Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Mám tři pejsky - 12 let kříženec cca 17 kg, 13 let malý knírač a 8 let labradorka. Je to "poskládaná parta", nejdřív byla labina, potom přibyl voříšek z útulku a před dvěma roky nechtěný a k utracení odsouzený knírač. Dobře se spolu snášeli až donedávna.Voříšek cca před rokem začal mít bolesti při lehání a postupně jsme téměř vylučovací metodou a následným potvrzením RTG v narkoze zjistili, že má od mládí vykloubený kyčelní kloub, o čemž jsme neměli ani páru, protože se to poprvé projevilo fakt až před rokem a RTG ukázal, že už v podstatě nemá ani hlavici ani jamku a velice pokročilou artrozu .Jako řešení jen endoprotéza (to jsem kvůli věku odmítla) nebo trvale udržovat bolest na snesitelné hranici léky. Bohužel bolest zřejmě jen zmírňují, pes se rád pohybuje, nerad leží, těší se na procházky, na baštu, prostě zatím mi nepřijde, že je jeho život už jen trápení a je čas na uspání. Ale v každém případě už je hodně jiný. Když nespí, tak se naučil po bytě pohybovat dokolečka. Běhá třeba kolem křesla, kolem stolu nebo i kolem jiného pejska, je mrzutější (mrtvici neměl, venku se pohybuje úplně normálně, spíš mi to přijde, že se tím pobíháním brání bolesti). Poslední dobou cca 2 týdny se mi několikrát stalo, že (hlavně po jídle) dost ošklivě vyletěl na knírače. Fenky se tyhle jeho nálady netýkají. Prostě nabaští se, potom vždycky tak 10 - 15 minut pobíhá v obýváku kolem stolu a potom odchází do předsíně do pelíšku. Pokud se mu při tom jeho pobíhání připlete malej do cesty, vyletí po něm. Prcek se taky ozve a jsou v sobě. Problém je, že ho dost těžko s ohledem na jeho stav můžu potrestat, většinou jen zařvu a je klid, ale nemůžu s ním smýknout, srazit ho na zem prostě takový ten výraznější projev nevole nelze, protože vím, že to dělá proto, že má bolest a je mrzutej, vzteklej a nechci mu ještě víc ublížit. Nejde ani poslat na místo, protože si to prostě musí odběhat a pak prostě jde spát (mimochodem taky do jiné místnosti, aby byl v klidu). Nevím jak to důrazně zarazit, aby se to nestalo zvykem a přitom mu neubližovat. Vím, že mu už moc času nezbývá, ale dokud se těší na procházky a baštu a má zájem o dění, tak mi přijde, že ho ještě život baví. Ale taky je mi jasné, že se to zhoršuje a léky už přidávat nejdou. Jak byste tohle řešili?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.55
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři pejsky - 12 let kříženec cca 17 kg, 13 let malý knírač a 8 let labradorka. Je to "poskládaná parta", nejdřív byla labina, potom přibyl voříšek z útulku a před dvěma roky nechtěný a k utracení odsouzený knírač. Dobře se spolu snášeli až donedávna.Voříšek cca před rokem začal mít bolesti při lehání a postupně jsme téměř vylučovací metodou a následným potvrzením RTG v narkoze zjistili, že má od mládí vykloubený kyčelní kloub, o čemž jsme neměli ani páru, protože se to poprvé projevilo fakt až před rokem a RTG ukázal, že už v podstatě nemá ani hlavici ani jamku a velice pokročilou artrozu .Jako řešení jen endoprotéza (to jsem kvůli věku odmítla) nebo trvale udržovat bolest na snesitelné hranici léky. Bohužel bolest zřejmě jen zmírňují, pes se rád pohybuje, nerad leží, těší se na procházky, na baštu, prostě zatím mi nepřijde, že je jeho život už jen trápení a je čas na uspání. Ale v každém případě už je hodně jiný. Když nespí, tak se naučil po bytě pohybovat dokolečka. Běhá třeba kolem křesla, kolem stolu nebo i kolem jiného pejska, je mrzutější (mrtvici neměl, venku se pohybuje úplně normálně, spíš mi to přijde, že se tím pobíháním brání bolesti). Poslední