Spojení - příbuznost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je riziko, z hlediska příbuznosti, spojit fenu, jejíž babička je sestrou psovi matky (mají tedy 2 stejné předky - u feny ve 3. koleně, u psa ve 2.)? Pes je pěkný, starší, dává hezká štěňata, je zdravotně vyšetřený a typově i barevně by se hodil k mojí feně, také by byl vhodný k vylepšení nedostatků nacházejících se u feny. A takový plemeník se hledá těžko :-(

nebo může být vzhledem k příbuznosti taky vhodný k upevnění nedostatků.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nebo může být vzhledem k příbuznosti taky vhodný k upevnění nedostatků.

Z toho mám právě taky strach. Proto se ptám. Nemyslím si, že jsou až tak příbuzní na to, aby se třeba narodili štěňata slepí nebo se 6 nohama, ale mám spíš obavy z toho, aby nevyskočila nějaká nová vada týkající se exteriéru nebo se nezesílil nedostatek feny. Mám ještě 1 kandidáta, ten je taky velmi povedený (prošel mými kritérii), zcela nepříbuzný (import), ale je mladší a neověřený v chovu. Myslíte, že by byl vhodnější?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z toho mám právě taky strach. Proto se ptám. Nemyslím si, že jsou až tak příbuzní na to, aby se třeba narodili štěňata slepí nebo se 6 nohama, ale mám spíš obavy z toho, aby nevyskočila nějaká nová vada týkající se exteriéru nebo se nezesílil nedostatek feny. Mám ještě 1 kandidáta, ten je taky velmi povedený (prošel mými kritérii), zcela nepříbuzný (import), ale je mladší a neověřený v chovu. Myslíte, že by byl vhodnější?

Možná, že by bylo lepší poradit se s vaším poradcem chovu. Záleží o jaké plemeno se jedná a jaké vady se nejčastěji vyskytují, aby se posoudilo co by bylo vhodné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z toho mám právě taky strach. Proto se ptám. Nemyslím si, že jsou až tak příbuzní na to, aby se třeba narodili štěňata slepí nebo se 6 nohama, ale mám spíš obavy z toho, aby nevyskočila nějaká nová vada týkající se exteriéru nebo se nezesílil nedostatek feny. Mám ještě 1 kandidáta, ten je taky velmi povedený (prošel mými kritérii), zcela nepříbuzný (import), ale je mladší a neověřený v chovu. Myslíte, že by byl vhodnější?

Tady je možnost si koeficient příbuzenské plemenitby nechat vypočítat podle konkrétního chovného páru:

http://czerwonytrop.com/ inb/index.php?full=ok&lng=en
1 mezera

Zvolí se počet generací (4 nebo 5, případně víc, záleží na tom, kolik generací předků známe).
Doplní se počet předků, u nichž je znám(!) koeficient příbuzenské plemenitby (to má význam jen tehdy, pokud se takový předek ve 4 nebo 5-ti generačním rodokmenu vyskytuje více než 1x)
doplní se jména konkrétních předků a spočítá se to samo.
Taky se spočítá koeficient ztráty předků.
Mně tenhle případ, kdy matka psa (otce možných štěňat) a babička feny (matky možných štěňat) jsou sestry, při 4 generacích vyšel na 3,125%, za předpokladu, že žádné další příbuzenské vztahy se mezi předky nevyskytují a uvedené sestry nevznikly příbuzenskou plemenitbou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady je možnost si koeficient příbuzenské plemenitby nechat vypočítat podle konkrétního chovného páru:

http://czerwonytrop.com/ inb/index.php?full=ok&lng=en
1 mezera

Zvolí se počet generací (4 nebo 5, případně víc, záleží na tom, kolik generací předků známe).
Doplní se počet předků, u nichž je znám(!) koeficient příbuzenské plemenitby (to má význam jen tehdy, pokud se takový předek ve 4 nebo 5-ti generačním rodokmenu vyskytuje více než 1x)
doplní se jména konkrétních předků a spočítá se to samo.
Taky se spočítá koeficient ztráty předků.
Mně tenhle případ, kdy matka psa (otce možných štěňat) a babička feny (matky možných štěňat) jsou sestry, při 4 generacích vyšel na 3,125%, za předpokladu, že žádné další příbuzenské vztahy se mezi předky nevyskytují a uvedené sestry nevznikly příbuzenskou plemenitbou.

