Kříženec ridgebacka venku?

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

15.12.2008 07:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.170

Sousedi mají křížence ridgebacka. Nyní čekají rodinu a zrekonstruovali byt. Psa který byl cca 8 let v bytě přestěhovali ven do obrovské boudy. Pes už teď vypadá nemocný, je strašně vyhublý, má nějaké potíže s kůží, drbe se, srst má hroznou. Je to strašně hodný pes. Včera jsem sousedku viděla jak ho bije, když se snažil proklouznout do bytu do tepla. Pokus o domluvu ztroskotal a zvrhnul se v hádku. Ze sousedů mám strach, jsou známí tím, že dělají lidem naschvály a tak. Několik lidí už se kvůli nim vystěhovalo. Dá se psovi nějak pomoct? Někam to nahlásit nebo tak?
Je to vůbec podle našich šílených zákonů týrání? Psa je mi hrozně líto. Co pro něho můžu udělat?

Neregistrovaný uživatel

15.12.2008 10:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.30

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sousedi mají křížence ridgebacka. Nyní čekají rodinu a zrekonstruovali byt. Psa který byl cca 8 let v bytě přestěhovali ven do obrovské boudy. Pes už teď vypadá nemocný, je strašně vyhublý, má nějaké potíže s kůží, drbe se, srst má hroznou. Je to strašně hodný pes. Včera jsem sousedku viděla jak ho bije, když se snažil proklouznout do bytu do tepla. Pokus o domluvu ztroskotal a zvrhnul se v hádku. Ze sousedů mám strach, jsou známí tím, že dělají lidem naschvály a tak. Několik lidí už se kvůli nim vystěhovalo. Dá se psovi nějak pomoct? Někam to nahlásit nebo tak?
Je to vůbec podle našich šílených zákonů týrání? Psa je mi hrozně líto. Co pro něho můžu udělat?

Dobrý den,pokud pes není zvyklý být venku,tak pro něj bude docela problém se adaptovat.A pokud je psovi osm let (a u těchto větších plemen je to už požehnaný věk),tak bude strádat i psychicky.Rodina má asi strach,aby se potom malému dítěti něco nestalo,aby na něj pes nezaútočil,tak ho radši předem vyšoupli ven.Je jasné,že se pes bude dobývat zpět do domu,kor takhle na zimu.Nejlepší by bylo ho dát venk z jara,aby si zvykl a srst mu zhoustla.Ale jak píšete,že dělají lidem naschvály,tak tam asi nějaká ta rada ztroskotá.
Pokud je Vám psa líto,tak možná by asi bylo dobré buď se s nimi domluvit,že za ním občas budete chodit a věnovat se mu(pokud je hodný) anebo ať ho nabídnou někomu,kdo se ho ujme.Víc se toho asi dělat nedá.
Pes je vyhublý z nervů,protože se cítí odstrčený,nikdo se mu nevěnuje.Nejlepší pro něj by byl opravdu kontakt s lidmi.
A pokud má velkou boudu,tak aby byla zateplená,popř. daná nějaká deka nebo koberec do vchodu,aby mu tam nefoukalo.
Budu držet palce,ať to dobře dopadne.
Pavla

Neregistrovaný uživatel

15.12.2008 13:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.155

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,pokud pes není zvyklý být venku,tak pro něj bude docela problém se adaptovat.A pokud je psovi osm let (a u těchto větších plemen je to už požehnaný věk),tak bude strádat i psychicky.Rodina má asi strach,aby se potom malému dítěti něco nestalo,aby na něj pes nezaútočil,tak ho radši předem vyšoupli ven.Je jasné,že se pes bude dobývat zpět do domu,kor takhle na zimu.Nejlepší by bylo ho dát venk z jara,aby si zvykl a srst mu zhoustla.Ale jak píšete,že dělají lidem naschvály,tak tam asi nějaká ta rada ztroskotá.
Pokud je Vám psa líto,tak možná by asi bylo dobré buď se s nimi domluvit,že za ním občas budete chodit a věnovat se mu(pokud je hodný) anebo ať ho nabídnou někomu,kdo se ho ujme.Víc se toho asi dělat nedá.
Pes je vyhublý z nervů,protože se cítí odstrčený,nikdo se mu nevěnuje.Nejlepší pro něj by byl opravdu kontakt s lidmi.
A pokud má velkou boudu,tak aby byla zateplená,popř. daná nějaká deka nebo koberec do vchodu,aby mu tam nefoukalo.
Budu držet palce,ať to dobře dopadne.
Pavla

No navíc pes může vycítit, že byl odstrčen kvůli dítěti a to vůbec není dobré.Když se mi narodil syn (bydlela jsem u rodičů, kteří měli psa), tak rodiče zakázali psíkovi přístup do pokoje, kde malý byl. Dřív směl samozřejmě všude a šel mi po malém jako drak. Vyřešila jsem to po pár týdnech v nepřítomnosti rodičů, psa jsem vzala do pokojíku, strčila ho malému k postýlce, nechala očuchat a pak jsem je nechala spolu na gauči, samo že pod bedlivým dozorem. Pejsa malého vzal, od té doby směl zase všude a žili vedle sebe jako kamarádi. Kdybych to neudělala, asi by naši psa dali pryč, protože vypadal, že toho "malého vetřelce" při náhodném setkání zakousne. Co jsem odstěhovaná, tak moje děti už vždycky vyrůstaly s psím parťákem a nikdy jim psi nic neudělali. Takové věci, jakože si navzájem kradou rohlíky (pes dítěti a to obratem zase jemu) jsem moc neřešila, častěji jsem vytírala a oba kluci vyrostli ve zdraví a ke zvířatům mají moc hezký vztah.

Přidejte reakci

Přidat smajlík