Hovawart - výchova, výcvik

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám dvě holky hovawartky, starší byla náš úplně první pes v široké rodině. Alík je dost flegmouš, tudíž s výchovou nikdy problém nebyl a i jako začátečníci jsme to zvládli, vyrostla z ní pejska která ví, kde je její místo a která je venku krásně ovladatelná na volno. S výcvikem už to u ní bylo horší, jediné, co jí kdy bavilo bylo agility a stopa, při poslušnosti nahodí otrávený výraz a rychlost plnění povelů je úžasně hlemýždí. No a figuranta se vždycky spíš bála. Její dcera, Niky zvaná též magor nebo blboun, je povahou úplně někde jinde. Jako prvního psa bych jí asi nechtěla, musím přiznat. Je to hyperaktivní, prudce inteligentní závislák se závratnou rychlostí učení, což platí jak o žádoucích, tak u nežádoucích činností, takže s ní musím být pořád na pozoru, přece se nenechám přechytračit psem Dvě hodiny venku jsou naprosté minimum, když se nudí, rychle si vymyslí vlastní zaměstnání, většinou jde o to někde něco rozkousat. Horizontální déšť není důvod ke zkrácení procházky. S výchovou problém nebyl, na výcvik super. Stačí důsledně trvat na přesnosti vykonání, rychlost je závratná sama o sobě. Nebaví jí agility a obrana, protože o figurantovi si myslí, že je to šílený, ale vlastně neškodný člověk.

K vlastním lidem je vychovaný hovawart zlatíčko k neumazlení, k cizím lidem jsou odtažití, nečekejte, že se budou na potkání kamarádit. Spíš pozor, stačí, když na vás někdo bude křičet nebo směrem k vám zuřivě gestikulovat, to už aspoň moje holky berou jako ohrožení psovoda a nesou to dost nelibě. K ostatním psům jsou dominantní. Obě. Pozor, ne agresivní, takové chování netrpím

Děkuju za odpověď. Máte internetové stránky?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím majitele hovawartů o odpověď, jestli měli s výchovou či výcvikem nějaké problémy. Zaskočilo vás něco? Nebo vám dělají jen samou radost? Zvládne je podle vás i začátečník? Jak je to s chováním k ostatním psům, k lidem? Případně jak jste ty potíže řešili. Jaké s nimi děláte sporty, kolik jim věnujete času.... Díky

Před lety jsme Hovawarta měli. Psa. Byl velmi hyperaktivní . Denně procházky, běh u kola a ještě stíhal lítat klem plotu do bezvědomí.
U nich je dobré nebo až nutné, vymyslet jim nějakou činnost, jinak si ji vymyslí sami.
Vycvičila jsem si ho sama. Povely, které byly potřeba pro společný život. On stejně takový ten cvičácký dril moc nechápe. Povel musí mít smysl a hlavně důvod.
Oceňovala jsem u něj, že téměř neštěkal. Když jsme někoho pustili dovnitř my, tak si ho jen očichal a dobrý. Pokud jsme nebyli na dvoře, tak nepustil ani sousedy, kteří k nám jinak normálně chodili.

K ostatním psům měl bohužel dost špatný vztah, ptž ho jako štěně dvakrát napadl NO, tak pak na všechny psy venku pohlížel jako na potencionální nepřátele.
Ovšem, když jsme si pořídili štěně, tak se z něj šel zbláznit.

Měli jsme spolu bezproblémové soužití.

Co mi dost vadilo byla jeho hyperaktivita. Zahrada vzala za své.
A taky docela dost, že hodně slintal. Sliny mu téměř neutále visely od tlamy.

Teď máme dva šarplanince a to jsou suché tlamičky. Když srovám rychlost učení tak hovík je někde daleko vzadu. To se fakt nedá srovnat. Tenkrát mi sice taky připadal, že rychle chápe, ale co zažívám teď .. to rozum zůstává stát...... taky zahrada obrazila.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím majitele hovawartů o odpověď, jestli měli s výchovou či výcvikem nějaké problémy. Zaskočilo vás něco? Nebo vám dělají jen samou radost? Zvládne je podle vás i začátečník? Jak je to s chováním k ostatním psům, k lidem? Případně jak jste ty potíže řešili. Jaké s nimi děláte sporty, kolik jim věnujete času.... Díky

Bohužel, v dnešní době jsou povahy (nejen povahy) hovíků tak v prde.li, že každý jedinec je naprosto odlišný. A bohužel to jde do extrémů - bázlivost x agresivita. Takže správný výběr je asi to nejnáročnější, co vás čeká.
Máme 3 hovawarty a bohužel příště pořídíme už jiné plemeno.
Je mi to moc líto.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel, v dnešní době jsou povahy (nejen povahy) hovíků tak v prde.li, že každý jedinec je naprosto odlišný. A bohužel to jde do extrémů - bázlivost x agresivita. Takže správný výběr je asi to nejnáročnější, co vás čeká.
Máme 3 hovawarty a bohužel příště pořídíme už jiné plemeno.
Je mi to moc líto.

