Nelovecké zkušenosti s ohařem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zapoměla jsem...za případné příspěvky předem děkuji...

Dá se s nimi dělat cokoliv, výmary kdysi používala policie ke stopování. Otázkou je jak dokážete potlačit jejich lovecký pud, protože venku zvěř ucítí a zda budete mít tak perfektní poslušnost. Nevím jaké máte zkušenosti,ale nepřijde mi, že ohař je vhodný pro začátečníka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dá se s nimi dělat cokoliv, výmary kdysi používala policie ke stopování. Otázkou je jak dokážete potlačit jejich lovecký pud, protože venku zvěř ucítí a zda budete mít tak perfektní poslušnost. Nevím jaké máte zkušenosti,ale nepřijde mi, že ohař je vhodný pro začátečníka.

např.canicros, bikejorink, scooter,skijoring, dogtrekking, pulling, agility, ...
no všechno...na co si vzpomeneš...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
např.canicros, bikejorink, scooter,skijoring, dogtrekking, pulling, agility, ...
no všechno...na co si vzpomeneš...

Jen jestli jste vyřešila i to, zda jste vy jedinečná pro ohaře. A zda dokážete být i za deset let.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen jestli jste vyřešila i to, zda jste vy jedinečná pro ohaře. A zda dokážete být i za deset let.

Možná, že psali jen o loveckém výcviku, protože nic jiného s němčoury snad nikdo nedělá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím Před časem jsem zde zahájila diskusi o ohařích, konkrétně o jejich využití mimo loveckou oblast (příspěvek \\\"Ohař bez lovení\\\") .Reagovali hlavně majitelé, kteří se svým ohařem podnikají lovecké aktivity, tudiž se svým názorem přikláněli spíše k tomu loveckému využití. Chtěla bych poprosit ty majitele ohařů (hlavně německých, ale i jiných), kteří se svými pejsky nepodnikají lovecké aktivity, aby mi zde přihodili svoje zkušenosti s tímto plemenem. Jaké aktivity se s nimi dají podnikat, jaké je s nimi soužití....Chystám se pořídit si ohaře (nejspíš německého), ráda bych posháněla co nejvíce informací. Příspěvky typu \\\"proč si chcete pořídit právě ohaře, když nechcete lovit?\\\" apod. budu ignorovat, neboť to jsem si už vyřešila. Ohaři jsou prostě pro mě jedineční. Pátrala jsem i po jiných středně velkých plemenech, a vždy jsem skončila u nich....

Ohař je určitě krásné plemeno, ale jak již psal někdo přede mnou, tak naprosto není vhodný do rodiny, kde nevyužijí jeho obrovský temperament a chuť něco dělat - ať již je to aktivita jakéhokoliv druhu. Toto mohu říci na základě zkušenosti z rodiny, kdy pes zůstal na starost starším lidem a ti ho nezvládají - takže stresující vycházky (uteče, neuteče), udržím ho, neudržím, serve se, neserve, když potkají nějakého psa, který mu není zrovna po chuti. Osobně si myslím, že pro takto lovecky disponovaného psa je škoda, když nemůže své schopnosti plně využít a to především při práci v lese. Ostatně právě proto byl šlechtěn. Takže přeji hodně štěstí při výběru a ať máte ze svého psa jen radost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ohař je určitě krásné plemeno, ale jak již psal někdo přede mnou, tak naprosto není vhodný do rodiny, kde nevyužijí jeho obrovský temperament a chuť něco dělat - ať již je to aktivita jakéhokoliv druhu. Toto mohu říci na základě zkušenosti z rodiny, kdy pes zůstal na starost starším lidem a ti ho nezvládají - takže stresující vycházky (uteče, neuteče), udržím ho, neudržím, serve se, neserve, když potkají nějakého psa, který mu není zrovna po chuti. Osobně si myslím, že pro takto lovecky disponovaného psa je škoda, když nemůže své schopnosti plně využít a to především při práci v lese. Ostatně právě proto byl šlechtěn. Takže přeji hodně štěstí při výběru a ať máte ze svého psa jen radost.

