Proč u toho lidé nechtějí být?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Nevím, toto není moc hezké téma a ani není lehké říct, jak by se člověk zachoval, pokud s tím nemáte zkušenost.
Já třeba v 15ti nechávala uspat králíčka (měl epilepsii a na záchvaty nic nezabralo) a brečela jsem tak a byla jsem z toho tak zničená, že když mě vetka (kterou znám a věřím jí) nabídla, že ho tam můžu nechat, vděčně jsem vypadla. Pak jsem si to trochu vyčítala,ale prostě bych se na něj nedokázala koukat jak ho zabíjí. Byly mu dva roky a kromě záchvatů, které se objevili asi po roce, byl šťastný a plný života, ale kdybyste viděli ty jeho záchvaty, celá rodina jsme to pokaždé obrečeli a vím, že se hrozně trápil.
Doufám, že o ničem takovém nebudu muset ještě dlouho přemýšlet. A popravdě myslím, že už bych se takhle nezachovala, přece jen mám o pár let víc, ale na 100% to říct nemůžu, když jsem to ještě (díkybohu) nezažila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
každý to nese jinak, ale já teda pokud budu mít tu možnost chci být se svým dlouholetým kamarádem až do konce, aby nezemřel s pocitem osamění na stole. celý život byl se mnou tak se mnou bude i v posledních vteřinách. doufám, že mu to budu moct dopřát, že ho třeba nesrazí auto kdoví kde

U sveho NO jsem byla do posledni chvile a vetka mi strcila do usi stetoskop a nechala nas tam at se rozloucime.Dokud mu srdicko neprestalo tukat drzela jsem ho v naruci a myslim ze byl rad ze jsem tam byla.Pak jsem si ho jeste sama i odnesla na vetkou urcene misto.
Kazdy to ale nemusi snaset dobre a chapala bych to kdyby u toho nekdo nechtel byt,to je kazdeho soukroma a dost bolestna vec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Lide jsou ruzni. Nekteri psa nenechaji uspat, protoze "by mu to preci nemohli udelat" a smutne cekaji, az pes zdechne sam. Jinym je to jedno a ani se tim prilis nezaobiraji, proste najdou zdechlyho cokla na dvorku. Dalsi kategarie lidi psa odjede nechat uspat na veterinu, nekteri ho tam jen predaji do naruce sestricce a zbabele prchnou, jini si drzi psa v ordinaci v naruci az do posledni chvile. A jsou i taci, co psa at uz stareho nebo nemocneho nestresuji veterinou a zavolaji si veta domu, psa uspi v rodinnem prostredi.
Moje zkusenosti - musela jsem se uz rozloucit s nekolika psy, vzdy mi vydechli v naruci v domacim prostredi. Tu posledni sluzbu jsem jim proste dluzila. Smrt k zivotu patri.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, toto není moc hezké téma a ani není lehké říct, jak by se člověk zachoval, pokud s tím nemáte zkušenost.
Já třeba v 15ti nechávala uspat králíčka (měl epilepsii a na záchvaty nic nezabralo) a brečela jsem tak a byla jsem z toho tak zničená, že když mě vetka (kterou znám a věřím jí) nabídla, že ho tam můžu nechat, vděčně jsem vypadla. Pak jsem si to trochu vyčítala,ale prostě bych se na něj nedokázala koukat jak ho zabíjí. Byly mu dva roky a kromě záchvatů, které se objevili asi po roce, byl šťastný a plný života, ale kdybyste viděli ty jeho záchvaty, celá rodina jsme to pokaždé obrečeli a vím, že se hrozně trápil.
Doufám, že o ničem takovém nebudu muset ještě dlouho přemýšlet. A popravdě myslím, že už bych se takhle nezachovala, přece jen mám o pár let víc, ale na 100% to říct nemůžu, když jsem to ještě (díkybohu) nezažila.

Pokud jsem mohl, tak jsem u svých psů byl, když odcházeli. Jak doma, tak u veterináře. Je to poslední služba psovi, co pro něj můžu udělat. A osobně bych taky nechtěl být sám, až budu umírat, ale mezi svými...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Teď jsem dávala utrácet svého pejska, který byl hendikepovaný a musela jsem ho piplat a pak onemocněl a léčit to nešlo. Nečekali jsme s vetem až bude mít nějaké bolesti a rozhodli jsme o utracení. Všechno proběhlo hrozně rychle. Měla jsem ho v náručí a vet aplikoval přímo do žíly nějakou látku a velmi pomalu, aby ho to nebolelo a můj pejsánek usnul tak, že se na mne podíval děkovným pohledem plným smíření s tím co se děje a vydechl naposled. Jsem docela otrlá ale byl to strašně silný zážitek a jsou to tři dny a já stále na pravé ruce cítím to jeho teplo - vlastně mi zůstal v náručí navždy. Hodně jsem ho obrečela, ale jsem ráda, že jsem s ním u toho byla. Nedokázala bych ho tam nechat a nebýt u toho když usíná. Moc to bolí, ale patří to k životu. Jsou však lidé, kteří tohle ale neunesou - nezvládnou to. Když u toho není starý člověk, tak jenom dobře, protože by toho starého člověka mohlo trefit. I já jsem šla z ordinace jako ve snách - ani nevím, jak jsem dojela domů. Pejska jsem si ale vzala - nedokázala bych ho poslat na kafinu a tak má hrobeček. Byl to naštěstí malý pes. Až mi umře nějaký velký, tak hodlám s ním jet na jedinou českou spalovnu pro zvířata a odvezu si domů jeho popel.

U těch neseniorů je to asi tak, že buď mají takové výčitky, že se nedokáží psovi podívat do očí a někteří prostě na to psychicky nemají nebo je jim to úplně jedno. Někteří lidé jsou citově zmrzlí. Jedné známé jsem řekla, že potřebuji něco smutného sdělit svému synovi a ona se zeptala co se stalo a já že něco s jedním psem a ona na to: "Chcípnul ti čokl?, chudák, aspoň nebudeš mít s ním práci." - to mluví za vše.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teď jsem dávala utrácet svého pejska, který byl hendikepovaný a musela jsem ho piplat a pak onemocněl a léčit to nešlo. Nečekali jsme s vetem až bude mít nějaké bolesti a rozhodli jsme o utracení. Všechno proběhlo hrozně rychle. Měla jsem ho v náručí a vet aplikoval přímo do žíly nějakou látku a velmi pomalu, aby ho to nebolelo a můj pejsánek usnul tak, že se na mne podíval děkovným pohledem plným smíření s tím co se děje a vydechl naposled. Jsem docela otrlá ale byl to strašně silný zážitek a jsou to tři dny a já stále na pravé ruce cítím to jeho teplo - vlastně mi zůstal v náručí navždy. Hodně jsem ho obrečela, ale jsem ráda, že jsem s ním u toho byla. Nedokázala bych ho tam nechat a nebýt u toho když usíná. Moc to bolí, ale patří to k životu. Jsou však lidé, kteří tohle ale neunesou - nezvládnou to. Když u toho není starý člověk, tak jenom dobře, protože by toho starého člověka mohlo trefit. I já jsem šla z ordinace jako ve snách - ani nevím, jak jsem dojela domů. Pejska jsem si ale vzala - nedokázala bych ho poslat na kafinu a tak má hrobeček. Byl to naštěstí malý pes. Až mi umře nějaký velký, tak hodlám s ním jet na jedinou českou spalovnu pro zvířata a odvezu si domů jeho popel.

U těch neseniorů je to asi tak, že buď mají takové výčitky, že se nedokáží psovi podívat do očí a někteří prostě na to psychicky nemají nebo je jim to úplně jedno. Někteří lidé jsou citově zmrzlí. Jedné známé jsem řekla, že potřebuji něco smutného sdělit svému synovi a ona se zeptala co se stalo a já že něco s jedním psem a ona na to: "Chcípnul ti čokl?, chudák, aspoň nebudeš mít s ním práci." - to mluví za vše.

Je to to nejmenší, čím můžeme splatit kousek svého dluhu vůči nim.......Nechápu ty, co utečou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to to nejmenší, čím můžeme splatit kousek svého dluhu vůči nim.......Nechápu ty, co utečou.

Jakeho dluhu???co ja dluzim svemu psu??cely jeho zivot ho miluji a davam mu to najevo tak jake dluhy vuci psovi??Ja jsem byla u uspani sveho psa,bylo to tezke a bolestne,ale udelala bych to vzdycky stejne.
Ale ja zas nechapu to jak se muzete pohorsovat nad tim ze to nekdo se slabsi povahou neunese a nechce nebo psychicky nemuze u toho byt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Nezlobte se na mě, ale ten kdo opustí svého psa ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje je sobecký srab a není hoden psí lásky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jakeho dluhu???co ja dluzim svemu psu??cely jeho zivot ho miluji a davam mu to najevo tak jake dluhy vuci psovi??Ja jsem byla u uspani sveho psa,bylo to tezke a bolestne,ale udelala bych to vzdycky stejne.
Ale ja zas nechapu to jak se muzete pohorsovat nad tim ze to nekdo se slabsi povahou neunese a nechce nebo psychicky nemuze u toho byt.

Je to kazdeho vec.
To je neco jak kdybyste nekoho odsuzovali za to ze se nechce jit podivat na vystavenou mrtvolu svych znamych nebo pribuznych,nekdo na to proste nema a nemusi to byt jeho vina ze neni tak silnej.
To je pekne blby tema na rozebirani...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mě, ale ten kdo opustí svého psa ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje je sobecký srab a není hoden psí lásky.

s tím nesouhlasím, jsou fakt lidé, kteří to psychicky nezvládnou a určitě nejsou menšími milovníky psů než kdokoliv z nás. Možná, že svého psa milovali ještě více než my všichni dohromady a možná se o něj více starali a proto takový úkol nezvládnou - alespoň že ho dají utratit. Je to lepší než to, že někdo nechá umírat psa v bolestech a utrpení a nebo ho někde vyhodí. Teď byl přeci nějaký případ, že hodili nemocného psa do studny - ti si psí lásku nezaslouží

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jakeho dluhu???co ja dluzim svemu psu??cely jeho zivot ho miluji a davam mu to najevo tak jake dluhy vuci psovi??Ja jsem byla u uspani sveho psa,bylo to tezke a bolestne,ale udelala bych to vzdycky stejne.
Ale ja zas nechapu to jak se muzete pohorsovat nad tim ze to nekdo se slabsi povahou neunese a nechce nebo psychicky nemuze u toho byt.

Nebýt u svého psa z důvodu vlastní slabosti? Z důvodu ušetření SEBE? Co pes? Ten to sám zvládne, já bych to sním nezvládl/a.. Nemůžu si pomoct, prostě sobeckost a zbabělství. Pes by svého pána neopustil. A vsuvka "mimo" téma-- Citům by se lidé měli učit od psů, jen psí láska a věrnost je nekonečná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mě, ale ten kdo opustí svého psa ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje je sobecký srab a není hoden psí lásky.

to je dost zcestny,kazdej nemusi byt srab kdyz u toho nechce byt a to ze neni hoden psi lasky ,kdyz psovi celej jeho zivot daval to nejlepsi co mohl,je jeste vetsi hovadina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se na mě, ale ten kdo opustí svého psa ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje je sobecký srab a není hoden psí lásky.

Zad.: Právě toto si myslím taky....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s tím nesouhlasím, jsou fakt lidé, kteří to psychicky nezvládnou a určitě nejsou menšími milovníky psů než kdokoliv z nás. Možná, že svého psa milovali ještě více než my všichni dohromady a možná se o něj více starali a proto takový úkol nezvládnou - alespoň že ho dají utratit. Je to lepší než to, že někdo nechá umírat psa v bolestech a utrpení a nebo ho někde vyhodí. Teď byl přeci nějaký případ, že hodili nemocného psa do studny - ti si psí lásku nezaslouží

Hodit nemocného psa do studny může jenom idot, ne pán milující svého psa. Kdo z nás bude chtít být sám až bude umírat? Kor v cizím prostředí..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je dost zcestny,kazdej nemusi byt srab kdyz u toho nechce byt a to ze neni hoden psi lasky ,kdyz psovi celej jeho zivot daval to nejlepsi co mohl,je jeste vetsi hovadina

Celý život ho miloval a v nejtežší chvíli ho opustí, ve chvíli poslední, dky ho pes nejvíc potřebuje?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nebýt u svého psa z důvodu vlastní slabosti? Z důvodu ušetření SEBE? Co pes? Ten to sám zvládne, já bych to sním nezvládl/a.. Nemůžu si pomoct, prostě sobeckost a zbabělství. Pes by svého pána neopustil. A vsuvka "mimo" téma-- Citům by se lidé měli učit od psů, jen psí láska a věrnost je nekonečná.

opustil - některá zvířata se panicky bojí smrti a i někteří psí jedinci. A pes těch citů víc nemá. věrnosti a lásce bez omezení bych taky moc nevěřila.
Je spousta případů, že pes svého pána doslova miluje a pak ho kvůli nějaké kosti či pánově chybě tak vážně pokouše či zabije. Takže s tou nekonečnou láskou a věrností bych byla opatrná - je to naivistické

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Celý život ho miloval a v nejtežší chvíli ho opustí, ve chvíli poslední, dky ho pes nejvíc potřebuje?

Já si prostě myslím, že není chvíle, kdy by vás pes potřeboval nablízku víc, než když je nemocný a dvakrát víc když umírá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hodit nemocného psa do studny může jenom idot, ne pán milující svého psa. Kdo z nás bude chtít být sám až bude umírat? Kor v cizím prostředí..

Jo??Ja bych taky nerada umirala sama,ale to je moc hezky a vdecny chtit po mych blizkych aby trpely jeste vic se mnou nez abych si to odbyla sama a usetrila je toho utrpeni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jakeho dluhu???co ja dluzim svemu psu??cely jeho zivot ho miluji a davam mu to najevo tak jake dluhy vuci psovi??Ja jsem byla u uspani sveho psa,bylo to tezke a bolestne,ale udelala bych to vzdycky stejne.
Ale ja zas nechapu to jak se muzete pohorsovat nad tim ze to nekdo se slabsi povahou neunese a nechce nebo psychicky nemuze u toho byt.

je to každého věc, ale já osobně doufám, že u toho budu.
A ano, dlužím to tomu psovi. Protože on si nevybral mě,a le já jeho, já ho donutila žít v bytě a čekat na mě denně než dojdu z práce, já ho nutím chodit na cvičák a posloucht, ikdyž se mu nechce, já mu vybírám co bude žrát a co ne . Je to moje volba, ne jeho.
On to všechno musí snášet a přijmout to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
opustil - některá zvířata se panicky bojí smrti a i někteří psí jedinci. A pes těch citů víc nemá. věrnosti a lásce bez omezení bych taky moc nevěřila.
Je spousta případů, že pes svého pána doslova miluje a pak ho kvůli nějaké kosti či pánově chybě tak vážně pokouše či zabije. Takže s tou nekonečnou láskou a věrností bych byla opatrná - je to naivistické

Nejsem naivní, jen jsem přesvědčená (a moji psi mě každý den přesvědčují), že ejstli mě má někdo opravdu rád, tak jsou to oni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Celý život ho miloval a v nejtežší chvíli ho opustí, ve chvíli poslední, dky ho pes nejvíc potřebuje?

Jezis dokazete chapat ze nekdo na to nema at uz psychickeho ci jineho duvodu???Nebo jste tak omezeni temahle silackyma recma a kdyz se tak dokazete vcitit do sveho psa a vedet co potrebuje vcitte se do tech lidi co u toho nemuzou byt a i kdyz je nepochopite tak je aspon nebudete nesmyslne soudit jako netolerantni nechapavci.
Ja u uspani sveho psa a byla a nedivim se ze to nekdo neda!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo??Ja bych taky nerada umirala sama,ale to je moc hezky a vdecny chtit po mych blizkych aby trpely jeste vic se mnou nez abych si to odbyla sama a usetrila je toho utrpeni.

Když s vámi budou, vy umřete smířená, oni se lépe smíří s osudem a nebudou si nic vyčítat (pokud by si ovšem něco vyčítali kdyby s vámi nebyli). Já bych věděla, že sjem udělala maximum a trpěla bych méně, než kdybych si do smrti vyčítala, že jsem blízkého opustila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezis dokazete chapat ze nekdo na to nema at uz psychickeho ci jineho duvodu???Nebo jste tak omezeni temahle silackyma recma a kdyz se tak dokazete vcitit do sveho psa a vedet co potrebuje vcitte se do tech lidi co u toho nemuzou byt a i kdyz je nepochopite tak je aspon nebudete nesmyslne soudit jako netolerantni nechapavci.
Ja u uspani sveho psa a byla a nedivim se ze to nekdo neda!!