Ovšem ten koeficient taky není spasitelný a je jasný, že ideální je 0. Přibuzenská plemenitba není nikdy nic dobrého a pokud existuje jiná varianta, měla by se využít ta. Při příbuzenské se nežádoucí znaky upevňují vždy, stejně jako ty žádoucí, jen to nemusí vylézt na povrch v první generaci, nelze z logiky věci upevnit je ty žádoucí a přednější by vždy v chovu mělo být zdraví následujících generací a ne exteriér.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovšem ten koeficient taky není spasitelný a je jasný, že ideální je 0. Přibuzenská plemenitba není nikdy nic dobrého a pokud existuje jiná varianta, měla by se využít ta. Při příbuzenské se nežádoucí znaky upevňují vždy, stejně jako ty žádoucí, jen to nemusí vylézt na povrch v první generaci, nelze z logiky věci upevnit je ty žádoucí a přednější by vždy v chovu mělo být zdraví následujících generací a ne exteriér.

to je úhel pohledu, já jsem příznivcem liniové plemenitby , 0 je zcela náhodný výsledek,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovšem ten koeficient taky není spasitelný a je jasný, že ideální je 0. Přibuzenská plemenitba není nikdy nic dobrého a pokud existuje jiná varianta, měla by se využít ta. Při příbuzenské se nežádoucí znaky upevňují vždy, stejně jako ty žádoucí, jen to nemusí vylézt na povrch v první generaci, nelze z logiky věci upevnit je ty žádoucí a přednější by vždy v chovu mělo být zdraví následujících generací a ne exteriér.

hodně záleží jaká je genová základna. Pokud je populace daného plemene hodně imbrední (hodně společných alel = verzí jednoho genu), tak je lepší krýt tím importem, pokud je plemeno imbreedingem málo zatížené, tak toto "příbuzenské" spojení není nijak moc rizikové.
Z logiky věci rozhodně nevyplývá, že pokud upevníte dobré vlastnosti, musíte upevnit i ty špatné. Je to libovolně kombinovatelné, jen ta pravděpodobnost že upevníte dobré i špatné zároveň je statisticky pravděpodobnější.
0 příbuznost je ideál pouze za určitých podmínek. V genetice nezáleží tolik na přímých předcích jako genotypu daného jedince. I dva podle předků nepříbuzní psi mohou mít tolik společných alel že je to jak křížit rodiče s potomkem, a naopak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
hodně záleží jaká je genová základna. Pokud je populace daného plemene hodně imbrední (hodně společných alel = verzí jednoho genu), tak je lepší krýt tím importem, pokud je plemeno imbreedingem málo zatížené, tak toto "příbuzenské" spojení není nijak moc rizikové.
Z logiky věci rozhodně nevyplývá, že pokud upevníte dobré vlastnosti, musíte upevnit i ty špatné. Je to libovolně kombinovatelné, jen ta pravděpodobnost že upevníte dobré i špatné zároveň je statisticky pravděpodobnější.
0 příbuznost je ideál pouze za určitých podmínek. V genetice nezáleží tolik na přímých předcích jako genotypu daného jedince. I dva podle předků nepříbuzní psi mohou mít tolik společných alel že je to jak křížit rodiče s potomkem, a naopak.

Já bych tak úplně nesouhlasila, že příbuzenská plemenitba je vždycky špatná, pokud je dělaná s citem a s opravdovou znalostí psů v rodokmenech, upevňují se i velice žádoucí znaky a právě tyto štěňata ze spojení s větší příbuzností bývají u našeho plemene fakt povedené.
Můj pes kryl fenu úplně se stejnou příbuzností jako popisujete 2 x, z obou spojení se povedli super zvířata. Já osobně bych raději šla do psa vyzkoušeného v chovu než do nevyzkoušeného importa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych tak úplně nesouhlasila, že příbuzenská plemenitba je vždycky špatná, pokud je dělaná s citem a s opravdovou znalostí psů v rodokmenech, upevňují se i velice žádoucí znaky a právě tyto štěňata ze spojení s větší příbuzností bývají u našeho plemene fakt povedené.
Můj pes kryl fenu úplně se stejnou příbuzností jako popisujete 2 x, z obou spojení se povedli super zvířata. Já osobně bych raději šla do psa vyzkoušeného v chovu než do nevyzkoušeného importa.