To máte naprostou pravdu. My tenkrát chtěli taky znovu hovíka, ale když jsme na výstavě viděli ty chudinky, tak jsme nechtěli věřit co z nich zase český chovatel vytvořil.
Náš měl 70cm v kohoutku a cca 50kg a tihle ted ...... bylo mi do breku....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte naprostou pravdu. My tenkrát chtěli taky znovu hovíka, ale když jsme na výstavě viděli ty chudinky, tak jsme nechtěli věřit co z nich zase český chovatel vytvořil.
Náš měl 70cm v kohoutku a cca 50kg a tihle ted ...... bylo mi do breku....

Já už hovawarta mám, ale zajímalo mě, jak to vidí i ostatní, jaké s nimi máte zkušenosti. Znám dost lidí, co je mají, a právě máme každý úplně odlišné zkušenosti. Je to přesně jak píšete, každý z těch psů je úplně jiný jak po fyzické, tak po té povahové stránce :-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To máte naprostou pravdu. My tenkrát chtěli taky znovu hovíka, ale když jsme na výstavě viděli ty chudinky, tak jsme nechtěli věřit co z nich zase český chovatel vytvořil.
Náš měl 70cm v kohoutku a cca 50kg a tihle ted ...... bylo mi do breku....

No ono by si to možná chtělo přečíst standard optimální velikost hovawarta a nebědovat co s ním chovatelé ve velikosti udělali Neb 70 je horní hranice výšky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ono by si to možná chtělo přečíst standard optimální velikost hovawarta a nebědovat co s ním chovatelé ve velikosti udělali Neb 70 je horní hranice výšky.

Standard je jasnej, ale asi každému se líbí jiná figura. Někdo si vybírá ty krásný mohutný typy, někomu se zas líbí víc atleti. Ale mě právě zajímala ta povaha. Samo, že platí, jak si ho vychováte, tak ho máte. Ale něco mají přece jen už vrozené. A 199.144 to vystihla naprosto přesně. Mám podobné zkušenosti. Ale už jsem viděla i hodně bojácné fenky i psy. My zase bojujeme od malinka s agresivitou. Jako malý startoval na lidi, to se podařilo docela dobře potlačit a teď zas přišly problémy s ostatními psy. Je to můj první pes a je to docela fuška :-)
Jinak myslím, že jsou to super pesani, mazlíčci a výborní hlídači v jednom! A mají úžasný smysl pro humor. A s tou obranou je to asi taky pes od psa. Možná, že pro ty hyperaktivky to není špatný způsob vyžití, když pochopí, že jde jen o "přetahovanou" a nebudou řešit, proč před nima někdo pořad pobíhá Známá si chce kupovat hovíka, tak jsem chtěla, aby znala i jiný názory než jen ten můj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Standard je jasnej, ale asi každému se líbí jiná figura. Někdo si vybírá ty krásný mohutný typy, někomu se zas líbí víc atleti. Ale mě právě zajímala ta povaha. Samo, že platí, jak si ho vychováte, tak ho máte. Ale něco mají přece jen už vrozené. A 199.144 to vystihla naprosto přesně. Mám podobné zkušenosti. Ale už jsem viděla i hodně bojácné fenky i psy. My zase bojujeme od malinka s agresivitou. Jako malý startoval na lidi, to se podařilo docela dobře potlačit a teď zas přišly problémy s ostatními psy. Je to můj první pes a je to docela fuška :-)
Jinak myslím, že jsou to super pesani, mazlíčci a výborní hlídači v jednom! A mají úžasný smysl pro humor. A s tou obranou je to asi taky pes od psa. Možná, že pro ty hyperaktivky to není špatný způsob vyžití, když pochopí, že jde jen o "přetahovanou" a nebudou řešit, proč před nima někdo pořad pobíhá Známá si chce kupovat hovíka, tak jsem chtěla, aby znala i jiný názory než jen ten můj.

Mi máme hovinu(63 cm,34 kg,jen pro informaci),není to můj první pes.Velice mi překvapila milou,nekonfliktní povahou a snadnou ovladatelností.Na cvičík nechodím,ale hodně se jí věnuji,bydlíme na vsi.Budou jí dva roky,je hrozně hodná ke psům i lidem,připadá mi takový odrostlý štěně,ale asi to bude tím,že naše zvěř může být pořád s námi a nikdo je nebije a neřve.Jen jsem vypozorovala,že je nutná důslednost,což třeba manžel důsledný rozhodně není,takže ho miluje,ale nerespektuje.Zatímco mě poslechne na povel a venku neexistuje,že by mi utekla třeba za psem,manžel když jí pustí,tak ho naprosto ignoruje.Ale je to super pes,rozhodně další pes bude zase hovík.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mi máme hovinu(63 cm,34 kg,jen pro informaci),není to můj první pes.Velice mi překvapila milou,nekonfliktní povahou a snadnou ovladatelností.Na cvičík nechodím,ale hodně se jí věnuji,bydlíme na vsi.Budou jí dva roky,je hrozně hodná ke psům i lidem,připadá mi takový odrostlý štěně,ale asi to bude tím,že naše zvěř může být pořád s námi a nikdo je nebije a neřve.Jen jsem vypozorovala,že je nutná důslednost,což třeba manžel důsledný rozhodně není,takže ho miluje,ale nerespektuje.Zatímco mě poslechne na povel a venku neexistuje,že by mi utekla třeba za psem,manžel když jí pustí,tak ho naprosto ignoruje.Ale je to super pes,rozhodně další pes bude zase hovík.