Dokážete pochopit, že kdo na to nemá je slaboch? Brečela bych jak malý dítě, i ješte dlouho potom, ale svýho psa bych neopustila. Nedokážu si představit, že ho někam přinesu, přivedu a nechám ho tam, nazdar já jdu a opustím ho.
Ať si dělá kdo chce co chce, prostě to slabošství je. Končím s debatou nebudu se tu hádat a zapleskávat fórum.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezis dokazete chapat ze nekdo na to nema at uz psychickeho ci jineho duvodu???Nebo jste tak omezeni temahle silackyma recma a kdyz se tak dokazete vcitit do sveho psa a vedet co potrebuje vcitte se do tech lidi co u toho nemuzou byt a i kdyz je nepochopite tak je aspon nebudete nesmyslne soudit jako netolerantni nechapavci.
Ja u uspani sveho psa a byla a nedivim se ze to nekdo neda!!

To nejsou silacke reci. To jsou jen zkusenosti. A treba ja nikoho nesoudim, vim, ze lidi jsou ruzni, to uz jsem ostatne psala.
Ono to mirne koresponduje s tim, ze kdyz je na smrt nemocny clovek a tomu nelze nejak ulevit ci pomoci, taky se vetsina blizkych odvrati a radsi "at se me to netyka" si to vytesni z mozku. Zustanou jen ti, co maji srdce na spravnem miste a dokazou se premoci, ikdyz jim to neni prijemne.
Drive smrt i narozeni patrilo zkratka k zivotu, at uz zvirat nebo lidi. Dneska je vsechno odtazitejsi, stari lide umiraji v LDNkach kolikrat bez navstev pribuznych, stary pes se soupne obcas do utulku neb je na obtiz, kdyz uz neslysi ci nevidi atd. Ale porad mi prijde fer, ze kdyz mam doma psa treba 15 let, tak s nim budu v posledni chvilce a neopustim ho, ikdyz jsem jako kazdy clovek sobec, tak se zkratka premuzu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad.: Právě toto si myslím taky....

Já bych to tak rychle neodsuzovala. Už jsme museli nechat utratit 3 NO, několik koček a ještě pár jiných zvířátek. Jen u jednoho NO psa u toho nechtěl jeho páníček (můj táta) být, ale šli jsme tam my ostatní, jeho smečka. Obrečela jsem úplně každé zvíře a už když jsem vcházela do ordinace, tak se mě vetka na nic neptala, zná mě už dlouho. Udělala, co je třeba, nechala mě se zvířátkem v ordinaci když bylo po všem a já, když jsem sebrala dost sil, vzala jsem si miláčka sebou a na zahradě jsme ho pohřbili (až na jednoho kocourka, ten trpěl nakažlivou vážnou nemocí). Ale na druhou stranu to chce dost odvahy a sebezapření, aby se pro psíka poslední chvíle nestala tou nejhorší. Protože psi vycítí hodně a když páníček je na zkolabování už v čekárně, tak jak se může jeho věrný pes asi cítit? On to beztak ví, že se něco děje, ale když na sobě člověk nechá hodně znát strach, stres a smutek ještě než pejsek vydechne na posledy, tak co je to za odchod? Umřít v náručí někomu, kdo mě bude do poslední chvíle děsit návalem emocí bych nechtěla. To raději zemřu sama, to myslím vážně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Míchat se mezi hádky, zda mám nechat psa na veterině, aby ho utratili nebo zda tam s ním být či zavolat veta domů a v klidu dopřát psovi odchod z domova, nechci.

Z osobní zkušensoti - když nás opustil náš velký černý knírač - poslední dny byl smutný a dost mazlivý. Žádné problémy neměl, tak jsme ho nechali odejít po svém. Nevím, zda prostě chtěl být sám - dál od smečky nebo zda nechtěl, aby jsme u toho byli - ale naposled se přišel rozloučit, a pak odešel do keřů, kde vydechl naposled. (proč tu není brečící smajla???už jen jak vám to píšu je mi do breku). A proč Vám to vlastně říkám? On sám se rozhodl, že nás u svého odchodu nechtěl a měl na to právo - 10 let nám dělal to, co nám na očích viděl a byl to vyjímečný a nenahraditelný pes.

Jinak ale nejsem zastánce typu - nechám psa uspat - nebudu u toho a ani mu neudělám doma hrobeček. Myslim, že za tu službu - ať už hlídání či vyloudění úsměvu, když jsme smutní - si to málo pes zaslouží.

Zuzka F.

PS: Ale věřím, že jsou mezi námi pejskaři i slabší povahy, co by to psychicky nevydrželi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad.: Právě toto si myslím taky....

Už mi za můj život umřelo v náručí pět psů, můj muž i když je fakt miluje v téhle chvíli uteče, kamkoli, brečí a uteče. Já taky brečím, ať na veterině nebo doma, ale beru jako svoji povinnost zůstat se svým kamarádem až do konce a držet ho když usíná. Fakt je, že pak měsíc skoro nekomunikuju a jsem úplně vyždímaná, je to strašnej zážitek, ale představa psa, který mi celý svůj život slepě věří a já ho pošlu umřít na veterinu samotného je pro mě ještě strašnější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Míchat se mezi hádky, zda mám nechat psa na veterině, aby ho utratili nebo zda tam s ním být či zavolat veta domů a v klidu dopřát psovi odchod z domova, nechci.

Z osobní zkušensoti - když nás opustil náš velký černý knírač - poslední dny byl smutný a dost mazlivý. Žádné problémy neměl, tak jsme ho nechali odejít po svém. Nevím, zda prostě chtěl být sám - dál od smečky nebo zda nechtěl, aby jsme u toho byli - ale naposled se přišel rozloučit, a pak odešel do keřů, kde vydechl naposled. (proč tu není brečící smajla???už jen jak vám to píšu je mi do breku). A proč Vám to vlastně říkám? On sám se rozhodl, že nás u svého odchodu nechtěl a měl na to právo - 10 let nám dělal to, co nám na očích viděl a byl to vyjímečný a nenahraditelný pes.

Jinak ale nejsem zastánce typu - nechám psa uspat - nebudu u toho a ani mu neudělám doma hrobeček. Myslim, že za tu službu - ať už hlídání či vyloudění úsměvu, když jsme smutní - si to málo pes zaslouží.

Zuzka F.

PS: Ale věřím, že jsou mezi námi pejskaři i slabší povahy, co by to psychicky nevydrželi.

Pokud by mý psi odešli do psího nebe tak u nich budu do posledního výdechu, a neopustím je ani na moment, protože je to to nejmenší co bych pro ně mohla udělat, být s někým v posledních chvilkách kdo mi dal tolik lásky a věrnosti co ani člověk pomalu nedokáže bez sobeckosti a pohřbila by je se vší ctí a úctou co k nim cítím, protože si to zaslouží. Být s nima do poslední chvíle chce spousty síly. každý z mých psů má vyjímečnou povahu a já je tak miluju, takový jací jsou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Míchat se mezi hádky, zda mám nechat psa na veterině, aby ho utratili nebo zda tam s ním být či zavolat veta domů a v klidu dopřát psovi odchod z domova, nechci.

Z osobní zkušensoti - když nás opustil náš velký černý knírač - poslední dny byl smutný a dost mazlivý. Žádné problémy neměl, tak jsme ho nechali odejít po svém. Nevím, zda prostě chtěl být sám - dál od smečky nebo zda nechtěl, aby jsme u toho byli - ale naposled se přišel rozloučit, a pak odešel do keřů, kde vydechl naposled. (proč tu není brečící smajla???už jen jak vám to píšu je mi do breku). A proč Vám to vlastně říkám? On sám se rozhodl, že nás u svého odchodu nechtěl a měl na to právo - 10 let nám dělal to, co nám na očích viděl a byl to vyjímečný a nenahraditelný pes.

Jinak ale nejsem zastánce typu - nechám psa uspat - nebudu u toho a ani mu neudělám doma hrobeček. Myslim, že za tu službu - ať už hlídání či vyloudění úsměvu, když jsme smutní - si to málo pes zaslouží.

Zuzka F.

PS: Ale věřím, že jsou mezi námi pejskaři i slabší povahy, co by to psychicky nevydrželi.

Zuzko, ale on byl DOMA! A neležel na studeném stole veteriny sám. Moc dobře vědí, co veterina znamená - který pak pejsek tam rád chodí. Vždycky to je pro ně stres a já doufám, že budu moci zavolat veta doma a budu je moci důstojně pohřbít ( to mi připomíná, že začíná zinma a já bych měla pro jistotu připravit jeden hrobeček :( ). Neumím si představit skoro 16 letého pejska mrsknout do kafilerky (ani morčata jsem tam nedávala).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Já u toho budu chtít být.
Budu chtít psa utratit doma a nechám ho usnout na svém klíně.

Kdo to ale nechce vidět, toho neodsuzuju. Je to každého věc.


Rachel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Rozhodně jsem se svými psy do konce. A to za každých okolností! Prakticky všichni naši psi umřeli doma, ať už milosrdnou injekcí od veta, nebo sami....jenom moje milovaná Batulka bojovala tak moc, že jsme valili na kliniku, kde mi stejně v náručí skonala dřív, než ji doktoři vůbec prohlédli.....i přes resuscitaci už to prostě nešlo. Její dušička moc moc žít chtěla, ale pitomá rakovina ji zničila tělo....
To byl pro mne asi nejhorší pohled....ten její poslední boj, ty trubice v krku.....ta resuscitace....bolelo to šíleně, ale držela jsem ji, byla jsem u ní pořád a pořád a mluvila a mluvila.....slzy přišly asi až za hodinu

Nikdy by mě nenapadlo pejska opustit v poslední chvíli, a jelikož jsem byla i u smrti babičky a dědečka - oba doma, tak sem se nějak naučila být v \"útlumu\" a naplno se \"sesypat\" až je pár hodin \"po všem\" Ani moji prarodiče nechtěli umřít sami a já jsem nesmírně ráda, že jsem jim to poslední přání mohla splnit, stejně jako je plním těm, kdož sice mluvit neumí, ale mají oči natolik výmluvné, že vám to řeknou stejně

Maťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zuzko, ale on byl DOMA! A neležel na studeném stole veteriny sám. Moc dobře vědí, co veterina znamená - který pak pejsek tam rád chodí. Vždycky to je pro ně stres a já doufám, že budu moci zavolat veta doma a budu je moci důstojně pohřbít ( to mi připomíná, že začíná zinma a já bych měla pro jistotu připravit jeden hrobeček :( ). Neumím si představit skoro 16 letého pejska mrsknout do kafilerky (ani morčata jsem tam nedávala).

jj, já vím. Na veterině bych ho samotnýho nenechala....by se určo bál a připadal si opuštěný. Jen když si vezmu, že na mě dojde taky jednou řada, tak bych chtěla mít u sebe, ty co mám nejradši( i přesto, že by to bylo pro ně těžký, ale co v životě není, že?) a ne být někde sama, kde bych se bála. Zuzka F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně jsem se svými psy do konce. A to za každých okolností! Prakticky všichni naši psi umřeli doma, ať už milosrdnou injekcí od veta, nebo sami....jenom moje milovaná Batulka bojovala tak moc, že jsme valili na kliniku, kde mi stejně v náručí skonala dřív, než ji doktoři vůbec prohlédli.....i přes resuscitaci už to prostě nešlo. Její dušička moc moc žít chtěla, ale pitomá rakovina ji zničila tělo....
To byl pro mne asi nejhorší pohled....ten její poslední boj, ty trubice v krku.....ta resuscitace....bolelo to šíleně, ale držela jsem ji, byla jsem u ní pořád a pořád a mluvila a mluvila.....slzy přišly asi až za hodinu

Nikdy by mě nenapadlo pejska opustit v poslední chvíli, a jelikož jsem byla i u smrti babičky a dědečka - oba doma, tak sem se nějak naučila být v \"útlumu\" a naplno se \"sesypat\" až je pár hodin \"po všem\" Ani moji prarodiče nechtěli umřít sami a já jsem nesmírně ráda, že jsem jim to poslední přání mohla splnit, stejně jako je plním těm, kdož sice mluvit neumí, ale mají oči natolik výmluvné, že vám to řeknou stejně

Maťa

Vyberte jako téma nějakou srandu a ne aby člověk otevřel počítač a hned brečel Jakmile si vzpomenu na ty co jsem s nima byla až do jejich konce, tak mám v očích slzy. Vždycky si myslím že ten první pes byl nejlepší i když mám teď jiné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vyberte jako téma nějakou srandu a ne aby člověk otevřel počítač a hned brečel Jakmile si vzpomenu na ty co jsem s nima byla až do jejich konce, tak mám v očích slzy. Vždycky si myslím že ten první pes byl nejlepší i když mám teď jiné

Když jsem jela uspat meho teměř 18 leteho psiho přitele tak jsem byla uplně smiřena ani jsem nebrečela, ale bohužel naš veterinař se ukazal jakos prominutim uplnej idiot Nemohl se mu trefit do žily tak mu chtěl injekci pichnout do srdce na což jsem odpověděla, že si to nepřeju. Zažila jsem to jednou u potkana a už nikdy vic . Na to mi vet odsekl , že jsem hysterka a at okamžitě odejdu, že si to uděla po svem ... meho psa mi v podstatě začal rvat znaruči :(( Ja si, ale stala za svym a chtěla, aby ho aspon před tim jen uspal. Tim jsem ho, ale naštvala uplně - třisknul s věcma co měl v ruce a opravdu na mě začal řvat... naši čekali venku a když slyšeli ten řev tak tam vběhli a teprve začala ta spravna hadka. Musim řict, že to už jsem psychycky nevydržela utekla do čekarny a zhroutila se na židli ( psa jsem stale pevně svirala v ruce) přitiskla jsem obličej do jeho srsti a přala si byt uplně někde jinde ... někdy v te době memu pejskovi přestalo tlouct srdičko....I přes to, že to pro mě byl šilenej zažitek tak bych ho nikdy nenechala umřit samotneho, všechny me zviřata jsem do posledni chvile držela v naruči..
Hanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

také jsem byla u svého pejska do poslední chvíle.... neodpustila bych si, kdybych ho měla nechat odejít v cizí přítomnosti ....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Ale to je přece každého věc, jak si vůbec dovoluješ někoho za tohle soudit?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Svého psa jsem v 17 nechala uspat doma , v prostředí, které znal , seděla jsem u něj na zemi a jeho hlavu měla na klíně a hladila ho , drsný zážitek, ale odvézt ho k vetovi, starého nemocného psa nechat umřít samotného v cizím prostředí - srabárna a sobeckost člověka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale to je přece každého věc, jak si vůbec dovoluješ někoho za tohle soudit?

jak si vůbec dovoluješ někoho za tohle soudit chcete lidem upírat právo mít svůj názor na chování druhého a říci ho ? To snad ne , to právo má každý , bez ohledu na to, že Vám se to nelíbí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Svého psa jsem v 17 nechala uspat doma , v prostředí, které znal , seděla jsem u něj na zemi a jeho hlavu měla na klíně a hladila ho , drsný zážitek, ale odvézt ho k vetovi, starého nemocného psa nechat umřít samotného v cizím prostředí - srabárna a sobeckost člověka.

Ke každému psovi u nás doma, který už potřebuje uspat vždy voláme veta. Nikam psa netaháme, ale stalo se mě jednou, že jsem nebyla dlouhodobě doma a tuto službu psovi museli udělat moji rodiče. Mamka ani taťka to taky nezvládli, ale psa uložili na jeho oblíbené místo a tam mu vet ( znal ho dobře) dal inj. Naši stáli a brečeli za dveřmi do pokoje. Přišli až bylo po všem. Já se na ně za to nezlobím, protože si myslím, že než aby okolo psa dělal rozruch citlivější majitel, tak ať pesa raději uspí zkušený a šikovný vet sám. Vše se však musí soudit individuelně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ke každému psovi u nás doma, který už potřebuje uspat vždy voláme veta. Nikam psa netaháme, ale stalo se mě jednou, že jsem nebyla dlouhodobě doma a tuto službu psovi museli udělat moji rodiče. Mamka ani taťka to taky nezvládli, ale psa uložili na jeho oblíbené místo a tam mu vet ( znal ho dobře) dal inj. Naši stáli a brečeli za dveřmi do pokoje. Přišli až bylo po všem. Já se na ně za to nezlobím, protože si myslím, že než aby okolo psa dělal rozruch citlivější majitel, tak ať pesa raději uspí zkušený a šikovný vet sám. Vše se však musí soudit individuelně.

