2 feny - snesou se?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takový dotaz - ne že bych já na to neměla svůj názor, ale přece jen mě taťka překecal ať se tu zeptám - takže zde je dotaz: mám sestru která bydlí v RD s rodiči - setra má fenu RR (v červnu bude mít 2 roky) no a taťka si chce pořídit fenu NO - zajímalo by mě jestli se snesou? jaký na to máte názor? nebo zkušenosti? díky moc
záměrně nepíšu svůj názor abych vás neovlivňovala

Bude záležet na vedení-výchově,bude záležet na povahách obou fen-na dominanci chcete-li...Předpokládala bych,že mladší by se měla přizpůsobit starší a mohla by ji tedy respektovat po celý život...no,ale taky by se to v určitém věku mohlo otočit...To Vám nikdo neřekne jestli to bude ok-nebo ne...Nicméně znám spousta lidí co maj více fen pohromadě-mnohde rozdílných plemen a funguje to...pochopitelně někde se to bez pár "rvaček" a vyjasnování "pozic"taky neobešlo,ale vše v ůnosné míře...Já měla vždy fenu a psa a soužití bezproblémové...i když vlastně i tady v mladším věku k určitým nejasnostem mezi nima a určitým potyčkám došlo také....ale v pohodě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bude záležet na vedení-výchově,bude záležet na povahách obou fen-na dominanci chcete-li...Předpokládala bych,že mladší by se měla přizpůsobit starší a mohla by ji tedy respektovat po celý život...no,ale taky by se to v určitém věku mohlo otočit...To Vám nikdo neřekne jestli to bude ok-nebo ne...Nicméně znám spousta lidí co maj více fen pohromadě-mnohde rozdílných plemen a funguje to...pochopitelně někde se to bez pár "rvaček" a vyjasnování "pozic"taky neobešlo,ale vše v ůnosné míře...Já měla vždy fenu a psa a soužití bezproblémové...i když vlastně i tady v mladším věku k určitým nejasnostem mezi nima a určitým potyčkám došlo také....ale v pohodě

zadavatelka: no tak abych pravdu řekla tak já mám doma 2 psy a v pohodě - občas se taky chytli ale dnes už oba vědí kam patří, já mám právě strach z té feny RR občas se mi zdá hodně dominantní, ale taky předpokládám že by se mladší měla podřídit starší - no snad to bude O.K., ale díky za každý názor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zadavatelka: no tak abych pravdu řekla tak já mám doma 2 psy a v pohodě - občas se taky chytli ale dnes už oba vědí kam patří, já mám právě strach z té feny RR občas se mi zdá hodně dominantní, ale taky předpokládám že by se mladší měla podřídit starší - no snad to bude O.K., ale díky za každý názor

To vám dopředu nikdo neřekne, někdy se feny snesou a někdy ne, průšvih je akorát v tom, že na rozdíl od psů když se nesnesou feny, tak jsou to boje na život a na smrt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zadavatelka: no tak abych pravdu řekla tak já mám doma 2 psy a v pohodě - občas se taky chytli ale dnes už oba vědí kam patří, já mám právě strach z té feny RR občas se mi zdá hodně dominantní, ale taky předpokládám že by se mladší měla podřídit starší - no snad to bude O.K., ale díky za každý názor