Ahojky , tak my máme 2 hovíky a jsme max spokojeni. Dá se říct, že jsou to naši první psi co s nimi děláme výcvik. A nemohu si stěžovat.
A kdyby jsme si opět měli vybrat tak opět hovawart. Jsou to temperamentní někdy trochu zbytečně přemýšlející psi
Rychle se učí a je fakt, že jsou to dobří hlídači. Fenky jsou líp ovladatelnější. Psi v dospělosti občas na ostatní psy "bublají" ale ne všichni.
S povahami bych to neviděla černě. Když se správně socializuje, tak většinou není problém. U hovíků je nejdůležitější socializace. Od té se všechno odvíjí.
Exteriérově si myslím jsou na velmi dobré úrovni.
Kdyby jste měli jakýkoliv dotaz ráda zodpovím.
Mějte se
Alena
www.chibetka.net

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím majitele hovawartů o odpověď, jestli měli s výchovou či výcvikem nějaké problémy. Zaskočilo vás něco? Nebo vám dělají jen samou radost? Zvládne je podle vás i začátečník? Jak je to s chováním k ostatním psům, k lidem? Případně jak jste ty potíže řešili. Jaké s nimi děláte sporty, kolik jim věnujete času.... Díky

Zvu vás k nám na stránky. Hovíka mám jako prvního psa. Tedy začátečník. Pokud se psovi opravdu budete věnovat, pak snad není lepšího psa. Zvládne to začátečník, to jsme prokázali a nejsme zadaleka jediní. Pokud již dnes takto přemýšlíte, pak bude hovík správná volba. Počítejte s náročným prvním rokem, co do psa na počátku vložíte, to se vám jen a jen zúročí.
http://www.hovawartbert.estranky.cz/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím majitele hovawartů o odpověď, jestli měli s výchovou či výcvikem nějaké problémy. Zaskočilo vás něco? Nebo vám dělají jen samou radost? Zvládne je podle vás i začátečník? Jak je to s chováním k ostatním psům, k lidem? Případně jak jste ty potíže řešili. Jaké s nimi děláte sporty, kolik jim věnujete času.... Díky

Hovawarta jsem si pořídila ve svých 16 letech, kdy jsem zkušenosti s výcvikem velkého psa opravdu neměla. Možná vědět to co teď tak bych to neudělala,ale já se naštěstí ponořila do kynologie a díky tomu jsem se pesanovi věnovala naplno. Nepodcenila jsem socializaci a na cvičáku jsem se učila jak se vlastně pes cvičí. Cháronek je moje vymazlené štěně, ale myslím, si že jsem ho zvládla. Bohužel jediné co mi na něm vadí je, že se bojí psů a bručí na všechny, když je na vodítku a cítí moji podporu. Můžu za to já, na cvičáku mi po něm nejednou skočil cizí pes a serval ho. Jinak když je na volno, tak si psů nevšímá. K lidem je velký mazel, ale musím je znát já a bavit se s nimi v pohodě, na zahradu nikoho nepustí, je to výborný hlídač, ohlídá batoh, auto.. nikde se s ním nebojím nic nechat. Miluje malé děti, rád chodí na dlouhé prochajdy, má rád obranu, agility, stopy ho baví... je to ale docela flegmouš, s výcvikem se zase nepřetrhne. Momentálně jsou mu 4 roky.
Když byl Chárovi rok, koupila jsem k němu ještě dalšího hovíka. Dred je zase temperamentní až moc :-) o víkendu ušel 45 km a ještě po tom vyváděl jako kdyby šel 4.. výcvik ho baví, hlídá perfektně řekla bych, že někdy až moc, ale opět problémy se psy... soused si neuhlídal psa a mého mi serval... od té to je prostě špatný.

