Proč psa?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Petře!
Vždycky jsem tvrdila, že mi pes nesmí přes práh bytu, ale určitým řízením osudu máme od minulého týdne štěňátko maltézáčka. Okamžitě jsem se do něj zamilovala nejen Já, ale celá rodina. Je hrozně šikovný a učenlivý, už poměrně v pohodě vykonává potřebu venku, i když doma se mu sem tam nějaká příhoda ještě stane. Musíte počítat s tím, že ze začátku bude potřebovat hodně péče, ale ta se Vám vrátí v podobě dobře vychovaného pejska. V tomto ročním období je u něj jedinou nevýhodou jeho bílá srst, která se rychle špiní a tak mu budete muset mýt tlapky a bříško, ale to se snad dělá i jiným pejskům. Přimlouvám se za Vaši přítelkyni. Uvidíte, až na Vás pejsek vyvalí ta svoje kukadla, uvelebí se do náruče, kde Vám usne, tak to Vás určitě dostane (zrovna jako mého manžela). Přeji dobrý výběr při pořizování psího miminka.
Viki

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Predevsim ti zivot se psem zmeni zebricek hodnot a pohled na svet. V lete jsem absolvoval takovouto zmenu diky stenatku zlateho retrievera a stalo to za to.
Pes umi krome tech znamych veci jako psi kukuc, hrat si, tulit se apod. take veci ktere se daji spatne popsat. Ze mne napriklad spadne stres a smutna nalada, kdyz je se mnou. Jeho radost ze zivota je silene nakazliva. Dokaze mne vytocit lepe nez muj sef, ale presto v tu samou chvili citim, ze ho mam rad a za nic na svete bych ho nevymenil.

Co se tyka vychovy a vycviku, naopak pocitejte s tim, ze je pes potrebuje. Zvlaste cviceni ruznych dovednosti mu nahrazuji ze se uz nemusi starat o lov, branit teritorium smecky... proste starat se o sve zivobyti.
At si pritelkyne rozmysli, jestli chce kamarada, kteremu obetujete oba i nekolik hodin denne, nebo jen plysovou hracku pro ukraceni dlouhe chvile.

Ondras

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Predevsim ti zivot se psem zmeni zebricek hodnot a pohled na svet. V lete jsem absolvoval takovouto zmenu diky stenatku zlateho retrievera a stalo to za to.
Pes umi krome tech znamych veci jako psi kukuc, hrat si, tulit se apod. take veci ktere se daji spatne popsat. Ze mne napriklad spadne stres a smutna nalada, kdyz je se mnou. Jeho radost ze zivota je silene nakazliva. Dokaze mne vytocit lepe nez muj sef, ale presto v tu samou chvili citim, ze ho mam rad a za nic na svete bych ho nevymenil.

Co se tyka vychovy a vycviku, naopak pocitejte s tim, ze je pes potrebuje. Zvlaste cviceni ruznych dovednosti mu nahrazuji ze se uz nemusi starat o lov, branit teritorium smecky... proste starat se o sve zivobyti.
At si pritelkyne rozmysli, jestli chce kamarada, kteremu obetujete oba i nekolik hodin denne, nebo jen plysovou hracku pro ukraceni dlouhe chvile.

Ondras

Je to změna a nemusí znamenat k horšímu, ty loužičky zmizí sotva bude pes schopný zvládnout svůj svěrač a pokud mu nedáte příležitost, ani ty boty ničit nebude, místo obyč místa pořídit třeba zavíratelný botník a první dva měsíce dávat pozor na to, co kde necháváš;)), protože všechno co je na zemi, může prcek zchvátit.
Výcvik je třeba u každého plemene, ale snáz naučíš co potřebuješ méně temperamentní pejsky, pokud se jedná o prvního hafuše, dávat pozor na teriéry.
Co ti dá život se psem?změní se ti od základu hodnoty, dokonce možná nebudeš uvažovat, kam psa dáte na hlídání v době dovolených, ale kde vás vezmou se psemmy hledáme dovolenou se psem v zahraničí, u nás a i když máme obřího psa, tak úspěšně;)
Můžeš zjistit, že je bezva vypadnout v době, kdy už moc lidí po ulici nechodí ven, ve sněhu, nebo v létě a vnímat všechno jinak, časem zjistíš, že bez té povinnosti možná už ani nedokážeš žít, chyběl by ti ten pocit..musím domů z práce, on/ona na mě čeká..je to v podstatě skoro stejné, jako když začneš bydlet s přítelkyní v jednom bytěje to nové, ale ve většině případu to neznamená, že horší

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Predevsim ti zivot se psem zmeni zebricek hodnot a pohled na svet. V lete jsem absolvoval takovouto zmenu diky stenatku zlateho retrievera a stalo to za to.
Pes umi krome tech znamych veci jako psi kukuc, hrat si, tulit se apod. take veci ktere se daji spatne popsat. Ze mne napriklad spadne stres a smutna nalada, kdyz je se mnou. Jeho radost ze zivota je silene nakazliva. Dokaze mne vytocit lepe nez muj sef, ale presto v tu samou chvili citim, ze ho mam rad a za nic na svete bych ho nevymenil.

Co se tyka vychovy a vycviku, naopak pocitejte s tim, ze je pes potrebuje. Zvlaste cviceni ruznych dovednosti mu nahrazuji ze se uz nemusi starat o lov, branit teritorium smecky... proste starat se o sve zivobyti.
At si pritelkyne rozmysli, jestli chce kamarada, kteremu obetujete oba i nekolik hodin denne, nebo jen plysovou hracku pro ukraceni dlouhe chvile.

Ondras

S tím výcvikem a výchovou souhlasím, bez ní to není ten pravý kamarád. Když vás nebere za šéfa, je to spíše "tyran" než kamarád. Ale existují plemena, která nemusí být tři hodiny venku. Několik hodin denně psovi dát musíte, ale třeba mops určitě tři hodiny denně venku nepotřebuje. Já mám větší psy a bez několika hodin venku si to neumím představit, ale to je tím, že mám ohaře cvičím je na myslivost. Známá má knírače a chodí s nimi na cvičák a aspoň dvě hodiny denně pes potřebuje na vyběhání. Na druhé straně kamarád má mopse a ten je po půlhodince vyběhaný ažaž a zbytek se mu věnuje doma. Pokud si představujete psa, který nepotřebuje několik hodin venku, můžu skutečně doporučit společenská plemena, velmi mazliví bývají jorkové, ale vhodný je i mops, brabantík apod. Podobných plemen je spousta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Predevsim ti zivot se psem zmeni zebricek hodnot a pohled na svet. V lete jsem absolvoval takovouto zmenu diky stenatku zlateho retrievera a stalo to za to.
Pes umi krome tech znamych veci jako psi kukuc, hrat si, tulit se apod. take veci ktere se daji spatne popsat. Ze mne napriklad spadne stres a smutna nalada, kdyz je se mnou. Jeho radost ze zivota je silene nakazliva. Dokaze mne vytocit lepe nez muj sef, ale presto v tu samou chvili citim, ze ho mam rad a za nic na svete bych ho nevymenil.

Co se tyka vychovy a vycviku, naopak pocitejte s tim, ze je pes potrebuje. Zvlaste cviceni ruznych dovednosti mu nahrazuji ze se uz nemusi starat o lov, branit teritorium smecky... proste starat se o sve zivobyti.
At si pritelkyne rozmysli, jestli chce kamarada, kteremu obetujete oba i nekolik hodin denne, nebo jen plysovou hracku pro ukraceni dlouhe chvile.

Ondras

Přítelkyně to má promyšlené a chce dát psovi co nejlepší psí život, včetně výcviku, her, procházek. Chce nějakého ne moc náročného, když jsme úplní začátečníci. Určitě nechceme jen hračku, mně je jasné jaká je to zodpovědnost, když se pro psa rozhodnu, i proto jsem se tu zeptal, abych věděl jestli to stojí za to. Podle toho co píšete asi stojí. Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přítelkyně to má promyšlené a chce dát psovi co nejlepší psí život, včetně výcviku, her, procházek. Chce nějakého ne moc náročného, když jsme úplní začátečníci. Určitě nechceme jen hračku, mně je jasné jaká je to zodpovědnost, když se pro psa rozhodnu, i proto jsem se tu zeptal, abych věděl jestli to stojí za to. Podle toho co píšete asi stojí. Petr

Určo taky vybírat psa podle toho, jací jste vy - jestli jste sportovci, nebo lenochové;))

Napsal bych klady asi takto:nový život, noví přátelé,nové vjemy, zlepšení vlastní kondice,šáhnutí si občas až na dno svých psychických sil,zjistit pevnost vztahu a zjistit jaký opravdu partner je;),naučit se spolehlivosti a nesobeckosti,užít si legraci a vycepovat sám sebe stejně jako hafana, stát se členem psovitých;),chodit s kamarádem všude, kde jsi byl zvyklý dřív(až na obchody a některé restaurace),jen mít lepší pocit

zápory:finanční stránka, ztráta dřívějšího života,občas náročnost ve zkloubení venčení a pracovních povinností, nejspíš i častější domácí úklid, přece jen - každý pes je tak trochu čuně a nejspíš zodpovědnost za činy svého psa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určo taky vybírat psa podle toho, jací jste vy - jestli jste sportovci, nebo lenochové;))

Napsal bych klady asi takto:nový život, noví přátelé,nové vjemy, zlepšení vlastní kondice,šáhnutí si občas až na dno svých psychických sil,zjistit pevnost vztahu a zjistit jaký opravdu partner je;),naučit se spolehlivosti a nesobeckosti,užít si legraci a vycepovat sám sebe stejně jako hafana, stát se členem psovitých;),chodit s kamarádem všude, kde jsi byl zvyklý dřív(až na obchody a některé restaurace),jen mít lepší pocit

zápory:finanční stránka, ztráta dřívějšího života,občas náročnost ve zkloubení venčení a pracovních povinností, nejspíš i častější domácí úklid, přece jen - každý pes je tak trochu čuně a nejspíš zodpovědnost za činy svého psa