Nikdy je nikam netaháme, uspáváme doma a vždy jsem u něj do poslední chvíle, neumím si představit vláčet a stresovat psa na veterině.
Vždy je to moc těžký , ale je to to poslední co pro něj můžu udělat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jakeho dluhu???co ja dluzim svemu psu??cely jeho zivot ho miluji a davam mu to najevo tak jake dluhy vuci psovi??Ja jsem byla u uspani sveho psa,bylo to tezke a bolestne,ale udelala bych to vzdycky stejne.
Ale ja zas nechapu to jak se muzete pohorsovat nad tim ze to nekdo se slabsi povahou neunese a nechce nebo psychicky nemuze u toho byt.

dluhy vůči psovi ? Představte si sebe na místě psa , většina pejskařů má psa jen jednoho - co kdyby Vás drželi opice mezi sebou , a to by byl ještě blízký druh - mnoho pejskařů neumožní svým psům ani venku kontakt s příslušníky svého druhu, mnoho majitelů psů má psa prostě na zahradě a dost , žerou to, co jim dovolíme, dělají to , co jim dovolíme, množí se tak , jak my chceme ( většinou) ....svoboda veškerá žádná , je to malý dluh ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná špatný nadpis,ale k pointě se snad dostanu. Poslední dobou slýchávám od znamích a různých pejskařu, že kdyby nebo když utráceli svého psíka, tak u toho nechtěli být, nebo ani nechcou být... Toto nechápu, nebo jsem snad sama magor. Nedovedu si představit, že bych svého psa někde nechala, vzala třeba jen vodítko a prostě odešla. To jsou někteří takoví srabové??? Já sama, když jsem se musela po 15-ti letech rozloučit se svou fenkou, jsem ani nepřemýšlela, že bych něco takového udělala. Byla jsem sní do poslední chvíle - i kydž, nebýt u mě manžel,tak zkolabuju. Ale přece bych jí to nemohla udělat, když jsem ji tak milovala??? No, né? Jaký na to máte názor?

Je zajímavé, jak se tady hádáme o psech, a přitom většina našich příbuzných umírá sama v nemocnici nebo LDNce... S našimi životy není něco v pořádku... Já to ještě nezažila, ale jsem odhodlaná být se svými psy do konce. Myslím, že až se budu já vydávat do neznáma, budu taky vděčná, když mě někdo podrží za ruku, i když by pro něj bylo snažší u toho nebýt...

Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Kir napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Vím velice dobře, jak vám je. Čerstvá zkušenost před 6 dny. Ráno jsem přijela z práce, podrbala, vrtěl na mě ocasem a ten jeho psí úsměv. Večer nám zkolaboval, jeli jsme na veterinu. Bohužel rakovina. Nic jsem do poslední chvíle nepoznala. Vzdal to sám. Dva dny mám absolutně v mlze. Už jsem se s tím smířila. V srdci zůstane až do mé poslední chvíle a snad někde ta má psí milovaná dušička čeká, až přijdu. Přebolí to a budou jen krásné a úsměvné vzpominky, chce to čas.

Kir napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Sdílím Váš smutek , chápu jej, ale promiňte mi to, prosím - Váš psík měl být uspán mnohem dříve. Opravdu mi to odpusťte, ale nerada bych, aby se našel někdo další, kdo by nechal psíka dělat potřebu pod sebe, padat, z pádů mít obraženiny, apod.
Je mi jasné, že Vy jste se snažili ad maximum...jen - ono to snažení takto "na sílu" prostě není vždy dobré.

Přeji Vám někdy v daleké budoucnosti shledání s Vaším pesanem!

Kir napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Chudák pes. Je mi moc líto co všechno si musel před smrtí prožít a vytrpět. Proč? To jste neviděli, že se trápí? Nebo viděli, ale vaše opičí láska vám nedovolila poskytnout včas poslední službu příteli, aby netrpěl?
Váš příspěvek by měl být pro všechny varováním, že takhle ne.

Souhlas naprostý s Balu i Fíkovnicí.
Nemohla bych se dívat takovou dobu jak pes trpí.........................

Nepocuraval se vyloženě do pelíšku, jen to občas nestihl až ven, to se vždy střídalo, světla období,kdy chodil a byl čilý a horší, když udělal třeba deset kroků a musel si sednout, z toho měl tu lysinku na prcce. Ale tím se nechci obhajovat, jen říct jak je demence u pejsků zrádná. U nás to byla zřejmě degenerativní myelopatie a věřte mi,že pokud se přihodí pejskovi něco takového,tak budete bojovat a zmírňovat průběh co to jde. Někdo by to ukončil hned, někdo by zase čekal dokud by se už opravdu nezvedl (to není náš případ)..chápu vaše reakce, i já nad tím neustále přemýšlím, proto říkám, jak důležité je vnímat psa celkově,individuálně a podle nejlepšího vědomí. Se zvyšující se kvalitou vet. péče se nám mazlíčci dožívají mnohem déle než před tím, tělíčko ve vnitr můžou mít úplně v pohodě, ale demenci vyléčit nelze, mělo by se o ní více psát, mluvit a sdílet zkušenosti.

Kir napsal(a):
Nepocuraval se vyloženě do pelíšku, jen to občas nestihl až ven, to se vždy střídalo, světla období,kdy chodil a byl čilý a horší, když udělal třeba deset kroků a musel si sednout, z toho měl tu lysinku na prcce. Ale tím se nechci obhajovat, jen říct jak je demence u pejsků zrádná. U nás to byla zřejmě degenerativní myelopatie a věřte mi,že pokud se přihodí pejskovi něco takového,tak budete bojovat a zmírňovat průběh co to jde. Někdo by to ukončil hned, někdo by zase čekal dokud by se už opravdu nezvedl (to není náš případ)..chápu vaše reakce, i já nad tím neustále přemýšlím, proto říkám, jak důležité je vnímat psa celkově,individuálně a podle nejlepšího vědomí. Se zvyšující se kvalitou vet. péče se nám mazlíčci dožívají mnohem déle než před tím, tělíčko ve vnitr můžou mít úplně v pohodě, ale demenci vyléčit nelze, mělo by se o ní více psát, mluvit a sdílet zkušenosti.

Mělo by se...
Vy jste měla více přemýšlet, vnímat, jestli ten život, při kterém jste svého psa udržovala, byl ještě vůbec život nebo už jen živoření a trápení. Láska ke zvířeti vás měla vést k tomu, abyste udělala vše pro to, aby netrpěl a pokud možno důstojně odešel. Za ty roky, co vám dělal radost, si to zasloužil.

Když se vrátím k titulku : Proč.....? Protože se utracení psa démonizuje. ( Vůbec nemám ráda výraz utracení. Utracení je zmaření. Ale my život starého nemocného psa nezmaříme - naopak, my ho milosrdně ukončíme. Proto "uspání" je ten správnější výraz.)
Vadilo by někomu být u očkování psa? Přesně stejná je první injekce, kterou veterinář psa uspí, než ho potom další injekcí uspí na věky. Aspoň u té první injekce by každý majitel měl být. A nebulet a nestresovat, to si může odbýt potom. A každý, kdo není dítě, by toto měl zvládnout.
Když jde pes na veter. zákrok, taky asi každý u té první injekce je.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když se vrátím k titulku : Proč.....? Protože se utracení psa démonizuje. ( Vůbec nemám ráda výraz utracení. Utracení je zmaření. Ale my život starého nemocného psa nezmaříme - naopak, my ho milosrdně ukončíme. Proto "uspání" je ten správnější výraz.)
Vadilo by někomu být u očkování psa? Přesně stejná je první injekce, kterou veterinář psa uspí, než ho potom další injekcí uspí na věky. Aspoň u té první injekce by každý majitel měl být. A nebulet a nestresovat, to si může odbýt potom. A každý, kdo není dítě, by toto měl zvládnout.
Když jde pes na veter. zákrok, taky asi každý u té první injekce je.

Ono je to těžké. Já bych nezvládla bez bulení ani tu první injekci. Protože to není očkování, ale konec. Sobecky si přeji, aby všechna má zvířata uhynula včas (jako můj předchozí kocour a kůň).

fikovnice napsal(a):
Sdílím Váš smutek , chápu jej, ale promiňte mi to, prosím - Váš psík měl být uspán mnohem dříve. Opravdu mi to odpusťte, ale nerada bych, aby se našel někdo další, kdo by nechal psíka dělat potřebu pod sebe, padat, z pádů mít obraženiny, apod.
Je mi jasné, že Vy jste se snažili ad maximum...jen - ono to snažení takto "na sílu" prostě není vždy dobré.

Přeji Vám někdy v daleké budoucnosti shledání s Vaším pesanem!

..toť i můj názor....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono je to těžké. Já bych nezvládla bez bulení ani tu první injekci. Protože to není očkování, ale konec. Sobecky si přeji, aby všechna má zvířata uhynula včas (jako můj předchozí kocour a kůň).

To je to poslední, co pro svého přítele můžete udělat. Být v okamžiku jeho odchodu s ním, držet ho v náruči, aby až do konce cítil vaši blízkost, to, že není sám. Že se nemusí bát. To je stejné jak u lidí. Taky bych ráda, aby mě někdo z mých blízkých držel za ruku, až budu odcházet.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je to poslední, co pro svého přítele můžete udělat. Být v okamžiku jeho odchodu s ním, držet ho v náruči, aby až do konce cítil vaši blízkost, to, že není sám. Že se nemusí bát. To je stejné jak u lidí. Taky bych ráda, aby mě někdo z mých blízkých držel za ruku, až budu odcházet.

Jistě, že máte pravdu. Já reagovala na "nebulet a nestresovat se", že tohle bych nezvládla. Být u něj ano. Obrečela jsem i statkovou kozu a kamarádčina kocoura.

Kir napsal(a):
Dobrý den, jsou to 3 dny co my taky milacek naposledy vydechl v náručí. Byl ochrnutý, po prodělané mrtvicce a dysfunkce NS. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Bylo mu 16,5 roku, kříženecek, v mládí divoké psisko, co si užívalo života na plné pecky. Rád si odskočil na pár hodin do lesů,ale vždy jsme ho vypískali zpět. Vyrostl se mnou od puberty, prožil se mnou vše. Ve chvíli,kdy jsme spozorovali první příznaky bylo to těžké,ale s mámou jsme ho piplali do poslední možné chvíle. Nejdřív začal jen trochu napadat,ale držel se moc, to je 1.5 roku zpět. Nyní na jaře se už přestával udržet, zajistili jsme mu vozíček, zkoušeli jsme různé doplňky od veta, rehabka, masáže, držení balancu na pecce, držák zadečku. Nakonec to již odmítal, nevěděl už co má dělat. V poslední fázi jsem s ním chodila opřený o mou nohu, ale neznal směr, bloudil jen po svém malém okruhu. Venku mu bylo fajn, cuchal,ale už se neudržel, vždy se bez opery skácel. Měl naraženíny z pádu, chodil podél stěn opírajíc se. Ztěžka si lehal, samozřejmě inkontinence a defekace doma nebo ve výtahu. Očka smutná tekajici, hlavička pohybující ze strany na stranu,ale byl neskutečně statečný bojovník. V tomto okamžiku už je to na majiteli, stav je v tomto stadiu neodvratný a nejde s tím mnoho dělat,buď budete pokračovat dál v utrpení obou nebo se postavíte celem situaci a uděláte pro svého nejmilovanější ho poslední službu. Vetka,které jsem plně důvěřovala a měla našeho bojovníka na starost skoro celý život nám průběh sdělila jemne, ale jasne. Nemluvě o probdenych nocích, kdy je pejsek aktivní, nicméně zmatený ve tmě a prostoru, kňučí, zaviji, šlape si do misek neudrží se na nohou a neustále chce někam jít (fáze posledního roku). Opakující se záněty mocaku a sluchovodu, neustále prelecovanych. Ach je mi těžko u srdce, ale, ten pejsek si opravdu řekne, kdy je čas. Naslouchejte svému psovi a zkuste s ním být i v tu poslední chvíli. Jakmile se rozhodnete, věřte,že je to dobré rozhodnutí, ačkoliv to nejtěžší. Všem milackum posílám objetí a pusu do nebicka♥️🐶🐾

Ano je to vše složité,ale nač takového psa udržovat když je ta možnost to včas ukončit. Bylo přece jasné že bude už jen hůř a ten pes trpěl úplně zbytečně. Raději o pár dní dříve než pozdě. nenechala bych psa v takovém stavu přežívat ani den. Co ten pes z toho přežívání měl? A vy taky nic, jen sledovat jak se pes zhoršuje a nežije, jen přežívá

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když se vrátím k titulku : Proč.....? Protože se utracení psa démonizuje. ( Vůbec nemám ráda výraz utracení. Utracení je zmaření. Ale my život starého nemocného psa nezmaříme - naopak, my ho milosrdně ukončíme. Proto "uspání" je ten správnější výraz.)
Vadilo by někomu být u očkování psa? Přesně stejná je první injekce, kterou veterinář psa uspí, než ho potom další injekcí uspí na věky. Aspoň u té první injekce by každý majitel měl být. A nebulet a nestresovat, to si může odbýt potom. A každý, kdo není dítě, by toto měl zvládnout.
Když jde pes na veter. zákrok, taky asi každý u té první injekce je.

Na jaře, než došlo na eutanazii, jsem se psem několikrát byla v psí nemocnici - jednalo se o vyšetření, jeden odborný zákrok, kontroly… A vlastně jsem o té otázce, která je naznačena v názvu tématu, hodně přemýšlela (v širších souvislostech), protože v té psí nemocnici se mě u každé maličkosti - třeba i u vyjímání kanyly - ptali, jestli u toho zvládnu být, jestli nechci odejít a vrátit se, až to bude hotové (eutanazii nevyjímaje). Velmi mě překvapilo, jak moc tam byli překvapení (v dobrém) z toho, že psa ani na moment neopustím a jsem připravená jim libovolně - jak jen to je pro majitele možné - asistovat. Lidé to prý běžně nezvládají a jsou přítomni jen u “pohovoru”. Pro mě nepředstavitelné, ale nikoho nesoudím - každý uneseme jinou tíhu, máme jiné mechanismy, jak se s čím vyrovnat…

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jaře, než došlo na eutanazii, jsem se psem několikrát byla v psí nemocnici - jednalo se o vyšetření, jeden odborný zákrok, kontroly… A vlastně jsem o té otázce, která je naznačena v názvu tématu, hodně přemýšlela (v širších souvislostech), protože v té psí nemocnici se mě u každé maličkosti - třeba i u vyjímání kanyly - ptali, jestli u toho zvládnu být, jestli nechci odejít a vrátit se, až to bude hotové (eutanazii nevyjímaje). Velmi mě překvapilo, jak moc tam byli překvapení (v dobrém) z toho, že psa ani na moment neopustím a jsem připravená jim libovolně - jak jen to je pro majitele možné - asistovat. Lidé to prý běžně nezvládají a jsou přítomni jen u “pohovoru”. Pro mě nepředstavitelné, ale nikoho nesoudím - každý uneseme jinou tíhu, máme jiné mechanismy, jak se s čím vyrovnat…

Tak to já přiznám, že při zákroku, když už je pes uspán, tak také odcházím. Když pes spí, už mě nepotřebuje. Jen jednou jsem měla držet fenu, když jí trhali dráp - uspané - a to mě vykázali - "jste zelená jak sedma". Docela s úlevou jsem usedla čekárně a rozdýchávala. Ale když se pes budí, tak už jsem zas u něj.
Jen jednou se pes vzbudil nečekaně brzy a stál uvázaný u topení, s košem na tlamě.....když ho sundavali ze stolu, prý je málem sežral!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak to já přiznám, že při zákroku, když už je pes uspán, tak také odcházím. Když pes spí, už mě nepotřebuje. Jen jednou jsem měla držet fenu, když jí trhali dráp - uspané - a to mě vykázali - "jste zelená jak sedma". Docela s úlevou jsem usedla čekárně a rozdýchávala. Ale když se pes budí, tak už jsem zas u něj.
Jen jednou se pes vzbudil nečekaně brzy a stál uvázaný u topení, s košem na tlamě.....když ho sundavali ze stolu, prý je málem sežral!

My si “užili” zákrok při vědomí. Ale před lety při operaci jsem samozřejmě taky nebyla.

A to já, když mám možnost, jsem i u zákroku. Ne kvůli psovi, ten spí, ale protože mě to zajímá.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Na jaře, než došlo na eutanazii, jsem se psem několikrát byla v psí nemocnici - jednalo se o vyšetření, jeden odborný zákrok, kontroly… A vlastně jsem o té otázce, která je naznačena v názvu tématu, hodně přemýšlela (v širších souvislostech), protože v té psí nemocnici se mě u každé maličkosti - třeba i u vyjímání kanyly - ptali, jestli u toho zvládnu být, jestli nechci odejít a vrátit se, až to bude hotové (eutanazii nevyjímaje). Velmi mě překvapilo, jak moc tam byli překvapení (v dobrém) z toho, že psa ani na moment neopustím a jsem připravená jim libovolně - jak jen to je pro majitele možné - asistovat. Lidé to prý běžně nezvládají a jsou přítomni jen u “pohovoru”. Pro mě nepředstavitelné, ale nikoho nesoudím - každý uneseme jinou tíhu, máme jiné mechanismy, jak se s čím vyrovnat…

Asi je to i o vztahu se psem, o postojích, povahách. Ono když se na člověka zafixuje takovej buřič a přitom posera a v průběhu života dává různými způsoby najevo, že jste jeho život a vlastně i celej svět... a že vlastně může být veselej a divokej a zlobící jen díky tomu, že si je jistej váma... tak si nedovedu představit, že bych ho někde a v něčem nechala, dokud byl naživu.
Jednou jsem před psovou narkózou odešla moc brzo (doktor už mě posílal pryč), pes ještě nespal dostatečně a snažil se jít za mnou. Tak to mi stačilo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A to já, když mám možnost, jsem i u zákroku. Ne kvůli psovi, ten spí, ale protože mě to zajímá.