Pro mě jsou hovawarti úžasní psi a asi jim zůstanu věrná :-)
www.charon-dread.net

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím majitele hovawartů o odpověď, jestli měli s výchovou či výcvikem nějaké problémy. Zaskočilo vás něco? Nebo vám dělají jen samou radost? Zvládne je podle vás i začátečník? Jak je to s chováním k ostatním psům, k lidem? Případně jak jste ty potíže řešili. Jaké s nimi děláte sporty, kolik jim věnujete času.... Díky

Dobrý den, naše zkušenosti jsou více než výborné. Monty je náš první pes, se kterým chodíme na cvičák, protože jsme nechtěli vlát na vodítku za hrůzostrašně obrovským psem. Učil se stejně rychle jako vlčák a vždycky jsme s ním cvičili po dobrém za piškotek. "Jednou aport přinesu, jednou i figuranta zakousnu, ale proč to stále opakovat, když to umím, paničko!!! To je hovawartí přemýšlivost. Cvičí rád a hlavně proto, že má radost panička. A máte vidět, když se v neděli v 8 hod. sejdeme na snídani, kdy si jen panička vezme ponožky, vytvoří paniku a štěká a popohání k odchodu do školy (cvičák). Ohledně hlídání: konečně k nám přestali chodit nevítané návštěvy, u kterých drzost došla tak daleko, že si otevřeli i naše hlavní dveře a vstoupili. Teď už si nikdo nedovolí šáhnout ani na kliku od plotu. Taky si důsledně hlídá paničku i na procházkách. Nemá rád prudký pohyb cizích lidí v blízkosti rodiny. Je velice klidný, vyrovnaný, neobtěžuje návštěvy, za 6 let nám nepoškodil na zahradě vůbec nic, bezdůvodně neštěká, z domu neutíká (ani když se hárá sousedovic fena). Je spokojený v přítomnosti rodiny, leží a jen sleduje dění okolo, neotravuje a nevynucuje si pozornost. Stanujeme s nim na dovolené a je to vše bez problémů. Dnes nám vychovává štěně labradora, které se k nám nechtěně přidalo do smečky, a to je teprve hyperaktivita a ničitel, je mu rok a půl a máme zdemolovanou okrasnou zahradu :-). Po zkušenosti s labíkem, doporučuji zůstat u HOVÍKŮ :-)

Dobrý den, nevím, jestli je odkaz ještě funkční, ale chtěla bych se zeptat. Máme Hovawarta, 8 měsíců a jsou chvíle, kdy nevím, jak reagovat. Tak:
1. kdokoli jde kolem naší zahrady - za plotem, tak vystartuje a docela zurivě štěká
2. Měli jsme kotě - dalo celkem fuško je na sebe zvyknout. tuto neděli ale dával manžel našemu pejskovi krmení, kočka se nějak připletla k misce, HW na ní vystartoval tak, že ji nešťastně stisknul, že nakonec zemřela.

Jak postupovat prosím dál při výchově?
Děkuji
Lenka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, nevím, jestli je odkaz ještě funkční, ale chtěla bych se zeptat. Máme Hovawarta, 8 měsíců a jsou chvíle, kdy nevím, jak reagovat. Tak:
1. kdokoli jde kolem naší zahrady - za plotem, tak vystartuje a docela zurivě štěká
2. Měli jsme kotě - dalo celkem fuško je na sebe zvyknout. tuto neděli ale dával manžel našemu pejskovi krmení, kočka se nějak připletla k misce, HW na ní vystartoval tak, že ji nešťastně stisknul, že nakonec zemřela.

Jak postupovat prosím dál při výchově?
Děkuji
Lenka

Za 1. Co chcete, aby dělal? Podle toho pak musíte směrovat jeho další chování výchovou a výcvikem.
Za 2. Máte další kočku? Pokud ano, seznamujte je a dokud si nebudete jisti jeho stabilním chováním k ní, nenechávejte je spolu o samotě.

Děkuji za odpověď. A teď zkusím být konkrétní. Brali jsme si psa na hlídání, ale nyní, když kotěti ublížil, tak se více bojíme, aby neublížil lidem, pokud by nedopatřením zůstala branka otevřená.
Byla bych vděčná za zkušenosti s tímto plemenem. Máme ho rádi pro jeho povahu, doufám, že nebude zlý, ale přesto. Také si říkám, že je to třeba věkem. Až bude starší, tak bude klidnější. Jinak samozřejmě kočičku si opět pořídíme (tedy babička a děda). Snad to bude už lepší. I když mám strach, že ji ze strachu budou před ním ukrývat a potom se stane malér opět.
Lenka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za odpověď. A teď zkusím být konkrétní. Brali jsme si psa na hlídání, ale nyní, když kotěti ublížil, tak se více bojíme, aby neublížil lidem, pokud by nedopatřením zůstala branka otevřená.
Byla bych vděčná za zkušenosti s tímto plemenem. Máme ho rádi pro jeho povahu, doufám, že nebude zlý, ale přesto. Také si říkám, že je to třeba věkem. Až bude starší, tak bude klidnější. Jinak samozřejmě kočičku si opět pořídíme (tedy babička a děda). Snad to bude už lepší. I když mám strach, že ji ze strachu budou před ním ukrývat a potom se stane malér opět.
Lenka

Nemůžeš srovnávat kotě s kolemjdoucími lidmi. U kotěte prostě převládl lovecký instinkt, který je psům vrozený.
Branka by nikdy neměla zůstat nedopatřením otevřená, když tak psovi kupte obojek s takovým pouzdrem, kde dáš lístek s kontaktem na majitele, adresa, telefon, výše odměny při nálezu a tak... Jednou máte psa a jste za něj zodpovědni se všemi důsledky z toho plynoucími. Psa uč, že sám nesmí z branky vycházet, postupně a ne se spoléhat, že jednou až nedopatřením, tak snad neuteče... Tak aspoň se to snažit ovlivnit výchovou a výcvikem. Musíš vědět, čeho chceš se psem dosáhout a na tom pracovat.