nejsem zadavatelka a ani nemám s "lovečáky" zkušenost, ale zajímala by mě jedna věc: To opravdu není možné přesměrovat temperament psa na jinou činnost? Vím, že byl určitým směrem šlechtěn, ale kdyby měl jiné vyžití, které by ho též uspokojovalo a dostatečně zaměstnalo, tak by to snad šlo. Pokud se tedy dostane pod kontrolu lovecký pud...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nejsem zadavatelka a ani nemám s "lovečáky" zkušenost, ale zajímala by mě jedna věc: To opravdu není možné přesměrovat temperament psa na jinou činnost? Vím, že byl určitým směrem šlechtěn, ale kdyby měl jiné vyžití, které by ho též uspokojovalo a dostatečně zaměstnalo, tak by to snad šlo. Pokud se tedy dostane pod kontrolu lovecký pud...

Jde o to, že doopravdy ho uspokojí jen lovecká práce. Vše ostatní je jen náhražka. Ohaři se mi od dětství mimořádně líbí, myslím, že je i znám (lovecky vedení a využívaní psi v příbuzenstvu). Sama se zabývám úplně jinými kynologickými oblastmi s úplně jiným plemenem.
V současné době znám řadu lovecky necvičených ohařů. Mnozí z nich se mají bez nejmenší pochyby dobře - majitelé s nimi jezdí na dlouhé tůry na běžkách, kolech,... Psi jsou šťastní, ale chybí jim ta ohaří "jiskra" v pohledu. Když se jim podívám do očí, není tam. Těžko se to popisuje.
A bohužel znám taky řadu případů, kdy majitelé změní zaměstnání, rozejdou se, narodí se děti,... Zkrátka není už tolik času. A pak je to průšvih.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jde o to, že doopravdy ho uspokojí jen lovecká práce. Vše ostatní je jen náhražka. Ohaři se mi od dětství mimořádně líbí, myslím, že je i znám (lovecky vedení a využívaní psi v příbuzenstvu). Sama se zabývám úplně jinými kynologickými oblastmi s úplně jiným plemenem.
V současné době znám řadu lovecky necvičených ohařů. Mnozí z nich se mají bez nejmenší pochyby dobře - majitelé s nimi jezdí na dlouhé tůry na běžkách, kolech,... Psi jsou šťastní, ale chybí jim ta ohaří "jiskra" v pohledu. Když se jim podívám do očí, není tam. Těžko se to popisuje.
A bohužel znám taky řadu případů, kdy majitelé změní zaměstnání, rozejdou se, narodí se děti,... Zkrátka není už tolik času. A pak je to průšvih.

Ale to je průšvih u každého psa. Také může majitel umřít, starý jako mladý.
(Ale souhlasím s tím, že máme tolik plemen právě proto, aby si každý mohl vybrat a psi by měli mít práci ke které byli šlechtěni).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím Před časem jsem zde zahájila diskusi o ohařích, konkrétně o jejich využití mimo loveckou oblast (příspěvek \\\"Ohař bez lovení\\\") .Reagovali hlavně majitelé, kteří se svým ohařem podnikají lovecké aktivity, tudiž se svým názorem přikláněli spíše k tomu loveckému využití. Chtěla bych poprosit ty majitele ohařů (hlavně německých, ale i jiných), kteří se svými pejsky nepodnikají lovecké aktivity, aby mi zde přihodili svoje zkušenosti s tímto plemenem. Jaké aktivity se s nimi dají podnikat, jaké je s nimi soužití....Chystám se pořídit si ohaře (nejspíš německého), ráda bych posháněla co nejvíce informací. Příspěvky typu \\\"proč si chcete pořídit právě ohaře, když nechcete lovit?\\\" apod. budu ignorovat, neboť to jsem si už vyřešila. Ohaři jsou prostě pro mě jedineční. Pátrala jsem i po jiných středně velkých plemenech, a vždy jsem skončila u nich....

