, že jsem tu chybu udělala jen jednou a příště sem se zatnula, další taktéž, atd-

A ještě něco, když jsem retardičku zvládla já, totální neschopa, poněkud divočejší nátury - teda dneska už ne, ale kdysi... - a starej netrpělivec, tak už to zvládne úplně každej!!!

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro Matu-nejvíc mně děsí,že za pár let její dcera dopadne stejně a takových,kdo má feny jen na štěnata,je spousta.Ano,já chovám štěnata,jak westy,tak i mé vysněné skoty,přibyla parsonka,ale feny i štěnata mají perfektní podmínky,jednou ročně a pánečky si vybírám.Ale po Kesy to už nikdy nebudu chtít,jen bych chtěla,aby byla normální.Počítám,že ji nikdy nikdo nevychovával,nikdy nemazlil,nikdy neměla smečku sobě rovnou a možná,že má strach,že když hárá jiná fena,nebo když jiná fena čeká,tak ona zůstane navíc,bude muset pryč,nikdo už ji nebude chtít.Totéž s ní udělá psychicky i kastrace,nebude mít důvod žít,protože nebude plnit svůj úkol.Ta vaše byla zase nalezenec,kterému nikdo nic nedaral a už v té době nevěřila,že se to zlepší,tak nevím,jestli mi to někdy uvěří i Kessy.Jenže dát ji pryč,do prostřed,kde bude sama,bude dělat to samé a ještě ztratí důvěru i ve mně .Mám doma sice sehranou smečku,ale ají všechno,co k životu potřebují,jsou to mí přátelé,celé dny jsme venku,mají kupu práce,to se i ona zapomene,ale doma nebo při činnosti,kdy mně jjen doprovázejí,tak vznikají tyto zvláštní situace.

když hárá jiná fena,nebo když jiná fena čeká,tak ona zůstane navíc,bude muset pryč,nikdo už ji nebude chtít.Totéž s ní udělá psychicky i kastrace,nebude mít důvod žít,protože nebude plnit svůj úkol.

pokud se ve svém psycho stavu vrátila na začátek v době, kdy vám začala nějaká fena hárat, tak se kessy podle mě chová jednoznačně jako úplně poslední členka smečky - u divokých psů má dovoleno mít štěňata jen alfa fena, ostatní dokonce dokážou utlumit hárání a pokud dojde k nakrytí a porodu, takl se ke štěndům moc nehlásí, protože ví, že budou stejně zlikvidována.takže ten její řev při kontaktu je snaha dovolat se pomoci a zabránit svému vyloučení zesmečky - ona sama dobře ví, že smečce svou přítomností nepomáhá a proto se ještě víc bojí vyloučení, když budou nová štěnda - že si prostě smečka už nebude moct dovolit ji opatrovat a chránit. je to snaha dovolat se pomoci nebo být alespoň rychle zlikvidována. kastrace by mohla pomoct, ale až bude fenka v klidovém stadiu. všechno podle mě směřujte k dodávání jistoty, že ji smečka neopustí. budeto dlouhý boj, ale třeba bude mít dobrý konec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neřekla bych, že fenka nechce žít, to psi neumějí, nechtít žít, ona jen neumí žít!! Nikdo ji neukázal, co má vlastně v životě dělat. Napřed sloužila jako "výrobna štěňat", pak ji najednou zahltila péče a láska, ale bez jakéhokoliv vedení.
Fenka by potřebovala ukázat, co vlastně má dělat, jemně pochválit, když něco dělá dobře, když něco zvládne, byť úplnou pitomost - třebas nasazený obojek na 3 minuty, i když u toho bude šílet, nechat jí ho, a chovat se k ní normálně, tedy vzít ji ven na zahradu, s ostaními psy, chtít po ní např. sednout, jako po ostatních psech, dát ji odměnu, jako jim, atp.
Ona potřebuje určité vedení, určité stereotypy a zvyky, potřebuje - i když se vám to zdá nemožné - umět nějaké cviky, trošičku poslušnosti, potřebuje, aby jste ji brali, vychovávali a cvičili stejně, jako každého dalšího psa!