S holkama je to vždycky asi trochu "sázka do loterie", ale myslím si, že to jde zvládnout. Já mám doma labinku, je poměrně dominantní, se psy si hraje (i když jim napřed zkusmo vynadá), ale feny ve své blízkosti nesnese.Když se přiblíží opravdu větší fenka, tak dělá, že jí nevidí, ale ty, na které si myslí že stačí, prostě vyžene mimo svoje teritorium. Jasně že na povel toho nechá, ale neustále vetřelkyni sleduje, hlídá a čeká až bude moct. Nedá se říct, že se rve, ona ty fenky prostě jenom nechce blízko u sebe. Sestra má taky labradorku, je o rok starší než ta moje (obě jsou kastrované), ale tahle holčina je hodně submisivní. Už když se potkaly poprvé (asi ve dvou letech), tak byla ta moje míň razantní než na ostatní, spíš se dalo říct, že si dost drsně hrála. Sestry fenka se podřídila a vypadalo to, že se jí ta hra kupodivu líbí a dokonce za chvíli sama provokovala.Dneska jsou absolutně nerozlučné, dokážou ležet s hlavama na sobě a něžně se přetahovat o 10 cm dlouhej klacík, kterej si střídavě vytahujou z tlamy a za chvíli už se honí a bojujou. Pořád teda ta moje tu sestry fenku poráží, válí ji po zemi, dře ji za krk a uši (vlastně je to hra na lovce a kořist), ale když přestane, tak druhá fenka začne provokovat a chce znovu. S žádnou jinou fenkou si už podobný vztah nevybudovala, ostatní buď "nevidí" nebo vyžene. Zajímavé je, že ani sestry labina, která je přátelská ke všem psům i fenám si s jinou fenou než s tou mojí taky už nehraje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To vám dopředu nikdo neřekne, někdy se feny snesou a někdy ne, průšvih je akorát v tom, že na rozdíl od psů když se nesnesou feny, tak jsou to boje na život a na smrt.

no tak toho se právě bojím, já právě taťkovi tvrdím ať si pořídí raději psa - že ten se lépe snase s fenou, ale on by raději fenu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takový dotaz - ne že bych já na to neměla svůj názor, ale přece jen mě taťka překecal ať se tu zeptám - takže zde je dotaz: mám sestru která bydlí v RD s rodiči - setra má fenu RR (v červnu bude mít 2 roky) no a taťka si chce pořídit fenu NO - zajímalo by mě jestli se snesou? jaký na to máte názor? nebo zkušenosti? díky moc
záměrně nepíšu svůj názor abych vás neovlivňovala

myslim si ze s holkama se to zvladnout da, mam dve fenky a jsou to nejlepsi kamosky a nedaji na sebe dopustit. k te prvni sme si druhou poridili, kdyz byl prvni rok, napored si na sebe tak par dni zvykala, prvni byla vyjukana co se to deje, ale ono zalezi hodne na vychove. Mam doma ted nerozlucnou dvojku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S holkama je to vždycky asi trochu "sázka do loterie", ale myslím si, že to jde zvládnout. Já mám doma labinku, je poměrně dominantní, se psy si hraje (i když jim napřed zkusmo vynadá), ale feny ve své blízkosti nesnese.Když se přiblíží opravdu větší fenka, tak dělá, že jí nevidí, ale ty, na které si myslí že stačí, prostě vyžene mimo svoje teritorium. Jasně že na povel toho nechá, ale neustále vetřelkyni sleduje, hlídá a čeká až bude moct. Nedá se říct, že se rve, ona ty fenky prostě jenom nechce blízko u sebe. Sestra má taky labradorku, je o rok starší než ta moje (obě jsou kastrované), ale tahle holčina je hodně submisivní. Už když se potkaly poprvé (asi ve dvou letech), tak byla ta moje míň razantní než na ostatní, spíš se dalo říct, že si dost drsně hrála. Sestry fenka se podřídila a vypadalo to, že se jí ta hra kupodivu líbí a dokonce za chvíli sama provokovala.Dneska jsou absolutně nerozlučné, dokážou ležet s hlavama na sobě a něžně se přetahovat o 10 cm dlouhej klacík, kterej si střídavě vytahujou z tlamy a za chvíli už se honí a bojujou. Pořád teda ta moje tu sestry fenku poráží, válí ji po zemi, dře ji za krk a uši (vlastně je to hra na lovce a kořist), ale když přestane, tak druhá fenka začne provokovat a chce znovu. S žádnou jinou fenkou si už podobný vztah nevybudovala, ostatní buď "nevidí" nebo vyžene. Zajímavé je, že ani sestry labina, která je přátelská ke všem psům i fenám si s jinou fenou než s tou mojí taky už nehraje.