dobou cca 2 týdny se mi několikrát stalo, že (hlavně po jídle) dost ošklivě vyletěl na knírače. Fenky se tyhle jeho nálady netýkají. Prostě nabaští se, potom vždycky tak 10 - 15 minut pobíhá v obýváku kolem stolu a potom odchází do předsíně do pelíšku. Pokud se mu při tom jeho pobíhání připlete malej do cesty, vyletí po něm. Prcek se taky ozve a jsou v sobě. Problém je, že ho dost těžko s ohledem na jeho stav můžu potrestat, většinou jen zařvu a je klid, ale nemůžu s ním smýknout, srazit ho na zem prostě takový ten výraznější projev nevole nelze, protože vím, že to dělá proto, že má bolest a je mrzutej, vzteklej a nechci mu ještě víc ublížit. Nejde ani poslat na místo, protože si to prostě musí odběhat a pak prostě jde spát (mimochodem taky do jiné místnosti, aby byl v klidu). Nevím jak to důrazně zarazit, aby se to nestalo zvykem a přitom mu neubližovat. Vím, že mu už moc času nezbývá, ale dokud se těší na procházky a baštu a má zájem o dění, tak mi přijde, že ho ještě život baví. Ale taky je mi jasné, že se to zhoršuje a léky už přidávat nejdou. Jak byste tohle řešili?
Ahoj, hned jak se nají bych ho poslala na místo a trvala na povelu zůstaň, pokud ho zná pokud ne, tak ho to co nejdříve nauč.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.107
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři pejsky - 12 let kříženec cca 17 kg, 13 let malý knírač a 8 let labradorka. Je to "poskládaná parta", nejdřív byla labina, potom přibyl voříšek z útulku a před dvěma roky nechtěný a k utracení odsouzený knírač. Dobře se spolu snášeli až donedávna.Voříšek cca před rokem začal mít bolesti při lehání a postupně jsme téměř vylučovací metodou a následným potvrzením RTG v narkoze zjistili, že má od mládí vykloubený kyčelní kloub, o čemž jsme neměli ani páru, protože se to poprvé projevilo fakt až před rokem a RTG ukázal, že už v podstatě nemá ani hlavici ani jamku a velice pokročilou artrozu .Jako řešení jen endoprotéza (to jsem kvůli věku odmítla) nebo trvale udržovat bolest na snesitelné hranici léky. Bohužel bolest zřejmě jen zmírňují, pes se rád pohybuje, nerad leží, těší se na procházky, na baštu, prostě zatím mi nepřijde, že je jeho život už jen trápení a je čas na uspání. Ale v každém případě už je hodně jiný. Když nespí, tak se naučil po bytě pohybovat dokolečka. Běhá třeba kolem křesla, kolem stolu nebo i kolem jiného pejska, je mrzutější (mrtvici neměl, venku se pohybuje úplně normálně, spíš mi to přijde, že se tím pobíháním brání bolesti). Poslední dobou cca 2 týdny se mi několikrát stalo, že (hlavně po jídle) dost ošklivě vyletěl na knírače. Fenky se tyhle jeho nálady netýkají. Prostě nabaští se, potom vždycky tak 10 - 15 minut pobíhá v obýváku kolem stolu a potom odchází do předsíně do pelíšku. Pokud se mu při tom jeho pobíhání připlete malej do cesty, vyletí po něm. Prcek se taky ozve a jsou v sobě. Problém je, že ho dost těžko s ohledem na jeho stav můžu potrestat, většinou jen zařvu a je klid, ale nemůžu s ním smýknout, srazit ho na zem prostě takový ten výraznější projev nevole nelze, protože vím, že to dělá proto, že má bolest a je mrzutej, vzteklej a nechci mu ještě víc ublížit. Nejde ani poslat na místo, protože si to prostě musí odběhat a pak prostě jde spát (mimochodem taky do jiné místnosti, aby byl v klidu). Nevím jak to důrazně zarazit, aby se to nestalo zvykem a přitom mu neubližovat. Vím, že mu už moc času nezbývá, ale dokud se těší na procházky a baštu a má zájem o dění, tak mi přijde, že ho ještě život baví. Ale taky je mi jasné, že se to zhoršuje a léky už přidávat nejdou. Jak byste tohle řešili?