Cvičíte ho ?
Poslušnost !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za odpověď. A teď zkusím být konkrétní. Brali jsme si psa na hlídání, ale nyní, když kotěti ublížil, tak se více bojíme, aby neublížil lidem, pokud by nedopatřením zůstala branka otevřená.
Byla bych vděčná za zkušenosti s tímto plemenem. Máme ho rádi pro jeho povahu, doufám, že nebude zlý, ale přesto. Také si říkám, že je to třeba věkem. Až bude starší, tak bude klidnější. Jinak samozřejmě kočičku si opět pořídíme (tedy babička a děda). Snad to bude už lepší. I když mám strach, že ji ze strachu budou před ním ukrývat a potom se stane malér opět.
Lenka

Branka nemůže zůstat nedopatřením otevřená! Jednou máte hlídacího psa a je vaší povinností si psa zajistit.

Mám hovawarta a na branku si dávám sakra pozor, ono asi by se nic nestalo, ale kolem by mohla jet listonoška, cyklista, dítě na kole, běžet kočka, prostě cokoliv, a nemám nervy na to riskovat, že hovina něco vymyslí nebo cokoliv začne řešit. Prostě branka má být zavřená, nebo je zavřený pes, ale nějaké nedopatření, tak se stávají ty největší průsery.

Ohledně kočky, pes si před ní prostě hlídal krmení a kotěti stačí málo, aby to nepřežilo. Nemyslím si, že by se to mělo nějak opakovat nebo že by se ze psa stal davič koček. Hold psa krmte tam, kde kočky nejsou, opět jsme u předcházení situací.

Na cizí lidi hovawart nebude snad "zlý", ale mazlit se s nimi taky nebude. Nedůvěřivost a hlídací pud má vrozený. Zbytek je na vás, na výchově Když vám vyroste na dvorku jako dříví v lese, můžete se dočkat nepříjemných překvapení.

Pěkný večer,
nedá mi to nereagovat na tohle vlákno.
Máme fenečku, Hovíka a je to pesan,kterého bychom nikdy a za nic neměnili!
Splnila všechna naše očekávání - tedy pes skvělý do rodiny a zároveň výtečný hlídač.
Teď je jí 2,5 roku.
Donedávna to byl rapl, hyperaktivní blázínek,co nás naučil uklízet...cokoliv zůstalo venku bez dozoru rozcupovala na malé kousky - naše blbost, měli jsme si to uklidit .
Jinak ale cca od 6ti měsíců skvělý hlídač - sice asi jen po psychologické stránce - ke konkrétnímu řešení situace nedošlo,ale my jsme naprosto spokojeni.
S tím,koho pustíme na pozemek je kámoška,ale běda, když by dotyčný chtěl večer přelézt přes plot !!!
Zvuky, co naše Howinka vyluzuje jsou směs štěkotu a vrčení a nahání to takovou hrůzu,že normální člověk by ten plot nepřelezl.
Ano, bylo i období, kdy svoji snahu hlídat přeháněla, kdy vyštěkávala ožraly na 300m daleko,ale to vše se časem srovnalo a pochopila,co je a co není ohrožení rodiny..
Cvičíme si ji sami a nevidím problém, základní povely zvládá, je ovladatelná.
Cvičák jsme vzhledem k neschopné cvičitelce vzdali...bylo to o ničem.
Nemusí moc cizí psy,ale netahá a poslechne.......nech ho, vždyť je to jen pejsek...jako kdyby tomu rozumněla .
Když se mi kouká do očí, umím z nich číst..........................
Je to člen rodiny a teď , po prvním hárání(hárala prvně až po 2 roce života) se z ní stal kliďas.
Je to tedy se vším všudy pesan podle našich představ a volby plemene v ničem nelitujeme !!!

Hovíky jsme měli dva. Oba byli dobří hlídači, ale jen naoko. Hodně štěkali za plotem, ale kdyby jim někdo na pozemek přišel, nekousli by. Je ale pravda, že byli vzorně socializovaní, všude s námi chodili, hodně mezi lidi, do města. Základní výcvik prošli oba, fena složila několik zkoušek. Cvičení ji na rozdíl od psa velmi bavilo.
Pes byl hodně dominantní, ale dal se zvládnout, jen jsem ho nemohla pustit na volno mezi psy. Člověku by ale neublížil.