Je to fakt individuální, ale znám spoustu případů, kde spolu feny fungují bez problémů. Osobně mám dvě fenky ve věku 1 a 3roky a jsou v pohodě. Pravdou ale je, že jsem záměrně k dominantní fence vybírala jemnou a submisivnější povahu té druhé a šéfem jsem já, takže žádné náznaky konfliktů (např. v době hárání) netoleruji... Myslím, že pokud budete mít na zřeteli individuální povahy fenek a budete se jim věnovat, není důvod se bát.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
myslim si ze s holkama se to zvladnout da, mam dve fenky a jsou to nejlepsi kamosky a nedaji na sebe dopustit. k te prvni sme si druhou poridili, kdyz byl prvni rok, napored si na sebe tak par dni zvykala, prvni byla vyjukana co se to deje, ale ono zalezi hodne na vychove. Mam doma ted nerozlucnou dvojku

Není problém, aby se snesly 2 fenky, záleží na majiteli, jak si je odmala vychová a socializuje. Problém může spíše nastat, pokud je více než 2 feny, ale 2 feny by neměl být pro nikoho problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Není problém, aby se snesly 2 fenky, záleží na majiteli, jak si je odmala vychová a socializuje. Problém může spíše nastat, pokud je více než 2 feny, ale 2 feny by neměl být pro nikoho problém.

Ale často bývá. Jedna starší chovatelka varovala zájemce o druhou fenu z jejího chovu - pokud si chcete pořídit k feně dominantnějšího plemene (což se dá RR tak brát), počkejte alespoň do osmi let věku té starší. Jinak musíte počítat s možností, že budou muset od dospělosti mladší žít odděleně. Nemusí k tomu dojít, ale musíte s tou možností počítat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takový dotaz - ne že bych já na to neměla svůj názor, ale přece jen mě taťka překecal ať se tu zeptám - takže zde je dotaz: mám sestru která bydlí v RD s rodiči - setra má fenu RR (v červnu bude mít 2 roky) no a taťka si chce pořídit fenu NO - zajímalo by mě jestli se snesou? jaký na to máte názor? nebo zkušenosti? díky moc
záměrně nepíšu svůj názor abych vás neovlivňovala

Já mám doma 13 měsíční fenku. Venku běží ke každému psovi (pes nebo fena; obr nebo pidižvík - to je jendo) a pak hodí záda, nechá se očuchat a cca za 2 minuty je vše Ok a blbnou spolu. Ale když je ten druhý pes moc rozjančený a moc hrrr, "bojí" se ho déle.
Jenže když ten druhý pes jde ke mě, děsně žárlí a skáče na mě i na něj, abych si ho nevšímala a věnovala se jí.
Když mi druhý pes čuchne k taštičce nebo kapse (kde mám pamlsky) nekompromisně po něm feňule vystaruje. Ne že by se chtěla rvát, jen vyjede a konec. Pes pak zase čuchne a ona zase vyjede. A je jí to jedno, že ten druhý pes dospělá tosa (moje fenka má 8kg).
Také přemýšlím o pořízení kámošky k ní. Chtěla bych SBT, ale bojím se toho, že druhá fenka bude dominantní a budou kuli tomu doma bitky.
Mojí fence se totiž nelíbí ani když si hladím kočku, kterou máme a se kterou je jinak kámoška. Když si vezmu jídlo do obýváku a kočka přiběhne a je blíž u mě, fenka po ní vyjede a ještě jí kus prožene. Přece by kočka mohla náhodou něco dostat a ona ne.
Tak jsem na vážkách, zda pořídím SBT (nebo něco podobného) a holky se nějak popasují. Na druhou stranu si říkám, že by to nemuselo dopadnout dobře, kdyby se do sebe pustili. Přeci jenom je fenka docela malá a mohlo by to dopadnout tragicky. Tak zvažuji možnost pořízení nějakého přibližně stejně velkého (fenka je kříženec) psa. Kdyby náhodou se poprali, aby to nedopadlo moc špatně. Přeci jen je rozdíl, když se poprou dva 8kg psi, než kdyby se pral 8kg třeba s 30kg psem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám doma 13 měsíční fenku. Venku běží ke každému psovi (pes nebo fena; obr nebo pidižvík - to je jendo) a pak hodí záda, nechá se očuchat a cca za 2 minuty je vše Ok a blbnou spolu. Ale když je ten druhý pes moc rozjančený a moc hrrr, "bojí" se ho déle.
Jenže když ten druhý pes jde ke mě, děsně žárlí a skáče na mě i na něj, abych si ho nevšímala a věnovala se jí.
Když mi druhý pes čuchne k taštičce nebo kapse (kde mám pamlsky) nekompromisně po něm feňule vystaruje. Ne že by se chtěla rvát, jen vyjede a konec. Pes pak zase čuchne a ona zase vyjede. A je jí to jedno, že ten druhý pes dospělá tosa (moje fenka má 8kg).
Také přemýšlím o pořízení kámošky k ní. Chtěla bych SBT, ale bojím se toho, že druhá fenka bude dominantní a budou kuli tomu doma bitky.
Mojí fence se totiž nelíbí ani když si hladím kočku, kterou máme a se kterou je jinak kámoška. Když si vezmu jídlo do obýváku a kočka přiběhne a je blíž u mě, fenka po ní vyjede a ještě jí kus prožene. Přece by kočka mohla náhodou něco dostat a ona ne.
Tak jsem na vážkách, zda pořídím SBT (nebo něco podobného) a holky se nějak popasují. Na druhou stranu si říkám, že by to nemuselo dopadnout dobře, kdyby se do sebe pustili. Přeci jenom je fenka docela malá a mohlo by to dopadnout tragicky. Tak zvažuji možnost pořízení nějakého přibližně stejně velkého (fenka je kříženec) psa. Kdyby náhodou se poprali, aby to nedopadlo moc špatně. Přeci jen je rozdíl, když se poprou dva 8kg psi, než kdyby se pral 8kg třeba s 30kg psem.