Vedle mně teď na pelíšku leží můj dvanáctiletý ohař - irský setr. Lovecký výcvik jsme neabsolvovali, tudíž neměl ani "lovecké vyžití". Troufám si říct, že svůj život prožil šťastně a plně i bez toho a tu "jiskru", o které tu někdo píše, má v očích i teď, ve svých dvanácti letech!!! Rozhodně když ho srovnám s ohaři, které vlastní místní "myslivectvo" - do jednoho věřím, že mu závidí. Denně je vídám běhat znuděné u kola na vodítku, nebo je na krátkém vodítku venčí manželky. Ano, když jsou na honu, běhají navolno dosytosti. Ale jak často je hon? My máme procházku navolno třikrát denně!!! Jako mladý měl možnost lítat po polích a v lese, tam je doteď nejšťastnější ... jen už tak nelítá, spíš pobíhá okolo mě.
Potřebuje vědět, co může a co ne, mít pevně stanovené hranice, kvalitní přivolání i od zvěře, spoustu volného pohybu v přírodě a pána, na kterého se bude moci spolehnout. Pak to bude šťastný pes ať bude nebo nebude využit ke svému původnímu poslání.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vedle mně teď na pelíšku leží můj dvanáctiletý ohař - irský setr. Lovecký výcvik jsme neabsolvovali, tudíž neměl ani "lovecké vyžití". Troufám si říct, že svůj život prožil šťastně a plně i bez toho a tu "jiskru", o které tu někdo píše, má v očích i teď, ve svých dvanácti letech!!! Rozhodně když ho srovnám s ohaři, které vlastní místní "myslivectvo" - do jednoho věřím, že mu závidí. Denně je vídám běhat znuděné u kola na vodítku, nebo je na krátkém vodítku venčí manželky. Ano, když jsou na honu, běhají navolno dosytosti. Ale jak často je hon? My máme procházku navolno třikrát denně!!! Jako mladý měl možnost lítat po polích a v lese, tam je doteď nejšťastnější ... jen už tak nelítá, spíš pobíhá okolo mě.
Potřebuje vědět, co může a co ne, mít pevně stanovené hranice, kvalitní přivolání i od zvěře, spoustu volného pohybu v přírodě a pána, na kterého se bude moci spolehnout. Pak to bude šťastný pes ať bude nebo nebude využit ke svému původnímu poslání.

Jsem zadavatelka a jsem ráda, že se na to někdo dívá podobně (viz. majitel 12letého setra). My jsme měli kdysi u rodičů anglického kokra (fenku), ti jsou obecně hodně energičtí, mají rádi pohyb a milují vodu. Ani jedna vášeň se u naší kokřice neprojevila. Byla klidná, spíše lenivá a na delší procházky se jí moc nechtělo. Prostě si myslím, že se nějak přizpůsobila našemu stylu života (je fakt, že jsme na ní moc času neměli). Ale nešťastná určitě nebyla. Teď chci psa, abych s ním něco dělala, aby byl součástí veškerých aktivit a hlavně aby byl členem rodiny a našim přítelem.
K příspěvku 120.40 – myslím, že jedinečnost se posuzuje podle toho, jak svého pesana integrujete do vlastního života. Zda si ho pořizujete jen z potřeby uplatnit ho v pracovních činnostech nebo z důvodů čistě nezjištných, protože psa berete jako přítele, společníka a rovnoceného člena rodiny...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka a jsem ráda, že se na to někdo dívá podobně (viz. majitel 12letého setra). My jsme měli kdysi u rodičů anglického kokra (fenku), ti jsou obecně hodně energičtí, mají rádi pohyb a milují vodu. Ani jedna vášeň se u naší kokřice neprojevila. Byla klidná, spíše lenivá a na delší procházky se jí moc nechtělo. Prostě si myslím, že se nějak přizpůsobila našemu stylu života (je fakt, že jsme na ní moc času neměli). Ale nešťastná určitě nebyla. Teď chci psa, abych s ním něco dělala, aby byl součástí veškerých aktivit a hlavně aby byl členem rodiny a našim přítelem.
K příspěvku 120.40 – myslím, že jedinečnost se posuzuje podle toho, jak svého pesana integrujete do vlastního života. Zda si ho pořizujete jen z potřeby uplatnit ho v pracovních činnostech nebo z důvodů čistě nezjištných, protože psa berete jako přítele, společníka a rovnoceného člena rodiny...