Zavřela bych někam mimo toho kníra...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.55
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zavřela bych někam mimo toho kníra...
Autorka příspěvku nad Tebou- myslím, že časem by je musela oddělovat často a čím dál častěji, nejen v době krmení a po nakrmení.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.213.155
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Autorka příspěvku nad Tebou- myslím, že časem by je musela oddělovat často a čím dál častěji, nejen v době krmení a po nakrmení.
No oddělovat právě moc nejde, jsme v otevřeném 1+1, žádné dveře kromě WC a koupelny. Teď to řeším tak, že si prcka po jídle položím k sobě, dokud se Bazík nevyběhá, ale třeba se najednou zvedne, jde se napít a zrovna se mu připlete. Bazík není zlej, jen je teď nervas a odložit ho nejde. Samo, že povely zná, než ho to začalo hodně bolet, tak byl fakt poslušnej, ale teď třeba už na povel nelehne ani náhodou. Než si lehne tak dost dlouho krouží a hledá si polohu, jen tak si lehnout už mu nejde. Prostě ho necháváme, aby se mu žilo co nejsnesitelněji. Mám jen strach, aby se to časem nestupňovalo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.144.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No oddělovat právě moc nejde, jsme v otevřeném 1+1, žádné dveře kromě WC a koupelny. Teď to řeším tak, že si prcka po jídle položím k sobě, dokud se Bazík nevyběhá, ale třeba se najednou zvedne, jde se napít a zrovna se mu připlete. Bazík není zlej, jen je teď nervas a odložit ho nejde. Samo, že povely zná, než ho to začalo hodně bolet, tak byl fakt poslušnej, ale teď třeba už na povel nelehne ani náhodou. Než si lehne tak dost dlouho krouží a hledá si polohu, jen tak si lehnout už mu nejde. Prostě ho necháváme, aby se mu žilo co nejsnesitelněji. Mám jen strach, aby se to časem nestupňovalo.
No asi na tu dobu nez se vybeha a pujde si lehnout tak ohlidat druheho psa neboo zabavit v druhe mistnosti, s dedou uz moc nenacvicite, kor kdyz ho to boli...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.163.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám tři pejsky - 12 let kříženec cca 17 kg, 13 let malý knírač a 8 let labradorka. Je to "poskládaná parta", nejdřív byla labina, potom přibyl voříšek z útulku a před dvěma roky nechtěný a k utracení odsouzený knírač. Dobře se spolu snášeli až donedávna.Voříšek cca před rokem začal mít bolesti při lehání a postupně jsme téměř vylučovací metodou a následným potvrzením RTG v narkoze zjistili, že má od mládí vykloubený kyčelní kloub, o čemž jsme neměli ani páru, protože se to poprvé projevilo fakt až před rokem a RTG ukázal, že už v podstatě nemá ani hlavici ani jamku a velice pokročilou artrozu .Jako řešení jen endoprotéza (to jsem kvůli věku odmítla) nebo trvale udržovat bolest na snesitelné hranici léky. Bohužel bolest zřejmě jen zmírňují, pes se rád pohybuje, nerad leží, těší se na procházky, na baštu, prostě zatím mi nepřijde, že je jeho život už jen trápení a je čas na uspání. Ale v každém případě už je hodně jiný. Když nespí, tak se naučil po bytě pohybovat dokolečka. Běhá třeba kolem křesla, kolem stolu nebo i kolem jiného pejska, je mrzutější (mrtvici