A co jí pořídit malého kamaráda třeba z útulku, občas se tam najdou i vykastrovaní (bylo by o starost méně) a vyzkoušíte při prochajdách, jak si sednou. Tu žárlivost při hlazení a jídle už si potom musíte korigovat vy, vy jste pán. Psi jsou obvykle rádi, že mají doma kamaráda na blbnutí, hlavně když je podobná váhová kategorie a věk a ty okamžiky, kdy by feňule chtěla vyjíždět ze žárlivosti jsou na vás. Mám doma tři a když drbu, tak občas lituju, že nemám tři ruce. Ale když mi někdo zavrčí na druhého, tak stačí zvýšit hlas a je klid. Když dávám pamlsky, sedí vedle sebe a čekají, kdo dnes dostane první a kdo poslední. Je to na mě a žárlení se nevede (ale vždy dostanou všichni a oni to ví).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co jí pořídit malého kamaráda třeba z útulku, občas se tam najdou i vykastrovaní (bylo by o starost méně) a vyzkoušíte při prochajdách, jak si sednou. Tu žárlivost při hlazení a jídle už si potom musíte korigovat vy, vy jste pán. Psi jsou obvykle rádi, že mají doma kamaráda na blbnutí, hlavně když je podobná váhová kategorie a věk a ty okamžiky, kdy by feňule chtěla vyjíždět ze žárlivosti jsou na vás. Mám doma tři a když drbu, tak občas lituju, že nemám tři ruce. Ale když mi někdo zavrčí na druhého, tak stačí zvýšit hlas a je klid. Když dávám pamlsky, sedí vedle sebe a čekají, kdo dnes dostane první a kdo poslední. Je to na mě a žárlení se nevede (ale vždy dostanou všichni a oni to ví).