Mám dvouletého ohaře. Věnujeme se coursingu a canisterapii. Dříve jsme běhali agility, pejska to nebavilo, a párkrát jsme zkoušeli i obrany, to mu šlo skvěle, ale já jsem to zavrhla kvůli canisterapii. Chtěla bych ještě zkusit dogtrekking. Jinak pejsek má často procházky na pole a dostatečné vyběhání u koní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem zadavatelka a jsem ráda, že se na to někdo dívá podobně (viz. majitel 12letého setra). My jsme měli kdysi u rodičů anglického kokra (fenku), ti jsou obecně hodně energičtí, mají rádi pohyb a milují vodu. Ani jedna vášeň se u naší kokřice neprojevila. Byla klidná, spíše lenivá a na delší procházky se jí moc nechtělo. Prostě si myslím, že se nějak přizpůsobila našemu stylu života (je fakt, že jsme na ní moc času neměli). Ale nešťastná určitě nebyla. Teď chci psa, abych s ním něco dělala, aby byl součástí veškerých aktivit a hlavně aby byl členem rodiny a našim přítelem.
K příspěvku 120.40 – myslím, že jedinečnost se posuzuje podle toho, jak svého pesana integrujete do vlastního života. Zda si ho pořizujete jen z potřeby uplatnit ho v pracovních činnostech nebo z důvodů čistě nezjištných, protože psa berete jako přítele, společníka a rovnoceného člena rodiny...

Dobrý deň,
mám výmarku, máme lovecký výcvik, ale nie sme polovníci. Občas sa nám pošťastí, že nás pozvú na polovačku /ale ja strelbu nemusím, chodím tam len kôli psovi/. Od 5 mesiacov sme začali aj kynologický výcvik a ešte teraz radi zavítame na cvičák a feňulu to aj baví a utvrdíme si poslušnosť.
Myslím, že lovecký pes sa môže realizovať aj v tomto odbore.
Toť môj názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám dvouletého ohaře. Věnujeme se coursingu a canisterapii. Dříve jsme běhali agility, pejska to nebavilo, a párkrát jsme zkoušeli i obrany, to mu šlo skvěle, ale já jsem to zavrhla kvůli canisterapii. Chtěla bych ještě zkusit dogtrekking. Jinak pejsek má často procházky na pole a dostatečné vyběhání u koní.

Měli jsme čtyři pointry, velmi temperamentní a velmi všestranné. Honební sezona je krátká a psi byli s námi pořád. Neskuteční mazli, hlídači i domácí povaleči, průvodci na vyjížďkách na koních a v zimě ochotně tahali sáňky. Málokterý myslivec bere psa denně do revíru, dokonce někteří vytáhnou chudáka párkrát v roce na hon a ještě se diví, že jim tam běsní. Takovému psu je jedno, že s ním kdysi někdo složil lovecké zkoušky. Spíš by ocenil, kdyby se mu člověk věnoval pravidelně jakýmkoliv aktivním způsobem. Přesto se přimlouvám zvlášť u pěkných jedinců za pokus zkusit si s ohařem práci v poli, většinou u nadějných psů pomůžou zkušení vůdcové z klubu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý deň,
mám výmarku, máme lovecký výcvik, ale nie sme polovníci. Občas sa nám pošťastí, že nás pozvú na polovačku /ale ja strelbu nemusím, chodím tam len kôli psovi/. Od 5 mesiacov sme začali aj kynologický výcvik a ešte teraz radi zavítame na cvičák a feňulu to aj baví a utvrdíme si poslušnosť.
Myslím, že lovecký pes sa môže realizovať aj v tomto odbore.
Toť môj názor.