To ale máte na veterině známé, ne? Mě by to taky zajímalo, ale nebyla možnost…

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To ale máte na veterině známé, ne? Mě by to taky zajímalo, ale nebyla možnost…

Měla jsem štěstí (blbě řečeno), že se psovi dvakrát stal úraz na noze a muselo se to šít. A já mohla asistovat - tedy držela jsem nohu při čištění a šití... Já vím, není to nic moc, ale byla jsem ráda i za to. Známé na veterině nemám, což je škoda...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Měla jsem štěstí (blbě řečeno), že se psovi dvakrát stal úraz na noze a muselo se to šít. A já mohla asistovat - tedy držela jsem nohu při čištění a šití... Já vím, není to nic moc, ale byla jsem ráda i za to. Známé na veterině nemám, což je škoda...

Myslela jsem, že mluvíte o nějaké velké operaci. :-))

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslela jsem, že mluvíte o nějaké velké operaci. :-))

Ráda bych při nějaké byla. Ale moji psi ani krom kastrace feny a vyjmutí osiny zalezlé z tlapky až do podpaždí žádné operace neměli.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ráda bych při nějaké byla. Ale moji psi ani krom kastrace feny a vyjmutí osiny zalezlé z tlapky až do podpaždí žádné operace neměli.

Však to je požehnání, buďte ráda.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Však to je požehnání, buďte ráda.

Jasně, že jsem.

Kir napsal(a):
Nepocuraval se vyloženě do pelíšku, jen to občas nestihl až ven, to se vždy střídalo, světla období,kdy chodil a byl čilý a horší, když udělal třeba deset kroků a musel si sednout, z toho měl tu lysinku na prcce. Ale tím se nechci obhajovat, jen říct jak je demence u pejsků zrádná. U nás to byla zřejmě degenerativní myelopatie a věřte mi,že pokud se přihodí pejskovi něco takového,tak budete bojovat a zmírňovat průběh co to jde. Někdo by to ukončil hned, někdo by zase čekal dokud by se už opravdu nezvedl (to není náš případ)..chápu vaše reakce, i já nad tím neustále přemýšlím, proto říkám, jak důležité je vnímat psa celkově,individuálně a podle nejlepšího vědomí. Se zvyšující se kvalitou vet. péče se nám mazlíčci dožívají mnohem déle než před tím, tělíčko ve vnitr můžou mít úplně v pohodě, ale demenci vyléčit nelze, mělo by se o ní více psát, mluvit a sdílet zkušenosti.

Ty příznaky, co popisujete výše - ochrnutí, pády, dělání potřeby pod sebe bych tedy já přičítala spíše té mrtvici, o níž také píšete. A ne demenci. Ale to je v podstatě jedno. No, už se stalo... Až/jestli budete mít nového psího přítele, tak pro Vás umírání tady toho bude třeba takovým mementem, že takto ne. Přála bych to Vám a především tomu zvířeti!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je to poslední, co pro svého přítele můžete udělat. Být v okamžiku jeho odchodu s ním, držet ho v náruči, aby až do konce cítil vaši blízkost, to, že není sám. Že se nemusí bát. To je stejné jak u lidí. Taky bych ráda, aby mě někdo z mých blízkých držel za ruku, až budu odcházet.

I já bych byla ráda, kdyby byl někdo se mnou a držel mě za ruku....je to poslední, důležitá služba...pro svého pejska to udělám moc ráda, ale pro toho prvního jsem nemohla- nesměla jsem. Moc mě to trápilo a dlouho.
Pro schizofrenního příbuzného jsem tohle, i pomoc s tělem sestrám po smrti, udělala a cítila jsem, že je to důležité pro něj, byla jsem tam každý možný den ( hodně se poslední hodinu zklidnil, když jsem mu šeptala, že tam jsem, že se nemusí bát) a bylo to důležité i pro mně, nechala jsem i sloužit mši...změnilo mě to, od té doby vnímám spoustu věcí jinak....a on na mne dává teď pozor...jsem vděčná, že jsem to mohla zažít. Smrt není zlá a zemřelý není děsivý....ani člověk ani zvíře....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I já bych byla ráda, kdyby byl někdo se mnou a držel mě za ruku....je to poslední, důležitá služba...pro svého pejska to udělám moc ráda, ale pro toho prvního jsem nemohla- nesměla jsem. Moc mě to trápilo a dlouho.
Pro schizofrenního příbuzného jsem tohle, i pomoc s tělem sestrám po smrti, udělala a cítila jsem, že je to důležité pro něj, byla jsem tam každý možný den ( hodně se poslední hodinu zklidnil, když jsem mu šeptala, že tam jsem, že se nemusí bát) a bylo to důležité i pro mně, nechala jsem i sloužit mši...změnilo mě to, od té doby vnímám spoustu věcí jinak....a on na mne dává teď pozor...jsem vděčná, že jsem to mohla zažít. Smrt není zlá a zemřelý není děsivý....ani člověk ani zvíře....

Mně moje maminka umřela v náruči (v nemocnici), párkrát jsem to tu psala. Že sestra si pak otřela mokré oči a šeptla:"To bylo nádherné..."
Jsem přesvědčena, že teď je máma mým strážným andělem...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I já bych byla ráda, kdyby byl někdo se mnou a držel mě za ruku....je to poslední, důležitá služba...pro svého pejska to udělám moc ráda, ale pro toho prvního jsem nemohla- nesměla jsem. Moc mě to trápilo a dlouho.
Pro schizofrenního příbuzného jsem tohle, i pomoc s tělem sestrám po smrti, udělala a cítila jsem, že je to důležité pro něj, byla jsem tam každý možný den ( hodně se poslední hodinu zklidnil, když jsem mu šeptala, že tam jsem, že se nemusí bát) a bylo to důležité i pro mně, nechala jsem i sloužit mši...změnilo mě to, od té doby vnímám spoustu věcí jinak....a on na mne dává teď pozor...jsem vděčná, že jsem to mohla zažít. Smrt není zlá a zemřelý není děsivý....ani člověk ani zvíře....

A od táty jsem byla vyhozena, i když vyloženě prosil, ať "zůstanu do konce", věděl, že umírá. Beru to celou dobu jako mé osobní selhání.

fikovnice napsal(a):
Mně moje maminka umřela v náruči (v nemocnici), párkrát jsem to tu psala. Že sestra si pak otřela mokré oči a šeptla:"To bylo nádherné..."
Jsem přesvědčena, že teď je máma mým strážným andělem...

Četla jsem to už tady a je to tak, jak říkala sestra...a mám husí kůži! Taky jsem to tak chtěla, ale moje maminka možná ne, protože zemřela 20 minut před mým příchodem...před 18 lety...letí to...a strýc, co jsem mu zavřela oči, před 11 lety...nezapomeneme to, ale musíme hledět i dopředu viďte...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Četla jsem to už tady a je to tak, jak říkala sestra...a mám husí kůži! Taky jsem to tak chtěla, ale moje maminka možná ne, protože zemřela 20 minut před mým příchodem...před 18 lety...letí to...a strýc, co jsem mu zavřela oči, před 11 lety...nezapomeneme to, ale musíme hledět i dopředu viďte...

Ano, psala jsem to vícekrát...a význam slov té sestřičky jsem pochopila až po letech. Ona vypnula všechny alarmy a nechala nás samy pro sebe. Věřím, že máma věděla, že ji na ten druhý břeh doprovázím...

Se zvířaty je to ale trochu jiné, třeba kočky chtějí dost často umřít samy, ne v náruči. Snažila jsem se umírajícího kocoura vzít do náruče, ale viditelně o to nestál...

fikovnice napsal(a):
A od táty jsem byla vyhozena, i když vyloženě prosil, ať "zůstanu do konce", věděl, že umírá. Beru to celou dobu jako mé osobní selhání.

Janinko, člověk se pocitům neubrani, ale to jsi měla personálu zlomit ruku aby tě nechali...myslím že tatínek to ví, že jsi dělala maximum a že oni
ti bránili....

Když jsem nechávala uspat kvůli stáří moje dva psy, byla jsem u toho.. dlužila jsem jim to.. Byli to moji dlouholetí parťáci..

Jednou jsem bohužel musela nechat uspat šestitýdenní štěně s vývojovou vadou.. Nevím proč, ale u toho jsem prostě být nechtěla...

U odchodu svých zvířat jsem vždy byl a pokud bůh dá i v budoucnu budu. Horší je to potom. Odvezu, pohřbím a zbyde jen prázdno a smutek. To se dá zahnat jen pořízením nového kámoše, který sice nenahradí toho minulého, ale vystřídá ho. Myslím že tohle není otázka slabé povahy, ale spíš síly vztahu. S přítelem vždy až do konce ať je mi to vnitřně sebevíc nepříjemné. 🙂

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono je to těžké. Já bych nezvládla bez bulení ani tu první injekci. Protože to není očkování, ale konec. Sobecky si přeji, aby všechna má zvířata uhynula včas (jako můj předchozí kocour a kůň).

Koukla jsem až teď, ani jsem nechtěla, no co už. A ráda bych k tomu napsala, že nikdo mi nebude kecat do toho, co a jak se svým psem mám dělat a jestli je to dle někoho správně. Je to můj život, jeho život, náš život a ne, nesnesu žádnou injekci, moji ani jeho a už vůbec ne tu poslední. A je mi jedno, co si o tom kdo myslí.

Neumím si představit že bych psa v této těžké chvíli opustila. Celou dobu jsem ho hladila a mluvila mu do ucha.....................Hrob jsem kopala ve 35 C ve stínu (přítel stent a nemocné srdce). Pes byl velký a hrob hluboký.
Pak jsme se všichni ožrali rumem.
Táta dostal infarkt na ulici, zemřel v sanitě, šťastná to smrt. Na sobě měl můj vaťák...............Máma umírala dlouho, večer mne z LDN vykázali, zemřela ve 23 v noci. Jejich smrt mne rozhodně tak nezlomila jako odchod psa. Je to divné ale je to opravdu tak. Každý to máme prostě jinak.

Clovek by s nim mel byt do konce. Ale pokud to neunese a bude hystercit uz cestou na to uspani. Je lepsi kdyz misto panicka hysterky co to zvire donervuje na max v posledni chvili tam bude nekdo koho ten pes nebo jine zvire ma rado a zna a kdo udrzi nervy a emoce na uzde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Janinko, člověk se pocitům neubrani, ale to jsi měla personálu zlomit ruku aby tě nechali...myslím že tatínek to ví, že jsi dělala maximum a že oni
ti bránili....

Evi, beru to jako svůj největší hřích, a možná, že spousta zlých věcí se mi děje právě kvůli tomu. Ty výčitky jsou strašné, děsivé. Sotva jsem od táty přijela domů, strašně jsem se naštvala a zavolala tomu koko.ovi dr., že jedu obratem zpět. Sdělil mi:"Bohužel, Váš tatínek právě zemřel..." Ten amok, který jsem dostala...nechci snad ani popisovat. Přijela jsem tam, kabelou jsem mrskla po celé chodbě (původně jsem ji chtěla mrsknout mu do xichtu)...a on na mě zavolal ochranku. A mlel, že se domníval, že jsem rozumnější... K tomu byl viditelně ožralý...

Jak píšu, je to pravděpodobně můj největší hřích či selhání, neumím si to odpustit.

fikovnice napsal(a):
Evi, beru to jako svůj největší hřích, a možná, že spousta zlých věcí se mi děje právě kvůli tomu. Ty výčitky jsou strašné, děsivé. Sotva jsem od táty přijela domů, strašně jsem se naštvala a zavolala tomu koko.ovi dr., že jedu obratem zpět. Sdělil mi:"Bohužel, Váš tatínek právě zemřel..." Ten amok, který jsem dostala...nechci snad ani popisovat. Přijela jsem tam, kabelou jsem mrskla po celé chodbě (původně jsem ji chtěla mrsknout mu do xichtu)...a on na mě zavolal ochranku. A mlel, že se domníval, že jsem rozumnější... K tomu byl viditelně ožralý...

Jak píšu, je to pravděpodobně můj největší hřích či selhání, neumím si to odpustit.

No tak na tohle sebemrskačství rychle zapomeň, protože užíráš a zbytečně jen sama sebe, tomu ožralému doktorovi je to srdečně jedno. Rodiče tě měli nejraděj na celém světě a odpustili by ti, i kdyby jsi je zabila, takže to, že ti někdo zabránil...by pochopili určitě. A myslím to vážně Jani, takhle si zakaž uvažovat!

fikovnice napsal(a):
Evi, beru to jako svůj největší hřích, a možná, že spousta zlých věcí se mi děje právě kvůli tomu. Ty výčitky jsou strašné, děsivé. Sotva jsem od táty přijela domů, strašně jsem se naštvala a zavolala tomu koko.ovi dr., že jedu obratem zpět. Sdělil mi:"Bohužel, Váš tatínek právě zemřel..." Ten amok, který jsem dostala...nechci snad ani popisovat. Přijela jsem tam, kabelou jsem mrskla po celé chodbě (původně jsem ji chtěla mrsknout mu do xichtu)...a on na mě zavolal ochranku. A mlel, že se domníval, že jsem rozumnější... K tomu byl viditelně ožralý...

Jak píšu, je to pravděpodobně můj největší hřích či selhání, neumím si to odpustit.

Janinko, napíšu ti do SZ

Prosím o radu, váš názor.
Mám fenku jorkšírský teriér, je jí 17let a jeden měsíc. Má stařeckou demenci a to silnou, tělesně je v pořádku, tělo ji funguje, jen ne mozek. Pořád se točí dokola a do všeho vráží hlavou, doma ve všech škvírách máme kartóny papíru aby tam nevlezla, když se to stalo tak nás v noci zbudila a strašně kňučela, nevěděla jak se ztoho dostat ven. Že, čůrá a kadí všude i v pelechu už ani neřeším i to že to všude rozťape. Je to náš miláček a celý život jsme ji dali tu nejlepší péči. I to, že mě v noci budí, že do něčeho vráží, zbudím se a jdu za ní a uspávám ji, i když to nejde ale třeba cca 30-60minut jsem sní ve 2hod ráno. Je slepá, hluchá a myslím, že možná i čich má špatný. Jídlo přijímá normálně, i pije. Trus má normální a moč taky.
A teď prosím i radu, do všeho vráží hlavou, máme už hodně zábran, ale vždy se něco najde. Bojíme se, že si hodně ubližuje. Na jméno nereaguje ani na povely, jen jídlo ji zajímá. Mazlit se vydrží tak do 5minut.
Rodina mi radí už uspání, ale pro mě je ti strašně těžký rozhodnutí. Jinak, v žádným případě pro mě není za obtíž,?miluji ji, jen nevím co mám dělat, jestli ji netrápím, má to pro ni cenu? Že se jen točí dokola? Zažili jste to někdo? Prosím moc, co by jste dělali na mém místě? Děkuji moc za rady a pochopení. Katka

Ostřížková napsal(a):
Prosím o radu, váš názor.
Mám fenku jorkšírský teriér, je jí 17let a jeden měsíc. Má stařeckou demenci a to silnou, tělesně je v pořádku, tělo ji funguje, jen ne mozek. Pořád se točí dokola a do všeho vráží hlavou, doma ve všech škvírách máme kartóny papíru aby tam nevlezla, když se to stalo tak nás v noci zbudila a strašně kňučela, nevěděla jak se ztoho dostat ven. Že, čůrá a kadí všude i v pelechu už ani neřeším i to že to všude rozťape. Je to náš miláček a celý život jsme ji dali tu nejlepší péči. I to, že mě v noci budí, že do něčeho vráží, zbudím se a jdu za ní a uspávám ji, i když to nejde ale třeba cca 30-60minut jsem sní ve 2hod ráno. Je slepá, hluchá a myslím, že možná i čich má špatný. Jídlo přijímá normálně, i pije. Trus má normální a moč taky.
A teď prosím i radu, do všeho vráží hlavou, máme už hodně zábran, ale vždy se něco najde. Bojíme se, že si hodně ubližuje. Na jméno nereaguje ani na povely, jen jídlo ji zajímá. Mazlit se vydrží tak do 5minut.
Rodina mi radí už uspání, ale pro mě je ti strašně těžký rozhodnutí. Jinak, v žádným případě pro mě není za obtíž,?miluji ji, jen nevím co mám dělat, jestli ji netrápím, má to pro ni cenu? Že se jen točí dokola? Zažili jste to někdo? Prosím moc, co by jste dělali na mém místě? Děkuji moc za rady a pochopení. Katka

Ne, nemá to cenu, už se trápí a nebude to lepší. Jestli ji tolik milujete, necháte ji odejít, i když je to těžké.