Klidně si fenu NO pořiďte ale raději si vyberte submisivní štěndo - chce to vybírat u zkušeného chovatele který se štěňatům opravdu věnuje a zná je nebo mít už něco na psech nakoukáno. Rozhodně neupřednostňujte NO a fenu RR netrestejte za přiměřené usměrnění NO. Pokud bude hierarchické postavení obou vyjasněné není důvod aby měly problémy. Ovšem pokud sáhnete po dominantním a průbojném štěndutak si zaděláte na problémy - jakmile dospěje bude se snažit zaujmout lepší pozici a dominantní fena RR si to líbit nenechá...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takový dotaz - ne že bych já na to neměla svůj názor, ale přece jen mě taťka překecal ať se tu zeptám - takže zde je dotaz: mám sestru která bydlí v RD s rodiči - setra má fenu RR (v červnu bude mít 2 roky) no a taťka si chce pořídit fenu NO - zajímalo by mě jestli se snesou? jaký na to máte názor? nebo zkušenosti? díky moc
záměrně nepíšu svůj názor abych vás neovlivňovala

Mám doma jen feny (60kg,50kg,5kg a 4kg)a nikdy nebyl problém. Šarvátky o pozice jsou, ale nepřesáhne to mez. Záleží na výchově a socializaci nového příchozího. Zvládnout se dá vše.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám doma jen feny (60kg,50kg,5kg a 4kg)a nikdy nebyl problém. Šarvátky o pozice jsou, ale nepřesáhne to mez. Záleží na výchově a socializaci nového příchozího. Zvládnout se dá vše.

Je to kus od kusu, některé se snesou, jiné ne. Mám jich více, výchova byla stejná. Některé k sobě bez mé přítomnosti prostě nemohou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám doma jen feny (60kg,50kg,5kg a 4kg)a nikdy nebyl problém. Šarvátky o pozice jsou, ale nepřesáhne to mez. Záleží na výchově a socializaci nového příchozího. Zvládnout se dá vše.

Měla jsem dvě feny a bylo to opravdu maso. Rvali se tak, že by jedna druhou zabily. Nakonec jsem je musela chovat odděleně a do konce jejich životů se nesměly setkat, neboť by to setkání opravdu jedna z nich nepřežila. Prostě si nesedly, jak jedna tak druhá mohla být klidně s jinou fenou úplně v pohodě. Tyhle dvě spolu prostě ne. Bylo to hrozných 10 let, pořád oči na stopkách, aby někdo nenechal otevřené dveře, venčit odděleně, prostě hrůza, už bych to nechtěla zažít. Je to prostě sázka do loterie, ale po této zkušenosti už bych to neriskovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bude záležet na vedení-výchově,bude záležet na povahách obou fen-na dominanci chcete-li...Předpokládala bych,že mladší by se měla přizpůsobit starší a mohla by ji tedy respektovat po celý život...no,ale taky by se to v určitém věku mohlo otočit...To Vám nikdo neřekne jestli to bude ok-nebo ne...Nicméně znám spousta lidí co maj více fen pohromadě-mnohde rozdílných plemen a funguje to...pochopitelně někde se to bez pár "rvaček" a vyjasnování "pozic"taky neobešlo,ale vše v ůnosné míře...Já měla vždy fenu a psa a soužití bezproblémové...i když vlastně i tady v mladším věku k určitým nejasnostem mezi nima a určitým potyčkám došlo také....ale v pohodě

A můžete mi prosím Vás sdělit, jak řešíte situaci, když Vám fenka hárá?,to by mne moc zajímalo. děkuji Marková

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je to kus od kusu, některé se snesou, jiné ne. Mám jich více, výchova byla stejná. Některé k sobě bez mé přítomnosti prostě nemohou.

Možná byla chybná ta stejná výchova. Já chovám jen feny - dříve jen feny na výcvik a nikdy se mi nestalo, že by nemohly být spolu. Stávalo se a stává se, že né každá snese žrádlo vedle sebe, nebo nemohly jít spolu na figuranty, ale ve valné většině není problém ani s tím. Ale faktem je, že nikdy nebyla stejná výchova, vždy jsem se naprosto poddala povaze a temperamentu a každá jedna z nich má výchovu jinou. Dohromady je to sehraná smečka. Hodně žáleží na plemeni, povaze a zkušenostech majitele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měla jsem dvě feny a bylo to opravdu maso. Rvali se tak, že by jedna druhou zabily. Nakonec jsem je musela chovat odděleně a do konce jejich životů se nesměly setkat, neboť by to setkání opravdu jedna z nich nepřežila. Prostě si nesedly, jak jedna tak druhá mohla být klidně s jinou fenou úplně v pohodě. Tyhle dvě spolu prostě ne. Bylo to hrozných 10 let, pořád oči na stopkách, aby někdo nenechal otevřené dveře, venčit odděleně, prostě hrůza, už bych to nechtěla zažít. Je to prostě sázka do loterie, ale po této zkušenosti už bych to neriskovala.