Pro zadavatelku - píšu jako majitelka ohaře nelovecky vedeného - maďara. Pokud jste si vše dobře, velmi dobře rozvážila a máte skutečně dostatek času, které tohle torpédo mezi plemeny požaduje a počítáte i s tím, že pes u vás bude v časech nejen dobrých, ale i těch zlých- protože ty přijít prostě můžou, ale pro ohaře - ostatně jako vlastně pro každého jiného psa - není vůbec dobré, když po nějaké době člověk zjistí, že třeba pro malé miminko už to nezvládá, protože ten pes bude ten čas a vaši aktivitu vyžadovat i poté. takže pokud to fakt máte dobře spočítané (nepíšu to proto, abych Vás prudila, ale proto, že ohaře fakt miluju a je mi smutno, když čím dál tím víc vídám inzeráty tipu.... daruji ohaře do dobrých rukou, bohužel to nezvládám....., není na něj tolik času.... , rozrostla se nám rodina, pejskovi se nemůžeme tolik věnovat...... tak to prosím neberte ve špatném, to co píšu, píšu jen kvůli nim), takže prostě pokud jste to spočetla a víte do čeho jdete, tak mám pro vás dobrou zprávu- ohař i bez loveckého výcviku může žít. A hodně šťastněMůj pes je toho, krom jiných ostatních důkazem. Tu loveckou činnost lze totiž nahradit tak, že ten pes v podstatě bude dělat to k čemu je určený, ale nemusíte chodit na hony. Ostatně - já jsem to tady už psala -částí toho výcviku z lovečiny by měl projít, abyste ho měla dobře zvladatelného u zvěře. Ale to po prostudování zvládnete sama- já jsem to také zvládla. Informací se dá dneska najít hodně na ohařských fórech.
Kvůli vystavování zvěře nemusíte na hony, to po naučení bude pes dělat sám a radostně při procházkách, kvůli aportování nemusíte na hony-to nahradíte aportem třeba činky, nebo dumíka. Hledání taky nemusí být hledání zvěře, ale předmětů v terénu. Vlečku mu můžete taky dělat v poho a nemusíte na nohy či zkoušky. Prostě není problém touto činností plně uspokojit jeho lovecké vášně. Ano pes při práci v poli je nejšťastnější, to je pravda, ale to mu můžete zajistit vy sama také.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro zadavatelku - píšu jako majitelka ohaře nelovecky vedeného - maďara. Pokud jste si vše dobře, velmi dobře rozvážila a máte skutečně dostatek času, které tohle torpédo mezi plemeny požaduje a počítáte i s tím, že pes u vás bude v časech nejen dobrých, ale i těch zlých- protože ty přijít prostě můžou, ale pro ohaře - ostatně jako vlastně pro každého jiného psa - není vůbec dobré, když po nějaké době člověk zjistí, že třeba pro malé miminko už to nezvládá, protože ten pes bude ten čas a vaši aktivitu vyžadovat i poté. takže pokud to fakt máte dobře spočítané (nepíšu to proto, abych Vás prudila, ale proto, že ohaře fakt miluju a je mi smutno, když čím dál tím víc vídám inzeráty tipu.... daruji ohaře do dobrých rukou, bohužel to nezvládám....., není na něj tolik času.... , rozrostla se nám rodina, pejskovi se nemůžeme tolik věnovat...... tak to prosím neberte ve špatném, to co píšu, píšu jen kvůli nim), takže prostě pokud jste to spočetla a víte do čeho jdete, tak mám pro vás dobrou zprávu- ohař i bez loveckého výcviku může žít. A hodně šťastněMůj pes je toho, krom jiných ostatních důkazem. Tu loveckou činnost lze totiž nahradit tak, že ten pes v podstatě bude dělat to k čemu je určený, ale nemusíte chodit na hony. Ostatně - já jsem to tady už psala -částí toho výcviku z lovečiny by měl projít, abyste ho měla dobře zvladatelného u zvěře. Ale to po prostudování zvládnete sama- já jsem to také zvládla. Informací se dá dneska najít hodně na ohařských fórech.
Kvůli vystavování zvěře nemusíte na hony, to po naučení bude pes dělat sám a radostně při procházkách, kvůli aportování nemusíte na hony-to nahradíte aportem třeba činky, nebo dumíka. Hledání taky nemusí být hledání zvěře, ale předmětů v terénu. Vlečku mu můžete taky dělat v poho a nemusíte na nohy či zkoušky. Prostě není problém touto činností plně uspokojit jeho lovecké vášně. Ano pes při práci v poli je nejšťastnější, to je pravda, ale to mu můžete zajistit vy sama také.