Ostřížková napsal(a):
Prosím o radu, váš názor.
Mám fenku jorkšírský teriér, je jí 17let a jeden měsíc. Má stařeckou demenci a to silnou, tělesně je v pořádku, tělo ji funguje, jen ne mozek. Pořád se točí dokola a do všeho vráží hlavou, doma ve všech škvírách máme kartóny papíru aby tam nevlezla, když se to stalo tak nás v noci zbudila a strašně kňučela, nevěděla jak se ztoho dostat ven. Že, čůrá a kadí všude i v pelechu už ani neřeším i to že to všude rozťape. Je to náš miláček a celý život jsme ji dali tu nejlepší péči. I to, že mě v noci budí, že do něčeho vráží, zbudím se a jdu za ní a uspávám ji, i když to nejde ale třeba cca 30-60minut jsem sní ve 2hod ráno. Je slepá, hluchá a myslím, že možná i čich má špatný. Jídlo přijímá normálně, i pije. Trus má normální a moč taky.
A teď prosím i radu, do všeho vráží hlavou, máme už hodně zábran, ale vždy se něco najde. Bojíme se, že si hodně ubližuje. Na jméno nereaguje ani na povely, jen jídlo ji zajímá. Mazlit se vydrží tak do 5minut.
Rodina mi radí už uspání, ale pro mě je ti strašně těžký rozhodnutí. Jinak, v žádným případě pro mě není za obtíž,?miluji ji, jen nevím co mám dělat, jestli ji netrápím, má to pro ni cenu? Že se jen točí dokola? Zažili jste to někdo? Prosím moc, co by jste dělali na mém místě? Děkuji moc za rady a pochopení. Katka

Bohužel Váš pejsek ze života už moc radosti nemá😒...to, že pejsek baští a vylučuje není samo o sobě důvod pro další trápení přeci...možná má i bolesti, proberte to na Vaší veterině....pomazlete ji, rozlučte se a nechte ji raději uspinkat....je mi to líto, že stojíte před těžkým rozhodnutím, všichni jsme to tu zažili, někteří vícekrát....pejskovi 😘 17 let je krásny věk. Pečlivě jste se o Vaši holčičku starala!...

Ostřížková napsal(a):
Prosím o radu, váš názor.
Mám fenku jorkšírský teriér, je jí 17let a jeden měsíc. Má stařeckou demenci a to silnou, tělesně je v pořádku, tělo ji funguje, jen ne mozek. Pořád se točí dokola a do všeho vráží hlavou, doma ve všech škvírách máme kartóny papíru aby tam nevlezla, když se to stalo tak nás v noci zbudila a strašně kňučela, nevěděla jak se ztoho dostat ven. Že, čůrá a kadí všude i v pelechu už ani neřeším i to že to všude rozťape. Je to náš miláček a celý život jsme ji dali tu nejlepší péči. I to, že mě v noci budí, že do něčeho vráží, zbudím se a jdu za ní a uspávám ji, i když to nejde ale třeba cca 30-60minut jsem sní ve 2hod ráno. Je slepá, hluchá a myslím, že možná i čich má špatný. Jídlo přijímá normálně, i pije. Trus má normální a moč taky.
A teď prosím i radu, do všeho vráží hlavou, máme už hodně zábran, ale vždy se něco najde. Bojíme se, že si hodně ubližuje. Na jméno nereaguje ani na povely, jen jídlo ji zajímá. Mazlit se vydrží tak do 5minut.
Rodina mi radí už uspání, ale pro mě je ti strašně těžký rozhodnutí. Jinak, v žádným případě pro mě není za obtíž,?miluji ji, jen nevím co mám dělat, jestli ji netrápím, má to pro ni cenu? Že se jen točí dokola? Zažili jste to někdo? Prosím moc, co by jste dělali na mém místě? Děkuji moc za rady a pochopení. Katka

...teď už ki necháváte trápit...nechte ji odejít....

Ostřížková napsal(a):
Prosím o radu, váš názor.
Mám fenku jorkšírský teriér, je jí 17let a jeden měsíc. Má stařeckou demenci a to silnou, tělesně je v pořádku, tělo ji funguje, jen ne mozek. Pořád se točí dokola a do všeho vráží hlavou, doma ve všech škvírách máme kartóny papíru aby tam nevlezla, když se to stalo tak nás v noci zbudila a strašně kňučela, nevěděla jak se ztoho dostat ven. Že, čůrá a kadí všude i v pelechu už ani neřeším i to že to všude rozťape. Je to náš miláček a celý život jsme ji dali tu nejlepší péči. I to, že mě v noci budí, že do něčeho vráží, zbudím se a jdu za ní a uspávám ji, i když to nejde ale třeba cca 30-60minut jsem sní ve 2hod ráno. Je slepá, hluchá a myslím, že možná i čich má špatný. Jídlo přijímá normálně, i pije. Trus má normální a moč taky.
A teď prosím i radu, do všeho vráží hlavou, máme už hodně zábran, ale vždy se něco najde. Bojíme se, že si hodně ubližuje. Na jméno nereaguje ani na povely, jen jídlo ji zajímá. Mazlit se vydrží tak do 5minut.
Rodina mi radí už uspání, ale pro mě je ti strašně těžký rozhodnutí. Jinak, v žádným případě pro mě není za obtíž,?miluji ji, jen nevím co mám dělat, jestli ji netrápím, má to pro ni cenu? Že se jen točí dokola? Zažili jste to někdo? Prosím moc, co by jste dělali na mém místě? Děkuji moc za rady a pochopení. Katka

Dožila se krásného věku. Sama musíte vidět zda je ještě její život kvalitní.
Rozhodněte se dobře. Vždy to bolí............

Nevybrala jsem možná správné téma, i když to sem vlastně patří. To čtení není nic pro slabé povahy :

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/americane-nechali-v-kabulu-desitky-sluzebnich-psu-talibove-je-nejspis-utyraji-40370746#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=CuVKJRatt1M-202109011037&dop_id=40370746&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

To je nedokázali humánně utratit ( střelit ), když je nemohli vzít s sebou ? Vojáci ? Srabi a zmetci to jsou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nevybrala jsem možná správné téma, i když to sem vlastně patří. To čtení není nic pro slabé povahy :

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/americane-nechali-v-kabulu-desitky-sluzebnich-psu-talibove-je-nejspis-utyraji-40370746#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=CuVKJRatt1M-202109011037&dop_id=40370746&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

To je nedokázali humánně utratit ( střelit ), když je nemohli vzít s sebou ? Vojáci ? Srabi a zmetci to jsou.

Ne, šmejdi to jsou a mám i horší slova, ale ty tady napsal nelze, škoda, že admin neučiní výjimky. Ale tuším, že ne sami ti vojáci, že to bylo rozhodnutí výš. Stejně to udělali přece ve Vietnamu.

Zrzavci napsal(a):
Ne, šmejdi to jsou a mám i horší slova, ale ty tady napsal nelze, škoda, že admin neučiní výjimky. Ale tuším, že ne sami ti vojáci, že to bylo rozhodnutí výš. Stejně to udělali přece ve Vietnamu.

😤😤 šílený!!! Hrozný, smutný....srabi to jsou!

To zamrzí..😒 Jako kdyby za to mohli ti vojáci. Joo, z bezpečí domova se to kritizuje. Málem se odtamtud nedostali ani lidi kterým hrozilo opravdu mnohem větší nebezpečí.Notabene je rozdíl v chování lidí ve městech a na venkově a to i ke zvířatům. Moc a moc velký rozdíl.Myslím, že je to takový výmysl novinářů, aby byla senzace a psům se nakonec nic špatného nestane.Ovšem o tom už se psát nebude.

Bůh Vás ochraňuj aby jste nikdy nepoznala válku a tyhle silné řeči si nechte doma k pexesu o tom kdo je srab.😒 Ani nevíte jak jsou účastníci konfliktu naštvaní,zklamaní kvůli zbytečně zmařeným životům a to nejen svých kolegů.😒 Co můžou jako asi dělat? Víte kolik přátel tam za svou službu poznali? A teď je tam museli nechat? Lidi kteří Vás zvali na čaj a to v jejich světě má celkem velký význam.Kritika se bude snášet vždy ať vojáci odejdou nebo zůstanou. Tlak na ukončení konfliktu byl velký ze stran veřejnosti a tak se stalo co chtěli. Odborníci to předpokládali a vědělo se v jakém stavu je tamní armáda..😒

Výcvik těch psů stojí nemalé peníze............je to strašný prostě.
Zdá se mi že to nebyli vojenští psi, to by vojáci nedopustili.
Nechci tomu uvěřit.
A Biden jak při vykládce rakví čuměl na hodinky to je taky na ránu.
Jdu blejt velebnosti.

neverend napsal(a):
To zamrzí..😒 Jako kdyby za to mohli ti vojáci. Joo, z bezpečí domova se to kritizuje. Málem se odtamtud nedostali ani lidi kterým hrozilo opravdu mnohem větší nebezpečí.Notabene je rozdíl v chování lidí ve městech a na venkově a to i ke zvířatům. Moc a moc velký rozdíl.Myslím, že je to takový výmysl novinářů, aby byla senzace a psům se nakonec nic špatného nestane.Ovšem o tom už se psát nebude.

Bůh Vás ochraňuj aby jste nikdy nepoznala válku a tyhle silné řeči si nechte doma k pexesu o tom kdo je srab.😒 Ani nevíte jak jsou účastníci konfliktu naštvaní,zklamaní kvůli zbytečně zmařeným životům a to nejen svých kolegů.😒 Co můžou jako asi dělat? Víte kolik přátel tam za svou službu poznali? A teď je tam museli nechat? Lidi kteří Vás zvali na čaj a to v jejich světě má celkem velký význam.Kritika se bude snášet vždy ať vojáci odejdou nebo zůstanou. Tlak na ukončení konfliktu byl velký ze stran veřejnosti a tak se stalo co chtěli. Odborníci to předpokládali a vědělo se v jakém stavu je tamní armáda..😒

O to větší je to svinstvo, že se vědělo.....v jakém stavu je tamní armáda, že se půjde ...že se vlastně uteče. I pochopím, že nemohli psi brát s sebou ( i když těžko ), ale mohli jim zajistit důstojný odchod ze života.
A ano ryba smrdí od hlavy. O to je to snad horší. Není to selhání jednotlivých vojáků, to je mi jasné. Je to selhání systému, celé té zázračné Ameriky.

Přečtěte si ten článek, ne jen nadpis!

Myslím, že je to takový výmysl novinářů, aby byla senzace a psům se nakonec nic špatného nestane.
Tak starý a tak naivní ? Nebo navedený?

Novináři jsou kapitola sama pro sebe, ale to, že ti psi dopadnou zle, to je zcela zřejmé.

Vždyť i v článku je napsáno, že psi nepatří armádě. Jen údajně sloužili..Údajně je údajně. Tálibové nemají nic jiného na práci, než utýrat údajně sloužící psy na straně spojenců.🙂 Myslete prosím taky při čtení těch novinových "kachen". Údajně znamená že možná,myslím a to znamená prd vím a nic netvrdím.

neverend napsal(a):
Vždyť i v článku je napsáno, že psi nepatří armádě. Jen údajně sloužili..Údajně je údajně. Tálibové nemají nic jiného na práci, než utýrat údajně sloužící psy na straně spojenců.🙂 Myslete prosím taky při čtení těch novinových "kachen". Údajně znamená že možná,myslím a to znamená prd vím a nic netvrdím.

Nebyli to ti psi z toho útulku?
Jak jich část evakuoval ten Brit co to tam vedl?
Nevěřím že by vojáci nechali své psy napospas. Jsou to stejní vojáci jako oni a mají velkou cenu.

GAELLE napsal(a):
Nebyli to ti psi z toho útulku?
Jak jich část evakuoval ten Brit co to tam vedl?
Nevěřím že by vojáci nechali své psy napospas. Jsou to stejní vojáci jako oni a mají velkou cenu.

Ani nemohou nechat, pes má hodnost stejně jako jakýkoli jiný voják.🙂 A proč jen US army? Tam byli spojencká vojska téměř všech členských států NATO.

GAELLE napsal(a):
Nebyli to ti psi z toho útulku?
Jak jich část evakuoval ten Brit co to tam vedl?
Nevěřím že by vojáci nechali své psy napospas. Jsou to stejní vojáci jako oni a mají velkou cenu.

Martin Říha má na svém profilu na FB vyjádření - jemu se dá věřit

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Přečtěte si ten článek, ne jen nadpis!

To se mi upřímně nechce.
Je ten článek lepší než nadpis?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Martin Říha má na svém profilu na FB vyjádření - jemu se dá věřit

Je-li to tak, chápu...situace v Kábulu nepředstavitelně těžká 🤔

Varaxi napsal(a):
To se mi upřímně nechce.
Je ten článek lepší než nadpis?

Nadpis je silně zavádějící. Asi proto, aby ti, co čtou pouze nadpisy, měli nad čím zvracet a pohoršovat se. Diskuzi to rozproudí mnohem víc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Je-li to tak, chápu...situace v Kábulu nepředstavitelně těžká 🤔

Byli tam 20 let, od jara věděli, že půjdou. Tu nepřehlednou situaci vytvořila americká armáda svým nekoordinovaným útěkem.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nadpis je silně zavádějící. Asi proto, aby ti, co čtou pouze nadpisy, měli nad čím zvracet a pohoršovat se. Diskuzi to rozproudí mnohem víc.

Že je to zavádějící, s tím počítám. Proto, že jsem to nečetla, jsem se taky nevyjadřovala. Ale vůbec se mi na to nechtělo kliknout, protože jsem se bála, co se dočtu. :/

Varaxi napsal(a):
Že je to zavádějící, s tím počítám. Proto, že jsem to nečetla, jsem se taky nevyjadřovala. Ale vůbec se mi na to nechtělo kliknout, protože jsem se bála, co se dočtu. :/

Já jsem si článek přečetla, protože, stejně jako většinu lidí, mne nadpis nadzvedl. Ale už jsem vycvičená, a než se k něčemu vyjádřím nebo než něco sdílím, zjistím o co opravdu jde.

I když to ale dopadlo, jak dopadlo, že psy vypustili, tak stejně mně ta evakuace, především tedy lidí, přijde totálně nezvládnutá. Ano, otázka samozřejmě je, jestli to šlo zvládnout jinak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
I když to ale dopadlo, jak dopadlo, že psy vypustili, tak stejně mně ta evakuace, především tedy lidí, přijde totálně nezvládnutá. Ano, otázka samozřejmě je, jestli to šlo zvládnout jinak.

Asi se nepočítalo s tím, že afghánská armáda odevzdá tálibánu zemi v podstatě bez boje a jak na stříbrném podnosu.

Znalci prostředí s tím nejspíš počítali.
(např. P. Pelikán? i jiní)

Nebudu tu plevelit na téma, kterému nerozumím, a pořádat kázání plné jábychů a kdybychů. Jen sem dám dva odkazy.


https://www.denik.cz/ze_sveta/afghanistan-kabul-taliban-operace-archa.html


https://www.youtube.com/watch?v=_Wv4Pe13CK0

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Asi se nepočítalo s tím, že afghánská armáda odevzdá tálibánu zemi v podstatě bez boje a jak na stříbrném podnosu.

Jak nepočítali? Vždyť tam byli 20 let. To za tu dobu nic nepochopili? Nemají zpravodajce? Utekli a tím se zbavili odpovědnosti?
Nebyla jsem v Afganistánu, ale postoj muslimů ( i těch neagresivních ) je dostatečně známý ( viz Teplice ).
Článek jsem četla celý. Když tam ty psy natahali, tak se o ně měli postarat - ať už byli jejich nebo sv. Petra.

rapotacka11 napsal(a):
Znalci prostředí s tím nejspíš počítali.
(např. P. Pelikán? i jiní)

Nevím, myslím, že až tak rychlý postup tálibánu nepředpokládal nikdo. Jinak by se to stahování zahraničních vojsk a vůbec lidí dělo asi jinak, ne?