Koukám, že těch kladů je opravdu asi víc než záporů. Jsme docela sportovní, chodíme rádi na tůry po horách, jezdíme na kole, aby asi by bylo fajn mít při tom všem psího kamaráda. Proto myslím, že mops by nebyl ideální, celodenní výlet po horách by na něj byl asi moc. Ale ty výlety nejsou denně, proto by měl vydržet v klidu doma, když jsme v práci a zvládnout pár dnů v týdnu s kratšími procházkami, tak 2-3 krát týdně by určitě pár hodin venku byl.Dneska celý den pročítám příspěvky tady, nějaké knihy, zážitky lidí se psy a už začínám docela chlupatého kamaráda chtít, většina lidí se shoduje v tom, že když si pořídili psa, nechápali jak před tím mohli žít bez něj. Je to tak? Ty dovolené by se zvládli, stejně jsme spíš pro tu turistiku u nás nebo v Tatrách, to by mělo jít i se psem, žádné lítání letadlem a válení na pláži. Úklid nevadí, to je stejně na přítelkyni, finance zvládnem. Budem mít za někoho zodpovědnost, ale to je asi dobře, aspoň trochu příprava na miminko. Večer asi oznámím přítelkyně při slavnostní večeři, že do toho půjdem. Jdu vybírat plemeno a prosím i Vás o radu. Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koukám, že těch kladů je opravdu asi víc než záporů. Jsme docela sportovní, chodíme rádi na tůry po horách, jezdíme na kole, aby asi by bylo fajn mít při tom všem psího kamaráda. Proto myslím, že mops by nebyl ideální, celodenní výlet po horách by na něj byl asi moc. Ale ty výlety nejsou denně, proto by měl vydržet v klidu doma, když jsme v práci a zvládnout pár dnů v týdnu s kratšími procházkami, tak 2-3 krát týdně by určitě pár hodin venku byl.Dneska celý den pročítám příspěvky tady, nějaké knihy, zážitky lidí se psy a už začínám docela chlupatého kamaráda chtít, většina lidí se shoduje v tom, že když si pořídili psa, nechápali jak před tím mohli žít bez něj. Je to tak? Ty dovolené by se zvládli, stejně jsme spíš pro tu turistiku u nás nebo v Tatrách, to by mělo jít i se psem, žádné lítání letadlem a válení na pláži. Úklid nevadí, to je stejně na přítelkyni, finance zvládnem. Budem mít za někoho zodpovědnost, ale to je asi dobře, aspoň trochu příprava na miminko. Večer asi oznámím přítelkyně při slavnostní večeři, že do toho půjdem. Jdu vybírat plemeno a prosím i Vás o radu. Petr

Bez jakýchkoliv osobních pohnutek radím, abyste se podíval na Flat coated retrievra. Jeho klady jsou popsány níže v příspěvcích, s klouby nemá problémy, je to milý společník ke psům, i k lidem, ocení dlouhé výlety stejně jako válení se v pelíšku s vámi u TV,dá se s ním leccos podnikat, může být výborný jak pracovně (lovecký výcvik-přinašeč), tak výborný společník do vody

z úplně krátkosrstých je to těžší, buď boxer, který bývá často až hyperaktivní a nebývá zas až tak zcela bezkonfliktní, což v dnešní době není pro začátečníky to nejlepší, nebo pejsek menší -beagle, ten je bohužel často útěkář, chce to pevnou ruku a mysl, občas nemívá v lásce stejné pohlaví, nebo některé lidi, dobrman, RTW apod. plemena nedoporučuji, jako pracovní plemeno není do ruky začátečníků a navíc, pokud nemáte v povaze "to něco", nemusí to dopadnout dobře...

psy jako kolie, společenská plemena bohužel nedoporučím, nemám k nim vztah, snad by poradil někdo jiný.

Takže doporučuji podívat se na flata.
mějte se hezky a držím palce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koukám, že těch kladů je opravdu asi víc než záporů. Jsme docela sportovní, chodíme rádi na tůry po horách, jezdíme na kole, aby asi by bylo fajn mít při tom všem psího kamaráda. Proto myslím, že mops by nebyl ideální, celodenní výlet po horách by na něj byl asi moc. Ale ty výlety nejsou denně, proto by měl vydržet v klidu doma, když jsme v práci a zvládnout pár dnů v týdnu s kratšími procházkami, tak 2-3 krát týdně by určitě pár hodin venku byl.Dneska celý den pročítám příspěvky tady, nějaké knihy, zážitky lidí se psy a už začínám docela chlupatého kamaráda chtít, většina lidí se shoduje v tom, že když si pořídili psa, nechápali jak před tím mohli žít bez něj. Je to tak? Ty dovolené by se zvládli, stejně jsme spíš pro tu turistiku u nás nebo v Tatrách, to by mělo jít i se psem, žádné lítání letadlem a válení na pláži. Úklid nevadí, to je stejně na přítelkyni, finance zvládnem. Budem mít za někoho zodpovědnost, ale to je asi dobře, aspoň trochu příprava na miminko. Večer asi oznámím přítelkyně při slavnostní večeři, že do toho půjdem. Jdu vybírat plemeno a prosím i Vás o radu. Petr

Tak to jásám, další člen homo kynologicus . Vítejte. A teď vážně, tak to je jiná, mops by nešel, to by se hodil pes, který je sportovní, zvládne túry na horách, ale zároveň nebude trpět, když pár dní v týdnu nepůjde na dlouho. Známá má kavalíra a ten by to mohl splňovat. Zvládl v pohodě týdenní letní výlet do Alp (denně dlouhé tůry), doma je to veselý společník, přátelský a neničí vybavení bytu, když tři dny nepracuje na cvičáku či v honitbě, a nebo neběhá u kola. Dále by mohla být dobrá volba knírač, i ten malý ráz je docela divoch. Jo teď mě napadl skvělý nápad - pinč. To je skvělý pes, který zvládne pár dnů bez velkého vyběhání a zároveň i běhá u kola. Kamarádčin pinč s ní běhá u kola, v zimě na běžkách. Je to dost sportovní pes, ale zase ne workholik nebo hyperaktiv. Vaše představy by mohl splňovat. Existuje malý německý pinč a německý pinč, který je větší. Toho bych Vám doporučovala, ten byl i u nás na cvičáku, a na Váš popis sedne. Kamarádka s ním ujela na kole i 20 km, je trénovaný. Od mala se mu věnovala ve výchově a poslouchá v pohodě. Nikdy neměl zájem utíkat za zvěří, je to takový věrný závislák. Přeji hodně štěstí při výběru štěňátka. F.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to jásám, další člen homo kynologicus . Vítejte. A teď vážně, tak to je jiná, mops by nešel, to by se hodil pes, který je sportovní, zvládne túry na horách, ale zároveň nebude trpět, když pár dní v týdnu nepůjde na dlouho. Známá má kavalíra a ten by to mohl splňovat. Zvládl v pohodě týdenní letní výlet do Alp (denně dlouhé tůry), doma je to veselý společník, přátelský a neničí vybavení bytu, když tři dny nepracuje na cvičáku či v honitbě, a nebo neběhá u kola. Dále by mohla být dobrá volba knírač, i ten malý ráz je docela divoch. Jo teď mě napadl skvělý nápad - pinč. To je skvělý pes, který zvládne pár dnů bez velkého vyběhání a zároveň i běhá u kola. Kamarádčin pinč s ní běhá u kola, v zimě na běžkách. Je to dost sportovní pes, ale zase ne workholik nebo hyperaktiv. Vaše představy by mohl splňovat. Existuje malý německý pinč a německý pinč, který je větší. Toho bych Vám doporučovala, ten byl i u nás na cvičáku, a na Váš popis sedne. Kamarádka s ním ujela na kole i 20 km, je trénovaný. Od mala se mu věnovala ve výchově a poslouchá v pohodě. Nikdy neměl zájem utíkat za zvěří, je to takový věrný závislák. Přeji hodně štěstí při výběru štěňátka. F.

Zlatý retrívr. Malá společenská plemena snad až na toho pinče bych si na hory teda nevzala. A z menších nenáročných plemen je skvělý "český strakatý pes". www.strakaci.cz

Kdo jednou měl psa, už nechce jinak!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zlatý retrívr. Malá společenská plemena snad až na toho pinče bych si na hory teda nevzala. A z menších nenáročných plemen je skvělý "český strakatý pes". www.strakaci.cz

Kdo jednou měl psa, už nechce jinak!!!

Hlasuji za zlataka. Dvanact let jsem o nem snil a letos v lete jsme ho adoptovali. Proste parada, jen trocha strachu o klouby stenete.

Pokud jsi z Prahy nebo okoli, prijedte se klidne podivat na 7 mes. stendo.

Ondras
i-smecka.net
ismecka@alarex-group.com

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Pes je pro mě vším a to především ! Jsou to mí miláčci , dokáží bezvadně uklidnit , utěšit , pes nikdy nenadává a je vždy připraven Vás nasclouchat a vyslišet.Taky je pes výborným pomocníkem člověka (hlídači , záchranáři , psi canisterapetui , slepečtí ......) , se psem se dá podniknout spousty aktivit (výstavy , výcvik nebo "jen" procházky).Prostě se psem mi je vždy dobře a b neposlední řadě nás lidi udržují alespoň trochu ve zdravém životním stylu , prootže pes potřebuje péči , procházky a pohyb.Předevčírem mě rodila fenečka (už mám hromadu porodů a štěňat za s sebou) ovšem když nemohla štěně vytlačit a holčička jen tak seděla a naříkala , nemohla jsem se dovolat veterináře , tak jsem se tak strašně o ni bála , že se to ten , kdo nemá psa a obeně žádné zvíře nedokáže představit.Nakonec jsem to společně zvládli , štěňátkům jsem pomohla sama a máme dvě krásné holčičky.To je na tom to nejhezčí.