Pri príbuzenske plemenitbe vzdycky dochaazi ke ztrate alel. Ano,nektere fenotypove znaky to posili, ale nikdy nemuzete vedet, jestli tim zaroven neztracite alelu, ktera by za padesat let mohla pomoct plemeni prezit mor.
Cim vice dochazi k pribuzenske plemenitbe, tim mene alel v chovu mate...nakonec se ztrati treba alely pro normmalni tvar hrbetu - a podivejte se jak vypada NO ted a jak vypadal puvodni von Stepanitzuv zamer.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pri príbuzenske plemenitbe vzdycky dochaazi ke ztrate alel. Ano,nektere fenotypove znaky to posili, ale nikdy nemuzete vedet, jestli tim zaroven neztracite alelu, ktera by za padesat let mohla pomoct plemeni prezit mor.
Cim vice dochazi k pribuzenske plemenitbe, tim mene alel v chovu mate...nakonec se ztrati treba alely pro normmalni tvar hrbetu - a podivejte se jak vypada NO ted a jak vypadal puvodni von Stepanitzuv zamer.

No jo, chovatelé si vždycky příbuzenskou nebo liniovku budou obhajovat, protože ten výtečný exteriér u pár jedinců a s tím spojené úspěchy na výstavách jim stojí za to a na odpad končící v lepším případě na gauči a v horším na veterině zapomenou a to že tak nějak přibývají případy, kdy se fena nechce nechat nakrýt, císaře, alergie atd. atd je nevzrušuje, to jsou totiž taky důsledky příbuzenské a ne náhodou se u užitkových zvířat jako prasata, krávy dělá nepříbuzná plemenitba minimálně do 4. generace, ono totiž když kráva míň nadojí a je pořád nemocná, tak to je průšvih, ale u psa to přece nevadí, však on se o něj páníček postará.
Že si takový chovatel neudělá liniovku taky ve vlastní rodině nebo si snad myslí, že u člověka to funguje jinak a že u psa platí jiné zákony genetiky? Možná by to chtělo si zopáknout alespoň učivo střední školy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, chovatelé si vždycky příbuzenskou nebo liniovku budou obhajovat, protože ten výtečný exteriér u pár jedinců a s tím spojené úspěchy na výstavách jim stojí za to a na odpad končící v lepším případě na gauči a v horším na veterině zapomenou a to že tak nějak přibývají případy, kdy se fena nechce nechat nakrýt, císaře, alergie atd. atd je nevzrušuje, to jsou totiž taky důsledky příbuzenské a ne náhodou se u užitkových zvířat jako prasata, krávy dělá nepříbuzná plemenitba minimálně do 4. generace, ono totiž když kráva míň nadojí a je pořád nemocná, tak to je průšvih, ale u psa to přece nevadí, však on se o něj páníček postará.
Že si takový chovatel neudělá liniovku taky ve vlastní rodině nebo si snad myslí, že u člověka to funguje jinak a že u psa platí jiné zákony genetiky? Možná by to chtělo si zopáknout alespoň učivo střední školy.

víte-li co chcete a víte, že to ten pes přenáší, běžte do toho. Krytí se zcela nepříbuzným jedincem může sice být i velkým přínosem,ale zase může exterier rozhodit a podpořit, to co nechcete. Vše vzniklo z úzké příbuzenské, což tohle až tak není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
víte-li co chcete a víte, že to ten pes přenáší, běžte do toho. Krytí se zcela nepříbuzným jedincem může sice být i velkým přínosem,ale zase může exterier rozhodit a podpořit, to co nechcete. Vše vzniklo z úzké příbuzenské, což tohle až tak není.

Exterier, exterier, exterier - a co třeba taky zdraví ... ?
Donedávna jsem měla pracovní plemeno, ze kterého se díky inbreedingu zaměřenýho na exterier za 15 let stala úplná troska neschopná čehokoliv, natožpak práce, a ti co se dožijí 7-ti let jsou dnes mistři světa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Exterier, exterier, exterier - a co třeba taky zdraví ... ?
Donedávna jsem měla pracovní plemeno, ze kterého se díky inbreedingu zaměřenýho na exterier za 15 let stala úplná troska neschopná čehokoliv, natožpak práce, a ti co se dožijí 7-ti let jsou dnes mistři světa.