Na Afghánu si vylámalo zuby napřed Rusko (SSSR), pak USA plus spojenci...
Mě na tom štve hodně to, že se bojovalo - a mnozí vojáci umírali - vlastně za nic, zbytečně. Zbytečné oběti... Nic se za těch dvacet let nezměnilo, země se propadla rázem do středověku. Bylo by mi to jedno, ať si tam dělají co chtějí, kdyby se necpali do Evropy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jak nepočítali? Vždyť tam byli 20 let. To za tu dobu nic nepochopili? Nemají zpravodajce? Utekli a tím se zbavili odpovědnosti?
Nebyla jsem v Afganistánu, ale postoj muslimů ( i těch neagresivních ) je dostatečně známý ( viz Teplice ).
Článek jsem četla celý. Když tam ty psy natahali, tak se o ně měli postarat - ať už byli jejich nebo sv. Petra.

Napřed se zachraňují lidé, a pak zvířata.

Jak se zbavili odpovědnosti? To tam měli zůstat na věčné časy? Protože tam se situace nezmění, mentalita muslimů se nezmění... Tálibán má a měl podporu obyvatelstva, nelze někoho chránit a zachraňovat proti jeho vůli.
Armádu jim spojenci vycvičili, vyzbrojili, ta jakž takž fungovala do doby, než spojenci odjeli, a pak se přidala k Tálibánu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nadpis je silně zavádějící. Asi proto, aby ti, co čtou pouze nadpisy, měli nad čím zvracet a pohoršovat se. Diskuzi to rozproudí mnohem víc.

Já jsem to ale třeba četla celý a stojím si za tím, že to špatně je.

neverend napsal(a):
To zamrzí..😒 Jako kdyby za to mohli ti vojáci. Joo, z bezpečí domova se to kritizuje. Málem se odtamtud nedostali ani lidi kterým hrozilo opravdu mnohem větší nebezpečí.Notabene je rozdíl v chování lidí ve městech a na venkově a to i ke zvířatům. Moc a moc velký rozdíl.Myslím, že je to takový výmysl novinářů, aby byla senzace a psům se nakonec nic špatného nestane.Ovšem o tom už se psát nebude.

Bůh Vás ochraňuj aby jste nikdy nepoznala válku a tyhle silné řeči si nechte doma k pexesu o tom kdo je srab.😒 Ani nevíte jak jsou účastníci konfliktu naštvaní,zklamaní kvůli zbytečně zmařeným životům a to nejen svých kolegů.😒 Co můžou jako asi dělat? Víte kolik přátel tam za svou službu poznali? A teď je tam museli nechat? Lidi kteří Vás zvali na čaj a to v jejich světě má celkem velký význam.Kritika se bude snášet vždy ať vojáci odejdou nebo zůstanou. Tlak na ukončení konfliktu byl velký ze stran veřejnosti a tak se stalo co chtěli. Odborníci to předpokládali a vědělo se v jakém stavu je tamní armáda..😒

Neverende - to že se vojska budou stahovat, věděli patřiční lidé mnohem dřív a s předstihem ještě než o tom napsal první pisálek v Reuteru, CNN, Rudý gazetě nebo Blesku. Je to jako stěhování - musíte mít máte strategii, co vezmete s sebou a v jakým časovým pořadí. Pokud se teda nestěhujete na na divoko z minuty na minutu. A to prosím nemůžete tvrdit, že to nadivoko je, vědělo se to dopředu. Víte, že musíte vzít tohle a tohle, a támhleto nepotřebujete, tak to tam můžete nechat. Hm, nepotřebnej materiál. Živý tvor není balíček první a poslední pomoci.
Kdo chce - hledá způsoby- viz. Angláni, kdo nechce - hledá ty důvod viz.....
Člověk je navždy zodpovědný za to, co k sobě připoutal. Tady v malým budeme kamenovat ty, co si psa nevezmou do bytu a ve velkým to je cajk? Ale, ale...

Zrzavci napsal(a):
Já jsem to ale třeba četla celý a stojím si za tím, že to špatně je.

Co? Že zachraňovali lidi a ne psy? Nebo že psy raději nezabili, když je nemohli odvézt? Mně je psů taky líto, ale nebyla jsem tam v tom pekle, tak netuším, jestli mohli pro ty psy něco udělat. A už vůbec nemůžu nikoho odsuzovat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co? Že zachraňovali lidi a ne psy? Nebo že psy raději nezabili, když je nemohli odvézt? Mně je psů taky líto, ale nebyla jsem tam v tom pekle, tak netuším, jestli mohli pro ty psy něco udělat. A už vůbec nemůžu nikoho odsuzovat.

Ne, stojím si za tím, že je špatně, že tam ty psy nechali.

Zrzavci napsal(a):
Ne, stojím si za tím, že je špatně, že tam ty psy nechali.

Promiňte, ale připadá mi, jako byste dupala nožkou...

Zrzavci napsal(a):
Ne, stojím si za tím, že je špatně, že tam ty psy nechali.

A evidujete, ze ta evakuace psu se organizovala ? nikdo je tam nechat nechtel?
vsak byli pripraveni k odletu.

Ze nemeli cim odletet je v te situaci tam spis "vyssi moc" nez nekoho lhostejnost...
Ani lidi se nedostali vsichni pryc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A evidujete, ze ta evakuace psu se organizovala ? nikdo je tam nechat nechtel?
vsak byli pripraveni k odletu.

Ze nemeli cim odletet je v te situaci tam spis "vyssi moc" nez nekoho lhostejnost...
Ani lidi se nedostali vsichni pryc.

Eviduju, ale když to jde v Anglii, tak to asi by mohlo jít i jinde. A stejně podivný mi to přijde s tím, že nestihli odtamtud vytáhnout všechny lidi, kteří s nimi spolupracovali. Za sebe bych spešl v tomhle případku uvažovala tak, že ti půjdou první, protože jinak budou jinak první na ráně. Což je úplně logický. Ale co my tady tak jako můžeme, že jo. Pouze mít rozdílné náhledy na věc.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Promiňte, ale připadá mi, jako byste dupala nožkou...

To třeba i dupu :) . Ne, nedupu, protože tím jaksi stejně nic nevydupu, ne? Jen mám na věc prostě rozdílný názor než vy. Stejně to můžu vidět já u Vás, nicméně rozhodně Vás nepřesvědčím - a přesvědčovat ani nikoho nebudu - že pravdu mám já. Výsledek- to že tam ti psi a nezabezpečení lidi zůstali, to nezmění.

Zrzavci napsal(a):
Eviduju, ale když to jde v Anglii, tak to asi by mohlo jít i jinde. A stejně podivný mi to přijde s tím, že nestihli odtamtud vytáhnout všechny lidi, kteří s nimi spolupracovali. Za sebe bych spešl v tomhle případku uvažovala tak, že ti půjdou první, protože jinak budou jinak první na ráně. Což je úplně logický. Ale co my tady tak jako můžeme, že jo. Pouze mít rozdílné náhledy na věc.

Existuje hezké české přísloví - "po bitvě každý generálem".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Existuje hezké české přísloví - "po bitvě každý generálem".

možná.

Podle mne to bylo obrovské selhání zpravodajců a analytiků, ten kdo předpokládal, že se bude afgánská armáda bránit měsíce než se vůbec třeba Taliban přiblíží Kábulu, selhal na celé čáře. Plán evakuace a vše okolo bylo podřízeno těmto analýzám a že se z měsíců staly dny, bylo obrovské selhání, ale nenesou za ni vinu všichni, kdo se na evakuacích atd. podíleli a řadoví vojáci už vůbec ne. V tomto případě pak bylo logické, že lidé dostali přednost před zvířaty, jakkoliv je to smutné.

Zrzavci napsal(a):
To třeba i dupu :) . Ne, nedupu, protože tím jaksi stejně nic nevydupu, ne? Jen mám na věc prostě rozdílný názor než vy. Stejně to můžu vidět já u Vás, nicméně rozhodně Vás nepřesvědčím - a přesvědčovat ani nikoho nebudu - že pravdu mám já. Výsledek- to že tam ti psi a nezabezpečení lidi zůstali, to nezmění.

Ano, zustali - a je to pro ne opravdu tragedie.
Ale spoustu dalsich je v bezpeci - lidi i - zvirat.

Proto jsem reagovala.
Zvirata se odvazela a ne ze ne. Hledali zpusoby a ne jen "vymluvy" - jak jste tu naznacovala.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Co? Že zachraňovali lidi a ne psy? Nebo že psy raději nezabili, když je nemohli odvézt? Mně je psů taky líto, ale nebyla jsem tam v tom pekle, tak netuším, jestli mohli pro ty psy něco udělat. A už vůbec nemůžu nikoho odsuzovat.

Nebyla jste tam ...
a oni tam neměli taky lézt.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, zustali - a je to pro ne opravdu tragedie.
Ale spoustu dalsich je v bezpeci - lidi i - zvirat.

Proto jsem reagovala.
Zvirata se odvazela a ne ze ne. Hledali zpusoby a ne jen "vymluvy" - jak jste tu naznacovala.

Já ale neříkám, že se zvířata neodvážela. Jak jsem psala neverendovi - když se stěhuju musím mít strategii a ............ ta nějak úplně není dotažená - když budu koukat na ty lidi, kteří mi pomáhali, je to neskutečná prasárna. Není o to vojácích pěšácích. To v žádným případku. To jsem taky zmiňovala. Měla jsem v malinkatým měřítku možnost sledovat, jak se nahoře věci leckdy řeší a taky to, že jsou -jak to říct?? běžené věci nepodstatné, protože o nich to vedení ani neví a pak kouká, že jejda... vono je tady ešče todlencto?? A tak to se nedá nic dělat.

Zrzavci napsal(a):
Já ale neříkám, že se zvířata neodvážela. Jak jsem psala neverendovi - když se stěhuju musím mít strategii a ............ ta nějak úplně není dotažená - když budu koukat na ty lidi, kteří mi pomáhali, je to neskutečná prasárna. Není o to vojácích pěšácích. To v žádným případku. To jsem taky zmiňovala. Měla jsem v malinkatým měřítku možnost sledovat, jak se nahoře věci leckdy řeší a taky to, že jsou -jak to říct?? běžené věci nepodstatné, protože o nich to vedení ani neví a pak kouká, že jejda... vono je tady ešče todlencto?? A tak to se nedá nic dělat.

ano, byla chyba, ze tam ti lidi, psi zustali. ale nemam a nebudu mit informace k tomu, abych si udelala narzor na to, ci chyba.
pro me je to proste tragedie - pokud pujde v budoucnosti nejak pomoci tem psum, udelam to.
nemam k tomu vic, co napsat.

aspon neco dopadlo dobre:

https://www.facebook.com/StateDeptDSS/photos/pcb.10159587227322457/10159587227047457/

rapotacka11 napsal(a):
Nebyla jste tam ...
a oni tam neměli taky lézt.

Neměli. Je otázka, co by se stalo, jak by to tam a na světě vůbec vypadalo, kdyby nelezli. To neví nikdo. Ale už to je, a nehraje se na co by kdyby.

Taliban neumožnil prodloužení evakuační lhůty.. Tak kdo za to může? Jinak několikrát byla administrativa varována odborníky kolem skutečného stavu tamních ozbrojených složek a zajímalo to někoho? Stažení připomínalo spíš ústup bojem než odchod vojsk.😒 Armáda bohužel v tomto nemohla víc dělat. Snaha dostat do bezpečí lidi i zvířata byla, ale čas nepřemůžete. Já osobně ze zkušeností mám obavy z velkého nárůstu obchodu s drogami a bohužel i lidmi. Následné boje mezi stoupenci Talibanu a IS zemi srazí na kolena zcela. Jednání s nimi je jen hromada nesmyslů a dodržení dohod z říše snů. Ani nechci myslet jaká situace nastane hlavně na venkově.😒 Vím co dovedou a strhané nehty na všech končetinách u třináctiletého dítěte, tak na to se nedá zapomenout.😒 Zabíjení zajatců a to i z řad civilistů pro ně nepředstavoval žádný morální problém. Vlastním lidem působí neskutečnou bolest a utrpení. Ve skutečnosti vůbec nebojují za svou zemi a nějaké osvobození, ale za svou moc a kruté náboženské dogma.😒 Neváhají použít děti s jistotou poslaných na smrt.

neverend napsal(a):
Taliban neumožnil prodloužení evakuační lhůty.. Tak kdo za to může? Jinak několikrát byla administrativa varována odborníky kolem skutečného stavu tamních ozbrojených složek a zajímalo to někoho? Stažení připomínalo spíš ústup bojem než odchod vojsk.😒 Armáda bohužel v tomto nemohla víc dělat. Snaha dostat do bezpečí lidi i zvířata byla, ale čas nepřemůžete. Já osobně ze zkušeností mám obavy z velkého nárůstu obchodu s drogami a bohužel i lidmi. Následné boje mezi stoupenci Talibanu a IS zemi srazí na kolena zcela. Jednání s nimi je jen hromada nesmyslů a dodržení dohod z říše snů. Ani nechci myslet jaká situace nastane hlavně na venkově.😒 Vím co dovedou a strhané nehty na všech končetinách u třináctiletého dítěte, tak na to se nedá zapomenout.😒 Zabíjení zajatců a to i z řad civilistů pro ně nepředstavoval žádný morální problém. Vlastním lidem působí neskutečnou bolest a utrpení. Ve skutečnosti vůbec nebojují za svou zemi a nějaké osvobození, ale za svou moc a kruté náboženské dogma.😒 Neváhají použít děti s jistotou poslaných na smrt.

Talibán neumožnil prodloužení evakuační lhůty Neverende, já vůbec nechápu, že by se mohl najít někde na světě někdo, kdo by cokoliv Talibanu mohl věřit, že udělá, dodrží . Ono to bohužel k smíchu teda není. právě proto, že se moc dobře ví a a na to nemusím být študovaná US administrativa v pozici, o čem Talibán je, bylo by bývalo záhodno, aby se k tomu stěhování odpovědní podle toho postavili. Je lépe být připraven, než zaskočen. Což se evidentně nezdařilo a doplatí na to ti, co jim pomáhali. Bez ohledu na počet nohou.

Zrzavci napsal(a):
Talibán neumožnil prodloužení evakuační lhůty Neverende, já vůbec nechápu, že by se mohl najít někde na světě někdo, kdo by cokoliv Talibanu mohl věřit, že udělá, dodrží . Ono to bohužel k smíchu teda není. právě proto, že se moc dobře ví a a na to nemusím být študovaná US administrativa v pozici, o čem Talibán je, bylo by bývalo záhodno, aby se k tomu stěhování odpovědní podle toho postavili. Je lépe být připraven, než zaskočen. Což se evidentně nezdařilo a doplatí na to ti, co jim pomáhali. Bez ohledu na počet nohou.

Nevím co je k smíchu, ale Ruská strana s Čínou oficiálně podporují vyjednávání s Talibanem. A že by Rusové nevěděli? 🙂 Věříte že ti nahoře jsou hloupější než my? Když to ví každé malé dítě? 🙂 Neznáme žádné další plány v této oblasti. Konečně jsou to super tajné materiály a mocenské zájmy všech velmocí. Teď byl úspěch ukončení vlivu spojenců( připomínám našich spojenců) a nyní se uvidí co další velmoci.

neverend napsal(a):
Nevím co je k smíchu, ale Ruská strana s Čínou oficiálně podporují vyjednávání s Talibanem. A že by Rusové nevěděli? 🙂 Věříte že ti nahoře jsou hloupější než my? Když to ví každé malé dítě? 🙂 Neznáme žádné další plány v této oblasti. Konečně jsou to super tajné materiály a mocenské zájmy všech velmocí. Teď byl úspěch ukončení vlivu spojenců( připomínám našich spojenců) a nyní se uvidí co další velmoci.

To byl, Neverende, smích hořkosti. Nic cynickýho. Ode mne opravdu ne. Ruská strana s Čínou podporujou vyjednávání s Talibanem................už tahle kombinace smrdí víc, než jateční odpad, Neverende. Kdo je a nebo není hloupější, já prosím nevím, nicméně budete-li Vy sám osobně jednat s někým od koho nevíte, zda Vám nevrazí nůž do zad a ještě tam s ním nezatočí, tak pokud máte dostatečně vysoké IQ, pud sebezáchovy a není Vám pět, budete počítat s tím, že nic z toho co Vám protistrana říká neplatí a má to nulovou vypovídací hodnotu a připravíte si sakra dobrej záložní plán. Alespoň já bych to tak udělala. A protože jsem ten generál po bitvě, tak bych rozhodně co nejdřív vyexpedovala to, co bude nejvíc v ohrožení a nemůže se to o sebe postarat, veškeré důležité materiály, seznamy , věci, který by mohly sloužit protistraně a jiný podobný "nezbytnosti" abych pak mohla být připravená na to, že mi ten šmejd bude chtít zatnout tipec.

a nyní se uvidí co další velmoci.
no! to budeme teprve koukat.