Měli jsme dvakrát po sobě matku a dceru od NO. Matka byla vždy dominantnější, dceru jsme vybírali submisivní. Snesli se, často si spolu hráli, ale stačil malý impulz a byli v sobě. Ta první dvojice byla ještě taková mírnější, u té druhé jsme v době hárání museli feny oddělovat, protože matka dceru doslova rvala. (několikrát jsme byli se submisivní fenkou na šití) Po té, co měla mladá štěňata už jsme je k sobě nemohli dát nikdy. Od té doby máme vždy složení pes-fena a nikdy nebyl žádný problém. Feny sice doráželi, ale psi byli splachovací, nikdy si nezpůsobili ani škrábance (to když jim došla trpělivost a také k tomu něco "řekli"). Měli jsme i pes-pes a tam mi to připadne, že jakmile si vyjasní postavení ve smečce, tak je po problému. Pár šarvátek bylo, když byl mladší v pubertě, ale potom spolu žili bez konfliktu řadu let.
Takže já bych do dvou fen už nešla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná byla chybná ta stejná výchova. Já chovám jen feny - dříve jen feny na výcvik a nikdy se mi nestalo, že by nemohly být spolu. Stávalo se a stává se, že né každá snese žrádlo vedle sebe, nebo nemohly jít spolu na figuranty, ale ve valné většině není problém ani s tím. Ale faktem je, že nikdy nebyla stejná výchova, vždy jsem se naprosto poddala povaze a temperamentu a každá jedna z nich má výchovu jinou. Dohromady je to sehraná smečka. Hodně žáleží na plemeni, povaze a zkušenostech majitele.

byly to feny s několika zkouškami z výkonu, služební plemeno. Žrát mohly vedle sebe, když jsem tam stála. Znaly se od štěňěte, vesměs to byly příbuzné. Ale vy jste jistě velmi zkušená, narozdíl od těch, co to nezvládly.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Měli jsme dvakrát po sobě matku a dceru od NO. Matka byla vždy dominantnější, dceru jsme vybírali submisivní. Snesli se, často si spolu hráli, ale stačil malý impulz a byli v sobě. Ta první dvojice byla ještě taková mírnější, u té druhé jsme v době hárání museli feny oddělovat, protože matka dceru doslova rvala. (několikrát jsme byli se submisivní fenkou na šití) Po té, co měla mladá štěňata už jsme je k sobě nemohli dát nikdy. Od té doby máme vždy složení pes-fena a nikdy nebyl žádný problém. Feny sice doráželi, ale psi byli splachovací, nikdy si nezpůsobili ani škrábance (to když jim došla trpělivost a také k tomu něco "řekli"). Měli jsme i pes-pes a tam mi to připadne, že jakmile si vyjasní postavení ve smečce, tak je po problému. Pár šarvátek bylo, když byl mladší v pubertě, ale potom spolu žili bez konfliktu řadu let.
Takže já bych do dvou fen už nešla.