Nechápu proč by zdrav.problémy měli být jen z příbuz.pl. ? Jak napsal kdosi výše, bez příbuzenské lezou jen náhody ! Samozřejmě mluvím o rozumné příbuzenské kterou dělá člověk co o tom něco ví a hlavně zná předky v rodokmenu a ví co může čekat.Také bych kryla psem co už je ověřený , ta PP co vznikne není takové drama.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je riziko, z hlediska příbuznosti, spojit fenu, jejíž babička je sestrou psovi matky (mají tedy 2 stejné předky - u feny ve 3. koleně, u psa ve 2.)? Pes je pěkný, starší, dává hezká štěňata, je zdravotně vyšetřený a typově i barevně by se hodil k mojí feně, také by byl vhodný k vylepšení nedostatků nacházejících se u feny. A takový plemeník se hledá těžko :-(

Nevyznám se v alelách, použila bych selský rozum.
Asi bych vám doporučila prostudovat si předky, sourozence a příbuzné toho importu. Čím víc jich vypátráte, tím lepší si uděláte obrázek co asi může přenášet.
Pokud je to zdařilý a ověnčený pes, ovšem vzniklý " náhodně" z nic moc předků, je to asi o ničem. Pokud i předci a příbuzní jsou skvělí, neměla bych velký strach ho použít

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nechápu proč by zdrav.problémy měli být jen z příbuz.pl. ? Jak napsal kdosi výše, bez příbuzenské lezou jen náhody ! Samozřejmě mluvím o rozumné příbuzenské kterou dělá člověk co o tom něco ví a hlavně zná předky v rodokmenu a ví co může čekat.Také bych kryla psem co už je ověřený , ta PP co vznikne není takové drama.

protože se ten inbreeding dělali na sice krááásné jedince, kteří ale buď nemocní byli, nebo nebo byli přenašeči - a než to někomu docvaklo, tak zamořili celej svět. Příbuzenskou totiž upevňujete nejenom pozitiva (byť čistě subjektivní), ale i negativa, což jako chovatel jistě víte!
Jinak ta poznámka kohosi nahoře, že by bylo dobrý si tu příbuzenskou vyzkoušet nas vlastní rodině byla docela trefná

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Exterier, exterier, exterier - a co třeba taky zdraví ... ?
Donedávna jsem měla pracovní plemeno, ze kterého se díky inbreedingu zaměřenýho na exterier za 15 let stala úplná troska neschopná čehokoliv, natožpak práce, a ti co se dožijí 7-ti let jsou dnes mistři světa.

Lidi ani žádnou přibuzenskou nebo liniovku na sebe dělat nemusí. Zničené životní prostředí a civilizační choroby to udělaly za ně. Nebo kde si myslíte, že se vzalo tolik neplodnosti, cukrovky, rakoviny a podobně. A psi a ostatní zvířata jsou stejně postižení jako my, na přibuzenskou všechno neházejte!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
protože se ten inbreeding dělali na sice krááásné jedince, kteří ale buď nemocní byli, nebo nebo byli přenašeči - a než to někomu docvaklo, tak zamořili celej svět. Příbuzenskou totiž upevňujete nejenom pozitiva (byť čistě subjektivní), ale i negativa, což jako chovatel jistě víte!
Jinak ta poznámka kohosi nahoře, že by bylo dobrý si tu příbuzenskou vyzkoušet nas vlastní rodině byla docela trefná

Tak pokud někdo dělá PP na nemocné jedince to se pak nemůže divit že mu to leze znásobené.Samozřejmě je PP vždy riziko , proto by jí měl dělat člověk který už v chovu má bohaté zkušenosti a dobře zná předky spojovaných jedinců. Je to každého věc

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi ani žádnou přibuzenskou nebo liniovku na sebe dělat nemusí. Zničené životní prostředí a civilizační choroby to udělaly za ně. Nebo kde si myslíte, že se vzalo tolik neplodnosti, cukrovky, rakoviny a podobně. A psi a ostatní zvířata jsou stejně postižení jako my, na přibuzenskou všechno neházejte!

však se taky podívejte co jíme Neházím na příbuzenskou všechno, ale tvrdit, že je neškodná, a má jenom samá pozitiva je holý nesmysl, a každý myslící člověk to ví.
Příbuzenskou v rozumné míře může provozovat zkušený chovatel, který zná perfektně předky, jejich sourozence a celkovou rodinnou anamnézu, ale ne každej jouda, co který neví o rodině otce a matky kromě informací v rodokmenu zhola nic!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je riziko, z hlediska příbuznosti, spojit fenu, jejíž babička je sestrou psovi matky (mají tedy 2 stejné předky - u feny ve 3. koleně, u psa ve 2.)? Pes je pěkný, starší, dává hezká štěňata, je zdravotně vyšetřený a typově i barevně by se hodil k mojí feně, také by byl vhodný k vylepšení nedostatků nacházejících se u feny. A takový plemeník se hledá těžko :-(