Zrzavci napsal(a):
Talibán neumožnil prodloužení evakuační lhůty Neverende, já vůbec nechápu, že by se mohl najít někde na světě někdo, kdo by cokoliv Talibanu mohl věřit, že udělá, dodrží . Ono to bohužel k smíchu teda není. právě proto, že se moc dobře ví a a na to nemusím být študovaná US administrativa v pozici, o čem Talibán je, bylo by bývalo záhodno, aby se k tomu stěhování odpovědní podle toho postavili. Je lépe být připraven, než zaskočen. Což se evidentně nezdařilo a doplatí na to ti, co jim pomáhali. Bez ohledu na počet nohou.

Ono nešlo o dohodu, ale o to, že stahování vojsk začalo na jaře a mělo pokračovat do 11. září s tím, že podle zpravodajců a analytiků k dobytí Kábulu Talibánem dojde nejdříve někdy potom. A evakuační plán byl nastaven na tyhle termíny. Kdyby to tak bylo, v pohodě by evakuovali všechny včetně zvířat. No a pak jim Taliban do toho hodil vidle a z evakuace se stal úprk poražené armády. A bohužel při úprku se zachraňujou hlavně lidi, na zvířata nikdo nemá moc čas, to se prostě běží stylem zachraň se kdo můžeš. A to všichni můžou být ještě rádi, že se Taliban zachoval vcelku vstřícně, taky mohli to letiště zavřít ze dne na den. Takže jako jo, mít evakuační plán je hezká věc, ale někdy je ti to prostě k prdu.

assil napsal(a):
Ono nešlo o dohodu, ale o to, že stahování vojsk začalo na jaře a mělo pokračovat do 11. září s tím, že podle zpravodajců a analytiků k dobytí Kábulu Talibánem dojde nejdříve někdy potom. A evakuační plán byl nastaven na tyhle termíny. Kdyby to tak bylo, v pohodě by evakuovali všechny včetně zvířat. No a pak jim Taliban do toho hodil vidle a z evakuace se stal úprk poražené armády. A bohužel při úprku se zachraňujou hlavně lidi, na zvířata nikdo nemá moc čas, to se prostě běží stylem zachraň se kdo můžeš. A to všichni můžou být ještě rádi, že se Taliban zachoval vcelku vstřícně, taky mohli to letiště zavřít ze dne na den. Takže jako jo, mít evakuační plán je hezká věc, ale někdy je ti to prostě k prdu.

No právě, Talibán jim do toho hodil vidle............a to je opravdu tak neočekávatelný? Já nevím, tady u těchhle panáčků přece s něčím takovým musím počítat. A to fakt nedělám generála, to je prostě logický, oni nejsou spolehlivý partner přece.Toho si musí být každý vědom.

Zrzavci napsal(a):
No právě, Talibán jim do toho hodil vidle............a to je opravdu tak neočekávatelný? Já nevím, tady u těchhle panáčků přece s něčím takovým musím počítat. A to fakt nedělám generála, to je prostě logický, oni nejsou spolehlivý partner přece.Toho si musí být každý vědom.

Ale Taliban v tomhle nebyl žádný partner, ty termíny byly odhady amerických zpravodajců, to nebyla žádná dohoda. Ono takovou rozsáhlou evakuaci neuděláš za tejden, bylo jasný, že to bude trvat měsíce a chtěli vědět jen kolik mají času od zahájení evakuace a holt se sekli. Tak to ve válce chodí, že připravuješ manévry podle odhadů co udělá nepřítel a holt ale nepřítel tě někdy překvapí. Všichni věděli, že až se Američani začnou stahovat, nastoupí Taliban, ale nikdo neměl věšteckou kouli aby věděl jistě, kdy se dostane do Kábulu.
Jako je to smutný, lituju ty lidi, kteří tam museli nechat svý psy, protože sledovat jaký mýho psa zvyklého na gauč vypouštějí do pouště, aby se postaral sám o sebe, to bych fakt nechtěla. A myslím, že šlo většinou o psy diplomatů atd., kteří určitě udělali všechno možné, aby je zachránili, ale taky chápu ty lidi, kteří když s vražedným termínem na krku a v chaotický situaci rozhodovali, co půjde to letadla, že upřednostnili lidi.
Britové ten útulek odvezli údajně jen proto, že už neměli na rozdíl od Amíků koho evakuovat, takže si mohli dovolit ve zbývajícím čase tenhle volnej let. Amíci měli plno do konce.

Britové ten útulek odvezli údajně jen proto ...

A svý chrty lifrují k nám, cíťové.

Taková velmoc a "hodí jim do toho vidle" vousatí na motorkách s kalašnikovy na zádech !? Tedy takoví byli, než se dostali k americkým a spojeneckým zbraním. Doufám, že tam am. nezapomněli jadernou hlavici a vousáči si s ní nekopou na písku.
(Někde na internetu byl seznam, co všechno tam zůstalo. Co teď mají k dispozici. A Pentagon s nimi bude své akce koordinovat. To hodně smrdí.)

Ale Taliban v tomhle nebyl žádný partner, ty termíny byly odhady amerických zpravodajců, to nebyla žádná dohoda.

Já teda žiju v domnění, že dohoda byla. Podepsal to ještě Trump. A nejvíc kritiky skutečně padá na to, že USA dohodu dodrželo, kdežto Tálibán ne.
Ale já to sleduju jen velmi okrajově, třeba to nedodržely ani ty USA, ergo dohoda je neplatná, co já vím.

"Všichni věděli, že až se Američani začnou stahovat, nastoupí Taliban, ale nikdo neměl věšteckou kouli aby věděl jistě, kdy se dostane do Kábulu.

Pak tedy nevím ( a ví to někdo? - já jen tuším a ten scénář není vůbec pěkný, jen se opakuje to, co v 80. ), proč tam 20 let rvali peníze ( a že jich bylo), zbroj. techniku a cvičili vládní armádu. Když věděli.......

assil napsal(a):
Ale Taliban v tomhle nebyl žádný partner, ty termíny byly odhady amerických zpravodajců, to nebyla žádná dohoda. Ono takovou rozsáhlou evakuaci neuděláš za tejden, bylo jasný, že to bude trvat měsíce a chtěli vědět jen kolik mají času od zahájení evakuace a holt se sekli. Tak to ve válce chodí, že připravuješ manévry podle odhadů co udělá nepřítel a holt ale nepřítel tě někdy překvapí. Všichni věděli, že až se Američani začnou stahovat, nastoupí Taliban, ale nikdo neměl věšteckou kouli aby věděl jistě, kdy se dostane do Kábulu.
Jako je to smutný, lituju ty lidi, kteří tam museli nechat svý psy, protože sledovat jaký mýho psa zvyklého na gauč vypouštějí do pouště, aby se postaral sám o sebe, to bych fakt nechtěla. A myslím, že šlo většinou o psy diplomatů atd., kteří určitě udělali všechno možné, aby je zachránili, ale taky chápu ty lidi, kteří když s vražedným termínem na krku a v chaotický situaci rozhodovali, co půjde to letadla, že upřednostnili lidi.
Britové ten útulek odvezli údajně jen proto, že už neměli na rozdíl od Amíků koho evakuovat, takže si mohli dovolit ve zbývajícím čase tenhle volnej let. Amíci měli plno do konce.

Jaký je proboha problém - teď se nebavím čistě jen o psech, ale i o těch kdo s nimi spolupracovali - poslat tyhle lidi a čokle napřed, už rovnou, když vím, že se budu sakra stahovat? čokle diplomatů jsou tedy na vrub diplomatů samotných, prorože v momentě, kdy budu vědět, že to přijde a to se vědělo, tak já osobně vyexpeduju všechno co půjde a nechám si nejnutnější. A protože stěhování psa je i za běžných okolností leckdy na delší lokte udělám to hned, o to víc, že vím v jaký zemi žiju. Tak bych svý ohaře klidně ubytovala v hotelu na půl roku. Já prostě jo. Pes a děti vč. partnera už by tu dávno nebyli, stejně jako většina mých věcí. Tak to prostě mám. Když vím, že sedím v průšvihu, nebudu čekat, až mi ten průšvih vybuchne pod zadkem. Je mi hrozně při představě, že ty chudáky bych tam musela nechat a je mi bez nadsázky stejně hrozně při představě jak je těm psům, který neznám. Já jsem člověk, já mám mozek a musím ho používat. Psi civillistů už tam dávno neměli být. Jak je to s těmi kontraktory - to nevím, a pokud pro armádu nějakým způsobem pracovali, je to prasárna, měli být pryč taky. Všechno co není do poslední chvíle nezbytně nutný se přece dá vyexpedovat hned na začátku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Všichni věděli, že až se Američani začnou stahovat, nastoupí Taliban, ale nikdo neměl věšteckou kouli aby věděl jistě, kdy se dostane do Kábulu.

Pak tedy nevím ( a ví to někdo? - já jen tuším a ten scénář není vůbec pěkný, jen se opakuje to, co v 80. ), proč tam 20 let rvali peníze ( a že jich bylo), zbroj. techniku a cvičili vládní armádu. Když věděli.......

Já si myslím (a můžu se mýlit), že to tam cpali proto, aby Tálibán k moci nenastoupil. Ale po dvaceti letech si asi byli jistí, že je to zbytečné, tak proč tam rvát další prachy?

Moje maminka říkala, už když šli obsadit Afghánistán a mě bylo deset, jedenáct let, že tam jezdit nemají, že to k ničemu nebude, jen to povede k další genocidě, nebo tam budou muset být už napořád. A měla pravdu.
Z toho mi vyplývá, že se měli zeptat mé maminky.

Varaxi napsal(a):
Já si myslím (a můžu se mýlit), že to tam cpali proto, aby Tálibán k moci nenastoupil. Ale po dvaceti letech si asi byli jistí, že je to zbytečné, tak proč tam rvát další prachy?

Moje maminka říkala, už když šli obsadit Afghánistán a mě bylo deset, jedenáct let, že tam jezdit nemají, že to k ničemu nebude, jen to povede k další genocidě, nebo tam budou muset být už napořád. A měla pravdu.
Z toho mi vyplývá, že se měli zeptat mé maminky.

Jenže v tom je ten problém Varaxi - kdo z nás poslouchá maminky, když vyrosteme?

S tímhle je to stejný- rozumným lidem bylo jasný, že se tam nemají cpát, protože to akorát rozbordelej a pak co? bude to ještě horší. Jenže emeričan..., že jo. A tohle zpackali taky.

Varaxi napsal(a):
Ale Taliban v tomhle nebyl žádný partner, ty termíny byly odhady amerických zpravodajců, to nebyla žádná dohoda.

Já teda žiju v domnění, že dohoda byla. Podepsal to ještě Trump. A nejvíc kritiky skutečně padá na to, že USA dohodu dodrželo, kdežto Tálibán ne.
Ale já to sleduju jen velmi okrajově, třeba to nedodržely ani ty USA, ergo dohoda je neplatná, co já vím.

Jako máte na mysli tu dohodu z Dauhá, kde se USA zavázaly opustit Afghánistán v podstatě do května a Taliban se zavázal pouze k tomu, že bude bojovat proti teroristům?

Já jsem člověk, já mám mozek a musím ho používat.

Ale vy nemáte zelený mozek !

Zrzavci napsal(a):
Jenže v tom je ten problém Varaxi - kdo z nás poslouchá maminky, když vyrosteme?

S tímhle je to stejný- rozumným lidem bylo jasný, že se tam nemají cpát, protože to akorát rozbordelej a pak co? bude to ještě horší. Jenže emeričan..., že jo. A tohle zpackali taky.

Ono je vcelku zajímavý, že Taliban teď dělá docela dost, aby se zaílbil západu aby byl ten jejich emirát rovnocenně uznán a protože jako mi nerozumíme jim, nerozumí ani oni nám a takovouhle jedinečnou příležitost jak si vysloužit nehynoucí obdiv a vděčnost milionů zápaďaků si nechali proklouznout mezi prsty. A přitom jen stačilo pochytat ty psy a dovolit je odvézt i po termínu.

Zrzavci napsal(a):
Jaký je proboha problém - teď se nebavím čistě jen o psech, ale i o těch kdo s nimi spolupracovali - poslat tyhle lidi a čokle napřed, už rovnou, když vím, že se budu sakra stahovat? čokle diplomatů jsou tedy na vrub diplomatů samotných, prorože v momentě, kdy budu vědět, že to přijde a to se vědělo, tak já osobně vyexpeduju všechno co půjde a nechám si nejnutnější. A protože stěhování psa je i za běžných okolností leckdy na delší lokte udělám to hned, o to víc, že vím v jaký zemi žiju. Tak bych svý ohaře klidně ubytovala v hotelu na půl roku. Já prostě jo. Pes a děti vč. partnera už by tu dávno nebyli, stejně jako většina mých věcí. Tak to prostě mám. Když vím, že sedím v průšvihu, nebudu čekat, až mi ten průšvih vybuchne pod zadkem. Je mi hrozně při představě, že ty chudáky bych tam musela nechat a je mi bez nadsázky stejně hrozně při představě jak je těm psům, který neznám. Já jsem člověk, já mám mozek a musím ho používat. Psi civillistů už tam dávno neměli být. Jak je to s těmi kontraktory - to nevím, a pokud pro armádu nějakým způsobem pracovali, je to prasárna, měli být pryč taky. Všechno co není do poslední chvíle nezbytně nutný se přece dá vyexpedovat hned na začátku.

Řekla bych, že mnozí to tak udělali, ale asi ne holt každého to napadlo a nebo měl tu možnost. Kdysi moje známá byla na velvyslanectví v Jižní Americe a si pamatuju jak vyprávěla jaký jsou to manévry a přesuny sem a tam, ona to zas není až taková sranda v podstatě přestěhovat přes půl světa celou domácnost. A ne každý na to má. Ale tak jistě, dá se, ale asi dost lidí podcenilo situaci.

Myslela jsem, že slovo spojenci má význam "spojení", tedy se mohli domluvit, co kdo čím udělá. Když každý hraje sám za sebe a své vlastní zájmy, správné slovo je rozpojenci. Představit si, že žiji tam, bojovat nebudu, nejsem padlá na hlavu, znám své možnosti, bych padla, tak přizpůsobit se, utéct.
Přeji všem, aby dostali, co si zaslouží.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já jsem člověk, já mám mozek a musím ho používat.

Ale vy nemáte zelený mozek !

Ano já mám jen ženskej vobyčejnej mozek (když si teda občas nevezme dovolenou )

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taková velmoc a "hodí jim do toho vidle" vousatí na motorkách s kalašnikovy na zádech !? Tedy takoví byli, než se dostali k americkým a spojeneckým zbraním. Doufám, že tam am. nezapomněli jadernou hlavici a vousáči si s ní nekopou na písku.
(Někde na internetu byl seznam, co všechno tam zůstalo. Co teď mají k dispozici. A Pentagon s nimi bude své akce koordinovat. To hodně smrdí.)

Jo smrdí mi to, jak to že jim tam zůstalo takových postatných věcí? vč. papírů
Už se mi chce zase zvracet.

assil napsal(a):
Řekla bych, že mnozí to tak udělali, ale asi ne holt každého to napadlo a nebo měl tu možnost. Kdysi moje známá byla na velvyslanectví v Jižní Americe a si pamatuju jak vyprávěla jaký jsou to manévry a přesuny sem a tam, ona to zas není až taková sranda v podstatě přestěhovat přes půl světa celou domácnost. A ne každý na to má. Ale tak jistě, dá se, ale asi dost lidí podcenilo situaci.

Assil - neee, tohle nejni argument. Já si moc dobře ze svý předchozí práce pamatuju, co stěhování přes kontinenty obnáší a že každej,kdo se kdy jednou takhle stěhoval ví, co ho čeká. ZVLÁŠŤ V TAKOVÝHLE ZEMI, V TÝHLE SITUACI SAKRA. Ne to pro mě není výmluva. Okamžitě při prvním náznaku mělo letět všechno co potřebuju a je pro mě důležitý domů. Jsem v nebezpečný zemi. Zůstala bych tam jen já,připravenej kufřík a pak klidně věci, který jsou mi ukradený. Tečka. Jenže potíž je v tom že to jsou emeričani a tady se přesně ukázalo to, jak jsou, nejsou zvyklý fungovat.

ale to vono už je to jedno,už se to stalo a je to v hajzlu - pro ty, který tam zůstali. To jak to udělali amíci celkově je prostě - jak napsala orionka- zatraceně smradlavý. A já jdu, protože prostě já si na svým stojí a nikdo mi to nemá šanci vymluvit. Pokud mám mozek a nebo záměr, nezachovám se takhle.

Zrzavci napsal(a):
Ano já mám jen ženskej vobyčejnej mozek (když si teda občas nevezme dovolenou )

Ženský mozek není obyčejný, je kombinační. Chlap vidí rovnou černou čáru, ženská vidí: "Je to čára? A je černá?" A kde by to šlo zahnout, ozdobit, jaké koření přidat, kolik to bude stát a vážit, do které police proč kdy, kam všude by se to v které taštičce dalo nosit a které kamarádce to ukáže první.
Z čehož plyne, že se měli zeptat maminky Varaxi.