Jinak pokud jste žádného psíka ještě neměli , tak bych byla pro , abyste si vybrali ze společenských plemen nebo například Knéračů nebo Pinčů a také útulky jsou plné smutných očí , které čekají na svou rodinu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koukám, že těch kladů je opravdu asi víc než záporů. Jsme docela sportovní, chodíme rádi na tůry po horách, jezdíme na kole, aby asi by bylo fajn mít při tom všem psího kamaráda. Proto myslím, že mops by nebyl ideální, celodenní výlet po horách by na něj byl asi moc. Ale ty výlety nejsou denně, proto by měl vydržet v klidu doma, když jsme v práci a zvládnout pár dnů v týdnu s kratšími procházkami, tak 2-3 krát týdně by určitě pár hodin venku byl.Dneska celý den pročítám příspěvky tady, nějaké knihy, zážitky lidí se psy a už začínám docela chlupatého kamaráda chtít, většina lidí se shoduje v tom, že když si pořídili psa, nechápali jak před tím mohli žít bez něj. Je to tak? Ty dovolené by se zvládli, stejně jsme spíš pro tu turistiku u nás nebo v Tatrách, to by mělo jít i se psem, žádné lítání letadlem a válení na pláži. Úklid nevadí, to je stejně na přítelkyni, finance zvládnem. Budem mít za někoho zodpovědnost, ale to je asi dobře, aspoň trochu příprava na miminko. Večer asi oznámím přítelkyně při slavnostní večeři, že do toho půjdem. Jdu vybírat plemeno a prosím i Vás o radu. Petr

Sdělím Vám vlastní zkušenost: také jsem přesvědčovala svého přítele, že bych moc moc chtěla pejska, oproti vaší přítelkyni jsem navíc věděla co chci, protože dokud jsem bydlela u rodičů, tak jsme měli psy tři.
1. argument proti byl: "No jak chceš, ale počítej s tím, že mám málo času, že ti s ním moc nepomůžu"
a 2. - rozhodující: "Nedám 15 tisíc na štěně (chtěla jsem původně jorkšíra nebo papilona s PP), nechápu, proč bych měl platit za papíry"
Bod 1. pro mě nebyl překážkou, horší to bylo s bodem 2. Pak jsem se ale zamyslela a řekla si, že já vlastně ty "papíry" taky nepotřebuju.
Upozorňuji, že ač on věděl už dávno, že jsem blázen do psů a já jsem vždycky chtěla mít zase psa, až budeme bydlet spolu, tak řešení problému "jestli pes, kdy pes a jaký pes" proběhlo od pondělí do neděle v době, kdy jsme se na společné bydlení teprve připravovali.
No a ten týden probíhal asi takto:
pondělí až středa: diskuse nad body 1. a 2. výše uvedenými, se závěrem: "Bod 1 není problém, bod 2 tak tedy křížence, pravděpodobně zachráněného z útulku"
čtvrek: "Jak by se asi mohl jmenovat"
pátek - po shlédnutí fotek na webové stránce útulku: "Zítra tam zavolej, jestli je tenhle ještě volnej"
sobota - telefonát do útulku: "Ano zatím je volný, ale ještě není naočkovaný a očipovaný, veterinář možná přijde dnes, zkuste to po víkendu" a následně dilema: když přijde veterinář, tak bude pejsek na výdej - tak aby nám ho někdo nevyfoukl. Následovalo několik dalších "ukecávacích" telefonátů do útulku.
neděle: vítězný telefonát "Za chvíli ho načipujeme, tak si přijeďte"
A co následovalo?
Ještě tutéž neděli jsme s pejskem jeli přes půl Prahy, aby přítel mohl utratit ve zverimexu 2,5tis za nejlepší obojek (neoprenový, aby neškrtil), nejlepší vodítko (natahovací, aby se mohl proběhnout, než si na nás zvykne a bude moct být navolno), nejlepší granule (chudák - podívej jak je vyhublej), keksy pro psy i lidi (abysme si mohli spolu něco schroupnout u televize), pelíšek (aby věděl, že je u nás už doma), kostičky na čištění zubů, hračky a já nevím co ještě.
Od té neděle už přítel nikdy nespal u rodičů ("No musí si zvyknout, že jsme jeho rodina oba dva")
Vzpoměňte si na argument č.1: Pejsek chodí k zákazníkům i na všechna jednání s přítelem ("Sotva se k nám dostal a je mu u nás dobře, tak by se bál, že jsme ho zase opustili, kdyby zůstal sám doma").
Kromě toho s ním přítel navštívil hned v pondělí psí salón krásy, aby mu trochu zastřihli chlupy, aby nevypadal jak "takovej vořech" a taky veterináře - jestli je tedy pejsek v naprostém pořádku.
Máme ho půl roku a za nic na světě bysme ho nevyměnili! Je to kříženec nějakého teriéra, zpočátku se hodně bál, ale teď je z něj úžasný sebevědomý pes, lehce rozmazlený - přesně jakého jsem si přála a o jakém se příteli ani nesnilo

A na závěr mám na vás prosbu: až se navrší čas i u vás - napište nám sem, jak jste dopadl vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pes je pro mě vším a to především ! Jsou to mí miláčci , dokáží bezvadně uklidnit , utěšit , pes nikdy nenadává a je vždy připraven Vás nasclouchat a vyslišet.Taky je pes výborným pomocníkem člověka (hlídači , záchranáři , psi canisterapetui , slepečtí ......) , se psem se dá podniknout spousty aktivit (výstavy , výcvik nebo "jen" procházky).Prostě se psem mi je vždy dobře a b neposlední řadě nás lidi udržují alespoň trochu ve zdravém životním stylu , prootže pes potřebuje péči , procházky a pohyb.Předevčírem mě rodila fenečka (už mám hromadu porodů a štěňat za s sebou) ovšem když nemohla štěně vytlačit a holčička jen tak seděla a naříkala , nemohla jsem se dovolat veterináře , tak jsem se tak strašně o ni bála , že se to ten , kdo nemá psa a obeně žádné zvíře nedokáže představit.Nakonec jsem to společně zvládli , štěňátkům jsem pomohla sama a máme dvě krásné holčičky.To je na tom to nejhezčí.

Jinak pokud jste žádného psíka ještě neměli , tak bych byla pro , abyste si vybrali ze společenských plemen nebo například Knéračů nebo Pinčů a také útulky jsou plné smutných očí , které čekají na svou rodinu.

Já mám doma tři zlaťáky a asi jako každý je to pro mě to nejlepší plemeno. Jsou sice trochu náročnější na práci - chtějí alespoň trochu běhat, a hlavně je lepší je nějak zaměstnat (hry, cvičení, různé schovávačky a podobně), ale jinak jsou milí a většinou i bezproblémoví. Jen opravdu doporučuju s PP, tak je trochu vyšší záruka zdraví a hlavně povahy. A i přes to co se o nich říká i zlaťák se musí vychovávat. Je to velmi inteligentní plemeno, které se rychle učí a chápe, ale nevýhoda toho je, že stejně rychle pochopí kam až může zajít a jak toho využít.

Pokud by Vás ale trápila velikost, chlupy, nebo to, že někteří goldeni mají poněkud větší sklony navštívit každou vodu kterou najdou (tzn. i blátivé louže) hlasovala bych pro českého strakatého psa - jsou menší, s krátkou srstí, sportovně založení a bezproblémoví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

ahoj, ty jsi presne jak muj manzel:-))) Taky, ze psa ne, ze to je jen zodpovednost, louzicky, vsechno zniceny, porad chodit ven atd....nakonec jsem si to prosadila a kdopak je ted nejzamilovanejsi do psa??? Samozrejme on! Pes je skvela vec, bude te mit desne rad a tobe to bude delat dobre:-) Budes se hooodne bavit, kdyz si bude hrat, vymyslet ruzne vylomeniny a ten byt te tak stvat nebude, on ten pes je tak provinilej, ze ti je spis lito nakonec toho psa....
Vazne, pes je skvelej kamarad, kdyz jsi nastvanej na celej svet, prochazka se psem to spravi. Mas se o co starat, to clovek potrebuje. Pes te zarucene vytahne ven, takze budes na cerstvym vzduchu. Nakonec si mate taky o cem povidat:-) Na dovolenou ho muzete vzit sebou a kdyz ne, tak je lepsi dopredu zajistit nekoho, kdo se o nej bude po dobu vasi nepritomnosti starat. Ostrihany WHWT je skvelej pes, potrebuje pohyb, ale ne hodiny venku, kdyz si ho dobre vychovate, mate skvleyho a skladnyho psa:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zlatý retrívr. Malá společenská plemena snad až na toho pinče bych si na hory teda nevzala. A z menších nenáročných plemen je skvělý "český strakatý pes". www.strakaci.cz

Kdo jednou měl psa, už nechce jinak!!!