Podle mne je to plemeno bezproblémové, když se s ním cvičí a socializuje, nenechá se růst jako dříví v lese někde na dvoře, odkud nevytáhne paty.

S tím kotětem je to jasné, pes si hlídal misku. Nebála bych se pořídit další kočku, jen bych je zprvu opatrně seznamovala a při jídle hlídala. Naši HW honili cizí kočky, ale s vlastními vycházeli výborně, stejně tak se všemi ostatními domácími zvířaty, co byli naši. Bohužel venku byli lovci, za zvěří by utekli, cizím slepicím by peří pocuchali.

Nevim jak jste fenu socializovali. Mam 5 leteho hovika a ke zviratum je pratelsky. O 4 kotata se starak jako fena o stenata. Lidi ma rad, lidi si ho mohou pohladit pokud chteji. Na zahrade hlida jako spravny hovik.

Dobrý den, máme 8-mi měsícní holku hovíka a neustále čekáme kdy se trošku uklidní vůči ostatním psům - není agresivní, ale když nějakýho potkáme tak si lehne, jakoby číhá a pak vyskočí a chce si hrát. Většinou je necháváme pohrát, ale není každej paníček zvědavej na to aby jim 35kg štěně "poskákalo" jejich pejska...Se psy do kontaktu příjde každý den na procházkách takže si myslím, že to nebude tím že bysme ji držekli někde izolovanou- např. když přijede bratr se svou fenkou (o dva měsíce starší stejně velký pes) tak se dokážou po zahradě honit celý víkend. Jeho pes už nemůže, ale náš je neutahatelnej a pro tu druhou fenku už i otravnej že je musíme zavřít od sebe aby se obě aspoň chvilku vydýchaly. Je to normální? Kdy to přejde? Přejde to samo nebo bysme s tím měli něco dělat? Děkuji

Vy nechodíte na cvičák ?!

Hovawart je pracovní plemeno. Jen procházky nestačí. Zaměstnejte nejen tělo,ale i hlavu. Cvičák,stopování, aport... Hraví zůstávají poměrně dlouho.
Naše holka se zklidňovala po každém hárání a od druhého roku je prdlá tak v normě. To ale není pravidlo. Jinak tyhle dotazy jsou spíš pro chovatele od kterého jste fenku kupovali.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, máme 8-mi měsícní holku hovíka a neustále čekáme kdy se trošku uklidní vůči ostatním psům - není agresivní, ale když nějakýho potkáme tak si lehne, jakoby číhá a pak vyskočí a chce si hrát. Většinou je necháváme pohrát, ale není každej paníček zvědavej na to aby jim 35kg štěně "poskákalo" jejich pejska...Se psy do kontaktu příjde každý den na procházkách takže si myslím, že to nebude tím že bysme ji držekli někde izolovanou- např. když přijede bratr se svou fenkou (o dva měsíce starší stejně velký pes) tak se dokážou po zahradě honit celý víkend. Jeho pes už nemůže, ale náš je neutahatelnej a pro tu druhou fenku už i otravnej že je musíme zavřít od sebe aby se obě aspoň chvilku vydýchaly. Je to normální? Kdy to přejde? Přejde to samo nebo bysme s tím měli něco dělat? Děkuji

Ne, zalehnutí, číhání a poskákání druhého psa nepřejde. A nepřejde. Tím myslím, mám hovici sedmiletou a když dostane příležitost, tak to udělá. Řeším to tak, že když se jedná o psa či páníčka, který na to fakt není zvědavý, tak dám povel k noze a k psovi si případně dojdeme pomalu, když už je tedy vhodná příležitost se kamarádit, a na číhání a skok máme kamarády, kteří to znají.

Jinak si myslím, že u některých hovawartů je to úplně normální. Ta moje fena má sestru, vyrůstaly odděleně, a ta je taky číhací a skákací. Jejich nebožtík otec byl taky číhací a skákací.

"Přejde to samo nebo bysme s tím měli něco dělat?"

V každém případě ji musíte mít plně a vždy ovladatelnou, a opravdu to je plemeno pracovní, takže cvičit a zaměstnávat a ne ji nechat jenom řádit (kromě toho, že to je nutné ve smyslu bezpečnosti je to i velká škoda, nerozvíjet potenciál a vysoké IQ tohoto plemene). A za druhé, velmi rychle z ní přestane být štěně a vztah druhých psů k ní a a si i její k druhým psům se změní. A najednou ta hra přejde ve zcela vážnou rvačku. Takže jak píše 27.102, kontakty řídit a být schopen fenu velmi rychle odvelet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, zalehnutí, číhání a poskákání druhého psa nepřejde. A nepřejde. Tím myslím, mám hovici sedmiletou a když dostane příležitost, tak to udělá. Řeším to tak, že když se jedná o psa či páníčka, který na to fakt není zvědavý, tak dám povel k noze a k psovi si případně dojdeme pomalu, když už je tedy vhodná příležitost se kamarádit, a na číhání a skok máme kamarády, kteří to znají.