Já bych si zkusila co nejvíce zjistit o těch příbuzných fenách(sestry). Jestli neměly problém s porodem, jak na tom byly zdravotně a taky exteriérově. Pokud je vše v pořádku, tak bych klidně nakryla příbuzným psem. Jde o liniovou plemenitbu, která když se s citem využívá, tak je přínosem pro upevnění některých typických znaků pro dané plemeno. ALE! Potomci těchto dvou jedinců by měli být kryti nepříbuznými jedinci. A vždycyky musíte počítat s tím, že se může vyskytnout něco špatného, např. oslabená imunita apod.
A ne všichni importovaní psi jsou přínosem pro plemeno.
Hodně štěstí!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevyznám se v alelách, použila bych selský rozum.
Asi bych vám doporučila prostudovat si předky, sourozence a příbuzné toho importu. Čím víc jich vypátráte, tím lepší si uděláte obrázek co asi může přenášet.
Pokud je to zdařilý a ověnčený pes, ovšem vzniklý " náhodně" z nic moc předků, je to asi o ničem. Pokud i předci a příbuzní jsou skvělí, neměla bych velký strach ho použít

Ať si prostudujete předků a potomků a sourozenců kolik chcete, nikdy jich nebude dost, aby se vědělo, co ten pes má všechno v genech a co přenáší, vždycky se ví jen o části. A pak šup, např. po nulových rodičích nám vyskočí pes se čtyřkovou dypslazkou. Nebo pes, co není schopný nakrýt fenu. atd.atd.
Ne nadarmo všechny vytvořené klony na světě žili jen pár let, jejich špatná genetická výbava je rychle zabila a dnešní současní papíroví psi jsou už poloklony a k těm úplným klonům mají díky tomu kultu exteriéru už pěkně našlápnuto. Máme se ještě na co těšit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych si zkusila co nejvíce zjistit o těch příbuzných fenách(sestry). Jestli neměly problém s porodem, jak na tom byly zdravotně a taky exteriérově. Pokud je vše v pořádku, tak bych klidně nakryla příbuzným psem. Jde o liniovou plemenitbu, která když se s citem využívá, tak je přínosem pro upevnění některých typických znaků pro dané plemeno. ALE! Potomci těchto dvou jedinců by měli být kryti nepříbuznými jedinci. A vždycyky musíte počítat s tím, že se může vyskytnout něco špatného, např. oslabená imunita apod.
A ne všichni importovaní psi jsou přínosem pro plemeno.
Hodně štěstí!!

Moc by mě zajímalo, jak si zjišťujete věrohodné a pravdivé informace o jedincích x generací zpátky. Všichni vědí, že každý problémy svých psů tutlá a jiný člověk než majitel psa má šanci dozvědět se akorát o těch neutajitelných vadách.
Rady typu zjistěte si to a to jsou k ničemu, protože o psech se dá zjistit jen to, co je ochoten pustit do světa majitel psa a nebo co vyjde najevo při povinných zdravotních vyšetřeních. A někdy ani to ne.
Ale to že pes v 6 letech oslepl, že měl celý život alergii, že má operováno to a to atd. atd. se nikdy nikdo cizí nedozví. A už vůbec ne majitel feny jako zájemce o krytí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych si zkusila co nejvíce zjistit o těch příbuzných fenách(sestry). Jestli neměly problém s porodem, jak na tom byly zdravotně a taky exteriérově. Pokud je vše v pořádku, tak bych klidně nakryla příbuzným psem. Jde o liniovou plemenitbu, která když se s citem využívá, tak je přínosem pro upevnění některých typických znaků pro dané plemeno. ALE! Potomci těchto dvou jedinců by měli být kryti nepříbuznými jedinci. A vždycyky musíte počítat s tím, že se může vyskytnout něco špatného, např. oslabená imunita apod.
A ne všichni importovaní psi jsou přínosem pro plemeno.
Hodně štěstí!!

To je moc pěkně napsáno ! Souhlasím ! pro příspěvěk výše, špatná dysplazie kolikrát vyskočí i z nepříbuzného spojení kdy rodiče jsou také negativní ! Takže je to také bez záruky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc by mě zajímalo, jak si zjišťujete věrohodné a pravdivé informace o jedincích x generací zpátky. Všichni vědí, že každý problémy svých psů tutlá a jiný člověk než majitel psa má šanci dozvědět se akorát o těch neutajitelných vadách.
Rady typu zjistěte si to a to jsou k ničemu, protože o psech se dá zjistit jen to, co je ochoten pustit do světa majitel psa a nebo co vyjde najevo při povinných zdravotních vyšetřeních. A někdy ani to ne.
Ale to že pes v 6 letech oslepl, že měl celý život alergii, že má operováno to a to atd. atd. se nikdy nikdo cizí nedozví. A už vůbec ne majitel feny jako zájemce o krytí.