český strakatý pes by mohl být skvělý, ale některých malých plemen bych se nebála. Knírač, pinč, ale třeba i kavalír se hodí i na dlouhé celodenní túry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Ahoj, gratuluji k výbornému rozhodnutí. Pejsek Vám (jak již tedy snad všichni napsali) neuvěřitelně obohatí život. Doporučovala bych vám nejvíce Kavalír King Ch.S. Pár jich znám a jsou to všechno bezproblémoví, veselí psi, kteří jsou schopní celý den se proválet na pohovce a budou u toho šťasní (pokud se s nimi bude válet páníček). Ale v okamžiku kdy vyndáte vodítko a vyrazíte na výlet, tak budou ještě šťastnější a nějakou tu tůru v pohodě ustojí. Pinče bych moc nedoporučovala, vyjímky potvrzují pravidla, ale bývají kousaví k cizím (někdy to není od věci,ale...).
Já mám naprostýho ztřeštěnce- křížence border kolie a zl.retrívra a vybít ho je někdy problém.Jsme spolu ale naprosto šťastní a vzájemná potřeštěnost nám vyhovuje (páníček už si zvykl a je rád že mu někdo zas pro změnu pejsek vybouří ženušku) Přeji šťastnou ruku při výběru štěńďa.Jana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Myslím, že všechny klady (možná ne všechny, protože jich je fakt spousta) soužití se psem už jsou tady napsány...
Jen bych to doplnila o to že:"Kdo nikdy neměl psa, neví, oč byl jeho život ochuzen."
Jinak řečeno, kdo neměl psa a nevěnoval se mu, nikdy nepochopí jak je to fajn mít někoho, kdo vás má rád, čím později přijdete, tím radostněji vás uvítá (narozdíl od přitelkyně ) atd...:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Přidám svůj názor k této diskuzi za naši rodinu.Nikdy jsme si nedovedli představit psa v bytě.Ke třem dětem, manželovi a mně jsme si pořídili papillonku.Dlouho jsem uvažovali jaké plemeno.Asi řeknu to co říkají všichni chovatelé o svém miláčkovi je senzační.Do 3 měs. věku se naučila na venčení,zařízení nedemoluje,srst má samočistící schopnost,moc nelíná,rozumí nám snad každé slovo,ikdyž je malá chrání svoje území,v určitou dobu čeká na svém okně kdy se kdo vrátí domů,na kole jezdí v košíku na předních řídítkách jen jí uši vlají,vydrží peší tůry a tak dál.Zatím jsme nenašli žádná negativa.Potřebuje své lidi co nejvíc kolem sebe a jenom čeká co se bude dít.Dokáže s náma i lenošit.Na dovolenou jezdí samozřejmě s náma a teď i s perským kocourkem,kterého jsme si ještě pořídili.Chová se k němu ochranitelsky.Umí trucovat, když všichni odcházíme do škol a do práce,ale je to ona, kdo nás nejvíc vítá.Podle slov mažela pes do postlele nikdy a naše slečna úderme 22 hod. odchází do ložnice a čeká na nás.Je i s kocourkem super.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přidám svůj názor k této diskuzi za naši rodinu.Nikdy jsme si nedovedli představit psa v bytě.Ke třem dětem, manželovi a mně jsme si pořídili papillonku.Dlouho jsem uvažovali jaké plemeno.Asi řeknu to co říkají všichni chovatelé o svém miláčkovi je senzační.Do 3 měs. věku se naučila na venčení,zařízení nedemoluje,srst má samočistící schopnost,moc nelíná,rozumí nám snad každé slovo,ikdyž je malá chrání svoje území,v určitou dobu čeká na svém okně kdy se kdo vrátí domů,na kole jezdí v košíku na předních řídítkách jen jí uši vlají,vydrží peší tůry a tak dál.Zatím jsme nenašli žádná negativa.Potřebuje své lidi co nejvíc kolem sebe a jenom čeká co se bude dít.Dokáže s náma i lenošit.Na dovolenou jezdí samozřejmě s náma a teď i s perským kocourkem,kterého jsme si ještě pořídili.Chová se k němu ochranitelsky.Umí trucovat, když všichni odcházíme do škol a do práce,ale je to ona, kdo nás nejvíc vítá.Podle slov mažela pes do postlele nikdy a naše slečna úderme 22 hod. odchází do ložnice a čeká na nás.Je i s kocourkem super.

Můj manžel o psu nechtěl ani slyšet/byt 1+1 s dvěma dětmi a kocour/.Se starší dcerou/té mladší nejsou ještě ani 2roky/jsme hrozně chtěli pejska a domluvily jsme se s chovatelkou a přinesly si domů na splátky štěně /již 4měsíční,takže již čistotné-udělala doma 2loužičky/.Také jsme nevěděly jaké plemeno/milující malé děti,vhodné do malého bytu,nedevastující byt,neuštěkané,milující dlouhé procházky,ale také třeba 2-3xtýdně jen vyvenčení.Zde mi lidé poradili kavalíra a musím po 3měsících společného soužití říct,že víc přizpusobivého,milého a hodného pa si neumím představit.Díky tomu,že to to není pes ani malinký,ani veliký a má úžasný kukuč si ji /fenku/nakonec zamiloval i manžel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj manžel o psu nechtěl ani slyšet/byt 1+1 s dvěma dětmi a kocour/.Se starší dcerou/té mladší nejsou ještě ani 2roky/jsme hrozně chtěli pejska a domluvily jsme se s chovatelkou a přinesly si domů na splátky štěně /již 4měsíční,takže již čistotné-udělala doma 2loužičky/.Také jsme nevěděly jaké plemeno/milující malé děti,vhodné do malého bytu,nedevastující byt,neuštěkané,milující dlouhé procházky,ale také třeba 2-3xtýdně jen vyvenčení.Zde mi lidé poradili kavalíra a musím po 3měsících společného soužití říct,že víc přizpusobivého,milého a hodného pa si neumím představit.Díky tomu,že to to není pes ani malinký,ani veliký a má úžasný kukuč si ji /fenku/nakonec zamiloval i manžel.

Byla bych pro čivavu. Může s vámi všude a kde nemůže, tam se přenese v tašce.Je chytrá a moc neštěká.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Když jsem se s mým manželem seznámili, měla jsem fenku společenského plemena a podmínku, že případný partner musí mít vztah ke psům. Můj nynější manžel se vyjádřil ve smyslu, že sice psa nikdy neměl, ale má rád zvířata a na psa si určitě zvykne. PO 15 letém manželství mámě kromě dvou synů v paneláku 4 fenky. Jejich počet je zásluhou hlavně manžela, kterému úspěšně sekundovali oba kluci, prý aby měl každý v rodině svého pejska. Naše holky manžel miluje, rozmazluje, umí se postarat o ně i o jejich případná štěňátka. Jen s poslušností jsou na štíru, feny manžela moc nerespektují, ačkoliv mají výcvik a já ani synové s nimi problémy nemáme. Manžel nedovede být důsledný a vše jim odpouští. Naštěstí jsou fenky pohodové a dobrosrdečné a tak to prochází bez problémů. Ale fakt je ten, že by bylo obtížné mít i jednoho pejska v bytě, pokud by tomu fandil jen jeden z partnerů a druhý byl proti. I o venčení a další péči je třeba se často podělit a pak by to neměla být pohá nutná povinnost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když jsem se s mým manželem seznámili, měla jsem fenku společenského plemena a podmínku, že případný partner musí mít vztah ke psům. Můj nynější manžel se vyjádřil ve smyslu, že sice psa nikdy neměl, ale má rád zvířata a na psa si určitě zvykne. PO 15 letém manželství mámě kromě dvou synů v paneláku 4 fenky. Jejich počet je zásluhou hlavně manžela, kterému úspěšně sekundovali oba kluci, prý aby měl každý v rodině svého pejska. Naše holky manžel miluje, rozmazluje, umí se postarat o ně i o jejich případná štěňátka. Jen s poslušností jsou na štíru, feny manžela moc nerespektují, ačkoliv mají výcvik a já ani synové s nimi problémy nemáme. Manžel nedovede být důsledný a vše jim odpouští. Naštěstí jsou fenky pohodové a dobrosrdečné a tak to prochází bez problémů. Ale fakt je ten, že by bylo obtížné mít i jednoho pejska v bytě, pokud by tomu fandil jen jeden z partnerů a druhý byl proti. I o venčení a další péči je třeba se často podělit a pak by to neměla být pohá nutná povinnost.

Dobrý den.

Nevěděl jsem jestli založit nové téma a nebo se zeptat, tady má podobný problém jako tázající. Celou tému jsem si důkladně přečetl.

Moje přítelkyně by chtěla také psa i Já bych ho chtěl. Ana psa mít doma nemohla kvůli rodiným důvodům (alergie). Měla jednoho 3 dny a zážitků má jako kdyby ho měla 3 roky. Moje sestra má Mopse a vždy, když jsem u nich, tak si sním dobře vyhraji. Nejvíce mi na něm vadí, že mu opadávají chlupy, takže jsem vždy od chlupů. A další věc mi vadí, že smrdí, ale to asi každej pes na to si musím asi zvyknout.

Abych se dostal k jádru věci. Bydlíme v paneláku s rodiči (byt 3+1). Už jsme se i rozhodly pro plemeno. Chtěli bychom Zatého retrívra a nebo Labradora. Spíše teho labradora kvůli krátké srsti.

Problém je vtom, že vlasním dost papoušků o které se musím starat. Takže mi zaberou nejvíce času. Musím je vypouštět na prolétnutí po bytě. Mám v bytě zatím 2, ale počítam, že jeden přibude jsou to domácí mazlíčci. A já se ptám jestli by to byl velkej problém pes a papoušci. Já stím dobrou skušenost nemám jednou u nás byl sestřin Mops a jeden z mých papoušků byl puštěnej, pes po něm skočil a papoušek se vylekal a uletěl. Nakonec se našel a tak to dobře dopadlo. Ale já osobně si myslím, že kdyby jsme si pořídili štěně, tak by si možná na sebe časem zvykli. Nebo máte na to jiný názor?

Jinak by mě zajímalo co by jste mi doporučili Z.retrívra/labradora? Pes/fenka? Psa s papíry nebo bez. Zajímalo by mě jestli Pes s papíry je povahově lepší.

Děkuji všem za jakékoliv názory a připomínky a zároveň se omlouvám, že jsem zasáhl do této diskuze.

Ondra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Nevěděl jsem jestli založit nové téma a nebo se zeptat, tady má podobný problém jako tázající. Celou tému jsem si důkladně přečetl.

Moje přítelkyně by chtěla také psa i Já bych ho chtěl. Ana psa mít doma nemohla kvůli rodiným důvodům (alergie). Měla jednoho 3 dny a zážitků má jako kdyby ho měla 3 roky. Moje sestra má Mopse a vždy, když jsem u nich, tak si sním dobře vyhraji. Nejvíce mi na něm vadí, že mu opadávají chlupy, takže jsem vždy od chlupů. A další věc mi vadí, že smrdí, ale to asi každej pes na to si musím asi zvyknout.

Abych se dostal k jádru věci. Bydlíme v paneláku s rodiči (byt 3+1). Už jsme se i rozhodly pro plemeno. Chtěli bychom Zatého retrívra a nebo Labradora. Spíše teho labradora kvůli krátké srsti.

Problém je vtom, že vlasním dost papoušků o které se musím starat. Takže mi zaberou nejvíce času. Musím je vypouštět na prolétnutí po bytě. Mám v bytě zatím 2, ale počítam, že jeden přibude jsou to domácí mazlíčci. A já se ptám jestli by to byl velkej problém pes a papoušci. Já stím dobrou skušenost nemám jednou u nás byl sestřin Mops a jeden z mých papoušků byl puštěnej, pes po něm skočil a papoušek se vylekal a uletěl. Nakonec se našel a tak to dobře dopadlo. Ale já osobně si myslím, že kdyby jsme si pořídili štěně, tak by si možná na sebe časem zvykli. Nebo máte na to jiný názor?