Ahoj, přidám taky nějaké postřehy ze života s ohařem. Máme doma desetiletého německého ohaře krátkosrstého. Budete asi překvapeni,ale lovecký výcvik jsme nikdy nedělali. Od jeho 1 roku ho máme z útulku a těch 9 let u nás žije spokojeně a i bez loveckého vedení. Dělali jsme 3 roky agility, ale psisko nejvíc baví jen tak lítat po poli, louce atd. Neříkám, že to není náročné vychovat takovéto plemeno, ale vyloženě lovecky ho mermomocí vést každý nemusí. My jsme nejšťasnější, když může běhat za míčkem, pro klacíky do vody, u kola, v zimě na běžky a to můžu říct že i ve svých nedávno oslavených deseti letech zvládá bez problémů. Je to strašně aktivní pes. Ale je pravda, že lovecké pudy jsou a vždycky byly, jen se musí umět ukočírovat. Teď už nám za zajícem neuteče,udělá otočku a volným klusem běží ke mě
Držím pěsti a nenechte se zvyklat.

Efa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, přidám taky nějaké postřehy ze života s ohařem. Máme doma desetiletého německého ohaře krátkosrstého. Budete asi překvapeni,ale lovecký výcvik jsme nikdy nedělali. Od jeho 1 roku ho máme z útulku a těch 9 let u nás žije spokojeně a i bez loveckého vedení. Dělali jsme 3 roky agility, ale psisko nejvíc baví jen tak lítat po poli, louce atd. Neříkám, že to není náročné vychovat takovéto plemeno, ale vyloženě lovecky ho mermomocí vést každý nemusí. My jsme nejšťasnější, když může běhat za míčkem, pro klacíky do vody, u kola, v zimě na běžky a to můžu říct že i ve svých nedávno oslavených deseti letech zvládá bez problémů. Je to strašně aktivní pes. Ale je pravda, že lovecké pudy jsou a vždycky byly, jen se musí umět ukočírovat. Teď už nám za zajícem neuteče,udělá otočku a volným klusem běží ke mě
Držím pěsti a nenechte se zvyklat.