Ano tyto skutečnosti se špatně zjišťují, ale úplně stejně se špatně zjistí u psa který tu už je, jako po importovaném psovi. Pochybuji, že po plemeníkovi který tu už je, je tu tolik generací abyste mohli říct, že po něm jsou vždy všichni zdrávi. A pokud nejsou, také se to tutlá.
Bylo to myšleno tak, že když uvidí, že importovaný pes pochází z chovu, kde nejsou rodiče výstavně úspěšní a kde třeba široko daleko nenajdete žádné zmínky o zdravotních vyšetřeních ( kyčle, pately, oči, uši - dle plemene ), pracovním využití, zkouškách... pomůže to v rozhodování ve prospěch místního plemeníka.
Ne každý dovezená pes je kvalitní, mnohdy někdo "ušetří" a doveze psa z podprůměrného chovu, kdy pes je sice nepříbuzný, ale přínosem není.
A někdy si dá zkušený chovatel tu práci a investuje, informuje se a počká si na vyjímečné zvíře co do exteriéru i prověření zdraví....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je moc pěkně napsáno ! Souhlasím ! pro příspěvěk výše, špatná dysplazie kolikrát vyskočí i z nepříbuzného spojení kdy rodiče jsou také negativní ! Takže je to také bez záruky

DKK je podle mě úplná pitomost Kdyby bylo všechno tak jednoduché, proč by po 4kových jedincích vyskakovali nuloví potomci a naopak?Zatím nikdo neví, jak se DKK dědí, jaký vliv má na výsledek prostředí, jaký vliv má dědičnost. Podívejte se na plemena, u kterých se DKK sleduje už mnoho let a vylučují se jedinci s 2 a výš, výskyt DKK je pořád stejný.Nemluvě o tom, že to závisí na individuálním posouzení veterináře. Já například mám psa po rodičích, kteří mají oba 0/0. Můj pes má taky 0/0. Jeho další 2 sestry mají rovněž 0/0, jedna 2/2, jeden bratr 1/1, jeden 2/3 a jeden 4/4. A teď co jsme z toho zjististili? Úplné ho..o

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je moc pěkně napsáno ! Souhlasím ! pro příspěvěk výše, špatná dysplazie kolikrát vyskočí i z nepříbuzného spojení kdy rodiče jsou také negativní ! Takže je to také bez záruky

Ano, protože negativní rodiče nic neznamenají. Genetika vám nic neříká? Co takhle výsledky všech jedinců x generací zpátky a všech jejich sourozenců? I ti patří do genové výbavy daného psa.
Lidi, co se domnívají, že pes podědí vše jen od rodičů, by na chov neměli ani pomyslet.
A vzhledem k tomu, že u papírových psů v podstatě neexistuje nepříbuzné spojení....
Zkuste si někdy spočítat Fx koecifent třeba na 10 generací u psa, který má do 4 generací Fx 0.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, protože negativní rodiče nic neznamenají. Genetika vám nic neříká? Co takhle výsledky všech jedinců x generací zpátky a všech jejich sourozenců? I ti patří do genové výbavy daného psa.
Lidi, co se domnívají, že pes podědí vše jen od rodičů, by na chov neměli ani pomyslet.
A vzhledem k tomu, že u papírových psů v podstatě neexistuje nepříbuzné spojení....
Zkuste si někdy spočítat Fx koecifent třeba na 10 generací u psa, který má do 4 generací Fx 0.

Problém je, že DKK se u našeho plemene sleduje nějakých 5 let, takže tam nic nevymyslím a rozhodně netvrdím, že jsem znalec genetiky. Jenom by mě zajímalo, co z toho plyne? Bylo to dobré spojení, nebo špatné?To právě nikdo neví...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, protože negativní rodiče nic neznamenají. Genetika vám nic neříká? Co takhle výsledky všech jedinců x generací zpátky a všech jejich sourozenců? I ti patří do genové výbavy daného psa.
Lidi, co se domnívají, že pes podědí vše jen od rodičů, by na chov neměli ani pomyslet.
A vzhledem k tomu, že u papírových psů v podstatě neexistuje nepříbuzné spojení....
Zkuste si někdy spočítat Fx koecifent třeba na 10 generací u psa, který má do 4 generací Fx 0.