Jinak by mě zajímalo co by jste mi doporučili Z.retrívra/labradora? Pes/fenka? Psa s papíry nebo bez. Zajímalo by mě jestli Pes s papíry je povahově lepší.

Děkuji všem za jakékoliv názory a připomínky a zároveň se omlouvám, že jsem zasáhl do této diskuze.

Ondra

to je těžký - labrouš/zlaťák pes/fena Jediný co je bez debat je s PP. Jinak labradoři jsou všeobecně trochu menší, povahově jsou podobní (i když myslím že golden je povahově lepší) a chlupy má labrador tvrdší (a samozřejmě kratší, ale základní vzhledové znaky jistě znáte), to znamená že líp drží zapíchlé např. v koberci (za sebe můžu říct že zlatoretrívří chlupy vyluxovat jdou :))
Problém pes/fena. Psi bývají dominantnější, tvrdohlavější, míň vázaní na pána, můžou utíkat za háravými fenami, naproti tomu mít doma jednu takovou a hromadu psích nápadníků... :) já mám fenku a skoro všichni naši známí taky. Nikdy jsem nezaznamenal lítost nad fenou, naopak jeden majitel psa GR se nechal slyšet že příště taky fenu :) Asi jsem vám s výběrem moc nepomohl ale je to spíš na vás :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je těžký - labrouš/zlaťák pes/fena Jediný co je bez debat je s PP. Jinak labradoři jsou všeobecně trochu menší, povahově jsou podobní (i když myslím že golden je povahově lepší) a chlupy má labrador tvrdší (a samozřejmě kratší, ale základní vzhledové znaky jistě znáte), to znamená že líp drží zapíchlé např. v koberci (za sebe můžu říct že zlatoretrívří chlupy vyluxovat jdou :))
Problém pes/fena. Psi bývají dominantnější, tvrdohlavější, míň vázaní na pána, můžou utíkat za háravými fenami, naproti tomu mít doma jednu takovou a hromadu psích nápadníků... :) já mám fenku a skoro všichni naši známí taky. Nikdy jsem nezaznamenal lítost nad fenou, naopak jeden majitel psa GR se nechal slyšet že příště taky fenu :) Asi jsem vám s výběrem moc nepomohl ale je to spíš na vás :)

Já mám zlaťáky tři - dvě feny a psa.

O PP bych vůbec nediskutovala, raději si připlatit za kvalitu, než púak splakat nad vejdělkem. Pokud chci votak je mi to jedno, ale pokud chci určité plemeno i s danými vlastnostmi, tak bych neváhala.

Labrador/Zlaťák - pokud vím, tak krátké chlupy mají opravdu nepříjemné tendence zapichovat se do všeho možného a jdou jen těžko odstranit. Naproti tomu dlouhé jsou víc vidět. My jsme doma zrušili koberce, máme všude lino, takže úklid je naprosto jednoduchej a rychlej (navíc počítejte s tím, že obě tato plemena vymetou každou louži)

Pes/fena - každý má své zápory. Pes bývá někdy samostatnější a může utíkat za fenkama když hárají, fenky jsou mazlivější na rodinu, ale mají někdy sklony být tvrdohlavé a jsou celkově živější. (i když u nás si to vzájemně střídají, jak je zrovna napadne :o))

Jinak pokud budete mít pejska od miminka, není problém ho na papoušky zvyknout, jen pozor aby ho třebe napoprvé neklovli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, gratuluji k výbornému rozhodnutí. Pejsek Vám (jak již tedy snad všichni napsali) neuvěřitelně obohatí život. Doporučovala bych vám nejvíce Kavalír King Ch.S. Pár jich znám a jsou to všechno bezproblémoví, veselí psi, kteří jsou schopní celý den se proválet na pohovce a budou u toho šťasní (pokud se s nimi bude válet páníček). Ale v okamžiku kdy vyndáte vodítko a vyrazíte na výlet, tak budou ještě šťastnější a nějakou tu tůru v pohodě ustojí. Pinče bych moc nedoporučovala, vyjímky potvrzují pravidla, ale bývají kousaví k cizím (někdy to není od věci,ale...).
Já mám naprostýho ztřeštěnce- křížence border kolie a zl.retrívra a vybít ho je někdy problém.Jsme spolu ale naprosto šťastní a vzájemná potřeštěnost nám vyhovuje (páníček už si zvykl a je rád že mu někdo zas pro změnu pejsek vybouří ženušku) Přeji šťastnou ruku při výběru štěńďa.Jana

ja bych vam taky doporucila kavalira. od malicka jsem chtela pejska, az v 15 me nasi poridili maltezacka. nerikam ze je to spatnej pejsek, ale nebylo to ono. neco mu chybelo. navic ta bila barva taky nebylo to prave orechove. v 18 jsem se odsehovala, pejsek zustal u nasich, protoze v te dobe byl uz spise mamky. nejakou chvili j sem bydlela sama, ale jelikoz clovek je tvor spolecensky, zacala jsem opet premyslet o nejakem pejskovi. tentokrate uz podle toho, co jsem od psa ocekavala. vzdy jsem chtela velkeho psa, ale nenasla jsem ktery by se mi libil a zaroven mel i povahu takovou jakou jsem ocekavala. takze jsem zavrhly dogy, rotvajlery, dobrmany, setry, pak pres mensi pitbuly, pince a ja nevim co jsem nahodou narazila i na takovyho peknyho usatyho pejska.. kavalirka. ve vterine jsem byla rozhodnuta a za tyden uz doma pobihala cerna fenecka. ted jsou tomu 4 roky a k jedne fence pribyly dalsi dve. beru je sebou kam muzu, dovolenou taky planuji tak aby mohli se mnou, rekla bych ze jsme nerozlucna ctverka. dokonce i pritel se s tim zacina smirovat ze mam 3 hafany :) vubec si nedovedu predstavit, co bych si bez nich pocala. doufam, ze pejska budu mit nadosmrti. ten kdo nemel pejska asi nemuze zcela pochopit co to znamena mit takoveho pritele. opravdoveho pritele ve stesti i nestesti, dokonce i kdyz prijdete domu lehce ovineni tak vam pejsek nic nerekne a bude vas nadsene vitat. kdyz vam bude smutno a vsichni se od vas odvrati, pejsek tu bude s vami. jak rikam, pro me je pes jednou z nejdulezitejsich veci v mym zivote, venuji jim skoro vsechen volny cas, skoro vsechny finance, dokonce i par znamosti jsem zahodila diky jejich spatnemu vztahu ke psum. mozna jsem silenec a blazen, ale co, kazdej je svym zpusobem trochu na palici :) no tim jsem chtela rict, nez se rozhodnete pro jakehokoliv pejska, poradne zvazujte co jste ochotni obetovat, co ocekavate, atd atd a pak az si toto vse ujasnite, teprve vybirejte. preji stastnou ruku a mnoho prekrasnych chvil s vasim novym clenem rodiny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Pozitiv tu bylo napsáno docela dost, tak já pro změnu zase doporučím nějaké to plemeno. nejlepší by bylo asi něco menšího vzrůstu, jako např. buldoček - neuštěkaný, stačí mu několik vycházek deně, snadný pro výchovu, nevyžaduje ýžádný speciální výcvik. Výborný pejsek do bytu a roztomilý společník je taky japan-chin. Pokud chcete ale spíše velké plemeno, nebývá ani moc problémů třeba s bullmastify. Pejska přítelkyni určitě pořiďte, dokáže vám dát tolik lásky, že nějakýž ty louýžičky ze začátku zato stojí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den.

Nevěděl jsem jestli založit nové téma a nebo se zeptat, tady má podobný problém jako tázající. Celou tému jsem si důkladně přečetl.

Moje přítelkyně by chtěla také psa i Já bych ho chtěl. Ana psa mít doma nemohla kvůli rodiným důvodům (alergie). Měla jednoho 3 dny a zážitků má jako kdyby ho měla 3 roky. Moje sestra má Mopse a vždy, když jsem u nich, tak si sním dobře vyhraji. Nejvíce mi na něm vadí, že mu opadávají chlupy, takže jsem vždy od chlupů. A další věc mi vadí, že smrdí, ale to asi každej pes na to si musím asi zvyknout.

Abych se dostal k jádru věci. Bydlíme v paneláku s rodiči (byt 3+1). Už jsme se i rozhodly pro plemeno. Chtěli bychom Zatého retrívra a nebo Labradora. Spíše teho labradora kvůli krátké srsti.

Problém je vtom, že vlasním dost papoušků o které se musím starat. Takže mi zaberou nejvíce času. Musím je vypouštět na prolétnutí po bytě. Mám v bytě zatím 2, ale počítam, že jeden přibude jsou to domácí mazlíčci. A já se ptám jestli by to byl velkej problém pes a papoušci. Já stím dobrou skušenost nemám jednou u nás byl sestřin Mops a jeden z mých papoušků byl puštěnej, pes po něm skočil a papoušek se vylekal a uletěl. Nakonec se našel a tak to dobře dopadlo. Ale já osobně si myslím, že kdyby jsme si pořídili štěně, tak by si možná na sebe časem zvykli. Nebo máte na to jiný názor?

Jinak by mě zajímalo co by jste mi doporučili Z.retrívra/labradora? Pes/fenka? Psa s papíry nebo bez. Zajímalo by mě jestli Pes s papíry je povahově lepší.

Děkuji všem za jakékoliv názory a připomínky a zároveň se omlouvám, že jsem zasáhl do této diskuze.