Znám pár lidí,které mají dvě feny a je to naprosto vpohodě.A zrovna tak lidi co mají dva psy.Ale já mám skušenost jinou.Měli jsme s kamarádkou společně koně a každá měla svou fenku.Kamarádka u koní bydlela,já dojížděla z města každou volnou chvilku a dovolenou.Svou fenu jsem tam někdy nechávala,někdy brala se sebou.Zrovna tak tam byl hlídací pes a pes kamaráda,který si ho brával domů.Tihle psi,kromě starší fenky kamarádky se znali od štěňat a přesto feny s fenou a pes se psem se rvali.Psi díky nepoměru výšky nemohli být bez dozoru,feny byly rozumější a mohly se sami nechat,ale jakmile byl silnější podnět(psi se pustili do rvačky,někdo blbej zvonil jak šílený na zvonek apod),šli do sebe.Nakonec ač jsme je radši spolu nenechávali,moje menší zabila.Nevím,prostě je dráždili děti přes plot a právě zvonili a bušili na vrata a vyhecovali je.Myslím,že to bylo vše způsobilo,že každý pes měl jiného pána.Poslouchali všichni nás všechny,ale bylo vidět,že každý preferuje svého pána,moje fenka,když jsme byli spolu,např.přestala poslouchat ostatní a dělala,že třeba okřiknutí neslyší,když bylo nejhůř,šla se schovat za mě.V kosce,chtěla jsem napsat,že podle mého názoru,pokud mají psi jednoho pána,je situace jasná.Pokud každý jiného,je to už jiná smečka a je problém.Takový je můj názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
byly to feny s několika zkouškami z výkonu, služební plemeno. Žrát mohly vedle sebe, když jsem tam stála. Znaly se od štěňěte, vesměs to byly příbuzné. Ale vy jste jistě velmi zkušená, narozdíl od těch, co to nezvládly.

zkoušky z výkonu nejsou známkou dobré socializace a schopnosti žít ve smečce fen. Je mnoho zvířat se zkouškami, ale v reále jsou nepoužitelní- tohle není měřítko.U žrádla nikdy nestojím a možná proto, se tu a tam staly nějaké střety. Zkušená nejsem 15 let výcviku a chovu výhradně fen(psy jsem nikdy neměla) - to není tolik zkušeností, ale nemyslím si, že je dobré psát tady katastrofické scénáře jen proto, že mi se to, řekněme - nepovedlo.
Stejná výchova není řešením, řešením je zcela individuální přístup a přestože se může stát, že do smečky přibyde špatný jedinec, není to tak často a většinou se s dávkou trpělivosti podaří ucelit i smečku fen s "kazovým " jedincem.
A nemyslím si, že výpady docílíte toho, že změním názor. Přestože je na fauně časté, spíše urážet namísto věcné diskuse.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zkoušky z výkonu nejsou známkou dobré socializace a schopnosti žít ve smečce fen. Je mnoho zvířat se zkouškami, ale v reále jsou nepoužitelní- tohle není měřítko.U žrádla nikdy nestojím a možná proto, se tu a tam staly nějaké střety. Zkušená nejsem 15 let výcviku a chovu výhradně fen(psy jsem nikdy neměla) - to není tolik zkušeností, ale nemyslím si, že je dobré psát tady katastrofické scénáře jen proto, že mi se to, řekněme - nepovedlo.
Stejná výchova není řešením, řešením je zcela individuální přístup a přestože se může stát, že do smečky přibyde špatný jedinec, není to tak často a většinou se s dávkou trpělivosti podaří ucelit i smečku fen s "kazovým " jedincem.
A nemyslím si, že výpady docílíte toho, že změním názor. Přestože je na fauně časté, spíše urážet namísto věcné diskuse.

PS: nutno ještě dodat, že jsem neměla a nemám feny v žádné příbuzenské vazbě a mnohdy byly do smečky zařazeny až okolo půl roku(záleželo na tom, kdy byla fena na výcvik vybrána/do chovu zařazena)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mám takový dotaz - ne že bych já na to neměla svůj názor, ale přece jen mě taťka překecal ať se tu zeptám - takže zde je dotaz: mám sestru která bydlí v RD s rodiči - setra má fenu RR (v červnu bude mít 2 roky) no a taťka si chce pořídit fenu NO - zajímalo by mě jestli se snesou? jaký na to máte názor? nebo zkušenosti? díky moc
záměrně nepíšu svůj názor abych vás neovlivňovala

Taky mám doma 6 fen - 5 malých a jednu obr. Snášejí se celkem dobře, ale všechny mají základní výcvik a v naší nepřítomnosti smečku malých dělíme na 2, prto jistotu - starší a mladší. Velká je venku. Určitě je to hodně o výchově, o povaze a dopředu to dost těžko odhadnete. Kdysi dříve 2 buldočky se nám rvaly do krve v naší nepřítomnosti, pak byl dlouho klid, teď už je smečka početná a tak jistota je jistota.