Jednou týdně ji prostě čapněte a ostříhejte drápy, byť třeba 0,5mm, stejně tak čištění uší, určité zvyky v domácnosti apod. Berte ji, jako jiné členy smečky, učte ji tomu stejnému, mějte ji stejně ráda, ale nepřehánějte to s opičí láskou a přílišnou péčí. Nejhorší pro psychicky narušené psy je jakýkoliv extrém, ať už nadměrná zloba a surovost, nebo nadměrná láska, pozornost a péče! Oni potřebují vědět a poznat, že s k nim chováte a berete je stejně, jako ty ostatní, že jsou tak zařazeni do smečky a tedy "patří Vám"

Pro tyhle psy je velice důležité dodržovat řád, tedy procházky v určitou hodinu, jídlo v určitou hodinu, nebo i např. půlhodinka mazlení s pánečkem na gauči u zpráv, jednou denně. Špatně snáší hektickou domácnost a jsou velice citlivý na "rozpoložení" majitele! Jakmile pozná pejsek, že jste z něj nešťastná, nebo naštvaná, akorát to zhoršíte! Uvědomte si, že pes potřebuje vedení, narušený pes o to více, že mu to dodává pocit jistoty, a tato fenka, jak to tak čtu, neměla nic z toho. Řešit cosi vycukáváním obojkem, je teda u takového psa opravdu blbost, to se nezlobte.

Víte kolikrát já svírala pěsti, aby Nudlu nezabila, když jsem všem psům dávala pamlsek a ona na mé zavolání vletěla do pelíšku a tam chcala??? Člověk po roce takového chování opravdu měl tendenci psa už přizabít, nebo se sám oběsit, ale já vždy zaskřípala zubama, zhluboka se nadechla a NEDALA JÍ POKOJ!!! Došla jsem si pro ni, v náručí ji odnesla do kuchyně - přičemž jsem mluvila klidným hlasem něco ve stylu: Copak ty nechceš mňamulu Kiki? No chceš viď? Jenom si trdlíček maličkej a máš to v hlavičce pomíchaný, ale neboj, já tě tam donesu, koukej sme tady a mňamula je tady taky - tam ji posadila, čupla si k ní, vrazila ji před nos pamlsek a říkám jí: Dáš si, viď? No vidíš to, a ty bys byla v pelíšku!
Vzala si vždycky, zhltla to a pak kolem mne radostně poskakovala, zatímco já se na ni usmála, znova ji řekla, že je trdlíček, a aby zapomněla na to vypětí, co evidentně prodělala, řekla sem: Chceš ven? Jsou tam lumpulové! a Kiki celá hrrr běžela ven na zahradu, kde se zase uklidnila, protože to odvedlo její pozornost na jiné věci.

A takto jsem postupovala opravdu u všeho, prostě i když ona sama nechtěla, ale já ji v dobrém zavolala, nebo taky káravě, je to úplně jedno, vždycky jsem to s ní dotáhla do konce tak, jakoby to byl normální pes, který by ovšem mou pomoc nepotřeboval, ale reagoval by normálně

Maťa

P.S. Nechci, abyste to brala nějak špatně, ale myslím si, že problém bude dost u vás, myslíte to dobře, ale nemáte zkušenosti a trpělivost. Já taky neměla, moc mi pomohl jeden člověk, který mi to Nudlino "divné" chování polopatě vysvětlil a vtloukl mi do hlavy, že musím vydržet, nesmím rupnout, ani to vzdát, prostě jen vydržet Sice jsem si to, co říkal, myslela taky, ale zkušenost jsem neměla, jen mi to napovídal selský rozum, a říkala sem si, když furt změna žádná, že asi napovídá špatně, a trpělivost jsem taky neměla. Vše jsem se musela doslova trvdě naučit Ale šlo to a dneska jsem za to moooc ráda a o zkušenost bohatčí, a když vidím, jak se Nudle konečně dokázat radovat tam, kde to dřív neuměla, nechápala, jak se dokáže rozštěkat na cizího člověka za brankou a jak ráda se očuchá s cizím pejskem, zatímco dřív pro ni neexistovali, mám radost za ni

No,já nemám nedostatek zkušeností,nejsem netrpělivá,jednu takovou jsme doma měli,ale ta se dala dokupy hned.Pravidelnost a jiné věci dodržuju,já chovám i koně,u kterých některých se nedodržování denního programu může i vymstít,takže tohle není o mně.Aida je už v novém domově,tedy ta předchozí fenka,zdravá na těle i na duši,astma jsem nedokázala vyléčit.Bohužel,seno a traviny jí dávaly zabrat ,má spokojené pány a je všechno v pohodě,žádné známky traumatu.Jen Kessy je opravdu záhadou,má dny,kdy se to opravdu snad i snaží skončit,má stejnou pozornost jako ostatní,ale nechce na sebe upozornovat.druhá fena ji nenapadá bezdůvodně,vždy je to spíš vždy záchranná akce.