Pokud vím, u DKK se uvádí míra dědičnosti okolo 80%, což je dost na to, aby se to dalo chovem ovlivnit. Problém je, že se chová na postižených psech, protože každý pes, který má výsledek jiný než negativní, je v určité míře postižený a v genech to nese dál.
Kdyby to šlo chovat jen na negativních psech, bylo by za pár let po problému, jenže to bohužel nejde a tak se s DKK a dalšími nemocemi budeme plácat dál a dál až navěky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud vím, u DKK se uvádí míra dědičnosti okolo 80%, což je dost na to, aby se to dalo chovem ovlivnit. Problém je, že se chová na postižených psech, protože každý pes, který má výsledek jiný než negativní, je v určité míře postižený a v genech to nese dál.
Kdyby to šlo chovat jen na negativních psech, bylo by za pár let po problému, jenže to bohužel nejde a tak se s DKK a dalšími nemocemi budeme plácat dál a dál až navěky.

Co já vím, tak se indext heritability pro DKK uvádí v rozmezí 0,2-0,8. To je docela solidní rozptyl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak pokud někdo dělá PP na nemocné jedince to se pak nemůže divit že mu to leze znásobené.Samozřejmě je PP vždy riziko , proto by jí měl dělat člověk který už v chovu má bohaté zkušenosti a dobře zná předky spojovaných jedinců. Je to každého věc

no, oni v době kdy ten uncest dělali netušili, že jeho hlavní aktéři zdechnou ve 4 a 5 letech, pak ale potomek těchto rodičů získal titul světový vítěz, nakryl celou Evropu (mezitím pochcípali jeho sourozenci), a s odstupem pár let všichni zapoměli na nějakou kardiomyopatii a začali dělat příbuzenskou i na tohoto krááásného psa ...
... a psíčci chcípají, chcípají a chcípají ...
A co si budeme vykládat - podobné je to i u ostatních plemen, kde se masově využívá příbuzenská, jen mají to "štěstí", že zamoří plemeno méně morbidní nemocí (ať už je to u malých plemen luxace pately, epilepsie apod.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ovšem ten koeficient taky není spasitelný a je jasný, že ideální je 0. Přibuzenská plemenitba není nikdy nic dobrého a pokud existuje jiná varianta, měla by se využít ta. Při příbuzenské se nežádoucí znaky upevňují vždy, stejně jako ty žádoucí, jen to nemusí vylézt na povrch v první generaci, nelze z logiky věci upevnit je ty žádoucí a přednější by vždy v chovu mělo být zdraví následujících generací a ne exteriér.

Genetická základna našeho plemene je celkem široká, ale jen málokdo dělá zdravotní vyšetření navíc. Já je u feny mám (něco ještě budeme dělat) a tak je požaduji i psovi. I když je pes sebekrásnější, ale nemá vyšetření, tak má prostě smůlu. Takže najít vyšetřeného a hezkého psa není jednoduché. Takže pro mě exterirér není nejpřednější, ale taky bych chtěla, aby se štěňata pokud možno povedli i vzhledově (ale kdo by to nechtěl, že?). Taky chci, aby pes k feně seděl, třeba tvarem hlavy, délkou čumáku (náhodou po psovi podědí dlouhou horní čelist, po feně krátkou spodní a bude z toho podkus jako trám). Rodokmeny obou psů, bonitační kódy předků atd. jsem už študovala, ale musím zkusit ještě víc pohledat. Stejně se nakonec budu muset obrátit na poradce chovu, ten by tomu měl rozumnět nejvíc (doufám).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ať si prostudujete předků a potomků a sourozenců kolik chcete, nikdy jich nebude dost, aby se vědělo, co ten pes má všechno v genech a co přenáší, vždycky se ví jen o části. A pak šup, např. po nulových rodičích nám vyskočí pes se čtyřkovou dypslazkou. Nebo pes, co není schopný nakrýt fenu. atd.atd.
Ne nadarmo všechny vytvořené klony na světě žili jen pár let, jejich špatná genetická výbava je rychle zabila a dnešní současní papíroví psi jsou už poloklony a k těm úplným klonům mají díky tomu kultu exteriéru už pěkně našlápnuto. Máme se ještě na co těšit.