neměl, venku se pohybuje úplně normálně, spíš mi to přijde, že se tím pobíháním brání bolesti). Poslední dobou cca 2 týdny se mi několikrát stalo, že (hlavně po jídle) dost ošklivě vyletěl na knírače. Fenky se tyhle jeho nálady netýkají. Prostě nabaští se, potom vždycky tak 10 - 15 minut pobíhá v obýváku kolem stolu a potom odchází do předsíně do pelíšku. Pokud se mu při tom jeho pobíhání připlete malej do cesty, vyletí po něm. Prcek se taky ozve a jsou v sobě. Problém je, že ho dost těžko s ohledem na jeho stav můžu potrestat, většinou jen zařvu a je klid, ale nemůžu s ním smýknout, srazit ho na zem prostě takový ten výraznější projev nevole nelze, protože vím, že to dělá proto, že má bolest a je mrzutej, vzteklej a nechci mu ještě víc ublížit. Nejde ani poslat na místo, protože si to prostě musí odběhat a pak prostě jde spát (mimochodem taky do jiné místnosti, aby byl v klidu). Nevím jak to důrazně zarazit, aby se to nestalo zvykem a přitom mu neubližovat. Vím, že mu už moc času nezbývá, ale dokud se těší na procházky a baštu a má zájem o dění, tak mi přijde, že ho ještě život baví. Ale taky je mi jasné, že se to zhoršuje a léky už přidávat nejdou. Jak byste tohle řešili?
Spíš bych řekla, že to chování může pramenit i z toho, že má pes teď větší pozornost (logicky!), tak toho začíná "zneužívat"...
V každém případě bych ho naučila důsledně dodržet povel "místo". Můžeš ho tam i (krátkodobě) třeba uvázat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.120.40
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Spíš bych řekla, že to chování může pramenit i z toho, že má pes teď větší pozornost (logicky!), tak toho začíná "zneužívat"...
V každém případě bych ho naučila důsledně dodržet povel "místo". Můžeš ho tam i (krátkodobě) třeba uvázat.
Je to těžké, ale opravdu si myslím, že jde o projev chronické boleti. Proberte to s vaším veterinářem, případně se poraďte i s dalším "nezávislým". Zkuste po poradě s nimi zvednout dávky léků na bolest.
Pokud nezabere ani tohle a stav, který popisujete už nějakou dobu trvá, zjevně není žádná naděje na zlepšení, nechala bych pejska uspat. Vím velice dobře, jak strašné je to rozhodnutí, mám ho za sebou. Před dvěma lety jsem se takhle rozhodla u své milované fenky. Nemohla jsem ji nechat v bolestech čekat na ty ještě horší, kdy už opravdu nebude moci ani jíst. Pamatujte na to, že psi se snaží bolest nedat najevo. Pokud je na tom takhle, je mu už hodně zle.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.217.67
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to těžké, ale opravdu si myslím, že jde o projev chronické boleti. Proberte to s vaším veterinářem, případně se poraďte i s dalším "nezávislým". Zkuste po poradě s nimi zvednout dávky léků na bolest.
Pokud nezabere ani tohle a stav, který popisujete už nějakou dobu trvá, zjevně není žádná naděje na zlepšení, nechala bych pejska uspat. Vím velice dobře, jak strašné je to rozhodnutí, mám ho za sebou. Před dvěma lety jsem se takhle rozhodla u své milované fenky. Nemohla jsem ji nechat v bolestech čekat na ty ještě horší, kdy už opravdu nebude moci ani jíst. Pamatujte na to, že psi se snaží bolest nedat najevo. Pokud je na tom takhle, je mu už hodně zle.