Efa

Opět zadavatelka...Všech názorů si vážím, těch, co nepreferují jednoznačně lovecké vyžití, samozřejmě více Nemůžu s určitostí říct, zda ohaře zvládnem či nikoliv, ale bude to každopádně výzva. Taky nevím, co bude třeba za deset let (to snad neví nikdo, kdo si psa pořizuje). Vždy může nastat situace, která bude důležitější, plánujeme samozřejmě rodinu apod. Ale, myslím, že se psa dá ukočírovat a navyknout na určitý režim, naučit ho se podřídit když bude potřeba. Ikdyž se pes stane vždy důležitým členem rodiny, nemůžeme přeci podle něho řídit celý život....ikdyž to by bylo pro psa samozřejmě ideální

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opět zadavatelka...Všech názorů si vážím, těch, co nepreferují jednoznačně lovecké vyžití, samozřejmě více Nemůžu s určitostí říct, zda ohaře zvládnem či nikoliv, ale bude to každopádně výzva. Taky nevím, co bude třeba za deset let (to snad neví nikdo, kdo si psa pořizuje). Vždy může nastat situace, která bude důležitější, plánujeme samozřejmě rodinu apod. Ale, myslím, že se psa dá ukočírovat a navyknout na určitý režim, naučit ho se podřídit když bude potřeba. Ikdyž se pes stane vždy důležitým členem rodiny, nemůžeme přeci podle něho řídit celý život....ikdyž to by bylo pro psa samozřejmě ideální

plánujeme samozřejmě rodinu apod - promiňte možná se zeptám naprosto blbě,ale počítáte třeba s tím, že venčit ohaře s kočárkem tak, aby se mu dostalo toho co potřebuje moc nejde? Vííte nemůžeme přeci podle něho řídit celý život.... tohle není zrovna ideální náhled na věc. protože pokud si psa pořídíte, musíte mu-pokud k tomu chcete přistupovat na férovku- podřídit svůj život - počínaje časem, přes výběr dovolené atd.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opět zadavatelka...Všech názorů si vážím, těch, co nepreferují jednoznačně lovecké vyžití, samozřejmě více Nemůžu s určitostí říct, zda ohaře zvládnem či nikoliv, ale bude to každopádně výzva. Taky nevím, co bude třeba za deset let (to snad neví nikdo, kdo si psa pořizuje). Vždy může nastat situace, která bude důležitější, plánujeme samozřejmě rodinu apod. Ale, myslím, že se psa dá ukočírovat a navyknout na určitý režim, naučit ho se podřídit když bude potřeba. Ikdyž se pes stane vždy důležitým členem rodiny, nemůžeme přeci podle něho řídit celý život....ikdyž to by bylo pro psa samozřejmě ideální

Myslím, že v tom posledním se mýlíte. Pokud si pořídíte psa, tak musíte řídit už celý svůj život s ohledem na něj. Tak jako když si pořídíte dítě. Je to podobné. Už nejdou dělat některé věci, tak jako dřív. Nemůžete odjet tam kam byste chtěli,musíte upravit byt, tak aby se pes nemohl zranit nebo otrávit, musíte ven i když tam leje jako z konve, nebo mrzne a vy máte chřipku. Takových věcí, které už nikdy nebudou stejné, by se dalo najít ještě spousta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že v tom posledním se mýlíte. Pokud si pořídíte psa, tak musíte řídit už celý svůj život s ohledem na něj. Tak jako když si pořídíte dítě. Je to podobné. Už nejdou dělat některé věci, tak jako dřív. Nemůžete odjet tam kam byste chtěli,musíte upravit byt, tak aby se pes nemohl zranit nebo otrávit, musíte ven i když tam leje jako z konve, nebo mrzne a vy máte chřipku. Takových věcí, které už nikdy nebudou stejné, by se dalo najít ještě spousta.

dík jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak vidí. Pokud si člověk pořídí psa, musí vše dotáhnout do konce a to i přes to, že je to někdy zatraceně složítý, ale ten pes si svůj osud nevybere, odpovědnost za jeho osud má ten, kdo si ho pořídil. A to i v době někdy velkých komplikací. Pochopitelně těžko se bude řešit situace vážné nemoci, ale bohužel spousta lidí dneska přestane zvládat i to, že má psa a dítě k tomu. Ano není to jednoduché, ale jednou jsem si psa pořídil a tak musím tu zodpovědnost převzít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dík jsem ráda, že nejsem sama, kdo to tak vidí. Pokud si člověk pořídí psa, musí vše dotáhnout do konce a to i přes to, že je to někdy zatraceně složítý, ale ten pes si svůj osud nevybere, odpovědnost za jeho osud má ten, kdo si ho pořídil. A to i v době někdy velkých komplikací. Pochopitelně těžko se bude řešit situace vážné nemoci, ale bohužel spousta lidí dneska přestane zvládat i to, že má psa a dítě k tomu. Ano není to jednoduché, ale jednou jsem si psa pořídil a tak musím tu zodpovědnost převzít.