Jinak si myslím, že u některých hovawartů je to úplně normální. Ta moje fena má sestru, vyrůstaly odděleně, a ta je taky číhací a skákací. Jejich nebožtík otec byl taky číhací a skákací.

Kdyby se v této diskuzi ještě vyskytl/a 27.102, mohu se zeptat na jméno Vaší fenky? To vypadá na nějaké příbuzenstvo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdyby se v této diskuzi ještě vyskytl/a 27.102, mohu se zeptat na jméno Vaší fenky? To vypadá na nějaké příbuzenstvo

Arnica Jezkowicz. Z jedné strany Katčina smečka, z druhé strany Royal Safe. Anda Katčina smečka tenhle debilní zvyk neměla, ale Ivanhoe ano, takže vítr vane asi odsud

Tak to jsem vystopovala jediného společného předka - společného prapradědečeka Diabollo Biely Demon. Tak buď by "nositelem" této vlastnosti on anebo jde o rozšířený rys hovawartů

Já mám dva psy, každého s jiným rodokmenem a ani jeden to takto nedělá, max. si lehne, číhá a když pes přijde blíž, tak k němu pomalu přijde.

Dobrý den,

také máme ročního Hovíka a musím říct, že je to rapl. Když jsme s ním na zahradě, tak je maximálně spokojení. Miluje společnost a děti - i když musím říct, že je k nim celkem tvrdej - když si začne hrát, tak je porazí, nebo se rozeběhne a narazí do nich a myslí si, že je to hra. Když děti začnou brečet, tak ví, že něco udělal špatně. Jinak máme velké problémy s nudou. Když jsme v práci, tak na zahradě rozkouše vše co se dá . Jak je zabavíte, když nejste doma? A teď mě nejvíc trápí česání. Od malička nesnáší hřeben či kartáč. Teď o víkednu na mě i vycenil zuby. Prosím poradíte mi, jak na něho? Nechci ho trápit a mučit, ale zase na druhou stranu, je opravdu třeba ho vyčesat. Nevím, zda jsem již něco nepromeškala . Jinak ho máme rádi, ale je to prostě lump. Snad o to ještě přejde... Předem díky za rady

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

také máme ročního Hovíka a musím říct, že je to rapl. Když jsme s ním na zahradě, tak je maximálně spokojení. Miluje společnost a děti - i když musím říct, že je k nim celkem tvrdej - když si začne hrát, tak je porazí, nebo se rozeběhne a narazí do nich a myslí si, že je to hra. Když děti začnou brečet, tak ví, že něco udělal špatně. Jinak máme velké problémy s nudou. Když jsme v práci, tak na zahradě rozkouše vše co se dá . Jak je zabavíte, když nejste doma? A teď mě nejvíc trápí česání. Od malička nesnáší hřeben či kartáč. Teď o víkednu na mě i vycenil zuby. Prosím poradíte mi, jak na něho? Nechci ho trápit a mučit, ale zase na druhou stranu, je opravdu třeba ho vyčesat. Nevím, zda jsem již něco nepromeškala . Jinak ho máme rádi, ale je to prostě lump. Snad o to ještě přejde... Předem díky za rady

Co se týče česání, rozhodně nedoporučuju jít na něj "silou" či nátlakem - jak píšete, trápit ho. To by bylo kontraproduktivní, příště byste na něj museli jít ještě větší silou, atd. Naopak, potřebujete ho přesvědčit, že česání je hrozně fajn věc, na kterou je potřeba se těšit. Pamatujte si, že ho nepotřebujete vyčesat hned teď okamžitě. Pěkně pomalu, ono to půjde.
Bylo by dobré vzít si pro začátek hřeben, který ještě vůbec nezná a nemá s ním spojené nepříjemné asociace. Třeba váš hřeben na vlasy (i když ho tak dobře nevyčeše, čistě jen z důvodu nácviku). Určitě bych nezačínala tím hřebenem, u kterého na vás ohrnul pysky. Nachystejte si hrozně super pamlsky, které normálně nedostává (šunku, špek, uzený sýr... prostě něco strašně extra). Počkejte si, až bude unavený a příjemně uvolněný, ideálně až se vám svalí na klín k mazlení (tedy jestli lehává u vás na gauči). A pak postupujte po malinkých krůčcích, jen takových, aby se pokud možno nezvedl z té uvolněné pozice. První krok záleží na tom, jak moc velkou averzi k česání má. Může to být dotyk hřebene, ukázání hřebene... jestli už je hodně "paranoidní", tak bude pro začátek stačit, když mu někdo jiný ukáže hřeben na druhém konci místnosti. Když se na něj podívá, tak hřeben schováte a psa odměníte pamlskem. A za chvilku zase, možná už můžete dát hřeben o kousek blíž. Zase odměna (součástí odměny je mimo pamlsku i schování hřebenu). Takhle třikrát čtyřikrát a DOST. Na hřeben zapomeňte a jen se mazlete, pohrajte si, na co máte zrovna náladu. Další "lekce" bude až za půl hodinky, hodinku, klidně za půl dne. A zase jen takhle kratičká, tři čtyři pokusy a dost, dlouhá pauza. Takhle se postupně dostanete až k dotyku hřebene na srst, krátkému pročísnutí, dvěma pročísnutím... a když budete opravdu zodpovědně dbát, aby se vůbec nikdy nedostal do stavu, kdy by mu to bylo sebemíň nepříjemné, tak ho za pár dní komplet vyčešete a on si to bude děsně užívat