Ondra

Ahoj Ondro!
Jestli Vám vadí chlupy z mopse, tak s tím labradorem nevím nevím... Pokud ho budete mít v bytě, bude línat po celý rok a chlupy budou VŠUDE, to Vám garantuji. Zlaťase nemám, ale počítám, že to bude podobné. Takže pokud jste háklivý na čistotu, volte radši nějaké hrubosrsté plemeno, které, když jej budete pravidelně trimovat, bude línat minimálně. Ale zase, na papoušky si nějaký teriér zvykne asi hůř, než mírumilovní retrívři. U nich bych problém neviděla, oba typy retrívrů, ač jsou to lovečtí psi, by se s nimi měli naučili vycházet. Musíte je pomalu zvykat a jasme jim dát najevo, co očekáváte.
Naopak, pokud bude pejsek doma a budete jej pravidelně vyčesávat, neměl by nějak výrazněji páchnout (když zrovna není mokrý). Ale je možné, že já mám už otupělý čich, proto našeho labíse necítím
Určitě doporučuji psa s PP, nejen kvůli zdraví, ale i kvůli vyšší pravděpodobnosti, že bude mít opravdu pro plemeno typickou povahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Já Vám těžko dám seznam pozitiv a negativ, já zase prostě nachápu, proč si někdo, pokud to jen trochu jde, psa nepořídí
Uvědomuji si moc dobře všechna omezení, která pes v životě představuje, přesto prostě cítím, že bez psa být nechci.
K tomu plemeni - dle Vašeho popisu žijete asi podobným způsobem života jako já s přítelem. Přes týden práce a méně času, o víkendech výlety, pohyb, sport. My máme labradora a myslím, že je to pro tento styl ideální plemeno. První rok je, pravda, trochu náročnější, ale jakmile se labrouš trochu zklidní, je velmi přizpůsobivý. Když ho vezmete na celodenní výlet, ať už pěšky nebo na běžkách, je šťastný a vydrží opravdu hodně (samozřejmě až tak po 18 měsících věku, kdy už nehrozí zdravotní problémy, do té doby se nesmí přetěžovat). Když na něj ale naopak máte pár dní méně času a jdete jen na kratší procházky, nijak zvlášť netrpí. Je spokojený stejně v lese, jako doma na gauči. Miluje lidi a i ve vztahu k ostatním psům bývá bezproblémový. Je vcelku učenlivý, chce to jen důslednost od štěněcího věku. Co se tak bavím s majiteli zlatých retrívrů, jsou na tom podobně, možná mi přijdou ještě více pohodoví a lépe ovladatelní. Rozhodně doporučuji psa s PP, a to nejen kvůli DKK, ale budete mít větší jistotu i co se typické labradoří povahy týče.
Možná by Vám více vyhovovalo menší plemeno, pro sport má ale labrador výhodu, že můžete zkusit canicross (běh se psem) nebo skijöring (běh na běžkách se psem).
Tak Vám přeji šťastnou ruku při výběru plemene i jedince a hodně hezkých zážitků s novým členem rodiny! Marcha
PS: I jako trénink na dítě je to užitečná zkušenost - já například teď už přesně vím, že většina méně příjemných povinností bude vždy na mně a můžu se na to předem připravit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já Vám těžko dám seznam pozitiv a negativ, já zase prostě nachápu, proč si někdo, pokud to jen trochu jde, psa nepořídí
Uvědomuji si moc dobře všechna omezení, která pes v životě představuje, přesto prostě cítím, že bez psa být nechci.
K tomu plemeni - dle Vašeho popisu žijete asi podobným způsobem života jako já s přítelem. Přes týden práce a méně času, o víkendech výlety, pohyb, sport. My máme labradora a myslím, že je to pro tento styl ideální plemeno. První rok je, pravda, trochu náročnější, ale jakmile se labrouš trochu zklidní, je velmi přizpůsobivý. Když ho vezmete na celodenní výlet, ať už pěšky nebo na běžkách, je šťastný a vydrží opravdu hodně (samozřejmě až tak po 18 měsících věku, kdy už nehrozí zdravotní problémy, do té doby se nesmí přetěžovat). Když na něj ale naopak máte pár dní méně času a jdete jen na kratší procházky, nijak zvlášť netrpí. Je spokojený stejně v lese, jako doma na gauči. Miluje lidi a i ve vztahu k ostatním psům bývá bezproblémový. Je vcelku učenlivý, chce to jen důslednost od štěněcího věku. Co se tak bavím s majiteli zlatých retrívrů, jsou na tom podobně, možná mi přijdou ještě více pohodoví a lépe ovladatelní. Rozhodně doporučuji psa s PP, a to nejen kvůli DKK, ale budete mít větší jistotu i co se typické labradoří povahy týče.
Možná by Vám více vyhovovalo menší plemeno, pro sport má ale labrador výhodu, že můžete zkusit canicross (běh se psem) nebo skijöring (běh na běžkách se psem).
Tak Vám přeji šťastnou ruku při výběru plemene i jedince a hodně hezkých zážitků s novým členem rodiny! Marcha
PS: I jako trénink na dítě je to užitečná zkušenost - já například teď už přesně vím, že většina méně příjemných povinností bude vždy na mně a můžu se na to předem připravit...

Děkuji všem za reakce. Jen abych to upřesnil. Už jsem se rozhodl chceme buďto Labradora, nebo retrívra žádné jiné plemeno.

Když jsem četl první reakce, tak jste mě zaskočili a přiklonil jsem se zase víc k retrívrovi. My máme koberec a ten měnit asi nebudeme, jako myslím tím měnit za parkety, nebo něco jiného. Taky vím, že parkety pro ně nejsou dobré. Sice pro mé papoušky by to byla nejlepší volba. (snadno se utírá trus)

Labrador se mi strašně líbí, ale nejvíce mě vadí, když se dívám na jejich fotky, tak mají takové krátké nohy a jsou docela mohutní, ale když vídávám tady jednu rodinku s labradorem, tak vůbec takový není.

U retrívra mě zaráží jen ty chlupy to je jediný problém, ale když to tak čtu, tak to bude asi větší problém u labradora. Já jsem nikdy psa neměl, ale mám obavy z toho, že když retrívra pohladím, tak budu mít plnou ruku chlupů. A říkáte, že jdou lépe odstranit z hladké podlahy, jak je to s kobercem.

Jinak Já sportovně nadaný nejsem, ani má přítelkyně, ale hned před panelákem máme velké pole, takže by se zde mohl proběhnout o kilometr dál jsou louky a rybník, což je také výhoda a hned vedle rybníku je cvičák. Nevím jestli se tomu dá říkat cvičák, ale je to tam vždycky odemčené a jsou tam různé přelízačky a rampy na přejití. Což si myslím, že je výhoda. To že jsem řekl, že nějak nevynikáme ve sportu Vás možná zarazí a řeknete, tak takové plemeno si nekupujte. Ale rádi chodíme na procházky a mě delší procházky také nevadí.

Dále bych chtěl říci, že každý chodí do práce a tudíž na svého mazlíčka nemá tolik času. Ano u nás je to podobné, ale zase tu mám výhody, že jsme velká rodina sestra i švagr bydlí poblíž. A pokud bych psa naučil některým základům, tak bych ho mohl brávat do práce, pracuji totiž u bezpečnostní agentůry a znám se dobře s majitelem, takže si myslím, že by na psa nějaký větší nároky nebyli požadovány, jako například, aby něco našel, nebo tak nějak.

Takže bych to shrnul Mě osobně se více líbí labrador, kvůli krátké srsti, ale retrívr se mi líbí také u něj vidím problém s dlouhou srstí.

Jsem jen začátečník, takže o tom opravdu moc nevím.


Ondra.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji všem za reakce. Jen abych to upřesnil. Už jsem se rozhodl chceme buďto Labradora, nebo retrívra žádné jiné plemeno.

Když jsem četl první reakce, tak jste mě zaskočili a přiklonil jsem se zase víc k retrívrovi. My máme koberec a ten měnit asi nebudeme, jako myslím tím měnit za parkety, nebo něco jiného. Taky vím, že parkety pro ně nejsou dobré. Sice pro mé papoušky by to byla nejlepší volba. (snadno se utírá trus)

Labrador se mi strašně líbí, ale nejvíce mě vadí, když se dívám na jejich fotky, tak mají takové krátké nohy a jsou docela mohutní, ale když vídávám tady jednu rodinku s labradorem, tak vůbec takový není.

U retrívra mě zaráží jen ty chlupy to je jediný problém, ale když to tak čtu, tak to bude asi větší problém u labradora. Já jsem nikdy psa neměl, ale mám obavy z toho, že když retrívra pohladím, tak budu mít plnou ruku chlupů. A říkáte, že jdou lépe odstranit z hladké podlahy, jak je to s kobercem.

Jinak Já sportovně nadaný nejsem, ani má přítelkyně, ale hned před panelákem máme velké pole, takže by se zde mohl proběhnout o kilometr dál jsou louky a rybník, což je také výhoda a hned vedle rybníku je cvičák. Nevím jestli se tomu dá říkat cvičák, ale je to tam vždycky odemčené a jsou tam různé přelízačky a rampy na přejití. Což si myslím, že je výhoda. To že jsem řekl, že nějak nevynikáme ve sportu Vás možná zarazí a řeknete, tak takové plemeno si nekupujte. Ale rádi chodíme na procházky a mě delší procházky také nevadí.

Dále bych chtěl říci, že každý chodí do práce a tudíž na svého mazlíčka nemá tolik času. Ano u nás je to podobné, ale zase tu mám výhody, že jsme velká rodina sestra i švagr bydlí poblíž. A pokud bych psa naučil některým základům, tak bych ho mohl brávat do práce, pracuji totiž u bezpečnostní agentůry a znám se dobře s majitelem, takže si myslím, že by na psa nějaký větší nároky nebyli požadovány, jako například, aby něco našel, nebo tak nějak.

Takže bych to shrnul Mě osobně se více líbí labrador, kvůli krátké srsti, ale retrívr se mi líbí také u něj vidím problém s dlouhou srstí.

Jsem jen začátečník, takže o tom opravdu moc nevím.