Tak vidím, že jste se do mě pěkně pustili Já vše, co jste napsali beru, a uvědomuji si zodpovědnost. Je mi samozřejmě jasné, že život musíme potřebám psa přizpůsobit ke spokojenosti obou stran. Této zodpovědnosti se v žádném případě nevzdávám. A že to má být "na férovku" o to právě jde...V něčem se přizpůsobíme my a v něčem pesan. Porovnání s malým dítětem se mi zdá v určitém smyslu logické, ale trochu přehnané...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak vidím, že jste se do mě pěkně pustili Já vše, co jste napsali beru, a uvědomuji si zodpovědnost. Je mi samozřejmě jasné, že život musíme potřebám psa přizpůsobit ke spokojenosti obou stran. Této zodpovědnosti se v žádném případě nevzdávám. A že to má být "na férovku" o to právě jde...V něčem se přizpůsobíme my a v něčem pesan. Porovnání s malým dítětem se mi zdá v určitém smyslu logické, ale trochu přehnané...

Mám 8letého německého ohaře dlouhosrstého. Dostali jsme ho jako 7letého s loveckými zkouškami, majitel ho lovecky využíval do 5ti let, vloni musel odjet dlouhodobě do ciziny. Je to úžasné zvíře, milé, neagresivní, hodné k dětem. Vášnivě aportuje a plave. Asi bych si ho netroufla pořizovat jako štěně, protože bych ho neuměla vycvičit. Občas mu dělám podle návodu tzv. vlečku, barvu, ztracenou. A tady se objeví pravá krása ohaře. Myslím, že při žádné jiné činnosti není tak úžasný. Pohled na pracujícího ohaře v poli se nedá jen tak k něčemu přirovnat. Možná by stálo za úvahu se poohlédnout po již vycvičeném dospělci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám 8letého německého ohaře dlouhosrstého. Dostali jsme ho jako 7letého s loveckými zkouškami, majitel ho lovecky využíval do 5ti let, vloni musel odjet dlouhodobě do ciziny. Je to úžasné zvíře, milé, neagresivní, hodné k dětem. Vášnivě aportuje a plave. Asi bych si ho netroufla pořizovat jako štěně, protože bych ho neuměla vycvičit. Občas mu dělám podle návodu tzv. vlečku, barvu, ztracenou. A tady se objeví pravá krása ohaře. Myslím, že při žádné jiné činnosti není tak úžasný. Pohled na pracujícího ohaře v poli se nedá jen tak k něčemu přirovnat. Možná by stálo za úvahu se poohlédnout po již vycvičeném dospělci.

Určitě děkuji za postřehy. Je to těžké vědět, jakého psa chcete, proč ho chcete, ale bojovat s pocitem, že uděláte blbost, když si ho pořídíte....
Před časem jsem narazila na CH stanici, která má dlouholetou tradici, má výborné reference, a ta dává štěňata NKO jak pro lovecké účely ze spojení, kde rodiče jsou vášnivými lovci, tak i do rodin nemyslivcům, po rodičích klidnějších. Tato štěňata bývají velmi přizpůsobivá a klidná. A právě tato skutečnost mi dala impuls k tomu, abych to nevzdávala...
Mám ještě druhého favorita, a tím je Flat coated retriever. Povahově výborný, ale je to chlupáč.