Jak souvisí kvalita genetické výbavy s klonováním??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no, oni v době kdy ten uncest dělali netušili, že jeho hlavní aktéři zdechnou ve 4 a 5 letech, pak ale potomek těchto rodičů získal titul světový vítěz, nakryl celou Evropu (mezitím pochcípali jeho sourozenci), a s odstupem pár let všichni zapoměli na nějakou kardiomyopatii a začali dělat příbuzenskou i na tohoto krááásného psa ...
... a psíčci chcípají, chcípají a chcípají ...
A co si budeme vykládat - podobné je to i u ostatních plemen, kde se masově využívá příbuzenská, jen mají to "štěstí", že zamoří plemeno méně morbidní nemocí (ať už je to u malých plemen luxace pately, epilepsie apod.)

No jo, máte pravdu že dobrmani jsou už úplně v hajzlu. Škoda jich, takové krásné pracovní plemeno to bylo

A dnes je z něj ukázkový odstrašující příklad.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, máte pravdu že dobrmani jsou už úplně v hajzlu. Škoda jich, takové krásné pracovní plemeno to bylo

A dnes je z něj ukázkový odstrašující příklad.

no vida, dokonce i "kolemjdoucí" pozná o kterém plemenu je řeč, a to jsem schválně nenapsala ani jedno jméno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co já vím, tak se indext heritability pro DKK uvádí v rozmezí 0,2-0,8. To je docela solidní rozptyl.

Chov je komplexní činnost. Genetika, včetně té příbuzenské, ovšem na zdravých jedincích. Praktikuje se u koní, u psů, nedobře vycházela u prasat, ta jsou na ni citlivější. Problém je v tom, jak úspěšně vybírat nejlepší chovné jedince. Např. otitulovaný import může nadělat řádnou paseku, často u něj není dost známo, jak si vedli jeho předkové. Dál zvyk vrhat se hromadně na šampiony. Vznikají tak ročnky potomků několika psů a těžko se pro ně hledají nepříbuzní partneři. No a využití našich drahoušků. Tak, jak se oslabuje lidstvo způsobem života, stává se to i zvířatům. Poskytujeme jim větší komfort, šlechtíme větší fyzické zvláštnosti. Takže "vadní" jedinci budou stále, oni vždy bývali, recesivní vady se dají jen tlumit, úplné vymizení je nereálné, pozitivní selekce by chovy domácích i hospodářských zvířat nejspíš zrušila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ať si prostudujete předků a potomků a sourozenců kolik chcete, nikdy jich nebude dost, aby se vědělo, co ten pes má všechno v genech a co přenáší, vždycky se ví jen o části. A pak šup, např. po nulových rodičích nám vyskočí pes se čtyřkovou dypslazkou. Nebo pes, co není schopný nakrýt fenu. atd.atd.
Ne nadarmo všechny vytvořené klony na světě žili jen pár let, jejich špatná genetická výbava je rychle zabila a dnešní současní papíroví psi jsou už poloklony a k těm úplným klonům mají díky tomu kultu exteriéru už pěkně našlápnuto. Máme se ještě na co těšit.

che che, tady by nám moh někdo osvětlit nový význam slova klonovat.

klony umírají na zcela jiné věci než je genetická výbava, tu mají stejnou jako jejich "rodič", který byl zcela zdravý a žil dlouho. Jeden z problémů klonování je v tom, že využitím staré DNA se klony rodí již stejně staří jako dárce té DNA, velmi zjednodušeně řečeno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chov je komplexní činnost. Genetika, včetně té příbuzenské, ovšem na zdravých jedincích. Praktikuje se u koní, u psů, nedobře vycházela u prasat, ta jsou na ni citlivější. Problém je v tom, jak úspěšně vybírat nejlepší chovné jedince. Např. otitulovaný import může nadělat řádnou paseku, často u něj není dost známo, jak si vedli jeho předkové. Dál zvyk vrhat se hromadně na šampiony. Vznikají tak ročnky potomků několika psů a těžko se pro ně hledají nepříbuzní partneři. No a využití našich drahoušků. Tak, jak se oslabuje lidstvo způsobem života, stává se to i zvířatům. Poskytujeme jim větší komfort, šlechtíme větší fyzické zvláštnosti. Takže "vadní" jedinci budou stále, oni vždy bývali, recesivní vady se dají jen tlumit, úplné vymizení je nereálné, pozitivní selekce by chovy domácích i hospodářských zvířat nejspíš zrušila.

Docela zajímavý článek..Příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko HD!
http://www.briardclub. orlice.cz/pobocka/ clanky/HD1.htm (2 mezery)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Docela zajímavý článek..Příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko HD!
http://www.briardclub. orlice.cz/pobocka/ clanky/HD1.htm (2 mezery)

a kdyby jenom HD