Zrzavci napsal(a):
Assil - neee, tohle nejni argument. Já si moc dobře ze svý předchozí práce pamatuju, co stěhování přes kontinenty obnáší a že každej,kdo se kdy jednou takhle stěhoval ví, co ho čeká. ZVLÁŠŤ V TAKOVÝHLE ZEMI, V TÝHLE SITUACI SAKRA. Ne to pro mě není výmluva. Okamžitě při prvním náznaku mělo letět všechno co potřebuju a je pro mě důležitý domů. Jsem v nebezpečný zemi. Zůstala bych tam jen já,připravenej kufřík a pak klidně věci, který jsou mi ukradený. Tečka. Jenže potíž je v tom že to jsou emeričani a tady se přesně ukázalo to, jak jsou, nejsou zvyklý fungovat.

ale to vono už je to jedno,už se to stalo a je to v hajzlu - pro ty, který tam zůstali. To jak to udělali amíci celkově je prostě - jak napsala orionka- zatraceně smradlavý. A já jdu, protože prostě já si na svým stojí a nikdo mi to nemá šanci vymluvit. Pokud mám mozek a nebo záměr, nezachovám se takhle.

Škoda, že o vás amíci nevěděli!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ženský mozek není obyčejný, je kombinační. Chlap vidí rovnou černou čáru, ženská vidí: "Je to čára? A je černá?" A kde by to šlo zahnout, ozdobit, jaké koření přidat, kolik to bude stát a vážit, do které police proč kdy, kam všude by se to v které taštičce dalo nosit a které kamarádce to ukáže první.
Z čehož plyne, že se měli zeptat maminky Varaxi.

moje velmi oblíbené názorné vídejo, který by měli v rámci rodinné výchovy pouštět už na ZŠ , aby obě strany věděly do čeho jednou půjdou

https://www.youtube.com/watch?v=SUmCRrKYwBQ

mimochodem box of nothing je též moje oblíbená krabice

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Škoda, že o vás amíci nevěděli!

Přééésně, balu, přéésně.

Okamžitě při prvním náznaku mělo letět všechno co potřebuju a je pro mě důležitý domů. Jsem v nebezpečný zemi.
Pokud mám mozek a nebo záměr ...

A nebyl von to náhodou ten záměr?

rapotacka11 napsal(a):
Okamžitě při prvním náznaku mělo letět všechno co potřebuju a je pro mě důležitý domů. Jsem v nebezpečný zemi.
Pokud mám mozek a nebo záměr ...

A nebyl von to náhodou ten záměr?

:-)

Ale ti diplomaté se prostě připravit mohli bez návaznosti na armádu. Mít vše připravené tak, že zvednu kotvy během minuty by pro mě bylo stěžejní. V týhle zemi a v tento čas rozhodně.

Zrzavci napsal(a):
Assil - neee, tohle nejni argument. Já si moc dobře ze svý předchozí práce pamatuju, co stěhování přes kontinenty obnáší a že každej,kdo se kdy jednou takhle stěhoval ví, co ho čeká. ZVLÁŠŤ V TAKOVÝHLE ZEMI, V TÝHLE SITUACI SAKRA. Ne to pro mě není výmluva. Okamžitě při prvním náznaku mělo letět všechno co potřebuju a je pro mě důležitý domů. Jsem v nebezpečný zemi. Zůstala bych tam jen já,připravenej kufřík a pak klidně věci, který jsou mi ukradený. Tečka. Jenže potíž je v tom že to jsou emeričani a tady se přesně ukázalo to, jak jsou, nejsou zvyklý fungovat.

ale to vono už je to jedno,už se to stalo a je to v hajzlu - pro ty, který tam zůstali. To jak to udělali amíci celkově je prostě - jak napsala orionka- zatraceně smradlavý. A já jdu, protože prostě já si na svým stojí a nikdo mi to nemá šanci vymluvit. Pokud mám mozek a nebo záměr, nezachovám se takhle.

Ale jo, já nepopírám, že to byla od Amíků chyba, jen to dokážu pochopit. Oni prostě tutově jeli v tom jejich typickém módu My jste ti amíci a nikdo na nás nemá a všechno bude podle nás.
Jako psi blbí,ale hodně líto je mi těch lidí, co tam zůstali.

assil napsal(a):
Ale jo, já nepopírám, že to byla od Amíků chyba, jen to dokážu pochopit. Oni prostě tutově jeli v tom jejich typickém módu My jste ti amíci a nikdo na nás nemá a všechno bude podle nás.
Jako psi blbí,ale hodně líto je mi těch lidí, co tam zůstali.

Tak právě - v typickém módu.
Mně je hrozně a stejně líto obou, ani jedny nečeká nic hezkýho. A u těch lidí opravdu, opravdu nelze pochopit, že je v tom takhle hnusně nechali. Ty lidi jim sakra pomáhali, věřili.......... to se prostě pochopit opravdu nedá.

Zrzavci napsal(a):
Tak právě - v typickém módu.
Mně je hrozně a stejně líto obou, ani jedny nečeká nic hezkýho. A u těch lidí opravdu, opravdu nelze pochopit, že je v tom takhle hnusně nechali. Ty lidi jim sakra pomáhali, věřili.......... to se prostě pochopit opravdu nedá.

Ještě mám jakž takž v paměti, jak před pár lety navedl zrovna takový milý afghánský pomocník vozidlo s našimi vojáky (nebo to byla smíšená posádka? už nevím) buď na minu nebo do palby. Tam se nedá věřit nikomu, protože pro muslima není lží lež bezvěrci. A to jsou všichni, kdo nevyznávají Alláha.

Když jsem byla pracovně v Libanonu na naší ambasádě tak letiště rozbombardovali.
Nás ženy evakuovaly maďarskou nákladní !!! lodí na Kypr. Odtud letecky domů.
Část chlapů pak odjela auty přes Sýrii.
Zůstali asi dva plus zpravodajové a radista.
Taky nikdo předem netušil kdy ta situace nastane natož aby se na ni dokázal včas připravit.

GAELLE napsal(a):
Když jsem byla pracovně v Libanonu na naší ambasádě tak letiště rozbombardovali.
Nás ženy evakuovaly maďarskou nákladní !!! lodí na Kypr. Odtud letecky domů.
Část chlapů pak odjela auty přes Sýrii.
Zůstali asi dva plus zpravodajové a radista.
Taky nikdo předem netušil kdy ta situace nastane natož aby se na ni dokázal včas připravit.

Jenže tady se to nejen tušilo. Řekněte mi - kdybyste tam byla myslím v Afghanistanu - taky byste teď čekala takhle kdy to přijde? Psa, děti, partnera byste nevyexpedovala? nechala byste si tam celou domácnost?

Zrzavci napsal(a):
Jenže tady se to nejen tušilo. Řekněte mi - kdybyste tam byla myslím v Afghanistanu - taky byste teď čekala takhle kdy to přijde? Psa, děti, partnera byste nevyexpedovala? nechala byste si tam celou domácnost?

Zas na druhou stranu ti lidi tam byli 20 let, co mělo být teda tím impulzem k vystěhování dětí a psa?

assil napsal(a):
Zas na druhou stranu ti lidi tam byli 20 let, co mělo být teda tím impulzem k vystěhování dětí a psa?

1.5. u nás informovali noviny, že amíci se začínají stahovat. 2.5 už bych zařizovala letenky.

Zrzavci napsal(a):
Jenže tady se to nejen tušilo. Řekněte mi - kdybyste tam byla myslím v Afghanistanu - taky byste teď čekala takhle kdy to přijde? Psa, děti, partnera byste nevyexpedovala? nechala byste si tam celou domácnost?

Nikdo neví jak by se zachoval. Dokud v té situaci nejste. Domácnost tam zůstala. Psa jsme nikdo naštěstí neměl. Tam byli jen toulaví psi na ulicích, neviděla jsem nikdy nikoho promenádovat se se psem.
pes je v těchto zemích obecně "zvíře nečisté"

Zrzavci napsal(a):
1.5. u nás informovali noviny, že amíci se začínají stahovat. 2.5 už bych zařizovala letenky.

fuj hanba zas hrubka, původně tam místo novin měli být novináři proto to mělké i

GAELLE napsal(a):
Nikdo neví jak by se zachoval. Dokud v té situaci nejste. Domácnost tam zůstala. Psa jsme nikdo naštěstí neměl. Tam byli jen toulaví psi na ulicích, neviděla jsem nikdy nikoho promenádovat se se psem.
pes je v těchto zemích obecně "zvíře nečisté"

Když pro mne je bezpečí mých blizkych a tedy i psů vysoká priority, takže tam kde o něbezpečí vím, se podle toho dopředu zařídím
A tady bych jednala okamžitě, domácnost je mi fučík, ta ať tam klidně zůstane, ostatní okamžité pryč .

Lidi, věřte mi, že byste neudělali nic. Když se teď dozvíte kusé informace o možném odchodu z NATO, tak bude předpokládat například pohyb Ruska? I když Vám to někdo naservíruje, budete tomu věřit?Nebudete dělat nic a stejně tak to bylo v Afghanistanu. Myslíte že obyčejní lidé mohli tušit jak na tom je jejich armáda? Vždyť neměli ani palivo či munici v potřebném množství. Celkem jistě na straně představitelů tamní armády by bylo co vysvětlovat.😒 Je to tam složité a materiál a výzbroj podle mě skončila bůh ví komu v rukách a za kolik je otázkou.😒 V mém úsudku zradila armáda a její představitelé svůj národ a místo obrany pozic je opouštěli v podstatě bez boje. Pokud jsem jednou voják, tak mým úkolem je bránit svůj národ do posledního dechu. Třeba jen tím, že nepříteli neumožním rychlý postup na klíčové body. Ona totiž obrana byla již předána tamním úřadům a to i navzdory protestům odborníků. Tak to holt chodí když rozhodují politici za podpory veřejnosti. Zřejmě nevěřili lidem co tam léta operovali kteří daleko lépe věděli jaká je skutečná situace.

neverend napsal(a):
Lidi, věřte mi, že byste neudělali nic. Když se teď dozvíte kusé informace o možném odchodu z NATO, tak bude předpokládat například pohyb Ruska? I když Vám to někdo naservíruje, budete tomu věřit?Nebudete dělat nic a stejně tak to bylo v Afghanistanu. Myslíte že obyčejní lidé mohli tušit jak na tom je jejich armáda? Vždyť neměli ani palivo či munici v potřebném množství. Celkem jistě na straně představitelů tamní armády by bylo co vysvětlovat.😒 Je to tam složité a materiál a výzbroj podle mě skončila bůh ví komu v rukách a za kolik je otázkou.😒 V mém úsudku zradila armáda a její představitelé svůj národ a místo obrany pozic je opouštěli v podstatě bez boje. Pokud jsem jednou voják, tak mým úkolem je bránit svůj národ do posledního dechu. Třeba jen tím, že nepříteli neumožním rychlý postup na klíčové body. Ona totiž obrana byla již předána tamním úřadům a to i navzdory protestům odborníků. Tak to holt chodí když rozhodují politici za podpory veřejnosti. Zřejmě nevěřili lidem co tam léta operovali kteří daleko lépe věděli jaká je skutečná situace.

"...bránit svůj národ do posledního dechu..."

Souhlasím, tak to ale máme my, co se cítíme být součástí národa a jsme na něj hrdí.
V Afghánistánu nikdy nebyl homogenní národ, tam jsou jednotlivé kmeny, které se spolu spojí a zase znepřátelí, do toho Tálibán, IS,... A to vše spojuje islám. Ti vojáci, ta armáda, fungovala, dokud měla v podstatě vedení a podporu v podobě kontingentů USA a spojenců. Jakmile zůstala "bezprizorná", rozpadla se. Proč tohle neodhadli, neodhalili zpravodajci a já nevím jací odborníci, je otázkou. Možná odhadli, možná jim nikdo nenaslouchal.
V podstatě úplně stejně tam dopadlo Rusko, tehdejší SSSR.

Myslím, že kdo si poslechne B. Warnera, má jasno.
A jsou i jiní znalci, praktici.
Když je to jasný nám, nevěřím, že nevěděli.
https://www.youtube.com/watch?v=SO5_QQVYlpA

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"...bránit svůj národ do posledního dechu..."

Souhlasím, tak to ale máme my, co se cítíme být součástí národa a jsme na něj hrdí.
V Afghánistánu nikdy nebyl homogenní národ, tam jsou jednotlivé kmeny, které se spolu spojí a zase znepřátelí, do toho Tálibán, IS,... A to vše spojuje islám. Ti vojáci, ta armáda, fungovala, dokud měla v podstatě vedení a podporu v podobě kontingentů USA a spojenců. Jakmile zůstala "bezprizorná", rozpadla se. Proč tohle neodhadli, neodhalili zpravodajci a já nevím jací odborníci, je otázkou. Možná odhadli, možná jim nikdo nenaslouchal.
V podstatě úplně stejně tam dopadlo Rusko, tehdejší SSSR.

Oni to odborníci odhalili, ale nikdo neposlouchal. Myslím, že i v novinách se k tomu někteří snažili vyjádřit s obavami o reálný stav tamní armády. Nic platné a oficiálně se mělo za to, že armáda převyšuje několikrát silou a výzbrojí Taliban. Pravda byla nakonec mnohem kyselejší.😒

neverend napsal(a):
Oni to odborníci odhalili, ale nikdo neposlouchal. Myslím, že i v novinách se k tomu někteří snažili vyjádřit s obavami o reálný stav tamní armády. Nic platné a oficiálně se mělo za to, že armáda převyšuje několikrát silou a výzbrojí Taliban. Pravda byla nakonec mnohem kyselejší.😒

Určitě afghánská armáda převyšovala silou i výzbrojí Tálibán. Akorát vojáci neměli motivaci...

Pokud jsem jednou voják, tak mým úkolem je bránit svůj národ do posledního dechu.
V Afganistánu není národ.
Armáda byla dobrá k tomu, aby vojáci brali žold - plat, peníze od těch nevěřících psů.
V hlavě mají Aláha a Korán. A to jim dává představu a přesvědčení, že neěřící jsou povinni jim sloužit. A to že od nich berou peníze, to je k ničemu nezavazuje.
Výzbroj a munici měli, všechnu tu, co teď má Talibán.
Určitě to administrativa američanů všechno věděla, otázka je, jaký byl jejich skutečný úmysl.
Když se teď dozvíte kusé informace o možném odchodu z NATO, tak bude předpokládat například pohyb Ruska?

A vy máte představu, kam se Rusko bude hýbat ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud jsem jednou voják, tak mým úkolem je bránit svůj národ do posledního dechu.
V Afganistánu není národ.
Armáda byla dobrá k tomu, aby vojáci brali žold - plat, peníze od těch nevěřících psů.
V hlavě mají Aláha a Korán. A to jim dává představu a přesvědčení, že neěřící jsou povinni jim sloužit. A to že od nich berou peníze, to je k ničemu nezavazuje.
Výzbroj a munici měli, všechnu tu, co teď má Talibán.
Určitě to administrativa američanů všechno věděla, otázka je, jaký byl jejich skutečný úmysl.
Když se teď dozvíte kusé informace o možném odchodu z NATO, tak bude předpokládat například pohyb Ruska?

A vy máte představu, kam se Rusko bude hýbat ?

Oni právě neměli kolikrát ani palivo.😒 Bránili by se, ale vždyť jim nedodala vlastní logistika ani munici. Moc to nechci ventilovat do světa, ale řadový voják opravdu výcvik měl slušný a pro mnoho z nich motivací byla i nenávist k Talibanu. Vždyť některým zabili přátele i členy jejich rodin.😒 Ve skutečnosti mají ti lidé jen obrovský strach z následků odporu Talibanu. Daleko větší strach než ze spojenců. Bohužel bombové útoky byly páchány často na bezbraných civilistech. Útoky byly záměrné v oblastech kde se dařilo spojencům získávat obyvatele na svou stranu. Až se jednou my stálí návštěvníci Ifauny slezeme někde naživo, tak povyprávím o zážitcích na středním východě i s fotodokumentací pokud bude zájem. 🙂 A až zlepším tu češtinu.😄

Myslela jsem si, ze bych u toho také nedokázala byt, ale když na to prislo, zařídila jsem mu uspani doma, ten den bylo teplo, byla jsem s nim na zahradě několik hodin než přijel veterinář, držela jsem ho za packu ještě hodinu po tom, co mu přestalo bit srdce, neumím si představit tam nebýt a jediné čeho lituji, ze jsem nemela víc času, musela jsem ho nechat uspat v den, kdy jsem ještě doufala, ze mu je pomoci. Nikdy na nej nezapomenu.