Ondra.

jen ohledně srsti - zvlášť pokud máte koberec - podle mě je lepší retrívr, dlouhé chlupy vyluxujete spíš než krátké - ty se zasekají do kobrece, do sedačky, do oblečení a odstranit jdou hůř než dlouhé. nemáme sice ani labradory ani retrívry, ale tři psy jiné rasy - jeden je krátkosrstý dva dlouhosrstý - dlouhé chlupy jsou vidět před úklidem sice víc, ale po úklidu už nikde žádné nenajdu, s krátkými se třeba na sedačce nebo na kabátě vyvztekám o hodně víc, abych je odstranila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jen ohledně srsti - zvlášť pokud máte koberec - podle mě je lepší retrívr, dlouhé chlupy vyluxujete spíš než krátké - ty se zasekají do kobrece, do sedačky, do oblečení a odstranit jdou hůř než dlouhé. nemáme sice ani labradory ani retrívry, ale tři psy jiné rasy - jeden je krátkosrstý dva dlouhosrstý - dlouhé chlupy jsou vidět před úklidem sice víc, ale po úklidu už nikde žádné nenajdu, s krátkými se třeba na sedačce nebo na kabátě vyvztekám o hodně víc, abych je odstranila

Já jen podotknu, že hovoříme o plemenech LABRADORSKÝ RETRÍVR a ZLATÝ RETRÍVR, takže oba jsou retrívři, tedy přinašeči, lovecká plemena, která díky jejich současné módnosti a chovatelskému boomu, kdy se chová i na ne zcela povahově vhodných rodičích (hlavně tzv. bezpapírový chov - bez PP), jsou stále více využívaní jako psi společenští, a i když tuto úlohu plní skvěle, nesmí se na jejich původní určení zapomínat, a hlavně důsledně dbát na výchovu, především na bezvadné přivolání. Co se týče chlupů v bytě je určeitě vhodnější dlouhosrsté plemeno, protože jak již zde bylo řečeno výše, krátké chlupy se zapichují, a to nejen do koberce, ale i do sedačky, polštářů, apod. Dlouhé chlupy jdou dobře vysát, ale i ty budete mít všude, jak se říká, i v polévce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jen podotknu, že hovoříme o plemenech LABRADORSKÝ RETRÍVR a ZLATÝ RETRÍVR, takže oba jsou retrívři, tedy přinašeči, lovecká plemena, která díky jejich současné módnosti a chovatelskému boomu, kdy se chová i na ne zcela povahově vhodných rodičích (hlavně tzv. bezpapírový chov - bez PP), jsou stále více využívaní jako psi společenští, a i když tuto úlohu plní skvěle, nesmí se na jejich původní určení zapomínat, a hlavně důsledně dbát na výchovu, především na bezvadné přivolání. Co se týče chlupů v bytě je určeitě vhodnější dlouhosrsté plemeno, protože jak již zde bylo řečeno výše, krátké chlupy se zapichují, a to nejen do koberce, ale i do sedačky, polštářů, apod. Dlouhé chlupy jdou dobře vysát, ale i ty budete mít všude, jak se říká, i v polévce.

Proč psa? Protože bez něj to není ono, život není úplný, často se vracíte do prázdného bytu. Aůe se psem je hned veseleji, doma Vás vždy s láskou přivítá, miluje Vás po celý život, nezradí. To, že je pes nejlepší přítel člověka platí stoprocentně. S přítelkyní se můžete rozejít, pes zůstává vždy věrný. Prostě se psem je život lepší. To s tou kondicí je pravda. Patřila jsem vždy spíš k těm lenochům, ale moc nemusím malá plemena. Poznala jsem ohaře a zamilovala se. Pořídila jsem si štěně a můj život se změnil-samozřejmě k lepšímu. S vizslou jsem se stala sportovcem tělěm i duší, moje kondice je mnohem lepší, cítím se mnohem líp, líp zvládám trému, stres od té doby neznám. Když je toho na mě moc, stačí vzít psa a na pár hodin se zašít v lese, to je ta nejlepší relaxace. A mít psy dva je snad ještě lepší. Od doby co mám druhou fenku nekoukám na televizi, sledovat se jak si hrajou, komunikujou spolu je mnohem lepší. Ohaře Vám nedoporučím je to fakt dřina a chce to hodně času, každý den. Ale Flatík by pro Vás byl fajn.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koukám, že těch kladů je opravdu asi víc než záporů. Jsme docela sportovní, chodíme rádi na tůry po horách, jezdíme na kole, aby asi by bylo fajn mít při tom všem psího kamaráda. Proto myslím, že mops by nebyl ideální, celodenní výlet po horách by na něj byl asi moc. Ale ty výlety nejsou denně, proto by měl vydržet v klidu doma, když jsme v práci a zvládnout pár dnů v týdnu s kratšími procházkami, tak 2-3 krát týdně by určitě pár hodin venku byl.Dneska celý den pročítám příspěvky tady, nějaké knihy, zážitky lidí se psy a už začínám docela chlupatého kamaráda chtít, většina lidí se shoduje v tom, že když si pořídili psa, nechápali jak před tím mohli žít bez něj. Je to tak? Ty dovolené by se zvládli, stejně jsme spíš pro tu turistiku u nás nebo v Tatrách, to by mělo jít i se psem, žádné lítání letadlem a válení na pláži. Úklid nevadí, to je stejně na přítelkyni, finance zvládnem. Budem mít za někoho zodpovědnost, ale to je asi dobře, aspoň trochu příprava na miminko. Večer asi oznámím přítelkyně při slavnostní večeři, že do toho půjdem. Jdu vybírat plemeno a prosím i Vás o radu. Petr

Co třeba krátkosrstou kolii? Je to bezproblémový rodinný pes, vhodný ke kolu i na tůry.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji všem za reakce. Jen abych to upřesnil. Už jsem se rozhodl chceme buďto Labradora, nebo retrívra žádné jiné plemeno.

Když jsem četl první reakce, tak jste mě zaskočili a přiklonil jsem se zase víc k retrívrovi. My máme koberec a ten měnit asi nebudeme, jako myslím tím měnit za parkety, nebo něco jiného. Taky vím, že parkety pro ně nejsou dobré. Sice pro mé papoušky by to byla nejlepší volba. (snadno se utírá trus)

Labrador se mi strašně líbí, ale nejvíce mě vadí, když se dívám na jejich fotky, tak mají takové krátké nohy a jsou docela mohutní, ale když vídávám tady jednu rodinku s labradorem, tak vůbec takový není.

U retrívra mě zaráží jen ty chlupy to je jediný problém, ale když to tak čtu, tak to bude asi větší problém u labradora. Já jsem nikdy psa neměl, ale mám obavy z toho, že když retrívra pohladím, tak budu mít plnou ruku chlupů. A říkáte, že jdou lépe odstranit z hladké podlahy, jak je to s kobercem.

Jinak Já sportovně nadaný nejsem, ani má přítelkyně, ale hned před panelákem máme velké pole, takže by se zde mohl proběhnout o kilometr dál jsou louky a rybník, což je také výhoda a hned vedle rybníku je cvičák. Nevím jestli se tomu dá říkat cvičák, ale je to tam vždycky odemčené a jsou tam různé přelízačky a rampy na přejití. Což si myslím, že je výhoda. To že jsem řekl, že nějak nevynikáme ve sportu Vás možná zarazí a řeknete, tak takové plemeno si nekupujte. Ale rádi chodíme na procházky a mě delší procházky také nevadí.

Dále bych chtěl říci, že každý chodí do práce a tudíž na svého mazlíčka nemá tolik času. Ano u nás je to podobné, ale zase tu mám výhody, že jsme velká rodina sestra i švagr bydlí poblíž. A pokud bych psa naučil některým základům, tak bych ho mohl brávat do práce, pracuji totiž u bezpečnostní agentůry a znám se dobře s majitelem, takže si myslím, že by na psa nějaký větší nároky nebyli požadovány, jako například, aby něco našel, nebo tak nějak.

Takže bych to shrnul Mě osobně se více líbí labrador, kvůli krátké srsti, ale retrívr se mi líbí také u něj vidím problém s dlouhou srstí.

Jsem jen začátečník, takže o tom opravdu moc nevím.


Ondra.

no teda, poridit si retrivra do bytu 3+1, kde bydlite s rodici, je teda dost velka odvaha!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji všem za reakce. Jen abych to upřesnil. Už jsem se rozhodl chceme buďto Labradora, nebo retrívra žádné jiné plemeno.

Když jsem četl první reakce, tak jste mě zaskočili a přiklonil jsem se zase víc k retrívrovi. My máme koberec a ten měnit asi nebudeme, jako myslím tím měnit za parkety, nebo něco jiného. Taky vím, že parkety pro ně nejsou dobré. Sice pro mé papoušky by to byla nejlepší volba. (snadno se utírá trus)

Labrador se mi strašně líbí, ale nejvíce mě vadí, když se dívám na jejich fotky, tak mají takové krátké nohy a jsou docela mohutní, ale když vídávám tady jednu rodinku s labradorem, tak vůbec takový není.

U retrívra mě zaráží jen ty chlupy to je jediný problém, ale když to tak čtu, tak to bude asi větší problém u labradora. Já jsem nikdy psa neměl, ale mám obavy z toho, že když retrívra pohladím, tak budu mít plnou ruku chlupů. A říkáte, že jdou lépe odstranit z hladké podlahy, jak je to s kobercem.

Jinak Já sportovně nadaný nejsem, ani má přítelkyně, ale hned před panelákem máme velké pole, takže by se zde mohl proběhnout o kilometr dál jsou louky a rybník, což je také výhoda a hned vedle rybníku je cvičák. Nevím jestli se tomu dá říkat cvičák, ale je to tam vždycky odemčené a jsou tam různé přelízačky a rampy na přejití. Což si myslím, že je výhoda. To že jsem řekl, že nějak nevynikáme ve sportu Vás možná zarazí a řeknete, tak takové plemeno si nekupujte. Ale rádi chodíme na procházky a mě delší procházky také nevadí.

Dále bych chtěl říci, že každý chodí do práce a tudíž na svého mazlíčka nemá tolik času. Ano u nás je to podobné, ale zase tu mám výhody, že jsme velká rodina sestra i švagr bydlí poblíž. A pokud bych psa naučil některým základům, tak bych ho mohl brávat do práce, pracuji totiž u bezpečnostní agentůry a znám se dobře s majitelem, takže si myslím, že by na psa nějaký větší nároky nebyli požadovány, jako například, aby něco našel, nebo tak nějak.

Takže bych to shrnul Mě osobně se více líbí labrador, kvůli krátké srsti, ale retrívr se mi líbí také u něj vidím problém s dlouhou srstí.

Jsem jen začátečník, takže o tom opravdu moc nevím.


Ondra.