Nejspíš by dost pomohl i nějaký kondicionér na rozčesávání, ale v tom se nevyznám, mám krátkosrsťáky.

K tomu česání - v prvé řadě je nutné mít dobrý hřeben (já mám hrablo). Dejte česání "povel" - pojmenujte tuto činnost - a začněte jedním něžným hrábnutím s povelem + odměna a psa propustit. A prodlužujete česání. Češte jemně, já svému hovíkovi vždy obrátím srst do protisměru a hrablem ubírám a tak pročesávám. Vhodná doba je když jde odpočívat (viz příspěvek výše). Jinak roční hovawart už by měl mít takovou poslušnost, aby Vám takový problém nevznikl. Čímž se dostáváme k tomu druhému dotazu - nudě - HW je plemeno pracovní a potřebuje pracovní náplň, pro toto plemeno je sportovní kynologie ideální. Cvičíte svého psa? Má nějaké zaměstnání? Můj roční hovík ve výcviku byl rád, že vypadnu ráno do práce (byťák) a on může v klidu spát. Váš roční hovík není rapl ale pravděpodobně pouze temperamentní a velice unuděný pracovní pes. Proč ho necháte narážet do dětí (skutečně to je pro psa dobrá zábava, můj pastevec do nás taky rád bourá)?! Naučte ho místo toho něco jiného (záměrně nepíšu zakažte mu to, musíte mu ukázat co jiného má místo toho dělat). A dejte mu zaměstnání.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,

také máme ročního Hovíka a musím říct, že je to rapl. Když jsme s ním na zahradě, tak je maximálně spokojení. Miluje společnost a děti - i když musím říct, že je k nim celkem tvrdej - když si začne hrát, tak je porazí, nebo se rozeběhne a narazí do nich a myslí si, že je to hra. Když děti začnou brečet, tak ví, že něco udělal špatně. Jinak máme velké problémy s nudou. Když jsme v práci, tak na zahradě rozkouše vše co se dá . Jak je zabavíte, když nejste doma? A teď mě nejvíc trápí česání. Od malička nesnáší hřeben či kartáč. Teď o víkednu na mě i vycenil zuby. Prosím poradíte mi, jak na něho? Nechci ho trápit a mučit, ale zase na druhou stranu, je opravdu třeba ho vyčesat. Nevím, zda jsem již něco nepromeškala . Jinak ho máme rádi, ale je to prostě lump. Snad o to ještě přejde... Předem díky za rady

Podle zadání jste promeškala asi úplně celý jeho rok. Pořídili jste si pracovní plemeno, které potřebude denně zaměstnání (jako spousta jiných plemen mimochodem). Jak na kartáč už vám tu poradily, ale asi bych si našla nějaký cvičák v okolí a začla od začátku, teď to ale bude těžší, než se štěnětem... No jo, to jsou ta atlasová ideální rodinná plemena, ach jo. :/

Dobrý den, mám hovíka 4,5 roku. Nemůžu na něj říct půl slova, myslím v dobrém. Když ho jdu česat, tak je radostí bezsebe.Hlídá 100% a obranář je taky dobrý, to mám vyzkoušené na dceři, která je hodně postižená.Byl u mě pán, který se nebojí psů a pozná, jestli umí hlídat nebo ne. Řekl, že je moula, který nehlídá a šel vesele dál. Náš hovík si počkal, až přijde dál od branky a pak se pustil do poslaní hlídat. Pán musel počkat, až někdo přijde ven a do smíchu mu nebylo.Je to dobrý pes,ale musí se mu člověk věnovat.

Já mám moji Najru - hovawartici - s nejlepší povahou pod sluncem, sice jsme si museli cca v 5měsících vyjasnit, kdo tomu doma šéfuje, ale od té doby není problém. Tak radostného psa jsem nikdy neviděla, pořád dobře naladěná, veselá, empatická - tomu nevěřím, že hovíci jsou jacísi zdegenerovaní, při bonitaci je velký důraz na povahu, bázliví se vyřazují, agresivní tím spíš, to snad mluvíte o psech bez PP, tomu bych věřila, ale uchovnění jedinci jsou tak, jak se píše ve standardech. Na hovíka nedám dopustit, jak říkal pan rozhočí u bonitace: Najra je sebevědomá, nebojácná... A moje srdce plesalo...