Nešlo by to řešit náhubkem, nebo vyvedením psa z bytu, aby si ty kolečka odbyl venku? Taky existuje operace, která jen přetne příslušné nervy na postižené končetině a ta pak nebolí. Případně se odstraní celý kloub. Ale vzhledem k věku pejska asi tohle nebude nejlepší řešení. Pokud má ale pes bolesti, tak by mu měli ustoupit ti zdraví, ty na chvíli někam zavřít, nebo přivázat, případně řešit ohrádkou. Divné ale je, že je to ve spojitosti s krmením. Myslíte, že je opravdu problém v bolestivém kloubu? Co tak položit misku výše, nebo krmit psa v leže, třeba i z ruky.?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nešlo by to řešit náhubkem, nebo vyvedením psa z bytu, aby si ty kolečka odbyl venku? Taky existuje operace, která jen přetne příslušné nervy na postižené končetině a ta pak nebolí. Případně se odstraní celý kloub. Ale vzhledem k věku pejska asi tohle nebude nejlepší řešení. Pokud má ale pes bolesti, tak by mu měli ustoupit ti zdraví, ty na chvíli někam zavřít, nebo přivázat, případně řešit ohrádkou. Divné ale je, že je to ve spojitosti s krmením. Myslíte, že je opravdu problém v bolestivém kloubu? Co tak položit misku výše, nebo krmit psa v leže, třeba i z ruky.?
No on baští dobře, při krmení problém není, každý jí ze svojí misky a nelezou si tam. Většinou je "riziková" tak cca půlhodina po krmení, kdy si Bazík odběhává svoje kolečka než se jde uložit. To jde celkem ohlídat, spíš mám strach dobudoucna, aby se to nezačalo objevovat i kdykoli jindy. Na uspání mi to ještě nepřijde, dá i hodinové procházky, pohybuje se rád i když slábne, má zájem o čmuchání a zrovna tak se těší na svoji baštu, pamlsky, ale evidentně je mu v pohybu líp, než když si má lehnout, to mu prostě trvá než najde polohu a usne (dost netypické projevy artrozy, ale ten RTG je jasnej).Jinak on byl dost hekna i dřív, když se mu nic nedělo, ale prostě ta chronická bolest tam stopro je, navíc se léčí prednisonem (nic jiného nezabírá) a to sebou přináší další problémy. Dík moc za názory, asi s tím opravdu moc dělat nejde, než hlídat a trochu odklidit prcka z cesty. Nechci separovat Baze, vím, že už to nemá nadlouho, je mi z toho nanic.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.35.5
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No on baští dobře, při krmení problém není, každý jí ze svojí misky a nelezou si tam. Většinou je "riziková" tak cca půlhodina po krmení, kdy si Bazík odběhává svoje kolečka než se jde uložit. To jde celkem ohlídat, spíš mám strach dobudoucna, aby se to nezačalo objevovat i kdykoli jindy. Na uspání mi to ještě nepřijde, dá i hodinové procházky, pohybuje se rád i když slábne, má zájem o čmuchání a zrovna tak se těší na svoji baštu, pamlsky, ale evidentně je mu v pohybu líp, než když si má lehnout, to mu prostě trvá než najde polohu a usne (dost netypické projevy artrozy, ale ten RTG je jasnej).Jinak on byl dost hekna i dřív, když se mu nic nedělo, ale prostě ta chronická bolest tam stopro je, navíc se léčí prednisonem (nic jiného nezabírá) a to sebou přináší další problémy. Dík moc za názory, asi s tím opravdu moc dělat nejde, než hlídat a trochu odklidit prcka z cesty. Nechci separovat Baze, vím, že už to nemá nadlouho, je mi z toho nanic.
Jo o těch operacích vím, jasně že jsem s vetem (více vety) probrala všechno možné, ale resekce by prý už nepomohla, denervaci nedoporučili, že když necítí bolest je to na chvíli než ten kloub doničí úplně, protože ho nešetří, jedině ta totálka, ale když si vezmu jak slábne a tu dlouhou rekonvalescenci, tak mi to přijde jako trápení na konec života. No snad poznám správně kdy už je UŽ, držte mi palce.