Proč se nejdřív jmenuješ Petr a pak Ondra????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sdělím Vám vlastní zkušenost: také jsem přesvědčovala svého přítele, že bych moc moc chtěla pejska, oproti vaší přítelkyni jsem navíc věděla co chci, protože dokud jsem bydlela u rodičů, tak jsme měli psy tři.
1. argument proti byl: "No jak chceš, ale počítej s tím, že mám málo času, že ti s ním moc nepomůžu"
a 2. - rozhodující: "Nedám 15 tisíc na štěně (chtěla jsem původně jorkšíra nebo papilona s PP), nechápu, proč bych měl platit za papíry"
Bod 1. pro mě nebyl překážkou, horší to bylo s bodem 2. Pak jsem se ale zamyslela a řekla si, že já vlastně ty "papíry" taky nepotřebuju.
Upozorňuji, že ač on věděl už dávno, že jsem blázen do psů a já jsem vždycky chtěla mít zase psa, až budeme bydlet spolu, tak řešení problému "jestli pes, kdy pes a jaký pes" proběhlo od pondělí do neděle v době, kdy jsme se na společné bydlení teprve připravovali.
No a ten týden probíhal asi takto:
pondělí až středa: diskuse nad body 1. a 2. výše uvedenými, se závěrem: "Bod 1 není problém, bod 2 tak tedy křížence, pravděpodobně zachráněného z útulku"
čtvrek: "Jak by se asi mohl jmenovat"
pátek - po shlédnutí fotek na webové stránce útulku: "Zítra tam zavolej, jestli je tenhle ještě volnej"
sobota - telefonát do útulku: "Ano zatím je volný, ale ještě není naočkovaný a očipovaný, veterinář možná přijde dnes, zkuste to po víkendu" a následně dilema: když přijde veterinář, tak bude pejsek na výdej - tak aby nám ho někdo nevyfoukl. Následovalo několik dalších "ukecávacích" telefonátů do útulku.
neděle: vítězný telefonát "Za chvíli ho načipujeme, tak si přijeďte"
A co následovalo?
Ještě tutéž neděli jsme s pejskem jeli přes půl Prahy, aby přítel mohl utratit ve zverimexu 2,5tis za nejlepší obojek (neoprenový, aby neškrtil), nejlepší vodítko (natahovací, aby se mohl proběhnout, než si na nás zvykne a bude moct být navolno), nejlepší granule (chudák - podívej jak je vyhublej), keksy pro psy i lidi (abysme si mohli spolu něco schroupnout u televize), pelíšek (aby věděl, že je u nás už doma), kostičky na čištění zubů, hračky a já nevím co ještě.
Od té neděle už přítel nikdy nespal u rodičů ("No musí si zvyknout, že jsme jeho rodina oba dva")
Vzpoměňte si na argument č.1: Pejsek chodí k zákazníkům i na všechna jednání s přítelem ("Sotva se k nám dostal a je mu u nás dobře, tak by se bál, že jsme ho zase opustili, kdyby zůstal sám doma").
Kromě toho s ním přítel navštívil hned v pondělí psí salón krásy, aby mu trochu zastřihli chlupy, aby nevypadal jak "takovej vořech" a taky veterináře - jestli je tedy pejsek v naprostém pořádku.
Máme ho půl roku a za nic na světě bysme ho nevyměnili! Je to kříženec nějakého teriéra, zpočátku se hodně bál, ale teď je z něj úžasný sebevědomý pes, lehce rozmazlený - přesně jakého jsem si přála a o jakém se příteli ani nesnilo

A na závěr mám na vás prosbu: až se navrší čas i u vás - napište nám sem, jak jste dopadl vy.

Ahoj, tohle se mi libi, to je bezva pribeh. Muzes mi prosim napsat na mail oj@alarex-group.com, chtel bych ho nekde zverejnit.

Ondras

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč se nejdřív jmenuješ Petr a pak Ondra????

Já se omlouvám, ale jmenuji se Ondra a tému založil někdo jiný a já jsem jen navázal na ní protože byl můj problém podobny pokud Vás to zmátlo, tak se omlouvám.

Myslíte, že to není ono do bytu 3+1 i s rodiči?
No jako až seženeme byt, tak se samozřejmě přestěhujeme.

Ondra.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no teda, poridit si retrivra do bytu 3+1, kde bydlite s rodici, je teda dost velka odvaha!!!!!

tak to teda nevim proč by to měla bejt odvaha... osobně znám jedno GR v bytě (myslím) 2+1, jenže ten je s páníčkem víc venku než kdokoli z těch lidí, co tohle čtou, doma. Mnohadinový procházky, čundry atd atd... a když je majitel v práci tak se psem chodí jeho mamka... i třikrát za dopoledne třeba na půl hodiny, hodinu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se omlouvám, ale jmenuji se Ondra a tému založil někdo jiný a já jsem jen navázal na ní protože byl můj problém podobny pokud Vás to zmátlo, tak se omlouvám.

Myslíte, že to není ono do bytu 3+1 i s rodiči?
No jako až seženeme byt, tak se samozřejmě přestěhujeme.

Ondra.

Myslim, ze hlavne v zacatku to bude dost krusne. Ovsem zalezi, jestli rodice jsou pro psa a pak by to bylo v pohode, kdyby tedy mohl do celeho bytu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslim, ze hlavne v zacatku to bude dost krusne. Ovsem zalezi, jestli rodice jsou pro psa a pak by to bylo v pohode, kdyby tedy mohl do celeho bytu.

Víte já jsem na tom byla podobně,odrostlejší dcera a byt v paneláku.Moc jsem chtěla pejska,ale manžel byl proti.Chtěl by velkého a to na sídliště nejde.Měli jsme kokra a toho jsme moc nevychovali-byl agresivní.
Pak jsem narazila na havanského bišonka.Nelíná,nestříháse,ale musí se pravidelně česat,stačí tak 3x týdně.Manžel k němu moc vztah neměl.Ale pejsek snámi jezdí v kanoi,na kole,pokud je unavenej tak jde do baťohu,prošel s námi Tatry,Jeseníky,jezdí pravidelně na výlety.Vychovat se nám ho podařilo a také jsme měli štěstí na chovatelku.Byla moc hodná,výběr chovatele trval 4 měsíce a je moc hodná i nyní a to jsou pejskovi skoro 2 roky.Vždy pomůže a poradí.
Takže i já přeji Vám a Vaší přítelkyni hodně štěstí jako jsem měla já i když byl manžel proti.
Nyní by pejska nedal a uvažujeme i o tom,až bude mít nějaké potomky,že si nějakou fenku necháme.Je s PP a chovný i s výstavami.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč si pořídit psa?
Nikdy jsem psa neměl a ani neuvažoval o jeho pořízení. Ale od doby co bydlím s přítelkyní, ona pořád o psovi mluví, že by ho moc chtěla, její rodiče jí psa nikdy nedovolili. Docela rád bych jí vyšel vstříc, ale nejsem přesvědčený, ona mě nepřesvědčila, že pes se psem bude lepší. Zatím v tom vidím jen nevýhody:loužičky,zničený byt,rozkousané boty,zodpovědnost-pravidelné venčení,problém s hlídáním o dovolené apod. Proto bych rád poprosil Vás o popsání nějakých pozitiv života se psem. Proč ano? Co pro Vás pes znamená?
A pro jistotu (protože se pravděpodobně nakonec nechám ukecat) můžete poradit nějaké plemeno co nejméně náročné, vhodné pro začátečníky. Přítelkyně nemá nějaké požadavky na vzhled, prostě chce psa, kamaráda, který nepotřebuje nějaký složitý výcvik, hodiny denně venku atd.
Děkuji Petr

Petře, zajímavý dotaz . No pes mi přináší radost ze života, útěchu když jsem sama, nebo když se mi nedaří, nebo když s manželem nemluvím (ale to dlouho nevydržím). Chybělo by mi jejich přitulení, kdybych je neměla. Pořád mi dávají najevo, jak mě mají rádi, je to skvělý pocit. Nikdy nejsem sama a nikdy není to zvláštní ticho, když přijdu domů. Vždy na ně někdo doma čeká. Když chci „blbnout“, mám s kým (když Honzík má zrovna jinou zábavu a manžel se mnou „neblbne“ ). Protože mám psů více, jsou pro mě zároveň „herci v divadle“. Je legrace je pozorovat. Taky mě baví s nimi něco dělat, zkrátka se jim věnovat, něco je učit... Navíc se vám opravdu trochu změní pohled na svět, přerovná žebříček hodnot, ale také změní váš dosavadní život. Jak, to záleží na vás... Je to pro mě skoro jako otázka, proč si lidé pořizují děti (když se jim nakonec odstěhují ).
Jaké nenáročné plemeno doporučit? Asi by jich bylo více, ale já bych asi nejvíce doporučila malého psa, se středním až malým temperamentem, ne s velmi dlouhou srstí, ale také ne s krátkou a tvrdou. Také bych nedoporučila plemena s častými dědič.onemocněními, ani psy, u kterých se dá předpokládat dominance (k lidem nebo psům), a také bez loveckých pudů. Nakonec mi z toho vychází kavalír a brabantík. (Určitě i několik dalších, ale teď si je nevybavím). Pro začátečníka, který očekává „bezproblémového“ psa a chce vědět, co od něho může očekávat (základ povahy), bych psa z útulku asi nedoporučila.
Také bych řekla, že je třeba do toho „nákupu“ dozrát. Mám známou, která si koupila psa a následující den ho vezli zpátky, že „to není to“ co v psovi hledali. Po dvou letech si psa koupili znovu a už by bez psa nikdy nechtěli být. Byli zkrátka už na psa připraveni, a to po všech stránkách (psychicky, materiálově, měli předem vychytáno, co budou dělat, když...).

Ale po přečtení všech odpovědí jsem si uvědomila, že pes mi dává velmi mnoho, že to ani popsat nedovedu. Tedy mnozí to popsali opravdu výstižněji. Díky i za sebe.

A.

Zajímavý dotaz fakt, proč psa? proč kočku, papouška, morče.
Je ovšem si nutné uvědomit, že pes stojí taky peníze a někdy nemalé, že někoho může omezovat v různých současných zájmech a aktivitách (ale naoúak nabízí nové) a hlavně nemá vypínač. Není to věc, ale živý tvor, který může přinášet radost, ale také starost a problémy. Je to závazek na řadu let pokud má člověk charakter a zodpovědnos za živého tvora.
Nebylo by třeba lepší pro přítelkyni miminko?